Tři americké feministky česky (Steinová, Friedanová, Enslerová)

přehled beletrie zahraniční

Na začátku léta se v knihkupectvích objevily hned tři klíčové feministické texty, které však od sebe v zemi původu, Spojených státech, dělí několik desetiletí. Zatímco próza Něžné knoflíky Gertrude Steinové vyšla v roce 1914, studie Feminine Mystique Betty Friedanové ohromuje sociology a psychology od roku 1963. Nejmladší z nich - divadelní hra Vagina Monology Eve Enslerové - pak šokuje diváky teprve od roku 1997.

Léto bez kovboje
Tři americké feministky na českých knižních pultech

Gertrude Steinová: Křehké knoflíky. Překlad Jakub Valenta. Argo, Praha 2002
Betty Friedan: Feminine Mystique. Překlad Jaroslava Kočová. Pragma, Praha 2002
Eve Ensler: Vagina Monology. Překlad Eva Macků. Pragma, Praha 2002

Na začátku léta se v knihkupectvích objevily hned tři klíčové feministické texty, které však od sebe v zemi původu, Spojených státech, dělí několik desetiletí. Zatímco próza Něžné knoflíky Gertrude Steinové vyšla v roce 1914, studie Feminine Mystique Betty Friedanové ohromuje sociology a psychology od roku 1963. Nejmladší z nich - divadelní hra Vagina Monology Eve Enslerové - pak šokuje diváky teprve od roku 1997. Autorky samozřejmě pracovaly v odlišných společenských a kulturních podmínkách, a reagují proto nejen na jiné problémy, ale též naprosto odlišným způsobem. Českým čtenářům se tak nabízí překvapivá příležitost ke srovnání i k hlubšímu zamyšlení nad bouřlivým vývojem, kterým ženské hnutí ve 20. století prošlo.

Osvobozené slovo
Gertrude Steinová pocházela z relativně bohaté židovské přistěhovalecké rodiny, a i proto směla od roku 1892 studovat na tzv. přístavku pro ženy Harvardovy univerzity, kde k jejím pedagogům patřil i slavný psycholog William James. Zapletla se do milostného vztahu se dvěma ženami zároveň a nechuť tajit lesbickou orientaci ji přiměla odstěhovat se do společensky uvolněné i umělecky inspirující Paříže. Stýkala se tu se všemi důležitými malíři té doby (Picasso, Braque, Matisse) a některé z jejich experimentů aplikovala v literatuře. Slova chápala jako zcela samostatné jednotky a jejím cílem bylo zachytit zkušenost, která by nebyla zprostředkovaná kulturními koncepty a pojmy. Se slovy zacházela jako s věcmi a důsledně ignorovala očekávání čtenářů stran spojitosti. Své dílo otevřeně charakterizovala jako popření toho, co nazvala "patriarchální poezií", tj. poezií uspořádanou, hierarchickou a založenou na určitých přísných pravidlech. Po celý život psala milostné lesbické básně, které právě proto, že vyjadřovaly společensky nepřijatelné city, pracovaly se složitými soukromými symboly, jejichž význam není ani dnes zjevný a musí se pečlivě dekódovat. Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že někteří lidé musejí zajít příliš daleko, aby jiní mohli zajít dost daleko. Tento výrok beze zbytku platí i o Něžných knoflících. Spisovatelka v nich totiž zatlačila jazyk k jeho limitům. Její kniha je jakousi sbírkou zátiší v próze, Steinová popisuje předměty, jako by je prostřednictvím slov malovala. I proto oslovila řadu výtvarných umělců, kteří mnohdy začali tvořit až v 50. a 60. letech (za všechny uveďme alespoň Jana Kotíka).Místo Gertrude Steinové v kontextu světového písemnictví a ženského hnutí je více než půl století po její smrti nezpochybnitelné - vyzdvihuje se úmysl bourat konvence a současné feministky si cení jejího radikálního individualismu (i v bouřlivých 20. letech byla totiž třeskutou výjimkou).

Blázen na podlaze
Obdobně významné postavení v moderním feministickém kánonu zaujímá též žijící klasička Betty Friedanová. Tato vzorná manželka a matka tří malých dětí v roce 1957 vypracovala časově náročný a důkladný sociologický průzkum, jehož výsledkem se o šest let později stala jakási ženská bible 60. let - Feminine Mystique (Mystika ženství). Ve své brilantní analýze Friedanová odhalila šokující fakt: pod vlivem úspěšných reklamních strategií se americké ženy v domácnosti opravdu začaly domnívat, že pokud při drhnutí kuchyňské podlahy nezažily orgasmus, musí být blázni nebo téměř zrůdy. Každý výrobek tak působením reklamních kampaní a médií získával "psychologickou přidanou hodnotu". Svazek Feminine Mystique je sice zaměřen pouze na fenomén dané doby, svými přesvědčivými rozbory a závěry má nicméně dopad až prorocký. Hovoří-li o "předměstské konformitě" a silách, které ji formují, nelze se vyhnout srovnání s globalizací, jelikož četné faktory jsou prostě totožné - především onen drtivý vliv médií, která kdysi vytvořila "obraz ženy" zrovna tak, jako dnes vytvářejí obraz moderního životního stylu. V pozadí přitom stojí v obou případech korporace toužící prodávat a vydělávat.Je jen logické, že tato mimořádně nadaná žena s pronikavým úsudkem se v 2. polovině 60. let stala též vůdčí politickou aktivistkou slavné celonárodní organizace NOW (National Organisation for Women), bojující zejména za rovné pracovní a společenské příležitosti.

Vaginální show
Zda se do dějin ženského hnutí ke svým předchůdkyním zařadí rovněž Eve Enslerová, ukáže teprve čas, nicméně všechny předpoklady pro to má. I ona se rozhodla rozmetat předsudky a tabu a navíc tak učinila nikoli hlasem "tichým" - tedy knižním - ale "veřejným". Její Vagina Monology jsou totiž v prvé řadě divadelním představením a snad jen na jevišti a v hledišti lze plně vychutnat sílu přímého pojmenování a rozkoš z vyjádření. A její hlas se logicky stával silnějším, pokud jej pozvedla nějaká celebrita - namátkou jmenujme herečku Susan Sarandonovou, zpěvačku Alanis Morissettovou či bývalou manželku newyorského exstarosty Giulianiho Donnu Hanoverovou. Geniální drama rozehrané Enslerovou tak přerůstalo v mediální senzaci a časem se úspěšně rozjel projekt V-Day, jehož úkolem je skoncovat s násilím na ženách v Americe i zahraničí (působí například v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu). Vagina Monology pojednávají například o sexu, porodu, znásilnění či návštěvě gynekologa - vše je přitom vyprávěno z pohledu vaginy. Místy mají také podobu surrealistických hříček, které dovedou být stejně naturalistické a kruté jako poetické a žertovné. Na straně 190 se dočteme, že Vagina Monology by měly mít v září svou divadelní premiéru i v Praze. Bude zajímavé sledovat, zda se jich podobně jako v USA i u nás ujmou političky či herecké hvězdy.

Feminismus po česku
Nakladatelství Argo si stabilně udržuje vysokou kvalitu produkce a ani Něžné knoflíky nejsou výjimkou. O dvou dalších recenzovaných knihách z nakladatelství Pragma to ale neplatí. Nejen že trpí častými překlepy, omyly v interpunkci či nadměrným používáním zájmen, ale především zcela opomíjejí záležitosti, které jsou právě ve feministickém kontextu podstatné. Proč se redakce rozhodla pro anglický název Feminine Mystique, používá-li Pavla Jonssonová ve své předmluvě český ekvivalent Mystika ženství, a proč se na obálce příjmení autorky nepřechyluje, zatímco v textu ano? Nepochopitelný je také český překlad titulu Enslerové jako Vagina Monology: zatímco v angličtině vedle sebe stojí dvě substantiva, čeština přímo volá buď po adjektivu, nebo po příslovečném určení.
Hana Ulmanová, Respekt, 5/8/2002

© Hana Ulmanová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 3826x

Inzerce
Inzerce
Inzerce