Barbora Grečnerová

Minulý týden obletělo svět – a česká média zejména – video kanadského premiéra Marka Carneyho. Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných Václava Havla. Na okamžik jsme se tak ocitli ve světle reflektorů. Video se šířilo, čeští novináři ho glosovali, lidé na Instagramu dokonce sdíleli fotografie Havlových knih ve svých domácích knihovnách.

Venezuelská politička a opoziční vůdkyně María Corina Machado předala Donaldu Trumpovi svou čerstvou medaili za Nobelovu cenu míru, informovala nedávno všechna světová média.

Máme za sebou pěknou řádku domácích novoročních projevů. Letos byla nadílka mimořádně bohatá a některé z nich budou ještě nějakou dobu vířit vody, minimálně na sociálních sítích. Témata se však držela očekávaných kolejí: politika domácí i světová, zdraví, soudržnost společnosti.

Je to náročná disciplína každý rok v různých anketách a žebříčcích vybírat, co byly ty nejlepší knihy roku. Rozhodně to ale není disciplína pouze pro literární profesionály, naopak je doporučeníhodná všem trochu aktivnějším čtenářům. Je v ní cosi adventně melancholického i napínavého.

Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.

Vánoce nejsou vždy časem radosti a dárků, ale také zkouškou lásky a odvahy. Andersenovsky laděný příběh dvou sester, které se snaží převzít odpovědnost dospělých, vydělat pár korun na dárky a snad i získat vlastní vánoční stromek, propojuje drsnou realitu s dětskou vírou a nadějí.

Finská autorka Kiba Lumberg sleduje v částečně autobiografickém románu dospívání romské dívky Memesy, která se vzepře patriarchálnímu řádu své rodiny i diskriminaci většinovou společností. Její příběh o útěku, hledání svobody a právu být jiná je zároveň manifestem proti všem formám společenského vyloučení.

Norský klasik dokázal několika úsečnými větami postihnout prázdnotu mezilidských vztahů i křehké okamžiky blízkosti. Nový český výbor povídek Kjella Askildsena ukazuje, proč jeho dílo neztrácí na síle.

Praha zažila velkolepou návštěvu Dana Browna, jehož nový román odehrávající se v kulisách našeho hlavního města se okamžitě proměnil v mediální událost podzimu. Zatímco fanoušci této americké hvězdy stáli frontu na diskusi v Lucerně, v uličkách Malé Strany se zcela nenápadně procházel jiný spisovatel. Bez ochranky, bez rozhovorů, bez reflektorů.

Norové odvolili. My budeme volit za pár týdnů. Politologům nechme výsledky a jejich rozbory, my zůstaňme u kultury – v nejširším slova smyslu.

V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více to doléhá na země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko: finsko-ruská hranice má více než 1300 kilometrů.

O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale obohacující věnovat se i spojitostem kulturním.

Norská autorka se v rozhovoru vymezuje proti autobiografickému čtení svých románů a vysvětluje, že literatura vždy čerpala a bude čerpat ze skutečnosti, kterou ale přetváří ve svébytná umělecká díla.

Dobrovolná bezdětnost přestává být tabu, přesto její nositelky často čelí tlaku, že své rozhodnutí musí obhajovat. Norská spisovatelka Linn Strømsborg ve svém románu zkoumá, co pro ženu znamená říct mateřství ne, a to i za cenu ztráty partnera.

Příběh starého převozníka, který se vydává na svou poslední plavbu, je mozaikou vzpomínek, osudů a setkání se zemřelými: ti v jeho paměti stále žijí. Norský autor vzdává hold rodnému kraji, obyčejným lidem a hodnotám, které přesahují konečnost života.

Gyrdir Elíasson opět vypráví o člověku, který se vzdaluje od světa, aby nalezl klid v samotě a umění. Autorův minimalistický styl a melancholická atmosféra dělají z knihy nenápadné, ale o to silnější svědectví o hledání smyslu života.

Odvážná mladá Islanďanka uteče na konci 19. století do Ameriky se vzácným muzejním artefaktem v kapse. Její neuvěřitelná cesta plná zvratů poznamená kulturní dějiny Islandu.

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Rozvod může být pro dítě stejně traumatizující jako válečný konflikt. Příběh malé Idy, která se s mladšími brášky a taškami plnými věcí přesouvá mezi dvěma byty, s nečekanou syrovostí ukazuje, jak děti prožívají rozpad rodiny. Kniha norské autorky je určená pro společné čtení s rodiči, zdůrazňuje důležitost empatie a také odpovědnost dospělých za jejich často sobecké chování.

Polská novinářka přibližuje život v odlehlých grónských osadách. Přes drsné přírodní podmínky a tragické osudy místních obyvatel se snaží s respektem zachytit autenticitu této části světa a nutí nás zamyslet se i nad vlastními hodnotami.

Norský komiksový román citlivě zachycuje období přerodu z dětství do dospívání, kdy se dívkám začíná proměňovat svět i vlastní identita. V deníku sedmačky Tuvy čteme o prvních láskách, rozpadajících se přátelstvích i hledání sebe sama, což malé čtenářky nejen osloví, ale i uklidní ujištěním, že v těchto pocitech nejsou samy.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Sugestivní próza norského nositele Nobelovy ceny za literaturu pojednává o neodolatelné přitažlivosti nebezpečí, předčasně nenaplněné lásce i hledání smyslu života.

Svébytná islandská variace na známý příběh o golemovi začíná během druhé světové války a končí v dystopickém Reykjavíku, kde už pro tamní obyvatele není dostatek místa. Ambiciózní trilogie spisovatele Sjóna překračuje hranice žánru, je současně milostným, detektivním i vědeckofantastickým příběhem, ale především oslavou vyprávění jako takového.

Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.

Další obrázková kniha Kristin Roskifte je opět plná čísel a ukazuje, že náš svět je stvořen z plánovaných i náhodných setkání, že cestujeme a přesouváme se z místa na místo, abychom se potkávali a poznávali. Všichni jsme totiž obyvateli jedné planety.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

Zvídavé děti umějí rodiče potrápit. Třeba když se zajímají o to, proč a jak umíráme. Anna Fiske přináší na všechny všetečné otázky okolo konce života citlivé, ale pravdivé odpovědi. Ke koloběhu života smrt prostě patří.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.

Náměty knih hledá islandská autorka Sigríður Hagalín Björnsdóttir ve své novinářské praxi. V rozhovoru vysvětluje, že fikce jí umožňuje příběhy rozvíjet do míst, kde už fakta nestačí.