Má jít především o horor, ale svým způsobem je to spíše dosti drsný superhrdinský komiks. První kniha série tvoří ucelený příběh ze světa, který už se dočkal dalších pokračování; a také Ceny Willa Eisnera.
Pavel Mandys
Absolvoval FSV UK obor Masová média/kultura a literatura s diplomovou prací na téma Proměna undergroundových časopisů v 90. letech. Od roku 1995 do roku 2010 působil jako literární a filmový redaktor časopisu Týden, poslední půlrok také jako vedoucí kulturní rubriky. Od roku 2010 redaktorem časopisu iLiteratura.cz. Publikoval také v Lidových novinách, Hospodářských novinách, Hostu, A2. Spoluzakladatel a spoluorganizátor výročních knižních cen Magnesia Litera. Knižní publikace: Idiot a jeho návrat (spolu se Sašou Gedeonem, 1999), Praha město literatury (2012), 2x101 knih pro děti a mládež (editor a spoluautor, 2013), Praha Noir (editor, 2016), Dějiny české detektivky (2020, s Michalem Jarešem).
Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.
Nový komiksový román Daniela Majlinga tentokrát nepřináší tak jiskrný mix bizarnosti a melancholického humoru jako jeho předchozí tituly. I tak je ale autorův humor v českém komiksovém prostředí stále osvěžující.
Trochu rodinný deník, trochu sbírka anekdot a úsměvných příhod s malými dětmi. Krátká sbírka komiksových miniatur měla původně trochu terapeutickou roli – a čtenářům může posloužit podobně.
Autobiografický komiks o životě Evropana v Japonsku a o zenu má slibné momenty. Ale možná je až příliš zenově nedramatický a vyklidněný.
Zatím poslední česky vydaný román kanadského spisovatele je opět řazen do žánru fantasy. Fantastického či nadpřirozeného v něm však není téměř nic.
Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.
Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.
Druhá kniha v českém překladu z pera afroamerického spisovatele už bohužel není tak příjemným překvapením, jakým byla ta první s názvem Asfaltová pustina. Přímočarý akční thriller mají ozvláštnit LGBTQ+ motivy; ty ale působí dost mechanicky a prvoplánově.
Francouzská holmesiáda je zřejmě nejinvenčnější komiks vydaný v Česku v loňském roce. I když (anebo právě proto?) je určen čtenářům od jedenácti let.
Dvaapadesát krátkých textů uceleně a komplexně představuje jednoho z nejvýznamnějších autorů literární, komiksové a filmové fantastiky posledních pětatřiceti let. A názorně předvádí Gaimanovy přednosti i limity.
Sbírka krátkých humoristických povídek se vyznačuje jazykovou hravostí a vynalézavostí, rozmanitostí stylů i forem a sklony k absurditě a surreálnu. Občas schází výraznější pointa, ale i tak kniha mezi současnými domácími pokusy o humor vyniká.
Poslední díl autobiografického komiksu sleduje už dospělý život hlavního hrdiny. Ten se po různých těžkostech konečně dočkává uznání a úspěchu, díky čemuž může pomoci i svým příbuzným ve válkou zmítané Sýrii.
Španělský komiksový kreslíř se dlouhodobě potýkal s návaly úzkosti, sužovaly ho fobie a strachy. Načež je všechny vtipně personalizoval a stvořil o nich komiks plný posmutnělého a trpkého humoru.
Daniel Abraham patří k nejzajímavějším inovátorům fantasy žánru. V prvním románu z chystané trilogie do něj vnáší sociálně kritické prvky, jaké by ocenila i progresivní levicová kritika.
Americký kreslíř přichází s nadějně prokomponovaným fantasy příběhem pro mladší čtenáře (či možná spíše čtenářky). Jeho komiks zatím variuje obvyklé schéma, ale je v něm naštěstí dost místa i pro humor a nadsázku.
První román ze série s novým vyšetřovatelem Calem Hooperem přináší komorní detektivku v okouzlujícím i nebezpečném prostředí odlehlé irské vesnice. Napsanou navíc mimořádně působivým stylem.
Biografický komiks o filmovém režisérovi je přesně tak postmoderní, eklektický a plný citací jako Tarantinovy filmy. Kromě toho obsahuje úctyhodné množství detailních informací o Tarantinově filmové kariéře.
Román s mnohoslibným názvem nabízí nakonec poměrně konvenční děj a postavy. Fantasy svět Kateřiny Havlíkové sice má svůj půvab, ale zasloužil by si podrobnější a důmyslnější rozpracování.
Nejslavnější česká komiksová hrdinka se poprvé představuje také v domácím komiksu. Autoři sice vyšli z dochovaných fragmentů původního ikonického torza, připravili nicméně zcela nový velkolepý příběh.
Dva rozsáhlé komiksové romány odděleně vyprávějí životní příběhy autorových rodičů. Odehrávají se na pozadí dramatických událostí ve Španělsku v průběhu celého dvacátého století.
Většina knih afroamerických spisovatelů, které známe z českého překladu, nabízí smutné pohledy na různé formy útlaku. Everett sice také píše o rasismu, ale jde na to jinak: ostře sarkasticky a s brutální nadsázkou.
Komiksová verze vizuálně podmanivého animovaného filmu si kouzlo předlohy zachovává jen zčásti. Ale jako připomenutí filmového zážitku či k nalákání na zhlédnutí filmu poslouží dobře.
Komiksová prvotina kreslíře a animátora zaujme suverénní černobílou kresbou i osobním námětem. Finále krátkého příběhu je však poněkud rozpačité.
Po čtyřech knihách s delšími povídkami se jablunkovský spisovatel Petr Sagitarius pustil do rozsáhlejšího textu. Bohužel jde o detektivku jen mírně nadprůměrnou a románovému rozsahu bude muset autor ještě rovněž přivyknout.
Filmové zpracování dramatických osudů bratří Mašínů nechce být věrnou rekonstrukcí historických událostí. A jako thriller funguje docela dobře i v případě, že diváci jejich příběh už znají.
O psychoterapeutických sezeních už bylo napsáno mnoho knih, jen málokterá ale dokázala průběh terapie zachytit tak podrobně, intimně a názorně jako komiks britské terapeutky a publicistky.
Jedna z nejpracovitějších domácích komiksových kreslířek vydala poměrně rozsáhlé autorské (a autobiografické) dílo. Je o vztazích, o sexu – a opatrně také o lásce.
Francouzský komiksový portrét Čingischána sice v ničem neselhává, ale mimořádný také není. Jeho obálka sugeruje příběh plný epických bitev a válčení, zatímco uvnitř se skrývá celkem komorní komiks.
I poslední román ze série s vyšetřujícím advokátem Jackem Irishem má vysokou úroveň. Až po jeho přečtení lze však pochopit, proč už Peter Temple v této sérii dál nepokračoval.