Březina, Jiří: Mizení

Březina, Jiří
Mizení

recenze krimi

Jiří Březina patří k nejzajímavějším detektivkářům mladší generace. Potvrzuje to i svou pátou knihou, v níž chytře splétá hned tři vyprávěcí roviny.

Upálení Romové a vyměněné děti
Jiří Březina
: Mizení. AM/Motto, Praha, 2021, 336 s.

Jiří Březina (nar. 1980) patří mezi nejzajímavější detektivkáře své generace již od debutu Na kopci, který vydal v roce 2013. V této velmi neobvyklé detektivce řešili vyhořelá policistka a začínající novinář záhadu zjevení anděla na jihočeském venkově a chytře prokomponovaná zápletka jim nejen ztěžovala způsob, jak usvědčit pachatele, ale stavěla je před volbu, zda vyšetřovanou událost vůbec označit za zločin. Román sice trpěl mnoha začátečnickými vadami, byl doslovný, popisný a obecně zbytečně dlouhý, nicméně kouzlo neobyčejné zápletky dokázalo tyto profesionální nedostatky přebít.

Právě na formální stránce mezitím Jiří Březina značně zapracoval. Dva roky po Na kopci publikoval kratší román Promlčení, kde na scénu přivedl mladého jihočeského policistu Tomáše Volfa a zahájil tak sérii s tímto vyšetřovatelem. I další zápletky měly mírně mysteriózní nádech, v Polednici (2016) Tomáš Volf řešil vraždy na sídlišti za bílého dne s odkazem na slavnou Erbenovu báseň, ve Vzplanutí (2019) pracoval s motivem samovznícení.

To už svého hrdinu přesunul do Prahy, kde se také odehrává jeho nejnovější případ. Kriminální román Mizení sleduje vraždu páru romských bezdomovců, které někdo „upálil“ hozením Molotovova koktejlu do ruiny venkovského stavení ve vsi nedaleko Prahy, kde oba spali. Spolu s nimi zemřelo i jejich batole a po vrazích na zdi zůstal rasistický nápis. Čtenář si rychle vzpomene na skutečný případ, kdy rasističtí mladíci podobným způsobem ohrozili početnou romskou rodinu a těžce popálená dívenka pak byla v centru zájmu všech médií. Volf samozřejmě rasistickou stopu sleduje, pomalu se však začne ukazovat, že vše je o dost složitější.

Hlavní případ prolínají dvě vedlejší linie, které se s tou ústřední – ale až téměř v samém závěru – propojí. Jednak se na scéně objevuje Volfova bývalá kolegyně z případu Polednice, momentálně pracující pro neziskovku, která pomáhá dětem v nesnázích. A jednou k nim přivedou chlapce, který osiřel, když se jeho rodina udusila plynem. I tady si možná někdo vzpomene na americký seriál The Sinner, konkrétně jeho druhou řadu, kde se také řešil případ malého kluka a jeho zavražděných rodičů. Druhá vedlejší linka vypráví o partnerské dvojici ve finanční tísni, kterou nezaměstnaný mladík hodlá pod nátlakem gangsterského věřitele řešit vskutku netradičním prodejem.

Březina všechny tři děje střídá místy až hekticky rychle, uvnitř kapitol, někdy to bývají rychlé, stránkové nebo dvoustránkové pasáže. Zpočátku to působí trochu zmateně, ale brzy se na rytmus dá zvyknout a ději dává patřičnou dynamiku. Tu mu autor dodává i jinak: Tomáše Volfa nechá dvakrát napadnout, jednou skinheady podezřelými z vraždy, podruhé tajemnými ranaři. Případ malého sirotka zase obsahuje dojemné scény, když ho neziskovce seberou a odvezou do výchovného ústavu.

Mizení se díky tomu čte skvěle, autor promyšleně dávkuje různá dílčí odhalení a cílevědomě směřuje jak k propojení tří osudů, tak k rozuzlení úvodního zločinu, který má dosti spletité pozadí. Ale právě při čtení onoho rozuzlení se dobře napsaná kniha začíná trochu zadrhávat. Zápletka je totiž postavená na krajně nepravděpodobné spolupráci obou zavražděných (mírně řečeno dosti nespolehlivých existencí) s jistým prohnaným šíbrem, vražda je navíc chabě motivována a pachatel vražděním zničil i svou ne zrovna levnou „investici“. Ty výtky nejsou absolutní: bezdomovci se hodili, protože žili stranou od ostatních, chabá motivace při vraždění „bezvýznamných“ lidí leckomu stačí. I tak se ale od té výtečně rozehrané, civilně, bez laciných efektů, a přitom napínavě vyprávěné knihy dalo čekat více.

Březinovy pozdější detektivky jsou konvenčnější než Na kopci, zato ale řemeslně vyzrálejší. Nesnaží se čtenáře nějak ohromit; když pracují s dramatickými tragédiemi, činí tak sympaticky střídmě a zemitě. Možná neutkví v paměti tak hluboko jako autorův debut, ale stojí za to si je přečíst.

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 58 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   58%čtenáři

zhlédnuto 1398x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce