Summer Rayne Oakes se zaměřuje na zdraví, psychickou vyrovnanost a udržitelný život. Těmto hodnotám se věnuje i ve svých seriálech a kurzech na internetu a snaží se v uživatelích probudit spojení s přírodou skrze vztah k rostlinám a zahradničení.

Mnoho čtenářů by mohl zmást titul publikace i její přebal s fotografií autorky pečující o pokojové rostliny. Jednoznačně totiž evokuje, že se bude jednat o příručku, jak se o rostliny správně starat a jak jim poskytnout správný životní prostor, aby se jim dařilo a vždy prosperovaly. Takové čtenářské očekávání bude ale zklamáno. Přestože je koncepce knihy skutečně vystavěna jako zahradníkova „rukověť“, její snahou je spíše krok za krokem ukázat čtenáři, jak pozorovat rostliny a jejich potřeby a jak se je naučit vnímat a milovat. Fyzickou péči zmiňuje jen okrajově. Můžeme polemizovat o tom, zda byl zamýšlený záměr naplněn, či nikoliv, ale jedno se knížce rozhodně upřít nedá – z každé stránky vyzařuje vřelý vztah, který spisovatelka právě k zeleni má.

Zelená oáza v lidském srdci
Oakes vyrostla na venkově v Pensylvánii a zájem o zkoumání rostlinného světa ji provázel od nejranějších let. Tam vznikl její niterní vztah k Zemi. Poznala cykličnost přírody a to, že zahradník musí respektovat čas, aby mu říše rostlin vydala hojnost barev, chutí a vůní. Jako tvrdý náraz pak zapůsobilo její přestěhování za prací do šedivých ulic New Yorku. Napomohlo však pochopení, jakému tlaku pracovních povinností, splácení hypoték a nedostatku sociálních kontaktů jsou zde zejména mladí lidé vystaveni a jak si i v tomto od přírody naprosto odstřiženém prostředí mohou vytvořit radostnější život obklopeni přáteli i rostlinami.

Dnes můžete autorku potkat v Brooklynu v její místní komunitní zahradě nebo při péči o její rozlehlou domácí džungli. Nejen o tom je ale v knize řeč. Oakes procestovala velký kus světa a měla možnost pozorovat, jaký mají lidé k rostlinám a stromům na jednotlivých kontinentech vztah. A právě tyto příběhy a zkušenosti prostupují celou knihou a ve své šířce záběru z ní vytvářejí dílko, kterému je dobré věnovat pozornost. Zažijeme doslova šok, když zjistíme, že jsou kanadské velikány káceny pro výrobu jednorázových jídelních hůlek pro asijský trh. Nahlédneme do procesu rekultivace bývalých uhelných dolů. Společně s autorkou půjdeme na staveniště zachraňovat zelený život. Poznáme Singapur jako město v zahradě a ráj zahradníků. Dojme nás úcta lidí v Mosambiku, kterou prokazují stromům a přírodě vůbec. O tom, jak si jednotlivé národy váží rostlin a stromů vypovídá i úvaha, jaká slova je označují v jednotlivých jazycích světa. Autorčiny postřehy doplňují také příběhy čtenářů a kurzistů.

Rostliny nejsou jen dekorací
Exkurz do světa rostlin by nebyl úplný, kdyby se v něm neobjevil historický příběh. V tomto případě detailněji poznáme poměrně neznámou práci lékaře Nathaniela Bagshawa Warda. Ten se v první polovině 19. století zajímal o možnosti, jak úspěšně pěstovat rostliny na lodích a v domácnostech, a pouštěl se do neuvěřitelných pokusů. Nicméně stejně jako pozdější proslulí vědci přistupoval k rostlinám jen jako k materiálu, hmotě, zdroji, omezoval se na jejich technický popis a nebyl ochoten jim přiznat sebemenší duchovní rozměr.

Doba se mění a vztah k rostlinám s sebou přináší i spoustu etických a filozofických otázek. Přestává být strom živou bytostí, když se do něj zasekne pila? Jakou energii nám přináší v podobě dřeva, které nás obklopuje? Jak bytostně jsme s rostlinami spjati, když nám v podobě kávy, čaje nebo třeba ovoce a chleba denně voní na stole? Jak se srovnat s tím, že rostliny likvidujeme a omezujeme jejich životní prostor, abychom pak mohli pálit fosilní paliva a pohánět jimi naše skvělé technologické vynálezy? Z jednotlivých kapitol knihy vyplývá, že základem pro ocenění a plné přijetí rostlin je posun v myšlení. Každá část je ukončena cvičením s konkrétní rostlinou, umožňujícím ji lépe vnímat a uvědomit si principy jejího života a poslání.

Pěstovat rostliny a léčit Zemi
Kniha se dotýká i odlišné fyziologie rostlin a jejich různorodých životních strategií. A nakonec přece jen dostaneme i pár tipů, jak rostliny pěstovat, kterou z nich si opatřit do specifických podmínek našeho interiéru a jakým způsobem jí věnovat svoji pozornost a zájem. Autorka otevírá i pohled z druhé strany – můžeme se nacítit a zeptat se, která květina by chtěla s námi bydlet. Interakce tohoto druhu nemusí být pouhou fantazií.

Navzdory jinak přístupnému textu je začátek knihy zbytečně krkolomný. Autorka se rozhodla, že bude názvy rostlin pro upřesnění uvádět v závorce i v latinské podobě. Jenže když vzpomíná na dětství na farmě a obdivuje krásu tulipánů, denivek a rybízu, působí přidané vědecké názvy komicky a rušivě. Trochu také váhám, do jaké míry je kniha objevná pro českého čtenáře. Možná ve Spojených státech není běžným zvykem pěstovat pokojové rostliny, u nás ale intenzivněji vnímáme potřebu oživit bydlení něčím zeleným a myslím, že se i jako národ zahrádkářů se (obecně) o rostliny rádi staráme. Přesto však mohu tohle čtení vcelku doporučit, nepromarníte s ním čas. Vydáte se vlastně na takové rande s rostlinami. Dozvíte se mnoho zajímavostí a možná také najdete hlubší vztah k pokojovce u vás doma v květináči.