bøker : Norsko

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 13:
1

poděkování

Norskou sekci časopisu iLiteratura.cz
v tomto roce podpořilo Velvyslanectví Norského království

Poslední komentáře

Vložil: Kateřina Krištůfková, 19.09.2017 10:17
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krausová, děkuji za milá slova. Pro překladatele je pochvala od čtenářů největší odměnou. Kateřina Krištůfková
Vložil: Krausová Lenka, 17.09.2017 22:30
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krištůfková, jsem velká fanynka Jo Nesba a především Vašich skvostných překladů. Mám již přečteny všechny doposud vydané detektivky s Harry Holem a u každého nového vydání jsem se modlila,ať jste jejich překladatelkou Vy,protože Váš skvělý překlad je pro mě už jejich součástí. Přeji Vám... mnoho životních úspěchů! L.Krausová
Vložil: viva, 09.02.2017 19:58
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Mne to pripomina urcitu formu terapie, terapie pisanim....
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.02.2017 11:07
Nesbø, Jo: Spasitel
Studentům bych toto nevytýkala, ti se recenze psát teprve učí a doufejme, že je na tento prohřešek někdo upozorní. Mnohem horší mi přijde, že se s recenzemi prozrazujícími příliš setkáváme i u profesionálních recenzentů - a ti by vědět měli, že recenze není převyprávění obsahu knihy.
Vložil: Barbora Grečnerová, 01.02.2017 08:49
Nesbø, Jo: Spasitel
Dobrý den, děkujeme za komentář. Tato recenze je výstupem studentské soutěže o nejlepší recenzi na severskou knihu, kterou v minulém roce pořádal Skandinávský dům. Soutěže se účastnili studenti středních škol, ne profesionální recenzenti. Věříme, že podobné soutěže a aktivity jsou důležitým impulsem... pro všechny mladé lidi, kteří mají chuť psát.
Vložil: Klára, 31.01.2017 19:59
Nesbø, Jo: Spasitel
Recenze prozrazuje prakticky celý děj, autorka zapomněla napsat už jen jediné, že vrahem je (např. zahradník). Ještěže jsem knihu už četla; ale lituji toho, kdo Spasitele ještě nečetl, protože bude po přečtení této recenze ukrácen o hodně napětí :-(
Vložil: Pavel Mandys, 27.01.2017 15:08
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Ad Radek M: Nevím o případu začínajícího českého autora, který by si mohl vybírat mezi nabídkami nakladatelů. Přece jen, český nakladatelský trh generuje podstatně menší příjmy, než ten americký (případně francouzský nebo německý), který má kromě velkého anglosaského publika také snadno dosažitelné... publikum globální. Zároveň většina začínajících autorů sáhne po první nabídce, málokterý věří tomu, že přijde další. Takže problém to není a autoři obvykle obesílají několik nakladatelů najednou, aby trochu zvýšili pravděpodobnost přijetí rukopisu k vydání.
Vložil: Radek M., 26.01.2017 16:30
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
A jaká je v tomto ohledu současná praxe u nás? Je nějaký problém v tom, když začínající autor nabídne svoji práci více nakladatelům a na vydání se domluví s tím, kdo o ni nejdříve projeví zájem, případně kdo nabídne lepší podmínky?
Vložil: Pavel Mandys, 25.01.2017 17:20
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V USA jsou v tomhle směru ještě dál a pokud autor zatím nemá smlouvu s nakladatelem, zato má agenta, tak se u atraktivnějších textů dokonce pořádají aukce.
Vložil: jovanka šotolová, 25.01.2017 12:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Od několika začínajících, ale i zavedených spisovatelů vím, že v Belgii a Francii je to dnes zcela běžná praxe - pokud už svého nakladatele mají, text samozřejmě nabízejí jemu. Ale v případě, že se nedomluví, zkoušejí to jinde. A ti, kdo se teprve snaží na literární scéně prorazit, oslovují vpravdě... desítky nakladatelství. Neslušné ani neprofesionální to není.
Vložil: M Pokorný, 24.01.2017 23:32
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
K vlastnímu překvapení zjišťuju, že vím o shodném postupu coby standardním ve Francii cca 1996 a v USA cca 2003. Joyce ani Hemingway to tak nedělali, ale někdy v mezidobí muselo dojít ke změně.
Vložil: Jitka J., 24.01.2017 13:05
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V Norsku je to, pokud vím, celkem běžná praxe. Debutant vytiskne rukopis v několika exemplářích a zašle je poštou do vybraných nakladatelství (opravdu velká jsou všehovšudy tři). Jelikož obě strany vědí, jak to funguje, nijak neslušné mi to nepřijde. Když člověk hledá práci, taky nepošle jen jedno CV.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.01.2017 04:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
To opravdu může říci jen málokterý spisovatel; většina ctí pravidlo, že obeslat jedním rukopisem několik nakladatelství zároveň je krajně neslušné.
Vložil: Radka, 28.10.2016 15:12
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Velmi ráda bych si přečetla jakýkoliv literární počin (vyjma nekritických kritik) páně Matochy a pokud bude mít jen ze třetiny tak dokonale vypracovanou dějovou strukturu, bude disponovat tak pádným a přitom nevtíravým popisem hlavních aktérů a dokáže udržet čtenáře konzumujícího všechny u nás vydané... severské autory na více než 400 stranách v napětí hraničícím s okusováním nehtů, potom pozměním můj současný dojem z tohoto kritického příspěvku, a sice - že je to jeden velký blábol! "Vídeňské bratrstvo" je jeden z nejlepších debutů, jaké jsem kdy četla.
Vložil: Vojta, 13.10.2016 13:58
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Svěřte případ Kallovi :-)
Vložil: Jitka J., 12.10.2016 14:24
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Poslední poutník je velmi dobře napsaný, ale nezajímavého vyšetřovatele má taky. Říkám si, jestli vůbec existuje severská krimi, v níž vyšetřovatel nemá temnou osobní minulost nebo ho aspoň nezasáhly nějaké tragické události?
Vložil: Jitka J., 02.10.2016 21:00
Bjørk, Samuel
Mě tedy jako první napadnou detektivky norské krimi autorky Unni Lindellové, jejíž dvojice Cato Isaksen a Marian Dahleová je dost podobná té Bjorkově. Cato je starší, kdežto Marian mladá. Stejně jako Mia má za sebou Marian pohnutou minulost, se kterou se potýká dodnes, navíc disponuje i jakýmsi šestým... smyslem. U nás Lindellová moc neprorazila, ale v Norsku se její obliba rovná Nesboovi.
Vložil: Jitka J., 05.09.2016 10:53
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
A je také zajímavé, že německý nakladatel vcelku předvídatelně k titulu Mein Kampf nesáhl, jednotlivé díly se v němčině jmenují: Sterben, Lieben, Spielen, Leben a Träumen (vyšlo jich zatím 5).
Vložil: k, 30.08.2016 08:45
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Jen ještě dodám, že v posledním, šestém svazku, který má v původním vydání přes 1100 stran, se nachází zhruba 430 stránkový esej o Hitlerovi.
Vložil: Barbora Grečnerová, 29.08.2016 11:19
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Ano, autor zvolil název díla samozřejmě záměrně. Paralelu v obsahové či ideové stránce bych ale mezi oběma díly nehledala. Shodnost názvů však láká ke srovnávání, jako např. v tomto článku časopisu New Yorker newyorker.com...
Vložil: Martin, 29.08.2016 08:53
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Existuje nějaká alespoň vzdálená souvislost mezi názvem této knihy a oním nechvalně proslulým (a bohužel známějším) Mým bojem?
Vložil: Jitka J., 26.08.2016 19:00
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Údajně je v plánu česky vydat všech šest knih. Sama jsem zvědavá, jestli na to opravdu dojde.
Vložil: Jitka J., 08.06.2016 14:03
Fosse, Jon: Na sklonku dne
Mámení mi přišlo hodně slabé, až jsem ztratila chuť číst pokračování. Uvidíme, jestli se k nim někdy vrátím. Nejspíš ale holt jen nejsem Fosseho čtenář, zaujalo mě od něj zatím jen jediné dílo, a to Ráno a večer.
Vložil: Jitka J., 27.04.2016 21:54
Sveen, Gard: Poslední poutník
Velmi výstižné hodnocení.
Vložil: Jitka J., 16.04.2016 18:31
Gaarder, Jostein: Anna. Bajka o klimatu a životním prostředí Země
Skutečně velmi slabé, patrně Gaarderovo nejméně zajímavé dílo. Raději to měl pojmout jako esej nebo vyloženě populárně naučnou knihu.
Vložil: Vašek Bartůšek, 20.02.2016 13:42
Frobenius, Nikolaj: Potemnělé větve
Ahoj Barboro, se zájmem čtu tvoje recenze. Mohla by si sem napsat telefon nebo mail na tebe? Pokud to nepůjde, nedá se nic dělat. Bývalý spolužák a kamarád Vašek Bartůšek.
Vložil: Barbora Grečnerová, 25.01.2016 08:36
Petterson, Per: Proklínám řeku času
Souhlasíme, velmi podobně situaci shrnuje Karolína Stehlíková ve studii, na kterou recenze odkazuje. V knize nejsou popisovány podrobnosti, jedná se především o příběh vztahu syna a matky, který je přístupný i čtenáři, jenž znalosti dobového kontextu nemá.
Vložil: Jitka J., 24.01.2016 23:44
Petterson, Per: Proklínám řeku času
Nevím, jak v knize Proklínat řeku času, ale v reálném světě je třeba si všímat, že v Norsku nepřišel v dané době hned obdiv vůči komunismu. To byl až následek velmi dlouhého vývoje, který začal v první polovině 60. let protesty vůči válce ve Vietnamu, pacifistickým hnutím a převážně (někteří mladí aktivisté... se hlásili ke křesťanům či dokonce k pravici) levicovou angažovaností. Teprve později (kolem roku 1969) se část studentského hnutí zradikalizovala a strhla na sebe pozornost. Ani tehdy se ale nejednalo o jednotné hnutí, někteří obdivovali Maovu Čínu a "staré" komunisty považovali za úhlavní nepřátele, jiní se vzhlíželi v jiných komunistických státech a našli se i tací, co začali zpětně ospravedlňovat Stalina a SSSR. Navíc v hnutí nadále působili ti, kteří se hlásili k demokratickým hodnotám. Právě Dag Solstad dlouho patřil do demokratického tábora a spolu s dalšími významnými spisovateli vedl časopis Profil, který proslul experimentováním a inovativním přínosem. Teprve později vstoupil do AKP a napsal několik ryze schematických děl.
Vložil: administrace, 28.10.2015 12:42
Figueiredo, Ivo de: Henrik Ibsen. Člověk a maska
Děkujeme za upozornění, opraveno!
Vložil: Jitka J., 28.10.2015 11:09
Figueiredo, Ivo de: Henrik Ibsen. Člověk a maska
Nakladatelství Aschehoug se píše bez "h" na konci.
Vložil: Jitka J., 05.06.2015 19:56
Carmona-Alvarez, Pedro: Rust
Zájemcům o novodobé chilské dějiny vřele doporučuji román Dům duchů od Isabel Allende.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 31.05.2015 18:49
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
A já děkuji Vám - každá pozitivní reakce od čtenáře překladatele velmi potěší. Zdravím! Kateřina Krištůfková
Vložil: Zoja, 31.05.2015 08:48
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Dobrý den! Nevím jestli tento příspěvek najde adresáta. Chci paní Kateřině Krištůfkové ze srdce poděkovat,za překlady knih Jo Nesboa. S pozdravem zoja
Vložil: Jitka J., 22.05.2015 22:07
Figueiredo, Ivo de
Zajímavý rozhovor o zásadní publikaci. (Nakl. Aschehoug se píše bez h na konci.)
Vložil: Libor , 21.01.2015 20:03
Seierstad, Åsne: Knihkupec v Kábulu 1
Je to dobra kniha kdo si je precte pochopi tvrdy zivot v Afganistanu a Pakistanu nejake veci jsou tam drsne ale je tam takovy styl zivota nekdy me to hlava nebrala ale opravdu dobra kniha diky
Vložil: Oto Horák, 27.06.2014 19:32
Ibsen, Henrik: Divoká kachna; Heda Gablerová – divadelní představení
Kachna březňačka (viz Brehmův Život zvířat, Hanzákův Světem zvířat aj. i wikipedia).
Vložil: Iva, 27.06.2014 10:39
Ibsen, Henrik: Divoká kachna; Heda Gablerová – divadelní představení
Prosím Vás mám takový dotaz jak se říka jinak divokým kachnám.Děkuji
Vložil: administrace, 30.01.2014 12:37
Wassmo, Herbjørg: Sto let
Děkujeme za upozornění a se souhlasem autorky článku upravujeme.
Vložil: Jitka J., 29.01.2014 22:34
Wassmo, Herbjørg: Sto let
"Vestraly" v textu je míněno souostroví Vesterály, nebo se jedná o nějakou vesničku v severním Norsku?
Vložil: Jitka Jindřišková, 01.07.2013 18:26
Gaarder, Jostein: To je otázka
Pozoruhodnou stránku této knihy představují zejména poutavé ilustrace Akina Düzakina, které lze vnímat jako vlastní příběh. Připomínají mi knihy Shauna Tana - v nich, stejně jako v tomto případě, jsou slova poněkud nadbytečná.
Vložil: Antonín Kudláč, 23.06.2013 15:31
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Paní de Bruin, rád bych tuto diskusi rovněž uzavřel. Myslím, že jsme oba řekli k věci své, byť každý hovoříme zřejmě trochu o něčem jiném. Styl pana Vaňka Vám asi vyhovuje, což nutno respektovat. Děkuju Vám za popovídání a přeju hodně štěstí.
Vložil: Magda de Bruin, 23.06.2013 13:46
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Panu Kudláčovi: ráda bych to za sebe uzavřela: jak sám píšete, v tomhle případě pan Vaněk nijak zvlášť ironický nebyl. Proto mě překvapil ten výpad, v němž se mu navíc nevyčítá ironie, ale to, že pozorně čte a upozorňuje na chyby. Jestliže se shodneme v tom, že v knihách by chyby být neměly, pak bychom... měli všechno, co k takovému ideálu vede, vítat. Pozorné čtení a oprava chyb podle mě patří k základní výbavě každého překladatele, redaktora atd. Proto mi přišlo absurdní právě tuhle vlastnost na těchto stránkách někomu vytýkat a ironizovat ho za ni.
Vložil: Antonín Kudláč, 22.06.2013 22:16
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Obávám se, že si poněkud nerozumíme. Jsem dalek toho, abych panu Vaňkovi zakazoval pěstovat jeho oblíbeného konička, ostatně by si jej předpokládám nikdy zakázat nenechal. Ale pokud voláte po "konstruktivním ovzduší, bez osobních výpadů, ironizování, zesměšňování", pak se obávám, že se uvedených nectností... dopouští právě pan Vaněk poměrně často (netvrdím přitom, že přímo v této naší konkrétní diskusi). V této souvislosti také proto zcela chápu a podporuji reakci Karolíny Stehlíkové. Předpokládám, že znáte i jiné diskusní příspěvky pana Vaňka než tento aktuální, nebo se mýlím? V kladném případě pak nechápu, proč ironie p. Vaňka je pro Vás přijatelná, kdežto ironie paní Stehlíkové nikoli. Ale to jsme zase tam odkud jsme přišli. Jinak jsem samozřejmě rád, že zde je možnost o překladech volně diskutovat, jen mi není sympatické všeználkovství a mistrování.
Vložil: Magda de Bruin, 22.06.2013 20:38
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
A co tedy navrhujete? Chcete panu Vaňkovi zakázat vyjadřovat se tady ke kvalitě překladů, protože se Vám nelíbí, jakým způsobem to dělal/dělá (a s jakým záměrem - ten mu ovšem, předpokládám, přičítáte spekulativně, nebo se se vám snad pan Vaněk se svými motivy svěřil?)? Bez ohledu na to, jestli jeho... kritika je nebo není oprávněná? Pro mě je důležitější pokračovat v tom, co jsme tu už před léty začali, to znamená vytvořit prostor pro širokou debatu o kvalitě překladu, bez vylučování kohokoliv a pokud možno v konstruktivním ovzduší, bez osobních výpadů, ironizování, zesměšňování atd. A v takové debatě se neřídím osobními sympatiemi nebo antipatiemi, ale hlavně tím, co přesně kdo říká (takže se klidně může stát, že v některých bodech souhlasím s "nepřítelem"). Právo fandit, komu chcete, vám samozřejmě nikdo nebere.
Vložil: Antonín Kudláč, 22.06.2013 18:36
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Paní de Bruin, dovolte mi ještě reagovat. 1. Stejně jako Vy nechápu diskusi jako gladiátorský zápas, nicméně fandit mohu komukoli z diskutérů. 2. Nejde jen o obsah kritiky, ale rovněž o její formu a především o kritikův záměr. 3. Paní Stehlíková (aspoň dle kontextu soudě) zřejmě vychází ze zkušenosti... s celkovým "kritickým dílem" pana Vaňka, které rovněž dle možnosti nějaký ten rok sleduji, takže jí zcela chápu.
Vložil: Magda de Bruin, 22.06.2013 15:38
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
V tom se neshodneme. Ironie dodává téhle diskusi příchuť osobního útoku, když přece jde o obsah. Všimněte si ostatně, že o chybách v této ukázce nezačal pan Vaněk. Formulace paní Stehlíkové "vy najdete chyby v úplně každé knize" je zavádějící: ty chyby (aspoň v tomhle případě) v té knize přece nezvratně... jsou. Proti tónu pana Vaňka jistě lze mnohdy leccos namítat, ale - jak jsem už psala - další a další šlehy přece k ničemu nevedou? Nevidím nic špatného na tom, když čtenář upozorní na chyby v knize. A ještě něco: seriózní diskuse není zápolení gladiátorů, v němž fandíme svému favoritovi.
Vložil: Antonín Kudláč, 22.06.2013 13:12
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Mohu-li se ještě vmísit: nepřipadá mi, že by paní Stehlíková nediskutovala seriózně, ironie přece patří k jednomu z mnoha prostředků diskuse. Pokud jsem to správně pochopil, nelíbí se jí především páně Vaňkův přístup ke kritice překladu, jeho argumenty nenapadá. Nebo je využití ironie vyhrazeno jen... někomu - dle přísloví "Co je dovoleno Jovovi..."? Doufám, že nikoli. Karolíno, držím Vám nadále palce.
Vložil: Magda de Bruin, 22.06.2013 12:13
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Ano, pan Vaněk taky někdy bývá ironický (jestli je ironický v tomhle případě, nedokážu posoudit, protože tu knihu/autorku neznám). To snad ale není důvod vršit v seriózní diskusi další a další ironické šlehy - se smajlíkem nebo bez -, když oprávněnost jeho připomínek nikdo nezpochybnil? Není účinnější... ovládnout emoce a držet se věci?
Vložil: Karolína Stehlíková, 21.06.2013 23:59
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Milý pane Vaňku, jíte maso? Jistě jste pochopil, že jsem svým příspěvkem narážela na jedinou věc, totiž že Vy najdete chyby úplně v každé knize a stačí Vám málo, abyste lidi šmahem odsoudil (případně si za tepla přisadil), což se mi z duše protiví a myslím, že nejsem sama. Chápu - proti takovému nařčení... jste se v předchozím příspěvku už stihl pojistit. Výčet dalších chyb nalezených v Pyramidě, které uvádíte, je přeci přesvědčivý a obhajuje tedy Vaši tezi, že Kniha Zlín vydala paskvil. To je Váš názor, který Vám neberu. Já jen dávám přednost vyargumentované kritice od začátku a ne rychlým soudům, které trousíte v diskuzích a které kolikrát působí, že máte nutkavou potřebu demonstrovat svou chytrost a nadřazenost (včetně schopnosti pracovat s internetovými vyhledávači). Takže – zpátky k tomu mému původnímu příspěvku - svůj překlad a jeho redakci jsem Vám prostě v nadsázce nabízela jako další potravu. Sama bych byla zvědavá, co najdete. Jak já k tomu přijdu, že o mě Vaněk nezavadil, že ano? Ale jinak rozumím Vaší invektivě v závěru příspěvku (paní de Bruin, není tady pan Vaněk náhodou ironický, jak píše to o té populární skandinávské četbě... pro jistotu přidávám smajlíka :-) a nabízím tedy odložení souboje, až přeložím něco hodnotnějšího (Už na tom pracuju a kvůli Vám, pane Vaňku, snad i trochu přichvátnu, aby tahle stopa nevychladla.) Čili jak praví jeden pohříchu populární skandinávský spisovatel: Sejdeme se na příští křižovatce.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.06.2013 12:43
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Upřesnění: v půli knihy je Hobsbawm správně (str. 54), Hobsbawn v rekapitulaci téhož argumentu v epilogu (112) by se tedy dal omlouvat jako prostý překlep. Ovšem špatně je řada dalších jmen: "Bertolda Brechta" (14, kapitola II. Boreálismus – termín je v textu odvozován od "boreální" analogicky k "orientalismus",... ale evidentně jiným postupem), "Isaac Babel" (56, XIII), "Derida" (104, Epilog), "prozaisty [!] Vladimíra Sorokina" (109). Dokonce ten "Ilja Iljasov" hned v úvodní větě (a ještě párkrát opakovaný) se v norském originále nebo španělském překladu zjevně jmenuje Isa. Redakce pustila nemálo gramatických chyb: "v dole Zasjadko ležícího v blízkosti východoukrajinského Doněcku" (53, XII), "jedny z nejbohatších uhelných polí" (66, XVI). A všeobecně knihu charakterizuje stylistická těžkopádnost, nečesky otrocké, nejasné a vůbec podezřelé formulace: vedle již uvedených např. "o stachanismu" (46, X); "vystoupili z letadla Corporate Jet" (109), "vydání knihy […], kde vidíme opuštěné hornické město Pyramidu v poli napětí mezi lidmi zapříčiněným úpadkem a zničeným lidským výtvorem, izolovanou v podmínkách studeného podnebí a nejzazší polarizované extrémnosti." (103) ---------- Vážená paní Stehlíková, vy tedy pokládáte za regulérní souboj, když vyzyvatel zároveň volí zbraň (a ještě takovou, ve které má protivník handicap několika tříd)? Snažím se vyjadřovat jen k věcem, o kterých něco vím, a mé schopnosti jsou navzdory vašemu lichotivému názoru omezené; zejména pak, na rozdíl od vás, pohříchu neznám norské jazyky ani reálie. Jakou mám potom šanci identifikovat vaše „překladatelské omyly“? Byl bych s to zjistit četnost překlepů a možná, pokud by tam bylo opravdu něco „do nebe volajícího", praštilo by to do očí i mě, respektive mohl bych dosvědčit, že na nic takového jsem nenarazil; ale to je vše. Přijde vám to jako smysluplná aktivita? Lépe řečeno, opravdu vás *takové* vítězství uspokojuje? Ale pokud jste uražena tak hrubě, že to nemůže smýt nic menšího, co naplat: Můj mail je zde uveden, když mi knihu pošlete, slibuji, že ji do měsíce přečtu. Ovšem raději bych počkal, až také přeložíte nějakou nonfiction snažící se obsáhnout všechno od geologie po historii krátkého 20. století s hojnými citacemi z větších evropských jazyků, a ne skandinávskou populární četbu.
Vložil: Antonín Kudláč, 19.06.2013 17:28
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
to Karolína Stehlíková: Držím Vám palce a jsem opravdu velmi zvědav, zda pan Vaněk hozenou rukavici zvedne.
Vložil: Magda de Bruin, 19.06.2013 16:03
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Ovšem ironie působí v seriózní diskusi (zvlášť v psaném projevu) jedině zmatek.
Vložil: Karolína Stehlíková, 19.06.2013 14:43
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
To Magda de Bruin: Určitě nejsem rozhořčená. Regulérně vyzývám pana Vaňka na souboj. (I když, kdo ví, možná je zatím marketing, a toužím jen po reklamě pro svou knihu.)
Vložil: Magda de Bruin, 18.06.2013 22:52
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
To Karolína Stehlíková: nerozumím té rozhořčené ironii. Závěr pana Vaňka (zpackaná Kniha Zlín) je jistě příliš příkrý, ale jinak jsou přece všechny jeho připomínky oprávněné? Jako překladatelka jsem za takové poznámky vděčná, protože z chyb (i z chyb někoho jiného) se přece člověk učí (a nakladatel... z toho taky může mít užitek, pokud dojde k dotisku - těch pár chyb se dá snadno opravit). Domnívám se, že iLiteratura je vhodná platforma k probírání takových překladatelských záležitostí. Nakonec tu už léta usilujeme o to, aby se reflexe překladu (a tím i kvalita) zlepšila. A pokud jde o Skřipec: nevzešel loňský laureát z kritické recenze Kateřiny Krištůfkové na iLit.? Možná mi na dálku něco uniká a píchám teď mimoděk do vosího hnízda, ale třeba nejsem sama, koho ten ostrý tón zarazil.
Vložil: Marie, 16.06.2013 09:13
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Říct na základě několika úletů, že je kniha "zpackaná", mi připadá zase poněkud přehnané...
Vložil: Karolína Stehlíková, 14.06.2013 23:52
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Milý pane Vaňku, Vaše minuciózní čtení textu člověk vždycky ocení. Děkuji, že jste opět umocnil ten neblahý dojem, že většina redaktorů v této zemi jsou neschopná individua, každý druhý překladatel zoufalý amatér a každé třetí nakladatelství publikuje zpackané knihy. Mám jakousi zvrácenou potřebu stát... se Vaší další obětí. Proto Vás prosím, abyste se zaměřil na titul Karin Fossumová: Provokatér (Host, 2013). Jsem si naprosto jistá, že v knize najdete chyby, překlepy a překladatelské omyly do nebe volající a mně se konečně dostane zasloužného veřejného pranýřování, které uštědří dobře mířenou ránu mému velkému egu, které ovšem narostlo jen proto, že mé překlady a ediční práce zůstaly Vámi zatím zcela nepovšimnuty. Požaduji nápravu (Vím, že jsou místa, kde na vás dají, a tak si dovoluji potají doufat alespoň v nominaci na Skřipec.)! Karolína Stehlíková
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.06.2013 12:06
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Dále se v knize například hovoří o "básni Johna Mitchella Woodstock", načež je citována známá píseň Joni Mitchellové. Seznam literatury se neobtěžuje uvádět české překlady; Orwellova kniha je v textu uvedena pod chybným názvem "Cesta do Wigan Pier", zatímco v poznámce o překladu dokonce "Cesta k Wigan... Pear". Další zpackaná Kniha Zlín.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.06.2013 16:01
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Au, au, Freude, Freude, naopak: správně (ač kontraintuitivněji) Hobsbawm, v knize Hobsbawn.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.06.2013 16:00
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Dobrý postřeh, já to při přelétnutí přehlédl. Opravdu to v knížce je, stejně jako na přiloženém PDF sazby nebo témže ve flashovém prohlížeči na www.knihazlin.cz. Na poslední stránce je pro změnu historik Eric Hobsbawn psán chybně... "Hobsbawm". iLiteratura neuvádí jména odpovědných redaktorů, což je obecně politováníhodné; doplním tedy, že jím byla její přispěvatelka a překladatelka Knihy Zlín Kateřina Krištůfková.
Vložil: Marie, 11.06.2013 09:57
Fløgstad, Kjartan: Pyramida. Portrét opuštěné utopie
Opravdu se tam píše "v Antarktidě"? :-o
Vložil: M. Skala, 08.06.2013 10:10
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jota se zřejmě bohužel nepoučila, neboť anticenu Skřipec získala i letos, a to za překlad jinak zajímavé knihy s českým tématem Jáchymov rakouského spisovatele Josefa Haslingera (přeložila Libuše Čižmárová, Jota 2012). Tentokrát se ale Jota proti anticeně ohradila a prohlásila, že dokonce podnikne patřičné... právní kroky, pokud anticena bude udělena...
Vložil: jmh, 25.03.2013 22:29
Norsky psaná literatura v roce 2010
Lze zkusit http://burzacizojazycnychknih.blogspot.cz/
Vložil: Karolína Stehlíková, 24.03.2013 13:59
Norsky psaná literatura v roce 2010
Dobrý den. Tím si nejsem jistá. Máte ovšem možnost navštěvovat knihovnu Skandinávského domu, kde najdete mnoho knih v originálních jazycích: http://www.skandinavskydum.cz/knihovna Na stránkách najdete také on-line katalog.
Vložil: Eva Cechova, 23.03.2013 19:26
Norsky psaná literatura v roce 2010
Dobry den, da se nekde v CR koupit beletrie v norstine ? Dekuji Cechova
Vložil: Jitka J., 07.06.2012 15:01
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ehm, paní docentka Miluše Juříčková je ročník 1956.
Vložil: Spytihněv Vochmelík, 07.06.2012 09:44
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Kniha je velmi dlouhá a chyb je v ní poměrně málo. Já bych překladatele raději pochválil a povzbudil do další práce. Jsou to mladí a perspektivní lidé, kteří jen potřebují vyzrát a naučit se trochu lépe norsky a hlavně dobře česky. Další kniha, kterou přeloží, bude jistě o něco lepší. Snad jim k tomu... pomůže i vydatné cucání salmiakových pastilek.
Vložil: kafemlejnek, 24.04.2012 11:18
Flink, Jon Øystein: Sex, smrt a manželství
A právě pro ten postoj k životu se hrdina zabil, onen postoj rozčiloval i jeho, nejen Vás. Rozhodně se nedá říci, že bych dva měsíce od přečtení nevěděla, o čem kniha je, naopak jsem si ji přečetla znovu. Asi je to prostě typ uvažování, který vám nesedl, já bych knihu jako takovou neodsuzovala.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 08.03.2012 12:08
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jestliže si chtělo Nakladatelství Jota zachovat tvář a současně v rámci neustále stoupající vlny severských detektivek, kde konkurence je obrovská, zcela nepohřbít svoji edici Nordkrimi, v podstatě mu nic jiného nezbylo. Přesto však jde o krok chvályhodný, zvlášť proto, že je v Česku, kde si nakladatelé... nic moc nedělají ani z anticeny Skřipec, nevídaný. Lze tedy Jotě jen popřát, aby měla příště při výběru spolupracovníků šťastnější ruku.
Vložil: O., 06.03.2012 17:35
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Proč hned nějakou cenu? Je to snad jejich práce vydávat knihy kvalitně - za co jiného by pak čtenář vlastně platil? Ačkoli chápu, v dnešním světě se oceňují dobré skutky a dobré činy, protože je jich už tak málo, že je třeba je oceňovat, aby k nim byla aspoň nějaká motivace, když už nic jiného v tomto... světě...
Vložil: iLiteratura, 06.03.2012 16:36
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Klobouk dolů, za takovou reakci by si nakladatelství zasloužilo nějakou cenu.
Vložil: Nakladatelství JOTA, s. r. o., 06.03.2012 15:25
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Omluva a sdělení Nakladatelství Jota Velice se všem čtenářům omlouváme za nekvalitní zpracování titulu Slepá skvrna, který naše nakladatelství vydalo v edici NORD KRIMI v závěru minulého roku. Jako profesionálům nám není současná diskuze kolem knihy lhostejná a chceme se k tomuto problému postavit... čelem. Knihu vykazující velké nedostatky v překladu i redakčním zpracování v současné době stahujeme z trhu a připravujeme její kompletně opravené a upravené vydání, které vyjde na podzim tohoto roku. Současně všem čtenářům, kteří budou mít zájem, nabízíme možnost výměny tohoto titulu za stejný opravený nebo jiný z produkce našeho nakladatelství ve srovnatelné cenové relaci. Jsme velké a mezi laickou i profesní veřejností známé nakladatelství, které má za sebou více než tisíc vydaných a kvalitně zpracovaných knih známých a oceňovaných autorů, o to víc nás tedy mrzí, k čemu došlo v případě knihy Slepá skvrna. Všem čtenářům se proto ještě jednou omlouváme a věříme, že je toto ojedinělé selhání odpovědných pracovníků našeho nakladatelství neodradí od četby dalších knih z naší produkce.
Vložil: Daniela Mrázová, 05.03.2012 21:26
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Potvrzuji, že nakladatel opravdu nabízel nízký honorář a relativně dost času (jako by to spolu nějak významně souviselo a ospravedlňovalo nízkou kvalitu práce). Současně musím říct, že se nejedná o jazykově obtížný text, který by na překladatele kladl vyšší nároky než ostatní texty téhož žánru. Pravdou... však také je, že i originál vykazuje určité nedostatky, a to včetně věcných chyb, stylistické nevyrovnanosti apod. Nicméně to nijak nesouvisí s nekvalitní prací, která byla odvedena. Můžu dodatečně litovat, že jsem nabídku Joty nepřijala sama, ale děsí mě jen samotná představa, že bych odevzdala text, který už by po mně nikdo nečetl...
Vložil: Tomáš V., 25.02.2012 18:57
Eriksen, Thomas Hylland: Syndrom velkého vlka
milému autorovi bych doporučoval, aby si nastudoval M.Machovce Smysl lidské existence. nemusel by tolik plácat. ikdyž to je asi účel
Vložil: T. Havel, 20.02.2012 20:27
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Mě také fascinuje, kolem čeho se svádějí tak tuhé bitvy v rubrice Kritika překladu. Nedávno to byly modré (či bílé?) Gauloisky (Život po francouzsku), dneska slaná lékořice. Můžeme se jen těšit, kdo jaký trumf vynese zase příště!
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2012 12:45
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
V obecné rovině by se bývalo dalo souhlasit s oběma stranami, nebýt toho, že "salmiakové pastilky (salviepastiller, sic!) – str. 334" je v kontextu úvodního "Tato kritika překladu nevznikla na základě porovnávání překladu s originálem" dost matoucí; a co víc, Google mi k "salviepastiller" najde pouhých... 12 výskytů, z nichž většina je v tomto článku nebo v debatách o něm jako plus.google.com .
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.02.2012 23:09
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Vážený pane Kantore, jak jsem psala ve svém komentáři z 26. 1.: I kdyby šlo o salmiakové pastilky, působí toto podle mého názoru bez bližšího vysvětlení v textu rušivě, což není dobře, a za tím si stojím. O přístupu k překládání reálií, národních specialit a podobných záležitostí, které nemají v jazyce,... do něhož se překládá, přesný ekvivalent, lze samozřejmě diskutovat (jistě platí, že co překladatel, to názor), myslím však, že v tomto případě nemá valného smyslu přít se o jednotlivosti. Překlad jako celek je nepopiratelně velmi špatný. A pouze na to jsem chtěla také poukázat.
Vložil: Sebastian Kantor, 11.02.2012 02:18
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Toto jsou podle mě pastilky, o nichž je řeč, sice s příchutí šalvěje, ale v základu salmiakové, takže kritika ano, ale prosím nevymýšlejme si pseudodůvody. :) Původní překlad je naprosto správný. www.nemlig.com
Vložil: Sebastian Kantor, 11.02.2012 01:57
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Drahá paní Krištůfková, salmiakové pastilky jsou běžně k dostání v desítkách variant v každém skandinávském supermarketu či trafice, z chloridu amonného se opravdu vyrábí a abych vás parafrázoval, tak "je neuvěřitelné, že nikomu nepřipadá divné, že někdo, kdo recenzuje překlad norské knihy, tohle neví,... a ještě si k tomu dovolí dát povýšenou závorku (sic!)"
Vložil: zm, 10.02.2012 22:56
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Tak tohle zní neuvěřitelně! Jak se tohle může paní Juříčkové - vedoucí nordistiky na FF MU - stát? Někteří tu sice říkají, že její předchozí překlady nebyly špatně, já se ale k tomuto názoru nemohu přiklonit. Moravismy a podivné větné konstrukce se objevily už v knihách Láska i Ve skutečnosti.
Vložil: Magda de Bruin, 07.02.2012 14:26
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
ad odpovědnost: knihu na trh vypustil nakladatel, stojí 348 Kč, přitom je to evidentně zmetek. Takže by čtenář jakožto spotřebitel měl mít možnost knihu vrátit a dostat peníze nazpět, pokud si ji v dobré víře koupil (a jinak samozřejmě platí: nekupovat!). Z kritické recenze, ba ani ze Skřipce si průměrný... nakladatel velkou hlavu nedělá, ale kdyby tu odbytou práci pocítil v kapse (včetně toho, že by z toho měla do budoucna vyvodit nějaké důsledky i NORLA - fondu přece nemůže být jedno, když norský autor vstoupí na určitý trh, byť i nedůležitý, v tak zkreslené podobě), bylo by to možná účinnější.
Vložil: jovanka, 07.02.2012 13:45
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
to JJ: ano, s tím souhlasím, ty, kdo o překládání mají zájem a mají předpoklady (nejen) ve znalosti obou jazycích, takový kurs na VŠ ušetří přinejmenším nejistoty anebo tápání, co si mohou v překladu dovolit
Vložil: Jitka J., 07.02.2012 11:19
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Neměla jsem na mysli jeden seminář, nýbrž zhruba čtyři semináře vrcholící velmi intenzivním ročním studentským projektem - překladem povídkové sbírky od Bjarteho Breiteiga. Částečně jsem tím také chtěla obhájit přípravu studentů nordistiky FF MU na jejich možné budoucí povolání. Souhlasím, že bez citu... pro jazyk se žádný překladatel neobejde, ale dle mého názoru ani bez předchozích (cvičných) zkušeností. S každým dalším textem by se měl překladatel zlepšovat, což se skutečně u mnoha překladatelů děje.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 06.02.2012 11:30
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Souhlasím s paní Šotolovou. Pokud někdo nemá pro překládání vlohy a cit, nepomůže mu ani několik překladatelských seminářů. Patrně zde došlo k neblahé souhře okolností, kdy jeden z překladatelů si se svou částí textu neporadil a druhý ji hrubě odbyl. Jak už jsem ovšem psala, na vině je také redaktor,... který takovýto text vůbec neměl pustit do sazby, natož do tisku.
Vložil: jovanka, 05.02.2012 17:13
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
obávám se, že tohle nelze svést na vynechání jednoho kursu na VŠ. Spousta našich dobrých překladatelů žádný kurs překladu beletrie neabsolvovala, a přesto mohou svou práci dělat přinejmenším dobře. Tady jde o přístup k textu, o znalost překládaného jazyka, o to, jak člověk vládne mateřštinou.
Vložil: Jitka J., 05.02.2012 16:02
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Doneslo se mi z důvěryhodného zdroje, že si překladatelé knihu rozdělili půl na půl. Na mě překlad místy působí, jako by byl text prostě "hozen" do Google překladače. Co se týká Štěpána Lichorobiece, část problému by mohla spočívat v tom, že, pokud je mi známo, neabsolvoval během svého studia nordistiky... žádný překladatelský seminář pro překlad beletrie. Tyto semináře jsou jinak pro studenty nordistiky na FF MU povinné a vede je překladatelka Daniela Zounková.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 02.02.2012 20:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Jakou měrou se na překladu podíleli paní Juříčková a pan Lichorobiec, bohužel nevím. To by byla otázka spíše na ně, případně na nakladatele. Jinak s Vámi souhlasím, paní Juříčková přeložila z norštiny již několik knih a její předchozí překlady byly slušné. I pro mě je proto také poněkud nepochopitelné,... jak může být podepsána pod takovýmto textem.
Vložil: Veronika M., 02.02.2012 11:10
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za přínosný příspěvek. Jsem nemile překvapena, již dříve jsem se s překlady paní Juříčkové setkala a byla jsem spokojena. Kdo vlastně knihu překládal ona či pan Lichorobiec? A pokud oba, jak se na překladu podíleli.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 29.01.2012 19:33
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ano, vydání knihy podpořila NORLA, jejíž příspěvky bývají poměrně štědré. Honorář 140,- Kč za normostranu lze vzhledem k dané skutečnosti považovat za ostudně nízký, nicméně překladatelé na něj, předpokládám, přistoupili dobrovolně a v tom případě měli i za tuto cenu odvést stoprocentní práci.
Vložil: M., 29.01.2012 16:04
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ostudný překlad. Děkuji za článek.
Vložil: Karolína Stehlíková, 29.01.2012 13:18
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Dovolím si poznámku, která je relevantní k pozadí vzniku překladu. Nakladatelství Jota se s překladem této detektivky obrátilo i na mě. Za překlad nabízelo honorář 140,- Kč za normostranu, který jsem pokládala za příliš nízký. Tuto nabídku jsem proto odmítla (měla jsem ale i další důvody) a napsala... nakladateli, že nevím, jestli vůbec najdou překladatele, který bude ochoten takovou cenu akceptovat. Odpovědí mi bylo, že kompenzací za tak nízký honorář je velmi dlouhá doba, kterou překladatel na překlad této knihy má.
Vložil: Magda de Bruin, 29.01.2012 10:29
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Kdybych byla norský daňový poplatník, docela by mě to štvalo. A jinak se opět potvrzuje, že filolog není automaticky dobrý literární překladatel.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2012 21:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Na impresu stojí "Tento překlad byl vydán s laskavou finanční podporou NORLA". (--- Mimochodem, PhDr. Miluše Juříčková, CSc., je odpovědná vedoucí sekce nordistiky Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU, Štěpán Lichorobiec tamtéž získal v letech 2004–8 bakalářský titul a snad následně... magisterský v Oslu.)
Vložil: Magda de Bruin, 28.01.2012 13:15
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ještě drobný dotaz: podpořil tohle vydání norský fond?
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2012 01:47
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ach tak - asi by bylo lepší pro upozornění na překlepy v textu citovaném z jiného důvodu používat tradiční "sic"; konci tučného vyznačení sotva kdo porozumí. Věta s "vedl" mi dává jistý smysl, aspoň v tom kontextu, který je citován: "Ovlivňoval jsem ho tak, aby svůj sexuální pud zaměřil na ni."
Vložil: Michael Alexa, 27.01.2012 12:08
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za oživení rubriky, kterou mám rád a připadá mi velmi zajímavá. Rovněž novum vip diskuse je skvělé.
Vložil: Ála, 26.01.2012 21:20
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
To je do překladatelské soutěže o anticenu Skřipec, bez váhání! :D Díky za článek, této knize (tomuto překladu) se vyhnu velkým obloukem!
Vložil: iLiteratura, 26.01.2012 20:35
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
kurzíva opravena, děkujeme za upozronění
Vložil: O., 26.01.2012 14:12
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Ano, opravdu je sousloví "mluvit jazyky" ustálené a je biblického původu. "„Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení – jaký prospěch byste z toho měli?“ (1. Korintským 14:6)" - to nic nemění na tom, že se zdá... překlad i následná redakční úprava strašnou.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 26.01.2012 13:21
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Děkuji za všechny reakce. I kdyby šlo skutečně o salmiakové pastilky, jsem toho názoru, že v tomto typu textu působí takový výraz bez alespoň drobné vysvětlivky rušivě, a přimlouvala bych se v takovém případě proto za možná méně přesnější, ale zato zcela nenápadné pastilky lékořicové. Co se týče věty... "cítit hnědý mořidlem", je "hnědý" opravdu jen překlep a je vyznačen boldem proto, aby bylo zřejmé, že to je překlep v knize, nikoli můj. Celá věta je zde však uvedena nikoli kvůli tomuto překlepu, nýbrž kvůli spojení "Čpavě to tam bylo cítit". Věta "Vedle jsem jeho pud k ní, dívce jeho věku" nedává smysl ani v případě, že bychom předpokládali, že místo "Vedle" zde má být "Vedl".
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.01.2012 12:36
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Tak jest, pokud vím, "salmiakki" je lékořice jen s mírným přídavkem salmiaku. A "mluvit/mluvení jazyky" se normálně používá i v češtině. --- Předpokládám, že "Byla pro něho symbolem ženství. Vedle jsem jeho pud k ní" je překlep místo "Vedl jsem"? Další pravděpodobný překlep je "cítit hnědý mořidlem";... a bylo by fajn opravit neuzavřenou první kurzívu za "Pak následovala detailní líčení nálezu poškození jejích očí.", rozhazuje to celý odstavec.
Vložil: Magda de Bruin, 26.01.2012 11:38
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Salmiak je i v Nizozemsku oblíbený. Je to jeden z mnoha druhů místních lékořicových cukrovinek, ale tedy se slanou příchutí (skutečně s příměsí salmiaku). Existuje i v prášku jako tzv. "zwartwit", takže "černobílý" - to by se snad způsobem konzumace (nasliněným prstem) dalo trochu přirovnat k dávnému... českému šumáku. Ovšem kdo se slanou lékořicí nevyrostl od dětství, většinou ji ani neudrží v puse, abych tak řekla.
Vložil: jh, 26.01.2012 01:43
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna
Díky za přínosný článek! Jen maličký komentář - salmiakové pastilky vskutku existují a jsou velice oblíbenou pochutinou ve Finsku a částečně i Švédsku! Což ovšem nic nemění na faktu, že výraz byl v knize přeložen špatně.
Vložil: Jitka J., 01.01.2012 14:41
Flink, Jon Øystein: Sex, smrt a manželství
Ujišťuji Vás, že jsem knihu dočetla. A jestli mě u hlavního hrdiny něco rozčilovalo, pak to byl jeho postoj k životu, nikoli k ženám.
Vložil: Tomáš Vlček, 28.12.2011 11:33
Flink, Jon Øystein: Sex, smrt a manželství
Recenze na mne trochu působí dojmem, že její autorka knihu nedočetla, případně se někde v polovině nechala příliš rozčilit, pravděpodobně hrdinovým vztahem k ženám. "Co chtěl autor říci" je vždycky záludná otázka, tady ale každopádně vykreslil portrét muže, v němž se pere příliš mnoho protichůdných... osobností a žádná nenabyde definitivně vrchu. Snoubenčino těhotenství vede jen k dobrému předsevzetí, ale než ho hrdina stačí naplnit, dostihnou ho následky jeho předchozích činů. To je konec nejen pravděpodobný, ale i působivě "katarzivní". Je to psychologická tragédie, vyprávěná s černým humorem a pravda, některými zjevně záměrně provokativními motivy, jako je poměr s nezletilou dívkou. Přisuzovat jí společensko-kritický motiv je myslím omyl. Rozhodně ale není povrchní.
Vložil: janluk , 09.12.2011 13:00
Svendsen, Lars Fr. H.: Malá filosofie nudy 1
Ještě dodatek. S tím, že nudu je třeba přijmout coby „nevyhnutelný fakt, coby gravitační sílu života“, není Svendsen nijak zvlášť originální. Třeba Friedhelm Decher v knize Besuch vom Mittagsdämon: Philosophie der Langeweile podobně píše, že nuda je „integrální součástí lidského bytí“.
Vložil: iLiteratura, 30.10.2011 15:20
Nesbø, Jo: Pentagram
Takové tvrzení by bylo dobré nějak doložit - jak jsme zjistili, schováváte se za cizí mail (a možná i jméno), váš komentář pak má tím menší váhu. Pokud byste se chtěl/a pokusit své argumenty sepsat, rádi takový článek publikujeme.
Vložil: alice , 26.10.2011 14:21
Nesbø, Jo: Pentagram
Kniha vyborna, ale preklad vice nez spatny. Knize vylozene ublizuje, coz je strasna skoda.
Vložil: Bonee, 31.07.2011 10:52
Norština nejen pro samouky 1
Jó, kéž by se objevili v budoucnosti na české trhu alespoň tak dobré učebnice litevštiny, lotyštiny, estonštiny, švédštiny, rumunštiny popř. také maďarštiny, neboť u mnohých nyní vyjmenovaných ještě nikdy ani v historii nevyšly, nebo existují jen poslední komunistická vydání (tj. tak do r. 70), z nichž... se člověku daný jazyk tak maximálně brutálně znechutí!!! S pozdravem Bonee
Vložil: Vojtěch Vaner , 05.05.2011 08:37
Gaarder, Jostein
Chybí mi tu recenze Principálovy dcery. Právě ji čtu a myslím - velmi dobré.
Vložil: redakce, 24.03.2011 23:33
Gaarder, Jostein: Hrad v Pyrenejích 2
děkujeme za upozornění, článek jsme přeřadili do správné rubriky
Vložil: Marie, 24.03.2011 10:46
Gaarder, Jostein: Hrad v Pyrenejích 2
Paní Šubrtová nic takového nepíše, předpokládám, že kritizujete spíše nesprávné zařazení článku k dětské literatuře, za což ale ona nemůže...
Vložil: Jan Novotný, 23.03.2011 20:57
Gaarder, Jostein: Hrad v Pyrenejích 2
Bohužel pí Šubrtová zase nepochopila pro koho je kniha napsaná. To není kniha pro děti, ale pro dospělé a pak pro středoškoláky, aby měli co rozebírat na hodinách občanky. Jako bohemistka pí Šubrtová opravdu zklame, kdykoli se do nějaké recenze pustí.
Vložil: Erik, 12.09.2010 11:40
Fosse, Jon: Negativní mystika
P.S. Ako po odoslaní správy vidím na displeji, nižšie uvedených prispievateľov :)
Vložil: Erik, 12.09.2010 11:36
Fosse, Jon: Negativní mystika
Príspevky - podľa jazyka dvoch českých prispievateľov - sú typickým príkladom toho, čo mi kedysi v skratke povedal Egon Bondy: Eriku, já sice jsem ateista, ale nikoliv český ateista, to jest vulgární. Na Slovensku je nám Fosseho spiritualita (je medzi mojimi známymi veľmi populárny) v konečnom dôsledku... veľmi nenápadná a skrytá, skutočným balzámom v tomto liberálnom, novopohanskom svete plným mudrlantov vyššie uvedených prispievateľov.
Vložil: Stáňa Boušková, 08.11.2009 12:44
Uri, Helene: Ti nejlepší z nás 4
Kdybychom měli takové popularizárory jazykovědy, jako je Helene Uriová, nemuseli bychom číst takovou češtinou napsané recenze. Internet bezpochyby snese všechno, jen se divím, že text neprošel řádnou redakcí v Hostu. Za největší perlu považuji "Na Uri univerzitním románu...". Autorka má však pravdu,... že popularizátorů jazykovědy je třeba.
Vložil: Jan, 10.10.2009 14:36
Eriksen, Thomas Hylland: Tyranie okamžiku 1
Neklid, prázdnotu a pocit vykořeněnosti nezpůsobuje primárně zvyšující se tempo, ale atheismus...
Vložil: J. Zeman, 27.05.2009 10:25
Loe, Erlend: Doppler
Zábavná a vtipná knížka, dobrý překlad!
Vložil: DAniel, 11.04.2009 16:17
Gaarder, Jostein: Žabí zámek (in Ladění)
Naprosto nesmyslná kniha pro malé dítě. Kniha je tak vhodná pro paní recenzentku, ale opravdu ji nedoporučuji kupovat.
Vložil: čtenářka, 22.02.2009 16:21
Petterson, Per: Jít krást koně 1
Blížím se ke konci knihy a cítím stále větší smutek nevyslovených tajemství.A nevím, je-li dobré, že mě to štve, protože cítím tu nerudnou nevinnost v chování vypravěče, úzkost světa, který se den za dnem o poznání smršťuje.
Vložil: Jakub, 25.09.2008 14:07
Fosse, Jon: Negativní mystika
ano, intelektuální sebeukájení je fenomén. tak si to tak neber a sebeukájej se také, vytvoř si taky svůj diskurs a udělej to tak, aby to četlo co nejvíc lidí. čím víc, tím extatičtější zážitek. a že když píše, tak chce na chvíli s ostatníma sdílet stejnou platformu, toť přirozeno ze všeho nejvíce. sebedůležitost?... tak to je zas tak trochu problém čtenáře. kdo ji chce vidět, ten si ji najde všude. dohledej si tvar, přečti si to celý a pak to napiš znova.
Vložil: whispermoonlight, 25.09.2008 13:55
Fosse, Jon: Negativní mystika
autor článku je hulibrko. to je přesně to intelektuální sebeukájení, který mě nezajímá. říkat takový banality v prvních dvou třech odstavcích, nebo jednoduše, říkat o čem by se nemělo mluvit a celou dobu o tom žvatlat. to je přesně ten případ člověka zajatého diskursem. v tom je to hulibrctví. jako... by objevoval ameriku, dobrá, možná pro něj, ale dělá to tak, jako by KAŽDEJ musel přijít na to, že je to ta jeho Amerika, Amerika každýho, kdo to čte v tu chvíli. Leze z toho akorát sebedůležitost, která v tomhle případě není ani moc zajímavá.
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:28
Fosse, Jon: Melancholie I 2
dobre napisana kritika. ano, podobný názor. dielo postavene na opakovani jednotlivych slov, viet aj celych pasazi, neustale vsuvanie pribehov do prebiehajuceho deja, spomienok, tuzob, predstav hlavnej postavy, v ktoreho hlave sa ocitnete od prvej stranky v texte. je to knizka pre pokrocilejsieho citatela..... ale ma iste caro, ťazive, melancholia je vystizny nazov.
Vložil: mychalka, 29.06.2008 09:42
Seierstad, Åsne: Knihkupec v Kábulu 1
Teprve jsem knihu začala číst, ale zde se dozvídám, že v ní není ani zmínka o tom, jak se členy rodiny daná novinářka komunikovala. Hned na začátku knihy se však zmiňuje o znalostech angličtiny jednotlivých členů rodiny.
Vložil: jana kasalova, 28.05.2008 15:24
Obraz emancipované ženy v norském románu
Myslím, že těm hrdinkám by prospělo, kdyby si vyzkoušely partnery z půjčovny partnerů. Jejich sebevědomí by tím narostlo a mohly by se vrátit ke svým tradičnějším ženským rolím. Pro své dobro i pro dobro svých stálých partnerů. Je to tak snadné, alespoň v Čechách: www.ja-idealni-partner.cz - doporučuji... z vlastní zkušenosti! Jana
Vložil: Luthien, 05.04.2008 13:44
Petterson, Per: Jít krást koně 1
Opravdu krásna knížka. Vřele doporučuji
Vložil: LuccianoK, 05.03.2008 19:16
Petterson, Per: Jít krást koně 1
Právě jsem dočetla a můžu říct, že nemám slov. Už dlouho jsem takovou nádheru nedržela v ruce. Klobouk dolů a čest autorovi.
Vložil: M. Kovar, 03.01.2008 10:36
Qvigstad, Just Knud: O muži, který si koupil svědění. Pohádky a pověsti Sámů 2
a. "[2] Viz morfologie pohádky Vladimira Proppa nebo klasifikační systém AarneHO A Thompsona." b. Jak "nasi" slovesnost vnimali (dnes ji zrejme vnimaji vice mene stejne jako ostatni Zapadoevropane) Samove v 19. stoleti: Zpusoby samske interpretace nejen evropske slovesnosti jsou docela zretelne na... vypravenich s prejatymi sujety a motivy - na pohadkach a kralech a princeznach, argonautech, babe Ala cili Ala babe a ctyriceti loupeznicich... c. Kalevala neni mytologii ci mytem v tom samem strukturnim smyslu jako Edda - jako mytologie pouze fungovala v kulturnim prostredi druhe poloviny 19. stoleti a prelomu stoleti 19. a 20.
Vložil: fanda, 02.01.2008 16:20
Petterson, Per: Jít krást koně 1
Právě čtu, a skvělé... resp. geniální svou jednioduchostí.
Vložil: boboking, 19.11.2007 10:26
Fosse, Jon: Ráno a večer
Právě jsem knížku Ráno a večer dočetl, a musím přiznat, že po tom, co si člověk zvykne na "nezvyklý" styl, zjistí, že se jedná o velmi lidský a čtivý příběh. Výborná kniha!
Vložil: Jola, 02.11.2007 10:58
Norština nejen pro samouky 1
Dobrý den, potřebovala bych vědět, jak se v norštině vyslovuje -ch (na konci slova), konkrétně malíř E.Munch. Děkuji moc.. Jo.
Vložil: marťulka , 24.10.2007 22:54
Norština nejen pro samouky 1
Jo, omlouvám se, jarka vrbová, učebnice norštiny:o)
Vložil: marťulka, 24.10.2007 22:52
Norština nejen pro samouky 1
Ahojte všem:o)Jen jsem chtěla přihodit do placu, že já za učebnici dala o pětistovku míň a nemůžu si ji vynachválit..na netu o ní to nejzákladnější najdete snadno a já se za ni stavím:o)Jen ta výslovnost jí chybí, ale přesně jak bylo řečeno, ať vám to z pusy pleze jakkoli, do některého z nářečí se nejspíš... trefíte:o)Navíc existuje i pár ryze výslovnostních cdček z různých oblasí zájmu:o)Tak pěkné šprtání:o)
Vložil: Alena Korčeková, 23.10.2007 17:24
Dvacet pět nejlepších norských próz za posledních dvacet pět let (1981-2006)
Chci poradit, kde se dá sehnat některá z hnih _P.Pettersona: Ve vlnách za lodí či Zloději koní. Je snad prodejna s touto nabídkou? Děkuji za reakci.
Vložil: Barbora, 02.09.2007 21:56
Loe, Erlend: Naivní. Super. (in Tvar)
Už dlouho jsem se tak nenasmála! Naivní. Super. je velice milá knížka a já si okamžitě jdu opatřit zatloukačku. Snad se dočkám dalšího překladu tohoto autora.
Vložil: Allanek, 27.08.2007 11:10
Norština nejen pro samouky 1
Kdybych mel dát germanské jazyky do řady, co se historického vyvoje tyce, tedy ktery jazyk dosel nejdale a ktery nejvice stagnoval, jak by vypadalo toto poradi ??? nevite nekdo ?? Dekuji za poslani na meil :()
Vložil: V. Zdrálek, 20.06.2007 17:02
Eriksen, Thomas Hylland: Antropologie multikulturních společností
Souhlasím s výše napsaným. Je výborné, že tento výbor Eriksenových esejů byl přeložen do češtiny a našel vydavatele. Měl by to být rozhodně antropologický bestseller, i když v Čechách asi nebude. Konečně nějaká slušná SOUČASNÁ antropologická produkce v češtině. Vydávat Levi-Strausse, Margaret Mead či... Ruth Benedict je sice záslužné, ale o tom, o co co v současné socio-kulturní antropologii jde, se tam člověk moc nedozví. Eriksen je už dneska zásadní postavou a jeho texty se povinně čtou v anglosaských zemích v úvodových kurzech antropologie.
Vložil: ks, 17.06.2007 22:47
Norština nejen pro samouky
Ahoj, podívej se na stránky: http://www.webpark.cz/elg/ pod Související odkazy. Karolína
Vložil: Irka, 17.06.2007 00:46
Norština nejen pro samouky
Ahoj,mam zajem o studium Norštiny.Prosim o kontakt.Dekuji.
Vložil: dedecek bohous, 05.06.2007 10:25
Závodská, Barbora
jsem nadšen, je to krása a to krása neobvyklá, vzácná. Nejsem nadšen jen proto,že to ožřeškádala má vmnučka, kterou miluji, ale pro krásu této báasn+ě v proze, pro originalitu literárního stylu. ATˇJE TOHO MNOHOKRÁT VÍCE
Vložil: Anna, 28.05.2007 21:06
Norština nejen pro samouky 1
A proč by nepatřil? Copak lze oddělit jazyk od literatury a naopak?
Vložil: Hiko, 28.05.2007 20:16
Norština nejen pro samouky 1
Jj, my milovníci norštiny už jsme se do toho s plnou vervou pustili ;). Díky Ledě!
Vložil: , 28.05.2007 20:05
Norština nejen pro samouky 1
Patří tenhle článek opravdu do literárního časopisu?
Vložil: Kugelfest, 22.03.2007 14:53
Ibsen, Henrik: Divoká kachna – divadelní představení 1
Tak já opravdu nevím, ošklivé kulisy, ošklivé kostýmy, nehezky nalíčení herci, naprostá absence hřejivé člověčiny, ani náznak moudrého humoru Pana Jana Wericha, který by snad měl být českému divadlu vlastní, prostě žádný humor, žádný hodný člověk ani jiný kladný hrdina, i ten pan doktor byl špinavý... opilec, a tedy ta starší paní měla hrát třináctileté děvčátko, to je snad trochu přehnané? Taková hra by se snad líbila někomu divnému nebo dokonce snad dokonce úchylnému, ne? Zkrátka - díky!!! Inscenace přesně pro mě, skvěle jsem se bavil, a byl jsem naprosto nadšenej. Nemá to jediný kaz. :)) A ty Andulo di domů.
Vložil: martina, 20.01.2007 23:44
Qvigstad, Just Knud: O muži, který si koupil svědění. Pohádky a pověsti Sámů 1
vřele doporučuju...
Vložil: Daniela Mrázová, 11.01.2007 12:12
Ambjørnsen, Ingvar: Elling. Pokrevní bratři 1
Na divadle ještě také v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a ve Východočeském divadle v Pardubicích.
Vložil: dm, 24.11.2006 12:05
Dvacet pět nejlepších norských próz za posledních dvacet pět let (1981-2006)
Titul románu Hvite niggere by si zasloužil překlad spíš jako Bílí negři
Vložil: ks, 14.09.2006 10:21
Dvacet pět nejlepších norských próz za posledních dvacet pět let (1981-2006)
Knihu Jo Nesbø Rødstrupe vydalo pod názvem Červenka nese smrt nakladatelství MOBA v roce 2005.
Vložil: Ľubomíra Kuzmová, 23.06.2006 17:03
Moi, Toril: Ibsens modernisme
Iba drobná oprava: kniha bola pôvodne napísaná v angličtine, následne preložená do nórčiny (nórsky preklad: Agnete Øye/ová)
Vložil: On, 09.02.2006 16:24
Ibsen, Henrik: Divoká kachna – divadelní představení 1
Rád bych k představení poznamenal, že ona neskutečně veliká nadsázka dovedená ad absurdum v této inscenaci je možná způsobena tím, že většina replik hry se nese v patetickém duchu, což je přijatelné a obecně pochopitelné na konci 19. století, o více než sto let později se ale s takovými replikami režie... musí vyrovnávat, protože vnímat je jako přirozené nelze. Udělat z nich komickou hyperbolu je jeden ze způsobů, který se přímo nabízí. Přitom se ovšem tragická podstata hry neztratila a dokonce mi jako divákovi přišlo, že každá z replik se v rámci celku chovala samostatně, což dokáže udržet diváckou pozornost. Na druhou stranu je ovšem pravda, že estetika (která je stejně nadsazená jako patetické repliky, proto se mi představení zdá ucelené)je divácky velmi náročná, a tak je představení toho druhu, že na něj divák musí "přijít správně naladěn". Pokud ne, nelze se divit, že představení opustí už o přestávce. Jediné, co snad bych představení vytýkal, je pojetí Gregerse Werleho jako psychopata. Toto odhalení v závěru hry působí trochu jako vyřešení deketivní zápletky psychologického thrilleru tv nova. Nejsem si zcela jistý, jestli to odpovídá duchu této Ibsenovy hry a je to zevně režisérský zásah do originálu.
Vložil: Andula, 06.12.2005 12:40
Ibsen, Henrik: Divoká kachna – divadelní představení 1
Dobrý den, včera jsem shlédla toto divadelní představení a při představení jsem nevěděla občas co kde a přišlo mi to zběsile ubohé. Některé hysterické scény byly přehnané (ta na konci Giny se mi líbila), čekala jsem více srandy, ale zasmála jsem se 3x a to při sprostých hláškách doktora... nadšená jsem... moc nebyla, tož pravda...
Vložil: Komorní Činohra, 24.11.2005 00:55
Norská dramatika na českých jevištích (2005)
www.komornicohra.cz
Vložil: melanie, 09.11.2005 23:10
Norská dramatika na českých jevištích (2005)
take skvely prizpevek.. mel
Vložil: melanie, 09.11.2005 23:09
Ibsen, Henrik: Heda Gablerová – divadelní představení 2
diky za prispevek - skvele - ze tak rychle and fresh.. mel
Vložil: Mica, 09.06.2005 13:10
Christensen, Lars Saabye: Poloviční bratr (in Tvar)
Christensen je třída, Halvbrorena doporučuji, čte se jedním dechem, super pobavení. Jen jestli jste slabé povahy a nemáte nervy na 600 str. a otevřený konec, tak to radši ani neotvírejte ;)
...