Francie

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 12:
1

Institut francais de Prague
Sekci "livres.cz" v roce 2016 finančně podpořil Francouzský institut v Praze

Poslední komentáře

Vložil: Pavel Mandys, 28.10.2017 10:15
Bocquet, José-Luis; Muller, Catel: Kiki z Montparnassu
Titulek vyměněn, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jiří V., 28.10.2017 09:07
Bocquet, José-Luis; Muller, Catel: Kiki z Montparnassu
Nadpis recenze mi poněkud nepasuje k recenzované knize.
Vložil: fanoush, 25.09.2017 13:47
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Hmm, no tak zrovna Deti Kapitana Granta jsem od Neffa necetl, ale treba Tajuplny Ostrov jsem cetl a original znam z detstvi a ta verze od Neffa mi přisla normální. Tady nekdo hodnoti jinou knihu http://jarmik-pise.blogspot.cz/2014/12/novy-novy-hrabe-monte-christo-verne-neff.html a taky to nijak nesepsul.... Tak nevim.
Vložil: jmh, 16.09.2017 09:30
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
Překlepy opraveny.
Vložil: m p, 15.09.2017 23:27
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
P.S. Člověk, o kterém vyšla samostatná kniha už v roce 1957 (2. vyd. 1959), má heslo v Encyklopedii Britannice a byl (byť posmrtně) recenzován v The New York Times, asi úplně nespadá pod hlavičku "záhadná osobnost". Akorát o něm nejspíš zatím nevyšla kniha francouzsky, to snad. Ale to jen na okraj,... recenze má svůj švih, bavil jsem se dobře, jen jsem tedy podle zvolených formulací předpokládal, že tento kansaský Cimrman je smyšlenkou.
Vložil: m p, 15.09.2017 23:09
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
Překlepy: Odysseus, Shakespeare. -- Odysseus vycházel časopisecky od roku 1918, R.M. a J.J. se seznámili 1921. Podle dostupných zdrojů McAlmon přepsal na stroji část poslední kapitoly a daroval JJ nějaké peníze; přehledně například zde jamesjoyce.ie.
Vložil: RiP, 10.07.2017 12:03
Sattouf, Riad: L’Arabe du futur
Jen malilinká drobnůstečka: nakladatelství se nejmenuje Bréal Jeunesse, ale jen Bréal; Jeunesse už je název ediční řady pro mládež.
Vložil: Martin Horák, 08.06.2017 10:08
Robbe-Grillet, Alain: Voyeur
Děkuji za obsáhlou recenzi. Na podobné vyjádření čekám od chvíle co kniha vyšla. Mé obavy o kvalitě překladu se zjevně vyplnily, což se bohužel dá poměrně přesně předvídat už z pohledu na obálku a jméno nakladatele.
Vložil: Pavel Mandys, 28.05.2017 22:07
Boucq, François: Dobrodružství Jeronýma Moucherota
Zde odkaz na galerii na webu nakladatelství Crew.
Vložil: Silvie Vavřinová, 27.05.2017 10:28
Boucq, François: Dobrodružství Jeronýma Moucherota
Dobrý den, nebyla by možnost dávat ke knihám s obrazovým doprovodem náhledy ilustrací?
Vložil: Cenda, 24.03.2017 18:55
Minier, Bernard: Mráz
To je ta kniha, kde si nejaka postava rika Osoba, coz podle autora (a zjevne i prekladatele) znamena polsky "nikdo"?
Vložil: Steve, 24.03.2017 12:58
Minier, Bernard: Mráz
Nechci spoilerovat, proto jen pár obecných úvah. Pokud u čtení této knihy aspoň trošku přemýšlíte, brzy si uvědomíte, že je plná, opravdu plná nesmyslů, nelogičností a absurdit, počínaje nepravděpodobnou zápletkou a vrahem, motivem, složitým, nelogickým a často technicky nemožným provedením vražd a... konče nelogickým chováním většiny postav. Divím se, že čtenářům vůbec nevadí, že něco takového by se ve skutečnosti nemohlo odehrát ani náhodou a že autor dělá ze čtenáře úplného blbce. Hlavní hrdina, policista, je neuvěřitelně přecitlivělý a ufňukaný a neustále má strach, každou chvíli se potí, polyká strachy, otřásá se hrůzou, běhá mu mráz po zádech, bojí se vozu co jede na silnici za ním, nesnáší výšky, pistole mu padá z ruky, neumí dobře střílet, telefonuje z vybitého mobilu apod., bojí se doslova vlastního stínu, takže je s podivem, že by mohl takový člověk vůbec dělat práci kriminalisty. Druhá hlavní postava příběhu, mladá a inteligentní psycholožka Diana přijíždí na stáž kdesi do hor do ústavu plného nejbrutálnějších vrahů, šílenců a nebezpečných zločinců, kam by se bál vstoupit i Terminátor s Rambem (mimochodem, typ takového ústavu nikde ve světě neexistuje a ani by existovat nemohl) a okamžitě pozná, že zde něco není v pořádku a že se tam dějí podivné věci. A tak se místo práce psychologa věnuje spíš vlastnímu detektivnímu pátrání, chodí si v noci po chodbách přísně střeženého ústavu, jako někde po středoškolském internátu , navštěvuje cizí kanceláře a je vždy ve správný čas na správném místě.Bezhlavý kůň je vytažen kdesi lanovkou, zohaven, pořezán, (už tohle je technicky neproveditelné), a PROČ ? Čtenář očekává nějaké vysvětlení, jaký to mělo důvod a ono NIC! Čili psáno jen a jen na efekt, protože kůň mohl být úplně jednoduše zabit ve stáji majitele. Dále lidská mrtvola zavěšená složitě pod mostem kdesi kilometry nad městem v horách a ještě s vysvětlujícím popisem, proč měl smyčku uvázanou kolem krku právě takhle a ne jinak - proboha, kdo by se s tím tak páral ? A hlavně - na takové divadlo by vrah potřeboval rotu vojáků, aby to tak provedl a naaranžoval. Popis vraždy el. proudem ve Švýcarsku je úplná kravina, to snad ani nemůže autor myslet vážně a vůbec složité a komplikované provedení všech vražd nemá žádnou logiku. Psáno bez koncepce, autor plácá páté přes deváté, píše co ho zrovna napadne,a z celého jeho psaní je zřejmá snaha za každou cenu čtenáře šokovat a ohromit bez ohledu na to, zda je to reálné nebo ne. Konec tomu dává úplnou korunu, je nepravděpodobný a překombinovaný, připomínající Fantomase a nebo nějakou bláznivou Bondovku, prostě slátanina všech akčních filmů co autor kdy viděl a ne a ne to ukončit. Závěrečný účinek je tedy asi takový, jako když pejsek s kočičkou pekli ten pověstný dort a aby byl co nejlepší, dali do něj úplně všechno, co měli po ruce a potom je ukrutně bolelo bříško....Neuvěřitelná slátanina.
Vložil: redakce, 17.03.2017 18:18
Dubois, Jean-Paul: To nemyslíte vážně, pane Tanner
Titul knihy (viz obálka) je takto správně, překlad pravděpodobně napodobuje běžnou mluvu v daném prostředí.
Vložil: Karel Jarků, 16.02.2017 07:44
Dubois, Jean-Paul: To nemyslíte vážně, pane Tanner
V titulu je myslím chyba, tvar vokativu by měl být dle vzoru 'pán'.
Vložil: jan m., 07.02.2017 14:19
Chalandon, Sorj: Můj zrádce
Smekám před Chalandonem, francouzská stylová vytříbenost a lá Quignard snoubící se s hlubokou reflexí a nevídanou dějovostí a napětím, opravdová literatura, jejíž velikost je umocněna do morku kostí se zadírající autenticitou příběhu; je znát, že autor působil v konfliktech, v nichž šlo o holý život,... a i při vlastní četbě jako by i o holý život šlo... Totéž platí o "Čtvrté zdi"! (Motto?: Nelze nikomu důvěřovat, ani nikoho za nic odsuzovat. Peklem si člověk musí projít sám.) Chapeau bas!!
Vložil: richard hlavacek, 11.12.2016 13:27
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Skvele napsane. Predelat knihy JV ve fast foodu 21.stoleti neni dobra myslenka. Je to neco podobneho, jako kdyby chinasky prehrali avantgardni jazz 60.let, aby to dnesni teenager uslysel srozumitele. Umelecke dilo musi vzdy nest dobu, kdy vzniklo a my k nemu vzdy tak musime pristupovat.
Vložil: Matěj Matela, 05.12.2016 18:15
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Výborná recenze, naprosto přesně jste vystihl destrukční charakter Neffových strašných přepracování Vernea. Jedna věc je přibližovat starší díla současnému čtenáři, druhá je pak totálně je zničit. Má-li O. Neff Julesa Vernea skutečně tak rád, měl by s těmito aktivitami co nejdříve přestat.
Vložil: Sigil, 05.12.2016 14:32
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Neffovo místo je ve fotografování - pro digifoto udělal moc. Ve psaní sci-fi ta= ké. U Verna mi přijde, že celé dílo nikoliv spopularizoval dnešní čtenáři, nikoliv přepracoval ale zničil... Jediné, co na těch knihách má hodnotu jsou ilustrace Z. B. . Je to jako zpracovat Babičku na 50 stránek kde... po jedné je obsah, doslov, anotace Němcové na 5-ti stránkách a 12 stránek ilustrací. Zvláště "trilogie" Děti kapitána G., 20 tis. mil. pod mořem a Tajuplný ostrov - krásné knihy (i ty ostatní) ztratily Vernův rukopis, vyrůstal jsem za totáče na verneovkách, už tehdy byl slovník zastaralý, světomapa jiná a podobně - člověk k těm knihm přece přistupuje jak ke knihám napsaným v osmnáctém století se vším co k tomu patří, starší slovník, vyjadřování "decentním" dušínovským jazykem kde nejhrubší slovo je "jdi mi k šípku" a "carramba". Stejně tak popis objevů zemí, popisů průmysů který tam po objevech vyrůstal, to vše je to kouzlo pro které je čteme i teď, zastara, to je to, proč Verne má tolik milovníků, proč vycházejí znovu krásná prvorepubliková vydání (byť bohužel pro majetné a opravdové fandy a snílky) - za všechny Hrubínova předmluva Taj. ostrova (odkaz: http://ld.johanesville.net/verne-38-tajuplny-ostrov). Miluji i Buriana ale ty rytiny dvorních ilustrátorů jsou nádherné. Vždy jsem snil že v nějaké reedici vyjdou Burianovy ilustrace v příloze, ovšem netušil jsem že Verna potká pan Neff. Četl jsem jen Neffovu adaptaci Dvaceti tisíc ... a zahodil to do koše - ve sběru by to někdo třeba šlohl a četl. Ne, přijde mi to jako zneuctění Verna, ať si říká kdo chce co chce. Ty knihy nejsou adaptace ale zničení podstaty... Netuším, zda je pan Neff křesťan ale opravdu mám strach, že ho jednou napadne adaptovat Bibli...
Vložil: M Pokorný, 26.11.2016 15:27
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil mk a jak uvádí oddíl etymologie v tom slovníkovém hesle, který je v textu z linguapolis jen poněkud rozverněji přeříkán, příslušný panáček je historicky prvním významem a k zobecnění došlo přes studentský argot.
Vložil: Jovanka, 26.11.2016 11:29
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil "mk", "bibendum" je v prvé řadě tlusťoch - ať otylý člověk, nebo kulaťoučké zvíře, tedy ten tuleň, protagonista příběhu. Michelinský břicháč je až další užití-konotace slova. Jak se z plakátu na pivo Gambrinus dostala k otylému panáčkovi (s břichem jak pneumatika) firma Michelin a jak... vzápětí musela zapracovat na tom, aby "bibendum" nevytlačilo pojem "michelinka", výstižně popisuje linguapolis.hu-berlin.de . Ale zpět ke komiksu: zachování fr výrazu v č překladu názvu knihy N. de Crécy je dost zvláštní, protože slovo pro Francouze běžné je tady pro Čecha zbytečný rébus (- jak je vidět i z této diskuse). Ani s dalšími možnými konotacemi "bibendum" nepomůže (viz Wikipedia: Tintin, Simpsonovi, Šmoulové atd.).
Vložil: Pavel Mandys, 26.11.2016 09:53
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Ten michelinský panáček se v souvislosti s tím pojmem ve vyhledávačích objevuje nejčastěji, ale převážně vždy v kontextu té věty na jednom z prvních plakátů (Nunc est bibendum). Že by se z toho vyvinulo označení pro tlouštíka, k tomu jsem se nepropracoval. Ale pokud ano, dávalo by to smysl, pak by to... bylo označení pro zavalitého tuleně Diega, který je vlastně hlavním hrdinou.
Vložil: M P, 25.11.2016 21:34
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
aneb fr.wikipedia.org/wiki/Bibendum, aneb "tlusťoch". zajímavé.
Vložil: mk, 25.11.2016 14:44
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Vložil: marek, 02.11.2016 17:16
Proust, Marcel: Hledání ztraceného času (in Plav)
No to teda nevím, jestli má tohle být kritika překladu? Neřekl bych.
Vložil: Jan Čáka, 05.10.2016 10:14
Crécy, Nicolas de; Meltz, Raphaël: Flašinet
Hleďme, tak to vrhá docela zajímavé světlo na kritéria a schopnosti poroty ceny Zlatá stuha v kategorii překlad. Nebo z toho vysvítá, že vklad franštináře by se jim hodil. Nebo ještě něco? Viz www.zlatastuha.cz
Vložil: KubiN, 01.07.2016 02:28
Bied-Charreton, Solange: Enjoy
Zdravim, pěkně napsaný článek.Je to sotva pár minut kdy se mi nějakým zvláštním intuitivním zábleskem vnukla myšlenka, Ta myšlenka mě sem, na tuto stránku plnou textů dovedla,možná za nějakým účelem.Nevím, možná jsem jenom nasraný snílek, možná psychopat s dobrými úmysly. Ale pošád píšu... Nikdy jsem... této formě předávání informací nedal šanci, šanci prorazit. Psát.Psát o vlastních názorech, které zatím jenom tiše kolovali pod rouškou předstírání normálnosti.. Ve světě dvojího myšlení, doublethinku.(docela to vystihl Orwell ,)) Buď jsem tam, nebo je ze mě společenská mrtvola.“ Umírající společnost, nebere zajatce, kteří by se mohli spojit ve jménu zdravého rozumu, cti, duchovní síle a díky spravedlivému soudu proti všem sráčum, .. By nastal zlom, možnost volby.. Červená nebo modrá. Mezi Světlem(Wake up, boj, boj za naše děti, pokrokovou budoucnost(The Venus Projekt), pochopení pravdivé minulosti, ctít zákony země a představit se konečně vesmíru s láskou a pořádným jointem) Mezi Temnotou(N.W.O. , Velký bratr, Iluze, TTIP, FED, falešní bohové, manipulace, propaganda, chtíč, a ignorace. Rovná cesta, jako rakovina na zemi, kvůli zájmům pár jedinců, kteří podvodem a zmatením minulosti vše ovládají, :D ) Stay positive.. Nápovědy, znamení, zablesky jsou všude kolem nás. Pokud se chci vzdělávat a růst, pochopit a najít, jít a ne stát, nemusím pravdy se bát. Otázky když budu klást a nenechám se mást pod nějakou falešnou vlajkou jak v září 11. Zkažený, ztracený?Právě že jsem ten co se našel. Sebevědomí a nohami na zemi, spojený záměry, A tak jeebu všechny korporace a instituce, banky a zastaralý životní styl, plny zastaralého myšlení. Toto je začátek revoluce generace. Začínáme ...
Vložil: Alan Beguivin, 28.05.2016 08:10
Rousseau, Jean-Jacques: Esej o původu jazyků
Pane Janouchu, nikoho neopravuji, jen jsem zvolil tón předchůdce. Anebo kvůli Vašemu názoru nemůžu nic kritizovat? Každý si může zkontrolovat svou práci. Dokonce laskavě. A rád přivítám ukázky těch výrazných posunů (vím o jednom v v Mapě a území, jejichž redakce byla odfláknutá). AB, nepřítel správných... překladů:)
Vložil: mk, 02.02.2016 08:17
Michel, Bernard: Sacher-Masoch
Dracula do Londýna nepřišel z Balkánu.
Vložil: Jan Lukavec, 10.01.2016 23:45
Roux, Jean Paul: Střet náboženství. Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století)
Co se týká proruských separatistů, k jejich ideologii patří oddanost ruské pravoslavné víře. Povstalečtí vůdci ji zdůrazňují či zdůrazňovali v mnoha projevech a tvrdili, že ruské pravoslaví je nedílnou součástí kultury a dějin Donbasu. Podle povstalců patří jejich samozvaná republika k ruské pravoslavné... církvi, a proto ji údajně nelze připojit k západní Ukrajině, kde převažují západní liberální náboženství. A autoritou je pro povstalce Vladimir Putin, který před časem prohlásil: „Jsme přesvědčeni o tom, že je přirozené a potřebné bránit křesťanské hodnoty a morální standardy, jež se do současné podoby utvářely po tisíciletí... Vidíme, jak se mnohé euroatlantické země vydaly cestou odmítání svých kořenů, včetně křesťanských, jež jsou základem západní civilizace. Začaly se popírat mravní základy a jakákoli tradiční identita: národní, kulturní, náboženská nebo pohlavní. Prosazuje se politika, jež staví početné rodiny a partnerství osob stejného pohlaví na stejnou úroveň, podobně jako víru v Boha a víru v Satana.“ V tomto širším kontextu zkáza letadla s tématem knihy souvisí. Samozřejmě ale netvrdím, že ve chvíli, kdy vypouštěli střelu, pronášeli pravoslavné modlitby, vyznávali svoji oddanost moskevskému patriarchovi nebo provolávali nějakou hypotetickou ortodoxní obdobu „Allahu Akbar“. – Andreas Lubitz je v textu zmíněn jako člověk, který v Evropě nedávno sám zabil velké množství lidí, ač není muslim. Nic více, nic méně.
Vložil: Karel, 10.01.2016 10:34
Roux, Jean Paul: Střet náboženství. Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století)
"Podobně můžeme dodat, že co se týká území Evropy, jsou za největší hromadné vraždy poslední doby zodpovědní ne muslimové, ale ti, kteří se považují za křesťany. Platí to pro samozvaného obránce žido-křesťanské Evropy před islámem Anderse Behringa Breivika či pro proruské separatisty, ostentativně se... hlásící k pravoslavné víře a odmítající dekadentní Západ, kteří s pravděpodobností blížící se jistotě sestřelili letadlo Malaysia Airlines 17. A sebevražedný letec Germanwings Andreas Lubitz trpěl depresemi i dalšími chorobami, ale na islám si zřejmě nepotrpěl." Klást vedle sebe tyhle tři případy je dokonale absurdní. To už může Jan Lukavec připojit statistiky všech vražd v Evropě, spáchaných "křesťany". Co má proboha sestřelené letadlo a Lubitzova sebevražda společného s "křesťanstvím proti islámu"? Demagogie, nebo do nebe volající hloupost? Platný je pouze první příklad – ale ten sám o sobě by nebyl zas tak přesvědčivý, protože každého napadne – kolik set až tisíc vrahů ve jménu islámu připadne na jednoho (a zatím jediného) Breivika? A ostatně: proč se omezovat na "území Evropy"? Argumentace hodná Rudého práva blahé paměti.
Vložil: administrace, 09.01.2016 09:24
Blas de Roblès, Jean-Marie: Ostrov v bodě Nemo
Dobrý den, opraveno, děkujeme za upozornění!
Vložil: Dagmar Pichová, 07.01.2016 10:56
Blas de Roblès, Jean-Marie: Ostrov v bodě Nemo
Překladatel knihy se jmenuje Ladislav, ne Ludvík.
Vložil: Jan Rejžek, 28.08.2015 02:03
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Jen mě ex post štve,že jsem ji loni tipoval na Knihu roku v anketě LN a leckdo jako Roman Fikejz ji objevil až teď...
Vložil: Roman F., 24.08.2015 11:04
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
"Zpráva" je jedinečnou četbou zvláště v dnešní době rozjitřených emocí a xenofobních nálad, nedůvěra přerůstající v nenávist,slova přerůstající v čin, nekonečná bitva,neuhasínající boj dobra a zla mezi námi i v každém z nás,čili nikoli detektivka,viník je totiž znám velice brzy-lidská omezenost,slabost,nenávist... a strach z druhých i ze sebe sama.Všechny tři zmiňované tituly dávají jasně vědět,že máme tu čest s panem Spisovatelem.
Vložil: Starý kozel, 02.06.2015 19:53
Pancol, Katherine: Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné
A proč jsou ty veverky v pondělí teda smutné ? Napíše to někdo ? :-)
Vložil: Administrace, 09.04.2015 11:37
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Zdá se, že Paseka vypustila do světa obě verze. Přidali jsme teď ke článku tu správnou. Díky za upozornění.
Vložil: Milan, 09.04.2015 08:23
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Na webu Paseky je ale obálka se správným jménem Philippe: http://www.paseka.cz/claudel-philippe-brodeckova-zprava/produkt-4030/
Vložil: m p, 08.04.2015 20:08
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Odhalil jste překlep na titulní straně, to je nemilé.
Vložil: Miloš Fryš, 08.04.2015 11:50
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Tak jak se to křestní jméno autora knihy vlastně píše... Phillipe nebo Philippe? Titul článku vs. obálka knihy.
Vložil: Martin Klíma, 26.03.2015 10:59
Bobin, Christian: Krokem bláznivým
Díky za to, že píšete o Bobinovi, myslím, že si pomalu nachází své "skryté čtenářstvo" i u nás, bez humbuku, mimo literární provoz, všechny ty literární čtvrtky, pátky, soboty a Magnesie perlivě líbivé... Kdy bude recenze na Bobinův poslední český příspěvek a sice meditace o svatém Františkovi: Ten... Nejnižší? (vydal opět Dauphin a opět skvostně přeložil D. Molčanov) Díky moc!
Vložil: Oto Horák, 21.03.2015 12:53
Bobin, Christian: Krokem bláznivým
Souhlasím s tím, že Krokem bláznivým je mimořádně krásný text. Jsou spisovatelé, které bychom mohli nazvat dobrými řemeslníky, ale příliš je znát, že text vyrábějí jako "literaturu" (podle "zaručených" receptů), věnují se jí - často nejlépe a nejpoctivěji jak umí - jako svému povolání. A pak jsou autoři,... "básníci", kteří tvoří proto, že mají určité vidění světa a dar jej přenést na čtenáře. Vnější literární kariéra je pro ně něčím vedlejším. Mezi tento typ spisovatelů podle mne patří Christian Bobin se svou knihou Krokem bláznivým...
Vložil: Viva, 21.03.2015 11:41
Bobin, Christian: Krokem bláznivým
Nadherna knizka, uzasny clovek, tento Bobin...
Vložil: Jiří Vodička, 06.03.2015 15:59
Wiazemsky, Anne: Studijní rok
„Jean-Luc mě vzal do náruče a začal si otírat hlavu o okraj mého ramene.“ :o))))))) Neumětelství a šlendrián - kombinace smrtelná pro každé řemeslo.
Vložil: jovanka, 14.12.2014 21:41
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
V té anotaci se ale nepíše, že je to detektivka, jen kniha "s náladou detektivky", vždyť Brodeck chodí od jednoho ke druhému, vyptává se, pátrá na vlastí pěst... Samozřejmě, že kniha je vážná a smutná a hluboká, ale tenhle prvek má také. Jinak nic jiného, než zmiňujete, od Claudela neznám - snad jen:... Je také autorem divadelní hry, již pod názvem O lásce uvádělo v překladu Alexandra Jerieho pražské divadlo Studio Dva v obsazení s Janou Krausovou a Karlem Rodenem. Možná ještě uvádí?
Vložil: Jana H, 14.12.2014 15:06
Claudel, Philippe: Brodeckova zpráva
Tato kniha pro mě byla jedním z nejsilnějších a nejhlubších čtenářských zážitků vůbec. Stejně tak i další dvě knihy autora, Šedé duše a Vnučka pana Linha. Paní Šotolová, můžete, prosím, doporučit nějakou další knihu od tohoto autora? A jen poznámka: popis této knihy v článku o nejlepších knihách... roku 2014 je podle mého názoru velmi nepovedený, nevěřím, že kdo ji přečetl, by ji dokázal označit za "něco jako detektivku".
Vložil: Mathias, 03.12.2014 08:50
Pancol, Katherine: Líbejte mě
Mila Kristyno, napsala jste pekne rozpracovanou recenzi i kdyz musim priznat, ze jeji zaver se mi zda trosku nefer. Pisete, ze se jedna o extremni predstavy, myslenky stojici naprosto mimo realitu zivota atd.... Napadlo Vas behem cetby knihy, ze Mathias opravdu existuje? Ze pribeh knihy je opravdu... zalozen na necem co se stalo? Kdyz se ohlednu do minulosti, tak mi je uz dlouho jasne ze "Angela" byla ma prvni osudova zena. Ta ktera me poprve zlomila srdce, i kdyz jsem ho pravdepodobne zlomil spis ja. Clovek se kazdym vztahem uci a jen svymi chybami pochopi, ze mel zpomalit a mozna zustat. V kazdem pripade ho takovy pribeh, ktery Angela a Mathias zazili strasne zmeni.... Byl to krasny pribeh, a ja jen preji ostatnim, aby nekdy zazili podobnou vasen a lasku a pochopili co maji drive nez od ni utecou. Mathias
Vložil: redakce, 11.11.2014 16:14
Lemaitre, Pierre: Au revoir là-haut (Prix Goncourt 2013)
Kniha vychází v českém překladu pod názvem Na shledanou tam nahoře v nakladatelství Euromedia-Odeon. Autor také přijede do Prahy osobně knihu uvést: s českými čtenáři se setká 1. prosince od 18 hodin během literárního večera v kavárně Francouzského institutu v Praze.
Vložil: mruk, 07.11.2014 19:51
Daumal, René: Hora analogie
Francouzský spisovatel, filozof a jeden ze zakladatelů literární a iniciační skupiny Vysoká hra René Daumal se narodil v roce 1908. TO JE SKVĚLEJ ZAČÁTEK!
Vložil: Péťa, 04.11.2014 19:56
Wiazemsky, Anne: Studijní rok
Je to zralé na Skřipec.
Vložil: jana chartier, 04.11.2014 15:41
Wiazemsky, Anne: Studijní rok
Tak jsem si to přečetla a "můj hněv byl okamžitý". Je to škoda, knížka je to jistě půvabná. takhle aby si člověk lámal hlavu, co si to ten Godard vybral.
Vložil: Oto Horák, 27.10.2014 09:35
Rolin, Olivier: Le météorologue
Knihu neznám, neboť ve francouzštině bohužel nečtu, ale tematicky se mi zdá pozoruhodná a možná by stále za překlad. Vede mne k tomu i zkušenost s jedinou dosud přeloženou knihou Oliviera Rolina Búr Súdán, která byla jedním z největších mých zážitků s moderní francouzskou literaturou. Rozhodně mám na... tuto knihu mnohem příznivější názor než Ladislav Nagy ve zdejší recenzi. Možná i proto, že nemám potřebu Búr Súdán srovnávat s Conradovým Srdcem temnoty - a už vůbec ne s Proustem, Lawrencem Durrellem či dokonce Thomasem Bernhardem...
Vložil: Oto Horák, 17.10.2014 18:04
Cojean, Annick: Kořistí v Kaddáfího harému
Děkuji za radu. Měl jsem doma Zelenou knihu i její pokračování. Kdysi jsem z ní občas předčítal a všichni se popadali za břicho. Po mnoha svědectvích (recenzovaná kniha je jen jedním z mnoha) o Kaddáfího hrůzovládě mne humor přešel a Zelenou knihu jsem vyhodil tam kam patří: do smetí. Nepřežila svého... autora. Na rozdíl od dobré literatury, jež trvá.
Vložil: Lucie Hlobilova, 17.10.2014 14:18
Giesbert, Franz-Olivier: Himmlerova kuchařka
Malokdy se mi stava, aby mi recenzent mluvil z duse, ale Vam, se to, pane Havle, pdorailo na sto procent.
Vložil: Jan Novák, 17.10.2014 12:22
Cojean, Annick: Kořistí v Kaddáfího harému
Historický projev Muammara Kaddáfího na Valném shromáždění OSN 23. září 2009 http://janica9.wordpress.com/2012/12/16/historicky-projev-muammara-kaddafiho-na-valnem-shromazdeni-osn-23-zari-2009/ http://www.libye2011.estranky.cz/
Vložil: Jan Novák, 17.10.2014 12:05
Cojean, Annick: Kořistí v Kaddáfího harému
Trapná a stupidní kniha, který vyšla po Kaddáfího smrti, tedy v době kdy samotný Kaddáfí nemá možnost cokoli komentovat. Jedná se o smyšlenou propagandu ze strany západu, který svými intervencemi zmasakroval v Libyi desítky tisíc lidí přímo a celou zemi rozvrátil. Západ, který udělal z Libye semeniště... světového džihádu, rozbombardoval zemi, která byla za Kaddáfího vlády nejbohatší Africkou zemí a nejchudší před jeho nástupem, dnes vydává takovéto ubohosti. Stáhněte si raději Zelenou knihu, je zdarma a nabízí vyjádření druhé (Kaddáfího) strany, kterou západní média v zemích NATO svým ovečkám zcela odepřela.
Vložil: Martina Vondráčková, 29.08.2014 23:39
Giesbert, Franz-Olivier: Himmlerova kuchařka
Kdo se bezvadně bavil při četbě Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel od J. Jonassona, nebo byl pohlcen hloubkou a tragičností Klubu nenapravitelných optimistů J.-M. Guenassii bude možná zklamán Himmlerovou kuchařkou, ve které vidím nevydařenou snahu spojit obé. Me hodnocení je rozpačité.
Vložil: Marian Chr, 23.08.2014 11:35
Guenassia, Jean-Michel: Vysněný život Ernesta G.
Předchozí text je z 90% brutální spojler a jenom z 10% recenze. Před čtením knihy doporučji nečíst. Jinak s recenzí vesměs souhlasím. Je to facinující čtení, plné zajímavých zvratů do téměř poslední stránky, nemohl jsem se od knihy odpoutat. Výhrada: celá situace s Ernestem je trapně kýčovitá a předvidatelná... - naštěstí je to jenom malá část knihy. Motivace postav jsou velmi uvěřitelné, popisy prostředí barvité, československé reálie výstižné. Kniha je vzršujícím popisem zajímavých osudů, které se táhnou napříč 20. stoletím. Občas s mírným sklonem k porvchnosti.
Vložil: Simona Jemelková, 20.08.2014 12:53
Lenormand, Frédéric: Případy soudce Ti – Smrt čínského kuchaře
Van Gulikovy příběhy soudce Ti mám velmi ráda a proto, když jsem náhodou narazila na jeho "pokračovatele", jsem byla velmi zvědavá. Uf, nastalo velké zklamání nad primitivností, stylistikou, neznalostí reálií, kterou i já, neodborník na Čínu, poznám. Pan autor se opravdu hlavně přiživuje na slávě... někoho jiného. První knihu (Palác kurtizán) jsem s přemáháním dočetla - pořád jsem doufala, že to dál bude lepší. Ale další knihy už raději ani zkoušet nebudu.
Vložil: Martina Víchová, 08.08.2014 20:51
Giesbert, Franz-Olivier: Himmlerova kuchařka
Recenze se mi moc líbí. Knihu jsem četla a mám z ní víceméně podobný dojem, napsal jste to výstižně.
Vložil: Magda de Bruin, 16.07.2014 19:15
Daneš, Martin: Le char et le trolley (2)
Nedá mi to, abych se do toho také nevložila, i když naše agentura Pluh nikoho z uvedených autorů nezastupuje. Údaje o zahraničních vydáních, které pan Bušta uvádí, jsou velmi vágní - nebylo by možné upřesnit, o které jazyky jde a v jakém stadiu jednání je? (Bývá zvykem, že plánovaná zahraniční vydání... se zveřejňují až ve chvíli, kdy je uzavřená smlouva - do té doby se o nich z dobrých důvodů nemluví.) A dále bych chtěla podotknout, že Jakuba Katalpa i Jan Němec vycházejí v nakladatelství Host, kde se o zahraniční zastupování autorů stará literární agentka Dana Blatná. Česká kniha je mezi těmi, kdo se snaží šířit českou literaturu v cizině, nováček, a tak si možná z nezkušenosti přivlastňuje zásluhy, které nemá: na veletrhu ve Frankfurtu vídám už léta Danu Blatnou, jak má jednu schůzku za druhou (zahraniční nakladatelé přitom naštěstí vydávají i tituly, které žádnou cenu, tedy ani Českou knihu, nezískaly). Je pravda, že každá troška je dobrá, takže pokud Česká kniha přispěje k tomu, že některý nakladatel projeví o určitého autora zájem, máme z toho všichni kolegiální radost. Proces rozhodování o tom, zda nakladatel určitý titul vydá, je ale natolik složitý, že nikdo z nás, kdo se zastupováním autorů v cizině zabývá déle, by si netroufl tvrdit, že je určité vydání výhradně/hlavně jeho zásluha nebo že on byl první, kdo na určitou knihu upozornil. Když necháme stranou mnohdy obrovský podíl zahraničních bohemistů-překladatelů při prosazování české literatury v cizině, mívají zahraniční nakladatelé také svůj okruh poradců a redaktorů, kteří danou jazykovou oblast sledují. Navíc není důležité, kdo byl první, důležité je, zda nakladatel knihu vydá. Doufám, že i Česká kniha, až do problematiky lépe pronikne, zaujme kolegiální postoj, jaký jsme si my, literární agenti a nakladatelé zajišťující svým autorům zahraniční zastupování, za léta mezi sebou vypěstovali.
Vložil: jovanka šotolová, 15.07.2014 15:19
Daneš, Martin: Le char et le trolley (2)
Děkujeme za upřesnění. Ale myslím, že v textu hledáte, co tam není, a tvrdíte věci, které já neříkám: o pokoutných výhodách organizátorů jsem nic nenapsala, a ani mě nic takového nenapadlo. V článku jsem se snažila uvést, čím se cena chce odlišovat od těch dříve založených, a pro přesnost přímo cituji... z vašeho webu. O tom, jak daleko jsou projekty jednotlivých přislíbených překladů, jsem se na webu České knihy nedočetla (možná jsem málo hledala?). Toť vše.
Vložil: Pavel Bušta, 15.07.2014 15:03
Daneš, Martin: Le char et le trolley (2)
Dobrý den, jakožto zástupce Martina Daneše v projektu Česká kniha bych rád podotkl pár vět. Nebudu se vyjadřovat k Martinově románu (ani nemohu - francouzštinu neovládám), nýbrž k té části recenze týkající se literárního ocenění, protože mi přijde neopodstatněně útočná. To, že Martinova kniha vyšla... v nakladatelství Vent d’ailleurs, nemá s Českou knihou pranic společného, organizátorům z ní neplynou žádné pokoutné výhody. Navíc naši laureáti již vydáváni jsou - Vladimír Binar vyjde ve třech nakladatelstvích (francouzský překlad vyšel již v Non Lieu), Jakuba Katalpa se dočká minimálně dvou překladů a Jan Němec je momentálně v jednání. Všichni laureáti a jejich knihy, podle článku "vesměs autoři a díla oslavená i v jiných, zavedených a možná i prestižnějších cenách", opravdu jiná ocenění získali, nutno však podotknout, že vždy až nějakou dobu poté, co si jich všimla porota České knihy. S pozdravem Pavel Bušta, zástupce vedoucího projektu Česká kniha
Vložil: Rico , 09.07.2014 14:23
Kundera, Milan: La fête de l’insignifiance (1)
Kromě všech ostatních, Vámi v ve Vaší recenzi uváděných milých překvapení, například druhu, že „Když se člověk chystá číst nejnovější Kunderův román, neubrání se jistému očekávání“; alespoň nyní zvěděl proč že já, řeknu - u každého Kunderova nového románu – já pokaždé měl takový až divným vám pocit;... jakýsi až dojem to byl, neustálě míval jako nutkání k defenzívě, nuž díky, never more očekávání; takže, mé radosti vyjma, ale co mne – doslova – zcela nadobro rozradostnilo, je nález: jak Barbora Klementová, tak i Vy, Anno Skoumalová, upozorňujete na libost a vstřícnost autora Kundery, a to shodně, a to navíc takto: Formulář dva (29.6.2014, La fete de l’insignifiance, A.S.) Vypravěč ergo Kundera aka román: „Čtenáři pak zprostředkovává jejich úvahy, aby měl sám možnost nad nimi přemýšlet a najít v nich to, co sám chce.“ Velmi mne potěšilo, jak jsou román a Kundera tolerantní; napsala jste a uvedla: „Čtenáři si může myslet, , co sám chce“ Formulář dva (16.6.2012, L’ignorance, B.K.) Autor aka Kundera ergo Román aka Jeho eseje: „Čtenáře tedy nutí přemýšlet spolu s autorem, a pokud nebude spoluúčastníkem autorových reflexí, bude pro něj zřejmě četba přinejmenším neplnohodnotná.“ Což vedlo rovněž k velké radosti z mé strany, neb Barbora Klementová klidně taky mohla napsat: „Když čtenář reflexe nepochopí, pak je čtenář blbec!“. Radost, Uspokojení, Potěšení; slovem RUP!
Vložil: Zuzana Li, 25.04.2014 13:09
Lenormand, Frédéric: Případy soudce Ti – Smrt čínského kuchaře
Omlouvám se nejen nederlandistům za chyby ve svém příspěvku, obzvlášť jsem neměla komolit jméno holandského sinologa Roberta Hanse van Gulika, kterého si velmi vážím. Právě proto mě tak pobouřilo poněkud primitivní "pokračování" jeho populární série případů soudce Ti, které bych nazvala spíše snahou... přiživit se na jeho tvorbě a slavné postavě.
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2014 21:29
Lenormand, Frédéric: Případy soudce Ti – Smrt čínského kuchaře
Jen taková nederlandistická poznámka: nejmenoval se "van Gulig" ani "Gulig", ale van Gulik, jak se správně uvádí i v recenzi ("van" u nizozemských jmen nelze jen tak vynechávat a v č. se píše malým písmenem i tehdy, když se uvádí příjmení bez křestního jména).
Vložil: Zuzana Li, 17.04.2014 10:08
Lenormand, Frédéric: Případy soudce Ti – Smrt čínského kuchaře
Oproti Van Guligově soudci Ti má tenhle pokračovatel obrovskou nevýhodu: autor není obeznámen s čínskými reáliemi a tak má poučený čtenář místy pocit, že jej snad pan autor musí mít za blbce. Jak jinak by mohl napsat, že taoističtí mniši mají oholené hlavy, když pravý opak je pravdou, jak jinak by mohl... tvrdit, že v čínských pohádkách přilétá osvobodit krásku hrdina na drakovi? A jak poťouchlou postavu udělal z klasického velkorysého konfuciánského soudce Ti! možná to bude znít příliš tvrdě, ale pro mě je toto pokračování slátanina, kterého skvělého Guligova soudce Ti zmrzačila.
Vložil: Oto Horák, 14.04.2014 10:48
Jarry, Alfred: Messalina
Vzhledem k osobě "překladatele" a "renomé" nakladatele - publikujícího Mein Kampf, Prostopášníkův průvodce po světě, Jak sbalit ženu, Esmeraldu a podobné "skvosty" (i českou klasiku v odpudivé podobě) - se mi grafická, redakční i překladatelská (pod)úroveň knihy Messalina jeví naprosto logickým důsledkem,... o němž je skoro škoda ztrácet slova. Lze jen vyjádřit lítost vzhledem k památce Alfreda Jarryho a - stále ještě leckde přetrvávající - úrovni české knižní kultury...
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.04.2014 13:36
Lenormand, Frédéric: Případy soudce Ti – Smrt čínského kuchaře
Fandorinovské příběhy se neodehrávají "na počátku předminulého století", nýbrž v letech 1876–1914 (a Akunin je "gruzínský spisovatel" jen v dosti zavádějícím až rasistickém smyslu).
Vložil: Jana Chartier, 06.02.2014 08:58
Houellebecq, Michel: Mapa a území
Dobrý den, myslím, že s tím časem/dezertem nemáte pravdu (Il n'y en avait plus pour tres longtemps, maintenant). Tam jde opravdu o to, že už to nemělo dlouho trvat, protože už byli u moučníku. Mě na tom spíš zaráží tradiční cukrářské poleno, to by si podle mě zasloužilo přeložit jinak. Zdravím
Vložil: karel janouch, 18.06.2013 14:37
Rousseau, Jean-Jacques: Esej o původu jazyků
Pane Beguivine, než začnete opravovat druhé, tak si laskavě zkontrolujte svoje překlady, například od Houellebecqua Mapu a území, doporučuji zaměřit se na češtinu a pak samotný překlad, máte tam výrazné posuny ve smyslu!!!!!!!!!!!!!! KJ, přítel správných překladů :-).
Vložil: David Dočkal, 05.03.2013 10:43
Bobin, Christian: Krokem bláznivým
Dobrý den, děkuji za recenzi, na kterou jsem čekal už proto, že Bobin u nás knižně vychází poprvé. Recenze je na můj vkus příliš plochá, v podstatě jen znovu vypravuje děj. Podle mě se jen letmo dotkla Bobinova bohatého vnitřního světa, jemného básnického prstokladu nebo asociací, které svou pro někoho... možná "naivní" čistotou berou dech. To jsem v Kroku bláznivém vyčetl já a mohu jen poděkovat překladateli, že si s textem i závěrečným rozhovorem dal takovou práci. Stálo to fakt za to, mám teď pocit, snad ne mylný, že jsem Christianu Bobinovi blíž.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.02.2013 12:55
Legardinier, Gilles: Zítra začnu nový život
Ne, to jste špatně rozuměla, v knize opravdu stojí "zrádče" a "podpadků".
Vložil: administrace, 14.02.2013 18:54
Legardinier, Gilles: Zítra začnu nový život
Vycházím z toho, že chyby jsme přehlédli my, a opravuji. Díky za upozornění!
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.02.2013 11:32
Legardinier, Gilles: Zítra začnu nový život
Citovaná pasáž o svetru ne"zazní v dialogu", nýbrž pochází z hrdinčina "jedinečného vnitřního monologu" (kap. 53). A za "zrádče" a "podpadky" (kap. 62 – mimochodem Julie tak v duchu reaguje, když Ricardo na večeři s jejími rodiči vyklouzne z matčiny otázky, má-li "naši Julinku hodně rád", a přehraje... ji na Julii; ale chápu, že "určité prvky napětí" si může každá čtenářka červené knihovny představovat jinak) by bývalo lepší uvést "sic!"; usnadnilo by to přetěžké rozhodování, zda je horší redakce překladu, nebo tohoto ublognutí.
Vložil: Zuzana, 10.01.2013 13:16
Ariès, Philippe: Dějiny smrti I, II
Koupím obě tyto knihy, cenu si určete zuzanashillanovakova@email.cz
Vložil: BoboKing, 28.11.2012 17:08
Nothomb, Amélie: Životopis hladu
Skutečně jedna z nejlepších knihy od autorky, co zatím byla přeložena do češtiny. A skvělá recenze!
Vložil: Kamila, 19.11.2012 09:43
Vigan, Delphine de: Noc nic nezadrží
Už mi chybí jen pár stránek a i ty určitě dočtu jedním dechem. Naprosto doporučuji!
Vložil: tomáš havel, 09.11.2012 13:18
Prix Goncourt 2012
Prix Landerneau jsem nezmínil jako důkaz kvality knihy, ale jako důkaz toho, že si jej musela spousta čtenářů všimnout (s ní spojené autogramiády atd.), stejně jako reedice románů svědčí o tom, že první vydání jdou na odbyt. Je samozřejmé, že nepatří k úplně nejznámějším, ale "takřka neznámý" se mi... zase zdálo trochu přehnané. Nechtěl jsem se hádat o slovíčka, jenom mi Ferrariho, kterého mám rád, přišlo líto.
Vložil: jovanka, 08.11.2012 21:04
Prix Goncourt 2012
Ano, máte pravdu. Ferrari vydal první román v korsickém nakladatelství Ed. Albiana (Aleph Zéro), a poté 5 (včetně goncourtovského) románů v Actes Sud. Mezitím ještě v jiném korsickém nakladatelství odborný text... o Schopenhauerově pohledu na umění. V textu ho uvádím jako spisovatele "takřka neznámého", nikoli jako debutanta. "Menších" (uvozovky cituji od vás) cen jako Prix Landerneau nebo Prix Roman France Télévision, již dostal r. 2010 (a další ceny, které vlastní), je ve Francii příliš mnoho na to, aby ještě mohly skutečně o něčem vypovídat. (Samozřejmě ani nejprestižnější cena ještě neznamená NEJ knihu roku pro každého čtenáře.) Jsem přesvědčená o tom, že Ferrari do letošního podzima, kdy se objevil v nominacích hned na několik předních cen, skutečně nebyl známý tak jako Christine Angot, Amélie Nothomb nebo Olivier Adam atd.
Vložil: tomáš havel, 08.11.2012 12:06
Prix Goncourt 2012
Myslím, že J. Ferrari není, aspoň ve Francii, téměř neznámý spisovatel. Jeho knihy získaly už několik "menších" cen, mj.Prix Landerneau, což je cena věnovaná knihkupci z obchodů v rámci hypermarketů Leclerc (rozhodně se nejedná o dva regály s třetiřadými knihami jako u nás v Tesku, ale obchody na... úrovni /velikostí i nabídkou/ menších krámů knižních řetězců u nás a je jich ve Francii na 160 - to znamená již poměrně početné zákaznictvo). Letos oceněná kniha je již jeho pátou v nakl. Actes Sud, což je také poměrně veliké a významné nakladatelství, jehož knihy jen tak nezapadnou. O tom svědčí i kapesní reedice jeho románů, což by u téměř neznámého autora nepřicházelo v úvahu.
Vložil: Alan Beguivin, 06.10.2012 11:23
Rousseau, Jean-Jacques: Esej o původu jazyků
Latisnké sloveso irrito - provokovat, dráždit, rozčlilovat, a proto vás logicky nemá co iritovat:) Jinak díky za připomenutí latinského původy slova převoditel, pardon překladatel, nicméně "převést z jedné strany na druhou" je jen jeden z významů, stejně či víc jde o konverzi, pře-ložení z jednoho místa... (to bych zdůraznil) na druhé. Převod je knižní tvar, navíc iritovat se netýká žádné odbornosti a díky řadě synonym se mu dá bez problémů vyhnout.
Vložil: Jan Grabec, 05.10.2012 20:23
Rousseau, Jean-Jacques: Esej o původu jazyků
Latinské sloveso "traducere"- převést z jedné strany na druhou. Mě naopak irituje sloveso iritovat. No každý máme něco.
Vložil: Alan Beguivin, 05.10.2012 15:22
Rousseau, Jean-Jacques: Esej o původu jazyků
Kdy už se přestane používat pro překlad slovo převod? Nejsme žádní převaděči nebo směnárníci - nebo to irituje jenom mě?
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.09.2012 23:08
Zahradníčková, Hana
Zázraky se dějí, v MKP ten Šandův překlad našli. Jmenuje se Dobrodružství NěvzorOVova na hřbetě, titulním listě i v tiráži. V té stojí "Z ruského originálu [psáno dokonce azbukou: Priključenija Něvzorova ili Ibikus], vydaného nakladatelstvím [Sovětskij pisatěľ], Moskva", bohužel bez datace. Pořád se... přikláním k tomu, že je to chyba Světa sovětů (odpovědný redaktor Ondřej J. Sekora).
Vložil: adolf loos, 12.09.2012 17:10
Gracq, Julien: Na argolském zámku
Kniha skvělá, recenze nicotná.
Vložil: jovanka šotolová, 31.07.2012 10:59
Sansal, Boualem: Němcova vesnice
Děkuji za upozornění, už je to opravené.
Vložil: Jiří Lojín, 31.07.2012 10:26
Sansal, Boualem: Němcova vesnice
Dovolím si upozornit na malý překlep - v textu autorka recenze přisoudila vydání knihy nakladatelství Paseka, v hlavičce je správně Pistorius & Olšanská. Je to jen drobná chyba v jinak dobré recenzi výborné knihy.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.07.2012 13:00
Zahradníčková, Hana
Už mám zkušenosti, že katalog NK je nutno prověřovat i ve věcech, kde by to člověk vůbec nečekal. Ještě jsem jeom zkontroloval v naskenovaném lístkovém katalogu (lístek č. 148 v katif.nkp.cz), že Priključenija byla už i tam; nezdá... se mi pravděpodobné, že by se původní katalogizátor takto spletl. Ale s jistotou by se to dalo potvrdit jen přímo v knize (ideálně by v tiráži mohly být i údaje o vydání originálu), která se zjevně nesežene jen tak. Mimochodem, Městská knihovna v Praze uchovává v hlubinách skladu (ale pouze k prezenčnímu studiu!) jeden výtisk Horvátova překladu (název originálu v něm není uveden) a jeden ruského vydání z r. 1925 (Gosudarstvennoje izdatěľstvo, Moskva-Leningrad; v Souborném katalogu ČR vedeném NK ovšem chybí). MKP pochopitelně mívala i Šandův překlad; ve webovém katalogu ho neukazuje, ale v elektronickém na pobočkách ano, dokonce si ho lze rezervovat, akorát že neeviduje žádný exemplář: jak to tak chodí, nejprve většinu výtisků nevyžadované knihy zlikvidovala a pak ten zbylý někdo ukradl nebo se jinak ztratil. --- V Google Books se mi váš nález nepodařilo replikovat; měla byste přímý odkaz? Pokud zadám sousloví "Priključenija Něvzorova" v azbuce, dostanu pár desítek výskytů; žádný titul, ale zmínky v sekundární literatuře evidentně toho druhu, že si autor při citaci zpaměti spletl synonyma. Pokud chci knihy od Tolstého s Něvzorovem v názvu Tolstého s Něvzorovem v názvu, je jich ca 15; samá Pochožděnija, jednou prý "Pojcožděnije", ale to mi přijde jako chyba ve skenování, kterých jsou GB plné: další Pochožděnija mají dokonce jéčkový háček nad I, ovšem nějaký záhadný podtitul v angličtině psané azbukou a při rozkliknutí místo informací o knize vyskakuje chyba. Navíc z dotyčných knih GB až na jednu výjimku neukazují ani titulní list, takže bych výsledky bral s velkou rezervou; nemůžeme vědět, nejsou-li to jen bibliografická data importovaná z bůhvíjakých pochybných zdrojů, která zaneřáďují spoustu online databází. --- Článek, na který odkazujete (na obou adresách je totožný text), je sice pěkný, ale pokud dotyčná pasáž cituje Rabatého, tak jen velmi nepřímo; preferuji jeho slova na knize.
Vložil: Magda de Bruin, 11.07.2012 15:04
Zahradníčková, Hana
K datu narození: vzhledem k tomu, že se narodil na přelomu roku (29. prosince 1882 nebo 10. ledna 1883), hraje tu evidentně roli druh použitého kalendáře - viz problém říjnové revoluce, která se ale podle našeho kalendáře rozpoutala 7. listopadu.
Vložil: jovanka, 10.07.2012 15:58
Zahradníčková, Hana
Máte pravdu, katalog NKP považuji za dostatečně věrohodný zdroj, ovšem jak jste se dopídil, antikvariáty mají údaje přesnější (třeba www.knihynainternetu.cz,... kde lze konfrontovat s obrázkem obálky). V uvádění názvu originálu je ovšem trochu zmatek: katalog BNF uvádí jako Pohoždeniâ Nevzorova ili Ibikus, pražská Slovanská knihovna má ve fondech 4. díl Sebraných spisů obsahující Pochoždenija Nevzorova, ili Ibikus (Moskva : Gosudarstvennoje izdatel’stvo chudožestvennoj literatury, 1948), u hesla Šandova překladu (1959) se uvádí název originálu Priključenija Nevzorova ili Ibikus, u překladu Horvátova(1927) originál uveden není. Hledám-li v Google Books, najdu i Pochoždenija Nevzorova, i Priključenija Nevzorova (Prikliučenija Nevzorova) - očividně existují obě varianty, možná se měnily s vydáním v souborném vydání, ačkoli to se mi potvrdit nepodařilo. Další problémový údaj je datace narození A. Tolstého: NKP uvádí 1882, BNF 1883. "Jekatěrinký" kanál a další názvy a jména H. Zahradníčková uvádí jako argument pro nutnost ověřování všech Rabatého citací z ruštiny (zde v textu mezitím naše editace opravila na správné znění: Jekatěrinský). K citaci o blešáku - jinde se traduje, že Rabaté mluvil o nákupu u "bouquiniste" (misterapictures.wordpress.com; www.actuabd.com), proto ta zdrženlivější formulace.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.07.2012 02:49
Zahradníčková, Hana
Šandův překlad je sice v katalogu NK jako genitiv "Dobrodružství Něvzorova", ale přinejmenším na přední straně přebalu stojí přídavné jméno přivlastňovací "Něvzorovova". Taky máte ve druhé větě neskloněné otčestvo a (v poznámce opakovanou) podivnou transkripci ruského "?????????" tvrdým "Nevzorova";... podezřelý je i "Jekatěrinký kanál". Dále, navzdory katalogu NK (aha, odtud vítr vane?) ruský titul nezní – jak by našinec přeložil nejdoslovněji – Priključenija, nýbrž Pochožděnija. Konečně, vyhýbavé "asi" a "mohl" není na místě; sám Rabaté v rozkošném (ač na můj vkus místy trošku moc bujně přeloženém, viz originál www.gallimardmontreal.com) vysvětlení na obálce, které Mot nebyl s to dát na svůj web, ale bez poslední věty je citováno na www.knihstisk.cz, výslovně uvádí "Červenec 1993. Na blešáku jsem koupil … vydání z roku 1926 … Uběhly tři měsíce, je osm večer, nemám co číst, říkám si: sjedu tu vykopávku. Odložil jsem ji nad ránem, přečteno" (tolik tedy také k "Rabaté rád dává k dobru historku, jak knížku A. N. Tolstého koupil v antikvariátu a po letech se k ní vrátil" v recenzi).
Vložil: Otto Hejnic, 09.05.2012 08:47
Lévi-Strauss, Claude: Smutné tropy
Je to úžasná knížka, mám první vydání a původně jsem ji kupoval, že bude o Indiánech nějak jinak. Několikrát jsem se k ní vracel. Tehdy to byla bomba, úplně nová informace o antropologii, také o strukturalismu, řada dalších autorů se jí během dlouhých let dovolávala. Její největší předností je,... že je napsána čtivě, srozumitelným jazykem, bez odborné terminologie, bez četných odvolávek na jiné autority.Pochopí ji sečtělejší čtenář, který nemusí mít hlubší vzdělání v oboru. Myslím, že nám, kteří jsme se v době tání snažili zorientovat v literatuře a kultuře, např na stránkách Tváře a Sešitů, otevřela nový pohled na svět, a to i těm, kteří se literární výboje moc nestarali a zajímali se hlavně o Indiány.
Vložil: janluk, 02.05.2012 11:35
Lévi-Strauss, Claude: Smutné tropy
Pro zájemce dodávám, že Lévi-Straussovi coby autorovi knih věnoval velkou pozornost Clifford Geertz v publikaci Works and Lives: The Anthropologist as Author.
Vložil: milan hurtik, 24.03.2012 20:51
Némirovská, Irena: Francouzská suita
Dnes si emancipovane spisovatelky ktorych je pozehnane , z dlhej chvile , prehnanych ambicii a casto i chabeho talentu lamu hlavu , ze o com by tak pisali. Toto je celkom iny pripad. Kto precita pochopi.
Vložil: Karel Rossmann, 14.03.2012 15:34
Houellebecq, Michel: Mapa a území
Výborná recenze, taktéž děkuji
Vložil: Michael Alexa, 01.02.2012 22:49
Houellebecq, Michel: Mapa a území
Skvěle napsáno!! Díky.
Vložil: Tomáš Havel, 05.12.2011 18:36
Jaenada, Philippe: La femme et l’ours
Technická připomínka pro redakci: Dobrý den, mám pocit, že se Vám tento článek zatoulal. Místo do rubriky "Recenze" by se hodil do rubriky "Obsahy knih v kostce pro maturanty ke stažení zdarma". A také při čtení (nejen tohoto článku) mě napadlo, jestli by nebylo možné, tak jako v tištěných (i neliterárních)... mediích, uvádět stručné vizitky autorů. Stačilo by i bez fotografie.
Vložil: Ruth J. W., 19.11.2011 12:23
Hadot, Pierre: Závoj Isidin. Proměny pojmu přírody
Majdo, pěkněs to napsala! :-)
Vložil: Pavel Konařík, 12.07.2011 08:55
Sperling, Sacha: Bludy z nudy
Kdybyste mi tak za nakladatele vrátila peníze vy. Klamná reklama. Kniha je děsnáááá krááávovina.
Vložil: jovanka šotolová, 07.06.2011 21:16
Sperling, Sacha: Bludy z nudy
ano, máte pravdu
Vložil: Martina Schneiderová, 07.06.2011 00:08
Sperling, Sacha: Bludy z nudy
Malá oprava, pokud se Francouzská národní knihovna nemýlí, vyšel Sperlingův román v srpnu 2009. viz gallica.bnf.fr srdečně zdravím
Vložil: Vlasta Litvínová, 18.05.2011 12:44
Choplin, Antoine: Cour Nord
Obsah knihy mě zaujal, ráda bych si román přečetla. Jak jsem zjistila, zatím od tohoto autora v Čechách nic nevyšlo. Kdy tento román v Čechách vyjde?
Vložil: Irena Czuchova, 18.05.2011 09:26
Choplin, Antoine: Cour Nord
Chtěla bych upozornit čtenáře, že se nejedná o úryvek, ale o recenzi románu. Díky za pochopení a za váš zájem.
Vložil: Jakub , 17.05.2011 17:36
Choplin, Antoine: Cour Nord
ačkoliv nejsem zrovna vášnivým čtenářem francouské literatury tak musím přiznat, že úryvky s knížky se četli sami a chvilkami jsem v představách byl na nádvoří továrny Sever , čli asi je čas na změnu :-)
Vložil: zdenek, 05.05.2011 01:51
Chartier, Roger: Na okraji útesu
Hodne se tento clanek podoba na recenzi N. Shapira. (Nicolas Schapira, Les Annales H.S.S., n°1, janv.-fév. 2001 - www.ehess.fr).
Vložil: JF, 19.07.2010 06:21
Réage, Pauline: Histoire d’O
Nádherný rozbor skvělé knihy. Děkuji za nové myšlenky a smekám před přirozeným umístěním díla do proudu dějin. Jako příznivec podobných záležitostí vysoko oceňuji moudrý přístup k lidské přirozenosti. Kéž by všichni viděli tak jasně.
Vložil: Kateřina H., 12.03.2009 10:50
Sénégas, Stéphane: L´éphémère
Hezké, snad bude někdy k dispozici i český překlad:)
...