Proč česká kniha nejede do Boloně? Diví se Tereza Horváthová

Proč česká kniha nejede do Boloně? Diví se Tereza Horváthová

rozhovor dětská

„Boloňa“ je pro vydavatele knížek pro děti velký pojem: jde o zástupné označení pro knižní veletrh Bologna Children's Book Fair. V našem rybníčku se v minulých dnech rozpoutalo vlnobití, když vedoucí sedmi nakladatelství a další zástupci knižního trhu a literárního provozu oslovili ministerstvo kultury otevřeným dopisem, v němž se vyhrazují proti zrušení oficiální české účasti na této významné akci.

Proč česká kniha nejede do Boloně? Diví se Tereza Horváthová

Na dopis nakladatelů z 10. 3., za něž jednala Tereza Horváthová, odpověděli jak ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek (15. 3.), tak ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, Tomáš Kubíček (19. 3.). Ten se v podrobném zdůvodnění mj. hájí tím, že MZK, „aby alespoň částečně kompenzovala negativní dopad“ zmíněného rozhodnutí MK, „vypsala mimořádnou otevřenou výzvu pro nakladatele dětské literatury a literární agenty na finanční podporu jejich přímé účasti na veletrhu“, přičemž rozdělila 150 000 Kč mezi 10 žadatelů.

Na událost vzápětí reagovala ředitelka veletrhu Elena Pasoli, která se vymezila proti nařčení z „obtížné komunikace“ (v dopisu ministra se uvádí, že účast byla zrušena „po zkušenosti s dlouhodobě problematickou, nevyhovující a nedostačující komunikací s italskou stranou“).

Na vzniklou kauzu v minulých dnech reagovaly také profesní organizace jako Svaz českých knihkupců a nakladatelů nebo Asociace spisovatelů.

Z Boloně ovšem čerstvě přišla zpráva, že se veletrh sice skutečně bude konat 14. až 17. června, ale on-line.

Požádali jsme o vyjádření obě strany: iniciátorku dopisu Terezu Horváthovou z nakladatelství Baobab a ministerstvo kultury, za něž nám odpověděl náměstek ministra Milan Němeček.

iLiteratura: Jak významný je knižní veletrh v Boloni?
Tereza Horváthová: Je to nejvýznamnější akce svého druhu na světě. Je to setkání profesionálů (nakladatelů, editorů, novinářů, designérů, ilustrátorů, studentů… desítek profesí, které se s vydáváním knih pro děti a mládež vážou) a zároveň velká kulturní událost: součástí jsou desítky výstav, akcí, setkání, debat… A to nejen v prostoru veletrhu, ale v celém městě. Souběžně s veletrhem vznikly za ta léta i nezávislé malé události, propojené tématem ilustrace, grafika, kniha, autorská kniha, komiks a podobně (trhy nekomerčních mininakladatelů, výstavy, uvedení nových knih v knihkupectvích atd. atd.).

iLiteratura: Od kdy se nakladatelství Baobab veletrhu účastní, co konkrétně jste přímo na veletrhu v minulosti dohodli?
Tereza Horváthová: Kdysi tam jel Juraj [Horváth] hledat zahraničního nakladatele pro knihu Modrý tygr, podle které se v té době natáčel film. Poslal ho tam producent, nás to ani nenapadlo. To je možná dvanáct let. I víc. Od té doby jsme tam jezdili: stánek býval dost ubohý, ale postupně se to, jak přibývalo zajímavých knih a tvůrců, začínalo měnit. Juraj zapojil studenty UMPRUM, třikrát se s podporou ministerstva kultury podařilo ke stánku přilepit malou výstavu knih současných ilustrátorů i ilustrátorských legend… (Juraj vymyslel, že se to bude střídat ob rok, jednou vybraní tvůrci, podruhé někdo z minulosti). To moc dobře fungovalo, originální, chytře udělaný stánek (i sebeskromnější) je vždycky tahák. Tenhle model ale skončil, když se změnil provozovatel veletrhu.

V Boloni se obchoduje s právy: setkáváme se tam s našimi nakladatelskými partnery naživo (nejen přes maily), právě díky veletrhu jsme tak prodali dost našich titulů do různých jazyků. Některé knihy tam dostaly ceny, proto potom bylo obchodování lehčí. Také tam hledáme zajímavé tituly a autory, sledujeme, co se v našem oboru děje, kdo a jak se mu věnuje, jak pracují malá a jak velká nakladatelství. Hlavní host (v minulosti to bylo např. Slovensko, Švédsko, Polsko, Německo…) má uvnitř veletrhu vždy velkou výstavu a vystaveny jsou i knihy a ilustrace, které uspěly v soutěži… Prostě se tam v rámci profese také vzděláváme. Boloňa nabízí velkou přehlídku, velkou škálu možností, a je na tom všem zajímavé, že naše malá země a někteří čeští autoři jsou v tomhle obřím světě pojem. Jezdíme se tam setkávat s přáteli z nakladatelského světa, navštěvujeme výstavy, vedeme dlouhé debaty hluboko přes půlnoc, které s tím souvisejí. Do Boloni jezdíme do knihkupectví (kde už mají vybranou produkci) i do toho úžasného univerzitního města, které máme moc rádi.

iLiteratura: Co vás vedlo k tomu, že jste se 10. 3. ve věci letošní neúčasti českého národního stánku v Boloni obrátili otevřeným dopisem na ministra kultury České republiky a ředitele Moravské zemské knihovny v Brně (dopis jste sdíleli veřejně i na Facebooku)?
Tereza Horváthová: To, že jsme se o letošní neúčasti dověděli vlastně náhodou, to, že s námi malými nakladateli tohle téma nikdy nikdo vážně neotevřel, to, že jsme posledních pár let cítili, že se účast v Boloni ocitla někde na ocase zájmu organizátorů veletrhů… ostatní je napsané v dopise.

iLiteratura: Chystáte se na veletrh (pokud se bude konat) odjet na vlastní pěst, je vůbec reálné, aby se tam malý český nakladatel prezentoval sám za sebe?
Tereza Horváthová: MZK rozdělila na základě vypsaného grantového řízení příspěvky deseti malým nakladatelům a agentům, kteří se do Boloni chystají. MZK tvrdí, že toto řízení bylo vypsáno, aby se zahojila letošní neúčast českého stánku. Jenže za patnáct tisíc, které poskytují, se opravdu v Boloni taktak ubytujete, dáte si snídani a zaplatíte si cestu. Původně měl být tento grant vypsán jako jakýsi bonus a měl podpořit vybrané nakladatele, kteří tam léta jezdí na vlastní náklady a ještě si platí poličku na stánku (ta stojí cca těch patnáct tisíc). Teď mohla být konečně situace jiná: takto jednoduše se totiž dají podpořit mladá nakladatelství, nové talenty, výtvarné školy, nakladatelské počiny atd. atd. Místo toho je to jediné, co z veškeré té institucionální podpory zbylo.

Ano jistě, všichni tam pojedeme, těšíme se. Ale samoprezentace je podle mého nereálná. Ano, my jsme kdysi jezdívali do Boloni s batohem a rozdávali naše knihy, plakáty a Baoplány na pankáče našim oblíbeným nakladatelům. A dělali jsme to několik let, než jsme si mohli dovolit koupit tu poličku na českém stánku. Ale dělali jsme to vědomě, trochu jako cirkus, patřilo to a patří k našemu pojetí nakladatelské činnosti. A chvíli trvalo, než jsme se v tom velkém nakladatelském světě prosadili a zorientovali. Ale chtít tohle po jiných nakladatelích je skutečně legrační.

A zpět k té domluvě, která nikdy nebyla: vždy se dá najít řešení, nejsou-li peníze na velký stánek, ale to by na příslušných místech vůbec někdo musel vědět, co se v Boloni odehrává a o co vůbec kráčí.

 

Plný text zmiňovaného dopisu:

Otevřený dopis ministru kultury České republiky a řediteli Moravské zemské knihovny v Brně k letošní neúčasti českého národního stánku v Bologni

Vážený pane ministře, vážený pane řediteli,

v lednu tohoto roku jsme se v podstatě náhodou dozvěděli, že Česká republika ruší svou účast na letošním Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Boloni. Předpokládáme, že nejde o reakci na epidemiologickou situaci, jelikož ta zasahuje všechny velké kulturní akce a veletrhy bez rozdílu a způsobuje nejistotu všem kulturním i veletržním organizátorům na celém světě. Přesto ČR zrušila účast právě a jen na boloňském veletrhu. My, vydavatelé literatury pro děti a mládež a především kvalitní ilustrované tvorby, jsme přinejmenším udiveni: tak závažné rozhodnutí s námi nakladateli nikdo nekonzultoval a neproběhla ani žádná hlubší profesní debata na podobné téma. Rádi bychom věděli, zda se toto mimořádné opatření týká pouze letošního roku, nebo i roků příštích.

Možná by bylo dobré tu připomenout, že boloňský veletrh dětské knihy je jedinečné setkání profesionálů, které ve světě nemá obdoby, a že u jeho zrodu stálo v roce 1963 kromě Itálie a Francie právě Československo. Bylo to v letech, kdy československý animovaný film a ilustrace zažívaly nebývalý rozmach a svobodu a staly se jedním z vývozních artiklů tehdejšího státu. Účast českého státu na veletrhu byla tedy vždy samozřejmostí a je třeba říct, že po období úpadku původní tvorby v devadesátých letech se již posledních deset let dá mluvit o renesanci dětské ilustrované knihy, která se opět stala nedílnou součástí světové knižní scény, o niž jsme se my jako malí nezávislí nakladatelé skutečně zasloužili. Hovoří o tom české tituly vydávané v zahraničí, mezinárodní ceny, které české ilustrované knihy v posledních letech získávají, a především obnovené povědomí o jedinečnosti české ilustrované knihy a její historie v Evropě i ve světě. Český stánek umožňoval nejen vystavit obchodovatelné knihy, ale vždy také prezentoval výsledky českých profesních soutěží (Magnesia Litera, Nejkrásnější česká kniha, Zlatá stuha…) a knižním profesionálům z celého světa tak představil to nejlepší, co se v české knize pro děti vzniká. Je asi zbytečné zde psát, že pro většinu českých nakladatelů je nemožné koupit si v Boloni svůj vlastní stánek: mohou to udělat jen velká nakladatelství. Podstatné však je připomenout, že žádný jiný veletrh z těch, které jste se rozhodli zachovat, nemá speciální platformu pro knihy pro děti a mládež a nemá tak absolutní mezinárodní účast. V Londýně můžete obchodovat s Británií, v Paříži především s Francií, Frankfurt je skvělé místo pro obchodování se současnou literaturou, ale v Boloni se můžete protnout se všemi nejdůležitějšími nakladateli a autory současného knižního světa pro děti a mládež. Na veletrh do Boloni se za inspirací vydávají také designéři, grafici a technologové – české knihy pro děti mají tradičně skvělé knihařské zpracování. Boloňa je místo, kde díky výstavám a doprovodným programům dostávají šanci i prostor čeští ilustrátoři, autoři i grafici, ale i tiskárny, pro které je český knižní trh malý, místo, kde se stírají hranice mezi malými a velkými státy.

Prodej licenčních práv se za posledních deset let významně proměnil. Velké kontrakty, světové novinky, knihy pro globální publikum „žijí“ online, obchodují se prostřednictvím online aukcí, zároveň roste podíl velkých nakladatelských společností. V tomto kontextu se „malá literatura“ takřka nemůže prosadit. Musí vyvinout mnohem více úsilí a umět prezentovat vlastní výjimečnost. A právě to se v případě prezentace českých knih na veletrhu v Boloni dařilo.

Nakonec je třeba zmínit, že o České republice se debatovalo jako o hlavním hostu některého z příštích veletrhů: je absurdní, že v době, kdy se kontinuální práce mnoha českých profesionálů i smysluplné zastoupení v Boloni konečně začaly zhodnocovat, došlo ke zrušení české účasti.

Prosíme Vás tedy o zvážení dalších nezvratných rozhodnutí a o případnou diskusi na toto téma v rámci širší kulturní platformy.

S pozdravem

Tereza Horváthová
Barbora Čermáková
nakladatelství Baobab

Juraj Horváth
nakladatelství Baobab
ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM

Ivana Pecháčková
nakladatelství Meander

Joachim Dvořák
nakladatelství Labyrint

Helena Černohorská
Anna Pleštilová
nakladatelství Bylo Nebylo

Dan Podhradský
za Cech malých nakladatelů

František Havlůj
nakladatelství Běží liška

Karolína Voňková
Anna Štičková
za platformu Knihex

PhDr.Jana Čeňková, Ph.D.
zástupce vedoucího katedry žurnalistiky UK

Milan Gelnar
Hana Gelnarová
Zdena Křikavová
nakladatelství Argo

Michaela Kukovičová
ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM

 

© iLiteratura.cz

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1094x

Inzerce