Publikace přinášející scénáře a okolnosti vzniku tří Pasoliniho filmů inspirovaných křesťanstvím by možná mohla obsahovat více, nicméně i tak nabízí zajímavé nahlédnutí do tvorby svébytného italského filmaře.
JJ
Jan Jaroš
Výklad filmových a literárních hororů se zaměřuje na anglosaskou oblast, neopomíjí však ani domácí tvorbu a exotičtější tvůrce. Je přiznaně fanouškovský, a i proto čtivý a bezprostřední.
Nová filmová adaptace známého románu Oty Hofmana děj aktualizovala a domýšlí jej. Pamětihodné dílo to nebude, dětské diváky by ale oslovit mohlo.
Filmová adaptace novely Jiřího Stránského ze sklonku druhé světové války nabízí napínavou podívanou na odvahu a přátelství dětí, které se společně pustily do nebezpečného podniku.
Práce na pamětech populárního herce trvala už od osmdesátých let, finální výsledek byl dílem skoro archeologického pátrání. Newman naštěstí nepodlehl sebestřednosti a po smrti syna se mu vzpomínky staly formou autoterapie.
Nová adaptace Stokerovy klasiky je vlastně spíše adaptací prvního upírského filmu. Vyniká pochmurnou atmosférou a místy až manýristicky působivými záběry.
Česká animovaná adaptace bestselleru francouzského autora vykazuje pečlivost i realizační nápaditost. Vyvstává tu svébytná výpověď směřující k závažnějším sdělením nežli k pouhé zábavě pro školáky.
Soubor studií o u nás ještě nepříliš známém popkulturním fenoménu se detailně zabývá několika současnými spotřebními seriály. Autoři se ale vyhýbají jejich hodnocení.
Objevná biografie filmového velikána jeho obdivovatele potěší, přestože nechává některé filmy a zajímavosti stranou.
Koláž původně časopisecky publikovaných textů se na příkladech z dávné minulosti i současnosti snaží demonstrovat, že dokumentární film bývá spíše než zachycením prosté reality výsledkem režisérova záměru.
Dva významní levicoví tvůrci různých generací se sešli, aby probrali problémy práce, násilí či transformace. Nastavený souzvuk zní bez jakýchkoli zádrhelů a Loach nečiní nic jiného, než že Louisovým osobním zážitkům stvrzuje širší platnost.
Pokus o komorní filmový horor troskotá na neujasněných postavách a vyprázdněné dramatické konstrukci. Důmyslné vizuální uchopení už film nezachrání.
Druhý díl velkolepé adaptace slavného sci-fi románu potvrzuje, co už naznačil ten první. Jde spíše jen o působivou a efektní ilustraci knihy.
Konjunktura zájmu o japonské animované filmy pokračuje – a je vidět i na pultech knihkupectví. Fanouškovská kniha o anime však trpí mizernou českou redakcí a monografie Hajaa Mijazakiho je zase rozvláčná a nekriticky obdivná.
Slavný román Stefana Zweiga Netrpělivost srdce adaptoval zkušený dánský režisér sice věrně, ale také dost unyle a staticky. Nepomáhají ani citace z knihy.
Adaptace belgického románu (vydaného i v češtině) respektuje obratnou vypravěčskou strukturu, která v příběhu o jednom dětském násilí a jeho následcích v dospělosti minimalizuje předvídatelnost dějů.
V souboru úvah o amerických filmech z šedesátých a sedmdesátých let se slavný režisér snaží rozpomenout na své mladické divácké zážitky. Příznačně se věnuje zejména krvavým a násilnickým filmům.
Po úspěchu s filmem o van Goghovi, v němž působivě rozanimovali obrazy slavného malíře, přicházejí manželé Welchmanovi s adaptací klasického polského románu Sedláci.
Zajímavě koncipovaná publikace se snaží rozebrat zejména poválečné tendence v zachycování Židů (a později holocaustu) ve filmu. Činí tak bohužel velmi odborným a odtažitým jazykem.
Kolektivní publikace je zatím nejúplnější pojednání o vývoji a podobách českého experimentálního filmu. Cenný je obrazový doprovod, který dokládá jeho vzhled i proměny.
Popularizační edice zabývající se nejrůznějšími obory tentokrát zabrousila do oblasti filmu. Výsledná kniha se však řadí po bok dalších podobných výčtových publikací, které většinou nabízejí i shodné snímky.
Publikace amerického scenáristy zachází dále než obvyklé příručky a rozebírá archetypy hrdinů a vedlejších postav, jak je definovaly už staré mýty. Škoda jen, že si všímá výhradně americké tvorby.
Distribuční společnost Film Europe zpřístupňuje českým kinům sto let staré (samozřejmě bezzvukové neboli „němé“) filmy. Po sérii skandinávských snímků doputovaly na plátna zdejších kin i vybrané ukázky americké kinematografie včetně novozákonního Krále králů.
Filmová adaptace románu Hany Lasicové sice zdařile postihuje atmosféru bohaté domácnosti z počátku 20. století, ale nerespektuje ani vyznění knihy, ani dobové skutečnosti, chování a mravy.
Americká filmová verze populární švédské knihy o pedantském a nabručeném starém muži změkčila a uhladila mnoho prvků z předlohy, zejména vážnější existenciální a sociální podtexty. Ale má alespoň Toma Hankse v hlavní roli.
Přestože dvojice autorů publikace o slavném japonském studiu animovaných filmů přiznává své fanouškovství, jejich kniha je rozhodně cenná. Škoda jen, že česká redakce nebyla pečlivější a nezohlednila domácí kontext.
Režisérka dokumentárních filmů zpracovala své tvůrčí i dramaturgické působení v České televizi do osobní i teoretické knihy. Jde o podrobný a otevřený pohled na to, jak tato chvályhodná instituce (a také obří moloch) funguje.
Černobílá adaptace povídky pozapomenutého slovenského spisovatele konkretizuje některé jen naznačené prvky předlohy a místy působí papundeklově. Přesto jde v současné nabídce českých kin o výjimečné dílo.
Adaptace působivého bestselleru o mlčenlivé dívce z jižanských močálů se bohužel nepovznesla nad pouhou ilustraci románového děje. Převažují hezké obrázky, pokrytecká cudnost a dojímavost.
Monografie slavného prvorepublikového herce se v podstatné míře věnuje také Nového kariéře v poválečných budovatelských filmech. Ta nebyla ani vynucená, ani vnucená.
