Hrušková, Marie; Hössl, Pavel: Lípy vlídné i majestátní

Hrušková, Marie; Hössl, Pavel
Lípy vlídné i majestátní

recenze přírodní vědy

Mohutné prastaré lípy působí v krajině svým jedinečným půvabem, oduševnělostí a klidnou silou. Pro okolí představují nejen ozdobu, ale doslova požehnání v podobě chráněného životního prostoru, osvěžujícího stínu a léčivých vlastností. Není divu, že se nová kniha Marie Hruškové věnuje právě jim. Těchto pozoruhodných stromů v ní poznáme více než osmdesát, a to opět prostřednictvím krátkých příběhů a záplavy fotografií.

Zelená paměť krajiny
Marie Hrušková
, Pavel Hössl: Lípy vlídné i majestátní. Kazda Brno, 2021, 240 s.

Lípy najdeme pomalu na každé návsi, v zámeckých parcích, jako solitéry u kapliček a božích muk. Jsou fascinující svou schopností růst po dlouhá staletí, a když se ze staré vykotlané dutiny dere na svět nová ratolest, která pokračuje v odkazu starobylého velikánu, zdá se, že snad ani neumírají. Spisovatelka, scénáristka a pedagožka Marie Hrušková se zabývá našimi významnými a památnými stromy už od konce 60. let a je zcela nasnadě, že se po všech dosavadních počinech nyní rozhodla věnovat pozornost lípám. Ne nadarmo se staly národním symbolem a provázejí obyvatele našeho území odpradávna.

Cestou postupného objevování
Autorka rozdělila obsah knihy Lípy vlídné i majestátní do několika kapitol podle toho, kde všude byly v minulosti lípy vysazovány. S historií jednotlivých rodů jsou spojeny zejména ty, které sloužily jako ochrana u statků a domů. Zajišťovaly bezpečí před požárem a dalšími živelními pohromami, a snad i zlými silami a démony. Jinou funkci plnily na návsích a náměstích, kde se setkávali a shromažďovali lidé. Nejenže tu košaté koruny poskytovaly cenný stín, v dávných dobách byl strom svědkem i porad a soudů a svou harmonizující energií pomáhal spravedlivému řešení k blahu celého společenství. O významu lip vypovídá i to, že se leckdy dostaly dokonce do názvu obce.

Další kroky nás zavedou na místa kontemplativní – ke kostelíkům, kapličkám nebo do areálů klášterních komplexů. Nádherné lípy v Lomečku u Netolic nebo v Římově dotvářejí klidný prostor, kde si lze srovnat myšlenky, uvědomit si vděčnost, svěřit své prosby o pomoc. I díky přítomnosti věkovitých dřevin se tady můžeme niterně napojit na to, co nás převyšuje, pocítit naději v těžkých situacích a duševně pookřát. Vypravíme se také za stromy spojenými s lidskými osudy. Nacházejí se hlavně v pohraničních oblastech, odkud místní usedlíci odešli, většinou z cizí vůle. Až neskutečnou vůli k životu lze obdivovat u lip, na nichž se drsně podepsal zub času. Mohl je rozetnout blesk, poničit vichřice, staroba z nich udělala už jen duté skořepiny, přesto odolávají zániku a každý rok se jejich větve znovu zazelenají, aby potěšily kolemjdoucí. Radost poutníkům přinášejí i lípy, jejichž ojedinělý věk a mohutnost zasluhovaly, aby byly jako dominanty krajiny zmíněny v samostatné kapitole.

Publikace je jednoznačně postavena na fotografiích Pavla Hössla. Pro tuto monografii byl zvolen trochu větší formát než u předchozích knih, což je rozhodně velkým přínosem pro čtenáře, kteří si díky tomu mohou pohled na stromové velikány lépe vychutnat. Snímky doprovázejí stručné texty, a je-li znám příběh z historie nebo legenda, vážící se k dané lípě, autorka je vždy připomíná. Knížkou se příjemně listuje. Poetická vyprávění a nostalgické úvahy, jakási kratičká zastavení v místě a čase, jsou lehounkým čtením a zároveň pozvánkou k výletům za poznáváním dědictví naší země.

Drobné vady na kráse
Chceme-li vědět podrobněji, kde daný strom stojí a jak velký je obvod jeho kmene, musíme údaje vyhledat v hutnějším seznamu na konci knihy. Informací však není tolik, aby nemohly být uvedeny u konkrétní fotografie. Přitom prostoru se zdá být na stránkách dostatek – tento dojem alespoň vytváří rozpačité grafické řešení úvodních stran kapitol. Četná bílá místa byla zaplněna opakujícím se titulem knihy a příslušné části. Byť má typografie výrazně sníženou saturaci, velký font i samoúčelný text působí rušivě, spíše jako vzorník písma pro reklamní účely. Se stejnými rozpaky vnímám závěrečné přílohy: nahlížejí na lípy z jiného pohledu než krajinářského. Nalezneme tu rozhovor o lipovém dřevu se spisovatelem, výtvarníkem a autorem „dřevěných obrazů“ Martinem Patřičným nebo krátkou úvahu o lipových květech Ivy Kubátové, která se také zabývá mapováním našich významných stromů. Nechybí pohled botanika Václava Větvičky ani kapitolka o jmelí, jež lípy často ohrožuje, z pera Evy Mračanské, věnující se ochraně stromů v Moravskoslezském kraji. Bohužel, než aby přílohy knihu doplnily a ucelily, vytvářejí spíše nesourodou směsici trochu násilně připojenou na konec jinak konsistentní knihy. Témata jsou jen naznačena a barevná překombinovanost stránek disharmonii ještě prohlubuje, a způsobuje navíc horší čitelnost textu. Otázky pak vyvolává zařazení fotografií dvou lipových alejí v závěru. Proč je, bez vysvětlení, věnována pozornost právě jim? A pokud mají být stromořadí součástí obsahu, proč jich není zmíněno více?

Stromy domova
Přes formální nedostatky považuji knihu Lípy vlídné i majestátní za zdařilou. S erudicí připomíná přírodní krásu naší země, českou historii v okamžicích slávy i úpadku a také národní vzepětí a naděje, které slavnostní vysazování lip doprovázely. Pohnuté dějiny ukazují, že klidné spočinutí pod rozložitou lipovou korunou není samozřejmostí. A naopak, že je v dnešní době bláznivého technologického tlaku nápomocné, abychom si udrželi svoji dobrou a laskavou podstatu. Stejnou, jakou ukrývají lípy.

 

© Zuzana Šmejkalová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 20 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   55%čtenáři

zhlédnuto 743x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce