Dario Fo, světoznámý dramatik, režisér, herec, scénograf, malíř, komik, ale i neúnavný kritik soudobé společnosti, je kontroverzní osobností provokující Itálii po celou druhou polovinu 20. století.
AN
Alžběta Němcová
I tato hra vyvolala bouři v italské katolické církvi, neboť konvenční chápaní světce Františka se neslučovalo s interpretací Foova svatého Františka-komedianta...
Pomoc! Bůh nás zachraň! Ta ukrutná obluda je nám v patách! Utíkejte, zachraň se, kdo můžeš... Už se na nás žene!
Rozhovor A. Němcové s V. Maškovou, dramaturgií chystané Pirandellovy hry Nahé odívati, v přípravě v Moravském divadle v Olomouci.
Pro nevšední hru, kterou v tomto provedení tvoří čtyři příběhy (Zrození potulného komedianta, Žonglérie o papeži Bonifáci VIII., Svatební hostina v Káni a Lazarovo vzkříšení), se Fo inspiroval texty středověkých mystérií, lidovou fraškou i soběstačností toulavých herců - jokulátorů.
