Kobabe, Maia
Gender Queer

Sebehledání bolí
Maia Kobabe. Gender Queer. Autobiografie. Přeložila Barbora Doležalová. Centrala, Londýn, 2021, 240 s.

Gender queer je zastřešující termín pro jedince, kteří se necítí být ani mužem, ani ženou. Jako nebinární a asexuální se vyoutoval/a také americká/ý autor/ka Maia Kobabe. V komiksové autobiografii Gender Queer své rodině a následně široké veřejnosti upřímně a pečlivě přibližuje celoživotní nucení překonávat hranice genderu a boj s vlastní sexualitou. Zživotňuje odtažité kategorie genderové identity, pod kterými může být obtížné vidět osobní příběhy.

Maia Kobabe si na nemilovaných hodinách autobiografie při studiích komiksu v San Francisku, která započal/a v roce 2013, uvědomil/a, že mimo posedlosti četbou jsou její témata převážně genderového rázu. Na popud učitelky vytvořil/a krátký komiks, ale posléze jej v bloku zalepil/a. Tato historka tvoří prolog k hlavní části komiksové autobiografie Gender Queer a je dovedená až do roku, odkdy vede Kobabe workshopy pro mládež, které byly impulsem k veřejnému coming outu. Setkává se při nich s mladými dospívajícími lidmi a zjišťuje, zda je mezi nimi někdo, kdo tápe stejně jako on/a. Kniha vznikla po úspěchu malých úseků komiksu zveřejněných online.

Problém, s nímž se potýkají nebinární osoby, je rodová binarita on/ona užívaná v jazyce. Gender queer se většinou pojí s požadavkem neutrálního oslovení. V českém prostředí není tato lingvistická otázka zatím vyřešena a do popředí vstoupila v poslední době s nutností informovat o ocenění nebinární/ho nizozemské/ho autora/ky Marieke Lucas Rijnevekd Bookerovou cenou za rok 2020 za román The Discomfort of Evening (nakladatelství Argo chystá titul na letošní podzim pod titulem S večerem přichází tíseň). Oříškem je tedy i překlad Gender Queer do češtiny. Po konzultaci překladatelka Barbora Doležalová upřednostnila střídání rodu, které při čtení nepůsobí rušivě.

Autor/ka v komiksu vypichuje životní události spjaté se sociálním pohlavím a očekáváním společnosti počínaje vzpomínkou, jak kamaráda z dětství jeho sestry oblékly do ženských šatů, přes upřednostňování krátkých vlasů až k odporu k růžovým kalhotkám a nadšení z objevu nerdských slipů. Souvisí s tím i ztracenost v oblasti sociální inteligence. Například dokud ji/ho učitelka neupozornila, že zapáchá, nepoužíval/a deodorant.

Jsou to ale především biologické projevy ženského těla, ke kterým Kobabe cítí bytostný odpor, hraničící někdy až s bolestí – menstruace, rostoucí prsa, holení nohou, gynekologické vyšetření děložního čípku. Deset let nenosil/a kraťasy, aby si nemusel/a holit nohy. Přál/a si rakovinu prsou, aby si je mohl/a nechat odebrat. Před gynekologickým vyšetřením musel/a brát sedativa. Odpor k fyzičnosti souvisí i se sexuálními preferencemi, k upřednostnění představ před fyzickým kontaktem.

Čistá, přehledná malba s jednolitým pozadím tlumených barev, kterým dominuje písková, asociující poušť a duchovní vyprahlost, kontrastuje s duševními chaotickými stavy, kterými si ústřední postava prochází. Čtenářsky přívětivý je i zvolený font. Přímost a otevřenost komiksu přispívá k jeho uvěřitelnosti a autentičnosti. K podrobnému zachycení sebehledání určitě pomohlo i psaní deníků v pubertálním období. Lásku k systematičnosti a poctivému nazření sebe sama prozrazují i zveřejněné přehledy o četnosti masturbace.

Ke zmatené ústřední postavě stojí v protikladu jako klidný element její sestra, jež má genderovou otázku vyřešenou, žije s transsexuálem a stává se nositelkou důležitých impulsů vedoucích k „aha efektu“.

Co se moc nepovedlo, je obálka knihy. Má evidentní symbolický význam, dva obrazy půlící stranu, navíc s nápisem přes horní ilustraci, působí ale poněkud rušivě, tříští pozornost a od nahlédnutí do komiksu spíše odrazuje.

Řemeslně dobře zvládnutý autobiografický román přináší do českého prostředí hloubkový a ucelený střípek na nepříliš medializovaná a literárně zpracovávaná queer témata. Jako nebinární v českém prostředí veřejně vystupuje např. Eva Švagr, spoluzakladatelka organizace TakyTrans. Z literární oblasti v tomto ohledu v poslední době vyniká překlad Bookerovou cenou oceněného románu Britky Bernardine Evaristové Dívka, žena, jiné, ve kterém je nebinární jedna z ústředních dvanácti postav. Maia Kobabe v komiksu Gender Queer citlivě a srozumitelně uvádí do složitého prostředí niterných pocitů. Nevyvolává senzaci, ale porozumění.

© Martina Siwek Macáková