Kol. aut.: Rok v Paměti národa

Kol. aut.
Rok v Paměti národa

recenze historie

Dvanáct měsíců a přes půl století nezapomenutelných událostí – mozaika novodobých dějin, vyskládaná z vyprávění bezprostředních svědků protektorátních perzekucí, napjatých momentů druhé světové války a triumfu i pádu komunistického režimu.

Dechberoucí kronika měsíc po měsíci
Kol. aut.: Rok v Paměti národa. Příběhy moderní historie v kalendáriu. Kniha Zlín, Praha, 2021, 352 s.

Přetavit anonymní dějepisné letopočty v autentické zážitky konkrétních lidí – právě to se podařilo kolektivu jedenácti autorů v knižním kalendáriu moderní historie, sestaveném především ze svědectví uchovávaných v Paměti národa, největší evropské sbírce, která „zaznamenává příběhy válečných veteránů, obětí holocaustu, politických vězňů, ale i členů komunistické strany, StB nebo Lidových milicí“. Kromě těch, kteří svého času rozhodovali o budoucím směřování československého státu, se k vyprávění odhodlali i zcela obyčejní lidé, z nichž svědky zásadních historických okamžiků udělala čirá náhoda, tu si však ve své mysli už nesli napořád. Každý z nich se svým vlastním, neopakovatelným způsobem podílel na psaní historie dvacátého století a pomohl tak rovněž vytvořit unikátní knihu, která, ačkoliv si neklade za cíl být didaktickou příručkou, oplývá rysy nejlepších učebnic.

Kniha nepostupuje chronologicky, ale jednotlivé příběhy vždy přiřazuje určitému měsíci tak, aby z nich na konci vznikl „rok v paměti národa“. Začíná lednem, jehož počátkem vstoupila v platnost řada směrodatných zákonů, a končí prosincovými svátky, které alespoň na malou chvíli zmírnily každodenní boje na frontě i utrpení v pracovních táborech. Každý měsíc je zahájen časovým přehledem významných událostí, z nichž několik je poté rozebráno v samostatných kapitolách. Texty se zakládají převážně na vzpomínkách, vyprávění pamětníků však není výhradním informačním pramenem. Přímou řeč efektivně střídá výklad klíčových historických fakt a skutečností. Kniha tak na jedné straně dává možnost alespoň částečně procítit okamžiky bezmoci, absurdity, ale i neutuchající naděje a pravého přátelství, zároveň však autentická svědectví zasazuje do teoretického rámce a seznamuje tak čtenáře s jejich dějinnou podstatou.

Kdo byl ten, který „odpálil“ demonstraci 17. listopadu? Jaký osud potkal nejznámějšího českého letce, excelujícího v bitvě Británii? A proč bylo třeba znění Charty 77 umět zcela nazpaměť? Odpovědi se čtenář v knize dozvídá doslova „z první ruky“. Své vzpomínky zde líčí zdravotní sestra, která byla nablízku Janu Palachovi v posledních dnech jeho života, student, jenž zahlédl Heydrichovu tvář bezprostředně poté, co na něj byl vykonán atentát, anebo žena, která zázrakem přežila boje o pražskou radnici na samém konci druhé světové války. Nelze opomenout také autentické fotografie, které pamětnická svědectví přetvářejí v relativně nedávnou realitu. Kromě snímků z pouličního dění tu objevíme jedinečné archivní prameny, dokládající zásadní rozhodnutí, která navždy ovlivnila osud konkrétních osob či rovnou celé země.

Rámcově se kniha věnuje čtyřem hlavním tématům – od života za protektorátu, přes více i méně známé momenty druhé světové války, vleklé období komunistického režimu v Československu, až po dovršení sametové revoluce. Oproti jiným publikacím na téma moderních dějin zaujme Rok v Paměti národa svým smyslem pro detail. Autorům se na základě doposud nepublikovaného materiálu daří notoricky známé události zobrazovat opět z jiného, zcela neotřelého úhlu pohledu. Na povrch se tak dostávají epizody, které – byť nejsou vnímány jako základní stavební kameny moderní historie – tvoří malé dílky, bez kterých by obraz českého dvacátého století zůstal jen u základních obrysů. Osudy hlavních hrdinů neodrážejí pouze onen historicky významný moment, ale jsou rozvíjeny dál, čímž mimo jiného poodhalují i způsob vyrovnání se s dobou předešlou i nadcházející.

Rok vydání knihy se sešel s několika výročími jejích protagonistů. V roce 2021 uplynulo 120 let od narození Milady Horákové, 10 let od smrti Václava Havla a 30 let od dokončení odsunu sovětských vojsk z Československa. Ačkoliv i moderní dějiny mohou pod tíhou nových, zcela nečekaných výzev a změn pomalu zastarávat, jejich atmosféra zachycená ve vyprávění dobových svědků má obrovskou šanci ještě dlouho sloužit jako důležitá paralela k současnosti, která může být odstrašující, poučná i povzbudivá.

 

Na podobné téma:
Martin Brabec
, Eduard Stehlík: Češi proti Hitlerovi
Jan Erik Vold: Deník Ruth Maierové
Milan Bárta (ed.): Člověk v soukolí StB

 

© Elizaveta Getta

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 29 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.