KH

Kateřina Horváthová

Pohřeb byl v sobotu dopoledne v jedenáct, i když bych nejraději pár dní počkal, jestli nepřijede Ester, ale další mrazení nechtěli povolit ani za příplatek, žena v pohřebním ústavu se odvolávala na nějaké nové nařízení a ptala se, proč ji nezpopelním, vždyť je to levnější a také praktičtější...

Dnes v 10:30 hodin se na Vinohradských hřbitovech uskutečnilo poslední rozloučení s překladatelkou maďarské literatury Anou Okrouhlou. Překládala z maďarštiny, převážně díla z ekonomické oblasti, ale překládala také beletrii.

Příběh o setkání dvou starců po jedenačtyřiceti letech se odehrává během jedné noci v jedné místnosti a jeho osu tvoří jakýsi monolog v rozhovoru, který se stal pro autora typickým. Hlavní protagonista příběhu rekapituluje přátelství obou hrdinů od zrodu až po jeho zvláštní konec a zároveň reflektuje samotu a čekání, které ho následovaly.

V nakladatelství Magvető vyšel nový román současného maďarského spisovatele Györge Spiróa Feleségversény (Souboj manželek), který se odehrává v Maďarsku za dvacet let. Vše, co je v maďarské společnosti přítomno, třeba jen v náznacích, je zde domyšleno do extrému.

Miklós Nyiszli byl maďarský lékař židovského původu.V roce 1944 byl spolu s manželkou a dcerou transportován do Osvětimi, kde se stal záhy po příjezdu lékařem pod supervizí důstojníka SS a vedoucího doktora tábora Josefa Mengeleho. Pečlivě zaznamenával každodenní události v táboře, zejména jednotlivé způsoby postupného systematického vyhlazování vězňů a likvidaci dílčích táborů.

V nakladatelství Academia vychází paměti sedmihradského lékaře Miklóse Nyiszliho na koncentrační tábor v Osvětimi nazvané Byl jsem Mengeleho asistentem. Autor byl do tábora transportován spolu s manželkou a dcerou v roce 1944. Poté, co se proslulý „anděl smrti“ přesvědčil o Nyiszliho schopnostech, zařídil pro něho samostatnou pitevnu a začal ho využívat pro své děsivé pokusy.

Po básních, povídkových sbírkách a románu Malina se nám rakouská autorka Ingeborg Bachmannová (1926–1973) představuje s opět jiným typem textů – publicistickými prózami, eseji a rozhovory, v nichž se dotýká společenských, politických, filozofických a poetologických otázek, kde ovšem zaznamenává též střípky bezprostředně žité skutečnosti.

Když jsem vešel s obálkami do hlasovací kabiny v tělocvičně, zatažené tlustým závěsem, málem jsem vyprsknul smíchy, protože jsem si vzpomněl, co říkal tatínek, když jsem mu pověděl, že s ním nemůžu na blešák ani v neděli, protože musím do školy, abych se zúčastnil referenda, takže tatínek řekl, že to celý stojí za hovno a že bych udělal nejlíp, kdybych si stáhnul kalhoty a vykadil se jim tam v tý hlasovací kabině na podlahu...

Dokumentární román Alaine Polcz, která zemřela v loňském roce, Asszony a fronton (Žena na frontě), jsou esejisticky laděné paměti, v nichž autorka v několika kapitolách líčí přirozeným, bezprostředním jazykem své zážitky z posledních dvou let války. Bez známek sentimentu a slovní ekvilibristiky se po padesáti letech vrací k nejtěžšímu období svého života, kdy se v raném mládí ocitla v nelidských podmínkách válečného běsnění na frontě a tváří tvář čelila smrti v jejích rozličných podobách.

Texty maďarského spisovatele László Krazsnahorkaiho jsou tísnivé, jinotajné a těžko proniknutelné. Novela Od severu hora Od jihu jezero Od západu cesty Od východu řeka rozvíjí autorovu poetiku, ale její děj se přesunul z maďarské vesnice do prostředí japonské chrámové zahrady.

Počátkem ledna, když můj muž na několik dní zmizel, zahřívala Veruna Olušce plenky mezi stehny. Jak jsem ji tak pozorovala, začala jsem věřit tomu, že být matkou může být i příjemné, a rozhodla jsem se, že přestanu kojit. Nechala jsem si obvázat prsa, jak mi Veruna poradila, ona to znala od své matky, lopotily jsme se s tím a mrzly ve studených pokojích, ale přesto to byl blahý pocit, že se mi už půl dne nenalévala prsa...

Novela Osm minut maďarského spisovatele Pétera Farkase (1955) nás zavádí do panelákového bytu, v němž dožívají svůj život dva staří manželé. V kulisách všedního dne se tu odehrává proces fyzického rozkladu, ale i téměř mystický přerod z jedné dimenze bytí do druhé.

Nakladatelství Malvern vydalo dílo maďarského filozofa, spisovatele a esejisty Bély Hamvase (1897-1968), který byl dosud českému čtenáři neznámý. Dva kratší texty – Filozofie vína a Průvodce po Onom světě nám ironicky shovívavým způsobem dávají nahlédnout do myšlenkového světa svérázného zastánce starověké vzdělanosti a pevného kosmologického řádu.

Bodor nás v Okrsku Sinistra zavádí do kruté, leč oslnivě krásné krajiny v sedmihradských horách, v níž se nachází rezervace Sinistra, zóna obehnaná ostnatým drátem a plaňkovým plotem, jejíž obyvatelé žijí v úzkém sepětí s přírodou, živí se lesními plody, žaludy a bobulemi jako zvěř a jsou označeni psími známkami, které musí povinně nosit na krku.

Minulou neděli jsem jel předčítat na venkov. Taková pozvání jsem bral ani ne tak kvůli penězům, ale abych se dostal z toho dusna. Nakoupil jsem, uvařil, pak jsem zamkl dveře a ještě po druhém otočení klíčem jsem slyšel: kdy se vrátíš?...

V nakladatelství Dauphin vyšel první díl fascinujícího románu norského autora Jona Fosseho Melancholie, za který byl autor v roce 2001 nominován na prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Dílo je jakousi fiktivní sondou do vnitřního světa norského krajináře Larse Herterviga (1830-1902), který během pobytu na akademii umění v Düsseldorfu onemocní duševní chorobou, nejspíše schizofrenií.

Attila Bartis je současný maďarský spisovatel, kterého bez skrupulí můžeme označit za mezinárodní hvězdu. První jeho próza A séta (Procházka) je psychologická novela odehrávající se ve fiktivním kraji, v mnoha rysech připomínajícím tajemnou oblast v severním Rumunsku, kde se autor narodil, Sedmihradsko.

Ádám Bodor, přední představitel současné sedmihradské maďarské prózy a nositel Kossuthovy ceny, byl českému čtenáři doposud znám jen díky několika přeloženým povídkám a úryvkům. Návštěva arcibiskupa je jakýmsi volným pokračováním románu Okrsek Sinistra, který se má ještě letos také objevit na našich knižních pultech.