Barbora Grečnerová

Finská autorka Kiba Lumberg sleduje v částečně autobiografickém románu dospívání romské dívky Memesy, která se vzepře patriarchálnímu řádu své rodiny i diskriminaci většinovou společností. Její příběh o útěku, hledání svobody a právu být jiná je zároveň manifestem proti všem formám společenského vyloučení.

Norský klasik dokázal několika úsečnými větami postihnout prázdnotu mezilidských vztahů i křehké okamžiky blízkosti. Nový český výbor povídek Kjella Askildsena ukazuje, proč jeho dílo neztrácí na síle.

Praha zažila velkolepou návštěvu Dana Browna, jehož nový román odehrávající se v kulisách našeho hlavního města se okamžitě proměnil v mediální událost podzimu. Zatímco fanoušci této americké hvězdy stáli frontu na diskusi v Lucerně, v uličkách Malé Strany se zcela nenápadně procházel jiný spisovatel. Bez ochranky, bez rozhovorů, bez reflektorů.

Norové odvolili. My budeme volit za pár týdnů. Politologům nechme výsledky a jejich rozbory, my zůstaňme u kultury – v nejširším slova smyslu.

V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více to doléhá na země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko: finsko-ruská hranice má více než 1300 kilometrů.

O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale obohacující věnovat se i spojitostem kulturním.

Norská autorka se v rozhovoru vymezuje proti autobiografickému čtení svých románů a vysvětluje, že literatura vždy čerpala a bude čerpat ze skutečnosti, kterou ale přetváří ve svébytná umělecká díla.

Dobrovolná bezdětnost přestává být tabu, přesto její nositelky často čelí tlaku, že své rozhodnutí musí obhajovat. Norská spisovatelka Linn Strømsborg ve svém románu zkoumá, co pro ženu znamená říct mateřství ne, a to i za cenu ztráty partnera.

Příběh starého převozníka, který se vydává na svou poslední plavbu, je mozaikou vzpomínek, osudů a setkání se zemřelými: ti v jeho paměti stále žijí. Norský autor vzdává hold rodnému kraji, obyčejným lidem a hodnotám, které přesahují konečnost života.

Gyrdir Elíasson opět vypráví o člověku, který se vzdaluje od světa, aby nalezl klid v samotě a umění. Autorův minimalistický styl a melancholická atmosféra dělají z knihy nenápadné, ale o to silnější svědectví o hledání smyslu života.

Odvážná mladá Islanďanka uteče na konci 19. století do Ameriky se vzácným muzejním artefaktem v kapse. Její neuvěřitelná cesta plná zvratů poznamená kulturní dějiny Islandu.

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Rozvod může být pro dítě stejně traumatizující jako válečný konflikt. Příběh malé Idy, která se s mladšími brášky a taškami plnými věcí přesouvá mezi dvěma byty, s nečekanou syrovostí ukazuje, jak děti prožívají rozpad rodiny. Kniha norské autorky je určená pro společné čtení s rodiči, zdůrazňuje důležitost empatie a také odpovědnost dospělých za jejich často sobecké chování.

Polská novinářka přibližuje život v odlehlých grónských osadách. Přes drsné přírodní podmínky a tragické osudy místních obyvatel se snaží s respektem zachytit autenticitu této části světa a nutí nás zamyslet se i nad vlastními hodnotami.

Norský komiksový román citlivě zachycuje období přerodu z dětství do dospívání, kdy se dívkám začíná proměňovat svět i vlastní identita. V deníku sedmačky Tuvy čteme o prvních láskách, rozpadajících se přátelstvích i hledání sebe sama, což malé čtenářky nejen osloví, ale i uklidní ujištěním, že v těchto pocitech nejsou samy.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Sugestivní próza norského nositele Nobelovy ceny za literaturu pojednává o neodolatelné přitažlivosti nebezpečí, předčasně nenaplněné lásce i hledání smyslu života.

Svébytná islandská variace na známý příběh o golemovi začíná během druhé světové války a končí v dystopickém Reykjavíku, kde už pro tamní obyvatele není dostatek místa. Ambiciózní trilogie spisovatele Sjóna překračuje hranice žánru, je současně milostným, detektivním i vědeckofantastickým příběhem, ale především oslavou vyprávění jako takového.

Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.

Další obrázková kniha Kristin Roskifte je opět plná čísel a ukazuje, že náš svět je stvořen z plánovaných i náhodných setkání, že cestujeme a přesouváme se z místa na místo, abychom se potkávali a poznávali. Všichni jsme totiž obyvateli jedné planety.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

Zvídavé děti umějí rodiče potrápit. Třeba když se zajímají o to, proč a jak umíráme. Anna Fiske přináší na všechny všetečné otázky okolo konce života citlivé, ale pravdivé odpovědi. Ke koloběhu života smrt prostě patří.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.

Náměty knih hledá islandská autorka Sigríður Hagalín Björnsdóttir ve své novinářské praxi. V rozhovoru vysvětluje, že fikce jí umožňuje příběhy rozvíjet do míst, kde už fakta nestačí.

Díla zádumčivého norského autora jsou na hony vzdálena literární mainstreamu. Přesto Jon Fosse oslovil svými minimalistickými hrami a mystickými prozaickými díly divadelní režiséry, diváky i čtenáře po celém světě a v neposlední řadě i Švédskou akademii, která mu v roce 2023 udělila Nobelovu cenu za literaturu.

Rozhovor s islandským autorem Jónem Kalmanem Stefánssonem o tom, jak vznikají jeho poetické romány, proč se odehrávají na venkově nebo proč se znovu a znovu noří do hluboké minulosti svých hrdinů.

Ve filozofickém románu se třída sedmáků snaží dokázat svému spolužákovi, že život má význam. Cesta k nalezení významu se ale zvrtne, hrdinové přicházejí o morálku, respekt i přátelství.

Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2023 obdržela Jarka Vrbová. Do češtiny převedla více než sedmdesát děl severských autorů.

Parta kamarádů z chudého předměstí krade za války v okupovaném Oslu, co se dá. Dospívat mezi kulkami, hladovět a bát se o své nejbližší není ideální start dospělosti, ale hrdinové nemají na vybranou.

Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.