Baban, Džian; Fischer, Richard: Rváčov

Baban, Džian; Fischer, Richard
Rváčov

recenze komiks

Nový výlet do světa Vontů není pouze nápodobou Foglarových příběhů o klukovských partách. Je mnohem realističtější, drsnější a v líčení komunistické totality nesmlouvavý.

Vontové a esenbáci
Džian Baban
, Richard Fischer: Rváčov 1. Lipnik, Praha, 2020, 176 s.

Komiks Jaroslava Foglara a Jana Fischera Rychlé šípy měl nejen v době prvního publikování, ale i další desetiletí poté natolik silný vliv na český komiks, že inspiroval řadu nápodob. Komiksoví historici pro něj dokonce definovali žánrovou škatulku klubácký komiks. Kromě pokusů o kopie, které by vyhovovaly dobovým ideologickým požadavkům (objevily se v časopisech pro mládež zejména v normalizačních letech), vznikla po smrti Jaroslava Foglara v roce 1999 také díla, která jeho fikční svět rozvíjela a doplňovala. Nejprve trilogie Svatopluka Hrnčíře Ostrov Uctívačů ginga (1999), Poklad Uctívačů ginga (2000) a Maják Uctívačů ginga (2005), brzy také docela zdařilý pokus o čtvrtý díl takzvané „stínadelské“ trilogie napsaný Jaroslavem Velinským pod názvem Poslední tajemství Jana T. (2003). Následovaly komiksy, zejména série Josefa Blažka a Jiřího Filípka Hlavolam ze Stínadel (2017), Povstání Vontů (2017) a Synové stínadelští (2018). A to nepočítáme různé pastiše a parodie, které si z romantizujícího a místy trochu kýčovitého světa Rychlých šípů laskavěji či agresivněji utahovaly a jejichž vrcholem bylo vydání rozsáhlého sborníku Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství v roce 2018.

Loni se objevil další komiks, který na svět stínadelské trilogie navazuje. Jmenuje se Rváčov (název vychází z jednoho okrsku ve Stínadlech, který ve své první knize zmínil Foglar), jeho autory jsou kreslíř Richard Fischer (1968) a scenárista Džian Baban (1977) a inspirace klukovskou klasikou už je tu na jiné, vyšší úrovni. Není to totiž pokus o nápodobu Foglarova vyprávění ani o návrat do jeho romantického, zdánlivě tak blízkého a přesto nedostupného světa. Rváčov je příběh, který se odehrává v konkrétních historických kulisách od padesátých let přes léta osmdesátá až do časů polistopadových. Jeho hrdinové se otevřeně inspirují Foglarovými knihami a komiksy, dokonce jsou se spisovatelem v nepřímém kontaktu, ale jejich příběh je mnohem ostřejší a vyhrocenější. Na rozdíl od Foglara (a výše zmíněných pokusů o pokračování), jehož příběhy se odehrávají v jakémsi bezčasí, navíc Rváčov cílevědomě pracuje s konkrétními dobovými reáliemi, především s ustavičným fízlováním a totalitní snahou režimu i jeho represivních složek dostat veškeré, zejména pak skupinové aktivity mládeže pod kontrolu.

První díl (autoři ani nakladatelství zatím neupřesňují, kolik pokračování plánují, ale lze předpokládat, že tradičně půjde o trilogii) rozvíjí příběh ve třech časových rovinách. Tou první je příběh prvních skautů, kteří se v padesátých letech inspirovali Foglarovými knihami, takže si začali říkat Vontové a nosit žluté špendlíky. Hlavní část příběhu se ovšem odehrává v letech osmdesátých, kdy se (povzbuzena vydáváním Foglarových děl při uvolnění koncem šedesátých let) objevila nová generace fanoušků, kteří se pokusili napodobit fiktivní Vonty i proto, že žili na pražském Josefově, kam většina znalců děj stínadelské trilogie umísťuje. Tento příběh postupně přechází až do jejich dospělosti již ve svobodném světě, kde je kvůli tomu, že nejsou organizováni v Pionýru nebo SSM, nepronásleduje policie. Scenárista Baban přitom naznačuje, že v dalším pokračování se možná vydá hlouběji do historie a „najde“ skutečné staré Vonty, kteří nemuseli být jen Foglarovou fantazií. Ale to čtenáře čeká až v pokračování, zatím Baban rozehrál příběh o jedné tragédii v padesátých letech a o partě ze sklonku komunistické éry, která je zcela v duchu původních knih drsná a svéhlavá, možná o dost víc, než by si sám Foglar přál.

Většinu částí zajímavě rozvinutého příběhu Baban v závěru prvního svazku nanejvýš rozkrývá, ale převážně neukončuje. Na komiksové poměry jde o hutný příběh, což způsobuje i vyprávění skrze četné literární pasáže. Nejsou dlouhé, obvykle vždy jen pár vět nebo odstavců, ale zejména s ohledem na současnou komiksovou tvorbu, kde se tvůrci snaží vyprávět více obrazem než textem, je to trochu nezvyklé. A svým způsobem staromódní, což se ale ke Rváčovu docela hodí.

Zatímco Džian Baban už je renomovaným scenáristou, byť většinou zatím tvořil ve dvojici s Vojtěchem Maškem, kreslíř Richard Fischer (shoda příjmení s prvním kreslířem Rychlých šípů je čistě náhodná) zatím příliš známý není, byť je o devět let starší než Baban. Zatím se prezentoval v časopise UNI stránkovými komiksy na motivy rockových, bluesových a folkových písní, předtím se profiloval jako originální kreslíř, který si výrazný styl (s dosti komplikovaným procesem vzniku) drží i u komerčních zakázek. Barevnost jeho pojetí míří k vintage, tedy pastelovým barvám z první poloviny minulého století, i samotná kresba jako by byla trochu inspirována tehdejšími karikaturisty a ilustrátory s jejich neučesanými, různě zvlněnými a anatomicky nepravděpodobně zohýbanými linkami, jen je o něco stylizovanější. Fischer rád (a možná zbytečně často) využívá nadhledy a následně zkreslené perspektivy, jeho linka je jakoby neotesaná a hrubá. Vzpomeneme-li znovu Jana Fischera, tak je Fischer mladší blízký spíše jeho tvorbě pro dospělé, případně některým bizarně ošklivým postavám z Rychlých šípů. Rysy jeho hrdinů nejsou moc klukovské, připomínají spíše dospělé muže, kteří už navíc leccos prožili. Hojně pracuje se šrafurami, opět tak nějak hrubými, které dotvářejí syrovost komiksu. Je to rozhodně kresba dosti nekonformní a čtenář občas musí zpomalit a pořádně si okna prohlédnout, aby se dovtípil, co přesně se na nich děje. Pokud jí lze něco vytknout, tak snad jen nedostatečné odlišení hlavních postav (s výjimkou těch ženských). Přestože si Fischer pomáhá čepicemi, brýlemi a účesy, mohou jeho figury působit zaměnitelně.

Rváčov je dalším výrazným českým autorským komiksem v utěšeně narůstající řadě. Hrdiny Foglarových knih vyvrhává z prvorepublikové idyly na tvrdou dlažbu reálného socialismu. Dnešní kluky ve věku Rychlých šípů asi úplně nezaujme, ale několik generací čtenářů, kteří tyto knihy a komiks kdysi milovali a už jsou příliš dospělí na to, aby se k nim opakovaně vraceli, oslovit může.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 32 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.