Spalující vítr od jezera Kineret roznáší vůně blízkovýchodních jídel i příběhy plné vášně, podivných osudů a rodinných prokletí. V ospalé Tiberiadě se realita prolíná s magií, groteska s poezií a jídlo se stává nejen obživou, ale i klíčem ke svobodě.
LU
Lenka Uličná
Etgar Keret, jeden z nejpopulárnějších izraelských spisovatelů současnosti, oblíbený především u zahraničního publika, vydal po delší pauze další sbírku povídek. Nejprve vyšel slovenský překlad s názvem Porucha na kraji galaxie a těsně po něm i ten český pod titulem Tak už leť.
Novela nedávno zesnulé izraelské spisovatelky Ronit Matalon nabízí vhled do komplikované a současně roztříštěné izraelské společnosti. Někomu může nad nevěstiným chováním ve svatební den zůstat rozum stát, jiný ji možná pochopí nebo jí nepochopitelné chování odpustí. Prostoru pro interpretaci skýtá krátký nejednoznačný text dost.
Na otázku, proč je izraelská literatura ve světě tolik oblíbená a překládaná, odpověděl E. Nevo takto: „Mám pro to psychologické vysvětlení – to jediné, co mi zůstalo ze studií psychologie. Myslím, že základní emocionální stav Izraelců je potlačování: musíte potlačovat všechno, co se děje kolem vás (…), ale když něco potlačujete, musíte také najít způsob, jak to ventilovat, a to je možná důvod, proč tolik lidí v Izraeli píše a proč je tohle psaní plné energie.“ Jeho nová kniha je toho důkazem.
Mladá izraelská autorka ve svém druhém románu napínavě vypráví o banalitě zla uvnitř rozštěpené izraelské společnosti, která se řídí nemilosrdnými pravidly: z predátorů se stávají oběti, z obětí predátoři a každý bojuje o přežití.
Pan Mani A. B. Jehošuy se nepotřebuje představovat těm, kdo se alespoň zběžně orientují v moderní izraelské próze. Od loňského roku máme k dispozici český překlad této knihy, která je beze sporu součástí kánonu izraelské literatury.
Kniha prozaika a hudebníka Kobiho Oze, zástupce nejmladší generace izraelských spisovatelů.
Text románu lze chápat jako lyrický, feministicky laděný, psychologický či lehce pornografický, lze jej číst vícekrát a pokaždé jinak. Biblické pasáže se prolínají s obhroublými promluvami Jaařina milence, hrdinčiny samomluvy s realistickými rozhovory, smutku smrti s bezstarostností života, nesnesitelného napětí s rezignující únavou, otupělosti stáří s bezradnou naivitou mládí.
Izraelská autorka Cruja Šalevová (nar. 1959) je držitelkou několika literárních cen, věnuje se hlavně románové tvorbě, píše i básně a také knihy pro děti.
