Neff, Ondřej: Ultimus

Neff, Ondřej
Ultimus

recenze sci-fi

Vězení na Měsíci, omezování lidské svobody, tajná zločinecká organizace, hranice reality nebo divoké lunární honičky – to vše se skrývá v mnohovrstevném románu Ondřeje Neffa, v němž se autor po letech vrací k populární sérii Arkádie.

Politicky korektní boj za práva robotů
Ondřej Neff
: Ultimus. Mystery Press, Praha, 2021, 384 s.

Ondřej Neff patří k žijícím legendám české sci-fi. Jeho knihy se dočkaly řady žánrových ocenění, vyzdvihován bývá především antiutopický román Tma, který v roce 1998 a později v přepracované verzi v roce 2007 zaujal i širší čtenářskou obec. Neff je také autorem úspěšných sérií jako Milénium nebo Arkádie – a právě do jejího světa se teď vrací se známými hrdiny Kubou Nedomým a Dědkem Čuchákem.

Kniha láká na vězení na Měsíci, nejdrsnější nápravné zařízení světa Ultimus, kam tato nesourodá dvojice starožitníků vyráží s příslibem skvěle placené práce. Ve věznici dochází ke stále častějším nehodám, při nichž rozebírané části umělé inteligence reagují s místním zařízením a napadají vězně. Dědek Čuchák, sám kyborg a v mnoha ohledech analytický suchar, a Kuba Nedomý, sympatický šejdíř, jemuž rýpavá povaha a prořízlá pusa zadělávají na potíže, mají tyto problémy vyřešit – a oba doufají, že při tom najdou i nějaký ten kšeftík stranou od hlavního úkolu. Jenže se ukazuje, že nic v Ultimu není takové, jak se zdá, a nakonec dost možná nepůjde oběma starožitníkům ani tolik o peníze, jako o vlastní přežití.

Velkou předností Neffovy novinky je čtivost a lehkost. Na knize jsou znát léta autorových zkušeností. Bohatstvím jazyka a přesností vyjadřování se může snadno rovnat zahraničním scifistickým klasikám, děj má vyváženou stavbu a prakticky v něm nenajdeme hluché místo. Každá postava zapadá jako přesný dílek do skládačky.

Ultimus přitom dokáže obstát sám o sobě stejně dobře jako součást série. I když se znalost předchozích románů hodí, není nezbytná, díky dynamickému začátku čtenář vpluje do děje hladce. Akce je účelná, hrdinové se snaží odhalit zvláštnosti neznámého světa, přičemž i technologické prvky autor rád demonstruje skrze akční scény. Neffův sebevědomý styl podtrhuje dojem reálného prostředí. Na první pohled by se mohlo zdát, že čtenáře čeká černohumorná akční jízda, kniha ale po svižném startu zpomalí a začne se rozvětvovat do detektivní roviny.

Pod povrchem zábavné jednohubky se skrývá silná společenskokritická linka. Neff v duchu scifistické tradice rozebírá satirickou zkratkou aktuální sociálně-politickou rovinu a určité aspekty v nadsázce akcentuje. Otázka však je, jestli tato nadsázka není místy až přehnaná a příliš jednostranná.

V rozhovorech ke knize autor naznačoval, že hlavním motivem Ultimu je svoboda a její omezování. Třebaže je věznice k prozkoumání tohoto tématu ideálním prostředím, fyzické zdi a okovy nejsou tím hlavním nepřítelem – jádro tkví spíše v technologiích, podřízení lidské vůle a také v politické korektnosti. Tu zde zastupuje Perla, aktivistka za práva robotů, a tzv. altera, jejímž prostřednictvím se Neff otře také o tematiku genderu a mezilidských vztahů. Témata aktivismu jsou zde vykreslena ve znepokojivých odstínech, bohužel však poněkud černobíle.

Hlavní hrdina Kuba Nedomý zastupuje hlas selského rozumu, který je místy buranský až ignorantský, Perla je zase fanatička usilující o utopickou, leč v jádru chorou harmonii. Tyto extrémní protipóly by byly nesmírně zajímavé, kdyby jejich střet přinesl nějakou diskusi. Ani jedna z postav ale nikdy nedospěje k posunu v pozicích a při názorových výměnách mezi nimi neproběhne žádná hlubší polemika, jež by přiměla k přemýšlení samotné čtenáře. Kuba Nedomý zůstává neochvějně svůj a po interakcích s Perlou se jen utvrzuje ve svém pohledu. Perla má zase svou vizi, jíž se drží všem událostem navzdory, a nikdy se nevymaní ze škatulky zlovolné karikatury. Je to škoda, protože debata o ničivosti přehnané politické korektnosti by mohla být podnětná.

Výrazně dál jde Ultimus v polemice nad směrem vývoje moderních technologií. Neff v průběhu děje nastiňuje zneklidňující myšlenku dobrovolné ztráty svobody výměnou za příjemné požitky nabízené prostřednictvím technologických výdobytků. Zkoumá také podřízení lidské psychiky cizí vůli a cenu, jakou ztráta vlastní vůle má.

Podobně varovné motivy, v nichž se překotný technologický vývoj vznáší nad společností jako Damoklův meč, nejsou ve sci-fi ojedinělé a Neff se naštěstí ani nepokouší předstírat, že by byl ve svých úvahách novátorský. Přesto nebo možná právě proto nabízí plastický a aktuální pohled na stírání hranic svobody, který může být mementem dnešní doby.

Ultimus je velmi dobrý sci-fi román, jemuž nelze upřít čtivost a zábavnost. Pod touto slupkou však najdou čtenáři zároveň řadu podnětů k zamyšlení. Pro milovníky klasické sci-fi tak představuje jednu z nejzajímavějších událostí na tuzemské scéně za poslední roky.

© Michaela Merglová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 43 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Jana Zajícová, 16.06.2022 04:25
Neff, Ondřej: Ultimus
Perla si nic jiného než zlovolnou karikaturu nezaslouží. Takoví lidé se nezmění.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.