Dargaw, Kate: Písně pralesa, hor a moří

Dargaw, Kate
Písně pralesa, hor a moří

recenze dětská

Archetypální vyprávění o dobru a zlu se čtenářům nikdy neomrzí, Písně pralesa, hor a moří navíc osloví exotickým prostředím. Tchajwanská autorka přibližuje tři domorodé příběhy, které donedávna existovaly jenom v ústním podání. Bohatě ilustrovaná kniha potěší malé i dospělé čtenáře.

Tři domorodé příběhy z Tchaj-wanu
Kate Dargaw
: Písně pralesa, hor a moří. Přel. Pavlína Krámská, Il. Tomáš Řízek, Mì:Lù Publishing, Jablonné v Podještědí, 2021, 80 s.

Nakladatelství Mì:Lù Publishing obohatilo knižní trh novinkou s názvem Písně pralesa, hor a moří. Bohatě ilustrovanou knížku čtvercového formátu lze zařadit hned do dvou významných kategorií: další z doposud nemnohých překladů tchajwanské prózy a nejen pro děti zajímavý, vizuálně působivý titul, jakých není nikdy dost.

Autorka textové části, anglickým jménem Kate Dargaw (Liou Ťia-lu/Liu Jialu), je tchajwanská překladatelka a spisovatelka původem z kmene Tayal. Dva roky vyučovala angličtinu na střední škole, pak pracovala jako redaktorka. Její tvorba pro děti vychází nejen na Tchaj-wanu, ale i v Číně, USA, Německu apod. Věnuje se domorodým příběhům, které donedávna existovaly pouze v ústním podání. Knihy Kate Dargaw jsou na Tchaj-wanu pravidelně zařazovány mezi doporučenou četbu pro děti a mládež. Kromě vlastního psaní se intenzivně věnuje překládání do čínštiny (literatura pro náctileté) i do angličtiny (buddhistické příběhy). V češtině její knihu doprovodil ilustrátor, malíř, grafik a nakladatel Tomáš Řízek, který pravidelně pobývá a pracuje na Tchaj-wanu i jiných místech Dálného východu. Za své ilustrace získal mnohá ocenění (např. Zlatá stuha, Premio Andersen) a je zastoupen v soukromých sbírkách nejen v Evropě.

Domorodé příběhy melanésko-polynéských kmenů
Kniha Písně pralesa, hor a moří obsahuje tři domorodé příběhy inspirované ústní tradicí melanésko-polynéských kmenů žijících na Tchaj-wanu. První z nich, nazvaný Jak bojovníci kmene Atayalů sestřelili stříbrné slunce, se v některých aspektech podobá dávnému čínskému mýtu o lukostřelci Chou Im (Hou Yi), který z nebe sestřelil devět z deseti sluncí, jež spalovala zemi. I v tchajwanské verzi dožene bojovníky k hrdinskému činu spalující žár dvou sluncí, stříbrného a zlatého, který ničí vše živé. Tři bojovníci putují spolu se svými synky až k domovu obou sluncí na konci světa, pevně rozhodnuti sestřelit stříbrné slunce a vrátit tak na zemi noc, vodu, svěží vánek a život.

Druhý příběh Láska princezny Baleng a strážce Jezera duchů je spjat s kmenem Rukai, který obývá jih Tchaj-wanu. Poklidné Jezero duchů bylo obklopeno posvátným lesem, v němž se děly strašlivé věci. Mohutné kapradí zatarasilo cestu lovcům, dřevorubcově mačetě narostla křídla a jeho samotného uchvátil medvěd. Strážce lesa, mocný Hadí král Adalio, si vyhlédl Baleng, dceru náčelníka kmene Rukai. Přišel požádat o její ruku a přinesl mnoho darů – ženy a bojovníci z kmene Rukai však neviděli muže Adalia, ale jedovatého hada. Svatba, doprovázená žalozpěvem kmene Rukai, který se loučil s krásnou Baleng, se konala za svitu měsíce.

Závěrečný příběh Jak bojovníci kmene Pangcah porazili obry alikakay líčí utrpení, které lidem žijícím pod horou Mej-lun způsobily chlupaté příšery, jež se tam zabydlely. Nikdo netušil, zda jsou to démoni, nebo někdo jiný. Vůdce kmene Pangcah vyslal tisíc udatných bojovníků, aby se s příšerami utkali. Jejich boj byl marný, příšery jim snadno odolaly, ač se je ze všech sil snažili porazit ohněm, dýkami, kamením nebo luky a šípy. Náčelník si už začínal zoufat, když vtom mu ve snu poradil bůh moře, co má udělat.

Pro dobro a záchranu všech
Všechny tři příběhy líčí život jednotlivých kmenů v pro nás exotickém prostředí plném neznámých rostlin, zvířat i tajemných sil. Domorodí bojovníci jsou udatní, odhodlaní bojovat až do konce svých sil – ne však pro vlastní slávu, ale pro záchranu všech. I princezna Baleng, vědoma si moci a síly Hadího krále, neodmítne jeho nabídku k sňatku, jako by tušila, že odmítnutí by mohlo přinést neblahé následky.

Kate Dargaw ve svém převyprávění původních mýtů neopominula ani prvky typické pro příběhy předávané ústně: opakování vět, které text rytmizuje, přesné detailní popisy (oděvy, jména zvířat a rostlin apod.) a protagonisté, kteří jsou příslušníky jednotlivých kmenů, s jejichž tradicemi jsou tak neodmyslitelně spjati. Zejména vědomé rozhodnutí domorodých hrdinů bojovat nebo položit život pro blaho všech a schopnost volit jednoznačně mezi dobrem a zlem jsou v naší zvláštní, nepokojné a individualistické současnosti hodné následování.

Půvabné ilustrace Tomáše Řízka, které jsou nedílnou součástí vyprávění, nikoli jen pouhou ozdobou textu, zcela jistě nadchnou i menší čtenáře, příběhy domorodých obyvatel Tchaj-wanu zaujmou děti od deseti let i dospělé.

© Magdalena Rytinová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 46 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   66%čtenáři

zhlédnuto 925x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce