iLiLaboratoř: iLiteratura z pohledu zahraničních bohemistů

iLiLaboratoř
iLiteratura z pohledu zahraničních bohemistů

aktualita beletrie česká

Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.

Německý bohemista Mirko Kraetsch: Na iLiteratuře objevuji české knižní novinky

Na Humboldtově univerzitě v Berlíně vystudoval Mirko Kraetsch bohemistiku a kulturní vědu. Nyní působí jako překladatel z češtiny i slovenštiny. Vystupuje také jako „literární skaut“ – píše pro nakladatelství posudky a doporučení na nové knihy, které nabízí k překladu do němčiny.

iLiteratura: V lednovém rozhovoru pro Reflex jste označil časopis iLiteratura.cz jako výtečný zdroj informací. Čím je pro vás právě iLiteratura přínosná?
Mirko Kraetsch: Portál je pro mě důležitým nástrojem při orientaci v české literární sféře. S iLiteraturou mám dobrou zkušenost, čtu ji několikrát do měsíce, návštěva je pro mě vždycky nějak inspirující. Slouží mi jako primární vstup, dozvím se tam o zajímavých novinkách. Recenze jsou pro mne důležité z pohledu čtenářského i z pohledu skauta, který pro tu či onu knihu lobbuje. Jsem přitom v trošku absurdní situaci – vlastně vůbec nevím, co hledám, zato vím naprosto přesně, co nehledám.

iLiteratura: Co na iLiteratuře čtete?
Mirko Kraetsch: Vyhovují mi spíš kratší formáty recenzí. Na textech na iLiteratuře se mi líbí, že se tam dost na rovinu říká, o čem daná kniha je, jaká je, a recenzenti ji taky nějak zařazují. Když mě titul zaujme, můžu se pak porozhlédnout po dalších informacích. Čtu ale také další články a glosy. K literatuře patří i prostředí: chci vědět, o čem a jakým způsobem se diskutuje, jaká témata frčí, chci cítit český literární vítr.

iLiteratura: Mohla by se iLiteratura v něčem zlepšit?
Mirko Kraetsch: Zásadní pro mne je, abych se dozvěděl o nových titulech, které mě nadchnou, na jejichž propagaci do německojazyčné oblasti budu ochotně vynakládat čas a sílu. Pomohla by mi třeba rubrika jako „co mě v minulém čase nadchlo“, která by splnila příslib z titulu: musel by tam být objev. Když lobbuji za knihu, musím být přesvědčený o tom, že si najde velké publikum. A toto přesvědčení pramení z mého nadšení z knihy. Inspiraci bych mohl najít právě na iLiteratuře. Jinak se divím, že se na stránkách iLiteratury, pokud vím, neobjevuje jedno téma, které je velmi žhavé v německé oblasti, a to je problematika diverzity, spravedlivého zacházení s takzvanými minoritami ve všelijakých myslitelných aspektech. Slyšel jsem sice z české strany, že „to moc neřešíte“, ale právě na takové platformě, jako je iLiteratura, se to sem tam objevovat přece musí, třeba když píšete o knihách s touto tematikou, které byly přeložené do češtiny. Třeba o překladu inaugurační básně Amandy Gorman nejen do němčiny, ale i do jiných světových jazyků se vedla a ještě stále vede dlouhá a bouřlivá debata. Na iLiteratuře jsem k tomu nic nezaznamenal (na toto téma jsme publikovali článek Šplhání na kopec po holandsku – pozn. redakce). I pokud by se ten překlad v českém rámci „neřešil“, připadalo by mi to aspoň jako zajímavé téma à la „co se děje ve světě“.

iLiteratura: Existuje v německojazyčném prostředí nějaký podobný literární časopis, jako je iLiteratura?
Mirko Kraetsch: Musím říct, že německojazyčná oblast je odlišná už svou velikostí a nemohu v ní mít celkový přehled. Nicméně ji sleduji, abych mohl třeba některou českou knihu k nějaké německé přirovnat. V Německu jsou dva literární servery, které mě obzvlášť zajímají, ale oba se od iLiteratury dost liší. Prvním je Tell-review.de, je to malý web, články se tam neobjevují každý den, nicméně jsou za ním lidé, jejichž názoru si cením. A pak sleduji TralaLit.de, kde se píše o překládání a překladové literatuře. To mimochodem na iLiteratuře také oceňuji: všímáte si překladatelů a jejich práce, to není v české literární sféře obvyklé – ale ani v německé.

iLiteratura: Jak nyní v německojazyčném prostředí vypadá mediální reflexe literatury?
Mirko Kraetsch: V televizi a v rozhlase se literární formáty čím dál víc omezují anebo úplně škrtají, ale protestuje se proti tomu. Důvodem k vyškrtnutí pořadu je většinou údajná nízká sledovanost a jeho malý dosah. V minulosti byl třeba hodně sledovaný televizní pořad Literární kvarteto, jehož vliv na prodej titulů byl jednoznačný, dnes už tomu tak není, hlavně vzhledem ke změně pozic různých klasických a nových médií. Noviny mají starší tradici v oblasti literární kritiky, ale jejich dopad je čím dál menší, protože se literatuře vymezuje stále menší prostor. Literární časopisy jsou pestré, některé jsou lokální, některé mají dosah na celou zemi. Texty v nich míří obvykle do hloubky.

iLiteratura: O dvou literárních webech už jsme mluvili, nicméně jaká je situace literárních portálů obecně?
Mirko Kraetsch: Buď jsou to weby novin a časopisů, kde se články přetiskují a které mají většinou placený přístup, nebo weby přímo zaměřené na literaturu a literární kritiku. Jeden z nejstarších, Literaturkritik.de, provozuje marburská univerzita, ale většinou se tyto portály financují reklamou, dary nebo granty. Takže je to podobné jako v Česku.

iLiteratura: Zmínili jsme se, že se věnujete také literárnímu skautingu. Jaká je to práce?
Mirko Kraetsch: Upřímně řečeno: nevděčná. Je to spíš taková aktivita ve volném čase. Nejprve musím vydělávat, mám také několik dalších povolání, ze samotného překládání nemohu žít. Takže mi na práci literárního skauta nezbývá tolik času. Skautování je většinou neúspěšné, a tak člověk potřebuje mít vůči neúspěchům vypěstovanou určitou odolnost. V minulých letech jsem spíš doplňoval práci tří agentur, které se věnují propagaci české literatury. Spolupracoval jsem s Edgarem de Bruinem z Pluhu, s Danou Blatnou a s Marií Sileny z Prague Literary Agency. Ale občas podnikám i něco na vlastní pěst. Velmi rád bych i propagoval literaturu faktu, konkrétně knihy Stanislava Komárka, kterého považuji za výtečného myslitele a jednoho z posledních „renesančních učenců“, tedy s neuvěřitelným horizontem znalostí a se schopností nejrůznější oblasti propojovat. Ale tato oblast funguje úplně jinak než beletrie, většinou se o to starají jiná oddělení nakladatelství, a orientace v tom systému by mě stála tolik času a energie, že jsem se k tomu ještě nedokázal motivovat. O to radši o tom mluvím, abych si to aspoň připomněl.

 

© Nikola Sedloňová
Foto © Andrea Schuh

Fondy EHPProjekt iLiLaboratoř literární kritiky získal podporu z prostředků Fondů EHP 2014–2021 v rámci program KU – Program Kultura.

Oficiální web EEA and Norway Grants.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 676x

Inzerce
Inzerce