Obrazy z dětství i současnosti, které propojuje pro každé dítě tak zásadní postava – otec. Protagonista lyrické prózy Tamáse Jónáse si vybavuje vzpomínky na otce nebo s ním v duchu rozmlouvá a odkrývá tak čtenáři různé stránky komplikovaného muže, který je jak barbar, tak seladon, jak násilník, tak milující krásný člověk.

Dílo je tak nesnesitelně otevřené, palčivé a bolestné, že při líčení hrdinových útrap má čtenář občas potřebu odvrátit zrak. Vypráví o hrdinově dospívání v početné romské rodině, která se po Maďarsku často stěhovala, aniž by se měnila ústřední premisa jejich existence – extrémní chudoba a permanentní hlad.

Tamás Jónás, maďarský spisovatel s romskými kořeny, popisuje komplikovaný vztah syna a otce. Síla Jónásova vyprávění tkví především ve vnímání sebe samého a v prožití (a přežití) nelehkého osudu uprostřed problematické rodiny. Negativní vlastnosti rodičů se ovšem v Jónásově autentické vzpomínkové próze mohou obrátit k dobrému.