Konflikt, který nemá obdoby. Proč právě teď světové propalestinské hnutí nabývá na síle jako nikdy předtím? Jak lze porozumět národu, který je médii neustále vykreslován v barvách nepřítele? A o čem všem se ve veřejné sféře nemluví?
Elizaveta Getta
Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Karlově. Nyní pracuje na Odboru zahraničních vztahů Rektorátu UK a paralelně se věnuje výzkumu mezikulturní komunikace v afrických zemích.
Kolébka náboženského uvědomění lidstva, domovina nejstarších duchovních textů a nevyčerpatelná studna možností, jak smýšlet o věcech mezi nebem a zemí. Nahlédněte pod pokličku náboženských systémů Afriky, které zrcadlí její minulost, současnost i budoucnost!
Skleněný strop, rozkol dvou rolí, ale zároveň odhodlání rozvíjet svůj obor a motivovat další generace žen – to vše se pojí s osudy prvních českých vědkyň, které teď můžeme poznat o něco více.
Mělo by se kočičí zlato prohlásit za pravé? Kolik oxidu uhličitého je uchováno v oceánech? A jakou uhlíkovou stopu má naše knihovna? Je čas v sobě probudit zvídavého přírodovědce!
Rozhodnutí, které již po staletí vzbuzuje nepochopení, opovržení, zármutek, bolest, ale i obdiv, senzaci, či dokonce inspiraci. Přetavit tyto emoce v informace se pokouší kniha, která nemá obdoby u nás ani v zahraničí.
Zavděčit se mnohdy rozpolcené společnosti, nepoškodit původní podobu sochy, dodržet zákon a správně plánovat – to, co běžným kolemjdoucím zpravidla zůstává skryto, se nyní máme šanci dozvědět!
Lidský život před desítkami i stovkami tisíc let – poznat jej na základě ojedinělých archeologických vykopávek se zdá být téměř nemožné… dokud ovšem ruku k dílu nepřiloží umělci.
Člověk přírody, otužilecký influencer, showman, průkopník zimního plavání – to jsou jen některé charakteristiky, jež vystihují Alfréda Nikodéma, popularizátora sportu, který sice není náročný finančně ani časově, schopnost sebepřekonání však trénuje jako málokterý jiný.
Dialog dvou předních intelektuálů o jedné z nejdůležitějších filozofických otázek prizmatem současnosti motivuje k sebereflexi a snad i dodává naději.
V čem je sokolské hnutí tak nadčasové? Co jej pojí s uměním? A jak vnímal smysl pohybu jeho zakladatel, který pro fyzickou kulturu dokázal nadchnout celé generace?
Kdy se lidé začali zahalovat? Co je přivedlo ke tkaní? Proč dříve muži často nosili sukně? A jak se naši předkové zkrášlovali? Za poznáním úplných začátků módy zve monumentální publikace v netradičním formátu.
Co jsou to „putovací játra“? Jak funguje přeshraniční výměna ledvin? Kolik hodin transplantace trvají? A nakolik dokážou zkvalitnit život? Tato i mnohá další tajemství neuvěřitelného lékařského oboru otevírá novinářka Renata Kalenská ve svém nejnovějším knižním rozhovoru.
Patří mezi myslitele, kteří „jako kdyby se tím, čím více o nich víte, vzdalovali, nikoli přibližovali“, píší o Sorelovi autoři doslovu k jeho dvěma hlavním knihám, jež u příležitosti stého výročí filozofova úmrtí poprvé vycházejí v českém překladu. Přijmete výzvu jeho myšlenky rozklíčovat?
Z nadějné bioložky s feministickými postoji ženou v masajské domácnosti – bez vody a elektřiny, se stádem dobytka a rodinou, ve které skoro nikdo neumí číst ani psát. Jak je možné si takový život zamilovat?
Jak vypadala první Venuše? Co se s ní stalo v průběhu doby? A v čem spočívá její nesmrtelnost? Grandiózní dějiny kultovní ženské sochy poprvé na jednom místě!
Láká vás Sevilla, Córdoba či Granada? Není divu, vždyť za kouskem orientu do španělské Andalusie ročně míří davy turistů. Co však arabská minulost znamená pro samotné Španěly?
Zážitek, prostředek k sebereflexi, katalyzátor změny i vlivný nástroj. S trochou nadsázky lze prohlásit, že se píseň mění kdykoliv je zpívána i poslouchána. Jak, to ve své nejnovější knize zkoumá Jiří Plocek.
Napínavý, dojemný, inspirativní, motivační – málokterý žánr nabízí to, co sportovní film. Nejsou to jen záběry vyčerpávajícího tréninku, sladkého vítězství či zdrcující prohry, ale i komplexní obrazy, které mohou doslova změnit divákův pohled na svět.
O dějinách literatury toho bylo napsáno již mnoho, ale co překlad? Jeho historie je mnohdy ještě napínavější, neboť odhaluje překladatelské trendy v jednotlivých obdobích, ukazuje trnitou cestu za vhodnou metodou a prozrazuje leccos o současné podobě české literatury.
Zoolog, aktivista, politik, ale hlavně člověk, který by pro přírodu dýchal, poprvé odhaluje radosti, starosti i dobrodružství, jež ho nepřestávají provázet na cestě za záchranou přírody.
Válka bez krveprolití, příležitost řešit krásné problémy, nevyčerpatelný zdroj inspirace, duchaplné cvičení mysli a způsob, jak dostát bezprecedentním nárokům současné doby…
Jak přežít těžkou dobu? Z čeho se radovat, když k radosti na první pohled není důvod? A jak nepropadat panice, když útočí ze všech stran? Kniha Martiny Hrnčířové pomáhá hledat odpověď nejen na tyto, ale i mnohé další otázky spojené s výzvami posledních let.
Narodili se v uprchlickém táboře v Angole, do první třídy nastoupili v Československu a v pubertě byli donuceni k návratu do Namibie, země svých rodičů. Co všechno obnášela integrace do kulturně zcela odlišného prostředí? Jak poté vnímali „rodnou“ Namibii? A s čím si českou kulturu spojují po více než 30 letech?
Krásné, cudné, chytré, ale zároveň průbojné, nekompromisní a občas chladnokrevné – žen je v bibli sice mnohem méně než mužů, o to víc pozornosti si ale žádají. Jejich role může být na první pohled malá až nepatrná, mívá ale nedozírné důsledky…
Snídaně v trávě. Člověk a oheň. Feromony pro všední den. Kam posadíme nevěstu? Jakkoliv různorodé se tyhle titulky mohou zdát, patří pod jedno velké, věčné a čím dál důležitější téma.
Důvěřovat, nebo nedůvěřovat statistikám? Po téměř třech letech celosvětové pandemie neznámého viru je tato otázka aktuálnější než kdykoliv předtím. Jak se v číslech zorientovat a rozhodnout, zda přinášejí důležité svědectví, nebo se nás snaží zmanipulovat?
Papuánci si stavějí domy v korunách stromů, zatímco grónští Inuité odolávají mrazům v iglú a týpí. V Laosu si pochutnávají na kaši z grilovaných žab, na vietnamském trhu jsou zase k vidění uzené psí hlavy. Afričtí Šonové znají 200 výrazů pro různé typy chůze a v jazyce rotokas na Šalamounových ostrovech si vystačí s pouhými 11 hláskami. V čem jsme jiní a zároveň stejní, prozrazují Dějiny lidí.
30 klíčových rozhovorů nasbíraných během 30 let. Odpovědi na otázky po vlivu lidské existence na naši planetu jsou někdy sice děsivé, ale vždy poučné, hluboké a plné neutuchajícího odhodlání ke změně.
Čeští krajané, kteří se rozhodli vyrazit do světa a žít úplně jinak než v původní domovině. Plní si své sny, pomáhají ostatním, překonávají každodenní problémy a balancují mezi dvěma světy.
26 lidí, 26 příběhů a 26 názorů na jedno z nejtemnějších, ale zároveň nejtajemnějších témat, o kterém je možné donekonečna mluvit a přemýšlet.
