V českém překladu vychází významný anglický modernista
Hulme, T. E.: Modlitba za úsměv luny

V českém překladu vychází významný anglický modernista

Zakladatel imagismu T. E. Hulme (1883-1917) stihl během svého předčasně ukončeného života vydat pouhých šest básní - časopisecky v periodiku New Age pod názvem "Souborné básnické dílo T.E.Hulma" - nicméně mnohem podstatnější pro další rozvoj britské, ale i americké poezie měl Hulmův přínos jako teoretika imagistické skupiny.

Nakladatelství Fra se odhodlalo k významnému počinu a přineslo první český výbor z díla britského modernistického básníka T. E. Hulma.
Kniha s názvem Modlitba za úsměv luny je útlá, leč její význam daleko přesahuje rozsah. Zakladatel imagismu T. E. Hulme (1883-1917) stihl během svého předčasně ukončeného života vydat pouhých šest básní - časopisecky v periodiku New Age pod názvem "Souborné básnické dílo T.E.Hulma" - nicméně mnohem podstatnější pro další rozvoj britské, ale i americké poezie měl Hulmův přínos teoretika imagistické skupiny, za něhož byl uznáván všemi jejími členy - od Ezry Pounda, přes Hildu Doolittleovou po J.G. Fletchera či Richarda Aldingtona. Další Hulmeovy básně byly nalezeny po jeho smrti a vydány Herbertem Readem.

Teoretický duch raného modernismu
Řekl-li jsem, že Hulme byl především teoretik skupiny, pak to bylo do jisté míry dáno jeho vzděláním. V Cambridgi studoval filosofii a matematiku, ovšem byl pro výtržnictví vyloučen. Zpět na univerzitu byl přijat až po intervenci Henriho Bergsona, s nímž se osobně seznámil a jehož jako první uvedl do anglického kontextu. Právě Bergson, ale taky němečtí filosofové, které Hulme studoval během svého pobytu v Berlíně, měli zásadní význam pro formování nového básnického směru. Hulme studia přesto neukončil a stal se "filosofickým amatérem" - ve svých textech zajímavě kombinoval filosofické myšlení s postřehy z jiných oblastí, zejména psychologie, literatury a výtvarného umění, čímž zajímavě předjímal pozdější přesah filosofie do jiných oborů. Ve svých textech rázně odmítal romantismus (anebo spíše jeho zbytky přežívající ve viktoriánské poezii), a naopak vášnivě obhajoval "tvrdý a suchý obraz". Mezi jeho blízké osobní přátele patřili výtvarníci Jacob EpsteinGaudier-Brzeska, a právě výtvarné umění, zejména pak umění abstraktní s precizními geometrickými tvary, bylo Hulmovi velkou inspirací v prosazování nového básnického stylu: od inspirace impresionistickou malbou až k pozdější fascinaci abstraktním umění. Jeho myšlenky a názory, třeba ve dvacátých letech dosud rozseté po nejrůznějších časopisech a denících, padaly na živnou půdu a měly formativní vliv na poetiku PoundaT.S. Eliota.

Hulme česky
U nás je Hulme až na zmínky v esejích o jiných, jím ovlivněných autorech naprosto neznámý - krátké ukázky vyšly ve 30. letech ve Vaněčkově antologii Američtí básníci. I proto je svazek, který teď připravilo nakladatelství Fra v překladu Petra Mikeše, pozoruhodný: jako předmluvu tu najdeme osobní vzpomínku sochaře Jacoba Epsteina, dále velkou část Hulmových básní, jeho filosoficko-esejistické, aforisticky psané texty, několik relevantních dokumentů (dopisy), poté stručný, chronologický životopis a na závěr zajímavý medailon z pera překladatele. Překlad takto precizní poezie je velmi náročný, naštěstí Petr Mikeš tento úkol zvládl velice dobře, a tak lze s klidným svědomím prohlásit, že máme konečně Hulma v českém překladu.

Báseň na účtence z hotelu
Hulmovy básně často připomínají momentky, básník se v nich snaží zmrazit určitý okamžik s jeho nezaměnitelnou atmosférou. Taková je například báseň Západ slunce, ještě ovlivněná impresionistickými sklony autora, jež je kromě pozoruhodných metafor zajímavá i tím, že to je "první imagistická báseň" a Hulme ji napsal 26. května 1908 na hotelovou účtenku. Dalším charakteristickým aspektem jeho poezie je kombinace smyslů, kdy se vizuální vjemy prostupují se sluchovými a jejich propojením se básníkovi na minimální ploše daří dosáhnout naprosto celistvého obrazu - příkladem může být nádherná báseň Jak slípka, úchvatné zachycení atmosféry flanderského města.
Všechny zde obsažené básně jsou nejlepším důkazem, že Hulmova poezie prostě neztratila nic ze své působivosti ani se stoletým odstupem a že svazek Modlitba za úsměv luny má mnohem víc než jen dokumentární hodnotu.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. a doslov napsal Petr Mikeš, Fra, Praha, 2002, 126 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse