Americká žid. lit. - Historie Židů v USA a americká židovská literatura

přehled beletrie zahraniční

Na území Severní Ameriky začíná historie Židů v roce 1654 - v tehdejším Novém Amsterodamu přistálo 23 židovských uprchlíků. Ihned představovali nemalý problém pro dobové puritánské myslitele, neboť ti se domnívali, že oni sami - a nikoli Židé - jsou vyvolený národ.

Historie Židů v USA

Na území Severní Ameriky začíná historie Židů v roce 1654 - v tehdejším Novém Amsterodamu přistálo 23 židovských uprchlíků (4 manželské páry, 2 vdovy a 13 dětí). Ihned představovali nemalý problém pro dobové puritánské myslitele, neboť ti se domnívali, že oni sami - a nikoli Židé - jsou vyvolený národ. V roce 1690 přední puritánský myslitel Cotton Mather, který dokonce nosil na hlavě přikrývku, dopsal svou příručku, kterak konvertovat Židy, a v roce 1700 v Bostonu Samuel Wilson v jednom svém kázání prohlásil, že Židé jsou hanbou světa. Tímto svým tvrzením jednoduše shrnul názory Otců-Poutníků.

Židé se většinou usazovali ve velkých městech na východním pobřeží, několik se jich však vydalo dál na západ. V následujících dvou desetiletích do Ameriky přesídlil do té doby bezprecedentní počet Židů pocházejících především z Bavorska, ale i z celého dnešního Německa. Po přílivu sefardských Židů ze Španělska tak zformovali druhou mohutnou vlnu židovské imigrace do Spojených států a v roce 1854 bylo ve Spojených státech již zhruba 100 000 Židů. Navíc začali být záhy poměrně úspěšní a tudíž viditelní. Následkem toho se v Americe zvedla silná vlna předsudků. Několik nově založených židovských firem na Wall Streetu bylo v roce 1860 obviněno americkými antisemity z manipulací na finančním trhu, a to navzdory tomu, že ani jedna z nich nepatřila ke klíčovým peněžním institucím.

Kolem roku 1881, po pogromech v Rusku, začaly Ameriku zaplavovat početné vlny Židů z východní Evropy, které do roku 1914 přivedly do země celé 2 000 000 Židů. Právě ti s sebou přivezli i svou specifickou kulturu: brzy začaly vycházet první jidiš noviny a začala hrát první jidiš divadla. Jelikož většina z nich přistála pouze s hrstkou peněz a někteří vyvázli jen s holými životy, pracovali ještě usilovněji, než jejich předchůdci - svou obchodní kariéru obvykle zahájili pouze s vozíčkem, z něhož prodávali zboží přímo na ulici. Pro své děti si pak přáli lepší budoucnost, čímž rozuměli v prvé řadě společenské uznání a vzdělání, tedy něco, čeho se jim samotným ještě nedostávalo.

Po Hitlerově nástupu k moci v roce 1933 začali do Ameriky proudit přední vědci, umělci a intelektuálové: Albert Einstein, Marc Chagall, Hannah Arendtová a mnoho dalších, a ve 30. letech do Ameriky uprchlo asi 250 000 německých a rakouských Židů.
V 50. letech a v první polovině 60. let hráli Židé v boji za občanská práva amerických černochů znatelně větší roli než jakákoli jiná bílá skupina - zčásti i proto, že sami relativně před nedávnem zažili pocity podřízené menšiny. V roce 1963 během slavného pochodu na Washington kráčel Martin Luther King ruku v ruce s rabínem. Nicméně v druhé polovině 60. let, po převzetí moci militantním křídlem černošského hnutí, jež zavedlo koncept "černé síly (Black Power)", se vztahy mezi černochy a Židy drasticky změnily k horšímu.

Od roku 1945 se Spojené státy staly v jistém slova smyslu centrem světového židovstva. Dnes se k židovskému původu hlásí 5 835 000 amerických občanů. Nejvíce z nich žije v New Yorku a jeho okolí (1 720 000) a v Los Angeles (přes 500 000), velké židovské komunity se však nacházejí také v Chicagu, Filadelfii, Miami, Bostonu, Washingtonu a v dalších velkých městech. Obecně lze tedy říci, že američtí Židé se nejvíce koncentrují na východním a pak na západním pobřeží Spojených států.

Třebaže američtí Židé tvoří jen 3 procenta obyvatel země, židovská komunita je nejvzdělanější a ekonomicky nejsilnější menšinou Spojených států. Hraje klíčovou roli v kulturním a akademickém životě národa a výrazně se podílí také na životě politickém a vládním. V současné době spojuje americké Židy spíše historické a kulturní dědictví (zhruba 350 amerických univerzit má katedru hebrejštiny nebo židovských studií) než náboženství (méně než polovina amerických Židů se hlásí k nějaké synagoze). Časté jsou sňatky mimo víru, nedodržování zásad košer i opomíjení mnoha tradičních svátků. Jednota amerických Židů se tak posiluje zejména v těch okamžicích, kdy se jedná o budoucnost státu Izrael. Mnoho amerických Židů se usídlilo v Izraeli a přes 200 000 občanů Izraele žije ve Spojených státech. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že zatímco na straně jedné se Židé v Americe chtěli vždy asimilovat, na straně druhé si zároveň hodlali udržet svou vlastní identitu. Tento protiklad se logicky stává i jedním z hlavních konfliktů v americké židovské literatuře.

© Hana Ulmanová

Diskuse

Vložil: denisa, 27.01.2005 14:06
Americká žid. lit. - Historie Židů v USA a americká židovská literatura
Váš článek se mi líbil protože byl perfektně pochopitelný i pro žáky ze základních škol.ráda sem si článek přečetla a něco se o nich dověděla.ovšem mě mrzelo že v článku nebylo napsáno neco o české historii židů ale jinak se mi článek velmi líbil.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 4039x

Inzerce
Inzerce