Pavel Mandys

Jedenáct příběhů z historie Jizerských hor má zejména díky Chludově kresbě nepopiratelné kouzlo. Škoda jen, že scénáře jednotlivých příběhů bývají popisné a bez point.

Pětici krátkých komiksových románů hvězdného amerického dua vydalo české nakladatelství v jediném rozsáhlém svazku. Případy kalifornského soukromého detektiva pracují s tím nejlepším ze špiček i pokleslých románů americké drsné školy.

Román úspěšné italské autorky dlouho čtenáře znejišťuje až irituje. I proto, že chvíli trvá, než vyjde najevo, že jde vlastně o specifickou variantu amerických brakových románů 60. a 70. let.

V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.

Kriminální román mladé autorky začíná zmizením matky od rodiny. Působivý psychologický thriller posiluje i u nás málo využívaný vypravěčský trik: hlavní zločin se odehraje až v poslední třetině knihy.

Americký kreslíř se v nové knize vrací k tomu, co jej proslavilo v začátcích: autobiografickému komiksu. Je to obdivuhodné, monumentální, vtipné i poučné dílo, jen snad poněkud roztěkané.

Společná práce dvou věhlasných komiksových tvůrců příběhovou formou vysvětluje, jak se dělá komiks. Pro školáky může být povzbuzením i praktickou příručkou, která poradí, na co se soustředit a kde neztrácet čas a energii.

Rozsáhlý román u nás zatím neznámého amerického autora je označován jako military sci-fi. Docela dlouho se přitom zdá, že bude přemýšlivější, než bychom od této nálepky čekali.

Pět komiksových povídek opět vychází z osvědčeného konceptu: zaznamenaná vyprávění pamětníků zdramatizují scenáristé a kreslíři. Někdy konvenčně, jindy vynalézavěji.

Detektivky Michala Sýkory jsou čím dál temnější a krvavější. Ani název jeho letošního románu nezní zrovna optimisticky. A v ději je na české poměry opravdu hodně mrtvých.

Mladá hvězda současného švédského komiksu se v Česku představuje svébytným kreslířským rukopisem. Lázně jsou však spíše sledem uhrančivých obrazů a scén než promyšleným komiksovým románem.

Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.

Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.

Po devíti letech se Branko Jelinek vrací s dalším rozmáchlým příběhem Oskara Eda. A dílo je to opět v mnoha ohledech mimořádné. Jen až příliš kryptické.

Jaké to je, když máte za bratra někoho, kdo umí kouzlit a proklínat? Nic moc, pokud je tak sebestředný, vztahovačný a zákeřný jako Itó.

Další návrat Evžena Bočka k úspěšné ukončené sérii vzbuzuje spíše rozpaky. Jeho humor ztrácí jiskru a je zatížený stesky na ohlupující vymoženosti současnosti.

Postavy antropomorfizovaných zvířat mají sice milé výrazy a jejich velké hlavy jako by patřily do komiksu pro děti, první pohled ale klame. Krátký komiksový román je krvavá noirová detektivka se sériovou vražedkyní v hlavní roli.

Thriller ostravského spisovatele se vyznačuje nanejvýš tísnivou atmosférou a výtečně napsanými postavami. Škoda jen, že detektivní zápletka patří ke slabším místům knihy.

Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.

Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.

Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.

Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.

Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.

Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.

Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.

V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.

Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.

Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.

V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.

Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.