iLiGlosa: Pomalé kříšení sámské literatury

iLiGlosa
Pomalé kříšení sámské literatury

aktualita kultura

Norsko je sociálně spravedlivá země s vysokou životní úrovní, která podporuje různé typy menšin. Nebylo tomu tak ale vždy. Zde bude řeč o Sámech, ugrofinské menšině původně obývající nejsevernější části Norska, Švédska, Finska a Ruska, a o postavení sámské literatury v Norsku.

Pomalé kříšení sámské literatury

Letošní vyhlášení ceny o nejkrásnější norskou knihu, která má již téměř devadesátiletou tradici, bylo jiné než předchozí ročníky. Vůbec poprvé totiž toto ocenění získal sámský titul. Spisovatelka Mary Ailonieida Sombán Mari dle poroty ve svém díle zuřivým joikem přibližuje rasismus, kterému bylo její etnikum po sto padesát let vystaveno. Sbírka Beaivváš mánát / Leve blant reptiler (Žít mezi plazy) představuje kromě angažované poezie také krásný artefakt, má jednoduchou, ale precizní typografii, básně v sámštině a norštině doprovázejí nebývale barevné a podmanivé ilustrace, které spolu se zlatou vazbou umocňují čtenářský dojem. Výrazná barva obálky není zvolena náhodně nebo pro efekt, autorka v textech vzdává hold severonorské krajině, a především potom slunci jako zdroji všeho života.

Norsko, zemi sociálního blahobytu a evropskou ropnou velmoc, si obvykle nespojujeme s utlačováním lidských práv. Ve vztahu k Sámům však Norové nemají čisté svědomí. Sámská menšina tu byla od poloviny devatenáctého století násilně ponoršťována, sámské děti se musely vzdělávat v norských školách, často daleko od domova, sámština tak úplně zmizela ze vzdělávacího systému – následkem toho se přerušila jazyková i kulturní kontinuita tohoto etnika. Od šedesátých let dvacátého století se sice situace postupně měnila, ale na omluvu čekali Sámové hodně dlouho. Když v roce 1994 Norové pořádali olympijské hry, na slavnostním zahájení měla zazpívat i tehdy již světoznámá sámská zpěvačka Mari Boine. Ta vystoupení razantně odmítla se slovy, že nebude ukazovat světu norskou otevřenost, když její předkové desetiletí trpěli.

Král Harald V. se za chování vůči sámské menšině oficiálně omluvil v projevu na půdě parlamentu v roce 1997. Dnes se stát snaží sámský jazyk a kulturu všemožně podporovat, byť bojovníci za práva Sámů opakují, že ve školách se o jejich etniku mluví stále málo. Norští Sámové mají od roku 1989 vlastní parlament, tzv. Sameting, ten podporuje mimo jiné i vydávání knih. Přes veškerou snahu ale dnes vychází jen okolo třiceti knih ročně, a jen malý zlomek z nich je potom přeložen do norštiny, poptávka zákazníků je malá a náklady na překlad vysoké. Sámština utrpěla hodně, chybí nejen krásná literatura, ale také učebnice, jejichž psaní komplikuje i chybějící terminologie v mnoha oborech.

Současná sámská krásná literatura se zabývá jak hledáním identity v souvislosti s přetrhanými kořeny, tak životem v moderní multikulturní společnosti. Důležitou roli ve znovuvzkříšení této kultury hraje i dětská literatura, z níž se svůj původní jazyk učí i mnoho dospělých, sámské tituly se již několikrát objevily mezi nominovanými na Cenu Severské rady za literaturu pro děti a mládež a autorkou jednoho z nich je i oceněná Mary Ailonieida Sombán Mari.

Na násilné přerušení tradic a vývoje nelze jednoduše navázat, což ostatně víme i z vlastní historie. Náprava trvá několikrát delší dobu a Sámové tak mají před sebou ještě dlouhou cestu. Jejich příběh ukazuje, jak nebezpečné jsou podobné zásahy do jakéhokoli etnika.

 

Více o Sámech v češtině
Vendula Hingarová
, Alexandra Hubáčková, Michal Kovář (Edd.): Sámové. Jazyk, literatura a společnost
Just Knud Qvigstad: O muži, který si koupil svědění. Pohádky a pověsti Sámů
Just Knud Qvigstad: O muži, který si koupil svědění. Pohádky a pověsti Sámů

Sámové v současné skandinávské literatuře (překlady i recenze originálů)
Mikko-Pekka Heikkinen
Mikko-Pekka Heikkinen
: Poromafia
Bengt Pohjanen
Lars Pettersson
: Kautokeino – Krvavý nůž
Elin Anna Labba: Herrarna satte oss hit
Linnea Axelsson: Ædnan

 

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 491x

Inzerce
Inzerce