Rabij, Marek: Život na míru

Rabij, Marek
Život na míru

recenze beletrie zahraniční

Fast fashion neboli rychlá móda se stává čím dál palčivějším problémem dnešní společnosti. Málokdo ale nejspíš tuší, co všechno se skrývá za nápisem „Made in Bangladesh“ na prázdném bílém triku zakoupeném za nízkou cenu v obchodním centru. Polský novinář Marek Rabij ve své reportážní knize podává detailní obraz z druhého konce řetězce globálního oděvního průmyslu. Obraz, který je pro každého kupujícího alarmující.

Leporelo utrpení a beznaděje
Marek Rabij
: Život na míru. Přel. Michala Benešová, Absynt, Žilina, 2021, 176 s.

Kniha Život na míru začíná sugestivním líčením zpod sutin zhrouceného bangladéšského komplexu Rana Plaza. Ocitáme se mezi stovkami těl obětí největší katastrofy v historii oděvního průmyslu a sledujeme příběhy těch, kteří přežili. Reportáž hned v úvodu nabízí dramatický spád a bez delších prodlev upozorňuje na naléhavost svého tématu: fast fashion.

Text poté zvolní, polský reportér Marek Rabij (nar. 1974) se vydává do chudinských čtvrtí a ostrovů bangladéšské metropole Dháky sledovat životy strádajících a zmrzačených dělníků. Mnohé příběhy se vztahují přímo k neštěstí v Rana Plaza, jehož důsledky se po celou dobu různě vyjevují a společně s nimi i příčiny a trestuhodné pracovní podmínky v textilních fabrikách.

Osudy jednotlivých žen i mužů tvoří jakési leporelo utrpení a beznaděje. Autor konkrétní příběhy dělníků zaznamenává, klade jeden vedle druhého jako nezpochybnitelné důkazy o nesmyslnosti i bezohlednosti rychlého oděvního průmyslu. Daří se mu propojovat jednotlivé lidské osudy s mnohem složitějším společenským fenoménem a hledat mezi oběma póly kauzální spojnice.

Zatímco již zmíněná naléhavost tématu tím narůstá a celý problém získává další a další tragické rozměry, samotný reportážní text postupně začíná drhnout. Místy se dostavuje pocit schematičnosti a monotónnosti, reportáž ve čtenáři opakovaně vzbuzuje soucit a nabádá ho k bědování paradoxně až do otupení. Textu možná schází větší zaměření na některou z postav nebo využití odvážnějších narativních postupů; zkrátka něco, co by čtenáři ještě lépe umožnilo proniknout do poměrů, o nichž podvědomě raději slyšet nechce.

Čistě reportérsky však Marek Rabij odvedl skvělou práci, podařilo se mu autenticky a zevrubně vykreslit obraz bídy, rozkryl perverzní mechanismy oděvního průmyslu, zaměřil se detailněji i na společenský a politický kontext v Bangladéši. A především – vše zasadil do stěžejního rámce globalizace, kterou lze vnímat jako hlavní příčinu. Že se autorovi nepodařilo materiál uspořádat kolem nejlepšího syžetu, už může být pro mnohé čtenáře podružnou záležitostí. Opravdu zásadní je v tomto případě samotná látka (a to doslova).

Kdo je hlavní obětí?
Reportážní kniha naznačuje, že oběťmi oděvního průmyslu nejsou pouze bangladéšské dělnice a dělníci, ale mnohem víc možná my, kteří stojíme na opačné straně řetězce. Je tomu bezesporu tak, ale je potřeba dodat, že jakožto konzumenti jsme oběťmi morálky, a tudíž se tíha, kterou na nás tlačí svědomí a odpovědnost, bohužel dost fatálně liší od tíhy, jež v Bangladéši dětem a mladým ženám trhá prsty, láme kosti a drtí těla. Lze vůbec takovouto propast překonat?

Autor se po celý text drží zpátky, snaží se povětšinou o důkladný záznam a hledání souvislostí. Svůj osobní komentář připojuje až ke konci a navzdory vznosnému metaforickému prohlášení „Neexistuje přeci cena, jakou by nestálo za to zaplatit za lepší svět” dochází spíše ke smutnému konstatování statu quo.

Je tedy především na každém čtenáři, aby si vyvodil závěr sám pro sebe. Jedno je jisté – po přečtení knihy nejspíš okamžitě půjdete zkontrolovat svůj šatník a patrně pocítíte nutnost ho značně zredukovat.

 

Na podobné téma:
Filip Ostrowski
Juraj Koudela
, Filip Ostrowski: Zájem čtenářů o fakta předávaná prostřednictvím příběhů stoupá

© Jan Kubelka

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 29 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Málokdo tuší?, 14.01.2022 08:27
Rabij, Marek: Život na míru
Reportáží a článků na toto téma už vyšlo nepočítaně, i když třeba nebyly tak rozsáhlé a důkladné. Takže tohle "jsme šokováni, o ničem jsme neměli tušení" je spíš k smíchu!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   63%čtenáři

zhlédnuto 1082x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce