Detailní vyhledávání

Tato sbírka povídek zve českého čtenáře na exkurzi do ukrajinské moderní literatury a nabízí jiný a pro českou společnost netradiční pohled na Ukrajinu a ukrajinskou kulturu.

Anotace k připravovanému titulu vydavatelství Argo přibližující prostřednictvím pohádek, pověstí a humorních příběhů orientální svět historické Bosny a Hercegoviny českému čtenáři.

Sborník představuje současnou evropskou literaturu ze zcela aktuálního pohledu – zaměřuje se především na události posledního roku. Nabízí bohaté údaje o „malých“ i „velkých“ literaturách: probírá je systematicky po jednotlivých jazykových oblastech. Vymezuje přitom hlavní trendy, zmiňuje významné autory a jejich díla, uvádí výčet čerstvě udělených literárních cen, upozorňuje na kulturní akce spojené s literaturou.

Z knihy, již má český čtenář jako vůbec první dílo této spisovatelky k dispozici, prýští silný individualismus a nezkrotná touha po svobodě.

Současné náboženské rozvrstvení naší země je pestré: nechybí v něm jediismus, pohanství ani neinstitucionalizovaní katolíci. Klišé o zcela ateistických Češích nebo o urputném boji mezi křesťanstvím, jež má být zdejším obyvatelům od pradávna vlastní, a rychle se vzmáhajícím islámem, berou díky tomuto atlasu za své. Tedy mohly by.

Kniha pohádek, pověstí, legend a humorek z Bosny a Hercegoviny ve výboru Anežky Kindlerové a Jaroslava Otčenáška nám plasticky přibližuje kouzelný svět křesťansko-muslimské lidové slovesnosti.

Knížka rozhlasových úvah mladého ukrajinského autora na rozličná témata.

Triantafyllu (nar. 1957) patří mezi nejčtenější současné řecké autory.

Elke Heidenreichová působí jako moderátorka, autorka rozhlasových her a televizních pořadů, spolupracovala též na vydání Kindlerova literárního lexikonu. Od poloviny 80. let se věnuje ve větší míře vlastní literární tvorbě.

Portrét ukrajinské prozaičky, novinářky a překladatelky Natalky Sňadanko (nar. 1973). Její povídka Výlet smrtelně nemocných vyšla v české antologii současné ukrajinské povídky Expres Ukrajina.

Že Ukrajinci nejsou jen zdatní loupežníci, pasáci, prostitutky a vymahači výpalného, ale mj. také pozoruhodní spisovatelé deklaruje nedávno vydaná antologie současné ukrajinské povídky Expres Ukrajina.

Seznam knih, které by podle recenzentů iLiteratura.cz neměly chybět pod stromečkem.

Povídková sbírka současné ukrajinské autorky O. Zabužko věnující se tématu ženy.

Zdařilé porovnání národních mýtů a statistických dat. Kniha, která může být návodem k řešení společenských problémů i skvělou ukázkou bezpředsudečné a nečernobílé argumentace.

První kniha ukrajinských mýtů, pohádek a pověstí, která osloví čtenáře každého věku a vzdělání.

Vychází ročenka o literatuře ve světě v roce 2004.

Nové vydání známé knihy jednoho z největších byzantologů 20. st. Populárně-naučná publikace vhodná pro odborníky i laiky.

Viktor Neborak (*1961) je současný ukrajinský básník, prozaik a literární vědec. Je jedním z autorů literární skupiny Bu-Ba-Bu, představitelem tzv. poezie karnevalu.

Letošní cenu Angelus, která je od roku 2006 určena knihám středoevropských autorů, jež vyšly v uplynulém roce, získala ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužko za svůj poslední román Muzeum opuštěných tajemství (v českém překladu vyšel letos).

Nejen lidé by nejradši chtěli právě to, čeho se jim nedostává. Ani zvířata v lese nejsou vždycky spokojena s tím, co mají. Zvědavý zubr tak naláká medvěda, aby neprospal celou zimu. Jednoduchý příběh s dobrým koncem v autorských knihách ukrajinské výtvarnice Oksany Buly oživují zejména postavičky tukoňů.

Jednu z nejprestižnějších literárních cen Ukrajiny – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka, založenou v roce 1961 – v kategorii literatura, publicistika a žurnalistika získala básnířka, prozaička, esejistka a literární vědkyně Oksana Zabužko. Tvorba této autorky je známá i za hranicemi Ukrajiny díky odvaze až provokativnosti, se kterými nahlíží ukrajinskou společnost. Oksana Zabužko se letos zúčastní také pražského veletrhu Svět knihy a ukázka z jejího posledního románu zazní na Noci literatury.

V českém prostředí se s ukrajinskou kulturou můžeme setkat velice zřídka. Pro mnoho Čechů znamenala tzv. pomerančová revoluce (2004) i svého druhu „objevení“ Ukrajiny. Tento výběr současných ukrajinských povídek má přinést českému čtenáři ukázky toho nejlepšího a nejzajímavějšího, co bylo za posledních dvacet až třicet let na Ukrajině napsáno. Jde o široký výběr, který však musel být nějak limitován.

Dlouho jsem si myslel, že moje vlastní babička je babička Teklja. Byla mírná a vlídná, kdežto bába Káťa se podobala spíš drsnému vojákovi a já se jí bál. Všichni doma z ní měli strach.

Teta figuríny nevyhodila. Všechny postavila do pokoje, a když bylo třeba, přenášela je jinam. Ženy se často objevovaly v kuchyni a pusy jim pěkně jely, když teta vařila oběd. Muži zatím stáli u okna a hádali se o politice. Občas se zapomněli a pouštěli se na tenký led. Tehdy jim teta vyčinila – na Sibiři si už jednou pobyla.

Portrét současné ukrajinské prozaičky Jevhenije Kononenko (nar. 1959).

Jedna z nejvýznamnějších knih známé řecké spisovatelky 20. st. Byla zakladatelkou novodobé řecké ženské literatury a neúnavnou bojovnicí za práva žen a dětí, za svobodu obecně a za lidskou důstojnost.

Halič byla odpradávna zajímavá nejen svou krásnou přírodou a krajinou, zalesněným a zvlněným Zakarpatím počínaje a osou Lvov - Vinice konče, ale už jen proto, že se zde po staletí střetávali, a dodnes střetávají, Rusíni, Židé, Ukrajinci, Slováci, Poláci, Cikáni, Maďaři, Němci, Arméni a mnoho dalších národů. S tímto mnohonárodnostním mixem je samozřejmě spojen i mix kulturní a náboženský...

Sestro, sestro! Volá Oksana Zabužko ve své poslední knize (vyšla cca před týdnem). Jde o velmi pěkně graficky zpracovanou publikaci snad nejznámější současné ukrajinské spisovatelky.

Recenze druhého vydání jediné knihy zabývající se vzdělaností v Byzanci. Kniha je určena jak laikům, tak středoškolským i vysokoškolským studentům a učitelům.

Prvního Řek, který za své dílo obdržel Nobelovu cenu (1963). Řadí se k básnické generaci 30. let, kterou velkou měrou ovlivnila tzv. Maloasijská katastrofa (1922, řecko-turecká válka a následná výměna obyvatel). Seferisova raná poezie se tedy vyznačuje deziluzí a frustrací...