Od porušování lidských práv v otřesných pracovních podmínkách přes přehlídky vysoké módy až k průlomovým iniciativám, které zachrání planetu – novinářka, pro kterou je módní říše koníčkem i povoláním, ve své nejnovější knize Vláda módy osvětluje ty stránky módního průmyslu, které se k veřejnosti běžně dostávají spíše nedopatřením. Vedle líčení drsných následků, které s sebou kult oblékání nese, však nabízí cesty, jak z konzumního kolotoče uniknout a módu začít nosit s čistým svědomím.

Dana Thomasová (nar. 1964), Pařížanka narozená ve Washingtonu, pravidelně plní módní rubriku deníku The New York Times, přispívá do britské mutace časopisu Vogue, přednáší na prestižních univerzitách a je ochotna zkoumat módu ve všech jejích odstínech. Roku 2007 vydala svou knižní prvotinu Deluxe: How Luxury Lost Its Luster, jež se okamžitě stala bestsellerem. O osm let později publikovala biografii dvou proslulých návrhářů Alexandera McQueena and Johna Galliana. V roce 2019 se však rozhodla ukázat módní svět z jiného úhlu – očima těch, kteří jsou neodmyslitelnými články výrobního řetězce, a v číslech, která odrážejí dopady módní produkce na životní prostředí. Minulý rok její kniha Fashionopolis: The Price of Fast Fashion and the Future of Clothes vyšla v českém překladu.

Začíná odhalením nekalých výrobních praktik, jež nejsou cizí řadě módních gigantů, a končí neotřelým, až odvážným návrhem svěřit ekologickou i morální stopu oblečení pouze do rukou zákazníka.

Na cestě za změnou Thomasová čtenáře nejprve vezme do několika velkovýroben, kde vznikají kousky nejedné věhlasné módní společnosti. Kromě naturalistického popisu zdejších pracovních podmínek autorka vysvětluje jejich podstatu z hlediska kulturního, politického, historického i ekonomického. Nad aktivismem tak v knize vítězí fundovanost a motivace k analýze. Další exkurz odhaluje, kolik móda skutečně stojí. V žádném případě však nejde o peníze, ale dopady na životní prostředí, které ve svém důsledku ovlivňují i životy spotřebitelů. Po nastínění neuspokojivé reality se autorka vrací na začátek, aby krok po kroku přiblížila, jakou cestu oblečení urazí, než se dostane „z pole na ramínko“, a kde nastávají ony komplikace vedoucí k enviromentální katastrofě. Nejrozsáhlejší část knihy je však věnována inovacím, které různými technikami spějí ke společnému cíli – učinit módu kvalitní a udržitelnou. Slovo zde dostávají ti, kteří se navracejí ke kořenům a oblečení vyrábějí dle tradičních postupů, zastánci nových ekologických materiálů, ale také špičkoví inženýři usilující o maximální robotizaci módního průmyslu, aby již těžkou práci v továrnách nemuseli vykonávat lidé.

Kabelku je možné ušít z odpadu vznikajícího při lisování pomerančové šťávy, oblečení lze vyrobit ze speciálně vyšlechtěných odrůd bavlny, jejichž pěstování se objede bez hektolitrů pesticidů, místo chemikálií se při úpravě džínů čím dál více osvědčují laserové technologie a díky možnosti 3D tisku z pohodlí domova nemusejí vznikat obrovské přebytky oblečení, končící každoročně na skládkách. Thomasová dokazuje, že po desetiletí zaběhlá módní praxe není nezměnitelná a koncept rychlé módy už začíná být nemoderní.

Obsah, který se autorka snaží poutavou formou sdělit, je určen úplně každému bez ohledu na zájem či nezájem o módní trendy. Neonově růžová obálka by sice mohla být vnímána jako lákadlo pro módní fanoušky, jedná se však spíše o alegorii k poslání knihy, která upozorňuje na pomíjivost zevnějšku a do popředí staví odvrácenou stránku módy, jež se však pomalu, ale jistě prodírá na povrch. Thomasová spotřebitele nepoučuje, nevychovává, ani mu paušálně nepřipisuje vinu na porušování lidských práv a decimování planety, ale dává prostor informacím, které by možná jinak zůstaly zavaleny pod hromadou newsletterů, reklam a lesklých katalogů. Za zmínku stojí i nadmíru zdařilý překlad Adély Bartlové, který čtenáře knihou provází bez jakýchkoliv rušivých elementů.