libri : Itálie

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 16:
1

Poslední komentáře

Vložil: martin, 16.06.2017 11:41
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Perfektní! A mimo jiné jsem se nečekaně dozvěděl o existenci "limbu". Takže až budu spát jako v limbu, bud vědět, o čem je řeč.
Vložil: M Pokorný, 01.06.2017 22:00
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
"Turistický" průchod rozhodně nutno předpokládat u pásem předočistce. U samotných teras se mi chtělo tvrdit, že vyloženě přeskakovat nelze, mimo jiné vzhledem k (paradigmatickým) sedmi P na poutníkově čele. Hlavním protiargumentem je ovšem Statius, který se neočišťuje na posledních dvou terasách. Na... druhou stranu představuje Statius natolik zvláštní případ, že lze jen spekulovat, nakolik je reprezentativním pro běžné křesťany. K Dantovi osobně, až se bude očišťovat po vlastní smrti, vizte Očistec XIII, 133-138.
Vložil: Kovar, 01.06.2017 09:36
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
Udejte prosim vzdalenosti v metrech a miru hrichu na stupnici 1-17.
Vložil: Michal Peichl, 31.05.2017 18:25
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
Pokud to chápu dobře, tak každá duše jde od spodní terasy nahoru, protože všechny duše přiveze anděl na lodi k očistcové hoře. Moje otázka je, zda např. někdo, kdo nese vinu liknavosti (lenosti), projde tři první terasy rychle, respektive jen jimi projde jako turista a odčiní si plnou dobou až ty hříchy,... které provedl. Stejná otázka se týká toho, jestli takový lenivec projde zbylé terasy opět rychle, když nebyl vinen třemi vrchními hříchy. Máte někdo odpověď?
Vložil: m p, 24.05.2017 21:15
Moresco, Antonio: Světýlko
Titul vybírala překladatelka, výběr vysvětluje v rozhovoru http://www.h7o.cz/zavet-neni-okrajovy-produkt-byti/
Vložil: Milan, 25.02.2017 19:20
Magris, Claudio
Díky za zajímavý rozhovor s mým oblíbeným autorem C. Magrisem. Škoda, že u nás nevyšlo více jeho knih (česky jich vyšlo pět), zejména bych se přimlouval za soubor esejů Clarissin prsten, za román Jiné moře a za knihu o Terstu, kterou napsal s A. Arou. Nechystá se něco v českém překladu?
Vložil: kolemjdoucí, 09.02.2017 07:45
František z Assisi: Píseň tvorstva
ad Iris: A já jsem si vždycky myslel, že to mají být slova Ježíšova :-)
Vložil: Michael Alexa, 22.01.2017 16:33
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
Martin Pokorný, nikoli Procházka… Jinak děkuji za pěkný článek a editorovi za pěknou edici.
Vložil: mruk, 22.01.2017 11:52
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
mruk Vrchlický a Vrátný sou vzduch? mruk
Vložil: šada, 11.12.2016 13:09
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Velmi fundované! Asi by mě to až tak nezajímalo, ale přečetla jsem Dan Brown Inferno. A s tímto výkladem je mi Dante o něco bližší.
Vložil: Kamila, 16.11.2016 18:45
Fo, Dario: Johan Padan při objevování Ameriky...
Děkuji, královsky jsem se pobavila. Knihu jsem však na netu nikde nenašla. Vy, paní Valentová, jste ji přeložila celou nebo jen tento úryvek? Velmi se mi líbil. Děkuji.
Vložil: Jan Frei, 22.09.2016 00:01
Alighieri, Dante: Božská komedie
O Bablerovi/Zahradníčkovi píše nověji Petr Osolsobě ve své knize Umění a ctnost, str. 275nn. Jinak i já děkuji za veledůkladný rozbor!
Vložil: Josef, 24.08.2016 23:02
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Podle tohoto výkladu alespoň vidím, že lidé pojem "Dantovo peklo" často dezinterpretují a že to není jen o šlehajících plamenech všude na okolo. Patří skutečně zrádci až na to samé dno a nebo bychom tam dnes umístili spíše jiné hříšníky? To je na úvahu...
Vložil: Mrkev, 14.05.2016 01:28
Machiavelli, Niccolò: Mandragora
Perfektní popis :)
Vložil: draha cahelova, 08.04.2016 11:13
Malaparte, Curzio: Kůže
tuto knihu jsem četla v době kdy byly veřejné knihovny zdarma i když dost zapomínám,mám 68r tak na tuto knihu nezapomenu ani na autora ani název!takový doéjem ve mě zanechala!výborná kniha!
Vložil: Magda Kvasnicová, 10.02.2016 15:31
Olmi, Ermanno: Rozhovory
Vcera som knihu nahodou objavila v jednom bratislavskom kníhkupectve a s radosťou som si ju kúpila. Vždy som sa chcela dozvedieť niečo viac o človeku, ktorý natočil jeden z najkrajších filmov môjho života STROM NA DREVÁKY aj o pozadí vzniku filmu.
Vložil: Yoker, 14.03.2015 20:36
Pasolini, Pier Paolo: Zuřivý vzdor
Tématem Pasoliniho esejí je italská společnost šedesátých a počátku sedmdesátých let. Režisér musí být výborným pozorovatelem a vynikající režisér Pasolini to jen potvrzuje. Jeho postřehy jsou excelentní. Italská společnost před námi leží jako na dlani. Také proto, že si Pasolini nebere žádné servítky.... Takových jako on není mnoho: Orwell, Koestler, Fassbinder. A pár dalších. U nás třeba Záviš Kalandra nebo Jan Procházka. Nuže, co tedy Pasolini říká o té italské společnosti? V zásadě tvrdí, že je fašistická. Ten stav po válce označuje jako "křesťanskodemokratický fašismus". Na rozdíl od "fašismu fašistického", který panoval před tím. To člověka trochu zarazí. Ale fašistické Španělsko fungovalo vesele dál i po válce. Ty světové "demokratické síly", co vyhrály válku, to s tím bojem proti fašismu moc nepřeháněly ... V Itálii to prostě dopadlo stejně jako ve Španělsku, jen Mussolini byl zlikvidován: fašistická fasáda padla, ale u moci zůstali stejní lidé. Je otázka, zda se Pasolinimu dýchalo lépe během války nebo po ní. Jeho osobní život, po válce veřejně propíraný, mu jistě připravil těžké chvíle. Pro nás jako čtenáře/diváky je podstatné, že se mohl v zásadě svobodně vyjadřovat, točit filmy atd. Itálie po válce pomalu blahobytní, fašistická idylka (na kterou si už všichni zvykli) ukolébává společnost do dřímotu. Když v tom náhle: "... se "něco" stalo. Objevilo se něco, co tu nebylo, co nikdo nepředvídal v časech Politecnica [t.j. po válce], a dokonce ani rok před tím, než se to stalo." (str. 93) Takto Pasolini hovoří o nástupu "fašismu radikálně nového typu". A tady jsou jeho postřehy týkající se italské společnosti: "Je možné předpovídat budoucnost jež bude "koncem všeho"? Někdo, jako třeba já, k tomu ze zoufalství tíhne, neboť láska ke světu, v němž jsme žili a jejž jsme prožívali, brání uvažovat o jiném, stejně skutečném světě a o tom, že by se mohly vytvořit jiné hodnoty, analogické s těmi, jež dříve činily existenci cennou ..." (str. 21) Nebo: " ... světa, který nám, posledním zastáncům mnohovrstevnaté, magmatické, náboženské a racionální představy o životě, připadá jako svět smrti." (str. 21) To jsou silná slova! "láska ke světu, v němž jsme žili a jejž jsme prožívali" - ten svět, který Pasolini vzývá, je fašistická společnost! A to navíc spíše ten "fašistický fašismus" jeho mládí! (Neboť mládí je vždy rozhodující.) A ten druhý komentář: "svět smrti" - to je již naprosté odsouzení a odmítnutí té vznikající společnosti. Co se to s tou italskou společností koncem šedesátých let stalo, že ji Pasolini jednoznačně odmítá a dává přednost fašismu? A nejsou to žádné výkřiky z momentálního rozrušení nebo nějaké špatné nálady. Tady jsou další jeho postřehy: "V Itálii se dnes všichni mladí bez rozdílu chovají identicky, užívají stejné řeči těla a jsou vzájemně zaměnitelní ..." (str. 51) "Děti kolem nás, hlavně mládež, adolescenti, jsou skoro samé zrůdy. ... nemají žádný výraz, jsou zosobněnou dvojznačností. Jejich oči těkají, jejich myšlenky jsou neustále jinde, mají příliš respektu či příliš despektu zároveň. ... Nemají v očích žádné světlo, jejich rysy jsou napodobeninou rysů robotů, bez stopy osobního, jež by je vnitřně charakterizovalo. ... Neumí se smát či usmát. Umí se pouze křenit a pošklebovat. ..." (str. 105) "Po celá staletí byly tyto kultury [jednotlivých tříd] v Itálii rozlišitelné, byť historicky sjednocené. V současnosti však téměř naráz, jako by se stala nějaká Událost, minulá jednota a zároveň specifičnost ustoupila homogenizaci, jež téměř zázračně uskutečňuje beztřídní sen staré Moci. Co takovou homogenizaci umožňuje? Evidentně Moc nová. Píšu "Moc" s velkým písmenem ... jen proto, že upřímně řečeno nevím, v čem tato nová Moc spočívá a kdo ji představuje. Vím pouze, že je zde." (str. 49 - zveřejněno v Corriere della Sera 24. 6. 1974 pod názvem "Moc bez tváře") Takže tady už se Pasolini dostává déle. Je mu jasné, že za změnami ve společnosti je jakási nová Moc. Ví, že je zde. Je s ní konfrontován osobně! Ale neví, kdo za ní stojí. O kus dál říká: "Tuto novou Moc tedy zatím nikdo nereprezentuje ..." (str. 50) S tím ovšem nelze než nesouhlasit. O moc ve společnosti se vždy bojovalo. Vzpomeňme na Přemyslovce, na anglické krále, na starověký Řím. Kam v historii člověk sáhne, tam najde příklady. Ani současnost není výjimkou. Třeba náš "podnikatel" Mrázek: Jeden z velmi mocných mužů v Čechách byl rozstřílen nějakou speciální brokovnicí! Nedávno! Jeho vrahem je nějaký jiný mocný muž. Známe ho. Občas se objeví v novinách nebo v televizi. Ale možná ho tam vídáme pravidelně. Kdepak! Moc v Itálii je již pevně v rukou kohosi. Ale jak říká Pasolini, není to křesťanská demokracie, ani církev, ani průmyslníci ... Tak kdo tedy uchvátil moc v Itálii a dělá z lidí chodící mrtvoly? Někdo to být musí! Pasolini ale nikoho nevidí. To tedy znamená, že ten dotyčný je neviditelný. Asi jediný, kdo je ve společnosti "neviditelný", je tajná policie. Je opravdu možné, aby to byla ona, kdo uchvátil moc? Abychom mohli pokročit dále, musíme říci pár slov o tajné policii. To základní, co ji charakterizuje, je přísně hierarchická struktura a absolutní poslušnost podřízeného vůči nadřízenému: podřízený zkrátka dostane rozkaz a musí jej splnit. Jakýkoli rozkaz. Třeba vraždu. Nejlépe je to vidět na příkladu: Svého času šel v kinech film "Pan a paní Smithovi" o dvou "federálních agentech" (tedy členech tajné policie). Tito dva "agenti" dostanou jednoho dne rozkaz zlikvidovat jeden druhého. A rozhoří se úžasně "akční" střílečka, kdy pobíhají po baráku a navzájem na sebe pálí. Něco podobného se občas stává. Kriminalisté tomu poeticky říkají "domácí zabijačky". Ovšem je tu jeden podstatný rozdíl: NIKDY to není proto, že by ti lidé jednali NA ROZKAZ! To, co Smithovi dělají, NENÍ lidské chování. Je to chování robota, nebo loutky. A to skutečně odpovídá tomu, co Pasolini na těch "nových lidech" vnímá: "... nemají žádný výraz ...", "jsou napodobeninou rysů robotů", "neumí se smát či usmát", "... během několika málo měsíců se z nich staly posmrtné masky.". Vypadá to tedy tak, že ten, kdo v Itálii uchvátil moc a nadělal z lidí své loutky, je tajná policie. --------- Nu, máme tu ještě doslov od Martina C. Putny. V té době již téměř universitního profesora. Člověk by očekával, že se autor doslovu vyjádří k obsahu knížky. Že nabídne nějaké vysvětlení toho, co Pasolini popisuje jako vjemy. Vždyť je to záležitost stará už 40 let. Doslov je však zklamáním. Putna se nezabývá tím, co Pasolini říká, ale jen samotným Pasolinim. Zkoumá ho důkladně ze všech stran. Zprava, zleva, shora i zdola. Nic nevynechá. O společnosti, kterou Pasolini popisuje, ale nic. K čemu je třeba znát číslo Pasoliniho bot nebo trenek? Putna přece musel číst Darmošlapy (česky 1975), kde Zdeněk Frýbort v předmluvě odkazuje na tato Pasoliniho slova: "... Není to autor ... kdo dává životnímu materiálu jeho historickou opodstatněnost a sdělnost, ... ale tato skutečnost prostě "použije" spisovatele jako nástroje k svému sebevyjádření." Tak. Autor není důležitý. Důležité je to, CO říká: jeho dílo. A ta realita, z níž to dílo vychází. A právě o tom zásadním Martin C. Putna v podstatě mlčí. Podivné. Přestože Putna nediskutuje stav italské společnosti a jeho příčiny, najdeme v doslovu odstaveček (str. 163), kde hovoří o Pasoliniho návrzích, jak rozkladu společnosti čelit. Ocituji jej celý: " "Pozitivní" návrhy, které Pasolini přináší, jsou ještě více šokující než jeho kritiky: Neumožnit volný přístup k potratům, neboť ten povede jen k proměně sexuality ve lhostejné zboží. Omezit povinnou školní docházku, neboť ta vede děti z chudých vrstev jen k frustraci, k přizpůsobení normám "nového fašismu". Úplně zakázat televizi!" Já ten odstaveček řeknu ještě jednou. Svými slovy. Tak, aby to "podprahové", co Putna naznačuje, bylo řečeno explicitně: "Představte si, lidičky, ten Pasolini nejen že otravuje s tou svou přiblblou kritikou, ale ještě by chtěl poučovat a zakazovat! Rozumíte? Chce třeba zakázat potraty! Vždyť to je středověk! A taky nechce, aby děti chodily do školy! Dovedete si to představit? Kam by ten svět spěl? A dokonce by nám chtěl zakázat i televizi!! To už přestává všechno! Vždyť on se úplně zbláznil!" Jenže, jak je to doopravdy? Pasoliniho názor na potraty je v zásadě stejný jako názor doktora Uzla: osvěta a přesvědčování. Co se týče školy a televize: Jestliže se škola a televize aktivně a systematicky účastní degradace a rozkladu společnosti, je požadavek na jejich zrušení zcela na místě. My totiž bezpodmínečně potřebujeme k životu fungující společnost. Tak jako rybičky v akváriu potřebují vodu. Bez společnosti žít nemůžeme. Škola - a tím spíše televize - jsou věci druhořadé. Putna ignoruje to, co Pasolini říká o společnosti, nebo jeho slova překrucuje a pak kritizuje jeho návrhy, jak situaci řešit. Tím nepřímo Pasoliniho diskredituje. Putna zkrátka dělá to, co dělali někteří z Pasoliniho současníků, kteří se spřáhli s novou Mocí. Proč to dělá je celkem evidentní: je součástí té stejné Moci, která nastoupila v Itálii kolem roku 1970 a která se již pevně zahnízdila i v Česku. To, že Putna - představitel moci, která Pasoliniho zabila - píše doslov k jeho esejím připadne člověku asi podobně nechutné a zvrácené jako by kaprál Frankova vojska psal doslov k Domu Bernardy Albové. Skutečnost je ale ještě horší: ten kaprál je nepochybně individuum méně či více odsouzeníhodných morálních kvalit, ale pořád je to člověk. To o Martinu C. Putnovi říci nelze. Ten - jakožto jeden z těch "nových lidí" - je pouze cosi jako robot, loutka, maska ... Ale nechme promluvit samotného Pasoliniho (str. 98): "... a kdybychom tuto masku nadzvedli, nenašli bychom ani hromádku kostí nebo popela, nebylo by tam nic."
Vložil: redakce, 09.08.2014 23:11
Galimberti, Umberto: Znepokojivý host: Nihilismus a mládež
Kniha je ke stažení na: transkulturnikomunikace.cz
Vložil: redakce, 07.08.2014 15:21
Galimberti, Umberto: Znepokojivý host: Nihilismus a mládež
iLiteratura.cz není distribuční firma, o knihách pouze informujeme.
Vložil: Vlastislav Antolák, 07.08.2014 11:16
Galimberti, Umberto: Znepokojivý host: Nihilismus a mládež
Prosím o informaci.kam se obrátit s žádostí o zakoupení knižního titulu autora Umberta Galimbertiho Znepokojivý host:Nihilismus a mládež.Pátrám po celé republice,byl jsem naveden k Vám. Děkuji za jakoukoli zprávu.Antolák,Vsetín
Vložil: Tomáš Matras, 20.07.2014 00:57
Boccaccio, Giovanni
Skvěle, výborně - a děkuju, Věrko ! :-))
Vložil: Mihulka, 08.06.2014 23:02
Rozmarná italština a Saturnin – italské překlady V. Vančury a Z. Jirotky
Nehodlám s autorkou překladu Saturnina, od Z.Jirotky, Letizii Kostnerovou, polemizovat. Pokud cítila, že vzorem je Jerome Klapka Jerome, je to její volba a nehodlám ji nijak sebeméně zpochybňovat. Pro mě je to spíše jiný autor, z téže země, Sir Pelham Grenville Wodehouse a jeho literárně " proslulý... " hrdina, také sluha, Jeeves. Takže, je to na čtenářích, jaká je a bude jejich volba, pro určitou předlohu, třeba i úplně odlišná od těch našich, zde uvedených. V každém případě je počin obou překladatelů opravdu milý a pro naši a nám i drahou literaturu, " záslužný." K té kontrolní otázce, snad se netýká i postižených při práci na cirkulárce. Mohou se cítit " diskriminovaní.".
Vložil: Štěpánka Fangová, 07.06.2014 10:23
D’Ascia, Luca: La lingua scritta della realtà
Zrajete jako víno. Gartuluji. Š.F.
Vložil: Tomáš Matras, 09.11.2013 23:47
Trevi, Emanuele: Qualcosa di scritto
Výborně, Andreo, děkuji Vám! Je nám všem třeba více Pasoliniho :-) No, koneckonců i Laury Betti (PPP: Cronaca giudiziaria, persecuzione, morte)... Mimochodem,nechtěla byste převést do češtiny právě Pasoliniho román Nafta?
Vložil: Miloš Fryš, nakladatel, 28.09.2013 08:03
Olmi, Ermanno: Rozhovory
cameraobscura.wz.cz. Doporučená pultovní cena od 1.10.2013: 179,-
Vložil: Barbarita, 27.08.2013 08:34
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Dekuji Vam za uzasny vyklad Komedie!!!
Vložil: Péťa, 16.08.2013 14:59
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Jeden z nejlepším popisů Komedie. Chybý však konec a možná by to mohlo být ještě trošku podrobnější.
Vložil: Oto Horák, 28.07.2013 19:47
Magris, Claudio: Daleko odkud. Joseph Roth a východožidovská tradice
Především je třeba říci, že je dobře, že u nás Magrisova kniha vyšla. Každému milovníku děl Josepha Rotha (mezi které patřím) přibližuje kontext a osvětluje i to, na co by sám při čtení nepřišel. Na druhé straně je třeba - při vší úctě k autorovi - se stavět k předmětné knize i kriticky. Především byla... vydána v originálu už před více než čtyřiceti lety (roku 1971), což je na ní velmi znát. Některá metodologická východiska by se dnes měla hledat asi jinde, literatura o Josephu Rothovi se od doby vydání knihy zněkolikanásobila, přinesla nové, cenné poznatky k jeho dílu i životu (kterého si ovšem Magris téměř nevšímá). Já bych se jen stručně dotknul dvou momentů. Při správném uvádění souvislostí syžetů Rothových knih i jeho myšlenkového světa ("filosofie") uvádí Magris nesčetně (místy možná až moc) příkladů z jiných knih i povídek, zejména autorů jiddiš, ale i amerických židovských spisovatelů, Franze Kafky, Bruna Schulze, našeho Ivana Olbrachta (Golet v údolí), Isaaka Babela i dalších ruských Židů (více pozornosti by si možná zasloužili Semjon Juškevič a Osip Dymov). Vytknout lze snad jen absenci zmínky o Józefu Wittlinovi, Rothovu spolužáku ze školy a dlouholetému příteli, jehož kdysi slavný román o narukování Huculů do rakousko-uherské armády, nazvaný Sůl země (r. 1937 vyšel i česky), je mistrovským dílem, plně srovnatelným např. s Haškovým Švejkem (ale i Johnovými Večery na slamníku). Při srovnávání Josepha Rotha s jiddiš spisovateli je největší pozornost věnována Isaacu Bashevisu Singerovi, kterého díla Magris mnohokrát adoruje. Nic proti tomu, Isaac Singer byl literární velikán, ale z knihy Daleko odkud se pak stává jakýsi pohled na Rotha prizmatem díla I. Singera, jeho stylu a literární motiviky. A to je trošku zavádějící, Rothovy kořeny přece jen tkví v německé literární půdě... S tím souvisí i Magrisovy výhrady vůči spisovateli: vyčítá mu především (údajnou) přemíru emfáze, sentimentu a patosu, místy i literární a myšlenkový konzervatismus (zejména v nejznámějším knihách Hiob a Pochod Radetzkého). Nepřu se: sentimentální a patetická místa v Rothovi nesporně jsou. Otázka je, zda jde o vlastnosti, které je třeba v literárním textu vnímat nutně negativně. Já si myslím, že jde u těchto prvků spíše o míru a funkci v díle (proto se někdy např. mluví o "dutém" patosu). Pokud bychom chtěli tyto stránky literárního díla důsledně vymítat, museli bychom zavrhnout skoro celou Austenovou, Dickense, velké části Dostojevského, Steinbecka atd. V naši literatuře dokázali např. Židé Karel Poláček, Vojtěch Rakous a Ota Pavel (ale na druhé straně třeba i Ignát Herrmann), že pokud se vyváží sentiment a patos humorem a ironií, vůbec nemusí být v díle na škodu. A to je myslím i případ Josepha Rotha, respektive některých jeho děl. A myslím, že se takové zacházení s jmenovanými rizikovými "faktory" týká i současných autorů: sentiment a patos nesmí být "nevýhodou" vážné literatury a "výsadou" čtiva... Co se týká modernismu, k tomu jsem se vyjádřil v reakci na knihu Rudolfa Lorenzena Všechno, jen ne hrdina. Roth byl záměrně a radikálně antimoderní ve svém díle a svých názorech, s literárním textem však pracoval velmi sofistikovaně a rafinovaně. (Leviathan je z hlediska změn autorské perspektivy a odstupu, složité narativní koncepce, přímo ukázkovým novelistickým textem...) Právě Rothova nedůvěra v "pokrok", nejrůznější, "nutné" vynálezy a vymoženosti, k směru vývoje lidské civilizace se mi zdá (nehledě na vypravěčské mistrovství) na jeho díle dnes nejinspirativnější. A že se dopouštěl jednostranností a nespravedlností, leckdy dnes úsměvných (např. v Kapucínské kryptě mu už samo slovní spojení "paní profesorka" nahání husí kůži)? Nevadí: totéž dělal Dostojevskij, Hamsun, D. H.Lawrence, Strindberg a jiní géniové. Génius musí být jednostranný, musí to "přehánět" a zácházet až za hranu... Na závěr poznámka k Hellerově zmínce o tom, kolik Rothových knih čeká ještě na českého překladatle (či spíše nakladatele). Myslím, že nejvíce chybí tři Rothovy knihy z jeho zralého, závěrečného období, jež Claudio Magris v knize Daleko odkud právem vyzdvihuje: Sto dní (román o Napoleonovi a bitvě u Waterloo), Zpověď vraha, vyprávěná během jedné noci (jakási syntéza Dostojevského a Conrada - a řekl bych i Jakoba Wassermanna), Příběh tisící druhé noci (dle Magrise autorův umělecký vrchol). Stejně tak by ovšem bylo třeba přeložit knihu Jiddische Geschichten aus aller Welt, z které Magris velmi často čerpá. Jde o mistrovské povídky, jakousi obdobu známé české Markovičovy sbírky Rozinky a mandle. (Několik textů se v obou antologiích dokonce překrývá, většinu - od dnes už zapomenutých, ale talentovaných autorů - nalezneme však jenom v Jiddische Geschichten...) Kdyby některý nakladatel tuto knihu v češtině vydal (např. místo různých "bestsellerů" a knih autorů současných - kteří mají hlavně zdatné agenty -, vykonal by nepominutelný kulturní čin...
Vložil: Jiří Špička, 23.05.2013 00:24
Piccolomini, Enea Silvio: Historie česká
Našel jsem toto ne zcela kompletní latinské vydání s německým překladem: books.google.cz. Latinský text je také... zde: books.google.cz.
Vložil: Andrey, 06.05.2013 18:25
Piccolomini, Enea Silvio: Historie česká
Dobrý den, jsem studentka učení univerzita Nižnij Novgorod (Rusko), a musím se vás na něco zeptat ... Máte digitalizovanou verzi dějin Čech v českém nebo německém jazyce? Pokud ano, mohl byste mi prosím poslat mi to ... opravdu potřebujete napsat závěrečnou práci. Díky předem.
Vložil: lotr Babínský, 30.04.2013 00:44
Piccolomini, Enea Silvio: Historie česká
Opravdu bych chtěl tuhle knihu. Jestli ji máte někde v bedně, napište mi a bude u mě ceněna.5
Vložil: pedro7, 12.04.2013 12:32
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Tu knihu musím mat v kniznici aj ked je velmi tazka
Vložil: A., 30.03.2013 11:43
Baricco, Alessandro: Hrady hněvu
Po přečtení této recenze si jen znovu uvědomuju, jak smutný je svět literární kritiky. Jak píše Lamanai, pro kritiku je nejspíš těžce stravitelné cokoli, o čem se nedá napsat pěkně jednoznačná recenze, ve které by se dalo ohánět teoriemi, řadit do škatulek a konejšit kritické ego tím, co všechno jsme... o tom schopni napsat. Mám pro Baricca velkou slabost, protože jako jeden z mála moderních autorů píše o něčem, co se mě velmi hluboce dotýká, píše sny, píše pocity a příběhy a píše to, co se chce napsat. Zmínku o absenci vtipu nechápu už vůbec a vede mě to k pochybám, zda se jedná spíše o absenci smyslu pro humor na straně recenzenta. Všechno je jistě záležitostí vkusu či jednoduše toho, co komu "sedne". Z pozice absolventky filozofické fakulty ale mohu s klidným svědomím prohlásit, že literární kritika, rozbory děl (ponejvíce básnických) a vůbec přehnané zabývání se teorií člověka maximálně připraví o zážitek z vlastního čtení. Do úmorných úvah o smyslu literatury se však pouštět nebudu: právě po dočtení Hradů hněvu mám za sebou všechna Bariccova díla dostupná česky či slovensky a jednoznačně se zařadil mezi mé nejoblíbenější autory. Možná kvůli recenzím, jako je ta výše uvedená, není u nás příliš známý - a to je velká škoda. Za mě plný počet a doporučení každému, kdo se nebojí pustit na méně jednoznačná pole, kde zbývá nějaký prostor i pro nás samé.
Vložil: Anna, 22.11.2012 21:06
Tabucchi, Antonio: Jak tvrdí Pereira
Snad mě nikdo neobviní z nějakého sebeprosazování, jako se mi to už jednou stalo, ale nemohu si odpustit, abych neupozornila na skvělý esej Sergia Pitola k tomuto románu. Vyšel v jeho knize Umění fugy. S. Pitol A. Tabucciho velmi obdivoval a odkaz k jeho dílu a osobnosti se objevuje na mnoha místech... Pitolovy výše zmíněné knihy. Nebýt Pitola, asi bych se k tomuto vynikajícímu románu A. Tabucciho nikdy nedostala. Díky za oba autory. Tabucciho román vřele doporučuji k přečtení.
Vložil: Anička, 18.10.2012 16:39
Boccaccio, Giovanni: Dekameron
Moc děkuji za vložení úryvku, protože teď mám z tohoto hotový čtenářský deník
Vložil: Tomáš Matras, 02.07.2012 13:28
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
"Vyplnit se" a "výmysl" v jednom se přeci nevylučují, nebo? Mně na Sionských protokolech vadí, že jsou cele zaměřené proti jednomu národu, rase, chcete-li. Mechanismy, které byly popsány v Sionských protokolech, dokonale fungují v různých společnostech a zejména ve vrcholném obchodě, proč bychom tyto... správně popsané principy měli přisuzovat pouze jedné části společnosti a ještě rasově či národnostně určené? To je podle mě velký omyl........
Vložil: jan, 02.07.2012 12:12
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
ak su protokoly vymyslom, preco ich obsah sa naplnuje?
Vložil: Tomáš Matras, 21.05.2012 10:33
Alighieri, Dante: Komedie
Omlouvám se, moje původní poznámka je bezvýznamná, teď teprve vidím všechny články, související s Dantem, je toho požehnaně. Omlouvám se redakci a panu Molnárovi, který dané téma zpracoval zodpovědně a kvalitně v různých článcích zde na iliteratuře.
Vložil: Tomáš Matras, 18.05.2012 23:54
Alighieri, Dante: Komedie
Děkuji Vám za vysvětlení, vrhám se do čtení "Danta na pokračování". S tím "encyklopedickým heslem" byla z mé strany jistá nadsázka. Chápu, že je potřeba články nějak konvenčně třídit dle obecné povahy textu.
Vložil: iLiteratura, 18.05.2012 22:54
Alighieri, Dante: Komedie
To máte jistě pravdu - tento text byl původně delší: aby byl přehlednější, je zde rozdělen do několika částí, k nimž se dostanete přes "související odkazy" v pravém menu. Označení "studie" vychází z možností zařazení článku: zmíněné encyklopedické heslo nemáme v nabídce (už tak je lišta dělení podle... "Typu článku" na titulní straně nahoře pod Žánry velmi dlouhá a pestrá).
Vložil: Tomáš Matras, 18.05.2012 11:52
Alighieri, Dante: Komedie
Odpusťte mi, prosím, mou troufalost, myslím si, že o Dantově Božské komedii se nedá uspokojivě pojednat na relativně malém prostoru tohoto textu. Vzhledem k tomu všemu, co bylo o tomto díle ve světě napsáno a řečeno, mně tento text spíše připadá jako zdařile zpracované heslo do encyklopedického slovníku... v českém prostředí, než jako "studie". Přestože se domnívám, že v rámci omezeného prostoru udělal autor textu maximum k jakémusi prvnímu představení knihy českému čtenáři, z mého pohledu mělo být tomuto arcidílu vyhrazeno o hodně více prostoru, na kterém by se o Komedii dalo pojednat šířeji, případně i hlouběji. A z mé skromné zkušenosti si dovoluji tvrdit, že k tomuto dílu by bylo ještě mnoho relevantního co říci.
Vložil: Lukáš Kolek, 09.04.2012 14:42
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Vždy je jednodušší cokoli soudit "šmahem". Nezjišťovat okolnosti, nepoznávat cizí, vzdálené. Vždy více rozjitří naše smysly imaginace, tajemství, spiknutí než "nízké" odvíjení se děje - příčina a následek. Buďme zvědaví! Poznávejme vlastním srdcem, vlastním rozumem. Jednejme podle vlastního úsudku.... Mějme na paměti, že vše má svůj rub a svůj líc… Eco stvořil hrdinu, který je odporný, ale jehož životní dráhu je přesto čtenář nucen hltavě následovat až do úplného konce. Eco stvořil další úžasné dílo. Děkuji.
Vložil: Tomáš Matras, 26.03.2012 08:33
Pasolini, Pier Paolo
Vložil: Michaela Boháčková, 25.03.2012 22:54
Ferrante, Elena
Děkuji. Souhlasím, určitě by si zasloužila větší pozornost čtenářů, ale i dobrého a zkušenějšího překladatele.
Vložil: Jan Grabec, 23.03.2012 17:24
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
samozřejmě v "raném". Pardon. :)
Vložil: Jan Grabec, 23.03.2012 17:20
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
K zahození samozřejmě není. Už v ranném středověku máme Apuleia, pak třeba Boetius, Iluminace z jedenáctého století, filosofie jednáctého a dvanáctého století. Je však třeba mít na paměti, že středověk je z obou stran tlačen absolutný genialitou Antiky a Resenance. Obě tyto období jsou se středověkem... nesrovnatelné. Můžeme se tedy jen domnívat, jestli nevidíme kulturní aspekt středověku jenom v přísném antickém a renesančním měřítku. Ano, o renesanci se můžeme bavit jenom kulturně. Zde pak nastává problém prolínání s tím, že renesance dorazila do různých zemí v rozmezí i staletí. A hlavně. Přesná definice renesance neexistuje a nejspíš ani existovat nebude.
Vložil: Tomáš Matras, 23.03.2012 16:03
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Neodvažoval bych se tvrdit, že "středověk" (míněno kulturně) je celý téměř k zahození, velmi by mě zajímala Vaše osobní zkušenost se středověkou literaturou. Já osobně považuji za středověkou (rozumějme pre-renesanční) literaturu za velmi zajímavou a podnětnou. Zároveň si nemyslím, že středověk je "mrtvé... období", kterému by se na vysokých školách nevěnovala pozornost a učenci by se nesnažili o nové pohledy a interpretace - medievalistika se dokonce etablovala jako významný obor.
Vložil: Tomáš Matras, 23.03.2012 15:38
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Pane Grabče, myslím, že v tomto případě se spíše dostáváme do problému definice obou termínů, "středověku" (vnímám spíš historicky) a "renesance" (vnímám spíše kulturně). Domnívám se, že tato hranice, kterou s odstupem mnoha staletí v současnosti používáme, není jasně definovatelná, a to i u Danta,... Boccaccia a Petrarky. V dílech těchto autorů se zrcadlí oboje, fakticky totiž v jejich epoše nešlo být cele "renesanční" nebo cele "středověký", ze své zkušenosti soudím, že tito autoři byli plně ponořeni do obojího.....
Vložil: Jan Grabec, 23.03.2012 12:54
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Pane Matrasi, je propastný rozdíl mezi středověkem a renesancí - ta mu byla přímým opakem. Boccacio, společně s Dantem a Petrarkou byli prvními renesančními spisovateli v Evropě vůbec, když to řeknu obecně. Renesance je například na vysokých školách pořád živá a interpretovaná novými způsoby. To se... o středověku říct nedá. Ten je opravdu téměř k zahození.
Vložil: Tomáš Matras, 23.03.2012 08:34
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Velmi mě fascinuje, jak někteří lidé upírají své zraky k 20. století a literatuře poslední doby a tedy k tomu, jak všechen tento poslední čas byl v literatuře "pokrokový". O mnoho větší revoluci v myšlení, filozofii, literatuře a jazyku podle mě do literatury přinesli Dante s Boccacciem, jejichž přínos... poznamenal světovou kulturu na několik století - obávám se, že si to samé nebude nikdo za pár století říkat o většině spisovatelů 20. století. Vůbec si myslím, že bychom měli přestat uvažovat o kultuře středověku jako době temna a spíš začít uvažovat o postmoderní době jako o době temna (řečeno s jistým stupněm zjednodušení).
Vložil: Tomáš Matras, 20.03.2012 13:33
Ferrante, Elena
Výborně, děkuji za příspěvky o Eleně Ferrante, která si podle mě zaslouží hodně pozornosti. Již ukázka ve Špičkově Italské čítance mě uchvátila. Nechtěla byste se pustit do překladu nějaké její knihy? Myslím, že čeští čtenáři by byli rádi.
Vložil: Jeroným Krob, 14.03.2012 07:24
Moravia, Alberto: Konformista
Patrně jsem četl jinou knihu než autor recenze. Což , zdá se mi, se týká většiny kritik zde. Je zřejmé, že autor kritiky pomíjí zdroje novely, dobový kontext a není schopen přenést ho do současnosti. Nevím, je to úrovní vzdělání, malou životní zkušeností či ignorancí?
Vložil: tomáš havel, 07.03.2012 14:17
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Prosím Vás, jedna hrubka na tak tlustou knihu. Nejste hnidopich?
Vložil: marian, 07.03.2012 12:43
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
S velkou chutí jsem se pustil do nové knihy mého oblíbeného spisovatele a s velkou hrůzou jsem na straně 118 našel hrubku: Minuly jsme ostrov Capreru... Při vší práci, kterou vydavatel knize dal, si mohl lépe ohlídat práci a vyvarovat se se školácké hrubky. Velká škoda
Vložil: Natalie Kocab, 15.02.2012 12:01
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Jméno růže nemám ráda. Neoslovuje mne. Zato Pražský hřbitov mi připomenul, že stále ještě žijeme v době velikých spisovatelů a že napsat veliký román, dokáže pouze velikán a nikdo jiný. Má absolutní přesah v mnoha spol. tématech a budu ho dlouho vstřebávat. Dokonale čtivé, strhující a platné.
Vložil: vladislava, 14.02.2012 12:39
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Zajímavá, poučná, kniha, která člověka chytí a nepustí.Jen snad k překladateli: vážený pane, nevím jak ostatní, ale já franštinu neovládám. Nebylo by snad od věci, dát na konec knihy malý slovník těch vybraných jídel restaurantů Paříže, aby našinec "taky z toho něco měl!"
Vložil: Jiří , 11.01.2012 23:22
Leopardi, Giacomo
Nejlepší český překlad Leopardiho básní je od Kamila Bednáře: Poesie luny, edice Střelka, bohužel nemám po ruce.
Vložil: michal bořke, 04.01.2012 16:16
Leopardi, Giacomo
Dílo Leopardiho vydáná nakladatelství Tichá Byzanc a myslím že Zpěvy/Canti mají v katalogu jako dostupné. Je to česko italské vydání. M
Vložil: Tomáš Matras, 04.01.2012 10:10
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Umberto Eco slaví zítra, t.j. 5.1.2012, své osmdesáté narozeniny.
Vložil: andrea ballardini, 02.01.2012 12:15
Leopardi, Giacomo
velmi rad bych si precetl ceskou verzi Leopardiho basne L'infinito, bohuzel nemohu sehnat ani vrchlickeho preklad ani posledni edici Zpevu z r.2000. muze mi nekdo text ceskeho prekladu zaslat na mailovou adresu?
Vložil: Mramorová čelist, 11.12.2011 09:48
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
S téměř stejnou obálkou vyšel text Johna Retclifa "Na pražském židovském hřbitově (poprve vydaný v Berlíně 1868)česky v Orbisu 1943... Darebáci jsou Eco, Argo nebo Pelán? Nebo Retclife (vl.jménem Herrmann Goedsche)... Který psal na totéž téma o stočtyřicet let dříve....
Vložil: Jay, 01.11.2011 13:30
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Je to fajn kniha, až na ty recepty - chvílemi mám pocit, že se probírám kuchařkou:-)
Vložil: Eva Marčíková, 25.10.2011 14:10
Eco, Umberto: Pražský hřbitov
Eca mám velmi ráda, i jeho nový román je nesporně zajímavé čtení, ale snad až příliš nabité jednak fakty (zajímavými, ale je jich opravdu hodně!), jednak negativními pocity. Nesympatický "hrdina" a skoro na každé stránce ta nenávist k Židům. Obávám se, že to hodně čtenářů až otráví. Pořád jsem čekala,... kdy se rozvině děj, kdy přestane ten tok informací a "něco" se stane. Je to opravdu labyrint, není to vůbec lehká kniha - to ale nebyly Ecovy nikdy, samozřejmě. Zarážející je, že se ale vše - jak aspoň Eco tvrdí - opírá o skutečnost a historické postavy - až na výjimky a na hlavní postavu. Z toho vskutku mrazí. Jak se celými dějinami vine ta nenávist k Židům. Eco nic neulehčuje, čtenář musí mít chvílemi svatou trpělivost a být pozorný, aby mu náhodou něco neuniklo a neztratil se v tom. Atraktivní jsou také ilustrace, kterými je román bohatě vybaven. Je to navíc - díky obálce - i kniha krásná na pohled. A velmi oceňuji překlad i rozsáhlý doslov Jiřího Pelána. Román ve mně však zanechal rozporuplné pocity, ale je rozhodně lepší než předchozí podle mého názoru nepříliš zdařilý (a Ecův nejslabší) Tajemný plamen královny Loany. Výšin Jména růže a Foucaultova kyvadla už ale Eco nikdy nedosáhl, málo platné...
Vložil: Karel, 24.10.2011 19:03
Italská renesance a baroko ve střední Evropě
Zde je kdyžtak baroko v čechách: http://www.vsichnivsem.cz/strednipredmet-1703-8_baroko
Vložil: Eva Marčíková, 07.09.2011 17:52
Magris, Claudio: Un altro mare
To může být velice zajímavá a pěkná kniha - nechystá někdo překlad a české vydání? Myslím, že by to mohla být zajímavější a čtivější kniha než Poslepu - tou jsem se jen těžko prokousávala a přitom jsou téma i děj zajímavé... Mám náročné knihy ráda, ale tento styl byl i na mě moc. Předpokládám, že Jiné... moře (už ten hezký název!) se čte lépe? (A nejde jen o daleko menší rozsah!) Jinak by si překlad zasloužily i další Magrisovy knihy, např. Clarissin prsten nebo kniha o Terstu...
Vložil: Tomáš Matras, 24.08.2011 15:23
Jiří Špička oceněn za knihu Petrarca: homo politicus italskou cenou „Premio Flaiano Internazionale”
Moc gratuluju, Jirko, to je skvělá zpráva! Jen tak dál.
Vložil: janluk, 15.04.2011 10:47
Andělé mezi námi (in LN)
Nevím, nakolik je otázka myšlena vážně: každopádně ti, kteří v anděly věří, je berou spíš jako neviditelné duchovní síly, které nejsou vázány na čas a prostor a které na sebe berou příležitostně různé fyzické podoby, ale jen proto, abychom si jich my, bídní smrtelníci, mohli všimnout. Srážka s nějakým... přemětem pak takovému andělu samozřejmě nehrozí, doporučuji v tomto směru zmiňovanou knihu Fyzika andělů.
Vložil: Suchoř, 10.04.2011 18:05
Andělé mezi námi (in LN)
dobrý den, podle názvu článku jsem čekal, že budete chválit naše ministry a poslance. Jako znalec andělů byste mi mohl odpovědět na otázku, zda je anděl vázán jen na Zemi a nebo si může poletovat v celém vesmíru. Pak ještě, jako asi nehmotný tvor, jakými čidly může anděl vidět světlo a předměty tak,... aby o ně svými labutími křídly nezavadil.
Vložil: iLiteratura, 24.02.2011 22:13
Eco, Umberto: Il cimitero di Praga
děkujeme za upozornění. Opraveno.
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.02.2011 00:12
Eco, Umberto: Il cimitero di Praga
Dobrý postřeh. Domnívám se, že jedna dílčí možnost by byla nedostatečné rozlišení mezi hodnocením knihy a (na webu obvyklejším) hodnocením článku; ale obávám se spíš, že udílení hvězdiček je technicky řešeno tak nestandardně (prostým odkazem na URL s redirectem 302, ještě s "index, follow" v hlavičce... a http://iLiteratura.cz/robots.txt složeným z jediné hvězdičky pro formu), že odpověď zní "článek už skoro sedmdesátkrát navštívili indexovací roboti webových vyhledávačů".
Vložil: Hans Müller, 19.02.2011 18:13
Eco, Umberto: Il cimitero di Praga
Sedmdesát čtenářů navštěvujících tento web již četlo knihu v italštině nebo hlasovalo sedmdesát pitomců?
Vložil: Martin, 15.02.2011 23:16
Eco, Umberto: Jméno růže (divadelní představení)
Jedná se dokonce již o čtvrtou uměleckou formu Jména růže v českém prostředí - autor příspěvku zapomněl na zdařilou rozhlasovou dramatizaci románu, která byla také v roce 2006 vydána v Radioservisu na pěti CD - autorem dramatizace je Michal Lázňovský, režii měl Ivan Chrz.
Vložil: editace, 05.01.2011 11:06
Catalano, Alessandro: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem (1945–1959)
Opravuji bibliografický údaj, děkujeme za upozornění.
Vložil: Maroslav, 05.01.2011 10:30
Catalano, Alessandro: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem (1945–1959)
Jedna malá oprava. Kniha vyšla již v roce 2008. Vzhledem k tomu, s jakou "arogancí" je recenze napsána (což mě osobně tedy u Mileny M. Marešové nepřekvapuje), bych čekal, že alespoň tohoto faktu si autorka povšimne. Jinak poté, kdy u Dějin nové moderny označila úvodní metodologické stati za nudné akademické... čtení, se ani nedivím, že jí tato kniha nepřijde až tak zajímavá. Počítáme přeci s tím, že čtenář této recenze, stejně tak jako paní Marešová, zná literaturu 50. let tak široce a komplexně, že tato čtivá a skutečně obšírná a poctivá kniha ho nemůže zajímat.
Vložil: jluk, 21.12.2010 09:21
Andělé mezi námi (in LN)
Původně se jednalo o „vyvolávání přeludů a vidin optickými přístroji a kouřem“, jak uvádí Masarykův slovník naučný. Ottův slovník naučný k tomu doplňoval, že se tak obecně nazývá i „umění obrazy zdánlivě čarovné opticky vzbuzovati“. Dnes je ale obecný význam posunutý: jde podle mne o jakékoli extrémně... vybičované fantazie – to se blíží významu, který uvádí německá Wikipedie, podle níž se v medicíně slovo fantasmagorie používá ve smyslu „řady asociativních obrazů, například při snění nebo horečce“.
Vložil: katka, 14.12.2010 16:19
Andělé mezi námi (in LN)
Dobrý den pane Lukavec, definoval byste, prosím, pro mne pojem fantasmagorie?? Děkuji za Vaši snahu. Zatím ještě čtenářka lidových novin Katka Š.
Vložil: Vladimír Daněk, 07.11.2010 19:40
František z Assisi: Píseň tvorstva
tak tě svatý Františku obdivuji ,proč tě neumím následovat?Proč mi to nejde?
Vložil: HaníseQk, 19.10.2010 18:17
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (2)
moc nádhernej příběh.....:-);-)
Vložil: honza, 23.09.2010 08:13
Špička, Jiří (ed.), Italská čítanka
Je hezké, že překlad chválíte. Nicméně jsou tam začátečnické chyby překladu. Např. místo zaměstnanec finanční stráže (finanza) je přeloženo burzovní makléř. Ostuda!!!
Vložil: Jakub Jinek, 14.09.2010 15:40
Hajný, Josef
Překvapilo mě, že v Úvahách o vládnutí a o vojenství, které vydalo Argo v roce 2001, jsou svévolně vynechány celé dlouhé odstavce z italského originálu. Někdy je část textu nahrazena shrnující větou. Odpovědný redaktor není uveden.
Vložil: Klara, 12.09.2010 21:25
Malaparte, Curzio: Kůže
Tahle možnost už mne také napadla, ale to by vyžadovalo italštinu na opravdu dobré úrovni a málokdo si může dovolit zasvětit tomu celé měsíce či roky. Práce, rodina, děti a tak...Titul od Hellera neznám, ale znamenám si.
Vložil: Yoker, 12.09.2010 00:46
Malaparte, Curzio: Kůže
No, vidím, že už zase nejdou odstavce: neboli úsměvná forma cenzury v praxi.
Vložil: Yoker, 12.09.2010 00:40
Malaparte, Curzio: Kůže
"... kdo by chtěl přeložit do češtiny další jeho knihy? " - Zkuste italský originál. Já jsem se takhle naučil číst francouzsky na Camiho Exilu a království. Jinak: ještě existuje film podle knihy + kniha "Hlava 22" od Hellera na podobné téma. Ale obojí asi znáte.
Vložil: Klara, 11.09.2010 22:48
Malaparte, Curzio: Kůže
Cetla jsem obojí,je to úžasné počtení,1 a chtěla bych víc, bohužel autor je téměř zapomenut. Neni nikdo, kdo by chtěl přeložit do češtiny další jeho knihy?
Vložil: Helena Cízkova, 28.08.2010 14:00
Pavese, Cesare
CESARE PAVESE je můj oblíbený....... Mám ho moc ráda!!! Těší mne vydání "Řemeslo života"! /Il mestiere di vivere/! Děkuji! Helena!
Vložil: Lucie, 15.08.2010 10:55
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
hezky zpracovano, libi se mi ten zpusob, velice prehledny...
Vložil: kateřina, 01.08.2010 18:00
Alberti, Leon Battista
Renesance je krásně čistý sloh, a můžete ji najít v celé Evropě. Momentálně běží soutěž za jednu zmrzlinu o zájezd do historických metropolí. Kdyby Vas to zajímalo: www.zmrzliny-nestle.cz
Vložil: Vesuvanka, 21.07.2010 18:33
Premio Viareggio 2005
Děkuji za odpověď.
Vložil: Petra, 07.05.2010 08:39
Saviano, Roberto: Gomora, srovnání románu a filmu
Souhlasím s Radkou, opravdu je v kapitole Ženy vyprávěn příběh o Donu Cirovi, který roznáší rentu rodinám, jejichž členové klanu byly zabiti, nebo sedí ve vězení. Jinak, nadchla mně jak kniha, tak film.
Vložil: fiki, 05.05.2010 12:14
Giordano, Paolo: La solitudine dei numeri primi 1
Doporučil bych jako skvělou četbu třeba pro studenty SŠ.Důkaz ,že čas strávený nad literaturou a čtivou knížkou může být i příjemný.Vzhledem k tomu , že se údajně jedná o autorovu prvotinu,je to opravdu "parádní gól".
Vložil: aaa, 26.04.2010 19:16
Forti, Claudio: Sarka
Jestli si chcete tuhle knížku přečíst, český překlad je zdarma ke stažení na www.palmknihy.cz ;-)
Vložil: jovanka šotolová, 01.04.2010 10:54
Bruck, Edith: Quanta stella c’è nel cielo
dokud se na web dostanete, platit nemusíte ;). Ještě zbývá pár hodin... Návod na dobrovolné příspěvky je na stránce sponzoři.
Vložil: O. Doubek, 31.03.2010 19:25
Bruck, Edith: Quanta stella c’è nel cielo
Dobrý den, jakým způsobem tedy mohu příspěvek 50,- Kč zaplatit? Beru na vědomí, že mám platit, ale nevím jak konkrétně.
Vložil: Tomáš Matras, 25.03.2010 09:20
Dantovo dílo v českém prostředí
Dovolil bych si jen drobně doplnit doc. Špičku ohledně Božské komedie v překladu Vladimíra Mikeše v 80. letech 20. stol. V Československém spisovateli v roce 1984 vyšla jako 5131. publikace Božská komedie v Mikešově překladu. Jedná se pouze o komentovaný výběr zpěvů ze všech tří oddílů Dantova díla.... Tato publikace je podle mě důkazem, že Vladimír Mikeš již v této době pracoval na překladu celé Dantovy Komedie.
Vložil: , 11.03.2010 16:36
Tasso, Torquato
V šestém odstavci, ve třetí větě chybí logicky nějaké sloveso, pravděpodobně "nevěnoval" nebo podobného smyslu!
Vložil: Kine, 09.03.2010 14:16
Polo, Marco: Milión
dělám z toho referát xD
Vložil: evahusakova, 05.03.2010 17:56
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
zdravim kniha dekameron od boccaccio se da koupit v levnych knihach za 100kc.
Vložil: Pinkie, 03.03.2010 21:47
Boccaccio, Giovanni: Dekameron
Moc děkuju za vložení této povídky. Hodí se mi na referát.... =) Na jinech stránkách jsem celou povídku nenašla..... =D díky....
Vložil: LUNA, 08.02.2010 00:22
Volo, Fabio: È una vita che ti aspetto
KRASNA KNIZKA..DOPORUCUJI
Vložil: Martina, 01.02.2010 23:23
D’Alessandro, Franco: Římské noci
Nemohla jsem pro silný emoční zážitek z představení do rána usnout.
Vložil: Pavel Mareš, 21.01.2010 01:30
Alighieri, Dante: Božská komedie
S vděčností za podrobnou analýzu nového překladu si jen dovolím okomentovat několikeré konstatování ohledně předchozího překladu. "Bablerův, resp. Zahradníčkův" překlad je předmětem poměrně delikátní diskuse. Má o tom celou studii Bedřích Fučík. Jan Zahradníček stihl "předělat" (jinak se to nazvat nedá)... před svým uvězněním jen menší kus Danteho díla. Před asi třemi lety byla na Strahově v PNP výstava textů a dokumentů ze Zahradníčkovy pozůstalosti, z archivů - a byla tam také vidět jeho práce na Bablerově překladu. Z dosti neurčitého, nevýrazného textu učinil Zahradníček ostrý, zřetelný, nebál bych se říci i správně expresivní text. Uměle uhlazený byl Babler, Zahradníček nikoli. Přirozeně neposloužím příklady, ale navedu: Fučík a PNP Strahov.
Vložil: plch, 20.12.2009 16:17
Culicchia, Giuseppe: Kolo, kolo mlýnský
maly detail: Culicchia a Walter nejsou z Milana ale z Turina
Vložil: iris, 07.12.2009 14:27
František z Assisi: Píseň tvorstva
...........nádherné.........tím vším se potvrzují jen tato Františkova slova: Neschovávejte si poklad tady na zemi kde ho zničí rez a ukradnou zloději, ale mějte svůj poklad v nebi, neboť tam kde máte svůj poklad je i Vaše srdce.
Vložil: Petr, 14.11.2009 20:01
Svevo, Italo
Povídka Starý pán a hezká dívka kdysi zfilmovala rakouská televize, bylo to tak půvabné, kdyby se tak tento filmík dal sehnat :-/
Vložil: Terabitianka, 27.09.2009 10:04
Giordano, Paolo: Osamělost prvočísel
Hm,zajimavy
Vložil: Šárka, 18.09.2009 13:44
Saviano, Roberto: Gomora, srovnání románu a filmu
Názory jsou různé. Můj je ten, že film nesahá knize ani po paty. Místy je nepochopitelný, prtože režisér nemá tolik času, aby vylíčil dostatečně děj, jako v románu, takže třeba příběh krejčího je naprosto nepochopitelný. Jako mé hodnocení bude stačit asi toto: během filmu jsem asi 8x usla, takže to... žádná bomba nebyla!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Na přebalu originálního DVD je uvedeno že film má 2 zvukové verze, jednu v italštině a druhou v neapolištině, bohužel jsou obě uplně stejné, no co dodat, po shlédnutí filmu se nelze jen divit, za co že to dostal tu zvláštní cenu poroty v Cannes.
Vložil: boboking, 09.09.2009 09:59
Venezia, Mariolina: Mille anni che sto qui
Opravdu nádherná kniha. Možná by stálo za to napsat, už vyšla i česky.
Vložil: Radka, 24.08.2009 13:23
Saviano, Roberto: Gomora, srovnání románu a filmu
Bohužel jsem film neviděla, takže nemůžu srovnávat, ale ráda bych upozornila na pár věcí. Pozastavujete se nad umístěním snímku do čtvrti Scampia, do kampánské vesnice ... . Ale tohle všechno v knize je, takže se nedivím, že se režisér pro tyhle oblasti rozhodl. V předposledním příspěvku píšete, že... příběh Dona Cira v knize neexistuje a Garrone si zde velmi zdařile pomohl svou fantazií.... Tak tohle není pravda, protože velká část kapitoly Ženy pojednává právě o Donu Cirovi. Možná jsem to špatně pochopila a psal jste o nějakém jiném příběhu, kterým Garrone nahradil původní příběh uvedený v knize, pak ale nechápu proč by to dělal
Vložil: Lamanai, 08.07.2009 09:45
Baricco, Alessandro: City
Jsem sice velikým přívržencem Alessandra Baricca i italské experimentální prózy (Italo Calvino, Stefano Benni), ale City jsem nezkousl. Jinak pro italštinou vládnoucí doporučuji i u nás nepublikované knihy, jako například Senza sangue nebo Novecento. Questa storia mi zatím leží na polici a čeká na mou... pozornost, takže o tom třeba až příště. Každopádně to moc nevypadá, že by ještě nějaký odvážlivec chtěl AB vydávat, protože přecijen u nás tento typ literatury není tak oblíbený. Ale skvělé jsou všechny tři další knihy přeložené Alicí Flemrovou do češtiny: Hedvábí, Oceán moře, Hrady hněvu
Vložil: KUBA, 20.06.2009 19:55
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
milé děti, copak nevíte že existuje knihovna??? Na internetu je všechno, ale 780 stran na monitoru.. ježiš, zajděte si do kniohvny, v každé jich mají aspoň 10 )(myslím knih, i když monitorů taky, jinak rozbor je kvaltiní, díky docela mi pomohl
Vložil: emmapoeta, 15.06.2009 11:40
Culicchia, Giuseppe: Kolo, kolo mlýnský
kniha mě upřímně řečeno celkem pobavila, doopravdy totiž vystihuje situaci dnešní italské mládeže...ti co delší dobu pobývali v Itálii pochopí. za základní problém ale považuji následující: ZTRACENO V Překladu - iva papírníková je bohemistka učící v udine češtinu, zkuste si přečíst originál, dávám... panu špičkovi za pravdu, že to není sice dílko hodné názvu vysoká literatura, ale je na momentální produkci italské mladé tvorby dost trefné.Čtěte originály a pak suďte!!!
Vložil: Marie, 12.06.2009 11:23
Malaparte, Curzio: Kůže
Já naopak četla Kůži a chystám se na Kaput... právě proto, že se Kůže stala jednou z mých nejoblíbenějších! Jak se píše v závěru článku, o Malapartovi se moc nemluví, neučí se o něm ve školách... to je velká škoda.
Vložil: Matteo Difumato, 29.04.2009 23:23
Flemrová, Alice (ed.): Hořký život
Prosím následujte link www.quadrom.eu/nove.htm, rád Vás uvidím.. jinak pokud jde o současnou česko-italskou dramatiku, rád Vás uvidím na adrese www.quadrom.eu/testi.htm
Vložil: Mruk, 31.03.2009 10:06
Tasso, Torquato
Spis to pripomina nepovedenou seminarku snazive stredoskolacky.
Vložil: Mruk, 30.03.2009 23:23
Tasso, Torquato
Tak jestli tohle vznika v ramci nejakeho projektu na univerzite, tak potes.
Vložil: Romana, 24.03.2009 13:58
Forti, Claudio: Sarka
Knihu chystají v češtině vydat přímo v Second life. Zatím jen v elektronické podobě.
Vložil: Rejčka, 18.03.2009 19:18
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Dekameron zkuste hledat v antikvariátech.
Vložil: Jáchym, 14.03.2009 20:03
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
perfektní rozbor! opravdu kvalita. děkujeme!
Vložil: Roland, 02.03.2009 18:47
Montale, Eugenio
dakujem autorke za velmi putave priblizenie tohto vyznameneho talianskeho basnika 20.storocia.
Vložil: Sylvie Putzo, 24.02.2009 14:07
Forti, Claudio: Sarka
Prosímvás jak se ta Šárka jmenuje celým jménem a je opravdu z LBC?Jsem odtud totiž taky a třeba bych jí mohla znát:))
Vložil: marketa, 22.02.2009 17:57
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Prosím nevíte jestli by se na internetu dát najít celej DEKAMERON moc děkuji....
Vložil: Nora Lesňáková, 28.01.2009 07:43
František z Assisi: Píseň tvorstva
Skutečně pěkné, hlavně je fajn, že existuje český překlad Písně, protože i pro člověka, který umí italsky, je báseň v originále těžko srozumitelná.
Vložil: Kamil, 16.01.2009 01:20
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Klobouk dolů! Konečně jsem si udělal představu o tomto díle. Nikde jsem to tak jasně a přitom fundovaně nenašel.
Vložil: Para, 02.01.2009 19:59
Culicchia, Giuseppe: Kolo, kolo mlýnský
Je to jednoduše psaná kniha, která vyjadřuje frustraci mladého muže, který ničím, jak se zdá, nevyniká a oporu nenachází ani ve svém okolí. Jak moc typickým italským outsiderem je, to si opravdu netroufám odhadnout. Pravdou ovšem je, že hrdina nezapadá ani do světa zbohatlíků ani mezi alternativní... mládež, což mu moc nepřidá. Kolo, kolo mlýnský je tak především rozezlenou výpovědí o životě v Itálii - zejména pokrytectví a bezmyšlenkovitého konzumu atp. -, od čehož se přirozeně odvíjí i forma textu. Špička ji velmi dobře popsal, otázkou však je, zda to nebyl spíše záměr. Podle mého názoru to totiž sedí k duchu díla. Co se mě týče - a jsem rád, že se o tom Špička zmínil -, ocenil jsem knihu díky její informativní stránce. Ukázalo se, že jsem doposud měl o Itálii spíše zkreslené představy.
Vložil: Hana, 27.12.2008 19:39
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Děkuji za skvělou interpretaci, je to sice úžasná kniha, ale bez výkladu pro běžného čtenáře hodně složitá.
Vložil: Táta, 05.12.2008 00:02
Špička, Jiří (ed.), Italská čítanka
Vždy jsem litoval, že jsem se s tebou, Tome, nezačal učit italsky. Možná teď je šance když jsi navíc tak zasvěceně a poutavě avizoval zajímavou italskou čítanku. Věřím, že Ty sám též přispěješ k dalšímu poznávání.
Vložil: terra incognita, 29.11.2008 17:48
Saviano, Roberto: Gomora 1
Toto je velmi důležitá kniha. Stačí říct, že její autor byl zařazen na černou listinu mafie a musí mít ochranku. Jeho odvaha je unikátní. Ale ta kniha je důležitá v něčem jiném, ukazuje, že všichni tak nějak začínáme žít v mafiánském světě, kde nejdůležitějším měřítkem všeho je, že nejsilnější pes ...... A mafie, ta ukazuje, jak potom takhle organizovaný svět dopadá.
Vložil: Tomáš Matras, 28.11.2008 14:04
Špička, Jiří (ed.), Italská čítanka
Děkuji moc za příspěvky, Karle bych chtěl jen říci, že je někdy těžké rozpoznat, kdy kniha dozrála jako víno a kdy už je z ní jen ocet, myslím, že je lepší je publikovat co nejdříve. Štěpánce Fangové bych zase rád vzkázal, že ve stejném duchu si přeji, aby co nejvíce knih italských autorů v ČR vycházelo.
Vložil: Štěpánka Fangová, 28.11.2008 12:07
Špička, Jiří (ed.), Italská čítanka
Pěkně napsané, teď jen, aby to četlo co nejvíce nakladatelů. Mnohé zmiňované knihy by byly velkým oživením na našem knižním pultě.
Vložil: Karla, 28.11.2008 10:02
Špička, Jiří (ed.), Italská čítanka
Někdy knihy zrají jako víno. Chi va piano va sano e va lontano. :-)
Vložil: MilankaK , 21.11.2008 10:37
Forti, Claudio: Sarka
Taky bych si knihu ráda přečetla, tak doufám že vyjde v češtině. Děkuji....
Vložil: Pavel Stransky, 21.11.2008 08:12
Forti, Claudio: Sarka
Doufám, že kniha vyjde v češtině.
Vložil: pavlína, 26.10.2008 16:00
Ferrucci, Roberto: Cosa cambia
Villacidro (VS), 4 set. (Adnkronos/Adnkronos Cultura) - La giuria del Premio letterario nazionale "Giuseppe Dessi'" ha annunciato i finalisti della XXIII edizione che saranno, nella sezione Narrativa, Simona Vinci con "Strada provinciale tre" (Einaudi), Roberto Ferrucci con "Cosa cambia" (Marsilio)... e Enrico Brizzi con "L'inattesa piega degli eventi" (Baldini Castoldi), e nella sezione Poesia, Antonella Anedda con "Dal balcone del corpo" (Mondadori), Giuseppe Langella con "Il moto perpetuo" (Nino Aragno Editore) e Michele Sovente con "Bradisismo" (Garzanti)
www.adnkronos.com
www.davisefranceschini.it
Vložil: Jana Sovová, 22.10.2008 10:24
Ferrante, Elena: I giorni dell’abbandono
Tomáši, na celou knihu se určitě nechystám, překládám vlastně jen velmi zřídkakdy a autory i texty si pečlivě vybírám. Román Ferrante bych si jako celek nevychutnala, a proto jej ráda přenechám jiným.
Vložil: Weem, 21.10.2008 19:49
Svevo, Italo: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho
Tohle dokaze napsat snad jen Svevo. Cetl jsem to v originale a byl jsem udiven jak presne jsou jeho predpovedi ohledne spolecnosti
Vložil: Tomáš Matras, 14.10.2008 16:20
Ferrante, Elena: I giorni dell’abbandono
Jano, nechystáte náhodou překlad celé knihy? Vaše ukázka mě natolik chytla, že bych si ho určitě celý velmi rád přečetl. Díky moc a přeji hodně zdaru v Benátkách.
Vložil: Tomáš Matras, 14.10.2008 16:19
Ferrante, Elena: I giorni dell’abbandono
Rovněž bych se rád zeptal, jestli se chystá český překlad. Třeba na něm právě pracuje Jana Sovová? Kdoví?
Vložil: uiioa, 02.10.2008 19:37
Boccaccio, Giovanni: Dekameron
toto je nejlepší stranka o literatuře ze všech které znám. Fakt nekecám
Vložil: cava, 18.09.2008 14:27
Saviano, Roberto: Gomorra
kniha vysla pred mesicem v nakladatelstvi Paseka. Lze ji koupit pres net
Vložil: HouBa, 08.09.2008 21:44
Culicchia, Giuseppe: Kolo, kolo mlýnský
Neuvěřitelné hloupá "recenze". Evidentě autor knihu nepochopil, tak recenzi pojal po svém. Vrchol tomu nasadil větou "V Česku je realita velmi odlišná"... Račte se probrat, vás totiž to "kolo" dokonale semlelo ;)
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.09.2008 11:22
Saviano, Roberto: Gomorra
Viz diskuse u recenze pod "související": Kniha už je pod "Brzy vyjde" na http://www.paseka.cz/?skupina=16 takže tipuju blíž začátku semestru než vánocům.
Vložil: Martina, 01.09.2008 01:17
Saviano, Roberto: Gomorra
Dobrý den, již moc dlouho toužím po této knize a nikdo mi ještě nebyl schopen říct, jestli je přeložena. Chtěla jsem se tedy zeptat, je-li možné ji už někde najít v češtině? Děkuji mnohokrát.
Vložil: Ana, 03.08.2008 11:42
Ferrante, Elena: I giorni dell’abbandono
V roku 2005 mal premieru rovnomenny film nakruteny podla romanu. Manzela hral Luca Zingaretti a suseda - hudobnika Goran Bregovic. Roman som citala anglicky, chysta sa cesky preklad???
Vložil: Renata Čejková, 27.06.2008 00:31
D’Alessandro, Franco: Římské noci
Stoprocentní výkon obou herců! Moc krásné! Úchvatné a dojemné! Kdykoliv si vzpomenu, tak v duchu tleskám!
Vložil: Jiří Špička, 13.06.2008 20:40
Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora představení
Vážený pane Dušku, odpovídám s velkým rozpaky, neboť jak jsem si všiml již v reakci vaší kolegyně, čtete v recenzi něco, co tam není. Ale budiž: 1) V recenzi nic nepíšu o prchání režiséra/ředitele. Vložila mi to do úst vaše kolegyně, já jsem udělal chybu, že jsem jí odpověděl z voleje (byl jsem zrovna... v tu chvíli připojený) a nešel si opatřit scénář. Máte pravdu, režisér prchá. Ale co to má společného s mojí recenzí? 2) Píšu, že postavy odešly, protože chci prostě jedním slovem říci, že už tam nejsou, a mluvit o jiných věcech. Kdybych chtěl komentovat techniku jejich odchodu, udělám to zevrubně (mimochodem, že Otec „mizí“ za závěsem, není odchod?) 2) Kostýmy: má poznámka se týkala takřka neřešitelného bodu s klobouky, se kterými mají přijít herečky na zkoušku. Žádné sjednocování kostýmů Postav a Herců nenavrhuji, to si opět doplňujete sám. Říkám, že herečky musí přijít v kloboucích, ale ty dnes nejsou běžnou částí ženské garderoby (nevím jak v UH). Než nechat chodit herečky v nepravděpodobných kloboucích (jak to řešíte vy), šly by tam ty klobouky propašovat, když by se hrálo v kostýmech zkoušené Pirandellovy hry (v jeho době se klobouky nosily). Byl by tak setřen rozdíl mezi tehdejší a současnou módou. Zároveň by vyžadovalo změnu kostýmů Postav, ve smyslu „umělých“ stvoření, jak to požaduje i Pirandello. Nicméně, je to zcela okrajová část recenze a nevím, proč o ní široce diskutovat. 3) Jsem divák, vidím hru svým způsobem a osobuji si právo se k ní vyjádřit v recenzi, ať se vám to líbí či nikoli. 4) Nechápu, kde jste si v mé recenzi přečetl, že předpokládám, že by diváci měli prožít stejné pocity jako já. Recenze jsou od toho, aby vyjadřovaly individuální prožitek a hodnocení jednoho píšícího diváka, nepleťte si je s výsledkem divácké ankety (která navíc není o nic objektivnější, protože sto subjektivních pohledů jeden objektivní nedá). Dokonalá objektivita neexistuje, nahradit ji ale může pluralita. Je důležité, aby jednotlivé názory měly šanci zaznít, což já osobně i celá iLiteratura velmi podporujeme, proto tady také máme tohle okénko pro reakce čtenářů a proto se snažím být ochotným pen friendem vašeho divadla. 5) Mám chápat jako lekci objektivity to, že jste označil moji recenzi za „hysterickou demagogii“? 7) Nevím, k čemu má sloužit váš dlouhý výčet a chvála všech hereckých výkonů, já jsem je již pochválil. Chcete tím pouze využít diskusního prostoru pro reklamu na svou inscenaci nebo chcete ukázat, že nejobjektivnější recenze je ta, kterou si na svoji inscenaci napíšete sám? 8) Vy a vaše kolegyně jste napsali sáhodlouhé reakce na problémy, které jste si sami uměle vyrobili nepozornou četbou mé recenze a které mi vnucujete. Když už máte takovou chuť polemizovat, nechcete raději vysvětlit hysterickému demagogovi a masám, které zmanipuloval, tu jedinou závažnou věc, kterou skutečně kritizoval, tj. vaše řešení, že celý konflikt mezi Herci a Postavami byl jen ředitelovým snem/představou? Omlouvám se za málo blazeované adjektivum ve spojení „hloupý nápad“. Tak tedy nešťastný, politováníhodný, zplošťující, degradující. Vzal jste divákům možnost se bezprostředně, v jediné realitě, v civilním životě účastnit zmíněného konfliktu. Postavy ve vašem podání nejsou skutečností diváků, ale ředitelovou můrou. Uzavřené ve vyprávěcím rámci, s vyloučením veřejnosti. Čím jste hru obohatil? Jaký nový existenciální náboj jste jí tímto dal? Jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že jste si pouze ušetřil práci s tím přesvědčit diváka, že skutečně existují obživlé Postavy, a jejich existenci jste banalizoval do pouhé představy, takže jste ji vlastně popřel místo obhájil. Rozpomínám s také, že filozofická banalizace má výhonek ve výstupu, kdy se objevuje madam Paceová. Místo toho, aby prostě přišla, necháváte ji v oblaku dýmu vystupovat propadlištěm skrze explodující postel, jako bychom byli v nějaké estrádě. (Opravte mě, jestli se mýlím, viděl jsem představení před více než dvěma měsíci a detaily si nepamatuji). Jaká je v tom myšlenka? Není-li to jen laciná duchařina? Abyste rozuměl: nejsem proti změnám a originálním řešením, jen se ptám, v čem jsou lepší a jestli opravdu něco znamenají. Pokud jste se ale k tak radikální změně uchýlil, muselo to být po zralé úvaze a jistě svoji verzi hrdě a rád obhájíte.
Vložil: Zdeněk Dušek, 11.06.2008 23:21
Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora představení
Milý pane Špičko, od Hanky Hložkové jsem se dozvěděl, že jste napsal příspěvek o mé inscenaci hry Luigiho Pirandella Šest postav hledá autora. Se zájmem jsem vše přečetl včetně reakce mé odvážné dramaturgině i Vaši odpověď na ni. Dovolil bych si připojit své stanovisko: I když nepatřím k režisérům,... kteří se ve svých inscenacích programově staví proti autorovi, ještě se mi nestalo, abych se tak úzkostlivě držel předlohy, jako v případě "Šesti postav". Text je předveden divákům v podstatě bez škrtů, s dodržením většiny Pirandellových závorek. Popravdě je ten text tak dokonalou konstrukcí, že jsem se obával kterýkoli motiv vypustit, aby se důmyslná síť Pirandellových sofismat, kterými autor relativizuje pojmy jako jsou - "skutečnost", "pravda", "existence" - nezhroutil, jak domeček z karet. Vy máte v těchto pojmech jasno, pročež jste napsal napsal to, co jste napsal - vášnivě, rasantně, přesvědčivě. Jsem rád, že jste si všiml výborných hereckých výkonu herců v hlavních rolích - jejich pochopení obtížného Pirandellova textu, jeho filigránské argumentace, kterou řídí manipulaci s divákovými soudy, je obdivuhodná, a je opravdu základem příznivého přijetí hry publikem Slováckého divadla. Jsem rád, že jste zmínil i herce v malých rolích, jsou to - Monika Horká, Tereza Mikšíková-Novotná, David Vaculík, Martin Vrtáček a Zdeněk Trčálek. Těmto hráčům se povedlo s minimem textu, a s velkou pokorou vůči kolegům ve větších rolích, obdivuhodně rozžít "divadelní prostředí", do kterého "Postavy" vstupují. Toto prostředí je od Pirandella načrtnuto jen schématicky - počítá se pohříchu především s jejich improvizací, či mlčením. Pirandella očividně více zajímala Marta Abba v roli Nevlastní dcery. A přitom právě těchto pět „herců“ v čele s „režisérem“ vytvářejí to, o čem vy tvrdíte, že v má inscenaci chybí – střet reálných lidí s „postavami“. Dle mého mínění obdivuhodně. Vaše výtky směrem k stáří Pavla Hromádky a Ireny Vacke obsazených do rolí starších postav, jsou na místě, a věřte mi, že tato otázka byla předmětem mnoha debat před zahájením zkoušení, v jeho průběhu, a pokračuje neustále. Zde jsem se opravdu od Pirandellových poznámek odchýlil, ale pokud se někdo podívá nezaujatě, jaké oba zmiňovaní herci výkony v inscenaci odvádějí, měla by to byt pro mne polehčující okolnost. Co se kostýmů týče – to byl opravdu problém – Pirandello u Postav požaduje „speciálních obličejových masek , vyrobených z hmoty, která neztrácí potem tvar“ a kostýmy Postav mají být „ ze zvláštní látky, u které nikoho nenapadne, že by se dala koupit v kterémkoli krámě ve městě“. Je to kostýmní oříšek... Zde jsme se opět rozhodli zmírnit Pirandellem požadovanou míru stylizace – a oblékli jsme Postavy do dobových kostýmů, a použili jsme výraznějšího líčení (aniž bychom ovšem vzali „Postavám“ možnost užívat mimiku), abychom je odlišili od herců (u kterých autor požaduje „...šaty spíš světlých a veselých barev...“) - tato odlišnost mezi kostýmy „herců“ a „postav“ je podmínkou srozumitelnosti inscenace. Je to posun, ale dle našeho mínění, v duchu Pirandellovy hry. Vy navrhujete sjednotit kostýmy světa hereckého s kostýmy postav: „...že by herci měli zkoušku v kostýmech: zkoušejí totiž Pirandellovu komedii, takže historické rozdíly by byly setřeny“.- což by byl nežádoucí posun jdoucí proti Pirandellovi a navíc byste se, jako režisér dostal (vzhledem ke zmatení divadelních znaků) do neřešitených problémů. A tím se dostáváme k otázce, co v Pirandelově textu je a co ne – Vámi interpretovaný „civilní Pirandellův závěr“ - Vy to jmenujete „odchodem přeživších postav“- se tam nenachází –. Expresvní ano (čtětě závorky) – Otec zvedne se a křičí uprostřed nich: Jakápak fikce. Je to skutečnost, pane, skutečnost, skutečnost!“ A rovněž zmizí celý zoufalý za závěsem. Obviňujete mě z velkého zásahu do textu, ale očividně došlo spíš k zásahu do vaší představy, která je ovlivněna nepozorným čtením. – měl jsem k dispozici dva překlady (Jan Vladislav, Mikuláš Pažítka) a mohu vás ubezpečit, že v obou se nachází závěrečný režisérův útěk před postavami : V českém překladu se píše: „A tu se jakoby omylem při zapínání rozsvítí za závěsem zelený reflektor, který vrhá velké a jasné stíny Postav kromě Chlapce a Holčičky. Když je ředitel uvidí, vyrazí zděšeně z jeviště (ve slovenském překladu –„.. ustrašene uteká z javiska...“) Vaše závěrečné hodnocení cítím, jako urážející. Objektivizujete své subjektivní pocity a předpokládáte, že všichni zúčastnění diváci prožijí to samé co Vy - "degradaci" - kvůli tomu "hloupému nápadu, který pokazil celou hru". Dovoluji si s Vámi nesouhlasit,každý divák bude to představení vnímat dle svého, na úrovni, na kterou dosáhne - ne každým je interpretem tohoto Pirandellova textu, který zřejmě (usuzuji tak z Vaší poznámky ohledně slůvka „capocomico“)četl zmiňovanou hru v originále a dělá si tím pádem nárok na hodnocení, co Luigi Pirandello zamýšlel a co nikoli. Proto bych každému čtenáři, který se k Vašemu článku dostal, doporučoval, aby před přečtením posledních dvou odstavečků Vašeho elaborátu zavřel oči, nebo vypnul počítač, aby se nemusel setkat s hysterickou demagogií vycházející z nepřesné znalosti předlohy. Zdeněk Dušek, režisér inscenace
Vložil: Zikova Eva, 06.06.2008 00:27
Kristeller, Paul Oskar: Osm filosofů italské renesance
Ahoj Martine, snazim se te nejak detektovat ruznymi cestami :-) napis. Eva
Vložil: Jiří Špička, 05.06.2008 16:54
Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora představení
Vážená paní Hložková, děkuji Vám za reakci a dovoluji si napravit několik nedorozumění: 1) O žádném prchání jsem nehovořil; 2) Pirandello žádné prchání ve scénáři nemá; 3) Je druhořadé, zda se jednalo o sen nebo představu. Podstatné je, že se to odehrávalo pouze v režisérově hlavě. Diváci tedy byli... ošizeni o to, být přítomni střetu mezi fyzickými divadelníky a metafyzickými postavami, které skutečně kráčí kolem nich. Pirandello to myslel vážně! Ne jako sen nebo představu jedné postavy. V tom vidím tu degradaci. Je jednoduché divákovi o něčem říct, že je to jen představa. Přesvědčit ho, že je to skutečnost, už je pořádná fuška. 4) Souhlasím s Vámi, že každý recipient si představení vyloží po svém. To jsem si dovolil udělat i já, vyjádřil jsem svůj názor a nikoho nenutím, aby si ho vzal za svůj. Pokud znáte někoho, kdo hru viděl jinak a rád by se o svůj zážitek podělil se čtenáři, s velkou radostí jeho recenzi na iLiteratuře vyvěsíme. Na závěr bych chtěl zopakovat, že přes zmiňované výhrady tato inscenace rozhodně stojí za vidění.
Vložil: Hana Hložková, 05.06.2008 16:04
Pirandello, Luigi: Šest postav hledá autora představení
Vážený pane Špičko, je škoda, že vytýkáte režisérovi Duškovi to, že nechal ředitele společnosti prchat před postavami. Pokud se nemýlím, tak právě tak to napsal sám Pirandello. Rámec inscenace jste označil jako sen. Možná to tak vyznělo Vám, ale věřte tomu, že mnohý divák odcházel s tím, že se příběh... odehrával v hlavě ředitele jakožto myšlenky, které se zhmotnily... Je škoda, že nepočítáte s tím, že každý recipient si závěr inscenace vysvětlí trochu jinak, protože i Pirandellovo drama je v závěru vlastnímu úsudku otevřené...
Vložil: kaatka, 05.06.2008 12:05
Goldoni, Carlo
prosimvas proc nemate sluhu dvou panu?????
Vložil: Gavino Ruju, 18.05.2008 19:56
Faletti, Giorgio: Io uccido
Mila Adela, jsem velmi rad, ze se ti roman Io uccido libil. Ve vsem souhlasim s tvoji hezkou recenzi. Je to opravdu pekne cteni. Dovolim si skromne ctyri drobne poznamky. 1. Mozna nebylo od veci upozornit ceske, pripadne i slovenske, ctenare, ze Io uccido bylo jiz pred tremi lety prelozene... a vydane v Cesku. Giorgio Faletti, Ja vrazdim, Rybka Publishers, 2005, ISBN 808618286X, Preklad Alena Jichova 2. Snad stalo za to i upozornit na to, ze, po obrovskem uspechu romanu Io uccido (jen v Italii se prodalo vic nez 1.300.000 vytisku), Giorgio Faletti jiz napsal a vydal dalsi dva thrillery: Niente di vero, tranne gli occhi (2004) a Fuori da un evidente destino (2006). 3. Giorgio Faletti neni univerzitni profesor. Narodil se v roce 1950 a v Italii se tesil velke popularite daleko pred jeho spisovatelskym debytem. V osmdesatych a devadesatych letech se stal velice znamym jako telvizni komik. Potom zkusil i drahu zpevaka (umistil se na druhem miste v nejpopularnejsim italskem souteznim festivalu pisnicek v Sanremu v roce 1994) a autora pisnicek. Zahral si tez nekomicke role jako filmovy herec. Zda se, ze mu nic neni vice vzdalene nez univerzita. Kdyz se pustil do psani romanu Io uccido, zacal obchazet vydavatele s jeste nedopsanym rukopisem a, jak sam vypravi, nikdo ho nebral vazne. 4. Kdyz konecne nasel nakladatele, musel velmi rychle roman dopsat. To je mozna duvod, proc jsou v knize sem tam drobne nepresnosti, ba dokonce lehke trhliny v zapletce. Nejzajimavejsi je snad ta, pri ktere na samem konci knihy upadne hrdinovi pistole dolu ze strane a o nekolik stranek pozdeji se mu zazracne objevi opet v ruce. Srdecny pozdrav, Gavino Ruju
Vložil: Marty, 02.05.2008 16:54
Saviano, Roberto: Gomorra
Dobrý den, nevíte kdy výjde v CR? Díky
Vložil: redakce, 30.04.2008 22:47
Forti, Claudio: Sarka
Ukázku Věra Křížová připravila speciálně pro iLiteraturu, a není tedy součástí nějakého budoucího kompletního překladu. Nemáme ani zprávy o tom, že by se v nějakém nakladatelství překlad chystal.
Vložil: sarka, 29.04.2008 16:37
Forti, Claudio: Sarka
Zajímalo by mne, zda kniha vyjde v češtine, zvláště když nosím stejné jméno ... Děkuji - Šárka
Vložil: mamlos, 15.04.2008 16:19
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
prosim nevite o co jde ve versi 19,20,21
Vložil: redakce, 27.03.2008 19:19
Bruno, Giordano: Magie, pouta a dialog renesančního filosofa
Ano, máte pravdu. Opravujeme a omlouváme se.
Vložil: Mš, 22.03.2008 22:41
Bruno, Giordano: Magie, pouta a dialog renesančního filosofa
Přeložili Jos. Hajný a Jakub Hlaváček, J. Ohlídal tuším naúsal doslov.
Vložil: ItaloCeco, 02.03.2008 10:15
Svevo, Italo: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho
Souhlasim, měl jsem tu čest přelouskat tenhle kosek v originále a můžu jen vřele doporučit...
Vložil: Hercule, 22.02.2008 13:43
Saviano, Roberto: Gomorra
k z 19. 2.: Díky. Konečně někdo, jehož diskusní příspěvky v bahně internetových žvaníren o literatuře netrpí klinickou manioegocentritidou, fekalismem a nepostrádají švih. Můj klobouk, monsieur!
Vložil: Viktor Janiš, 19.02.2008 17:21
Saviano, Roberto: Gomorra
Ech, to bude profesní deformace, hledal jsem v kategorii překladové beletrie. (Ale jinak Borgesova "Babylónská knihovna" patří k mým nejzamilovanějším povídkám.)
Vložil: k, 19.02.2008 07:26
Saviano, Roberto: Gomorra
Viktor Janiš: Rad odkupim vas borgesovsko-calvinovsky exemplar "Edicniho vyhledu na rok 2008", samozrejme iba ak je neposkodeny a na strane 64 nie je uvedeny diskutovany titul Roberta Saviana.
Vložil: Viktor Janiš, 18.02.2008 13:08
Saviano, Roberto: Gomorra
V papírovém "Edičním výhledu na rok 2008" tuhle knížku Paseka nemá, takže v tomhle je nevinně.
Vložil: k, 18.02.2008 10:32
Saviano, Roberto: Gomorra
Jan Vaněk jr.: V papierovom edicnom plane.:-) Urcite sa casom objavi aj na webe, kedze: V současné době připravujeme nové internetové stránky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.02.2008 10:14
Saviano, Roberto: Gomorra
Na paseka.cz ani teď není jediná zmínka, ale to samozřejmě nemusí o ničem vypovídat (kromě kvalit jejich webmasterů, potažmo redakce obecně).
Vložil: k, 18.02.2008 07:41
Saviano, Roberto: Gomorra
marketa: tusim som ju zahliadol v edicnom plane vydavatelstva Paseka.
Vložil: soudruh, 17.02.2008 09:29
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
no jo googlovat umim ale italsky ne
Vložil: lucie, 15.02.2008 14:59
Italská literatura 1985-2000
husty ja si z toho udelám referát
Vložil: marketa, 15.02.2008 13:08
Saviano, Roberto: Gomorra
Pod jakým nakladatelstvím má kniha vyjít?? Děkuji za odpověď
Vložil: Viktor Janiš, 07.02.2008 15:27
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
A tady anglicky: gutenberg.org/etext/3726 - jinak lze Soudruhovi doporučit služby každé knihovny. To je hrozný, jak jsi ty dnešní děti líný, ani googlovat to neumí ;-)
Vložil: redakce, 05.02.2008 17:22
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Vložil: soudruh, 04.02.2008 16:14
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
nevite nekdo prsim vas kde bych si mohl stahnout na internetu dekameron ??? diky za odpovedi na e-mail diky moooc
Vložil: kentys, 22.01.2008 17:03
Italská renesance a baroko ve střední Evropě
no tak měli byste sem át toho víc:-Dale neva
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.01.2008 12:57
Saviano, Roberto: Gomorra
Překládá Alice Flemrová, nakladatelství reklamu nedělali.
Vložil: wassty86, 11.01.2008 16:23
Saviano, Roberto: Gomorra
Kniha by měla v českém překladu vyjít někdy na jaře. V současé době se překládá. Zdroj: Události, komentáře na ČT1
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.01.2008 11:05
Saviano, Roberto: Gomorra
Zkuste gonna.cz; tvrdí, že objednávají v podstatě cokoli za podmínek stejně výhodných jako věci skladem.
Vložil: martin solnicka, 09.01.2008 23:49
Saviano, Roberto: Gomorra
dobry den, nevite, kde by se dala v cr koupit angl.verze teto knihy? klidne pouzita. shipping z usa je bohuzel u jedne knihy drahy. diky, m
Vložil: redakce, 09.01.2008 19:12
Saviano, Roberto: Gomorra
Bohužel nemáme zprávy, musíme se nechat překvapit.
Vložil: Petr Tlatla, 07.01.2008 15:23
Saviano, Roberto: Gomorra
Dobrý den, vyjde tato knížka i v českém překladu? Děkuji
Vložil: Leoš Bobčík, 23.11.2007 05:09
Malaparte, Curzio: Kůže
...bohužel jsem tuto knihu neměl možnost zatím přečíst,ale mé dojmy z druhé,chronologicky prní,Kaputt,ve mě zanechaly tak silné dojmy,že ji řadím mezi své nejoblíbenější.Scěna se zamrzlími koni v Ladožském jezeře,psi na Ukrajině a zastřeleným lososem se nedá nikdy zapomenout.
Vložil: boss, 11.11.2007 15:18
František z Assisi: Píseň tvorstva
moc pěkně napsané,děkuji*
Vložil: Luboš, 02.10.2007 16:41
D’Alessandro, Franco: Římské noci
Nejkrasnejsi predstaveni, ktere jsem kdy videl...krasa...
Vložil: Christian, 03.07.2007 11:54
Littizzetto, Luciana: Princezna na hrášku
ona je uuzasna!!!!skoda ze ceske publikum ji vubec nezna... je lepsi nez Fantozzi!!!!
Vložil: Petra K., 29.06.2007 12:30
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Prosím o radu,kde mohu zakoupit knihu DEKAMERON-BOCCACCIO. Marně ji sháním.Prosím pište na mail a jako předmět uvedˇte DEKAMERON.
Vložil: redakce, 01.06.2007 18:03
Premio Viareggio 2005
Pokud vím, žádný český překlad nevyšel, alespoň ne knižně. "Smrtelně raněný" je přeložený do slovenštiny.
Vložil: Jana Haasová Vesuvanka, 10.05.2007 01:03
Premio Viareggio 2005
Prosím o sdělení, zda byla některá díla Raffaela La Capria přeložena do češtiny a zda dají se někde sehnat... předem děkuji za odpověď
Vložil: romisek, 02.05.2007 12:50
Boccaccio, Giovanni: Dekameron
tak tohle je fakt super stranka...uplne nejlepsi ze vsech
Vložil: brancaleone, 25.04.2007 17:16
Vecchioni, Roberto a Capossela, Vinicio
Vinicio bude na Colors of Ostrava, zpívejme přátelé...:)
Vložil: Jana Haasová - Vesuvanka, 27.03.2007 11:21
Leopardi, Giacomo
Děkuji.
Vložil: Lucia J, 25.12.2006 22:36
Benni, Stefano: Podivínsko
Zdravím Vás p. Sovová, som čerstvá absolventka prekladateľstva a tlmočníctva na Filologickej fakulte UMB, špecializácia nemecký a taliansky jazyk a knihu od Stefana Benniho Stranalandia sme čítavali na jazykových cvičeniach z taliančiny na fakulte. Je to fantastická kniha a teraz sa dostávam aj k Vášmu... prekladu a veľmi sa naň teším. Prajem Vám všetko dobré, s pozdravom Mgr. Lucia J., ZH
Vložil: k, 12.12.2006 10:24
Eco, Umberto: Tajemný plamen královny Loany 1
Dovolim si zasadne nesuhlasit.:-) 1. Pribehy Maleho boha a cecka uplne postacuju na stotoznenie sa s hlavnom postavou, s jej pocitmi, ak si citatel dokaze vyvolat tie vlastne spred par rokov. Ide o pocit o atmosferu, a u mna to fungovalo. 2. Loana je vlastne polemikou s Ecovymi predchadzajucimi romanmi,... v ktorych vykonstruoval doveryhodnu, a takmer vsetci by sa zhodli, ze autenticku minulost, ale prave v Loane ukazuje, ze konstrukcia len na zaklade zachovanych materialov nefunguje, je klamliva. 3. Pribeh tam samozrejme je, pribeh doby, porovnatelnej s nasou komunistickou skusenostou. Ja som mal pocit, ze som sa ocitol vo fasistickom Taliansku, a ten pocit bol intenzivny. 4. Loana je vtipna, aspon ja som sa bavil vynikajuco. 5. Poprosim doplnit recenziu Ladislava Nagya.
Vložil: ilona, 28.11.2006 18:40
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
Prosim autorku ,,z jakých knih ci čerpala vím že to je pod dílem napsané ale nemůžu žádnou knihi vyhledat´´ moc děkuju
Vložil: MiKi, 31.10.2006 16:31
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
To se mám celý naučit?chtělo by to stručněj
Vložil: Šárka, 28.10.2006 08:55
Boccaccio, Giovanni: Dekameron (1)
nevíte jestli je možné na internetu najít stránku kde přečtu dekamerona?jestli jo tak mi napište na sarka002@atlas.cz .Děkuju moc S
Vložil: aaa, 16.10.2006 15:29
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
já chci části..a ne naký děj!!!
Vložil: redakce, 12.10.2006 20:36
Italské literární ceny 2006
Děkujeme za upozornění a opravujeme!
Vložil: TAWA, 12.10.2006 17:40
Eco, Umberto: Baudolino
Eca mam uz v malicku.je jednoznacne najlepsim autorom zaoberajuci sa dobou minulou.zivoty mnohych ludi ovplyvnuju spevaci,herci....u mna je to inac nosnu cast na smerovani zivota ma prave u eco.viem kazdemu odporucat jeho tvorbu.mne osobne sa najviac pozdava ostrov vcerajsieho dna,lebo sme si s robertom... de la grive dost podobny.pekny den vsetkym knihomolom a peace!!!!! p.s. OUTKAST RULES
Vložil: Hook, 11.10.2006 23:42
Italské literární ceny 2006
Životy pastevců??????? Celati používá "pascolanti" ve významu "pascolare per le vie, per la citta" = potulování, poflakování mladíků, o kterých ty povídky jsou. Tedy něco jako Felliniho "Vitelloni", do češtiny přeložení jako Darmošlapové. ( I když býčci by se dobře hodili k těm vašim pastevcům.)
Vložil: Pan Tau :), 02.10.2006 18:59
Pigafetta, Antonio: Zpráva o první cestě kolem světa
Ivo fakt skvěle vypracovaný!!!
Vložil: DIDUSIKY, 26.09.2006 14:10
Řím hlavním městem knihy (2006)
JE TO SUPER
Vložil: LudmilaN., 02.09.2006 19:23
Benni, Stefano: Dottor Niù
velice arogantne napsany prispevek do diskuze od povrchniho ctenare na autora, jehoz kydy ctou ctenari v mnoha zemich. Pokud clovek kritizuje vulgarne a bez konstruktivnich argumentu jako autor predesleho prispevku, znamena to, ze problem je v jeho hlave a nikoli v autorovi, ktery muze psat co chce... a jak chce. Obliba Benniho u ctenaru je dukazem, ze svym stylem a tematy (v tomto pripade aktualnimi, globalnimi...) oslovuje siroke publikum, takze rozhodne nezustava osamelym bezcem, ktery do prazdneho publika plive spinu z vlastnich komplexu na vsechny okolo. A pokud lze autorce vycist prilis pozitivni pohled na knihu (ale proc ne, je to jeji nazor a je podlozeny), rozhodne ji nelze vycist nizka uroven stylu a naivni bezobsaznost recenze, narozdil od prechoziho prispevku, kde chybi jakekoli vysvetleni kritickych narazek. Po mnoha letech pusobeni na italske akademicke pude jsem si nevsimla, ze by Benni byl chudackem sikanovanym psikem...
Vložil: zubrovsky, 31.08.2006 16:29
Benni, Stefano: Dottor Niù
velice nekriticky napsana recenze od od naivni levicacky na naivniho levicaka. Vite vy vubec kdo je tenhle benni v italii?, myslim v kontextu italske soucasne kultury? tenhle bennik by mel byt jen na jeden den zazit si na vlastni kuzi zivot v komunisticke zemi, aby takhle blbe nekydal.
Vložil: ferrara miroslava, 27.08.2006 11:35
Vecchioni, Roberto a Capossela, Vinicio
Myslím si, že by neměl být opomíjen zpěvák Paolo Conte, který svým básním jen píše muziku.
Vložil: SmoKe, 15.08.2006 18:45
Casanova, Giacomo: Trochu jiný Casanova
Vřele tuto knihu doporučuji !
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.08.2006 17:25
Cotroneo, Roberto: Otranto 2
To už se několikrát probíralo, poprvé snad už před skoro 3 lety (na http://iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=14543 ): jakkoli matoucí to je (viz další, periodicky se opakující stížnosti na http://iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=16197 http://iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=9835 a koneckonců... http://iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=18153 ), "recenzí překladu" se na iLiteratuře myslí recenze knihy přeložené do češtiny. Kritika překladu v úzkém slova smyslu se vyskytuje vzácněji a značí jinak.
Vložil: Josef, 11.08.2006 18:52
Cotroneo, Roberto: Otranto 2
Recenze je zajímavá a korektní, snad bych jenom upřesnil její žánr. Z formulace "recenze překladu" může vyplynout, že jde o jazykově-stylistický posudek českého variantu italské předlohy, zde se ovšem jedná o recenzi vlastního románu.
Vložil: Jana Sovová, 28.07.2006 08:08
Pasolini, Pier Paolo
Dát pár ukázek na internet je dobrý nápad. Nějak se začít musí. Do šuplíku nepřekládám, ale zkusím vybrat pár textů a dám ti vědět, abychom oba nepřekládali stejnou věc.
Vložil: Pavel Raček, 27.07.2006 00:53
Pasolini, Pier Paolo
Ano, čtenáři by byli moc rádi...
Vložil: Joen, 10.07.2006 10:59
Eco, Umberto: Baudolino
Zrovny včera jsem Baudolina dočetl. Rozhodně nezklamal, takovou výpravu do minulosti jsem s jiným autorem nezažil, Eco je fenomenální. Četl jsem Jméno růže, Kyvadlo i Ostrov, Baudolino jako by spojoval všechna tato díla - zamyšlení nad mocí fikce, slova (Kyvadlo), středověká filozofie, poznání, myšlení... (Ostrov, Jméno). Není tak zábavný jako Jméno růže, zato poskytuje mnohem víc látky k přemýšlení. Kdybych měl sestavit svůj žebříček Ecových knih, tak na první místo dám Kyvadlo, co se týče druhého a třetího, tak nevím, sdílejí je Baudolino s Ostrovem. Jméno růže bych dal trochu mimo, to je třeba podle mě hodnotit zvlášť. Tajemný plamen královny Loany jsem ještě nečetl.
Vložil: Tomáš Matras, 22.06.2006 14:15
Pasolini, Pier Paolo
Jano, mám radost, že jsi něco takového zkusila. Myslím, že by stálo za to zkusit udělat výběr z těchto sbírek. Máš už něco v šuplíku? Já teď hledám čas a zatím nenacházím. Co kdybychom některé texty publikovali na interntetu?
Vložil: Jana Sovová, 10.06.2006 16:37
Pasolini, Pier Paolo
Scritti corsari a Lettere luterane jsem už v minulosti několikrát nabídla jako tip na překlad, pokaždé bez úspěchu. Pokud se ti, Tomáši, podaří najít nakladatele, který by do toho šel, byla by to pro naše čtenáře dobrá zpráva. Zaslužili by si to nejen oni, ale i Pier Paolo.
Vložil: Ewca(vrtulka), 20.03.2006 20:44
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Giovanni Boccaccio [bokačo], italský renesanční spisovatel a básník, se narodil pravděpodobně v Paříži v roce 1313 a zemřel 21. prosince 1375 ve Florencii. Příslušnost k domu Bardiů, financujících anjouovskou dynastii, mu zaručovala přístup ke dvoru, kde prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d’Aquino,... která pod jménem Fiammetta má v jeho díle podobnou funkci jako Dantova Beatrice nebo Petrarkova Laura. Po úpadku Bardiů a po otcově smrti se vrátil do Florencie. Vrcholem jeho tvorby je Dekameron (1348-53), cyklus stovky novel rozdělených po deseti na deset dní. Vypráví si je společnost tří mladíků a sedmi dívek, kteří utekli z Florencie na venkov v době moru v roce 1348. Tato rámcová povídka spojuje novely v organický celek, komponovaný podle vzoru Božské komedie s didaktickým záměrem ukázat na hierarchicky seřazených příkladech neřestí a ctností cestu k šťastnému životu, na rozdíl od Danta však pozemskému; proto bývá Dekameron nazýván lidskou komedií. Boccaccio chtěl dokázat, že italský jazyk je vhodný stejně jako latina pro všechny žánry "vysoké" literatury, např. v prozaickém románu Filocolo (1336), eposu o 18 zpěvech v Caccia di Diana (Dianin lov), v eposu Filostrato (1338) a Teseida (1340-41). Pravděpodobně po Dekameronu vznikla satirická povídka Koš aneb Bludiště lásky. Setkání s Petrarkou 1350 přivedlo Boccaccia k zájmu o humanismus. Život Dantův je prvním životopisem tohoto největšího italského básníka. Ve stáří ho představy posmrtné odplaty přiměly k zavržení vlastních děl; od úmyslu spálit je ho odvrátil Petrarca, byť sám (v dopise 1373) považoval Dekameron pouze za "mladistvou knihu, napsanou v próze a určenou pro lid". Boccacciova próza je považována za závazný vzor literárního jazyka v Evropě; Dekameron podstatně ovlivnil vývoj evropské novely a dodnes je zdrojem inspirace pro všechna umění
Vložil: Vrtulka, 20.03.2006 20:43
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Giovanni Boccaccio Dekameron Autor čtenáře v úvodu seznamuje s hrůzami, které se děly okolo roku 1348 ve Florencii. Popisuje morovou ránu, její důsledky i to, jak se k ní lidé stavěli. Tato nemoc mohla napadnou každého, a proto se lidé měli před ní na pozoru. Někteří se zavřeli doma, s nikým... se nestýkali, jedli pouze vybrané jídlo a pili nejjemnější vína. Jiní zase cestovali po krčmách a ubytovávali se v opuštěných domech, kterých bylo dost. Zkrátka - užívali si, dokud ještě mohli. Další se odstěhovali na venkov, rodiny se rozpadaly, manželé se opouštěli a dokonce nechávali o samotě i děti. To všechno jenom proto, že se báli před hroznou nemocí, kterou se mohli nakazit nejen stykem s nemocným, ale dokonce i jen s jeho oděvem. Když se někdo nakazil, nebylo úniku - do tří dnů byl nebožtíkem. Lékaři se sice snažili nalézt lék, ale bohužel marně. Mrtví byli pochovávání do jednotlivých hrobů, později však i do společných. Důvod byl prostý - nebylo místo. Ani faráři se s obřadem moc nepárali, nechtěli se nakazit, a proto velmi rychle odbyli pohřeb i několika lidí současně. Jednoho úterního rána se v kostele naprosto náhodně sešlo sedm žen, které se domluvily, že se odstěhují z města. Štěstěna jim poslala do cesty ještě tři muže, kterým vysvětlily svůj plán. Po dohodnutí nezbytných záležitostí se rozešli a hned dalšího dne odjeli z města, protož jejich příbuzní buď zemřeli nebo se také odstěhovali. Po chvíli dorazili do nedaleké vesnice, kde se chtěli usadit v tamějším paláci. Ubytovali se tedy, poobědvali, pospali a vyrazili na procházku do zahrady. Došli do herního koutku s šachovnicemi a podobnými hrami a jedna z žen navrhla, aby si vyprávěli příběhy. Všichni souhlasili, sesedli se tedy do kruhu a začali. Vystřídali se všichni. Po deset dnů si takto vypravovali příběhy, čili celkem 100 příběhů, které autor zaznamenal. První příběh vypráví o tom, jak bohatý kupec Musciatto Francezi chtěl vymáhat dluhy od několika Lombarďanů. Ti však měli velmi špatnou pověst, a proto hledal někoho, kdo by to udělal za něj. Vybral si - Ser Ciappelletto se mu zdál nejlepším, neboť měl v širokém okolí nejhorší pověst. Vyslal jej tedy do Lombardie. Tam se však ser Ciappelletto rozstonal. Lidé, u kterých přebýval, se báli, že by na smrtelné posteli mohl přiznat všechny svoje hříchy, což by jim moc obdivu nepřineslo. Vyhodit ho také nemohli - co by si o nich lidé pomysleli. Ser Ciappelletto si však nechal poslat pro toho nejlepšího a nejvíce nábožensky založeného mnicha. Ten opravdu přišel a začal jej zpovídat. Ser Ciappelletto přiznal všechny své hříchy, včetně hříchu největšího - že spílal své matce. Samozřejmě, že odpovídal křivě, mnich mu však uvěřil, a když viděl, že to s ním jde z kopce, vykonal ještě poslední pomazání. Poté ser Ciappelletto zemřel. Mnich usoudil, že o byl svatý muž a všechny o tom přesvědčil. Tak ser Ciappelletto oklamal falešnou zpovědí zbožného mnicha a zemřel; ačkoli to byl za svého života nejhanebnější člověk, nabyl po smrti pověsti světce a byl nazýván svatým Ciappellettem. Další příběh vypráví o velmi poctivém a dobrém kupci, který však byl žid. Jeho přítel Giannotto di Civigni byl taktéž kupcem a rozhodl se Abraháma naučit uctívat novou víru - křesťanství, aby po své smrti přišel do nebe jako všichni správní a poctiví křesťané. Abrahám se však nedal jen tak přemluvit, ale usoudil, že zhlédne představitele církve v Římě, a pokud opravdu budou to, co mají být, křesťanství přijme. To ale Giannotta znepokojilo, protože věděl, že jejich život není zas tak moc ideální. Abraháma však nepřinutil aby zůstal. Ten se tedy vydal na cestu do Říma. Když se tam konečně dostal, uviděl nicotný život všech představitelů církve. Po návratu domů navštívil Giannotta, který vůbec nedoufal v to, že by Abrahám po tom, co viděl, křesťanství přijal. Ten ho však přesvědčil o pravém opaku - křesťanství se mu totiž zalíbilo a rád by jej přijal. Usoudil totiž, že pokud se křesťanství stále tak vzmáhá a je pořád více skvělejší, je jediné pravé a svaté, protože jeho oporou je Duch svatý. Giannotto byl velmi šťastný, nechal Abraháma pokřtít v chrámu Notre Dame v Paříži, dal mu jméno Giovanni a dal ho vzdělat ve víře tak, že se z něj stal dobrý člověk žijící svatým životem. V jiné povídce přechytračí podkoní krále. Miluje královnu a chce s ní strávit noc. Převlékne se za krále a podaří se mu to. Král pozná, že mu někdo byl za ženou, a vypraví se najít viníka. Pronásleduje podkoního do stájí, kde se mu ztratí. Poslouchá tedy srdce všech sluhů, zda bijí klidně, jako ve spánku. Pozná viníka a ustřihne mu kadeř vlasů. Jakmile král odejde, ostříhá podkoní vlasy i ostatním. Druhý den král nemůže potrestat viníka, odpustí mu tedy, ale pod podmínkou, že se to nebude opakovat.
Vložil: Tomáš Grulich, 07.03.2006 13:46
Konference Roma Noir 2006
skvělý článek!
Vložil: Ewca, 07.03.2006 12:48
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
nejaky esej o Dekameronovi,by tu nebyl???
Vložil: redakce, 03.03.2006 17:28
Leopardi, Giacomo
Existuje pekny preklad Poesie luny od K. Bednare, z roku 1959. Nedavno vysel dalsi preklad s nazvem Zpevy, ale neni tak vydareny.
Vložil: Jana Haasová - Vesuvanka, 24.02.2006 18:36
Leopardi, Giacomo
Děkuji za tento podrobný článek, který mě zaujal. Ráda bych si přečetla dílo Zpěvy - existuje jeho překlad do češtiny?
Vložil: Xsicht, 20.02.2006 18:16
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
No dělám ročníkovou práci na Dekameron a čkal jsem, že tu bude aspon nejaky portrét Boccaccia (když už nic jinyho.....)Aspon tu mohlo byt neco o dekameronu a ne( jak rikaji ostatni o nejakym typkovi co to přelozil, myslim ze to moc lidi nezajima) jinak je to dobře z pracované
Vložil: dan, 12.12.2005 00:52
Baricco, Alessandro: Seta 2
Barrico je naprosto fenomenalni, cetl jsem Hedvabi v anglictine... tu knihu je nutne vnimat jako hudbu, symfonii, skoro by se reklo, ze to s literaturou nema nic spolecneho... ale jeste mnoho zni po docteni mi ta hudba zni v hlave.. anglicky preklad byl velmi vyvedeny.. doted slysim vsechny ty nastroje.... Napiste mi nekdo, kdo mate Silk take za sebou :)
Vložil: samodiva, 12.07.2005 09:51
Calasso, Roberto: Svatba Kadma s Harmonií
Te to fakt skvela knizka. Rozhodne doporucuju precist!!
Vložil: jirka, 13.06.2005 17:28
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
hmmm,dobře napsané,ale postrádam informace a strucné referaty o dnech
Vložil: anet, 08.05.2005 18:55
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
neco o Boccacciovi jste tu dat mohli..
Vložil: kisdo, 26.04.2005 23:26
Svevo, Italo
o italovi svevovi som doteraz vela nevedel a neviem preco, okamzite zajtra zajdem do kniznice a nieco si od neho poziciam..
Vložil: k, 13.04.2005 13:29
Svevo, Italo: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho
Uzasny roman.
Vložil: Petr, 10.03.2005 22:43
Eco, Umberto: Baudolino
Čet jsem Kyvadlo - to je báječné, Baudolina i Růži. Tato díla mne uchvátila. Snad jenom u Růže mi "kazila" prožitek skutečnost,že jsem již viděl film. Ale i tak to bylo famózní. Obdivuji Ecovy historické znalosti. Nyní se těším na Ostrov včerejšího dne. Věřím, že bude opět úžasný. Hezký den Petr
Vložil: Elis, 05.03.2005 14:11
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
ste mi fakt pomohli když musim udělat refec z dekameronu, takže jdu hledat dál....
Vložil: Tomas Matras, 02.03.2005 16:47
Pelán, Jiří (vyd.): Slovník italských spisovatelů
Pred par dny zemrel Mario Luzi......
Vložil: Juan Manuel Grijalvo, 28.02.2005 23:19
Benni, Stefano: Podivínsko
Vložil: sandy, 21.02.2005 21:29
Petrarca, Francesco
poslala jsem ti petrarku do literky možná z toho nic nepochopíš jako já aale nudila jsem se a tak jsem ti to poslala:-)) papa sandyik
Vložil: , 27.01.2005 12:13
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
hmm asi tak mám mít referát o tý knize!!a ne takovýhle hovna
Vložil: Lamanai, 10.01.2005 16:53
Baricco, Alessandro
Díky, rád jsem si o něm konečně přečetl něco víve než jen na přebalech knih. Tento autor mne strhl, dokonce mám v plánu, že se kvůli jeho a Calvinovým knihám naučím italsky. Těším se na překlad nejnovější novely, práce Alice Flemrové mne velmi oslovuje.
Vložil: Billy Bob Bean, 17.11.2004 18:10
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Slušn napsané, ale potřeboval bych něco o dekameronu, kdo to přeložil a jak to je mi jedno.
Vložil: jakub, 15.11.2004 14:52
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Fakt dobrý, já hledám informace o Boccaccio a ne o tym, kdo to překládal.
Vložil: Tiny, 03.11.2004 14:44
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Máte to pěkné!!!DOBRÝ VÝKON!!!
Vložil: Týnka, 02.11.2004 20:25
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
Potrebuju první den...ne nejaky keci...
Vložil: Jiří Špička, 26.10.2004 20:05
Pirandello, Luigi: Nahé odívati
Pro sl. Russovou: onou hrou byla nejslavnější Pirandellova hra Šest postav hledá autora (Sei personaggi in cerca d'autore), bylo to 9. 5. 1921.
Vložil: Jiří Špička, 26.10.2004 20:00
Italští básníci o moři, létě a písku: rozloučení s létem po italsku
Iloně: jméno překladatele je uvedeno na konci příspěvku a údaje o něm jsou v oddílu iliteratury věnovaném jednotlivým redaktorům. (Předkladatel děkuje za pochvalu)
Vložil: Honza, 20.10.2004 20:30
Boccaccio, Giovanni; Busi, Aldo: Dekameron. Z jedné italštiny do druhé
No to je sice hezký ale já potřebuju referát na Boccaccia a ne na nákýho jinýho chlápka...ted to budu kvuli vam hledat dal...
Vložil: Ilona Kačorová, 19.10.2004 16:35
Italští básníci o moři, létě a písku: rozloučení s létem po italsku
Velmi zdařilý výběr z italské moderní poezie. Ráda bycch si přečetla údaje o překladatalích. Děkuji. ilka
Vložil: Russová, 04.10.2004 22:33
Pirandello, Luigi: Nahé odívati
Mám k vám prosbu. V r. 1921 měla v římském Teatro Valle premiéru hra Luigiho Pirandella. Nevíte,jak se toto drama jmenuje? Děkuji vám.
Vložil: Pouštní pták, 24.09.2004 08:41
Eco, Umberto: Baudolino
Patetická a noblesní typografie Pavla Růta je možným přístupem k literatuře, ale ne jediným. Čtenáře matoucí kýč sice jako by vytvářel z knihy nový svébytný artefakt a umožňuje zvednout cenu knihy tak, že tisíc prodaných výtisků možná přinese větší zisk, než jinde prodané desetitisíce, leč cena knihy... je i mírou její dostupnosti a tedy i demokratičnosti. Snaha o úspornost má jistě svá úskalí, nicméně akademičnost ucházející se o přízeň bohatých snobů a velbloudářů je snad ještě horší variantou. Slušnost v tomto pojetí má taktéž svá úskalí. My, nedokonalí, přicházející z pouště, kteří jsme prošli ruinami svých chrámů, víme, že v integritě proklamované dokonalosti nesmí být trhlina, jak pravil Štýrský, každá chybička se v procesu stárnutí změní v odporné hnisající vředy duševní bídy. Stejnojmenný jednatel jisté distribuce a jistého vámi do nebe vynášeného nakladatelství vám zjevně nevadí, ač v řadě civilizovaných zemí je takové spojení nezákonné. Vydávat dobré knihy zavazuje, ale nic víc. Pokora dávného Odeonu dodnes znamená vše, jeho pýcha neznamá nic. Nehledě k tomu, že vaše klanění se okázalosti jde po jiných cestách, než se ubíraly a budou ubírat všechny minulé i budoucí listy přátelské, listy na podporu humanity, dopisy Olze a jiné písně písní... Kombajn na vydělávání peněz pomocí knih, ARGO s.r.o., jede na plný výkon a nikdo nezlehčuje jeho zásluhy, leč je pod úroveň člověka, snažit se vyniknout tím, že ponižuje druhého. K této ubohosti se snížili vždy jen ti nejubožejší z ubohých.
Vložil: Lamanai, 17.09.2004 16:57
Baricco, Alessandro: Hrady hněvu
Mne Bariccova kniha zcela uchvátila. Přečetl jsem již Oceán Moře a chystám se i na City a Hedvábí. Bariccovy příběhy nejsou z reálného světa. Jsou to, jak jste velmi hezky napsal, "propletence snů". Tuším, v čem mají kritici s tímto autorem problém: je nezaškatulkovatelný. Nepíše ani prózu, ani... poezii, je to jakési éterično na hranici, převažující jednou na tu, jindy na onu stranu. Ale hlavně: Baricco píše symfonie, nikoli pohodlné romány či jednoznačné příběhy. Vtip jeho knihám nechybí, naopak. Jenže je těžko čitelný, protože spočívá ve hře s rytmem, intonací, repeticí, dynamikou. Nicméně, děkuji za pohled z jiného úhlu a také za objasnění mně nečitelného a skutečně v češtině opodstatnění postrádajícího názvu. Jinak se mi ale citlivý překlad Alice Flemrové líbí moc a moc, není mnoho takových.
Vložil: Tomas Matras, 30.07.2004 16:02
Benni, Stefano: Podivínsko
Jano, gratuluji - excelentni jako vzdy!!! Takhle jsem se dlouho nepobavil. Ten preklad musel stat za to! Jen tak dal, drzim Ti palce na dalsi preklady.
Vložil: k, 08.06.2004 11:18
Vassalli, Sebastiano: Nespočet 1
JS: V pohode. Aj mne sa obcas stane, ze mi nesadne kniha, ktoru niekto iny vychvalil. Skusil som sa do nej pre istotu zacitat este raz, ci ma pamat neklame, a hned zaciatok o Timodemovom detstve mi stale pripadal vtipny. Mozno by nebolo zle, keby sa do ukazok zaradili aj dve-tri uvodne kapitolky o... "(vy)chove otrokov". Ak nebudu nikomu pripadat aspon trochu vtipne, pripustim, ze mam zvrateny zmysel pre humor. To vlastne pripustam aj tak. :-)
Vložil: Jiří (autor recenze), 07.06.2004 18:45
Vassalli, Sebastiano: Nespočet 1
Ludvíkovi: recenzi jsem sice psal pro Hosta, ale zároveň jsem členem týmu iliteratury, takže vzhledem k tomu, že nejsem schizofrenik (doufám), těžko tvrdit, že iliteratura se na kritiku nezmůže. A pokud jde o ty cancy, na iliteratuře skutečne převládají pozitivní recenze (nikoli cancy). Ale je to prostě... tím, že při našich omezených silách se spíš snažíme informovat o dobrých knihách než drtit ty špatné. Kolegovi K: humor Nespočtu opravdu není pro mě. Nenašel jsem ho v prvním, druhém, třetím ani jiném plánu. Asi je tak jemný, že se jeho zrnka ztratila neznámo kam.
Vložil: darinky, 02.06.2004 20:13
Fo, Dario: Mistero Buffo
Ahoj Radime!Promin ale zrození fantazie jsem neviděla,za to jsem te videla v muzikálu Excalibur!Byl jsi tam ze všech nejlepší!!Krásně zpíváš a k tomu i dobře vypadáš!Seš fakt jednička!!držím ti palce!Při scéně jak taháš excalibur z kamene a řekneš "NEJDE"jsem se málem rozbrečela smíchy!!Zahrál si to... vtipně,kvalitně a profesionálně!!muzikál Excalibur me uchvátil natolik,že se ho chystám ještě navštívit,tak doufám,že Mordreda budeš hrát opět ty!!!Jsi opravdu skvělý!!!Zatím ahoj:-))
Vložil: , 01.06.2004 15:31
Biamonti, Francesco
Vložil: Pietro, 29.05.2004 00:36
Vassalli, Sebastiano: Nespočet 1
Ludvík tu asi veľa recenzií neprečítal.
Vložil: Ludvík, 27.05.2004 23:01
Vassalli, Sebastiano: Nespočet 1
hmm, konečně nějaká kritická recenze, ale jako na potvoru převzatá z Hosta:-). Na vlastní kritiku se asi iliteratura nikdy nezmůže a nam tak nezbyvá prohlížet ty její cancy.
Vložil: k, 25.05.2004 18:53
Vassalli, Sebastiano: Nespočet 1
Pan recenzent, skuste si knihu precitat este raz, zjavne vam unikla jej podstata, alebo radsej nie, kupte si v trafike nejaky dobrodruzny a tajomny pribeh o Etruskoch plny prvoplanoveho humoru, lebo ten jemny nie je pre vas.
Vložil: Jana, 09.04.2004 20:52
Eco, Umberto: Baudolino
Neřekla bych, že se Ostrov včerejšího dne předchozím Ecovým románům nevyrovná...
Vložil: dady, 05.09.2003 14:04
Italští básníci o moři, létě a písku: rozloučení s létem po italsku
hezke, nostalgicke, smutne. leto je pryc -
...