Jedinečné, ale opomíjené
Jastrzembská, Zdeňka: Jen mít dosti sil!

Jedinečné, ale opomíjené

Některé obohacovaly knihovny, pohybovaly se v těch nejvzdělanějších kruzích a přednášely na univerzitách, jiné byly perzekvovány během čarodějnických procesů či totalitních režimů a celý život v sobě musely potlačovat touhu po osobním rozvoji. České vědkyně se nyní představují v prvním moderním přehledu, jenž čtenářům ukazuje jejich akademickou i osobní tvář.

Jen mít dosti sil! – v názvu knihy rezonuje nejen životní zkušenost jedné z prvních českých docentek filozofie, ale do jisté míry také odhodlanost autorů k zevrubnému probádání práce českých badatelek od 12. století do roku 1989. Nehledě na rostoucí celosvětový zájem o zmapování odkazu významných vědkyň, počet kvalitních systematizujících prací stále zůstává skrovný. Trojice autorů – filozofů nyní nabízí první moderní přehled akademické činnosti českých vědkyň, přinášející zájmové i odborné veřejnosti nové impulzy k hlubšímu zkoumání osobností, jež se svého času zasloužily o průlomové změny ve vědecké, ale také společenské sféře.

Autoři Zdeňka Jastrzembská (nar. 1977), Dagmar Pichová (nar. 1977) a Jan Zounar (nar. 1949) působí na Katedře filosofie Masarykovy univerzity v Brně, kde se již dlouhodobě zabývají filozofií v interdisciplinárním pohledu. Svůj široký badatelský rozhled, zahrnující epistemologii, filozofii vědy, ekonomii, literaturu i jazykovědu, nyní propojili ve společné publikaci. Ačkoliv podnázev Ženy v dějinách české filozofie a vědy implikuje poměrně striktní vyčlenění filozofie z ostatních oborů, v textu se tato distinkce úspěšně vytrácí a filozofie, jakožto historické východisko všech vědních disciplín, v různé míře prostupuje život a dílo téměř každé z badatelek.

Kniha je pozoruhodná nejen z hlediska obsahového, ale i metodologického. Historie českých vědkyň byla sice poměrně aktivně zkoumána a zachycována již od devatenáctého století, tvůrci dobových přehledů však vycházeli z knih a rukopisů osobností, které veřejně nejvíce vynikaly. Autoři této knihy se při zjišťování informací vydali cestou „ad fontes“ a do výzkumu implementovali autentické prameny – deníky a dopisy, jež byly dříve považovány za sekundární, ačkoliv o skutečných záměrech a vysněných cílech vědkyň vypovídají více než jejich ryze výzkumné výsledky.

K pramenům postupuje i struktura monografie. První a nejobsáhlejší část si klade ambiciózní cíl na 126 stranách podat přehled badatelek od nejhlubší historie až po sametovou revoluci. Kapitola se příznačně nazývá „Nástin“, neboť slouží pouze pro orientaci v ženské vědecké historii. Místy tento přehled může na čtenáře působit heslovitě a představované osobností splynou v jeden celek, zejména pak v druhé polovině kapitoly, kdy je s přibývajícím počtem jmenovaných stále více redukován prostor pro jejich charakteristiku. Tento kondenzát však právě díky své struktuře nabízí výborný odrazový můstek pro další výzkum a hlubší zájem o vybrané osobnosti. Druhá část s názvem „Sondy“ podrobněji rozebírá tři klíčová témata a blíže ukazuje tři význačné osobnosti, které byly vybrány na základě badatelského i osobního zájmu autorů. Nejautentičtější vhled do problematiky nabízí poslední část „Prameny“, kde se nacházejí přepisy korespondence a úryvky z akademických prací vybraných českých badatelek, tentokrát pouze z oboru filozofie. „Výběr korespondence a disertačních prací částečně doplňuje úvodní přehledovou kapitolu i některé dílčí studie,“ předesílají autoři v předmluvě. Ačkoliv jsou primární texty nepochybně důležitým pramenem pro další výzkum, v případě publikace, jež má potenciál oslovit širší, zájmovou veřejnost, vyvstává otázka, zda by si poslední část monografie nezasluhovala zapracování do „Sond“, kde by autentické texty efektně doplnily výklad.

Pojem „feminismus“, jenž si prošel turbulentní dobovou transformací a nyní na část společnosti působí až téměř pejorativně, se v textu objevuje velmi poskrovnu, neboť – jak sami autoři dodávají v předmluvě – monografie nepřebírá specifické metody a terminologii feministické filozofie. Kniha sice neopomíjí průkopnickou roli prvních žen – vědkyň na cestě k „genderové“ rovnoprávnosti, která ostatně přímo rezonovala ve veřejném působení některých z nich, tuto problematiku však autoři neupřednostňují před ryze výzkumnými počiny, jež nezřídka znamenaly klíčové okamžiky ve vývoji humanitních, přírodovědných i technických disciplín.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Zdeňka Jastrzembská, Dagmar PichováJan Zounar: Jen mít dosti sil! Ženy v dějinách české filozofie a vědy. Host, Brno, 2020, 320 s.

Zařazení článku:

filozofie

Jazyk:

Hodnocení knihy:

60%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse