Autor v materiálově neobyčejně rozsáhlé a erudované práci vytvořil
dílo, které nám přibližuje Chestertonovu literární i publicistickou
tvorbu z mnoha zorných úhlů a zároveň na jeho evropské i české recepci
ukazuje myšlenkový i duchovní profil doby; v tom je také jeho významná
ojedinělost na české literárně historické scéně.
Již sám název recenzované knihy napovídá dvojí: že jde o práci věnovanou teorii a historii literárně-kulturní recepce, a to autora vnímaného okruhem vykladačů neméně širokým než rozporuplným. Této studii, jak se píše v Úvodu, tedy jde hlavně o postižení mnohoznačnosti Chestertonova díla
G.K. Chesterton byl často charakterizován jako autor, který v sobě jako člověk i jako spisovatel soustřeďoval množství protikladů. S tímto pojetím se dá souhlasit, jednotlivé chestertonovské interpretace se podle mne dají charakterizovat právě podle toho, jak dokážou postihnout principiální vícepólovost Chestertonova díla.
Jen málokterý světový spisovatel se k Chestertonovi vyjadřoval tak často a také ho ve svých povídkách i esejích tolikrát citoval jak Jorge Luis Borges. V oblasti detektivního žánru ho označil za nejlepšího dědice E.A. Poea, kterého podle něj dokonce předčil. (Borges 2005)
Který spisovatel se může pochlubit tím, že dnes mnozí katolíci usilují o jeho blahořečení, a zároveň byl již před lety B. Václavkem pasován na jednu z lásek avantgardní generace? Který autor byl označen za sloup západní civilizace a současně za bratra klaunů a akrobatů? Všechny tyto charakteristiky se pojí se jménem anglického spisovatele G. K. Chestertona.
