Básnířka, prozaička a dramatička Kateřina Rudčenková vydala na konci minulého roku po devíti letech novou sbírku básní. Oproti předchozí sbírce Popel a slast z roku 2004 je Chůze po dunách o poznání tenčí – a po jejím přečtení se nabízí možné vysvětlení, proč tomu tak je: z básní čiší pečlivost, obezřetnost, trpělivé promýšlení.

projdeš červenou krajinou / železitými pláněmi / s pravdou podvědomě uloženou / vedle hlíz jedovatých ocúnů

Nová kniha uznávané básnířky Kateřiny Rudčenkové nepochybně je dlouho očekávaná událost. Hned po vydání Chůze po dunách se to v médiích začalo hemžit recenzemi, anotacemi či rozhovory, objevila se i reportáž z křtu v kavárně Fra. Určité rysy sbírky tedy již byly zdůrazněny – a některé snad až příliš – čtenáři i autorkou samotnou.