Cílek, Václav: Český a moravský les

Cílek, Václav
Český a moravský les

recenze přírodní vědy

Monografie sestavená více než dvacítkou tuzemských odborníků přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Fenomén lesa a jeho podoby
Václav Cílek
, Martin Polívka, Zdeněk Vacek (eds.): Český a moravský les. Jeho počátky, současný stav a výhled do budoucnosti. Dokořán, 2022, 464 s.

Les bezpochyby patří k nejvýznamnějším krajinným prvkům a rostliny, živočichové, houby i mikroorganismy, jež ho tvoří nebo v něm žijí, dávají společně vzniknout mimořádně složitému a důležitému ekosystému. Podstatné přitom nejsou jen hospodářské funkce lesa, nýbrž i jeho funkce mimoprodukční, například ochrana půdy a vody nebo rekreace. Ve střední Evropě si krajinu bez lesa takřka nedokážeme představit, a pokud už se nám pohled na nějakou takovou naskytne, zpravidla nám připadá bezútěšný.

Co je to les?
Co to ale vůbec les je? Vypadaly lesy vždy jako dnes? Proč je les smíšený stabilnější než monokultura? Je smrk po událostech posledních let na odpis, nebo jde stále o klíčovou dřevinu? Jak lesy ovlivní probíhající klimatická změna? A lze se na její dopady nějak připravit? Jaká zvířata v našich lesích žijí a jakou neplechu v nich páchají, když se přemnoží? Proč nám les připadá krásný? Na tyto a mnoho dalších otázek zevrubně odpovídá monografie Český a moravský les, jejímiž editory jsou praktický lesník a lesní hospodář Martin Polívka, tajemník České lesnické společnosti a vědec Zdeněk Vacek a v neposlední řadě environmentální geolog Václav Cílek, kterého vzhledem k jeho čilým literárním i veřejným aktivitám patrně není třeba dlouze představovat. Kniha na český trh dorazila sotva pár měsíců po jiné publikaci věnované minulosti, současnosti i budoucnosti tuzemských lesů, která nese název Jiné klima – jiný les (Academia, 2021). Ta by se vzhledem k určitému tematickému průniku dala označit za sestřičku recenzované monografie, nicméně průnik není ani zdaleka stoprocentní a Český a moravský les, jak lze vytušit už z více než dvojnásobného rozsahu (dle počtu stran, jinak je rozdíl ještě markantnější) i seznamu kapitol, cílí na trochu jiné publikum.

Od doby ledové po současnost
Svazek se dělí na čtyři tematicky ucelené části, jež dohromady vedle úvodu a příloh sestávají z dvaadvaceti kapitol. Ty ještě doplňuje závěr, který shrnuje hlavní teze všech příspěvků a jejž společně s Václavem Cílkem připravil lesník a dlouholetý předseda České lesnické společnosti Pavel Draštík. První část Původ, vývoj a význam našich lesů čtveřicí příspěvků přibližuje vývoj našich lesů od poslední doby ledové po současnost (text Petra Pokorného) nebo roli, jakou lesy hrají v současné společnosti (Jiří Matějíček): „Les je velmi složitý a dosud nedostatečně poznaný fenomén, který je nenahraditelný pro existenci celé společnosti.“ V druhé části Lesy a jejich dřeviny se zájemci seznámí s různými typy lesů a jejich druhovým složením i specifiky (lužní lesy, doubravy, bučiny, smrčiny nebo bory), ale také s nepůvodními dřevinami a výhodami i nevýhodami (obzvláště s ohledem na klimatickou změnu) jejich pěstování v našich lesích (Vilém Podrázský). Mimořádně zajímavá je závěrečná kapitola druhé části, která pojednává o rozptýlené zeleni a její nezastupitelné úloze v krajině (Martin Polívka). Nejenže rozptýlená zeleň zachycuje srážky, snižuje odpar z vodotečí a stíní krajinu, ale také zpomaluje vítr nebo plní roli biocenter vyhledávaných zvěří.

Třetí a nejkratší část Hmyz a zvířata v lese představuje různé obyvatele lesa, ať už ty, kteří v něm žijí odnepaměti (srnec, jelen), ty, jež se do něj opět vrací (vlk, medvěd, rys), nebo ty, kteří do něj přicházejí zcela nově a nejsou v něm zrovna vítaní (norek americký či mýval severní). Ačkoli někteří lidé návrat velkých predátorů do krajiny nevítají a obávají se škod na hospodářských zvířatech, faktem je, že velké šelmy mají zásadní význam pro regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která na lesních porostech působí mnohem významnější škody než proklínaní vlci na domácích zvířatech. Závěrečná část Lidé a les je poměrně multidisciplinární. Zahrnuje témata od základů lesní těžby (Václav Štícha) nebo zpřístupňování lesa lesními komunikacemi (Roman Bystrický) po úvod do lesního práva (Martin Flora) či pojednání o vnímání krásy lesa (Václav Kinský).

Nejen novopečeným majitelům lesa
Kdybychom měli zhodnotit, pro jakého čtenáře je publikace Český a moravský les primárně určena, mohli bychom v podstatě recyklovat závěrečné řádky recenze výše vzpomenuté knihy Jiné klima – jiný les: „Cílí spíše na praktikující lesníky, úředníky na příslušných úřadech státní právy či odbornější zájemce o problematiku, skvěle však poslouží i každému, kdo se chce dozvědět víc o současném stavu českého lesnictví a pochopit, co stojí za kůrovcovou kalamitou i jinými problémy, jimž jsou dnes lesy v důsledku globální změny klimatu vystaveny.“ Přesto to neznamená, že by se množiny cílových čtenářů zcela prolínaly. Český a moravský les je knihou odbornější a nezaměřuje se ani tak na inovace lesnické praxe, analýzu kůrovcové kalamity či na to, jak by se české (a moravské) lesy měly vypořádat s klimatickou změnou, jako spíše na komplexní popis fenoménu lesa v jeho nejrůznějších podobách.

K užitku každopádně bude nejen zkušeným lesníkům, nýbrž i novopečeným majitelům lesa, kteří se potřebují zorientovat v tom, co les potřebuje, jak k jeho pěstování přistupovat nebo kde hledat příslušnou legislativu. Dobře nepochybně poslouží i studentům lesnictví nebo pracovníkům ochrany životního prostředí. Současně může Český a moravský les zaujmout i čtenáře z řad laické veřejnosti. Nepochybně jim má co nabídnout a patrně se na ně nikdo nebude zlobit, pokud některé technické pasáže přeskočí. Celkově bychom mohli konstatovat, že se oba texty spíše doplňují, než překrývají.

Důraz na hospodářskou funkci
Sestavení a vydání knihy lze každopádně považovat za chvályhodné, neboť takto obsáhlá monografie shrnující aktuální poznatky z mnoha oblastí ekologie lesa či péče o něj na trhu chyběla. Za přednost lze považovat skutečnost, že většina autorů se dlouhodobě věnuje lesnické profesi, a výsledný text tak nabízí trochu jiný pohled než publikace zaměřené hlavně na mimoprodukční služby lesa. Jasně totiž ukazuje, jak důležitá je a bude hospodářská funkce lesa, což se může zdát samozřejmé, přesto se to v diskusi o budoucnosti našich lesů občas ztrácí. Ocenit zaslouží i obrazová stránka svazku, který vedle mnoha černobílých ilustrací obsahuje též několik barevných příloh i řadu působivých leteckých fotografií Jiřího Jirouška.

Jedinou výtkou je absence rejstříku, která je sice z časových a finančních důvodů pochopitelná, přesto protivná, neboť některé zajímavé informace jsou zpětně jen těžko dohledatelné. Částečně tento nedostatek svou pečlivostí vynahradil neúnavný Václav Cílek, jenž každý příspěvek opatřil stručným úvodem, závěrem a sem tam i nějakou tou poznámkou pod čarou, v níž rozvedl nebo upřesnil probírané informace. Na výsledném kladném hodnocení knihy však tento drobný škraloup mnoho nemění.

 

Na podobné téma:
Peter Wohlleben
: Tajný život stromů. Co cítí, jak komunikují – Objevování fascinujícího světa
Peter Wohlleben: Tajná síť přírody: Jak stromy vyrábějí mraky a žížaly regulují divoká prasata

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 36 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.