RB

Radka Bzonková

Galina Alexandrovna Voronská (1914–1991) – spisovatelka, dcera literárního kritika a bolševického revolucionáře Alexandra Konstantinoviče Voronského. Od roku 1921 žila v Moskvě, kde začala v roce 1933 studovat Literární institut. Roku 1937 byla zatčena její matka (vězněna do roku 1943) i otec (ihned popraven). Dne 16. března 1937 došlo k zatčení Galiny.

V českém překladu se objevily deníky Ivana Bunina (1870-1953), lépe řečeno jejich část. Stejně jako v originálu nesou název Proklaté dny a zachycují dobu kolem bolševické revoluce v roce 1917 až do roku 1920, kdy Bunin emigroval se svou ženou Věrou do Francie. Už ve dvacátých letech si Proklaté dny přečetla Buninova poslední láska – básnířka Galina Kuzněcovová.

Griškovec se v posledních letech stává spíše multimediální než spisovatelskou či hereckou postavou. Kompaktní disky s jeho hrami, texty, hudebním doprovodem a autorským komentářem doslova zaplnily pulty ruských knihkupectví.

V říjnu uběhlo dvacet pět let od smrti básníka Nikolaje Glazkova (1919–1979), ve své době nedoceněného autora, jehož dílo však tvoří významný článek mezi avantgardou dvacátých let a novou avantgardní vlnou let padesátých a šedesátých.

Patrně k nejživějším diskusím ruského programu frankfurtského festivalu patřila ta s názvem Ruský underground jako estetický mainstream (Russischer Underground als ästhetischer Mainstream). Nad zčásti německým, zčásti anglickým názvem se nikdo nepozastavoval, všichni účastníci mluvili automaticky rusky.

Ivan Achmeťjev (nar. 1950) je básník, který svou poetiku zformoval v prostředí undergroundu a do rozpadu Sovětského svazu publikoval jen jednou a to v německém sborníku Miniatury (Mnichov, 1990). Jeho básně rozvíjejí konkretistickou tradici a minimalismus – prvky rozvíjené v Lianozovu především Vsevolodem Někrasovem, Janem Satunovským, Igorem Cholinem či Genrichem Sapgirem.

V roce 1999 vyšla v Moskvě více než tisícistránková kniha o samizdatu, tamizdatu a undergroundovém umění ve dvacátém století v Sovětském svazu. Jednalo se o první pokus o shrnutí málo prozkoumané vrstvy kultury, o vymezení jejích tendencí, vnesení určitého schématu do jednotlivých uskupení, proudů a jejich vzájemných inspirací.