Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy

Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan
Rychlé šípy

recenze komiks

Další souborné vydání nejslavnějšího českého komiksu lze považovat za kritické. Přináší totiž všechny varianty některých příběhů a je doplněno obsáhlým komentářem.

Barvy, varianty, komentáře
Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Albatros, Praha, 2021, 296 s.

Po letech sporů se před časem konečně vyjasnila práva k vydávání děl Jaroslava Foglara a jejich publikování se chopilo největší a nejtradičnější české nakladatelství Albatros. Kromě nových vydání Foglarových románů s ilustracemi současných kreslířů došlo i na Foglarovo nejslavnější dílo, komiks Rychlé šípy. A nakladatelství k novému soubornému vydání přistoupilo dosti důkladně.

I když se totiž zdálo, že oním hotovým, definitivním vydáním Rychlých šípů bude to z roku 1998 v nakladatelství Olympia, rozsáhlá ediční poznámka Martina T. Peciny v aktuálním svazku přesvědčivě dokladuje, že ani toto vydání nezahrnulo všechny verze zejména prvních příběhů klukovské pětice a že navíc tehdejší editoři použili pozdější varianty od Bohumíra Čermáka, zato ani jednu od Jana Fischera (tedy ani tu původní, ani pozdější, kde už si Fischer vytříbil a zdokonalil kresbu). Současný svazek přináší všechny tři podoby prvních příběhů, v nichž Rychlé šípy soupeřily s Černými jezdci (Čermák jich nakreslil devět, Fischer překreslil čtyři). Zajímavé jsou v tomto směru některé posuny: v původních příbězích mají Černí jezdci šátky přes obličej, v pozdějších už nikoliv; slavný výkřik Mirka Dušína při prohraném závodě, kdy mu soupeř hodí pod nohy poleno („To je nečestné a nesportovní!“), pochází až z druhé Fischerovy verze a zpopularizovalo jej vydání v roce 1967, které využilo právě tuto variantu prvních stránek. Pecina, ceněný typograf a knižní designér, autor mnoha knižních obálek, se také podrobně věnuje barevnosti komiksu, který sice měl být na poměry protektorátního tisku výrazně barevný, ale ne zas tak křiklavě, jak na to byla generace Husákových dětí zvyklá ze zmíněného vydání v ostravském nakladatelství Puls z přelomu 60. a 70. let.

Oproti vydání v Olympii došlo i k dalším opravám, například Pískloun nemá podivně fialový oblek a čepici, ale oděv přirozeně hnědé barvy, kniha má o něco větší formát a vše je vytištěno na mírně zažloutlém papíře, který evokuje staré stránky Mladého hlasatele. Neboli ti současní (či možná spíše odrostlí) fanoušci seriálu, kteří jej dosud kompletně neměli, mají nyní šanci si jej pořídit v podobě, která nejvíc odpovídá záměrům obou autorů. A ti, kteří mají doma vydání z Olympie, si to současné možná pořídí ze zvědavosti také. Ostatně setrvalé umístění této dosti drahé publikace v žebříčku nejprodávanějších knih pro děti po celé léto svědčí o tom, že takových nadšenců je stále ještě hodně.

Důležité je samozřejmě dodat, že ani toto vydání není kompletní, což je ostatně patrné už z názvu. Zahrnuje totiž pouze příběhy z éry Jana Fischera, nikoliv pozdější nové díly seriálu ze 60. let, které po Fischerově předčasné smrti začal kreslit mladý Marko Čermák (jmenovec, nikoliv příbuzný zmíněného Bohumíra). Právě Fischerovi je pak věnován druhý delší text ve svazku, biografická studie Tomáše Prokůpka, která sleduje nejen Fischerovu práci na Rychlých šípech, ale celou jeho profesní kariéru. Je to informačně hutný text plný podrobností, dat a souvislostí, kdy se Prokůpek snaží dohledávat Fischerovy inspirační zdroje. Zejména pak pátrá po tom, kdo z dvojice zavedl na tehdejší dobu v českém komiksu revoluční promluvové bubliny; nakonec bez jasného rozřešení, byť se přiklání spíše na Fischerovu stranu. Opatrně rozebírá nejednoznačný vztah obou tvůrců včetně známé Foglarovy koupě Fischerových originálů a práv na jejich zveřejňování, která byla možná z etického hlediska sporná, nicméně i díky ní (a Foglarovu svědomitému archivování) se originály zachovaly v dobré kondici. Jediné, co Prokůpkovu textu trochu schází, je alespoň letmý pohled na Fischerovy osobní a rodinné poměry – těmi se zabývá jen od dětství do období, než se mladý kreslíř postavil na vlastní nohy, pak už z portrétu cokoli osobnějšího mizí.

Zajímavé, se zaujetím i hlubokým vhledem popsané podrobnosti z historie vydávání seriálu či o uměleckých ambicích Jana Fischera samozřejmě u většiny čtenářů přijdou na řadu až poté, co (pokolikáté už?) dočtou poslední z 228 stránek milovaného komiksu. Těžko říct, jestli mohou Rychlé šípy ještě oslovit čtenáře v klukovském věku: pokud ano, tak rozhodně ne v takové míře jako ještě před nějakými třiceti, pětatřiceti lety. Ale starší generace si připomenou své dětství se všemi iluzemi a nadějemi o světě, v němž dobro vítězí nad zlem, správní kluci se vzdělávají, sportují a chodí do přírody a velké dobrodružství tu čeká za každým druhým rohem.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 33 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jakub, 02.10.2021 16:19
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
Explemplární příklad, jak má vypadat edice historického komiksu. V cz vydavatelské praxi nenajdeme mnoho srovnatelných případů. Pro milovníky RŠ nutnost. Klobouk dolů před grafikovou prací.
Vložil: redakce, 02.10.2021 11:09
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
Děkujeme zasvěceným, obálka už je správná.
Vložil: , 02.10.2021 08:30
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
zasvěcení se domnívají, že fotka v záhlaví recenze nepatří komiksu nýbrž plakátům. Pouze vyřizuji
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

90%autor článku   60%čtenáři

zhlédnuto 749x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce