Dvacet let po prvním českém vydání Gaimanova textu, který se proslavil mimo jiné i díky populárnímu filmovému zpracování, se českému čtenáři konečně dostává pod ruku původní ilustrovaná verze této magické pohádky pro dospělé.
PB
Pavel Bušta
Petr Kopl je jedním z nejproduktivnějších českých komiksových tvůrců. Série Victoria Regina, v níž adaptuje klasická díla z přelomu 18. a 19. století, se dočkala překladu do angličtiny, jako první u nás začal vydávat sešitový superhrdinský komiks na pokračování a nejnověji vydal příručku pro kreslíře komiksů. Co stojí za jeho úspěchem a jak přistupuje k tvorbě?
Erotické komiksy se čím dál častěji objevují v českých knihkupectvích. Jejich charakter se pohybuje od jemných náznaků až k explicitním scénám na hranici pornografie. Dva letošní svazky demonstrují spíše onu jemnější verzi.
Další bizarní space opera komiksového provokatéra a svéráze hromadí násilné i potřeštěné stránky vesmíru. Jodorowsky bez přestání znejisťuje, paroduje, bere si ze sci-fi ty nejpokleslejší postupy a v každé kapitole pracuje s prvkem náhody.
V severských kulisách a se seversky existenciálními trabli tentokrát pracuje autor americký, navíc židovského původu. Jeho thriller o starci, který s klukem z Balkánu prchá před gangstery i policií, má naštěstí i dostatek uštěpačného humoru.
V prvním díle „hitlerovské trilogie“ známé britské autorky knížek pro děti Judith Kerrové prchá židovská rodina se dvěma dětmi s předstihem z Německa, v němž se začíná rýsovat nacistická hrozba. Kniha nevypovídá ani tak o nacistickém teroru, jako spíš o dopadech totalitních režimů na ty nejmladší.
Ještě než začal celosvětovou slávu sbírat Harry Potter, objevil se jiný fiktivní hrdina, který v sobě zničehonic objevil schopnost čarovat. Čtyři kapitoly komiksové série ovšem v devadesátých letech vznikly hlavně za tím účelem, aby pomohly znovu oživit některé postavy z provenience nakladatelství DC.
Vrcholně satirický pohled na peripetie boje za rasovou rovnost. Výsměch přehnané politické korektnosti. A zároveň brilantní analýza rasismu v současných Spojených státech. Takový je první americký vítěz Man Booker Prize.
Když je potřeba rozháraný příběh zalátat, děj opakovaně posouvají promluvy postav během koupele, jíž se účastní vícero (polo)nahých osob. Sérii Zaklínač přes autorské novinky v třetím díle dramaticky ubylo tvůrčích sil a příčetnosti.
V pražské galerii DOX byla představena reportážní publikace Ku-klux-klan. Tady bydlí láska, která zachycuje činnost současného Ku-klux-klanu. Tuto organizaci by mnozí považovali za věc minulosti, avšak ve skutečnosti se přizpůsobila současným trendům a „jde s dobou“.
První skutečná sbírka povídek Chucka Palahniuka je ve světle jeho počinů z nedávné doby vítaným osvěžením, mimo jiné díky působivější společenské kritice. V příbězích rozličných žánrů nalezneme nejen autorovu typickou zálibu v nepříjemných a naturalistických motivech, ale i části zcela jiného ladění, dosvědčující Palahniukův široký záběr.
Po dlouhých osmi letech od vydání překladu prvního dílu u nás vychází pokračování detektivní série ve steampunkovém prostředí. Antropomorfní jezevec ve světě obydleném dalšími inteligentními zvířaty pátrá po masovém vrahovi. Je to syrová drsná akční detektivka, jen poněkud stereotypní.
Horor o mrtvých rybách, které poháněny silou vzniklou z vojenského experimentu vylezou na břeh a šíří smrad a nákazu mezi lidmi, zapůsobí především detailní a velkolepě hrůzostrašnou kresbou. Scénář se potýká se špatně napsanými postavami a mnoha stereotypy.
Povídky v antologii Ve světle nebo ve stínu spojuje inspirace obrazy amerického realistického malíře Edwarda Hoppera. Z jeho děl, znázorňujících běžné scény z každodenního amerického života, často čiší znepokojivý dojem, že je cosi v nepořádku. Do antologie přispěla i taková jména jako Stephen King nebo Jeffery Deaver.
Příběh o tom, kterak se ze syna evropských návštěvníků Tibetu stalo převtělení dalajlámy, střídá akční scény s meditativními. Komiksový iniciační román vychází z přesvědčení, že momentu osvícení předchází utrpení a že jej dosáhnou jen ti s nejsilnější vůlí.
Po adaptacích slavných románů Thomase Bernharda a Roberta Musila se rakouský karikaturista pustil do komiksového portrétování významných filozofů. Princip jeho humoru spočívá v tom, že filozofy a jejich myšlenky zasadí do přízemní, banální situace ze současnosti.
Dočkáme se typických Deadpoolových projevů: metakomunikace se čtenářem, nemístného hláškování, brutálního násilí a nejapných vtipů na účet bezpočtu známých osobností. Deadpool však už nebojuje každou chvíli s protivníkem jiného typu, stojí před ním jasný úkol s vymezenými nepřáteli, které začne likvidovat s uspokojivou přímočarostí.
Kniha zvláštních nových věcí Michela Fabera se sice z valné části odehrává na jiné planetě, ale s klasickými sci-fi romány má jen málo společného. Z pera autora Kvítku karmínového a bílého vzešla studie křehkosti vztahů a pochyb ohledně smyslu lidského konání.
Chuck Palahniuk se ve volném pokračování své nejslavnější knihy vyrovnává s jejím kultovním statusem a se všemi zkresleními a chybnými interpretacemi, které z toho vzešly. Výsledkem je sebenenávistný, protičtenářsky naladěný komiks, v němž se autor utkává s vlastní postavou.
Šestisešitový příběh, který předchází ústřednímu ději slavné série Sandman, je čtení především pro fanoušky a znalce. Ostatní shledají, že děj se odvíjí náhodně až chaoticky a je proložen rozvleklým filozofováním.
Pětice komiksových povídek podle scénářů Neila Gaimana potvrzuje autorovu záviděníhodnou schopnost přenášet mytologické příběhy a motivy do kulis současnosti. Každý z trojice ilustrátorů se s nimi vypořádal po svém a každý velmi působivě.
Zaklínač Geralt se vrací v druhém komiksovém svazku, aby se střetl s bytostí s liščí hlavou, jíž banda mizerů unesla dceru. A komiksovou formu vyprávění opět ocení spíše fanoušci stejnojmenné počítačové hry než čtenáři původní literární předlohy.
Neortodoxní superhrdina Deadpool se v českém prostředí představuje hned dvakrát: v hollywoodském blockbusteru a v původním komiksovém médiu. Jeho první komiksový svazek se vyznačuje vysokou koncentrací potřeštěných zápletek, mícháním různých komiksových světů a nekonečnou řadou popkulturních odkazů. Ale je tam toho všeho až moc.
Člověk, jehož jméno je zapsáno v tomto zápisníku, zemře, zní zápletka jednoho z nejúspěšnějších japonských komiksů posledních let. Další východiska, inspirace, encyklopedii postav a jiné podrobnosti z fiktivního světa této mangy přibližuje speciální třináctý svazek série.
Komiks o Jokerově šílené expřítelkyni se snaží zkombinovat obrovské množství potřeštěných přísad tak urputně, až zapomíná na základní příběhovou kostru. V důsledku toho působí jako sekvence gagů; ne úplně vydařených. A nezachrání to ani dynamické, oku lahodící výtvarné zpracování.
Liniersův humor, založený na kontrastu nudné každodennosti a připomínkách naivní dětské radosti, rozeznívá ty správné struny nezávisle na národnosti. Devátý díl Macanuda asi není tím nejlepším z dosavadních publikovaných, na to je v něm příliš bezradných momentů. Ale i tak svědčí o autorově neutuchající invenci.
Román Hotel Ritz Tilar J. Mazzeové má být kronikou fascinující doby skrze nejvybranější hotelové hosty. Podařilo se autorce dostat se „pod fasádu“ hotelu i plejádě osobností, které v něm pobývaly?
Příběh začínající jako bajka a vrcholící jako působivá baladická pověst sice vychází z japonské mytologie, je však autorským dílem Neila Gaimana. Titulní hrdina série se v atmosférickém příběhu jen mihne: to hlavní odehrají mladý buddhistický mnich a liška, která se do něj zamiluje.
Dějiny českého undergroundu jsou plné tragických i komických historek, kolujících po hospodách a klubech. Ty, jejichž hrdinou je Ivan Martin Jirous, se pokusil převyprávět jeho kamarád a spolupracovník František Stárek prostřednictvím komiksu.
Svou prvotinu pojala talentovaná mladá Američanka až příliš ambiciózně. Obálka sice slibuje humornou krimi šarádu ve stylu filmů bratří Coenů, románu však humor spíše schází a situace v něm působí samoúčelně a vykonstruovaně.
