Hyacinthus: Kosmogoniály

Hyacinthus
Kosmogoniály

recenze komiks

Černobílý komiks o původu vesmíru i života očima starověkých básníků a filozofů zve na nezvyklou výpravu do nekonečných dálav prostoru i času. Čtenáři nechává volnost a do jisté míry nechává na něm, v jaký celek slova a obrazy poskládá.

O původu světa slovy antických mistrů
Hyacinthus
: Kosmogoniály: zpívá Silénus. Přel. Danuše Navrátilová, Argo, Praha, 2021, 184 s.

Jak vznikl svět? Tuto otázku si lidé pokládají už tisíce let a odpovědi na ni se mění spolu s postupujícím, kdysi mytickým, později filozofickým a dnes už vědeckým poznáním. To postupně odhaluje, jak se vyvíjel vesmír, z čeho vznikly hvězdy, jak se zrodila Sluneční soustava nebo kde se na Zemi vzal život a jaké síly umožnily jeho vývoj od nepatrné buňky k současné dechberoucí rozmanitosti. Přestože naše znalosti zůstávají v některých ohledech neúplné, jednotlivé díry se daří pozvolna zaplňovat a celý ten fascinující příběh nabírá stále jasnějších kontur. Není divu, že je v různých podobách častým námětem autorů populárně-naučné literatury, kteří se s chutí pustí do díla pokaždé, kdy se podaří objevit nějaký nový střípek doplňující dosud známou skutečnost. Netypicky a velice originálně se o zpracování části tohoto příběhu nedávno pokusil francouzský umělec, rytec a kreslíř Hyacinthus (vlastním jménem Yacine Gouaref). Své kreslířské umění a náklonnost k latině a úvahám o původu života propojil v komiksu Kosmogoniály (Les Cosmogoniales, 2019), který je jeho debutem.

V čem je komiks tak netypický? Leccos prozradí už úvodní verše převzaté z Vergiliových Zpěvů pastýřských, v nichž se pastýř Silénus pouští do písně o tom, „jak mísily se v nesmírném prázdnu semena země, vzduchu, moře a kapalného ohně, jak všecky věci se z těchto prvních tělísek zrodily“, načež líčí zrození Slunce, Země, horstev i zvěře. Pastýře autor pasuje do role vypravěče, jehož příběh postupně za pomoci úryvků děl řady antických autorů rozvíjí v šesti knihách: Uranogonie (aneb O zrození nebes), Astrogonie (aneb O zrození hvězd), Heliogonie (aneb O zrození Slunce), Geogonie (aneb O zrození povrchu zemského), Zoogonie (aneb O zrození živočichů) a Theriogonie (aneb O zrození nestvůr). Zdaleka tedy nezůstává jen u Vergiliových veršů, ale využívá, skládá a kombinuje slova mnoha velikánů antické filozofie a literatury. Nejhojněji zastoupený je patrně Lucretius, vedle nějž se objeví například Ovidius, Hésiodos, Plinius, Aristofanés, Leukippos, Homér, Anaxagorás, Empedoklés, Aristotelés a mnozí další.

Imaginativní černobílé a nezřídka celostránkové kresby nicméně často zůstávají bez jakéhokoli textového doprovodu. Svou nedoslovností a leckdy až neurčitostí tak ponechávají velký prostor pro představivost a důvtip čtenáře, jenž příběh na základě vlastních znalostí do určité míry sám utváří. „Děj“ knihy proto není zcela definitivní a ke každému může promlouvat trochu jinak. Stejně tak může po čase při opětovném listování odlišně promlouvat k témuž čtenáři.

Autorovi se podařilo dobře známé téma přetavit do svérázného komiksu, jehož kouzlo pramení z kombinace osobité vizuální stránky a důmyslného využívání občas více než dva tisíce let starých veršů a citátů. Nepřipomíná jen autory, k jejichž dílům se v záplavě moderních vědeckých pojednání běžný čtenář v podstatě ani nedostane, ale ukazuje také, že lidé si už od antických dob pokládají v podstatě tytéž otázky jako my dnes a dávají na ně mnohdy stejné odpovědi, byť v současnosti je nestavíme na pouhé logice, ale především na robustních vědeckých základech. Stejně jako samotné úryvky z děl, které jsou mimochodem krom překladu uvedené vždy také v latinském či řeckém originálu, je zajímavé, a dalo by se říct i zábavné, jakým způsobem s nimi autor nakládá. Tu a tam totiž text v rámečku (bublině) nepochází jen od jednoho autora, ale je poskládaný z několika veršů vytržených z původního kontextu a naaranžovaných do nové podoby, která dokonale vykreslí konkrétní jev.

Komiks Kosmogoniály je neobyčejný až poetický, patrně nesedne úplně každému, ale tomu, kdo se s autorem dostane na stejnou vlnu, se zaručeně odmění. A kdyby to přece jen nefungovalo, dá se s trochou pragmatického přístupu využít jako bohatý zdroj poutavých citátů antických autorů.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 12 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 603x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce