Kosatík, Pavel: Planner story

Kosatík, Pavel
Planner story

recenze kultura

Na jedné straně fenomenální osobnost sama o sobě, na druhé skvadra přátel, které zná převážná většina výhradně z médií. Jak je možné, že v tandemu Voskovec-Werich bylo tolik protikladů, co Karla Gotta přesvědčilo jít do Semaforu a proč se Miloš Forman nesžil s Hollywoodem – nebulvárně, ale přitom zevrubně, jako součást vlastního příběhu, vypráví Jiří Planner.

Elixír úspěchu
Pavel Kosatík
: Planner story. Universum, Praha, 2021, 248 s.

Výjimečný manažer, věrný přítel, milovník hudby, vizionář, ale především člověk, který odhodlaně následuje vlastní cíle a umí uskutečnit své sny. Jiří Planner spisovateli Pavlu Kosatíkovi líčí nejdůležitější životní milníky, které jsou nejen plné napětí a překvapení, ale také vzpomínek na jeho slavné přítele. Čtenář se tak má možnost z první ruky dozvědět zajímavosti ze života těch nejzvučnějších jmen druhé poloviny minulého století a zároveň přičichnout k atmosféře moderní historie na obou stranách železné opony.

Ačkoliv je Jiří Planner (nar. 1935) ve většině zdrojů titulován jako bývalý provozní ředitel Semaforu a nejlepší kamarád Waldemara Matušky, rozpětí jeho profesionálních i osobních zájmů je mnohem větší a okruh přátel daleko širší. Působil ve Svobodné Evropě a novinářsky se setkal s legendami jako Ella Fitzgeraldová, Aretha Franklinová či Louis Armstrong. Beatles naučil český pozdrav, Marlene Dietrichovou zachránil před pádem na červeném koberci, Silvestra slavil u Andyho Warhola a Janis Joplinovou po bujarých večírcích nejednou tahal do schodů. V New Yorku provozoval dvě restaurace, kde si na české kuchyni pochutnával skoro celý Hollywood.

Ve dvojici s historikem a scénáristou Pavlem Kosatíkem (nar. 1962), jenž má na svém spisovatelském kontě desítky životopisných knih, píše vlastní příběh, který sice neaspiruje na vyčerpávající biografii, ale i tak perfektně odráží jedinečnou osobnost muže se zvláštním smyslem pro naplněný život. „Kolikrát ani nevím, co je zrovna za den… Ale snažím se ho vždycky prožít, jako kdyby měl být poslední, to ano.“

Planner story plyne chronologicky, podle nejdůležitějších životních kapitol. Pavel Kosatík však zároveň umí využít příležitostí pro neplánované odbočky k lidem, již měli v Plannerově životě své jisté a jedinečné místo. Válečné dětství, založení Semaforu, svérázné střety s StB, útěk na svobodu, vytoužené přistání v USA, tvorba vlastního pořadu s tehdejšími hvězdami hudební scény, zlatá šedesátá v exilu s podtextem československé nesvobody, pevné přátelství s Milošem Formanem a přes půl století manželství… Události, které by vydaly na životy desítek lidí, v knize vyznívají lehce, bez zvláštního patosu, někdy možná až příliš nezainteresovaně na to, aby si je čtenář dokázal uvědomit a patřičně užít.

Jan Werich, Jiří Suchý, Waldemar Matuška, Jan Voskovec, Václav Havel, Ferdinand Peroutka – výjimeční lidé, které měl Planner možnost poznat do hloubky. Díky svému přirozenému talentu zapadnout téměř do každé společnosti a navazovat přátelství má nyní jedinečnou možnost stavět historii české kultury právě ze vzpomínek na ty, kteří byli jejími největšími protagonisty. Pozoruhodná je také Plannerova schopnost vidět tehdejší uměleckou scénu jako na dlani, nepopisovat osobnosti izolovaně, ale ve společnosti jiných tvůrců, s nimiž se stýkaly, přátelily, spolupracovaly, a společně s nimi tak dohromady budovali obraz české kultury v zahraničí.

Kromě poutavého vypravěče Planner v knize zároveň ztělesňuje člověka, který se umí prosadit nezávisle na místě a čase. Ne se všemi jeho praktikami se lze ztotožnit, avšak mezi řádky čtenáři prozrazuje své know-how, které se zakládá nejen na nezaměnitelném charismatu, obchodnímu talentu a šťastné souhře náhod, ale také odhodlanosti, odvaze, odolnosti a věrnosti svým blízkým. Kniha je plná velkolepých zážitků, ze kterých je cítit luxus, pohoda a lehkost překonávání překážek. Zda za tímto stylem stojí ryzí skutečnost, anebo Plannerův optimismus, zůstává otázkou… „Možná, že pro pocit spokojeného života je důležité hlavně to, aby člověk uměl ty horší věci zapomínat.“

© Elizaveta Getta

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 25 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.