Na krásné modré Dřevnici

Marián nejenže umí plavat, je o něco starší, chce nám dělat instruktora. Já, mávaje mu před obličejem síťkou na motýly, nabídku odmítám. Odmítám ji hlasem objevitele Viktoriiných vodopádů: „Budu lovit hmyz a ryby.“

Nemohu se, drahá Jeanne, zbavit jedné vzpomínky. Doteď se mi ji nepodařilo úplně identifikovat. Má obrysy těkavých představ, jako by se bála sama sebe. Asi se při jejím zrodu zatmělo víc než jindy.

Rozsáhlý kolážový román Antonína Bajaji (1942) Na krásné modré Dřevnici (Host) tvoří střídavé party několika literárních útvarů: fabulované povídkové příběhy se překlápějí do autentických vzpomínek...