AK

Aleksandra Kozyra

Dominika Słowik je oceňovaná polská spisovatelka a hispanistka, spojovaná s poetikou magického realismu. Zajímá ji téma paměti a vzpomínání, mytologizace minulosti. Ve svých románech tvoří surreálné vize Polska z doby transformace a přelomu milénia.

Země se nám mění před očima, články o klimatických výkyvech zahlcují naši pozornost, ale jak se s tímto tématem má vypořádat literatura? Odpověď se snaží hledat Samosiejki, kniha polské autorky Dominiky Słowik, která environmentální obavy a touhy zachycuje ve zneklidňujících povídkách.

Komunity, společenství, sekty – různé názvy, místa, metody a lidé, kteří je tvoří. A jeden účel, který je všechny spojuje – zformovat v budoucnu ideální společnost. Je to vůbec možné? To se snaží zjistit Urszula Jabłońska, autorka knihy Światy wzniesiemy nowe, která zve čtenáře na společnou cestu do míst, kde se utopické vize střetávají s neúprosnou realitou.

Ve své první knize napsané poté, co získala Nobelovu cenu, zve polská spisovatelka Olga Tokarczuk čtenáře do „přírodně léčivého hororu“ Empuzjon, který se odehravá v někdejších sudetských lázních. Je v nich trochu děsivo, lehce groteskně, ale především velmi tokarczukovsky.

Z potřeby nalézt vlastní identitu mohou vzniknout dvě věci: radikální hnutí nebo vynikající kniha. Polský novinář Zbigniew Rokita naštěstí zvolil druhou možnost. Knižní reportáž, před rokem oceněná literární cenou Nike, pojímá z širší perspektivy osudy Slezanů, Němců a Poláků na území, kde dějiny neustále narušují prostor paměti.

„Je zvláštní, že v kultuře, která má Stanisława Lema, Andrzeje Sapkowského a Jacka Dukaje, musí fantastika pořád prokazovat, že není horším žánrem literatury,“ říká polský spisovatel Radek Rak, který si svým napůl magickým a napůl historickým příběhem o Haliči z 19. století získal přízeň čtenářů i uznání kritiků. Jaké funkce může plnit fantastická literatura a co nám dnes přináší vyprávění o minulosti?

„Současní Albánci mají problém najít odpověď na otázku, čím je albánská identita, co stvořilo jejich národ a na co mohou být pyšní. Proto je pro ně tak snadné zemi opustit,“ říká polská reportérka Małgorzata Rejmer. Její nejnovější kniha Bláto sladší než med zavádí čtenáře do temného a krutého období komunistické Albánie. Jak se pracuje s obětmi nelidského režimu a jak se minulost odráží v životech současných Albánců?

Nejnovější román oceňované polské spisovatelky Anny Cieplak lze vnímat jako dramatickou ságu o čtyřech přátelích vyrůstajících v Horním Slezsku nebo jako pozoruhodný portrét generace současných středoevropských třicátníků. Nebo obojí najednou. Anna Cieplak zve čtenáře do světa hrdinů, kteří zakoušejí tajemný, a přitom velmi realistický stav „rozplývání se“.

Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.

Radek Rak ve své nejnovější knize vypráví báje o začarované Haliči a zároveň líčí krvavou historii otrokářství ve střední Evropě. Čím si román s tajemným názvem zasloužil prestižní polské ocenění Nike?

Oceňovaný polský reportér a čechofil Mariusz Szczygieł v novém rozhovoru seznamuje české čtenáře s tím, jak Poláci vnímají tvorbu tuzemských autorů. Mluví také o božství spisovatelského povolání a o tom, proč Václav Havel reprezentuje žánr absurdního divadla i na vlastním pohřbu.