libros : Španělsko, Hispanoamerika

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 17:
1

Poslední komentáře

Vložil: Niebler, 27.12.2016 02:16
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Paní doktorka Charvátová má pravdu-takto musí vypadat dno latinskoamerické literatury.Velkohubé načančané nic.Ale možná,že si Gamboa chtěl opravdu ze čtenářů/i kritiků/jen vystřelit a nyní sleduje,pobaven,triumfální cestu svého"opus magnum"světem,minimálně do nakladatelství Host. Šachová /ne "šachistická"/část... je přeložena,možná už napsána,špatně,evidentně bez znalosti hry,zmatečně.
Vložil: Hedvika, 20.11.2016 16:02
Montero, Rosa
Jako bohorovnost se zde jeví pouze vynášení takovýchto soudů.
Vložil: Anna, 07.10.2016 13:13
Montero, Rosa
K Rose Montero Bohorovná ve smyslu pyšná či povýšená rozhodně není. Obratná ve smyslu dobrá ano a dobrá žurnalistika má k literatuře přeci velmi blízko a je jí potřeba. Elena Poniatowska je také spíše žurnalistka než spisovatelka a přeci dostala Cervantesovu cenu. Dle mého zaslouženě. Ona je ta hranice... mezi obojím někdy velmi tenká.
Vložil: jan m., 03.10.2016 09:13
Montero, Rosa
spíše bohorovná obratná žurnalistka, než spisovatelka.
Vložil: Alžběta Strachotová, 14.07.2016 08:09
Gómez de la Serna, Ramón: Kinolandie
Dobrý den, děkuji moc za postřeh. Omylem jsem to zaměnila s českým vydáním jiného autorova díla, Torerského románu. Omlouvám se, chyba už je opravena.
Vložil: redakce, 13.07.2016 21:43
Gómez de la Serna, Ramón: Kinolandie
Chybu jsme opravili, děkujeme!
Vložil: Emma, 11.07.2016 21:54
Gómez de la Serna, Ramón: Kinolandie
V článku se hovoří o prvním českém vydání románu Kinolandie z roku 1930, které "už téměř zapadalo prachem". Tato informace mě dost překvapila, jelikož překlad Kinolandie od Jiřího Kasla z roku 2015 je prvním převodem tohoto díla do češtiny vůbec. Z jakého zdroje autorka informaci o domnělém českém překladu... románu Kinolandie z roku 1930 čerpala?
Vložil: jan m., 06.03.2016 21:50
Berti, Eduardo: Smyšlená zem
Kdo v této či jiné knize hledá zápletku či děj, ať neztrácí čas a raději se projede autobusem...
Vložil: vÁCLAVA ZOURKOVÁ, 10.02.2016 13:09
Benedetti, Mario: Lešení
Je dobré, že díky překladům Macheje se český čtenář seznámí s výbornými spisovateli Jižní Ameriky.Myslím, že překlad je výborný.
Vložil: anna, 30.12.2015 20:09
Vásquez, Juan Gabriel: Hluk padajících věcí (2)
Výstižná recenze k výborné knize.
Vložil: Jitka J., 16.12.2015 23:51
Serrano, Marcela: Deset žen
Knihy Isabel Allende bych tedy do "čtení pro ženy" rozhodně neřadila.
Vložil: redakce, 16.12.2015 23:47
Serrano, Marcela: Deset žen
Děkujeme za reakce, knihu jsme z důvodů, které tu zazněly, přeřadili do kategorie umělecké beletrie.
Vložil: Alžběta, 08.12.2015 15:40
Vásquez, Juan Gabriel: Hluk padajících věcí (1)
Děkuji za trefnou poznámku. Souhlasím s Vámi, že tíhnutí k melodramatu je pro hispanoamerickou literaturu příznačné a je také charakteristické i pro zmíněné autory. U nich mi ovšem připadá jako přirozená součást jejich stylu, zatímco v případě Hluku padajících věcí vyznívá tíhnutí k melodramatičnosti... (především v právě citované scéně) uměle a nezapadá do tónu celého románu. Myslím, že vnímání melodramatičnosti je také do značné míry otázkou osobního vkusu a já za sebe přiznávám, že pro mě byly některé scény zbytečně melodramatické. Ale jak píši, na kvalitě to dílu neubírá.
Vložil: Anna, 08.12.2015 10:37
Vásquez, Juan Gabriel: Hluk padajících věcí (1)
Ad Hluk padajících věcí: A není tíhnutí k melodramatu právě jedním z charakteristických rysů mnohé hispanoamerické literatury? Vždyť si s ním pohrávali mnozí autoři, z těch citovaných v recenzi i samotný Vargas Llosa či García Márquez.A nijak to nesnižuje jejich spisovatelské umění.
Vložil: Vít Kazmar, 05.12.2015 20:43
Saer, Juan José: Pátrání
Fíha, netroufl bych si Saerovi vytýkat takovéhle chyby. Ale nějak nerozumím, je kniha prvoplánová nebo nudná? Svůdně poetická, nebo útočící na nejnižší pudy? Asi od každého trochu. Já jsem naštěstí četl jinou knihu, jen se jmenovala stejně.
Vložil: Jan Rejžek, 08.11.2015 03:09
Benedetti, Mario: Lešení
Zatím jsem"dohnal" Jaro s rozbitou tváří. Výborné včetně překladu Jana Macheje! I na tuto se těším!
Vložil: Igor Daniš, 04.11.2015 11:28
Benedetti, Mario: Lešení
Výborne. Benedetti je tak trochu opomínaný, hlavne na úkor ďalších latinsko-amerických spisovateľov. Forma. Štruktúra. Témy. Pointy v poviedkach! Podobne aj Čtení z kávy. Pripájam môj text o estetike a možnostiach románu. Starší text k dejinám románu je... z r. 2009. O estetike románu (filmu) písal v ankete Kniha roka v Slove. (Za povšimnutie stojí aj Álvaro.)
Vložil: jan lukavec , 02.10.2015 17:56
Paz, Octavio: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry
Já jen chci být zdrženlivý při posuzování tak intimních věcí. Svůj pohled popsal Paz jistě přesvědčivě, moje pochybnosti jsou spíše obecného rázu: jisté věci, kam patří i otázky náboženské konverze, prostě stoprocentně jistě vědět nemůžeme…
Vložil: Michal Špína, 02.10.2015 00:39
Saer, Juan José: Pátrání
Zřejmě nedotažený pokus o trolling.
Vložil: Daniel Nemrava, 26.09.2015 16:44
Saer, Juan José: Pátrání
Takovou recenzi si pan Saer nezaslouží. Jde skutečně jen o nevšedně pojatou detektivku? Neslouží ona "laciná" zápletka k rozehrání zcela jiného příběhu? Myslím, že blbce ze čtenáře rozhodně nedělá autor.
Vložil: Jan M., 21.09.2015 07:51
Saer, Juan José: Pátrání
Výzkumná sonda badatelčina se zlomila hned při prvním pokusu o proniknutí nejsvrchnější vrstvy takřka nekonečného množství litosférických desek, z nichž útvar sestává. Když totiž stojíme tváří v tvář výjimečným výtvorům přírody či člověka, k jejich postihnutí nestačí jen dravé mládí, troufalost či odvaha.... Je rovněž a především zapotřebí široký rozhled, zkušenost, intuice, koherence a konzistence v úsudku, hloubka, cit, a vedle erudice, v tomto případě literární a snad ještě více filosofické, je nutná i nezbytná pokora.
Vložil: Anna, 15.08.2015 19:58
Paz, Octavio: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry
Janu Lukavcovi Ale vždyť o tom celá kniha je. To, že šlo o upřímnou konverzi, tvrdí věřící v katolickou víru, kteří sami byli svým způsobem fanatici, jak Paz docela přesvědčivě dokazuje. V celé knize se O. P. snaží podat důkazy (i když většinou nepřímé, ale dle mého rovněž celkem přesvědčivé), že byla... preláty k odvolání a zřeknutí se psaní donucena. Samozřejmě, pravdu se dnes už těžko dozvíme a komu se bude věřit – zda katolickým literárním kritikům nebo Octaviu Pazovi – asi záleží spíš na vlastním světonázoru každého čtenáře. Já osobně si o metodách katolické církve žádné iluze nedělám.
Vložil: jan lukavec, 10.08.2015 15:14
Paz, Octavio: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry
Ano, samozřejmě můžeme hledat obecnou analogii mezi umlčením Juany a tím, jak bylo v době komunismu bráněno v tvorbě nepohodlným autorům, i když jsou i interpreti, kteří její závěrečný životní obrat vnímali i jako upřímnou konverzi. Já jsem konkrétně polemizoval s hledáním podobnosti k politickým procesům,... během nichž docházelo k fyzickému a psychickému mučení a které končily popravou obviněného, který se před tím ke všem svým vykonstruovaným zločinům přiznal. To úplně nebyl Juanin případ, i když někdo by možná tvrdil, že ke svému „doznání“ byla rovněž donucena a že psychický nátlak může být stejně zhoubný jako ten fyzický. A co se týká českých překladů Pazových knih, kolega Valden má pravdu. Jde tedy o druhou esejistickou autorovu přeloženou publikaci.
Vložil: Milan Valden, 03.08.2015 08:37
Paz, Octavio: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry
Dovolím si doplnit, že celkově vyšly v češtině čtyři Pazovy knihy: kromě Sor Juany Inés de la Cruz je to ještě esejistická kniha Luk a lyra (přel. V. Mikeš, Odeon 1992) a dva výbory z Pazovy poezie: Na břehu světa (přel. L. Čivrný, SNKLU 1966) a Pták vteřiny (přel. V. Mikeš, Čs. spisovatel 1991).
Vložil: Anna, 02.08.2015 20:40
Paz, Octavio: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry
Nevím, do jaké míry si jako překladatelka mohu dovolit poněkud polemizovat s některými body zde uvedené recenze, aniž se vystavím nějakému odsouzení. Přesto mi to nedá a na dvě pochybnosti zmíněné v recenzi reaguji. 1) O chorobné misogynii preláta Aguiara i Seijase bych nepochybovala. Jednak ji zmiňují... dobové prameny a jednak O. Paz není jediným autorem, který na ni poukazuje, viz například Carlos Fuentes Pohřbené zrcadlo. 2) Možná, že zkratka od nátlaku církve na sor Juanu kvůli překročení ortodoxie k nátlaku komunistického režimu na ty, kdo se s ním stoprocentně neztotožnili, se může zdát poněkud krkolomná. Já si to nemyslím. Domnívám se, že i když oba režimy existovaly v různých historických epochách a na různých místech planety, mechanismy jejich působení jsou velmi podobné. Zamyslíme-li se nad tím, jak sor Juana nejprve psala oslavné básně na církev a mocné a jak byla toutéž církví a týmiž mocnými donucena vzdát se psaní a svobodného bádání, nemůže nám to nepřipomenout osud mnoha disidentů, kteří nejprve psali oslavná díla na komunismus, aby se následně stali oběťmi téhož režimu. Měla jsem možnost před lety vidět hru mexické dramatičky Margarity Uruetové Zpověď sor Juany Inés de la Cruz a nátlakové metody církve v ní byly zobrazeny mnohem krutěji, než jak o nich píše Paz (samozřejmě, šlo o drama, tudíž autorská licence a nadsázka je možná). V případě pochybností o krutosti nátlakových metod církve si myslím, že zbavit sor Juanu možnosti psát a vzdělávat se, což bylo samotným smyslem jejího bytí, bylo přinejmenším stejně kruté, jako zakázat autory nepohodlné komunistickému režimu a donutit je k mlčení, emigraci nebo i sebevraždě. Jinak má autor recenze můj obdiv, že dokázal celou sedmisetstránkovou esej skutečně přečíst a nenapsal recenzi tzv. od stolu, jak bývá dnes často zvykem.
Vložil: Marek Sedlák, 20.02.2015 21:37
Serrano, Marcela: Deset žen
Ta zmiňovaná kategorie má název na nic. Jsem 100% chlap a knihy Isabel Allende jsem zhltnul jak maliny, aniž bych měl pocit, že čtu něco pro ženský.
Vložil: Tomáš Matras, 26.08.2014 14:28
Cortázar, Julio
Dnes si připománáme sté výročí narození Julia Cortázara.... cultura.elpais.com
Vložil: Anna, 17.06.2014 14:10
Serrano, Marcela: Deset žen
Ano, máte pravdu, na I. Allende jsem zapomněla. Je u nás hojně překládaná a právě její díla bychom možná mohli do kategorie "čtení pro ženy" směle a bez váhání zařadit.
Vložil: Mirek Skala, 17.06.2014 09:16
Serrano, Marcela: Deset žen
A co Isabel Allende?
Vložil: Anna, 16.06.2014 16:28
Serrano, Marcela: Deset žen
Nevím, kdo a na základě čeho rozhoduje o tom, v které žánrové sekci bude kniha zařazena. No, ono i podle recenze by se mohlo zdát, že jde o knihu spadající do kategorie, která bývá označována "čtení pro ženy". Tato kniha je však přeci jen něčím víc než psychologickou sondou do nitra deseti různých žen.... Skrze jejich vlastní vyprávění, skrze jejich osobní osudy před čtenářem vyvstane celá chilská společnost druhé poloviny 20. století se všemi jejími charakteristikami: skrytý rasismus, rozevřené sociální nůžky, Pinochetova diktatura, problémy s identitou... To vše viděno ženskýma očima. Knihu tedy doporučuji i těm, kdo by si jinak "ženské čtivo" nikdy nepřečetli. Jde o velmi zdařilou knihu a myslím si, že pro uvedení autorky do českého prostředí byla velmi vhodně zvolena, i když nepatří k autorčiným nejlepším románům (jde spíše o deset povídek spojených prostředím psychoterapeutické ordinace). Kdy naposledy byla přeložena do češtiny nějaká chilská autorka, byla-li vůbec, nepočítám-li básnířku Gabrielu Mistralovou? Je proto dobře, že se Host k překladu odvážil.
Vložil: Frankie, 11.05.2014 14:27
Álvarez, Sergio: 35 mrtvých
Knihu lze opravdu přečíst jedním dechem, je čtivá a tempo vyprávění jen tak nepoleví. Takže, kdo má chuť na jednu jihoamerickou jízdu plnou sexu, násilí, drog, tance a hudby, tak ať neváhá :) Vytknout bych mohl leccos, ale asi nejvíc mi vadilo opakování jedné a té samé zápletky, kdy se vypravěč seznámí... s nějakou ženskou, všechno (hlavně sex) jim klape a pak se všechno posere. Občas je až moc zřejmé, že příběh slouží záměru autora vyjmenovat největší problémy Kolumbie posledních let. Myslel jsem si, že po přečtení knihy budu vědět o Kolumbii mnohem víc, ale román spíš jakoby prohloubil mé "předsudky" nebo chatrné znalosti z novin a internetu o Kolumbii plné násilí, drog a únosů. Bohužel jedna dvě stránky na wikipedii mě informovali o událostech jako útok na Justiční palác, neštěstí v Armeru atd. mnohem víc než Álvarez.
Vložil: Luisa Frascati, 10.05.2014 10:33
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Komentář Moniky mě přiměl k tomu, abych navzdory nechuti vůči diskuzím do této vstoupila. Osobně se domnívám, že neznám nikoho jiného, kdo by ke svým případným nedostatkům přistupoval s větší jasnozřivostí, objektivitou a pokorou než doktorka Charvátová. A co se týče její odbornosti, troufám si říct,... že vzhledem k její vlastní, opravdu dlouhé a vysoce kvalitní překladatelské praxi a umění (které dokládají mnohá odborná ocenění jako např. nominace i ocenění Magenesie Litery za překladovou knihu nebo Jungmannova cena) si právě ona může dovolit hodnotit cizí překlad. O tom, že si může dovolit odborně zhodnotit i knihu samotnou, ani nemluvě, neboť není jen "Anežkou", ale je významnou českou hispanistkou, která se dějinám a kritice hispanoamerické literatury rovněž věnuje už dlouhá léta, a její literární soudy jsou odbornou obcí přijímány s uznáním nebo přinejmenším respektem. Každý čtenář má právo na subjektivní dojem a hodnocení a každý odborník může zastávat odlišný názor, ovšem žádný čtenář by se neměl automaticky pasovat do role odborníka. Jak to vypadá, když samozvaný odborník kritizuje názor skutečného znalce a profesionála, můžeme vidět v komentáři Moniky. Myslím, že lepší vizitku si Monika ani dát nemohla.
Vložil: Anežka, 05.05.2014 12:54
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Zdraví odbornice na všechno! Já nikomu neupírám právo na to, že se mu může kniha líbit. Jen jsem se pokusila popsat (včetně příkladů), co na knize považuju za řemeslně špatné. Autora navíc znám osobně z jeho návštěvy Prahy, kdysi jsem přeložila jednu jeho povídku, ta mi připadala výborně napsaná a zábavná,... pak jsem jednu jeho knihu redigovala. Už tehdy jsem vnímala vady na kráse jeho stylu, dosti klopotného, rozvláčného (na rozdíl od povídky, která pěkně svištěla), opakujícího se, lexikálně dosti chudého. A Nekropolis mi prostě připadá řemeslně odfláknutá, jako nafouknutá bublina. A překladatelsky je to mizérie, to je na samostatnou studii. Nerada bych kritizovala vždycky všechno - například 35 mrtvých Sergia Álvareze, také Kolumbijce, co vydal také Host, je výborně přeložené (Lada Hazaiová)a rozhodně zajímavější a lépe napsané než Gamboa. A pro Moniku - kdyby mě znala osobně (nebo snad zná, že jsem pro ni prostě familiérně Anežka?), věděla by, že mám určitě velké mouchy, ale k nim nepatří, že bych se brala nějak smrtelně vážně. Beru vážně možná literaturu, nikoli však sebe.
Vložil: Michael Alexa, 04.05.2014 23:45
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Musím se přiznat, že podobně konfliktní typ recenzí nevyhledávám, ale v případě této dokonale průměrné knihy stojím za názorem paní ACh a nestačím se divit, co se vám na tom "hodně" líbilo. Odbornice na všechno? Nevím, ale jako čtenář Bolaňa jsem přesvědčen, že ví o čem mluví. S úctou, Michael Alexa,... čtenář.
Vložil: Monika, 04.05.2014 21:55
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Anežka byla pohoršena. Já ne, mně se to líbilo. Hodně. Na rozdíl od Anežky se nejspíš autor nebere tak vážně, jako ona, odbornice na všechno.
Vložil: Anna, 20.03.2014 15:50
Taibo II, Paco Ignacio: Nepohodlní mrtví
"Po přečtení románu pak u čtenáře může převládnout pocit, že spíše než plastickou postavou je Elías Kontra nositelem myšlenek Subcomandanta Marcose" - nenapsala bych, že může převládnout pocit, ale že tomu tak skutečně je. Pro vyjádření Marcosova myšlenkového světa, pro kritiku neoliberalismu a jeho... dopadů třeba na takový Chiapas se mi nezdá tento podivný literární útvar zrovna nejšťastnější a jeví se mi spíše jako slepá ulička. Nakolik jsem četla nejrůznější Marcosova prohlášení, mohu říci, že je v nich více literatury, než v tomto zmateném dvojpříběhu. Lze toto dílo vůbec nazvat detektivkou? Nemyslím.
Vložil: Radomila Konečná, 11.03.2014 20:54
Iturbe, Antonio G.
Nádherně napsaná kniha, i když o tak těžkém tématu. Přitažlivé je především to, že jsou tu zahrnuty i vzpomínky lidí, kteří to vše prožili a na štěstí i přežili. Kniha je napsána tak, že čtenář má pocit, že i on je vtažen do děje.Síla těch, co to vše prožívali je obdivuhodná. Nejkrásnější je část dodatků,... kde si můžeme přečíst jak dál žijí ti, kteří přežili. A když jsem o těchto lidech mohla číst v Reflexu a vidět je, tak je to opravdu to krásné. Stále i po přečtení mnoha knih s danou tématikou nejsem schopna pochopit, jak takové zla byl někdo schopen a jak se vůbec v někom mohla zrodit myšlenka, že některé lidi je třeba vyhladit.
Vložil: Ivan Jehlička, 16.12.2013 22:35
Saer, Juan José: Pastorek
Podprůměrná recenze na nadprůměrnou knihu.
Vložil: M. Skala, 26.11.2013 08:35
Poniatowska, Elena
Zasloužený Cervantes pro Poniatowskou. Když se člověk podívá na přehled všech nositelů Cervantesovy ceny, najde tam mnohá slavná jména španělsky píšících autorů (Borges, Carpentier, Onetti, Paz, Sabato, Fuentes, Roa Bastos, Bioy Casares, Delibes, Vargas Llosa, Cela, Lozano, Marsé), ale samozřejmě i... řadu jmen, která u nás znají asi jen hispanisté. Je ale zvláštní, že mezi laureáty stále chybí jedno opravdu slavné a důležité jméno: Gabriel García Márquez. Jistě, má už dávno Nobelovu cenu, ale i Cervantesovu by si jistě zasloužil, vždyť Sto roků samoty či Podzim patriarchy patří k nejkrásnějším a nejdůležitějším poválečným světovým románům!
Vložil: Tomáš Matras, 10.10.2013 09:10
Charvátová, Anežka
R. Bolano: Třetí říše
Vložil: Milan Valden, 09.10.2013 17:17
Charvátová, Anežka
A brzy vyjde v Argu další Bolano v překladu Anežky Charvátové: román Třetí říše.
Vložil: Tomáš Matras, 03.10.2013 08:42
Bolaño, Roberto: 2666
Gratuluji Anežce Charvátové! - ceskatelevize.cz
Vložil: Instituto Cervantes, 19.08.2013 15:38
Iturbe, Antonio G.: La Bibliotecaria de Auschwitz
Český překlad knihy bude představen v Institutu Cervantes v pondělí 7. října od 18:00.
Vložil: Pavel Mandys, 30.12.2012 20:50
Díaz Canales, Juan; Guarnido, Juanjo: Blacksad
Ono už to spojení "krystalicky čistý styl" je natolik subjektivní, že to každý může najít jinde. Ale v případě Blacksada je myslím jasný odkaz na chandlerovky a to ty s Philem Marlowem - Blacksad je soukromý detektiv, fešák kocour (Chandler si myslím Marlowa představoval jako Cary Granta), kterému padají... krasavice do náruče, ale nakonec to stejně nevyjde. Hammetovi detektivové jsou jiní, možná zajímavější, ale tlouštík z Kontinentální tou ikonou věru není. Takže 40. léta (první Chandlerův román Big Sleep je 1939), tam začíná také film noir, který je zase určující po vizuální stránce. Táhlo se to ještě do 50. let, tahle dvě desetiletí jsou obvykle považována za klasiku. Jestli "krystalická klasika" je dřív, to nevím, ale pochybuji.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.12.2012 19:00
Díaz Canales, Juan; Guarnido, Juanjo: Blacksad
Kterých desetiletí? Větu na záložce "Scenárista Canales pro něj vybral krystalicky čistý styl americké detektivky drsné školy ze 30. let" chápu jako odkaz na hard-boiled school Black Mask, Hammetta a raného Chandlera.
Vložil: Mia, 14.11.2012 10:59
Pizarnik, Alejandra
To je hrozně zajímavé!! Díky za postřehy a s touhou se připojuji k V. K.
Vložil: Vít Kazmar, 13.11.2012 13:42
Pizarnik, Alejandra
Jen malá poznámka k názvům děl: "Extracción de la piedra de la locura" velmi pravděpodobně není "Výtažek z kamene šílenství", jedná se o španělský název díla Hieronyma Bosche, v češtině "Léčba bláznovství" nebo také "Těžba kamene šílenství"; Pizarniková si (krom jiného) libuje v odkazech: "Práce a noci"... jsou variací na název Hésiodova díla "Práce a dni". Velmi zajímavá autorka, snad se někdy dočkáme překladu.
Vložil: Tomáš Matras, 24.10.2012 09:38
Bolaño, Roberto: 2666
Vložil: BoboKing, 07.08.2012 09:00
Llamazares, Julio: Žlutý déšť
Skvělá recenze ke skvělé knize!
Vložil: Václav Kovář, 25.04.2012 15:35
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Pracuji pro Festival spisovatelů Praha a režíroval jsem pořady na Nové scéně. Velmi si vážím všech kritických hlasů. Chápu, že video prezentace nebyla pro každého. V návaznosti na téma Existuje pouze budoucnost jsme představili řadu mladých vizuálních umělců pracujících na poli video artu a konceptuálního... světelného designu. Vnímám jako velmi pozitivní, že Festival je v tomto směru průkopníkem. Pouze bych chtěl pohledem za kulisy upřesnit k autorskému večeru Juana Goytisola - pan Goytisolo odešel ze sálu dříve na vlastní žádost - toužil se setkat s vdovou po Jorge Luisi Borgesovi, která byla tou dobou v Praze. Tím pádem musel jít číst jako první v pořadí. I mě velmi mrzí, že diskuze s panem Forbelským nemohla trvat déle. Panům Janišovi i Vassafovi se omlovám za problémy s odpočtem času.. Udivuje mě prvoplánovost některých komentářů v médiích. Naštěstí mívám dost příležitostí promluvit si s autory a hlavně s diváky. Myšlenky mohou být slušivější než košile.
Vložil: Anna, 25.04.2012 13:43
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
To Mukan Ale to vůbec nejsme v rozporu, rozhodně nemám pocit, že jsem zaspala v 19. století. Vizuální stránka věci by však měla sloužit podpoře obsahu, nikoli jej zastínit, stejně tak jako vesmírná" či "hvězdná" hudba by neměla zastínit hvězdnost samotných autorů. Podobně jako nemyslná úvodní šou pana... Pavlaty pomalu zastínila jeho skvělý výkon při čtení z Goytisolovy Makbary. Převaha vizuálního pak jde často i proti duchu toho, co říkají samotní spisovatelé. Třeba zrovna Goytisolo kdesi řekl, že žijeme ve světě, který vnímáme prostřednictvím rychle se měnících obrazů a literatura je od toho, abychom se naučili vnímat svět i jinak. Proto je škoda, když spisovatelé dostanou na vyjádření svých názorů menší čas, než by mohli, právě kvůli chrlení nicneříkajících světelných obrazů. Jinak panu Marchovi fandím, nechtěla jsem samotné konání festivalu zpochybnit, protože je skvělé, když je Praha plná literárních osobností. Určitě dostávají podobných nabídek bezpočet a můžeme být jen rádi, že přijedou právě k nám do Prahy. Je i věcí akreditujících se novinářů, aby na stránkách svých novin představili autory víc do hloubky, tam je k tomu prostoru dost.
Vložil: Petr payne, 25.04.2012 12:10
Sabato, Ernesto
Vážený pane Urbane, našel jsem ve vašem překladu románu O hrdinech a hrobech jisté víceméně vážné nedostatky. Jste otevřen rozhovoru o konkrétních pasážích a slovech? ppp
Vložil: Mukan, 25.04.2012 11:58
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Jakožto osoba zabývající se filmem, videem, vizuálnem a částečně propagací nechápu příliš výtky k "PR" festivalu. Nežijeme v 19. století a vizuální stránka jakékoliv byť sebevíc intelektuální a hluboce kulturní akce je dnes klíčová. Tím nijak nevstupuji do debaty, jestli festival takový je. Ale jak... si představujete "správné" medailonky? Jaké tam mají mít autoři fotky? Pasovky? Mladé publikum, které je jedním z cílových diváků, aby se studenti a mladí lidé o literaturu a psaní zajímali, je zvyklé na klipy, spoty na youtube, hip hop, South park a Quentina Tarantina. Obrozenecký "lienární" naučný film a la narodil se, napsal, umřel nebo v tomto případě přijel do Prahy, skutečně nikoho nezaujme. Stejně tak učebnicové titulky nikoho nenalákají. I lileterární kritik, kritik literárních festivalů by mohl občas nakouknout na nějakou současnou výstavu, zapnout televizi nebo jít do kina a případně si přečíst něco o nových médiích a reklamě. Festival je kultura, osvěta, šance na setkání, ale bez moderní propagace to nejde. Literatura v šuplíku je na nic.
Vložil: Johana Labanczová, 25.04.2012 11:57
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Za to, že festival pořádá, si Michael March zaslouží všechen obdiv. Je ale škoda, že po vynaložení tolika energie na shánění sponzorů, jí už očividně mnoho nezbývá k tomu, aby se každá položka výsledného programu po obsahové i technické stránce profesionálně připravila. Diskuze, kterou popisuje Jiří... Holub, byla útržkovitá, povrchní, a jestliže pan Holub u každého z autorů zmínil zhruba jednu větu, je to proto, že o moc víc neřekli - ať už byli ve fromě nebo ne, podoba diskuze jim to neumožnila (podobný případ nepřipravené a zbytečné debaty by se dal najít minimálně v minulém ročníku). Závěr pana Holuba mi taky připadá ukvapený - souhlasím s paní Tkáčovou - ale jinak jeho dojem z festivalu sdílím.
Vložil: Denis Molčanov, 25.04.2012 05:12
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Dobrý den, 24. dubna, jste na stránkách Iliteratury zveřejnili článek pana Jiřího Holuba, jenž měl českému publiku podat kritickou zprávu o dění na Festivalu spisovatelů 2012. Bohužel neučinil podle mě ani jedno: ani nezpravil, ani nezkritizoval. Klouzal se po povrchu jakési jízlivé, tupé glosy a... mně je neskutečně líto, že byl takový elaborát na tak kvalitním portálu, jako je tento, vůbec vypuštěn. Dovolíte mi na něj zareagovat? Ujišťuji vás, že tak nečiním pouze z přátelství k Michaelu Marchovi a kvůli blízkým vazbám na organizační tým tohoto u nás, ano, naprosto ojedinělého podniku. Jde mi o poukázání na nízkou myšlenkovou úroveň a na naprostou absenci jakékoliv argumentace, kterých se autor ve svém článku dopustil (o chabosti jeho stylu nemluvě). Z článku jsem nabyl pocitu, že Festival spisovatelů Praha je vlastně docela zbytečná, špatně zorganizovaná, nabubřelá akce o ničem. Kromě této informace, přesněji řečeno autorova dojmu, se v textu nic jiného neříká. Vše ostatní je obyčejná, hloupě novinářská anekdota, jež není ani poučná, natož úsměvná. Hovory a vystoupení jsou jen a pouze karikovány, tj. vytrženy z kontextu, každý z aktérů dostane po větě, mnohem důležitější ovšem je, jak se přitom tvářil. O tom, kdo co napsal, jaká byla úroveň textů, jejich překladů ani slovo, což je v případě kritiky literárního festivalu mírně udivující. Bohužel tento způsob anekdotického psaní k tzv. aktualitám bez jakékoliv hloubky (tedy myšlenky) je rána, která nás postihla spolu s neocenitelným darem jménem Internet. Nebylo by nakonec lepší pustit se do férové, přímé kritiky něčeho, co považuji za špatně koncipované, ztvárněné, zavádějící, nudné? Na takový názor má každý právo a já jsem si jist, že organizátoři Festivalu takovou kritiku jenom uvítají. Dokonce to vím, protože po každém vydání vlastní kritikou nešetřím – k tomu, aby se mohlo něco pohnout, je konfrontace nutná, vyzrálí jedinci i struktury by z ní strach mít neměli. Žel, žádný takový názor v předlouhém článku pana Jiřího Holuba nepadl. Jeho stať velkým obloukem obešla jedinou zásadní informaci, na kterou jsem mimochodem za svého pražského působení nenarazil v žádném z novinových článků: už víc jak dvacet let máme v Praze člověka, jenž zarputile, paličatě (ano, nedokonale, po svém!) přiváží rok co rok desítku autorů, aby se podělili o to, co píší a zažívají. Autorů, o kterých se nám doslova a do písmene ani nesnilo (už kvůli našemu malému, zdůrazňuji, malému kulturnímu rozhledu, tradiční české samolibosti a omezenosti našeho knižního trhu). Michael March (bídák, jenž se nedokázal naučit česky) dokáže jen díky svému bohatému adresáři, přehledu a přesvědčení přivézt i velká jména a ano, jako správný obchodník je se superlativy občas „prodává“. Činí tak ovšem ze svého: pro pět dní nabitého kulturního programu tráví zbytek roku sháněním podpory, sponzorů, přemlouváním všemocných úředníčků na ministerstvech. Proč se ale nechat strhávat tak malichernými měřítky jako je příliš dlouhý prezentační film či vágnost hlavního tématu? Copak není mnohem důležitější, co ten který autor nakonec sám za sebe řekne, přečte? Ještě by bylo nutné, aby o to měli čeští čtenáři zájem. Těch zvídavých, kteří nevědí všechno předem, je menšina, proto i Festival spisovatelů zůstane menšinová záležitost, s tím se musí v době nadvlády obrazu nad slovem počítat. Zvědavý a přitom vlastní pohled ven, do jiných světů prostřednictvím knihy je jediný způsob vzdoru a je opravdu velká škoda, že „novinář“, jenž by právě o tom, co se na Festivalu skutečně děje, mohl podat dalším možným čtenářům zprávu, zůstane u jízlivé „duchaplnosti“. A co se poznámky Jiřího Peňáse týče? I mistr tesař se někdy utne, konečně i pozvaní autoři nemusí být zrovna ve formě… Peňásova poznámka patřila spíše na nějaký raut k ohromení kolem stojících dam nikoliv jako pointa k už tak nedobrému textu. Denis Molčanov
Vložil: Anna, 24.04.2012 23:09
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Jsem pravidelným návštěvníkem PWF a z letošního festivalu mám rovněž rozporuplné pocity. Myslím, že světelná šou jsou již nadbytečným divadlem, z něhož se samotní autoři jaksi někam vytrácejí, a střihové medailonky autorů s citáty vytrženými z kontextu moc o autorech neřeknou. Na druhou stranu festival... nepovažuji za zbytečnost, třeba zrovna v případě Juana Goytisola. Kdo ho u nás zná? Takhle se třeba alespoň nějaké naše nakladatelství snad odhodlá k tomu, že třeba vydá něco z novější tvorby, která je tak diametrálně odlišná od toho, co tu španělsky neznající čtenáři mohli dosud číst, s výjimkou esejů Za Gaudím v Kappadokii z devadesátých let. Myslím, že zrovna Makbara by mohla oslovit i naše čtenáře. Místo času věnovaného světelné šou se ušetřený čas mohl využít pro představení autorů do hloubky, autorský večer Juana Goytisola jej podle mě mohl dát víc poznat, klouzalo se jen po povrchu. Ale jsem ráda, že se taková akce koná, když se k tomu připočtou akce jako jsou recenze nebo rozhovory s autory v novinách, není to zbytečné.
Vložil: Viktor Janiš, 24.04.2012 12:10
Festival spisovatelů 2012 - Juan Goytisolo
Technická poznámka: ona hudba "připomínající kompilaci soundtracku z Vesmírné odysey a Návštěvníků" je Vangelisův soundtrack k "Blade runnerovi", jednomu z vůbec nejslavnějších SF filmů. Hodiny na pódiu nefungovaly ani mně při diskusi s Kureishim, což mě jako moderátora dost znervózňovalo (měl jsem... na rozhovor vyhrazených 14 minut).
Vložil: Marek Sedlák, 02.03.2012 21:47
Vargas Llosa, Mario: Pantaleón a jeho ženská rota
Vargas Llosovy romány patří k mým velmi oblíbeným a Pantaleón je vskutku podařená kniha, ale která z jeho knih není... Autorka má pravdu, že čtení není jednoduché, ale být aktivním čtenářem je tak fajn. To se pak člověk ke knize rád vrací, protože mu před očima neproběhlo jen něco obyčejného, co je... sice čtivé, zabaví to i pobaví, ale pak to jen odplyne a po čase se třeba vrátit nemá cenu, protože nás už nic nečeká. To se s knihami Vargase Llosy nestane.
Vložil: Instituto Cervantes de Praga, 22.02.2012 14:18
Sabato, Ernesto (in LN)
18.4.2012, 18:00 Salón de Actos del Instituto Cervantes: Conferencia de Mario Sabato: DEL INFORME SOBRE CIEGOS AL PODER DE LAS TINIEBLAS El cine y la literatura se semejan, tanto como se parecen el agua y el aceite. La transcripción de una obra literaria, sobre todo si se trata de una obra famosa,... muchas veces ha provocado grandes discusiones. La fidelidad extrema al texto original puede respetar la letra, pero también la traición al espíritu. Como diría un personaje de Lampedusa, hay que cambiar para que todo siga igual. "El Poder de las Tinieblas", la versión cinematográfica de "El informe sobre ciegos", el capítulo más misterioso de "Sobre héroes y tumbas", fue un desafío que encaró Mario Sabato, el hijo del autor de la novela , con total libertad. Además de las dificultades de enfrentarse con un texto poético, tuvo que transformar en alegoría lo que era una profecía. Ernesto Sabato describió, con "El informe sobre ciegos", un horror que envolvería la Argentina veinte anos después. Mario Sabato filmó "El poder de las Tinieblas" en 1979, cuando la tragedia profetizada estaba en su esplendor.
Vložil: administrace, 19.02.2012 22:51
Arguedas, José María: Los ríos profundos
Chyba se vloudí, děkujeme za upozornění, opraveno.
Vložil: Marek Sedlák, 19.02.2012 21:31
Arguedas, José María: Los ríos profundos
Článek jistě zajímavý, ale použít slovo "zmenčit"... No, to by se autorce stávat nemělo.
Vložil: Marek Sedlák, 03.02.2012 12:22
Vargas Llosa, Mario: Keltův sen
Recenze je dobře napsaná, ale sama autorka jistě ví, že Casement nebyl odsouzen za vlastizradu pouze kvůli podílu na Velikonočním povstání. Co mu mnohem víc přitížilo, a troufám si říct, že právě kvůli tomu mu nebyl trest zmírněn, byl špatný odhad geopolitické situace a jeho příklon k císařskému Německu,... které zprvu považoval jako spojence v boji za nezávislost Irska. Této kapitole jeho života je v knize věnováno hodně prostoru a nezmínit ji v recenzi mi přijde jako velký nedostatek. Překlad Jany Novotné může být jakkoliv kvalitní, když potom při korekturách unikne spousta chyb. Nemyslím tím, co se překladu týče (to nedokážu posoudit), ale češtiny jako takové, nesprávných tvarů slov, jednou je tam z Rogera Robert apod. Je to docela velký nešvar a hanba korektorů. Tento odstavec není kritikou recenze, jen malou poznámkou a také povzdechem!
Vložil: Oto Horák, 11.12.2011 09:56
Parra, Nicanor (Premio Cervantes 2011)
Nicanor Parra byl také velká překladatelská láska Jana Zábrany. Z různých důvodů nevyšla knížka, ale uskutečněné překlady uveřejnil časopis Světová literatura 4/1993. Doporučuji!
Vložil: Jonas, 10.12.2011 23:03
Parra, Nicanor (Premio Cervantes 2011)
Parra jeste zije? Ten Zavadiluv vybor je dobry, doporucuji.
Vložil: Crocuta, 21.07.2011 21:29
Bolaño, Roberto - komentář k českým překladům
Tak nevím zda jsem vůbec hoden číst díla tak vynikajícího spisovatele vysoké literatury jakým Bolaňo bezesporu byl, když mezi mé oblíbené autory patří nejen ve výše se nacházejícím článku schválení Borges a Cortázar, ale pohříchu se mi velice líbila i většina u nás vydaných románů onoho proklínaného... Péreze-Reverteho? Co si počít ve vztahu k Bolaňovi s "dědkem" Márquezem? Jak vidno, podle výše uvedeného citátu autora "Divokých detektivů" je to nejspíš jen prodejný reakcionář, co na tom že jeho knihy vypovídají o něčem jiném (trochu mi to připomíná výsměšný a přezíravý postoj Mahlera vůči Brahmsovi - pro posluchače jejich hudby naštěstí naprosto nepodstatný). Mimo jiné mám rád a považuji za výborné romány Carlose Fuentese, Davida Viňase nebo Aleja Carpentiera, naproti tomu opěvovaný "Stín větru" Carlose Ruize Zafóna jsem si přečetl bez úhony, nic proti němu, ale že bych nad ním kvičel nadšením se rozhodně říci nedá - co s tím? Třeba by mi pan Zúňiga Pavlov mohl pomoci výše zmíněné autory patřičně prokádrovat a odlišit zrno od plev - jak vidno z jeho článku, nějakým marketingovým rohlíkem se jen tak opít nedá a odlišit brak určený masám od literárních skvostů ohrožených skartací mu nečiní nejmenší problém...
Vložil: Niki Wellez, 26.06.2011 18:00
Cortázar, Julio: Konec hry
Je to urcite 1 z nejlepsich knih, co sem od Cortazara cetl, jen skoda, ze sem zavahal ji koupil :-/
Vložil: Hanka, 28.04.2011 15:55
Bolaño, Roberto - komentář k českým překladům
Proboha, tím že jsem šla na křest knihy, jsem evidentně přispěla k její bulvarizaci. To jsem nechtěla, omlouvám se! A už vůbec jsem ji neměla kupovat, protože lepší by bylo, kdyby byla skartována :(
Vložil: Anna, 21.03.2011 09:55
Albiñana, Salvador
Výstava trvá, tuším, do 2. 4. Je opravdu unikátní. Bourá klišé, kterým často ještě dnes při svých představách o této zemi podléháme. Rouhodně doporučuji!
Vložil: Milan, 07.10.2010 21:45
Vargas Llosa, Mario
Konečně zase jednou dostal Nobelovku někdo světově známý, uznávaný, u nás hojně vydávaný, respektovaný autor, skutečně velký spisovatel a mistr pera! Doufejme, že se v češtině dočkáme i dalších jeho děl, např. velkého románu z roku 1969 Rozhovor v Katedrále. V listopadu vychází Llosovi ve Španělsku... shodou okolností po čtyřech letech nový román: El sueňo del celta (Keltský sen).
Vložil: Wesna, 28.09.2010 14:12
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Knihu Stín větru - ako je preložená do češtiny, som si kúpila v Girone (Katálansko), no v angličtine- teraz aj ľutujem, v originály musí byť skvelá!!! Napínavý a pútavý príbeh vás úplne pohltí, autorov štýl mne osobne veľmi vyhovoval a knihu som si doslova vychutnávala.
Vložil: franzi, 31.08.2010 18:52
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
nepostavila bych se ani na jednu stranu barikády - kniha je čtivá, dobře rozehraná, musím však přiznat, že mne pointa "byli sourozenci" a přestřelkový závěr ve stylu mission impossible (a ještě špatně napsaný) dosti zkalamal. Přestože si nemyslím, že se tato kniha stane zlatou stálicí mé knihovničky,... pořád je to hezky napsaný milostný příběh, který ve vás vzbudí touhu po barceloně¨. a nechci být sprostá, ale co je opravdu špatné, je tato recenze. Myslím, že rady typu:"okud to autor myslí s psaním vážně, neměl by psát tak černobílé postavy" si může recenzent/ka strčit za klobouk, i kdyby byly oprávněné, což si myslím, že nejsou. Tato recenze na mne působí jako čtenářský deník, který se odevzdává v osmé třídě.
Vložil: Merazim, 28.07.2010 08:19
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Šlojmo: Tvrdá slova, ale nemůžu než souhlasit. Coelho je skutečný grafoman. Do Stínu větru jsem kouknul v knihkupectví a naštěstí ho nekoupil. Odradila mě ta mediální propagace.
Vložil: Šlojmo, 27.07.2010 23:13
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Souhlasím plně s Ondrou a Evou - pěkně zaobalený brak. Dočetla jsem se sebezapřením a nemohla jsem si nevzpomenout na charakteristiku kýče od U. Eca: Kýč se tváří jako umění, napodobuje ho, takže ti méně duševně obdaření si myslí, že čtou kvalitní literaturu, a ještě mají sami ze sebe dobrý pocit, jak... jsou na úrovni. (Dnes asi není lepší příklad než grafoman Coelho.)
Vložil: Šárka Valverde, 19.06.2010 16:28
Pedrero, Paloma
podařilo se! v Opavě. viz recenze: • Hlavní stránka » Podrubriky: Kulturní přehled SALON Při koridě jsem na straně býka, říká Paloma Pedrero S Palomou Pedrero (1957) vešlo do Institutu Cervantes v Praze ženství. Žádný stereotyp dramatické umělkyně (i když je dramatička, režisérka a herečka),... žádné bolero a kastaněty (i když pochází z Madridu). Ženství silné jak lvice, nekonečně zajímavé a vyzařující. Zvětšit obrázek Paloma Pedrero FOTO: Petr Hloušek, Právo pátek 29. ledna 2010, 11:00 Oceňovaná autorka třicítky divadelních her přijela uvést českou premiéru své hry Anna 11. března o teroristickém atentátu na madridská nádraží. Drama pro pět ženských postav, jejichž osudy bezprostředně po výbuchu prořeže strach o jednoho muže, uvádí v režii Jany Janěkové od 17. ledna Slezské divadlo Opava. Už dříve se v Praze a v Brně hrály čtyři jednoaktovky Noci letmé lásky, česky jí vyšla sbírka povídek Polibky. Palomu Pedrero zajímá člověk a jeho postavení ve společnosti, zvláště je-li tím člověkem žena „ve světě ovládaném muži“ anebo ten na okraji. Dlouhodobě vyučuje bezdomovce v dramatickém kurzu. Pro ně napsala a s nimi sehrála a zrežírovala představení Spadlí z nebe. Co jste chtěla na začátku? Pomoci lidem? Podniknout divadelní pokus? Mě přitahují poražení. Jejich život je mnohem zajímavější a mně bližší. Při koridě jsem na straně býka. Nechodím na koridu, nechci, aby býk zabil torera, ale když už korida je, fandím býkovi. Před třemi lety zapálili tři mladíci bezdomovkyni spící u bankomatu. Spadlí z nebe je hra na její počest. Musela jsem vymyslet příběh, kde by si zahráli všichni z mého kurzu a všichni hlavní roli. Ale co by je zajímalo? Co by chtěli vyprávět? Svoje vlastní příběhy! Třeba že na ulici může skončit kdokoli. Psaní té hry ze začátku drhlo. Mořila jsem se s ní, měla jsem pocit, že ji nikdy nedopíšu. Nakonec jsem to koncem léta 2008 dotáhla a v tu chvíli se začaly dít zázraky. V podstatě sám od sebe se ozval sponzor, producent, první podporovatelé. Samozřejmě většina lidí tvrdila, že jsme naprostí šílenci a že není možné zkoušet a hrát s lidmi, kteří žijí na ulici. A taky se objevily všechny problémy, které si dokážete představit. Tihle lidé si málo věří a mají problém s disciplínou. Přesto se všichni kromě jednoho člověka dostali na scénu. A dnes už nikdo z nich není na ulici. Jste na ně během zkoušek měkká? Náročná jsem! Nadávám jim, mávám nad nimi bičem. Ale když mě pražský Institut Cervantes pozval na tuhle besedu a chtěli po mně název, navrhla jsem Hlas i ruce. Světy můžete překonat hlasem, literaturou, divadlem. Ale mě daleko víc uspokojilo, právě když jsme si podali ruce. Přemýšlela jste, co se s těmi lidmi stane, až projekt skončí? Po každé děkovačce říkám: Užívejte si to, potlesk trvá pět minut a pak to skončí. Spadlí z nebe uvádíme profesionálně dva roky. Vždycky jsem bezdomovcům říkala, jak je těžké věnovat se divadlu. A že musí žít v přítomnosti a že se jim pozítří může stát, že budou zase zpět spávat na chodnících. A že pokud si chtějí hledat jinou práci, ať hledají. Ale oni se nechtějí živit divadlem, oni chtějí hrát. Já nejsem zodpovědná za jejich životy, nemůžu jim nabídnout ani postel. Až to skončí, povídám, budete dál žít svůj život a já svůj. Ale můžu vám nabídnout každý týden tři hodiny svého života, protože s vámi chci být. A oni se mohli tři hodiny týdně cítit jako lidé. Nepít kávu z plastového kelímku, ale z hrnečku. Dělali něco, co dávalo jejich životu smysl. Vždycky jsem se těšila na chvíle před zkouškou. Bylo zakázané mluvit o tom, jak to mají těžké, divadlo je hra. Četli jsme Shakespeara, bavili se o smrti, o sexu… Tihle lidé mají hloubku, jakou ostatní nemají. Domnívám se, že právě oni jsou nejcitlivější a nedokáží se ochránit před zlem. Jsou mnohem křehčí, mnohem víc se třesou. Ráda bych s bezdomovci uvedla další hru. Vytvořit z bolesti krásu je velký zážitek. Paloma Pedrero FOTO: Petr Hloušek, Právo První hru jste napsala, protože se vám jako mladé herečce nelíbily role, které jste měla hrát. Proč je tak málo dobrých ženských postav? Protože je většinou píší muži. Velcí autoři uměli napsat skvostné ženské role, Médeu, Faidru, Ofélii, ale mužské vidění ženského světa zůstane vždycky mužské. Lorca psal nádherné ženské postavy, ale to byl gay. Kdybych měla jmenovat nějakého současníka, který skvěle odráží ženskou duši, je to Pedro Almodóvar. Ženy-autorky by psaly samy daleko víc, ale v cestě jim stojí padesát tisíc různých překážek. A některé hry jsou napsány, ale nedostaly se na světlo. Jenomže divadelní hra není román nebo báseň, které napíšete, a je jednou provždy hotovo. Divadlo se musí hrát. „Jsem žena,“ odpovídáte své dvorní překladatelce Šárce Valverde v programu kAnně 11. března na otázku, kdo jste. To je neobyčejná odpověď. Většina žen na sebe myslí jako na matky, manželky, anebo řeknou, co dělají. Je tohle uvědomělé ženství ve Španělsku normální? (Do rozhovoru vstoupí Pedreřina španělská kamarádka: „U ní ano!“) Pro mě je strašně důležité být ženou. Jsem naprosto přesvědčena o tom, že nic z toho, co jsem udělala a vytvořila, bych jako muž nedokázala. Pohání mě takový motorek, který mě nutí všechno si vydobývat. Kdybych nebyla žena, nic bych si vydobývat nemusela. V téhle společnosti jsou ženy na druhé koleji. A vždycky víc trpěly, ať už že s nimi muži špatně zacházeli, nebo protože musely mlčet. Ještě naše matky nemohly cestovat nebo si otevřít účet bez svolení manžela. Ženy jsou zraňovány a pošlapávány tolika způsoby! Vývoj jde strašně pomalu. K Anně 11. března říkáte, že ženy jsou prvními oběťmi jakéhokoli násilí ve světě utvářeném muži, ve kterém patriarchální postoje vnucují násilí jako prvořadý způsob dosažení vždy zištných a falešných cílů. Jste feministka? Jsem žena, jsem hrdá na to, že jsem žena, a jestliže chci rovnoprávnost žen a mužů, musím za ni bojovat. Je-li feministka ženou, která si je té nerovnoprávnosti vědoma a usiluje o změnu, jsem feministka. Osobně vám za tuhle odpověď děkuji. U nás se to neříká a bohužel ani nemyslí. Strach ze slova feministka opravdu nemám. Strach žen pochází z toho, jak s nimi zacházejí muži. Muži si vymysleli, že feministka je kastrující, hysterická ošklivka, a to je lež. Feministka je pouze člověk, který bojuje proti bezpráví a nespravedlnosti. Aby žena měla místo, které si jako složitá lidská bytost zaslouží. Tereza Šimůnková, SALON, Právo
Vložil: Ing. Milan Kochaník Ph.D., 25.03.2010 12:52
León-Portilla, A. H. de: Počátky mezoamerické lingvistiky a filologie
Dobrý den , mexické jazyky jsou bezva , rád se jimi zabývám od svých sedmi let , z nahuatlu jsem se toho naučil poměrně dost , ještě se chystám dojet také do Střední Ameriky , abych si mohl své poznatky užít v praxi . Aneh , Cualohtli Aztli
Vložil: jovanka, 08.01.2010 12:09
Manguel, Alberto: Knihovna v noci
to mruk: Všechny vulgární příspěvky a prázdné výkřiky z diskuse mažeme. Je to prostor pro debatu, ne pro urážení. Máte-li nějaké výhrady k našim textům, ráda si je přečtu - ale prosím o nějaké argumenty, rozbor, případně můžete poslat lepší recenzi - pravděpodobně ji rádi publikujeme.
Vložil: mruk, 07.01.2010 17:22
Manguel, Alberto: Knihovna v noci
Aha, takze mi budete mazat, kdyz napisu, ze Lukavec je grafoman? Pekne. Mruk.
Vložil: editace, 07.01.2010 12:12
Manguel, Alberto: Knihovna v noci
to "mruk" - tento typ urážlivých příspěvků bude redakce i nadále mazat, zde je prostor pro diskuzi
Vložil: Anna, 07.01.2010 10:39
Manguel, Alberto: Knihovna v noci
Komu to vadí, ať to nečte. Já si to přečetla docela ráda, váhala jsem před Vánoci, zda knihu koupit, či nikoli. Nakonec jsem nekoupila, po přečtení recenze váhám a půjdu se na ni znovu podívat.
Vložil: Anna, 03.10.2009 20:48
Jiménez Lozano, José: Věno po mé matce
Nejde o prekladatele, ale kdyz je na obalce uvedeno "u nas vyslo" a jsou tam uvedeny pouze publikace vydane ve Vysehradu, ackoli z dalsiho je patrne, ze to "u nas vyslo" neznamena u nas v nakladatelstvi Vysehrad, nybrz u nas v Cesku, tak je to zavadejici informace. Proc by mel ctenar patrat dal, kdyz... ma na obalce jasne napsano "u nas vyslo" bez dodatku "napriklad" ci neceho podobneho, co by ctenare navedlo, ze se nejedna pouze o dve publikace. A je to predevsim ke skode autora samotneho. Zrovna Podobenstvi a napovedi... jsou velmi povedenou knihou.
Vložil: amaral, 03.10.2009 16:43
Jiménez Lozano, José: Věno po mé matce
Zda se mi trapne, kdyz samotny prekladatel upozornuje na to, ze se nekdo dopustil zlocinu a na obalku knihu, kterou tentokrat neprekladal on sam, neuvedl "jeho" preklad. Bohuzel, dnes je "sebepropagace" v mode. Ctenar, ktery projevi o Jimeneze Lozana zajem, si cestu k dalsim ceskym prekladum bez problemu... najde. Vetsina knihoven a knihkupectvi ma katalog on-line... Nebo je stale odkazan jenom na informace na obalce?
Vložil: Ana, 02.10.2009 16:49
Bolaño, Roberto: Divocí detektivové 1
A kdy kniha vyjde? Měla vyjít 30.9. a nic a na stránkách Arga záhadně zmizela mezi dlouhou řadu připravovaných titulů bez obálky a bez upřesnění data vydání...
Vložil: Anna, 01.10.2009 15:02
Jiménez Lozano, José: Věno po mé matce
Skoda, ze nakladatelstvi Vysehrad nestalo za to uvest na obalku teto knizky i knihy vysle v jinych nakladatelstvich. Lozanova bibliografie prekladu do cestiny je totiz mnohem bohatejsi, nez je uvedeno na obalce teto povidkove sbirky, ktera mimochodem skutecne stoji za precteni. Je to skoda. Ctenar je... ochuzen o informace a sloupek vyzniva, jako by nakladatelstvi Vysehrad bylo jedinym, kdo knihy Jimeneze Lozana vydava. Pro doplneni inormace dodavam, ze nakladatelstvi Lubos Marek vydalo v r. 2001 roman Podobenství a nápovědi Rabiho Izáka ben Jehudy, 1325-1402 (Parábolas y circunloquios de Rabi Isaac ben Jehuda, 1325-1402, 1985) a v roce 2006 esej Oci ikony (Los ojos del icono).
Vložil: Martina Neradová, 30.09.2009 18:23
Silva, Lorenzo: Bolševikova slabina
Nehezké, ba přímo hloupé. Překvapivý závěr bez překvapení...
Vložil: Anna, 30.09.2009 14:38
Silva, Lorenzo: Bolševikova slabina
No to vubec neni hezke, kdyz se mi hned na obalce sdeli, za humorne vypraveni vyusti v tragedii a tim me pripravi o prekvapeni.
Vložil: k, 23.09.2009 20:30
Bolaño, Roberto: Divocí detektivové 1
Dajte ešte jeden úryvok, alebo aj dva, tento ma zatiaľ nepresvedčil.:-)
Vložil: Karlík, 25.07.2009 15:10
Gutiérrez, Pedro Juan: Král Havany
Ajksův názor nesdílím, myslím, že je to super knížka o snaze hledání kousku krásna mezi hnusem města, kterýmu je úplně u prdele, že v něm totálně prachbídně žiješ. Určitě si jí pořídim. Kaya
Vložil: asf, 08.07.2009 16:21
Gutiérrez, Pedro Juan: Král Havany
Ta knížka je neuvěřitelná sračka. Je mi jasné, že pravý význam zakázaných knih je někde jinde, ale tohle je prostě kubánský Pelc, kterého také nemám rád. Škoda, že poslední 3 knihy edice jsou tak špatné, takhle budu nad koupí další přemýšlet. ajks
Vložil: Ondra, 01.07.2009 08:56
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Koupil jsem si v knihkupectví po dlouhé době román a čekal jak si krásně počtu v díle oceňovaného španělského prozaika. Dočkal jsem se. Dočkal jsem se červené knihovny nejhrubšího zrna, snůšky banalit a klišé,dalších Tajností pařížských (které jsem ovšem četl ve 13 letech)...Tento román se nepovedl.
Vložil: foxova, 15.03.2009 16:05
García Márquez, Gabriel (2)
Dobrý den, zpracovávám referát o tomto autorovi: G.G.Marquez a potřebovala bych vědět, zda-li tento autor ještě žije pokud ne, tak kdy umřel...prosim odpověď mi piště na mail, předem děkuji.
Vložil: Martin Vlček, 11.02.2009 13:27
Rosales, Guillermo: Boarding Home
"Go for corns, chickens!" Boarding Home, Str. 57 Co to je za příspěvek??? Převyprávět příběh knihy, místo učinění nějakého osobního vhledu, či vlastního ataku na čtenáře recenze! Jen nic! Ostuda zejména proto, že Boarding Home je špičková věc jak literární, tak lidská.... Nečtěte Daniela Nemravu, ale raději citlivého a strhujícím způsobem nadaného autora Guillerma Rosalese. Doporučuji všem, pěkný den, a méně Nemravů zde, Martin Vlček
Vložil: Turdus M., 14.12.2008 10:28
Roncagliolo, Santiago
Hmm... A co je potom ve fr. la conte? ;-)
Vložil: b, 13.12.2008 18:33
Roncagliolo, Santiago
Ve francouzstine se roman rekne roman. Nouvelle je povidka
Vložil: Instituto Cervantes de Praga, 20.10.2008 13:15
Gelman, Juan: Básně
Literární večer s Juanem Gelmanem se uskuteční v pátek 21. listopadu 2008 od 18h v kinosále Institutu Cervantes, Na Rybníčku 6, Praha 2. Básníka uvede Prof. Anna Housková. Vstup bude volný, simultánní tlumočení zajištěné.
Vložil: Instituto Cervantes de Praga, 20.10.2008 13:14
Gelman, Juan
Literární večer s Juanem Gelmanem se uskuteční v pátek 21. listopadu 2008 od 18h v kinosále Institutu Cervantes v Praze. Básníka uvede Prof. Anna Housková. Vstup bude volný, simultánní tlumočení zajištěné. Navštivte naše stránky: http://praga.cervantes.es/FichasCultura/Ficha50502_63_12.htm
Vložil: Katka, 08.10.2008 13:28
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek 2
Taky jsem ji četla, byla skvělá a marně se snažím sehnat Ve jménu prasete...kdyby náhodou někdo věděl kde ji mají, budu ráda když se o tu informaci se mnou podělí. Mějte se!
Vložil: Tomáš Matras, 08.10.2008 12:33
Sabato, Ernesto (2006)
Vážená paní Charvátová, chtěl jsem se jen zeptat, jestli se nechystáte třeba přeložit Sabatovu knihu esejů La resistencia (Odolávání)? Děkuji za odpověď, s pozdravem Tomáš Matras.
Vložil: Simona , 02.10.2008 09:10
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek 2
Právě jsem dočetla tuhle knihu a jsem nadšená, že se objevilo zase něco, co mi třeba jen připomíná miláčka Ignáciuse (nebo Ignácia?). Ten zůstával dlouhou dobu jedinečný. Ale Pablo Tusset snad bude pokračovat úspěšně dál a budeme si moci pošmáknout na dalších svěžích dílech. Takže vřele doporučuji... (přečetl ji i můj nezletilý syn, který jinak nečte vůbec!) a doufám, že už existuje překlad Ve jménu prasete a brzo u nás vyjde. (Když se můžou vydávat stohy amerických Javořických). Zdraví S.
Vložil: O.Doubek, 14.08.2008 15:21
Svět literatury 37/2008 - Literatura a myšlení Latinské Ameriky
Děkuji za informaci. Z Prahy nejsem, budu se muset obrátit na redakci. Ještě jednou děkuji za rychlou zprávu. Přeji hezký den Ondřej
Vložil: Anna, 14.08.2008 13:43
Svět literatury 37/2008 - Literatura a myšlení Latinské Ameriky
O. Doubek Pokud jste z Prahy, tak určitě v knihkupectví u Fišera v Kaprově ulici. Jinak snad adresa redakce: Filozofická fakulta UK, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha1, nebo dotazem na redakci: pavel.sidak@seznam.cz
Vložil: Ondřej Doubek, 14.08.2008 13:33
Svět literatury 37/2008 - Literatura a myšlení Latinské Ameriky
Dobrý den, prosím o informaci, kde je možné Svět literatury sehnat (shánět). Děkuji Doubek
Vložil: Mariana Houskova, 13.08.2008 09:21
Gelman, Juan: Básně
Basne J. Gelmana jsem pro Host prekladala ja. M. Houskova
Vložil: faerber vratislav, 01.08.2008 08:54
Gelman, Juan: Básně
Vážení, překladatel/ka Gelmanových básní je pí Housková - či p. Nemrava? Děkuji za odpověď! VF.
Vložil: Instituto Cervantes de Praga, 29.07.2008 18:13
Gelman, Juan
Čeští čtenáři budou mít příležitost setkat se s Juanem Gelmanem osobně, a to na jeho autorském čtení 21.listopadu v Institutu Cervantes v Praze. Chystáme také druhé čtení 23.listopadu v Českém centru Praha v Rytířské, kde mu bude sekundovat český básník Zbyněk Hejda.
Vložil: mato, 18.07.2008 17:11
Arenas, Reinaldo
len zopar otazok: uz isty cas sa snazim ziskat knihu Nez se setmi od Arenasa. cital som ju v nemcine, no to som este nevedel, ze bola prelozena do cestiny. ako sa k nej mozem dostat? chysta sa uzriet svetlo sveta i dalsi preklad-napr. Palac belostnych skunku? ak ano, kedy? nechysta sa preklad Celestina-Celestino... antes del alba respektive neskorsieho spracovania, prepisu-Cantando en el pozo? Viaje a La Habana je tiez skvelym romanom a v neposlednom rade Otra vez el mar, ku ktoreho anglickej verzii som sa dostal pred rokom, no jeho druha cast je v anglictine nad moje sily... dakujem a dakujem za Vratneho i za tuto stranku.
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:17
Valente, José Ángel: V kořenech světla ryby
po dlhej dobe poezia, ktora ma zaujala.. je tam citit to hispanske, podobne ako to citie u paza, alebo pabla n., a pritom je to niecim uplne ine, krasne lyricke ale pritom jednoducho a strucne napisane verse.. nehmatatelne.. asi tak by som to nazvala.. aj ked, pacili sa mi hlavne basne na konci knihy,... z aktualneho obdobia.. takze radim citat od konca.. :D
Vložil: ulume, 10.06.2008 10:36
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Mne se preklad libi, i kdyz Babinsky me taky trosku zarazil a asi bych pouzil nejakou univerzalnejsi postavu. I mixer Eta mi prisel svym zpusobem vtipny. Ale str 137: "padesat tisic litru"? Tak se to nerika, pratele:)
Vložil: Anna, 08.06.2008 13:56
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Pri cteni Vypravece jsem se citila jako na houpacce. Nudnejsi casti se stridaly se ztrhujici cetbou. Celkovy dojem je ale nakonec dobry
Vložil: petra, 27.05.2008 21:32
Vargas Llosa, Mario: Čtyřicáté výročí románu Město a psi (2003)
Chtěla jsem se jen zeptat - z gramatického hlediska je možné skloňovat titul knihy, jako bylo tak učiněno ve druhém odstavci - "což znamenalo šťastnou volbu nejen pro Město a psy" ?
Vložil: ron, 22.05.2008 17:19
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
je to skvěle namíchanej koktejl z Umberta Eca a Johna Kennedy Toola okořeněnej drogama a chlastem. stojí za ochutnání má to grády
Vložil: petr, 21.05.2008 22:19
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
šleně čtivá kniha s ostrým humorem, fatkt doporučuji k přečtení, člověk si ke konci knihy řiká, že je škoda že za chvilku dočte. doufám že bude mít autor u nás úspěch a vyjde i jeho další dílo
Vložil: Martin, 21.04.2008 16:00
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Nech je ako chce, v súvislosti s touto debatou som si spomenul na jeden roztomilý detail v knižke: na jednom mieste v texte sa spomína mixér, pričom prekladateľ sa rozhodol preložiť jeho značku ako "ETA" - nie zlá voľba pokiaľ ide o českého, resp. slovenského čitateľa, no pokiaľ viem, tak v Španielsku... má táto skratka úplne iné konotácie.
Vložil: anezka, 21.04.2008 15:29
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Já si také nemyslím, že literatura jako taková má primárně bavit. Ale u této konkrétní knížky si myslím, že spisovatel hlavně bavil sebe i čtenáře, což je někdy také dobré a užitečné. ACH
Vložil: Erazím, 21.04.2008 12:55
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Děkuji za odpověď. Uvědomuji si samozřejmě, že tahle diskuse je zcela akademická, protože to na mně nezáleží, jaké prostředky překladatel zvolí. A také netvrdím, že to bylo špatně přeloženo. Naopak, mělo to spád a bylo to čtivé. Mě osobně to prostě, pokud si všimnu, vytrhne z toku čtení, protože se... mi mozek začne vzpouzet zjevným nelogičnostem a vtip je stejně ten tam. Ale asi se s tím budu muset smířit. Všimnul jsem si, že tento způsob převodu reálií je teď "v kurzu". (Např. Literou oceněný překlad Simiona Výtažníka) Jsem prostě zvyklý na pedantické poznámky pod čarou. Rovněž si dovolím nesouhlasit se závěrem, který se Vašeho příspěvku nabízí, že literatura má primárně bavit. Ale to je ještě akademičtější diskuze,než ta o překladu. A taky nechci, abych vypadal jako zastydlý obrozenec.:)
Vložil: anezka, 21.04.2008 10:42
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Reaguji na Erazimův příspěvek jakožto redaktorka knížky. Překladatel se rozhodl některé reálie u nás zcela neznámé "přeložit", což může být někdy sporné, ale v humoristickém textu (a to Tussetův Loupák bezesporu je) je to myslím na místě. Když se má postava vtipně charakterizovat, je určitě lepší přirovnat... ji k Viktoru Koženému než nechat jméno z originálu a přidat vysvětlivku v poznámce pod čarou - to vtip bezpečně zabije. Překladatel si s Tussetovými vtipy velmi pěkně pohrál a jeho úspěchem je, že se čtenář v Čechách směje stejně jako ve Španělsku. Přesazovat knihu do Prahy rozhodně nehodlal a "přeložených" reálií je tam jen pár - kde soudil, že je jméno dost známé i u nás, nechal je (třeba tam, kde jinou postavu přirovnává k Vargasu Llosovi). Za správné považuju třeba i to, že řetězec levných španělských hypermarketů také "přeložil" jako Lídl - každý u nás si umí představit, co to je, bez pedantských vysvětlivek. Věta složená z titulů edice Transatlantika je takové zamrkání na čtenáře, v originále samozřejmě zněla jinak, uváděli se tam u nás nepřeložení španělští autoři a filmy, jejichž názvy by tady nikomu nic neřekly - snad kromě Etxebarríy, jejíž Láska, prozac, zvědavost a pochybnosti vyšla právě v Transatlantice, a právě to nás na ten nápad přivedlo. Přiznávám, že tohle spiklenecké mrknutí jsem do překladu Ondrovi Nekolovi vnutila já. Pokud máte zájem o to, jak je to španělsky, stavte se někdy tady v Garamondu v redakci. A na závěr ještě k účelu překladu této knihy - primární myslím není, aby se čtenář něco dozvěděl o Barceloně a španělských reáliích, na to jsou cestopisy a průvodce, ale aby se pobavil, pocvičil si důvtip, třeba i jinak nahlédl na svět a život jako takový i svůj vlastní. Anežka Charvátová
Vložil: Erazím, 19.04.2008 16:41
Tusset, Pablo: Nejlepší loupákův zážitek
Knihu jsem přečetl a docela si mi i líbila. Co však mě vždycky úplně praštilo do očí byl zvolený způsob překladu, kdy přeložen je nejen text ale i některé reálie. Např. hned str. 10 "neoholená tvář ze mě dělá Babinského" str. 314 "a Viktora Koženého". Byl jsem poučen, že je to pro blaho čtenáře, že... tak není vyrušován ze čtení neznámými postavami. Podle mě je to však hloupost. Rád se z knihy taky něco dozvím. A proč to tedy překladatel nevzal důsledně a děj se tedy neodehrává např. v Praze. Nejvíce mě však zarazila věta na str. 399, která je zcela zjevně vytvořená z názvů jednotlivých děl edice Transatlantika. Zajímalo by mě, zda v originálu skutečně je nebo je to invence překladatele. A mimochodem na str. 95 se z kontextu zřejmě jedná o větrák nikoli o fén, jak je přeloženo.
Vložil: Bob, 05.03.2008 17:58
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Souhlasím s Ludmilou. Každá má volná chvíle patřila tomuto románu. Překlad chválím. Jazyk, kterým Zafon píše, je bohatý a velmi důvtipný v metaforách. Vřele knihu doporučuji.
Vložil: viva, 27.02.2008 11:04
Marías, Javier: Srdce tak bílé
Tato kniha je cista poetika... a tie famozne nazvy jeho knih!
Vložil: viva, 27.02.2008 11:03
Marías, Javier
POdla mna je Marias genialny spisovatel a zasluzil by si Nobelovu cenu, ta jeho majstrovska hra so slovami...
Vložil: Anna, 16.02.2008 20:53
Fuguet, Alberto: Las películas de mi vida
Pardon, Roberto Bolaňo
Vložil: Anna, 16.02.2008 20:51
Fuguet, Alberto: Las películas de mi vida
Pokud vím, tak tato ani žádná jiná kniha od tohoto autora do češtiny přeložena nebyla. Pokud se nemýlím, tak v posledních letech byl z chilských autorů do češtiny přeložen jen Luis Sepúlveda a Robert Bolaňo. Hledáte-li konkrétní autory, odkazuji Vás na bázi Národní knihovny www.nkp.cz V katalogu NK... by měly být uvedeny všechny knihy, které u nás vyšly, jelikož NK má právo povinného výtisku. Někteří nakladatelé sice tuto povinnost stoprocentně neplní, ale tato databáze je i přes všechny nedostatky nejúplnější.
Vložil: babajaga, 15.02.2008 23:18
Fuguet, Alberto: Las películas de mi vida
Chtela bych zjistit, jestli tato kniha byla prelozena do cestiny. Jiz nekolik let ziji mimo CR a nemam moc prehled o ceskem kniznim trhu. dekuji
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.02.2008 16:52
Qué leer 2007/12
Nepochybně jsme dostatečným důkazem, že subjektivní vnímání se může lišit do té míry, až prakticky znemožňuje smysluplnou komunikaci: Já jsem kupříkladu dospěl k přesvědčení, že je zdvořilé nebo korektní oslovovat lidi přesně tak, jak si sami říkají, na internetu tedy jak se podepisují.

Abych... se raději vrátil k článku: tvrzení, že Agatha Christie byla při svém zmizení v prosinci 1926 úředně prohlášena za mrtvou, bude další kachna; a daří se mi najít jen pár zmínek o tom, že manžel byl vyslýchán policií (což je celkem logické), o zatčení nic. Bohužel její životopisy v Městské knihovně jsou t. č. všechny vypůjčeny...

Vložil: pavla, 06.02.2008 13:36
Qué leer 2007/12
Pane Vaňku, jaká je tedy dle vašeho názoru definice profesionality? Když jsem svému příteli řekla, že jste mě ve své reakci oslovil jménem s malým písmenem, což já osobně považuji za velmi neprofesionální, odpověděl mi, že pro něj je to irelevantní, pokud je reakce fundovaná a vyjadřuje se k problematice... věci. Není skutečnost, že dvě blízké osoby mají na koncept profesionality zcela jiný pohled, dostatečným důkazem toho, co jsem již psala, totiž že vnímání profesionality může být velmi subjektivní? Na závěr bych se vás řečnicky otázala mírně modifikovanými slovy nejmenovaného klasika českého humoru: "Co vy vůbec jste? Jste vy vůbec nějaký profesionál?" P.
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.01.2008 11:01
Qué leer 2007/12
Ne, pavlo, profesionalita se DÁ definovat a hodnotit. Nepochopila jste, že mé tři vykřičníky se týkají pouze toho, jak titul ve Španělsku změnili.

A když jsme v tom subjektivním nemorálním flejmíku, musím konstatovat, že i já preferuji Kingovu produkci z 80. let před (hypotetickou) Lennonovou.

Vložil: Ivo Fencl, 14.01.2008 02:04
Qué leer 2007/12
Lorenc=Ivo Fencl. Já se pak zastyděl, protože Kinga dost znám, zatímco Lennona ne: nemůžu tedy soudit. V dobrém o Lennonovi mluví třeba v knižním rozhovoru Truman Capote. A jiní ve zlém, vidíte, už jsem zapomněl kdo. ROZHODNĚ však je podrazem úvaha, že by měl někdo menší právo žít, třeba i jen kvůli... svým levicovým či pravicovým názorům. Takto soudit by neměli ani největší znalci díla a života!!! I.
Vložil: pavla, 14.01.2008 01:35
Qué leer 2007/12
Pan Vaněk jr. píše o profesionalitě. Ráda bych mu připomněla/objasnila, že profesionalita je pojmem velmi subjektivním a co se jedné osobě zdá v literární recenzi neprofesionálně pojaté, označí jiný jedinec jako zcela korektní. Z Vaší strany například mně přijde neprofesionální (až narcistické) použití... termínu "excerpce", jehož význam je dle mého názoru drtivé většině veřejnosti neznámý. Když už tak kritizujete, že si autor nedohledal původní název (v případě "We´re All In This Together"), nechápu, že Vám, tak zodpovědnému "pátrači" po původních názvech a jejich překladech, uniklo, že "Candles Burning" a "Voces del silencio" jsou jedna a tatáž kniha s anglickým a španělským titulem. Ty tři vykřičníky se tedy nyní obracejí proti Vám. Ještě zajímavější je ovšem reakce pana Fencla. Nejprve naprosto souhlasí s výtkou, že autorova osobní připomínka je neetická (ačkoli tvrzení, že odkrývá pokřivenou část jeho osobnosti, je snad až příliš silné) a vzápětí se zachová naprosto stejným způsobem. Jeho dovolávání se Boha navíc dodává jeho příspěvku nádech fanatismu, nemohu si pomoci. Asi nejlépe se k celé problematice vyjádřil Lorenc - krátce a výstižně :-).
Vložil: Richard, 14.01.2008 01:23
Qué leer 2007/12
Ačkoliv sdílím s Helenou pocit, že takové poznámky do psaní o literatuře nepatří, přesto říkám, že Paulík má pravdu - a Fencl ne.
Vložil: Lorenc, 13.01.2008 16:13
Qué leer 2007/12
King vždy bude jenom jeden, tak jako nebohý John Lennon vždy bude jenom jeden, o tom netřeba debatovat:-)
Vložil: Jan Vaněk jr,, 13.01.2008 14:28
Qué leer 2007/12
Hlavně je to neprofesionální, psát o severoamerických spisovatelích doslovným překladem (a nanejvýš pochybnou excerpcí) španělského populárního článku bez vlastní znalosti tématu. Hillovo "El traje del muerto" je pojihoevropsku kreativní překlad Heart-Shaped Box (jako ten hit Nirvany), vcelku... klasického hororu (zato Americké psycho není ani thriller) nedávno vydaného česky pro změnu jako "Černá krabice". Když We’re All In This Together španělsky nevyšlo, proč si nedohledat původní název? Tabitha Kingová (vždycky používala vyvdané příjmení) dokončila McDowellův rukopis Candles Burning (!!!) mj. proto, že od začátku 80. let vydala skorem desítku vlastních knih; tak jaképak "vystupování ze stínu"?
Vložil: Ivo Fencl, 13.01.2008 00:02
Qué leer 2007/12
Já s Vámi, Heleno, naprosto souhlasím. Je to neetické. Současně ale dokáži etiku odložit a potom jako spisovatel jednoznačně řákám: Chvála bohu, že zabili (možná značně falešného) Lennona a nikoli geniálního Stephena Kinga. Chvála pánu Bohu!
Vložil: Helena , 12.01.2008 16:10
Qué leer 2007/12
Zajímavý příspěvek, jehož kvality však stírá odkrytí pokřivené části autorovy osobnosti, kdy prezentuje osobní pocity netýkající se hodnoceného díla a kde si osobuje právo soudit, kdo měl být zavražděn, kdo zůstat naživu a kdo by podle jeho názoru byl větším přínosem pro světovou kulturu. Narážím na... nepatřičkou část osobního recenzentova "výkřiku", že ho mrzí neuskutečnění vraždy S.Kinga M.D.Chapmanem namísto J.Lennona. Ano, koho z nás nenapadne ve skrytu duše mnohdy ještě horší myšlenka, ale hranice etiky a studu nám nedovolí ji prezentovat nahlas ani v kruhu svých blízkých, protože sami cítíme, že myšlenka patří tam, kde být má, ukrytá velmi hluboko v naší mysli. Myslím, že veřejná prezentace tohoto názoru je velmi neetická a jistě všichni víme,že povyšování určité skupinu lidí nebo jednotlivce nad ostatní je jenom začátek událostí mnohem horších.
Vložil: František Dratva, 16.11.2007 09:04
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Nechapu, proc by mel popis analniho sexu vyvolat pocit naprosteho znechuceni...
Vložil: pavla, 30.10.2007 18:16
Borges, Jorge Luis
Lidi, vzpamatujte se. Z vasich reakci vyplyvaji dve veci. Zaprve ze toho o Borgesove tvorbe zjevne vite pramalo a zadruhe, coz je o mnoho smutnejsi, ze jste zivoucim dukazem toho, ze urcita individua v nasi spolecnosti se ani 18 let po listopadu nedokazala vyrovnat s minulosti. O recenzentove politickem... presvedceni nic nevim, ale pokud ve vas slovo "zpatecnicky", ktere je semanticky velmi ruznorode (zatimco pro vas je pouze "levicacky" zabarvene), automaticky vyvolava rude politicke konotace, je mi vas lito. A jeste vice lito je mi vas kvuli tomu, ze behem cetby Borgesovy biografie dokazete myslet na politiku...
Vložil: Shabtaj, 29.10.2007 00:15
Borges, Jorge Luis
Jak můžete napsat, že v Borgesova próza směřuje k odmítání reality? Tím, že si Borges s realitou "zahrává" o ní nejspíš vypovídá víc, než obvylá "realistická próza" (existije-li něco takového). Borges nerozvrací realiru, on se ji pouze pokouší redefinovat a znovu uchopit, co je na tom zpátečnického... (tento termín mi tedy také zní krajně levičácky)?
Vložil: Anna, 02.10.2007 21:27
Martínez, Guillermo: Kdo vraždí v Oxfordu? 2
S recenzí tentokrát beze zbytku souhlasím. Jsem asi v polovině a myslím, že kniha je čtenářsky mnohem horší, než je popsáno v recenzi. Teoretické pasáže, kde se nic neděje jsou příšerně nudné. Vzhledem k tomu, že má jít o detektivní žánr, je to základní nedostatek.
Vložil: Eva, 26.09.2007 12:12
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Ta chyba ohledně hry Život je sen je skutečně tristní. Jinak román mě hodně, ale opravdu hodně zklamal. Čekala jsem silné, složité čtení, plné atmosféry, a dostalo se mi svévolnicky smyšleného, hloupého příběhu, plného těch nejbanálnějších klišé, jako by to psal amatér, který se snaží o vznešený jazyk.... Všechno to působilo lacině. Myslela jsem, že je to třeba překladem, ale ten je zde v recenzi chválen. Zatímco třeba romány od Marquéze nebo Llosy jsou neskutečně hutné a podmanivé, tohle bylo takové plytké čtení na dovolenou. Ani mě nepřekvapila informace, že autor nyní v Hollywoodu píše scénáře.
Vložil: x.j, 26.07.2007 21:53
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
knihu jsem precetla v cestine a velice me zaujala. zjistila jsem ze zafon napsal take knihy Marina a El palacio de la medianoche, nevite jestli jiz maji take cesky preklad?
Vložil: Anna, 19.07.2007 11:20
Etxebarría, Lucía: Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti
Skvělá kniha.
Vložil: Anna, 19.07.2007 11:03
Leer
No, možná bych to nazvala spíš anotací, ale to není podstatné. Je dobře, že se tu objevují i upozornění na obsah literárních periodik, alespoň má člověk přehled.
Vložil: pavel pokorný, 27.06.2007 20:38
Cercas, Javier
Kniha Vojáci od Salaminy mě velice zasáhla a oslovila, velmi všem doporučuji k přečtení. Pokorný
Vložil: Mariana Housková, 11.06.2007 19:16
García Márquez, Gabriel (2)
Ad hustec: Při psaní tohoto článku jsem pracovala s dostupnými zdroji; vycházela jsem především z autobiografie Garcíi Márqueze, kde lze nalézt většinu informací, jež uvádím (kromě toho jsem používala také například Slovník spisovatelů Latinské Ameriky či knihu Anny Houskové Imaginace Hispánské Ameriky,... ale samozřejmě i internetové stránky). Jedná se o faktografický text, nikoli o text interpretační či hodnotící, je tedy přirozené, že obsahuje stejné informace jako Vámi uvedený článek, v němž také nejde o vyjádření názoru autora, ale o sdělení základních informací, a který se taktéž zjevně opírá o autobiografii Žít, abych mohl vyprávět. Obvinění z plagiace je závažné a já pevně věřím, že zde není na místě. Profesní etika je pro mě velmi důležitá a v žádném ze svých textů jsem nikdy vědomě nepřebírala myšlenky či formulace, aniž bych odkazovala na jejich autora. V publicistických textech se faktografické informace zpravidla přebírají bez uvedení zdroje. Jsou-li však v textu opsány doslovné formulace, případně cizí myšlenky, je to selhání, za něž nesu odpovědnost. Upozorníte-li mě na taková konkrétní místa, svou chybu ráda napravím a příslušnou pasáž označím jako citát.
Vložil: hustec, 07.06.2007 19:25
García Márquez, Gabriel (2)
hustec mazec! prave jsem zjistil, ze rozsahle pasaze clanku pani Houskove jsou opsane odsud: http://www.themodernword.com - na iliterature se necituje?
Vložil: Turdus M., 01.06.2007 22:15
Roncagliolo, Santiago
Aha, takže vám přijde sémantika češtiny jako bezpředmětná? Ale no tak... Kdyby to bylo tak jednoduchý, to by vám překladatelé poděkovali, stačil by totiž softwérovej překladač, pojmy by byly identický, prostě v celym světě takhle a ne jinak! Prej v celym světě! Co třeba hauština, jak ta to rozděluje?... ;-))
Vložil: joan, 01.06.2007 09:37
Roncagliolo, Santiago
já myslím, že román=novela.. vím něco o tom, že čeština rozlišuje tyhle dva pojmy, ale beru to jako bezpředmětné.. v celým světě je pojmem novela román..
Vložil: joan, 31.05.2007 21:52
Posadas, Carmen
otra escritora comercial tipo viewegh o isabel allende
Vložil: joan, 31.05.2007 21:24
Burel, Hugo
hola gracias por tu resena.. a ver si seré capaz de encontrar el libro en internet.. supongo que no fue traducido al checo o sí?
Vložil: Turdus M., 30.05.2007 15:49
Leer
Copak tohle je recenze? ;-) No já ti nevim...
Vložil: , 24.05.2007 14:07
Borges, Jorge Luis
Hoj
Vložil: Anna, 16.05.2007 11:50
Pedrero, Paloma
Noci letmé lásky jsem viděla před časem v Divadle Na Prádle a hra, spíše tři vynikající jednoaktovky, mě velice nadchly. Držím palce a přeji hodně trpělivosti, aby se další projekt nakonec realizoval.
Vložil: Jana Janěková, 16.05.2007 10:14
Pedrero, Paloma
Paloma Pedrero je vynikající autorka velmi flefibilní vzhledem k vývoji společnosti a postavení žena v ní. Režírovala jsem její hru Noci letmé lásky v ND Brno a hodláme realizovat s překladatelkou Šárkou Valverde její zatím nepřeloženou hru Anna 11 března. Momentálně hledáme platformu pro realizaci... a překlad této hry.Odkaz www.janajanekova.com
Vložil: Ludmila, 03.05.2007 18:02
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Musím naznat, že mě kniha Stín větru nenechala klidnou....a ani nikoho, komu jsem ji půjčila. Těšila jsem se, až budu mít volnou chvilku, abych mohla přečíst si zase stránek pár...a to se mně již dlouho nestalo...doporučuji všem, kteří mají rádi tajemno, napětí a Barcelonu:-)
Vložil: Denisa Krulišová, 12.04.2007 18:30
Borges, Jorge Luis: Ars poetica
Prosím Vás napište něco o Lanselotovi děkuji.
Vložil: eva, 04.04.2007 19:38
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
pane pauliku,ze vy mate neco se slecnou kantnerovou, mj. jednou z prekladatelek citanky. ?ze vy ji panu skodovi zavidite?eva
Vložil: Anna, 04.04.2007 14:06
Roncagliolo, Santiago
Zmíněné dílo "Pudor" je román nebo novela? Myslím že spíš román. Má to 184 stran i když počet stran nemusí být úplně rozhodující. Pod pojmem novela si asi u nás představíme něco jiného. Nebo ne?
Vložil: Turdus M., 26.03.2007 13:20
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Škoda jen, že v tiráži není uvedena celá řada dalších, opravdu potřebných profesí při vzniku knihy. Například..."Kávu uvařil...", "Řízky usmažil", "Podlahu v redakci vytíral...", "Rozepsaný rukopis na zem shodil...", "Semafory při nesení rukopisu přepínal..."...atd, atd...Ti lidé si to, myslím, opravdu... zaslouží...(o řádném honoráři nemluvě)...
Vložil: erik, 25.03.2007 15:45
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Já jsem něco panu Paulíkovi vytýkal? Pardon, nevsiml jsem si.
Vložil: Daniel, 23.03.2007 16:07
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Naprosto souhlasim s Pavlou. Pokud jde o chyby, rozhodne se nejedna jen o povidku Vune citronu. Eriku, neodvadejte pozornost poucovanim Jana Paulika a radsi prispejte vlastnim nazorem, napr. na Kubanskou citanku.
Vložil: pavla, 22.03.2007 21:13
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Pan Holub ve své dlouhé reakci na recenzi Kubánské čítanky nešetří ironií, avšak možná by mĕl s kritikou začít před zrcadlem. Mimo jiné se na jednom místĕ kousavĕ ptá, proč se recenzent domnívá, že Humboldtovo zábavní centrum na Kanárských ostrovech, o nĕmž se v jedné z povídek hovoří,... je pojmenováno po přírodovĕdci Alexandru von Humboldtovi a nikoli po jeho bratrovi, jazykovĕdci Wilhelmovi. Alexander von Humboldt byl spjat s hispánským svĕtem poutem o mnoho silnĕjším než jeho bratr, Kanárské ostrovy procestoval a byl jimi okouzlen, zatímco vazby jeho bratra na Španĕlsko jsou nesrovnatelnĕ slabší. Španĕlsko sice na přelomu let 1799 a 1800 navštívil, ale pohyboval se především v okolí Madridu, v Andaluzii a na východním pobřeží. O jeho cestĕ na Kanárské ostrovy není nic známo. Alexander von Humboldt dokonce prohlásil, že na Kanárskych ostrovech prožil "...dny, jež naplnily můj život lahodností, které se již nikdy nic nevyrovnalo...". Vzhledem k tĕmto skutečnostem a k faktu, že nĕkolik škol na Kanárských ostrovech nese jméno Alexandra von Humboldta, mi recenzentova úvaha připadá naprosto správná. Je-li Alexander von Humboldt v České republice dle pana Holuba natolik znám, že mu nemusí vĕnovat vysvĕtlivku a že on sám se zřejmĕ považuje ze odborníka na poli této problematiky, nechápu, že výše uvedená fakta nezná a klade tak hloupou řečnickou otázku. Jazykovĕda v podání pana Holuba je ovšem opravdu zábava. Pokud jde o překladatelské chyby, ujišťuje pan Holub čtenáře, že "...smutnou výjimkou je právĕ a pouze zmínĕná Vůnĕ citronu, a že pokud se ve všech ostatních jedenácti povídkách najdou dohromady tři podobné chyby, pak to bude hodnĕ". Toto tvrzení je ovšem bezostyšnou demagogií, jelikož ačkoli žádná z dalších povídek "kvalit" Vůnĕ citronu nedosahuje, převyšují hrubky v překladu číslo uvedené panem Holubem naprosto bezpečnĕ, což mohu jako človĕk s výbornou znalostí španĕlštiny prohlásit zcela bez výčitek. Za sebe mohu říci, že jsem v životĕ přečetla mnoho knížek, ale s tak zoufalým překladem, jakým se může pochlubit výše jmenovaná povídka, jsem se dosud nesetkala. Kromĕ toho bych od odpovĕdného redaktora publikace a človĕka hystericky vyžadujícího argumenty očekávala ménĕ alibistický přístup než chlapské tvrzení, že "Nebýt příspĕvku "chrisiane" k recenzi Jana Paulíka, neřekl bych ani popel a radši bych si ho jako odpovĕdný redaktor Kubánské čítanky sypal sobĕ a Standovi Škodovi na hlavu." a následnou filipiku proti recenzi, případnĕ nĕjaké vysvĕtlení tohoto selhání. Otázkou ovšem je, zda je pan Holub vůbec schopen rozlišit chybu. Při četbĕ jeho příspĕvku se mi na řádku 26 zatmĕlo před očima ("Bude nĕkdo vyčítat editorovy (!!!) antologie nejnovĕjší české prózy, že do ní nezařadil..."). Namísto studia kubánských textů bych panu Holubovi doporučila, aby si prolistoval Pravidla českého pravopisu. Po přečtení Kubánské čítanky se navíc mé pocity nesrovnatelnĕ více blíží obsahu recenze než chabému pokusu pana Holuba její kvality obhájit. Na rozdíl od pana Erika pak doufám, že si pan Paulík "Holubovy výtky", pramenící ze snadno rozpoznatelné snahy odvést pozornost od vlastních chyb a zachránit tržby a založené na očividné neznalosti, k srdci nevezme.
Vložil: Viktor Janiš, 21.03.2007 15:05
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Na vysvětlenou Magdaleně: najdete-li v tiráži poznámku "k vydání připravil" (a pod tím ještě někde odpovědného redaktora), pak to znamená, že dotyčný se staral o koordinaci projektu - dejme tomu pro danou knížku našel redaktora, odnesl mu rukopis, posléze mu odnesl sazbu a případně udělal náhled zanesení... korektur. Neznamená to, že by knížku četl, proto je trochu zbytečné vytýkat mu nějaké gramatické chyby. A čistě mezi námi: já jsem s Robertem jako překladatel pracoval na cca 10 knížkách a vždy jsem byl velmi rád, že mi záda kryje on: tak dobré stylistické nápady má z redaktorů málokdo.
Vložil: Magdalena, 19.03.2007 21:48
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Nazval-li pan Robert Kubánek nesprávné oslovení ze strany autora recenze peklem a ostudou, zajímalo by mĕ, jaký termín by zvolil pro hodnocení shody podmĕtu s přísudkem "Jeptišky jí UDĚLILI stipendium..." (str.299), který on sám očividnĕ považuje za správný. Za toto gramatické rouhání... a opravdovou ostudu (uvedený jev se učí na základní škole) by dle vlastních mĕřítek zasloužil vĕčné zatracení. Dle mého názoru není človĕk s podobným jazykovým "vybavením" absolutnĕ kvalifikovaný k tomu, aby připravoval k vydání jakoukoli knihu. Amen.
Vložil: erik, 10.03.2007 21:57
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Váš názor nesdílím, snad jen v posledním bodě. I když nevím, proč by se měl pan Paulík nechat odradit. Není proč. Naopak myslím, že si vezme ty Holubovy (:-)) výtky k srdci a příště už to bude zase lepší. Stejně jako v tomhle případě konečně uvedl konkrétní příklady. A taky se těším na nějaký jeho... překlad.
Vložil: Zorbana, 10.03.2007 16:56
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Vážení pánové Eriku a Holube, na tuto stránku jsem se dostala náhodou, když jsem chtěla vědět něco více o knížce Zázrak v Andách. Zaujalo mne hodnocení recenzenta Jana Paulíka a tak jsem se podívala i na ostatní jeho práce. Nejsem odborník na LA literaturu , ba ani nevládnu španělským jazykem a tak... můj pohled je pouze pohledem běžného vášnivého čtenáře a zároveň člověka uznávajícího základní normy slušného chování. Z tohoto úhlu pohledu musím zkonstatovat, že vyznění odezvy pana Holuba je opravdu až hysterické a snad by stačilo uchýlit se ke krásnému českému přísloví, že potrefená husa nejvíce křičí. Pane Eriku, myslím, že i vy dobře víte, že oslovení recenzenta pouze příjmením je urážlivé a bylo voleno záměrně. Při jmenování recenzenta měl použít buď celé jméno nebo pouze recenzent. A Vám pane Jane Paulíku jenom vzkazuji, že role recenzenta je náročná a přeji Vám, abyste se nenechal odradit. Zorbana
Vložil: erik, 09.03.2007 10:27
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Milý (á) "pane učiteli, pane docente, pane malíři, pane instalatére nebo pane" Bubu, jste poněkud zvláštně útlocitný. Nejspíš jste si nevšiml, že Holubova reakce nebyla míněna jako osobní dopis či jiný "písemný styk", ale jako recenze na recenzi. A tam se žádné oslovení psát nemusí, ostatně by to vypadalo... velmi divně. Oni by totiž recenze neměly mít osobní charakter. Takže příště pozorně čtěte a mírněte se v odsudcích. Děkuji.
Vložil: Bubu Radley, 08.03.2007 19:29
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Několik poznámek ka reakci pana Holuba: 1) Lidé by měli ve vzájemném styku, ať již písemném nebo ústním, dodržovat mj. pravidla slušného chování. Platí-li toto obecně, pak pro pracovníky v kultuře by to mělo platit dvojnásobně. Podle pravidel slušného chování se lidé oslovují buď podle profese (například... pane učiteli, pane docente, pane malíři, pane instalatére nebo jménem, tedy například pane Nováku, pane Černý a tudíž i pane Paulíku). Výraz, který mne napadá pro chování pana Holuba k recenzentovi a uvádí ho jako Paulíka, raději nebudu nazývat, abych nebyl sprostý. Podle mého názoru mohou mít lidé na stejnou věc odlišný názor, ale vždy by měli dodržovat pravidla slušnosti. To je totiž demokracie pane Holube. 2) V závěru svého příspěvku pan Holub píše, že jediným kladem pana Paulíka je dobrá znalost španělštiny. Mám tomu rozumět tak, že pokud v překladu byly gramatické chyby, že překladatel dobrou znalost španělštiny nemá? Podle mého názoru překládat krásnou literaturu vyžaduje mj. vynikající znalost příslušného jazyka. Samozřejmě, že překladatel by měl mít vedle talentu dále obrovskou slovní zásobu, znalost cizích slov, formulační schopnosti, atd.
Vložil: Jiří Holub, 04.03.2007 23:54
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Nebýt příspěvku „chrisiane“ k recenzi Jana Paulíka, neřekl bych ani popel a radši bych si ho jako odpovědný redaktor Kubánské čítanky sypal sobě a Standovi Škodovi na hlavu. Patnáct překladatelských hrubek v povídce Vůně citronu neslouží ke cti Standovi ani mně a Paulík na ně naprosto správně poukazuje.... A pokud by jeho recenze sestávala jen z kritiky překladu Vůně citronu, tedy pouze z téměř celého čtvrtého odstavce recenze, počínaje větou „Nejhůře působí z tohoto hlediska...“ a konče „...jak se mohl takový text dostat až ke čtenáři“, pak by tvrzení „chrisiane“, že jde o skvělou a kompetentní (odbornou) recenzi s faktickými a zásadními argumenty, bylo zcela na místě. Vztáhneme-li ale toto hodnocení na celou recenzi, pak v žádném ohledu neobstojí. Hlavním jejím nedostatkem totiž právě je, že svoje posouzení editorské a literární hodnoty Čítanky Paulík nezakládá ani na jednom jediném přesvědčivém či obhajitelném argumentu. V prvním odstavci Paulík uvádí, že editor knihy Škoda za jeden z hlavních kritérií zvolil požadavek, „aby povídka vyšla nejpozději na začátku devadesátých let“. Další věta pokračuje takto: „Sám [tj. Škoda] však přiznává, že ,samozřejmě odpadla celá řada skvělých autorů, kteří do tohoto časového pásma nespadají‘.“ Odporovací spojka „však“ tu uměle a nesmyslně sugeruje, že zvolená kritéria nebyla zvolena správně, a Škoda se tudíž musí „přiznat“, že řada skvělých autorů se do Čítanky nedostala. Nechápu, proč by tato skutečnost sama o sobě měla znamenat, že daný výběr je špatný. Jednak třem z pěti „skvělých autorů“, jež Škoda zmiňuje (Casey, Arenas, Piñera), už z jejich díla v češtině vyšlo několik překladů (posledním dvěma i knižně), jednak se také Čítanka v duchu celé ediční řady zaměřila na nejnovější povídkovou tvorbu, a starší autory zkrátka vynechala. Bude někdo vyčítat editorovy antologie nejnovější české prózy, že do ní nezařadil Škvoreckého nebo Hrabala, třebaže jsou ve světě bezpochyby známější, ba i skvělejší než Rudiš nebo Balabán? Recenze pak pokračuje souvětím, v němž vyniká pozoruhodná neosobní konstrukce „lze se domnívat“, jež Paulíka jako by zbavovala odpovědnosti za hodnocení a přenechávala ho jakési objektivní, vyšší, i když trochu opatrné instanci. Tato instance, která argumentuje tím, že „výběr autorů podléhal spíše sympatiím jednotlivých překladatelů“, pak už snadno smete předchozí tvrzení, v němž se připouští, že povídky „víceméně“ respektovaly zvolená kritéria. Opět nechápu, proč by literární sympatie jednotlivých překladatelů měly být samy o sobě špatné. Měli si snad překladatelé v zájmu objektivity vybrat autory, kteří jim jsou lhostejní nebo dokonce proti srsti? A to nehledím na fakt, že povídky spolu se S. Škodou vybírala Margarita Mateová Palmerová, jež je přední současná kubánská kritička a má přehled, co je v povídkové tvorbě posledních patnácti let důležité a co nikoliv. V posledním souvětí prvního odstavce znovu dominuje neosobní instance „je těžké uvěřit tomu“, která opět vyjadřuje pochybnosti, že by šlo o reprezentativní výběr, a to z důvodu, že „po slibném začátku [...] nadšení z četby opadá“. Pokud existuje přímá úměra mezi nadšením z četby a reprezentativností výběru, pak samozřejmě dávám Paulíkově instanci za pravdu. Druhý odstavec recenze by patrně měl ilustrovat tvrzení z prvního odstavce, tedy že vybrané povídky jsou slabé, a tudíž špatně vybrané. Píšu patrně, protože z pěti zde zmiňovaných povídek pouze čtyři Paulík nějakým způsobem hodnotí, zatímco o páté z nich (Jih: šířka 13 Ángela Santiestebana) jen napíše, o čem je. Ostatní soudí následovně: Havanaguana Zoé Valdésové „je snesitelná jen díky tomu, že se čtenář v jejím závěru dozví, jak se jmenuje nejvíce osvěživé kubánské pivo“. Nerozumím, proč by povídka měla být snesitelná právě kvůli této informaci. Proč ne třeba kvůli tomu, že hlavní hrdinka občas zezelená jak leguán nebo třeba že jde o nejkratší text antologie? Hlavně ale Paulík nevysvětluje, proč vůbec je povídka tak nesnesitelná. O povídce Senela Paze Vlk, les a nový člověk Paulík tvrdí, že „je atraktivní zejména proto, že podle ní byl natočen legendární film Jahody a čokoláda“. Jistě, povídka byla vybrána proto, že je Aleův film v Čechách známý, a proto by měla českého čtenáře zaujmout, ale to ještě neznamená, že je povídka horší než film. Vedle očividných odlišností, jako je např. titul nebo závěr, jsou v ní i zásadní pasáže (např. „lezamovský oběd“), které do filmového jazyka převést nelze a jež mohou existovat pouze v textové podobě. Tyto skutečnosti ukazují, že povídka není pouhou předlohou pro film, ale že jde o svébytné umělecké dílo, jež by mělo být souzeno sobě přiměřeným způsobem. Nad další povídkou, Duch prasete, v níž její autor René Ariza „přivádí na scénu cynického hrdinu, žijícího v absurdní realitě“, si Paulík povzdychne, že kvůli roku úmrtí nemohl být do Čítanky zahrnut Virgilio Piñera, který „dokázal podobné příběhy dotáhnout k absolutní formální i obsahové dokonalosti“. Jednak Piñerovi, jak jsem napsal výše, už v češtině vyšel před rokem a půl výbor z jeho povídek knižně a jednak Paulík opět nevysvětluje, proč by příbuzná poetika měla znamenat, že autor, který s ní přišel dříve, má být automaticky lepší než ten, který takto začal psát později. Takovéto tvrzení by se nejprve muselo jaksepatří vysvětlit a na to Paulíkova několikaslovná a neutrální charakteristika Arizovy povídky a bezvýhradné, avšak pro absenci jakýchkoli argumentů úplně prázdné vychválení Piñery opravdu nestačí. Povídka Portrét Pedra de Jesús López podle Paulíka může svým „naturalistickým líčením (homo)sexuálních styků, orálního i análního sexu a pohlavních orgánů“ stěží vyvolat u čtenáře něco jiného „než pocit naprostého znechucení“. Za prvé, co se týče množství otevřeně zobrazené erotiky, tak Jesús López daleko zaostává třeba za autobiografií Než se setmí onoho „skvělého“ a Čítankou opomenutého Reinalda Arenase a za druhé si Paulík nevšiml, že sexuální naturalismus Jesúse Lópeze je značně parodický, a to mimo jiné proto, že je založen na odkazech na sexuálně velmi otevřenou báseň Allena Ginsberga a citátech z ní. Tato intertextuální rovina plus pseudofilozofický deník jednoho z protagonistů by také měly uspokojit Paulíka, podle něhož je v povídce slibovaných filozofických a literárních narážek jak šafránu, leč se tak ze záhadných důvodů nestalo. Poslední povídka, jež je v tomto odstavci Paulíkem hodnocena, a také poslední povídka výboru je Pláž, kterou „její autor Carlos Victoria napsal stručným a jasným jazykem a její realistický styl je po předchozích experimentálních textech příjemným oživením, nohy jí ovšem podráží kýčovitý závěr“. Tady si Paulík ke svému částečně kladnému hodnocení postavil hodně vachrlatý oslí můstek. Jednak nechápu, proč by experimentální texty měly být apriori nuda a realistické texty příjemné osvěžení, jednak z dvanácti povídek takovému označení – shodneme-li se, že „experimentální“ znamená formálně netradiční vyprávění – odpovídají pouze dvě povídky, a to zmíněný Portrét P. de Jesús López a Dým J. D. Curbela (tuto povídku navíc Paulík cituje v třetím odstavci recenze, v němž se věnuje „silným místům“ Čítanky, jinak řečeno, tento text považuje za dobrý). Co se týče onoho závěru, který podráží nohy zbytku povídky, pak by zase Paulík, aby mě přesvědčil, musel vysvětlit, co rozumí pod označením kýčovitý. Že hrdina svou matku nakonec utopí, nebo že se raději utopí sám? Nevím. Třetí odstavec je tedy věnován tomu lepšímu v Čítance a sestává z výčtu povídek, „které činí četbu místy smysluplnou (či alespoň zábavnou)“ a z jejich jednovětých, tu výstižnějších, tu méně výstižných charakteristik (u povídky Návrat blázna Osvaldita si „věrně a působivě vystiženou nostalgickou atmosféru Havany“ Paulík plete se steskem hlavního hrdiny po mladých páskovských letech – o Havaně tu není skoro řeč; hlavním tématem povídky Vůně citronu každopádně nejsou „úvahy děvčátka, jehož matka čelí obvinění, že pomáhala svému druhovi při útěku z ostrova“). Pokud jde o jejich hodnocení, tak se Paulík u tří z nich omezuje na šest přívlastků („věrně a působivě vystiženou“, „brilantní dialogy a slovní hříčky legendárního Guillerma Cabrery Infanteho“, „příjemně mrazivém textu“, „citlivou formou“). Tři zbylé charakteristiky, jež se týkají povídek O jednu krávu víc nebo míň, Dým a Jih: šířka 13, jsou hodnotově neutrální, a nedozvíme se tudíž ani náznakem, proč zrovna tyhle texty by měly být tak dobré. Odstavec přesto Paulík uzavře tvrzením, že „podobně silných míst se zde vyskytuje poskrovnu“, a tudíž nepodloženě sugeruje, že Čítanka je z větší části – pokud jde o zábavnost a smysluplnost – slabá. Čtvrtý a nejdelší odstavec recenze je věnován patnácti chybám v překladu povídky Vůně citronu, a jak už jsem řekl výše, tato kritika je zcela na místě. Celý odstavec ale uvozuje Paulík větou, že „některé povídky se bohužel vyznačují navíc špatným překladem (výjimkou jsou například zručně převedené slovní hříčky Cabrery Infanteho)“, z níž můžeme nabýt dojmu, že stejně odbytě přeložený a zredigovaný jako Vůně citronu je až na výjimky celý zbytek knihy. Mohu ale čtenáře ubezpečit, že smutnou výjimkou je právě a pouze zmíněná Vůně citronu, a že pokud se ve všech ostatních jedenácti povídkách najdou dohromady tři podobné chyby, pak to bude hodně. V pátém odstavci Paulík kritizuje „systém, podle něhož editoři (vedle S. Škody ještě Margarita Mateová Palmerová) rozdělovali poznámky pod čarou“. Za tento systém jsem zodpovědný já a jsem přesvědčený o tom, že každý, kdo poznámky pod čarou psal, potvrdí, že výsledek je vždycky diskutabilní, a to ze dvou důvodů. Za prvé je tu omezení dané řekněme „grafickou přijatelností“ a „čtenářskou plynulostí“, tedy aby příliš mnoho poznámek pod čarou nerušilo vzhled stránky a aby příliš často neodvádělo čtenáře od samotného textu. A za druhé jsou poznámky pod čarou dány tím, jakého modelového čtenáře si přejeme mít, a tudíž jakou sumu znalostí u něj můžeme očekávat. Když vezmu popořadě Paulíkovy výtky, pak mám za to, že kubánský klasik Lezama Lima je přece jen ve střední Evropě méně znám než Němec Humboldt (navíc není jasné, jak se domnívá Paulík, že jde o přírodovědce Alexandera, neboť v textu je jeho jméno zmíněno pouze v souvislosti se zábavním „Humboldtovým centrem“. Proč by se tedy nemohlo jednat o jeho bratra, filologa Wilhelma?). V případě Manuela Puiga by šlo o poznámku k povídce Dým, v níž je ale zmíněno tolik jmen, že kdybych měl napsat ke každému z nich vysvětlivku, jejich rozsah by byl neúnosný. U herce Rocka Hudsona souhlasím, že by v poznámce měla být zmíněna jeho homosexualita, třebaže si myslím, že tato okolnost z kontextu jasně vyplývá. A zpotvořený název Velázquezova obrazu bohužel vznikl vinou tiskařského šotka. V posledním odstavci recenze Paulík pochválí závěrečnou Aguilerovu esej (pro mě opět nepochopitelně – proč by „výrazný osobní nádech“ měl být na škodu napsání „poměrně poutavého panoramatu kubánské literatury“?) a bibliografii. Jeho celkový dojem z Kubánské čítanky je však „rozpačitý“. Podtrženo sečteno, děkuju Janu Paulíkovi za zájem o Kubánskou čítanku a poukázání na překladatelské chyby v povídce Vůně citronu. Zároveň ale musím dodat, že jediné, co z jeho recenze vyplývá, je, že umí dobře španělsky. Pokud jde o jeho schopnost zhodnotit literární hodnotu a koncepci antologie a svůj soud přesvědčivě vysvětlit a obhájit – což od recenzenta očekávám –, pak se blíží nule.
Vložil: chrisiane, 26.02.2007 21:05
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
nenechci kritizovat, vazim se te prace! ale je skoda, kdyz se pak zjisti, jak preklad je zanedban.. no jo... libila semi esej aguilery
Vložil: erik, 26.02.2007 20:05
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Jojo, konečně i s argumenty. Standa bude mít radost :-))
Vložil: christias, 26.02.2007 18:52
Vila-Matas, Enrique
jo, tady diky za ten rozhovor.. chrs
Vložil: christias, 26.02.2007 18:37
Vila-Matas, Enrique
skvele, diky.. ze se preklada. snad nekdy prijede zase do prahy, treba na festival!
Vložil: chrisiane, 26.02.2007 18:16
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
skvela a kompetentni (odborna) recenze. potesila. ne pro jeji kritiku, ale pro jeji fakticke argumenty, ktere jsou skutecne zasadni. dekuji! chrisiane.
Vložil: iliteratura, 26.02.2007 13:01
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
to josef, to Anna: omyl, samozrejme, uz je to spravene. js
Vložil: josef, 25.02.2007 23:18
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Taky se ptám :-)
Vložil: Anna, 25.02.2007 10:22
Škoda, Stanislav; Mateová Palmerová, Margareta (eds.): Kubánská čítanka
Proč je to v sekci řecké literatury?
Vložil: Radoslav Valkovič, 11.02.2007 16:44
García Márquez, Gabriel (2)
Často si kladiem otázku, ktorá kniha z minulého storočia je tá najlepšia. U mňa osobne sa na najvyššom mieste v osobnom, čiastočne subjektívnom rebríčku držal Bellowov Herzog, no po prečítaní Márquezových Sto rokov samoty, som musel vnútorne prehodnocovať. Znovu popremýšlať, stanoviť si priority a zobrať... to, takpovediac, od podlahy. Do toho času som mal prečítaného Márqueza a jeho Lásku v čase cholery, Kroniku vopred ohlásenej smrti, Opadané lístie, no chýbala mi Sto rokov samoty. Siahol som po nej až tento rok a , pravdupovediac, som neoľutoval. Automaticky sa stala mojou najknihou, to nehovorím pateticky, len konštatujem. Toľko brilatných obrazov, atmosféra v podobe vôní, obrazov, farieb Latinskej Ameriky, magično zmiešané s reálnosťou, to dáva dielu ten pravý šmrnc. Žiadnemu náročnému čitateľovi by toto dielo nemalo chýbať, dá sa k nemu vracať, premielať ho na jazyku ako dobré víno, nechať sa unášať magickými, mýtickými opismi a vycibrenou štylistikou. Je top výnimočné dielo.
Vložil: Anna, 05.02.2007 17:12
Borges, Jorge Luis
Až do této chvíle jsem si nemyslela, že Borges psal výpravnou prózu. Nevím, nevím.
Vložil: Hummel, 04.02.2007 22:21
Borges, Jorge Luis
typicky levicacky mozek recenzenta: "Je možné říci, že Borgesova tvorba je tím, jak neustále směřuje k odmítání či rozvracení reality, úniková až zpátečnická" a a take trapny.
Vložil: Anna, 17.01.2007 20:43
Ruiz Zafón, Carlo: Stín větru
Normálně bych se o tom nezmiňovala, protože vím, že k omylu může lehce dojít, ale když autorka recenze chválí připojené vysvětlivky, nedá mi to: pokud autor vysvětlivek přisoudí stěžejní dílo španělské literatury a sice drama Život je sen Tirso de Molinovi, když jej přitom napsal Pedro Calderón de la... Barca, je to opravdu nemilé.
Vložil: iliteratura, 16.01.2007 21:38
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Heleně: román vyšel česky pod názvem Stín větru
Vložil: Zuzana, 16.12.2006 17:30
León-Portilla, Miguel: Mezoamerické literatury
Potřebovala bych některé ukázky latinského písma k vitisknutí předem děkuji.
Vložil: Erik, 14.12.2006 00:08
Rosales, Guillermo: Boarding Home
:-))
Vložil: Daniel, 13.12.2006 18:52
Rosales, Guillermo: Boarding Home
Uz jsem se bal, ze se neozvete. Beru si vase prazske pripominky k srdci. Nastesti nejde o nejaky syndrom, spis o nestastnou nahodu. Z dilny pana Zavadila se mi libily Studene povidky, rovnez i Basne proti plesateni. Dokonce se chystam chvalit i Kubanskou citanku.
Vložil: Erik, 13.12.2006 17:45
Rosales, Guillermo: Boarding Home
Že by nějaký olomoucký syndrom?
Vložil: Turdus M., 13.12.2006 10:29
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Děkuji pane nedokonalý, pěkně jste doplnil můj příspěvek a vlastně i hezky vypointoval, i když asi trochu nechtěně. Inu nedokonalí jsme, jako kozlova zahrada. Mimochodem, kosi v noci nezpívají, to si pletete se slavíkem (také ovšem zástupcem zmíněné čeledi), kterýžto je ale na výletě v Africe. I když... dnešní kosi ve městě jsou tak zblblí, že někdy pějou fakt i v jedné zimní noci, jako cestující... tak se nám ta příroda nějak polidšťuje... Zdravím nedokonalost, právě že jen ta nás činí lidmi a dělá svět mnohem zajímavějším flekem pro život. A recenze vyšla zase naprázdno, ha.
Vložil: nedokonalý, 13.12.2006 09:39
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Milý pane Turdusi, patrně jste se víc zaposlouchal do zpěvu kosů „tikstikstikstiks“ a tím pádem jste v diskusi a v recenzi přehlédl, kdo knihu překládal. Moc rád Vám to shrnu, abyste zbytečně nezdržoval paní Charvátovou od překladů, korekcí a redakce dalších knížek… Byla-je odpovědnou redaktorkou i... této knihy. Sama v diskusi přiznává, že si Petr Zavadil s překladem poradil výtečně, a že při redigování se do knihy občas začetla a málem zapomínala, že rediguje..a, že už neprovedla poslední korekturu, která by měla překlepy a chyby v dělení vychytat. Tu prý dělal korektor. Uznala, že je to nepříjemná věc rušící ve čtení, a patřičně se omluvila. Záhadou tedy zůstává, kdo byl korektorem vzpomínané knihy. I když ne tak docela, mne je totiž jasné, že to byl někdo nedokonalý. Tak nedokonalý, jako jsme my všichni, v důsledku nedokonalosti světa, nedokonalí… Autor recenze: Jan Paulík Autor: Mario Vargas Llosa Název: Kozlova slavnost Název originálu: La Fiesta del Chivo Nakladatel: Mladá fronta Knihu k vydání připravil: Robert Kubánek Překladatel: Petr Zavadil Redakce: Anežka Charvátová, Kateřina Tvrdá Rok vydání: 2006 Vydání: 1. Počet stran: 416 Rozměr: 145 x 205 Hmotnost: 400 g Provedení: hardback ISBN: 80-204-1151-8
Vložil: Turdus M., 13.12.2006 01:13
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Křídla roztáhnout a hlavu vzhůru, přátelé četby a textoví šťouralové, nikdy nevycházelo tolik zajímavých knih, jako dnes, nějakej ten překlep sem, či tam, no bóže. I autor letmo zmíněného rudého džentlmena by nevycházel z údivu nad dnešními hromadami knih, přetékajícími z pultů. Anežku Ch. bych rád... upozornil (kromě toho, že si vážím její překladatelské a redaktorské práce), že mě například velmi zajímá, kdo knihu přeložil, či zda byla alespoň letmo redigována a je nás takových určitě víc, to že nás není většina z čtenářské obce, je sice fakt, ale zas tak bych se tím netrápil. Překlepy v knihách beru jako nutné (ko)zlo, někdy jsou to prkotiny, někdy kozloviny a někdy mohou trochu zamlžit okna, ale máme hadry, stěrače a smetáčky a přemýšlivý člověk si v tom pořádek udělá. Nakonec, kdo si chce trochu zahnidopíchat, nechť mrskne cizojazyčný text do gůglopřekladače a pak s příruční českou gramatikou a přínožní stoličkou může brousit text dle své chuti a potřeby. A poslouchat venku pějící zástupce čeledi Turdidae.
Vložil: Anežka Charvátová, 12.12.2006 21:43
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Nezlobte se, ale dále se do diskuse nezapojím, nemám totiž čas, neboť dělám překlady, redakce a korektury dalších knížek, které se stále valí ze všech stran. Na pečlivou kolaci větu po větě skutečně skoro nikdy není čas, takže pokud se text čte plynule a ničím nezarazí, málokdy se takový drobný lapsus... odhalí. Bohužel se většinou odhalí spíš u špatných překladů, které je nutné neustále srovnávat s originálem, opravovat a vylepšovat. Překlepů a drobných chyb řekněme technického rázu ve všech knihách přibývá a není to jen kvůli obyčejné lidské nedokonalosti, bez níž by z nás byla ledová dokonalá monstra, ale hlavně kvůli tomu, že dnes se na vydání knih vždycky spěchá a už nikdy nikdo nebude mít na vypíglování a dobroušení všeho tolik času jako v dávných odeonských dobách, ačkoli tehdy byly korektury mnohem obtížnější, neboť je nesázel počítač, ale musely se dělat ručně. Staří zkušení redaktoři a překladatelé dodnes přidávají či ubírají slova, aby se sazba v případě výrazných oprav neposunula. Je mi líto, ale doby dokonalých knih bez chyb a překlepů se už asi nikdy nevrátí. Ale možná by se leckdo divil, kdyby si dal práci a srovnal větu po větě ony vychvalované dokonalé knihy bez překlepů s originály - měla jsem jich v ruce několik, třeba ze 60. let, které spoustu věcí z originálu dezinterpetovaly (pochopitelně, nebylo možné si mnoho věcí ověřit u rodilých mluvčích, cestovat apod.) či vypustily (třeba i kvůli cenzuře). To jsem ale odbočila. Chtěla jsem říct, že stejně brzy vyhyne i redaktorská profese jako taková, neboť draví a úspěšní nakladatelé o podobné hnidopichy, kvůli nimž trvá "výroba" knihy mnohem déle, vůbec nestojí. A nikdo se o to nestará, většině čtenářů je jedno, kdo knihu přeložil, natož aby se starali, jestli ji někdo zredigoval. Takže si tu klidně můžeme brečet na rameni a bombardovat se množstvím překlepů (které mně osobně také vadí, uznávám, ve všem, co čtu, jako mi vadí špatné dělení a parchanti, ačkoli sama se jich také často v rychlosti závěrečného šturmování před tiskem dopouštím), je nám to stejně k ničemu. A hlavně: překlepy jsou mrzuté, leč nikoli zásadní. Hlavní je stylisticky vystižený, originálu adekvátní překlad, který se stává svébytným dílem. A trvám na tom, že překlady Petra Zavadila takové jsou, a jelikož jsem jich měla v ruce několik, v syrovém stavu před redakcí, mohu klidně tvrdit, že překládá velmi pěkně, knihu od knihy se lepší a rozhodně není třeba po něm věc "přepisovat", jak se bohužel stává v redakční práci často. Všechny zdravím, howgh, vracím se k Vinetouovi.
Vložil: Viktor Janiš, 12.12.2006 20:18
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Mně tedy připadá jako nejpravděpodobnější vysvětlení, že překladatelka ony věty neúmyslně vynechala (to je hned), vnitrovětná koheze nehaprovala, a tak si toho redaktor nevšiml. (Na pečlivou kolaci větu po větě už dnes opravdu není čas.) Případně si překladatelka mohla při zanášení korektur dát do bloku... víc, než chtěla. To bych musel vidět korektury.
Vložil: k, 12.12.2006 18:32
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Hmm,alebo radsej ani neodpovedajte, kazdy si dokaze urobit nazor sam. Ospravedlnujem sa za OT, ale osoby a obsadenie sa prekryvali.
Vložil: k, 12.12.2006 17:53
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Viktor Janiš: Extremna situacia si vyzaduje extremny zakrok, ale nazvat amputaciu autorskym pristupom prekladatela sa mi zda prilis. Naozaj si myslite, Vy ako renomovany a aj oceneny prekladatel, ze spominane riesenie je korektne?
Vložil: Viktor Janiš, 12.12.2006 17:34
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Nu, pravda, obvykle bývá Robert poněkud rozšafnější, ale je potřeba říct, že zrovna s Royovou se pěkně nahmoždil, prakticky ten překlad přepsal (překladatelku si zvolit nemohl, ta přešla už s hotovým rukopisem z nakladatelství Hynek). Takže ne, Robert Royovou nemrzačil, spíš zachraňoval.
Vložil: Erik, 12.12.2006 17:10
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Paráda! Takže když odvezeme z Hradcan vsechny vetraky, muzeme hrde zvolat: Robert Kubanek na Hrad! Začíná to tu být čím dál lepší :-)))
Vložil: k, 12.12.2006 16:59
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Robert Kubánek: Vasa arogancia hravo poraza politikov aj manazerov hypermarketov, ktori si myslia, ze zakaznik zozerie vsetko a este sa aj rad vrati. Navyse ste zmrzacenie vynimocneho diela zbabelo hodili na prekladatelku. Ak je toto standardny postup v Mladej fronte, stylisticka vybrusenost torza textu... mi moze byt ukradnuta.
Vložil: Erik Lukavský, 12.12.2006 16:18
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Pardon za podpis.
Vložil: , 12.12.2006 16:15
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
To máte pravdu. To jsem se tu ovšem také snažil sdělit. Přiznávám, trochu neobratně, protože mi přijde, že nemohu bránit překlad svého nejlepšího přítele moc okatě. Ale na Anežku a vlastně ani na mě nikdo nereaguje. A já musím uznat, že šťourat se ve vokativu je mnohem zábavnější.
Vložil: Richard Podaný, 12.12.2006 15:38
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Moji milí, debata o překlepech mi přijde jako vrchol marnosti, protože 1) čtenář a zákazník má na kvalitu zakoupeného zboží právo 2) překladatelé a redaktoři vědí, že bezchybnost je tu nerealizovatelným, či přinejmenším ekonomicky únosně nerealizovatelným snem, a 3) tyhle dvě věci nejde rozumně smířit.... Mě jen mrzí, že pod tím překlepovým rejem někam zapadla základní informace, že dotyčný překlad je kvalitní a nápaditý stylově. V této souvislosti považuju za velmi nešťastnou recenzentovu formulaci ("Dojem z četby ovšem může částečně poškodit nezvyklé množství překlepů a český překlad."), která působí dojmem, že překladatel a jeho dílo berou čtenáři radost z téhle knihy. Ještě jsem to nečetl (brzy doplním, přece bych svého oblíbeného autora nenechal na holičkách), ale kdybych v otázce kvality překladu nevěřil Anežce, komu už budu věřit? Tahle diskuze nešťastně vytváří dojem, jako by většině jejích účastníků byl milejší korektorsky vypiplaný, ale stylově kulhavý překlad, což jistě není ani pravda, ani žádoucí.
Vložil: Robert Kubánek, 12.12.2006 13:32
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Milý pomatený K, to jsme si nerozuměli. Pokud chybějí řádky oproti originálu, je to v pořádku, neb jde o autorský přístup překladatele, v tomto případě překladatelky. Domníval jsem se, že si stěžujete na technický nedostatek - vypadlé řádky narušující kontinuitu textu. Jinak nemám, co bych dodal. I... Vám sbohem!
Vložil: Erik Lukavský, 12.12.2006 10:50
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Ad K: Já se zase tolik nerozčiluju :-) Jen si myslím, že recenze by měla obsahovat poněkud hlubší kritiku. Nebo když už tedy napíšu, že se kniha nedá číst kvůli překlepům, tak dám přece i příklady... což pan Paulík udělal bohužel až dodatečně. Stejně tak, když kritizuji překlad. Nemůžu napsat jen neobratný... překlad, musím uvést příklady, proč je neobratný. Tedy podle mě. Samozřejmě že překlepy vadí každému příčetnému redaktorovi. Ale pak zjistíte, že si ho všiml jen jeden člověk ze sta, někdy ani to ne. Jestli patříte k těm mála, co si jich všímají, pak vás lituju. Je to prokletí. Už několik let jsem si nepřečetl knihu, abych ji v duchu neopravoval. O novinách ani nemluvě :-))
Vložil: pomateny k, 12.12.2006 10:02
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Viktor Janiš: Myslim, ze sme sa vzacne zhodli.:-) Pisete, ze 7 preklepov v Mandoline vas potesilo. Nie, nepotesilo, potesil len fakt, ze ich nebolo 17 alebo 27. Pisete, ze nie je v ludskych silach postrehnut vsetky preklepy, ale o tom som predsa pisal aj ja, ked som hodnotil 1 preklep na 100 stran -... nepotesi, ale sme ludia. Ostatne si myslim, ze patrite medzi tych usilovnych a pozornych a verim, nie, ja to viem, ze v Kvitku sa urcite dostanete do zony odpustenia.;-) Vsetkym, ktori zlahcuju preklepy, aj ked ich moj nazor nezaujima, ale aspon budem mat posledne slovo:-)) : Ak mate pleteny pulover a vytrhne sa vam jedno ocko, len jedno, neskrie vas to? Lebo mna ano. A este jedna poznamka: Ak si myslite, ze ludom nevadia preklepy, tak preco sa tolko rozculujete, ak na ne recenzenti upozornuju? :-))
Vložil: k, 12.12.2006 09:47
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Arundhati Royová - Bůh maličkostí český preklad: Žlutí skokani volští křižovali zarostlý rybníček s nadějí, že najdou družku. Avšak venku stále parkoval blankytně modrý plymouth s chromovanými křidélky, a uvnitř stále žila Panenka Koččamma. originál: Hopeful yellow bullfrogs cruised the scummy pond... for mates. A drenched mongoose flashed across the leaf-strewn driveway. The house itself looked empty. The doors and windows were locked. The front verandah bare. Unfurnished. But the skyblue Plymouth with chrome tailfins was still parked outside, and inside, Baby Kochamma was still alive.
Vložil: Robert Kubánek, 12.12.2006 09:33
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Pane Pulíku, přehlédl jsem se. To se totiž stává. A teď koukám, že jsem se i překlepl. I to se stává. Takže, Pane Paulíku, mea culpa. Spokojen? Jinak máte bezezbytku pravdu - diskutovat o takových nesmyslech (na této úrovni) postrádá smysl. Sbohem.
Vložil: Turdus M., 12.12.2006 08:36
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Mně se ta diskuse opravdu líbí. Taková Kozlova slavnost. Anebo Kozlíčkova. Kozličíčkova slavnůstička.
Vložil: Richard Olehla, 12.12.2006 01:27
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Nehcic zasahovat do diskuze o knize, kterou jsem nečetl, nicméně když čtu všechny ty příspěvky, nedá mi to. Ano, Robert Kubánek má pravdu, že jde většinou o nedůležité detaily, avšak i ty tvoří dobrý celek. Osobně mi vadí, když v knize najdu takové nesrovnalosti, jaké popisuje pan Paulík. Nadto mi přijde,... že kdyby na jedné stramě nemluvily emoce a snaha o "dobré rady" a vůbec poučování, pak by byla diskuze brzy u konce.
Vložil: Jan Paulík, 11.12.2006 21:00
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Přeji hezký večer. Ačkoli se domnívám, že výtka pana Kubánka není v kontextu celé diskuze příliš relevantní, uznávám svou chybu - jeho jméno jsem použil v nesprávném tvaru. Rovněž mám pocit, že obě strany mají natolik odlišné názory a používají natolik odlišný způsob vedení diskuze, že asi nemá valného... smyslu, aby pokračovala. Pokud ovšem pana Kubánka natolik pohoršilo, že jsem jej oslovil nesprávně, chtěl bych i já vyjádřit politování nad tím, že ani on nedokázal uvést mé jméno ve správné podobě - píše se s "u", nikoli s "v". Dokáže i on uznat svou chybu? Mějte se krásně. Jan Paulík, autor recenze
Vložil: Erik Lukavský, 11.12.2006 16:29
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
No překlepů je tam evidentně dost, dokonce se mi zdá, že víc než v rukopisu :-)) Ale i tak si myslím, že si toho všimne jen hrstka lidí. Bohužel, bohudík? Proto mi přijde nefér používat to v recenzích... což je dnes takový módní trend. Recenzent si všimne překlepu, a hurá, je to hned špatná kniha (teď... nemluvím konkrétně o Kozlově slavnosti). Co se týče překladu, myslím si, že jste se trochu upsal. A to už v recenzi na Studené povídky. Ale nijak víc tu Petra Zavadila bránit nechci. Za prvé to nepotřebuje, za druhé bych mohl být nařčen z přílišné kolegiality :-))
Vložil: Robert Kubánek, 11.12.2006 15:09
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Pane Pavlíku, když už jste tak přísný na ostatní, mohl (a měl!) byste vědět, že v češtině používáme k oslovení 5. pád, tzv. vokativ. Oslovovat (a písemně obzvláště) někoho způsobem, ke kterému jste se uchýlil (a který zjevně považujete za správný), je PEKLO - a ostuda. Pročež opakuji svou radu ohledně... přemýšlení. A k oněm chybám ještě - je to otrava, nemělo by to být, ale nestojí to za řeč. Tedy normálnímu člověku.
Vložil: Robert Kubánek, 11.12.2006 15:03
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Milý K, byl byste tak laskav a ozřejmil mi, které řádky v Bohu maličkostí máte na mysli? Ačkoli dotyčná kniha vyšla už před pěti lety, dodnes si - až na Vás - nikdo nestěžoval. To jsem fakt zvědav, žádostiv! Jinak se domnívám, že máte ohledně množství překlepů naprosto pomatená kriteria. Takže bych... za svou osobu diskuzi (s Vámi) na toto téma uzavřel. Ať přemýšlím, jak přemýšlím.
Vložil: Jan Paulík, 11.12.2006 02:13
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Přeji všem diskutujícím příjemný večer. Jelikož se pod mou recenzí rozpoutala vášnivá debata o "nezvyklém množství překlepů", dnes odpoledne jsem – po několika týdnech – znovu otevřel knihu Kozlova slavnost, namátkou ji otevřel a listoval dopředu až k počátku kapitoly. Dvacátá kapitola začíná na straně... 318 a končí na straně 341. Počítejte prosím se mnou. Na straně 319 stojí "Henry Deaborn" oproti správnému "Henry Dearborn" – překlep první. Na straně 328 stojí "La Cuarenta" oproti správnému "La Victoria" – překlep druhý, hraničící až s překladatelskou nepozorností. Na straně 329 stojí "Américo Dante Minervo" místo správného "Américo Dante Minervino" – překlep třetí. Na straně 334 stojí "Můžete mi poděkovat za to, že jsem zabránil vašemu velkém omylu, generále." místo správného "Můžete mi poděkovat za to, že jsem zabránil vašemu velkému omylu, generále." – překlep čtvrtý. Na straně 338 se vrací "Henry Deaborn" místo správného "Dearborn" – překlep pátý, a o pouhé 2 řádky níže na téže stránce stojí mezi závorkami "Whimpy´s" místo správného "Wimpy", použitého navíc v tomto správném tvaru na straně 319 – překlep šestý. Celkem tedy 6 překlepů na 23 stránkách. Protože má román 416 stránek, konečné číslo překlepů by ze statistického hlediska (opakuji, že kapitola byla vybrána zcela namátkou!) překročilo astronomickou stovku. Čestně se musím přiznat, že si nadále stojím za tím, co jsem v recenzi napsal. Pan Kubánek, který knihu k vydání připravil, se domnívá, že "s těmi překlepy to není tak žhavé", poté mi nezištně a bez mého předchozího přání poskytuje radu o dvojím přemýšlení – a že prý si lidé v dnešní době nepomáhají :-) - a na závěr volá "Kolik, pane Paulíku?" A já na něj smutně kývu: "Pane Kubánek, je mi líto, ale pro mne nezvykle mnoho..." Závěrem bych chtěl poděkovat diskutujícím, kteří mi vyjádřili podporu a rovněž těm, kteří se vyjádřili k věci bez ironie a sarkasmu - dle mého názoru zcela zbytečných. Mějte se krásně. Jan Paulík, autor recenze
Vložil: Erik Lukavský, 08.12.2006 19:40
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
No chtěl jsem původně chtěl napsat něco ostřejšího, ale jelikož pan Janiš napsal to samé mnohem lépe a v klidu, budu už mlčet.
Vložil: Viktor Janiš, 08.12.2006 17:48
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Jedna chyba na sto stránek že nepotěší? Tak tedy mě jako redaktora a překladatele ano, asi jako maximum možného - ale asi jsem ovlivněn tím, že vidím celý redakční proces, že jsem mnohokrát snášel ze tří paré zásahy redaktora, korektora a překladatele a viděl jsem, jak ani jeden z nich nechytil všechno. Můj... překlad "Mandolíny kapitána Corelliho" se celkem četl třináctkrát, stejně tam na těch 560 nms zbylo přinejmenším 7 překlepů, o kterých vím (a které jsem v dalším vydání opravil.) Je to málo? Je to moc? Mně to mrzí, ale mám pocit, že bojuji proti statistice - je-li těch písmenek kolem milionu, nelze je všechna uhlídat. Lidé, co Mandolínu četli, si většinou žádných chyb nevšimli. Koneckonců, nečtou po písmenkách, ale po slovech či dokonce větných celcích. Odvážil bych se tvrdit, že pokud vychází cca 1 chyba na sto stránek, vnímá čtenář knížku jako "čistou". To už mi mnohem víc vadí věcné chyby v interpretaci originálu, stylistické neobratnosti nebo kiksy v reáliích.
Vložil: k, 08.12.2006 14:20
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Fiiiha, kolko prekladatelsko-redaktorskej kolegiality.:-)) Knihu som necital, takze aj mna by zaujimalo mnozstvo preklepov, ale padla tu poznamka o substandardnom vykone, tak si dovolim napisat moje (ako bezneho citatela) rozdelenie: 1 preklep na 10 stran - katastrofa 1 na 20 - velmi zle 1 na 30... - zle 1 na 50 - dokaze rozladit, prakticky pri kazdom citani citatel objavi preklep 1 na 100 - nepotesi, ale sme ludia 1 na 150 - dokazem odpustit 1 na 200 - prehliadam, ako keby nebol PS: Co tam po preklepoch, ale ked na prvej strane romanu (Arundhati Royova: Buh malickosti, Mlada fronta, redaktor tusim R. Kubanek ;-)) vypadne hned niekolko riadkov, tak to uz je zverstvo a nemusim sa ani zamysliet.
Vložil: Robert Kubánek, 08.12.2006 13:18
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Naprosto souhlasím s názorem Anežky Charvátové a Erika Lukavského. Jen si myslím, že omluva není na místě, neb s těmi překlepy to věru není tak žhavé. A připojuji se k otázce Viktora Janiše. Kolik, pane Paulíku? Závěrem bych Vám dal radu. Až příště budete něco psát, třeba i do tak neškodného média,... jakým je Internet, zamyslete se. Alespoň dvakrát.
Vložil: Anežka Charvátová, 08.12.2006 11:01
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Ano, nezvyklé množství překlepů mě také zajímá, jelikož jsem odpovědná redaktorka právě této knihy. Je pravda, že už jsem nedělala poslední korekturu, která by měla překlepy a chyby v dělení vychytat, tu dělal korektor. Uznávám, že je to nepříjemná věc rušící ve čtení, a sama překlepy nemám ráda. Za... ně se tedy omlouvám, je-li jich tam skutečně tolik. Ráda bych se ovšem vyjádřila k překladu: jako každý překlad Vargase Llosy byla i tato kniha obtížná, kvůli rozsahu, faktografii a samozřejmě stylu. Petr Zavadil si s překladem poradil výtečně, i při redigování jsem se do knihy občas začítala a málem zapomínala, že rediguji, což se mi stává jen výjimečně. Udržel všude přesně stylové roviny originálu, tón vyprávění typický pro Vargase Llosu, protkaný neustálými otázkami bez odpovědí, jež si kladou protagonisté (nejlépe tento tón vynikl v Rozhovoru v Katedrále, dosud do češtiny nepřeloženém, což je mimochodem překladatelova oblíbená kniha, pokud vím). Petr Zavadil má Vargase Llosu dostatečně přečteného, aby dokázal být věrný jeho stylu. A vyčítat mu zdrobněliny v přezdívkách je trochu hnidopišství, jednak je překladatelovo právo převést si přezdívky po svém, jednak např. "Břitvička" je právě díky zdrobnělině silně ironické, což je zcela odpovídající. Ano, latinskoamerická španělština užívá diminutiva mnohem víc než čeština a ne vždy je nutné je v překladu zachovávat (a nezdá se mi, že bych jich tu bylo až tolik), ale právě ve jménech mi jejich užití připadá zcela na místě, neboť jim dodávají mnohem osobnější nádech a lépe charakterizují jak postavu nosící přezdívku, tak Trujilla.
Vložil: Erik Lukavský, 07.12.2006 15:47
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Ano, také by mě to zajímalo. Ono je hrozně lehké pomluvit překlad a házet slova jako "poškodit dojem z četby". Ujišťuji vás, že dojem z četby zkazí překlepy jen hrstce lidí, kteří se tím živí. A zdrobněliny? To už snad ani nemůžete myslet vážně...
Vložil: Viktor Janiš, 07.12.2006 14:23
Vargas Llosa, Mario: Kozlova slavnost
Čistě pro zajímavost: co to je "nezvyklé množství překlepů"? Pět? Deset? Patnáct? (Ta knížka má nejmíň 400 normostránek, tedy 720 000 znaků.) Neberte to ironicky, jen mě jako překladatele a odpovědného redaktora zajímá, co už je podle jiných substandardní výkon.
Vložil: Daniel Nemrava, 16.11.2006 17:13
García Márquez, Gabriel (2)
Mily Anonyme, pokud jde o hispanoamerickou poezii: Octavio Paz, Pablo Neruda, Gabriela Mistralova
Vložil: anonym, 14.11.2006 11:08
García Márquez, Gabriel (2)
který básník získal nobelovu cenu za literaturu???děkuji
Vložil: Monique, 09.11.2006 14:46
García Márquez, Gabriel (2)
četla jsem tuto knihu ve velmi raném věku a příliš mi toho neřekla dnes ve svých 18 zjišťuji že to není vůbec špatná kniha a taky mě znovu láká po ní sáhnout protože ten psychologický pohled začínám víc chápat!Doporučuji všem protože pokud si nepřečtete tu knihu tak nikdy neobjevíte krásu Marquézových... knih:)
Vložil: Veronika, 12.10.2006 12:38
Canals, Cuca: 500 000 historias de amor
Souhlasim s autorkou recenze, kniha ukazuje a do jiste miry i varuje pred vlivem prostredku masove komunikace a ukazuje ovlivnitelnost lidstva. Pokud televize nahradi pribehy o lasce pribehy napr. o tanci, lide podlehnou teto nove zalibe, kterou jim televize naockuje. Jak rika jeden znamy "lide zajedou... do brazdy a jedou v ni". Obcas se ale vyplati z brazdy vybocit...
Vložil: jovanka, 05.10.2006 15:38
Rulfo, Juan
Omlouvám se, odkaz jsem odstranila, vznikl chybou při editaci článku.
Vložil: Anna, 05.10.2006 15:34
Rulfo, Juan
Prokliknutím jména "Rivera" v tomto článku se dostanete na odkaz k jinému autorovi stejného jména, a sice Kubánci Raúlu Riverovi. Autorem proslulého románu Vír je Kolumbijec José Eustasio Rivera. Jinak je skvělé, že byl tento autor připomenut. Možná jenom dovětek. Autorův román a povídky vyšly v roce... 1983 česky v nakladatelství Odeon, v edici Soudobá světová próza. Přeložil Eduard Hodoušek a Václav Kajdoš. Zfilmovaná byla i povídka Neslyšíš štěkot psů. Kdysi dávno se dokonce promítala i v našich kinech.
Vložil: Brendy, 16.07.2006 00:40
Borges, Jorge Luis: Ars poetica
moc hezké
Vložil: madrileña, 22.06.2006 02:24
Etxebarría, Lucía
Pani Lucia Etxebarria zrejme zije v uplne jinem Spanelsku, nez ja. Navic uvadi nespravne udaje, zvlast o zenske zamestnanosti (ve skutecnosti 53%) a o podpore homosexualnim manzelstvim (63% pro, pro reg.partnerstvi jeste mnohem vice).Take neni vubec pravda, ze by vzdelane zeny o prezivajici disriminaci... nemluvily - staci jen otevrit el pais, temer denne najdete nejay clanek na toto tema, kazdy mesic se kona nejaka konference. Spanelska spolecnost se od doby frankismu zasadne zmenila, i diky feministickemu hnuti. Obraz, ktery v rozhovoru spisovatelka lici, je velmi, velmi drsna desinterpretace. Almodovara nikdo v Galicii, Toledu ani rodne La Manche nekamenuje, ze ho nemaji radi kolegove z filmove akademie je, pravdepodobne zavineno obycejnou lidskou zavisti. Ani zeme Latinske Ameriky nelze hazet na jednu hromadu, neco jineho je Ekvador a neco jineho je Argentina...
Vložil: Radek, 14.05.2006 14:00
García Márquez, Gabriel (2)
Jsem sedmnáctiletý náruživý čtenář tohoto výjmečného autora,pouze bych chtěl podotknout,že kouzlo jeho románů může spočívat též v tom(jako je tomu u mně),že ačkoli jsem nikdy nenavštívil latinskou ameriku,a můj styl života má s tamním pramálo společného,přesto mám po přečtení jeho románů,pocit jako... bych prožil část jeho života,a je to tím,že ve skutečnosti vůbec nezáleží na místě,čase a událostech,ale na tom do jaké míry necháme svou fantazii ovládat naši mysl,když procházím městem nebo svou rodnou vískou,a dám prostor své fantazii,není pro mě problém vidět i v této krajiným rázem,prostředím i mentalitou,zcela odlišném světě zahlédnout místo,kde bych nikdy nemohl žít,jelikož by to bylo příliš krásné,Macondo.
Vložil: Jita, 08.05.2006 18:15
Gómez, Sergio: Zvláštní orální tradice
Je to strašně moc dlouhe!!A to bych rekla,že odrazuje.Ani ja jsem si to nečetla celé.
Vložil: Mariana Housková, 14.12.2005 22:25
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Román La sombra del viento do češtiny zatím přeložen nebyl.
Vložil: Helena, 27.11.2005 19:58
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Po precteni anglicke verze bych rada tuto knihu sehnala v cestine jako darek k vanocum pro meho tatu. Je to mozne?
Vložil: hanka, 25.11.2005 14:48
García Márquez, Gabriel (2)
autori s takovou invenci se rodi jednou za sto let...
Vložil: VERONIKA H., 31.10.2005 10:22
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
CETLA JSEM KNIHU V ANGLICTINE A NAPROSTO ME UCHVATILA.PO DLOUHE DOBE KNIZKA, KTEROU JSEM CETLA JEDNIM DECHEM. TAKE BY ME ZAJIMALO JESTLI SE CHYSTA CESKE VYDANI?
Vložil: Catali, 10.10.2005 00:37
Zúñiga Pavlov, Jorge
Proč? Když už používáte taková pěkná a kategorická slova, měl byste svůj postoj zdůvodnit. Na podobné výkřiky ze tmy je prostoru Iliterárních stránek škoda.
Vložil: nagy, 16.09.2005 22:18
Fuentes, Carlos: Starý gringo 2
Ale vždyť v tomhle románu o žádné "historické" znalosti nejde, nýbrž o vytváření mýtů a pseudomýtů. Historii Mexika znám dosti povšechně, i když zejména tu kapitolu, o které kniha pojednává celkem ano. Je ale přece evidentní, že tady o žádnou historii nejde. Co se týče toho srovnání Bierce a Fuentese,... tohle přece není článek o tom, který je lepší spisovatel. Ta věta je řečena v odstavci, ve kterém má nějakou funkci - mimo jiné zdůvodňuje, proč se Fuentesovi nedaří napsat pastiš, ale píše nechtěnou parodii. Recenze se vyvinula jako novinový žánr, který vynášel jistý kritický soud. Není to akademický canc, kde se souvislosti a tzv. hlubší znalosti uvádějí ad nauseam. Mimochodem pokud chcete další apodiktický soud, tak žádná hloubka neexistuje:-). Napadáte mě, že neargumentuji, ale přitom celá má recenze je argumentem, že Fuentesova kniha není dost dobrá, že to je vlastně pseudointelektuálský mýtus. Oproti tomu Vaším jediným argumentem je jedna věta vytržená z kontextu a tvrzení (pravdivé), že toho o hispánské literatuře moc nevím. Proč se nevykašlete na Nagye, jeho neznalost Mexika, arogantní pohled na hispánskou kulturu a bůhvíco ještě a nevěnujete se textu? Proč do diskuse nenapíšete, čím je podle Vás ta kniha dobrá? Já si myslím, že to není moc dobrá kniha, psaná navíc ne pro Hispánce, ale pro masochistické Američany, kteří se zhlédli v jisté barvotiskové verzi Mexika, již vzývají k protikladu k vlastní kultuře a kterou jim Fuentes servíruje jakožto "autentický domorodec". Zajímalo by mě, jak byste reagovala, kdybych knihu vychválil. Napsala byste, že to chválit nemám, protože tomu nerozumím? Protože nedokážu docenit, o co v tom jde a že tedy má chvála nemá váhy? Ona totiž literatura chce občas i zamyšlení a ne jen sbírání informací a "znalostí".
Vložil: Anna, 16.09.2005 15:51
Fuentes, Carlos: Starý gringo 2
Opravdu jsem asi byla naivní, když jsem se dosud domnívala, že recenze se píší na základě hlubších znalostí nejrůznějších souvislostí, v tomto případě historických okolností a kořenů, z nichž Fuentes vycházel při psaní tohoto románu. Ale to bych asi chtěla po autorovi recenze hodně, když je zcela evidentní,... že ty okolnosti vidět nechce. A navíc, při čtení jeho recenze jsem měla chvíli dojem, že nepojednává o románu Starý gringo, jak se mě snaží v odpovědi přesvědčit, ale je oslavnou ódou na spisovatele Bierce. Že jste jiná Fuentesova díla nečetl, to by mi tolik nevadilo, kdybyste ovšem nevynášel soudy ohledně toho, jestli někdo je nebo není lepší spisovatel. Taková tvrzení by opravdu měla být podložena argumenty a ne kvůli mě, abyste mi je předložil na podnose. Já přeci nejsem jediná, kdo četl vaši recenzi a ne každý musí znát dílo jednoho nebo druhého spisovatele.
Vložil: Nagy, 16.09.2005 11:01
Fuentes, Carlos: Starý gringo 2
Myslím, že rozdělovat literaturu podle "kopyt" může fakt jen kopyto. Na krátké ploše recenze těžko uvádět všechny argumenty, proč je Bierce lepší než Fuentes, ale myslím, že aní není třeba. Každý, kdo si přečte Fuentese a Bierce, to vidí, jen kopyto to potřebuje na podnose. Knihy Cristobal Nonato, Terra... Nostra a spol. neznám, znám skutečně jen knihy, které byly přeložené do češtiny nebo angličtiny. Ale já jsem - pokud mě paměť a zrak nešálí - nepsal o těchto románech: psal jsem o Gringovi, kterého jsem si přečetl, takže nevím, proč bych měl dotyčné romány zmiňovat. Pokud by se o literatuře mělo psát, jak naznačuje pisatelka, pak by nikdo nemohl psát nic, protože nikdo nepřečetl nic - to bych taky mohl pisatelce vyčítat, že nezmiňuje všechny texty, které jsem já napsal o hispánských autorech. Jinak, Druhý břeh západu jsem četl a je to celkem nuda.
Vložil: Markov, 06.09.2005 23:09
Zúñiga Pavlov, Jorge
proboha s prominutim, co to je za pako, ten tazatel. o chilskem komunistovi ani nemluve. tenhle rozhovor nema uroven ani gymnazialni prace.
Vložil: Anna, 06.09.2005 22:30
Fuentes, Carlos: Starý gringo 2
Myslím, že autor této recenze by se měl držet svého kopyta a komentovat knihy z oboru, jemuž rozumí, tj. knihy anglicky píšících autorů. V jednom komentáři bez znalostí jakýchkoli souvislostí a argumentů prohlásí, že García Lorca je šovinista, v této recenzi zase že "Fuentes není tak dobrý spisovatel... jako Bierce". Opět bez uvedení argumentů. Nebo mám za argument považovat fakt, že kniha "vyvolá pochyby a mnoho otázek, na které ani při opětovném čtení nemůže dát odpověď"? Na rozdíl od autora recenze se domnívám, že úlohou literárního díla může být právě vyvolávání otázek, na které si čtenář odpovědi nalezne sám a s hlubšími znalostmi o Latinské Americe by je možná nalezl i autor recenze. Pokud by se zamyslel nad historií vztahů USA a španělsky (portugalsky) mluvící Ameriky, možná, že by se tolik nedivil, že se Hispanoameričané vůči svému severnímu sousedu tolik vymezují. Jsem daleka toho si myslet, že všechno, co Fuentes napsal je geniální, ba naopak, ale je vidět, že autor zná asi právě jenom ty romány, které byly přeloženy do češtiny. Vůbec nezmínil např. román Cristobal Nonato, Terra Nostra nebo vynikající esej o mýtu a utopii v hispanoamerické literatuře Valiente mundo nuevo. Takže bych příště prosila argumenty a ne ničím nepodložené soudy. Pro lepší pochopení toho, proč hispanoameričtí autoři ve vztahu k USA uvažují tak, jak uvažují, doporučuji autorovi, aby si přečetl soubor esejů Druhý břeh západu (Mladá fronta, 2004).
Vložil: la Santa Cruz, 05.08.2005 09:30
León-Portilla, A. H. de: Počátky mezoamerické lingvistiky a filologie
Porfavor,si seria alguen tan amable de traducir en purepecha "Por la señal de la santa cruz; de nuestros enemigos líbranos, Señor Dios nuestro. En el nombre del Padre y del Hijo y del Espíritu Santo. Amen." Es el unico requerdo purepecha que me queda de mi abuelita que murio la semana pasada,... y nunca me lo aprendi. Que Dios los vendiga, Eliza Gomez
Vložil: , 21.07.2005 12:41
Cabrera Infante, Guillermo
Dekuji za poznámky k clanku. Pouceni pro priste: overovat zdroje nekolikrat. Pokud jde o posledniho zijiciho klasika, mozna by bylo presnejsi slovo nejznamejsi nebo nejslavnejsi(a k tomu exilovy). Zel vzdy se nekdo nepravem opomene. Ja si takhle zanarikal u argentinske literatury. S uctou, D. N.
Vložil: S. Škoda, 19.07.2005 08:28
Cabrera Infante, Guillermo
Není snad úplně posledním kubánským klasikem Cintio Vitier? Nebo jeho manželka Fina? Jinak jestli myslíte literární přílohou deníku Revolución tzv. Revoluční pondělky, tak ty byly zrušené až v roce 1964 a nevedl je Cabrera Infante, ale V. Pinera. Jinak díky za článek. S. Škoda
Vložil: Mariana Housková, 21.06.2005 00:53
Jan, svatý od Kříže: Dílo
Pokud vím, tak Karmelitánské nakladatelství v roce 2003 znovu vydalo preklad Gustava Francla. MH
Vložil: Mariana Housková, 21.06.2005 00:20
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Podle mých zpráv se o vydání českého překladu uvažovalo, ale zatím se bezprostředně nechystá. Existuje anglický překlad The Shadow of the Wind (vydal Penguin).
Vložil: petr hruza, 14.06.2005 16:20
Jan, svatý od Kříže: Dílo
Dobry den reaguji na váš starý text (v Perspektivy 5 / 2002 o spisech Sv. Jana z Krize). Moc se mi nelíbil překlad Poezie Sv. Jana od Kříže, který převedl do češtiny Gustav Franc /1992. Ted vyslo nejake nove vydani, nevite kdo to prekladal? Prisly mi mnohem lepsi preklady basni v uvodech jednotlivych... spisů. nevite jak to tedy je? preji hezky den, diky, Petr Hruza
Vložil: Klara Paulinyova, 14.06.2005 11:23
Ruiz Zafón, Carlos: La Sombra del Viento
Dobry den, prosim o zpravu zda se chysta vydani teto knihy v cestine?
Vložil: Kata, 07.05.2005 23:12
Marías, Javier: Srdce tak bílé
Vyborna kniha!
Vložil: milan pecař, 22.03.2005 22:32
Sabato, Ernesto
Píše se......."Sabatův život a dílo dodnes fascinují literární kritiky a čtenáře na celém světě. Sabatologická bádání lze již považovat za samostatný literárněvědní odbor. Důvody světového věhlasu tohoto varujícího svědka apokalypsy XX. století jsou pochopitelné." pro mě asi ne....... sleduji tuhle... rubriku nějaké dva roky a výsledek je hoden "oprávněného" kritika bezduchého technologického pokroku a globalizace" proč se trápit s filozofickými zkoumáními když je traktát tak pěkně skloubený že se k srdci sám přivine....... tož povyprávíme na konci pár čísel přidáme někteří o něm sem tam pohovoří nikdo ho nečte byl jsem v jeskyních vím to
Vložil: Anna, 25.02.2005 21:16
Marías, Javier: Srdce tak bílé
Vynikající kniha. Čte se jedním dechem, přestože je nabitá celostránkovými úvahami na nejrůznější témata, o nichž hovoří i recenze. Úvahy o manželství jsou skvělé!
Vložil: Dana, 17.02.2005 09:43
Marías, Javier: Srdce tak bílé
Naozaj výborná kniha a pekná a výstižná recenzia.
Vložil: Ana María Shua, 18.01.2005 12:51
Současná argentinská literatura
Muy ecompleto panorama de la literatura argentina.
Vložil: Tomas, 28.12.2004 12:16
Vargas Llosa, Mario: Čtyřicáté výročí románu Město a psi (2003)
Ja to chapu, ze tu nobelovku nedostal ... ale rozhodne bych kvuli tomu neplakal, udelovani cen v oblasti umeni je jen jedna velka saskarna.
Vložil: iliteratura, 10.12.2004 18:09
Kahlo, Frida: Intimní autoportrét
Přidali jsme vám sem odkazy, které vedou přímo na koupi příslušných titulů v internetovém knihkupectví Kosmas. Nákupem přes odkaz z našich stránek nepatrně podpoříte i projekt iliteratura.cz. Děkujeme.
Vložil: Machová, 08.12.2004 17:42
Kahlo, Frida: Intimní autoportrét
Velmi mě život této ženy zajímá.Sháním o ní knihu - Frída - napsala Barbara Mujica.V Chomutově ji nemají.Budu vděčná za zprávu.Děkuji
Vložil: amaral, 24.11.2004 15:41
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Bueeno. Utloukl jste me argumenty. Je pravda, ze zivit rodinu z platu na VS v Ceske Republice a zaroven se zajimat o argentinskou literaturu je tezky udel. Ale nejste v tom sam, je nas takovych vice ... Budu trpeliva a snad se krome noveho "provareneho" Andahaziho a Sepulvedy dockam i neceho "objevneho".... Drzim palce, nevzdavejte to!
Vložil: , 22.11.2004 12:11
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
To, ze je hispanoamericka literatura, ktera zahrnuje dve desitky narodnich literatur, u nas ponekud okrajovou zalezitosti, dokazuje fakt, ze se da velmi dobre sledovat, co vychazi, nebot toho porad neni mnoho (srovnejte s preklady z anglictiny). Pro nektereho hispanistu nebo nadsence, ktery se o tuto... oblast zajima, jsou to mozna zne, pro mne ale ne. A zdaleka ne vsechno, co se vydava, patri k tomu nejlepsimu. Ani MF neni vzdy stoprocentni zarukou. Pokud s necim prijdu za Anezkou Charvatovou, jiste mi nezabouchne dvere pred nosem. Taky jsme uz kdysi nekolik jmen probirali, ale zatim na ne nedosla rada. Ted projevil zajem Odeon, takze to chce trpelivost a cas (jako asistent na VS zivici rodinu ho opravdu moc nemam). Snad pristi rok. V supliku mi sice lezi par prekladu, ale sam se za dobreho prekladatele nepovazuji. Takze do budocna budu spise objevovat a nabizet jinym. Vazana kniha mi sice jeste nevysla, zato jsem teoretickou studii, kterou povazuji za aktualnejsi a kvalitnejsi nez tento text, doplnil o konkretni ukazky (viz tyto stranky, Host). Jeden preklad je muj. Pokud jde o jine aktivity, podarilo se mi na Poezii bez hranic dostat argentinskeho basnika. Na pristi rok jedname s J. Gelmanem, jednim z nejvetsich soucasnych hispanoam. basniku.
Vložil: , 19.11.2004 14:57
Chavianová, Daína: Havana Blues 1
Spise nez o osvetu jde zkreslujici obraz o kubanske literature, nafouknuta bublina. Texty jsou prumerne az podprumerne. Je treba rozlisovat mezi marketingem velkych nakladatelstvi, politikou a skutecnou literaturou. Tyto autorky nesahaji Arenasovi a Cabreru Infantovi ani po paty. Vice odvahy ke kritice!
Vložil: amaral, 19.11.2004 14:07
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Nerekla bych, ze hispanoamericka literatura u nas je az tak "okrajovou zalezitosti". Kdyz odhledneme od dobre "prodejneho" G. Marqueze a Vargase Llosy, prave diky MF vysli autori u nas neznami: Sanctis, Gamboa, Parra, atd. Nerikejte mi, ze kdyz prijdete s necim opravdu kvalitnim a zajimavym, ze vas... Anezka Charvatova vyhodi. Navic existuje moznost zazadat o financ.podporu-grant pro preklad na argentinske ambasade.Takze se z toho nesnazte vyvlect a predlozte dukazy v podobe vazane knihy!Informacni clanky jsou OK, ale to nestaci.
Vložil: , 08.11.2004 10:03
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Ono se jednoduse rekne od slov k cinum. Trh je proste nemilisrdny a sazi vetsinou na autory klasicke nebo ty, kteri se prodavaji jinde v Evrope. Hispanoamericka literatura je zel u nas stale okrajovou zalezitosti. A jen diky MF a cas od casu mozna jinemu nakl. neco vyjde. Ze se nektere autory pokousim... propagovat i jinak viz. Host c.7. Andahaziho jsem u nas kritizoval proto, ze byl dle meho nazoru trochu precenovan a bylo ho moc. Ale neda se rict, ze bych ho primo nenavidel. Dal jsem si dokonce tu preci a udelal s nim rozhovor (taktez Host)
Vložil: amaral, 05.11.2004 13:42
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Z vasich clanku je jasne,ze Andahaziho opravdu nemate v oblibe.Pravdou je, ze on se u ceskeho ctenare "ujal" a vzbudil zajem. Pokud mate pocit, ze jsou zde dalsi autori, kteri maji vyjit ze stinu Borgese a spol., pouzila bych slova meho profesora: Tak sednete a prelozte to! Jestli se jedna o kvalitni... autory, jiste si ctenare najdou. Od slov k cinum!
Vložil: Vojta, 28.10.2004 23:29
Andahazi, Federico: Vlámské tajemství 2
Hm, tak "děkuji" autorovi článku, že mi ten jediný opravdu překvapivý zvrat v ději knihy vyzradil již v recenzi :-(
Vložil: Terezy , 13.10.2004 19:21
Knižní veletrh v Barceloně 2004
JE MOC PĚKNÝ
Vložil: Michal, 13.09.2004 10:59
Šanda, Michal
Vážený pane Šando, chtěl jsem se Vás zeptat,zda jste nechodil do školy v Kořenského ulici z Filipem Fliegelem,Markem Pecháčkem,pakliže ano,určitě si na mně vzpomenete. Napište
Vložil: q, 09.09.2004 10:52
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Toto mela byt recenze?
Vložil: , 29.07.2004 08:50
Cortázar, Julio: Konec hry
Vložil: verunka, 18.05.2004 20:39
Bioy Casares, Adolfo: Plán úniku
Je super ! FAKT
Vložil: Katka, 23.04.2004 13:16
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
...Určitě mnohem víc se mi líbila kniha Smrt v Andách, která má napínavý děj hned od začátku, určitě se pobavíte a je fakt hoodně zajímavá. DOPORUČUJU :-)
Vložil: Katka, 23.04.2004 12:57
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Vypravěče jsem začala číst ale bohužel jsem ho nedočetla do konce. A proč? Přestala jsem se orientovat ve změti názvů indiánských kmenů, kterých zde je až až.... bylo mi to líto, ale třeba se k ní někdy vrátím..
Vložil: Jana Šnajdrová, 07.04.2004 07:19
Vargas Llosa, Mario
Chtěla bych pogratulovat paní Anežce Charvátové k získání ceny Magnesia Litera za překlad knihy Maria Vargase Llosy "Vypravěč". Jednak jsem ráda, že se literární ceny začaly také udělovat a potom : z knihy "Vypravěč" jsem okouzlená do opilosti !.Kniha je půvabná a dojemná a velký díl jistě připadá na... překlad. Objevila jsem twedy dalšího autora a budu se snažit přečíst všechno, co od něj seženu a doufám, že budou přeloženy další jeho knížky.
Vložil: , 01.04.2004 09:16
García Márquez, Gabriel (2002)
Vložil: Pavel, 27.03.2004 14:07
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Děkuji za tento článek. Autoři "argentinského trojlístku" sice patří k mým nejoblíbenějším, ale i tak bych se rád seznámil s dalšími argentinskými autory, kteří zůstali mimo Borgesův vliv. Váš "seznam" mi určitě pomůže v hledání.
Vložil: Lamanai, 25.03.2004 16:50
García Márquez, García: Žít, abych vyprávěl
je mozne sehnat nekde original? a kolik si mam nasetrit do prasatka? :-)
Vložil: Libor, 05.03.2004 23:38
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Pokud si někdo může myslet, že tento je jeden z nejlepšich textů autora, pak není ho než politovat...je vidět,že ani nemáte ponětí o NC.
Vložil: Milan, 12.02.2004 15:12
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Rozhodně se musím ohradit - Vypravěče jsem četl již před dvěma roky ve slovenském překladu a je to jeden z autorových nejlepších textů. A tento český překlad je skvělý. Těším se na další romány tohoto významného autora, který by si zasloužil Nobelovu cenu!
Vložil: k, 09.02.2004 08:10
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Nemozem si pomoct, ale v tomto romane autor zlyhal ako rozpravac. Az na niekolko uvodnych stran bola kniha neuveritelne nudna.
Vložil: L. Zemina, 07.02.2004 21:53
Vargas Llosa, Mario: Vypravěč
Tyto řeči už snad ani nemá cenu komentovat. Chce to více kritiky, ať už se jedná o znamého autora. Plně souhlasím s poznámkou pod předešlou recenzí k téže knize na tomto serveru několik měsíců dozadu. L. Zemina
Vložil: Vílem Giralda, 28.01.2004 22:33
Gelman, Juan
Señor Daniel Nemrava Le escribo desde Bystrice nad Pernstejnem. Aquí sabemos que usted es una persona muy actualizada en literatura del Río de la Plata, y nos gustaría que nos aconseje una buena lectura. Desde ya, le quedo muy agradecido por su amable lectura. Vílem Giralda
Vložil: hanka, 10.01.2004 19:30
Šanda, Michal: Sudamerická romance
Kouzelný příběh přístupný vnímavým lidem, jazyk dobře dotváří atmosféru a prostředí. Součástí knihy je slovníček výrazů pro nás nešpaněly.
Vložil: , 11.12.2003 23:52
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Svym prispevkem jsem nehodlal nikoho urazit. Klidne polemizujte, ale laskave neurazejte. To, ze Borgese prodavaji v levnych knihach, je samozrejme vynikajici. Zkuste si od nej a o nem neco precist a pak se vyjadrujte. Vite, co vlastne delam, kdyz me posilate makat?
Vložil: milkman, 19.11.2003 10:22
Současná argentinská literatura: ve stínu Borgese?
Pane,i kdybych četl tento příspěvek třeba v madarštině, poznal bych, že ho napsal český intelektuál. Vševědoucí a poučující o tom, co mame číst a co je a není kvalitní: tot přesný obraz!PS.No a co má být, že Borgese prodávají v Levných knihách?!Literatura není výsadou jen zarostlých českých filozofů,... žvanících v hospodě.Jdětě makat a přestanete žvanit nesmysly!
Vložil: Milan Valden, 04.11.2003 11:19
Vargas Llosa, Mario: Čtyřicáté výročí románu Město a psi (2003)
Opravdu vynikající román, jehož první české vydání z roku 1966 je téměř nesehnatelné, by měl znovu vyjít snad ještě letos v Mladé frontě. Toto nakladatelství již vydalo román Vypravěč a plánuje další nové překlady i reedice, za což mu budiž dík, protože Vargas Llosa si takovou pozornost zaslouží. Nechápu,... že ještě nedostal Nobelovu cenu...
Vložil: , 01.11.2003 20:00
Šanda, Michal: Sudamerická romance
možná by neuškodilo používat čtivější jazyk
Vložil: musilek, 01.11.2003 19:59
Šanda, Michal: Sudamerická romance
Pěkná slátanina
Vložil: Margarita, 20.10.2003 15:49
Allende, Isabel: El reino del Dragón de Oro
!Muy bueno! Gracias :o) ? Y la continuación, cuándo ?
Vložil: bobo, 23.09.2003 12:44
Andahazi, Federico: Vlámské tajemství
Andahazi je prostě skvělý, už se těším, až začnu Vlámské tajemství. Žhavý měsíc byl taky super. U těchto autorů musím přiznat, že jde cítit silný jihoamerický temperament. Skvělý článek.
Vložil: Mahavishnu, 26.06.2003 17:12
Prada, Juan Manuel de
Minulý rok vyšla Búrka v slovenčine.
...