Míša Řezáčová

Vančurovo Rozmarné léto a Jirotkův Saturnin vyšly letos italsky v českém nakladatelství. V jednom případě šlo o text vytažený ze šuplíku po více než dvaceti letech, ve druhém o upravené vydání překladu z roku 2006. Jak přišly takové knihy na svět? Komu jsou vlastně určeny? Co znají italští čtenáři z české literatury a jaké to je, adaptovat pro ně Vančurův a Jirotkův humor? Na podobné otázky odpovídali překladatelé Dario Massimi a Letizia Kostnerová.

Mladá italská autorka Michela Murgiová otvírá v románu otázku eutanázie, která je stále ožehavá, a to nejen v přísně katolické Itálii… Nahlíží na ni ovšem pro našince zcela neobvyklou optikou, a sice okénkem do starého sardského venkova 60. let.

Úloha, kterou v postmoderní společnosti sehrává globální komunikace prostřednictvím masmédií, je základním kamenem spisu italského filozofa Gianni Vattima Transparentní společnost, v Itálii poprvé vydaného roku 1989. Český překlad vychází z vydání z roku 2000, které autor přepracoval ve světle aktuálnějších politických a technologických inovací.

Frances Mayesová je obdivovatelka tradičního kuchařského umění a své vyprávění o hostinách a restauracích prokládá recepty a radami z kuchyně i zahrádky. Blažená ležérnost, se kterou píše a skládá své úvahy do krátkých kapitolek, je odleskem dolce vita v podání zámožné Američanky.

Procházíme kolem vyhazovače. Jakmile vejdeme do klubu, všechny svaly mi povolí. Jdeme si sednout ke stolku. Nikoho tu neznám. Je mi fajn, protože než jsme vyrazili, vypili jsme s Augustinem Berentzen. Ale jinak to bude určitě tím koksem. Kouká po mně nějaká buchta. Je rozkošná.