Đikić, Ivica: Beara: Dokumentární román o genocidě ve Srebrenici

Đikić, Ivica
Beara: Dokumentární román o genocidě ve Srebrenici

recenze beletrie zahraniční

Genocida muslimských mužů a chlapců v bosenské Srebrenici v červenci 1995 tvrdě zasáhla světovou veřejnost svou primitivní brutalitou. Na nic podobného nebyla Evropa necelých 50 let po skončení druhé světové války připravena. Jaký byl ale konkrétní mechanismus tohoto zločinu?

Některé hříchy nelze smýt ani odpustit
Ivica Dikić
: Beara. Dokumentární román o genocidě ve Srebrenici. Přel. Petr Stehlík, CPress, Brno, 2021, 230 s.

O srebrenické genocidě bylo sice napsáno již mnohé, ale dosud se jednalo hlavně o publicistické texty, odbornou a pseudoodbornou literaturu či propagandu. Spisovatel Ivica Dikić (*1977 v Bosně a Hercegovině) se vydal odlišnou cestou – pro svou knihu zvolil formát dokumentárního románu (dokurománu), což je hybridní útvar na pomezí odborného textu a literárního díla. V podstatě jde o literární variantu televizního a filmového formátu dokudrama, který je v posledních letech čím dál oblíbenější nejen u českých diváků. V prozaických dílech se takovýmto postupem setkáváme nejčastěji u válečných, vědeckých či biografických textů. A válečně-biografický je i Dikićův román Beara. Je to první překlad Dikićova díla do češtiny a zároveň se tím po delší době českým čtenářům dostává opět do rukou novinka z Bosny a Hercegoviny.

Bosenské ozvěny dnes
Hlavním hrdinou tohoto strhujícího díla je konkrétní člověk, reálná postava, skutečný organizátor brutálního povraždění muslimských mužů a chlapců v „bezpečné zóně“ OSN Srebrenica na východě Bosny a Hercegoviny v červenci 1995. Složitý proces vzniku románu obšírně popisuje sám autor v Prologu. Dozvíme se tak, proč si vybral právě dokuromán a proč na srebrenickou genocidu nahlíží zrovna očima architekta a organizátora jejího reálného provedení. Nápad pojmout téma jiným způsobem, než bylo dosud obvyklé, se bezesporu vyplatil. Vznikl skvělý text, který se čte doslova jedním dechem a jenž patrně nenechá ani jednoho čtenáře bez hlubokého emočního prožitku.

Plukovník Jugoslávské lidové armády Ljubiša Beara, typický produkt socialistické Jugoslávie, je historickými událostmi doslova vmeten do války, s níž nikdy nepočítal. Tento ambiciózní muž, dřívější kapitán bitevní lodi na Jadranu, dostal možnost „předvést“ své schopnosti na jevišti dějin, splnit těžký úkol a získat tak svých „15 minut slávy“. Této příležitosti se chopil a rozkazy nadřízených uvedl do praxe bez ohledu na cokoliv jiného. Ke smůle obětí.

Vlastní text knihy nicméně začíná historickým úvodem, v němž autor čtenáře v krátkosti seznamuje s rozpadem Jugoslávie na počátku 90. let 20. století a s etnickou skladbou Bosny a Hercegoviny podle posledního sčítání lidu před válkou v roce 1991. Druhou část tohoto úvodu tvoří stručný přehled vnitřních dějin Jugoslávie v letech 1945–1990, třetí pak detailnější rozbor situace v samotné Bosně a Hercegovině v první polovině 90. let. Ve čtvrté podkapitole nalezneme přehled národnostní struktury okresu Srebrenica a okolí v roce 1991 a první etnické změny po vypuknutí války v Bosně a Hercegovině na jaře 1992. Pátá, šestá a sedmá podkapitola jsou věnovány přehledu válečných událostí let 1993–1995 ve srebrenické oblasti.

Jen plnil rozkazy
Jak jsme výše uvedli, v centru dokurománu stojí plukovník Beara a okolnosti jeho „řešení“ problému s muslimskými uprchlíky soustředěnými ve srebrenické enklávě. Rozkaz obdržel z vyšších míst, avšak bylo jen na něm, jak, kdy a s kým jej uvede do praxe. Sledujeme tedy jednoho takového „dělníka“ války při práci. Největší síla tohoto díla tedy patrně tkví v tom, jak nás nechává bez zvláštních emocí a komentářů sledovat, jak se rodí válečný zločin. Překvapivě je to až neuvěřitelně prosté – a tím děsivější. Děj je podán neutrálně v er-formě a vcelku jednoduchým, srozumitelným jazykem s mnoha jmény a zeměpisnými údaji, což může být pro českého čtenáře, jenž se na války v bývalé Jugoslávii nespecializuje, hůře stravitelné. To však k dokurománu patří. Detaily příběhu není třeba prozrazovat, jeho 150 stran však je plno až thrillerového napětí.

Závěrečný Epilog provede čtenáře krátce politickým vývojem Bosny a Hercegoviny po roce 1995 a průběhem soudního procesu u mezinárodního soudního dvora v Haagu, kde hrdina románu Ljubiša Beara zákonitě skončil. Mezi přílohami najdeme rozsáhlejší komentář k pramenům, přehled základní a doplňkové literatury a nezbytný rejstřík zkratek a pojmů. Publikace je dále doplněna detaily o autorovi a jeho tvorbě a Slovem překladatele.

Knihu velmi dobře a přesně přeložil kroatista a historik Petr Stehlík z Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, specialista na problematiku Bosny a Hercegoviny. Přední i zadní vnitřní strany obálky jsou potištěny mapami východní Bosny (Srebrenice a širší okolí), celé Bosny a Hercegoviny a SFRJ s číselným vyjádřením etnického složení obyvatelstva jednotlivých republik podle posledního cenzu v roce 1991. Bohužel k mapám chybí jakýkoliv komentář.

 

Na podobné téma:
Adin Ljuca: Jeden bílý den
Zlatko Topčić: Dagmar

 

© Jaroslav Otčenášek

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 10 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

62%čtenáři

zhlédnuto 394x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce