Martin Liška

Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.

Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?

Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.

Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.

Pokud bychom parafrázovali staré orientální přísloví, spolupráce s tajnými službami je jako bláto – člověk se může snažit očistit sebevíc, vždy na něm kousek špíny zůstane.

Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.

V útlé novele vydané vlastním nákladem autor zachycuje na příkladu zemědělské školy proměnu, jíž prošel Tábor a jeho obyvatelé v prvních poválečných letech – a především trpký úděl těch, kdo se proměnit odmítli.

Výpravná publikace představuje legendárního kreslíře nejen jako tvůrce kreslených vtipů, jimž dominují poodhalené ženy a pohádkové bytosti.

Debut severočeského autora pojednává přístupnou a čtivou formou o diskriminaci a rasismu, to však není jeho jediná přednost.

Prvního středověkého českého kronikáře sice známe na rozdíl od mnoha jiných tehdejších autorů jménem, syntetická monografie moravského historika ale ukazuje, že o moc více toho o Kosmovi s určitostí říci nemůžeme.

Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.

Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje

Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.

Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.

Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.

Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.

Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.

S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.

Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.

V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.

Ať už pokrmy pro své strávníky chystali s láskou, strachem, zoufalstvím nebo pocitem dobře odvedené práce, autor jejich vyprávění zpracovává čtivě a srozumitelně, aniž by sklouzával k bulvárním zkratkám a povrchním historkám ze zákulisí.

U příběhu první české pilotky je opět možné se zamyslet nad otázkou, zda je snazší bojovat s ustálenými stereotypy nebo s fyzikálními zákony.

Vánoce jako svátky klidu, míru, pohody a štěstí. Smrt si ale nevybírá, přichází často nečekaně a nestará se o datum v kalendáři.

Vdova po předním disidentovi hovoří se známým historikem nejen o ústrcích i úspěších, které disidenti zažili, ale i o proměnách vnímání Charty 77 po listopadové revoluci. V neposlední řadě o rodinném životě, od kterého dost dobře nebylo možné disidentskou činnost oddělit.

Útlý román potěší nejen čtenáře, kteří při chůzi po chodníku občas zapřemýšlí nad tím, kdo asi žije či žil za okny a dveřmi domů, kolem kterých denně nevšímavě procházíme.

Norský spisovatel sice čtenáře zavádí na Přední východ i palubu potápějící se lodi, o napětí ale v jeho románu jde až ve druhé řadě.

Teprve více než padesát let po jeho smrti se čtenářům nabízí kolektivní monografie, která se pokouší objektivně zhodnotit nelehký osud jednookého generála povolaného do funkce, v níž v podstatě neměl šanci uspět.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

Příběh zakladatelky řádu klarisek nebyl prost dramatických situací, primárně se však autor snaží připomenout její duchovní odkaz.

Románový debut dánské archeoložky se sice vymyká škatulce obvyklé severské detektivky, ale v subžánru proslaveném Danem Brownem nijak zvlášť nevyniká.