Maghreb

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:

Institut francais de Prague
Sekci "livres.cz" v roce 2017 finančně podpořil Francouzský institut v Praze

Poslední komentáře

Vložil: Magda de Bruin, 06.10.2016 12:42
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
To je zajímavý a složitý problém. Není asi sporu o tom, že když už přepisujeme, měli bychom přepisovat správně (a svolení cizího nakladatele nebo samotného autora v tom ohledu není směrodatné, protože ti česká pravidla/zvyklosti neznají). Ale jinak mě napadá řada nejednoznačných analogií: spisovatelkám... v češtině běžně přechylujeme příjmení (ať už se jim to líbí nebo ne). Transkripce ruštiny je u nás ustálená, ale jak zacházet se jmény Rusů usídlených, krátce nebo dlouho, v cizině (nebo – jako třeba v případě sportovců – užívajících při startech v zahraničí anglickou transkripci)? Převažuje tu zavedená grafická podoba jména – ve funkci jakési výrobní značky, nebo naše zavedená pravidla, která nám navíc usnadňují výslovnost? Mimochodem jména jako Ejzenštejn, Richtěr, Mejerchold se přinejmenším v nizozemštině uvádějí v původní německé podobě: Eisenstein, Richter, Meyerhold. Arabština je nám ovšem mnohem vzdálenější než ruština, takže o to je to všechno komplikovanější. Napadá mě ještě jiný obdobný příklad: když jsem jednou vyslovila jméno Coetzee po afrikánsku/nizozemsku [kucej], pár Čechů, kteří tohoto Jihoafričana znají jako anglicky píšícího autora a podle toho jeho jméno vyslovují, vyprsklo smíchy. Daoud píše francouzsky, ale pokud vím, je to Alžířan žijící v Alžírsku, takže úvaha, že i jeho jméno – stejně jako další arabské/alžírské prvky v jeho knize – se má transkribovat česky, má svou logiku. Pro čtenáře neznalé francouzštiny by navzdory zvyklostem zřejmě bylo pohodlnější, kdyby se jména takových autorů přepisovala česky.
Vložil: Petr Felčer, 05.10.2016 10:32
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
Vážená paní Pfimpflová, samozřejmě máte pravdu, že přepisovat je třeba a že transkripce není ustálená, to ale přece neznamená, že se s arabskými jmény může zacházet naprosto libovolně. Přepis jména autora v knize je nesprávný. Právě proto, aby nenastal "rozpor s arabskou výslovností a pravopisem",... muselo by se psát Kamál Dáwud. Nic to ale nemění na tom, že ani jména ostatních francouzsky píšících alžírských (případně marockých, tuniských) autorů se v češtině nepřepisují (Kateb Yacine, Rachid Boudjedra, Boualem Sansal...), proto by mělo jméno zůstat nezměněno.
S pozdravem, Petr F.
Vložil: Alexandra Pflimpflová, 03.10.2016 11:44
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
Stručná reakce na recenzi Petra Felčera týkající se transkripce arabských jmen a výrazů v překladu knihy Kámela Daúda Mersault, přešetření Vzhledem k tomu, že recenze Petra Felčera vyšla na tomto portálu půl roku po vydání knihy, ale především pět dnů před příjezdem autora na Festival spisovatelů... Praha 2016, nebudu polemizovat s jeho kritikou přepisu arabského popěvku, který je v čistém dialektu a jehož transkripce není nijak pevně ustálená, ani s názorem, zda je vhodnější či správnější používat v  ;díle těžko sklonnou podobu slova m´ma, nebo ji nahradit citově vyhraněnějším výrazem máma. Nebudu polemizovat ani s dalšími výhradami proti přepisu dalších názvů a výrazů, který byl skutečně konzultován, a to s arabistkou Zuzanou Ostřanskou, která kromě studií arabistiky absolvovala studijní pobyty v Tunisu a Káhiře. Vyjádřím se pouze k podobě jména autora, tak, jak figuruje v českém překladu. Podle Wikipedie platí zásada, že obecně se konsonanty a vokály arabských jmen, názvů, termínů aj. přepisují foneticky. A jméno autora je nesporně arabské. V článku nase-rec.ujc.cas.cz najdeme podrobnější argumentaci pro podobu autorova jména Daúd při přepisu do češtiny: „…Arabská osobní jména přicházejí do našeho prostředí většinou přes světové jazyky, jako je angličtina, francouzština, ruština, již tedy upravena (transliterována, transkribována). Při přenosu arabských jmen do češtiny prostřednictvím světových jazyků je však třeba brát v úvahu rozdílnost fonetiky těchto jazyků ve srovnání s češtinou... Arabská jména se v těchto jazycích transkribují jinak, než jak by tomu mělo být v češtině. Pokud přebíráme arabská jména z cizí transkripce či transliterace a nebereme v úvahu tyto skutečnosti, můžeme se dostat do značného rozporu s arabskou výslovností a pravopisem, což by mohlo vést až k nedorozumění. Uveďme příklad, který sice neukazuje nejzazší důsledky této tendence v přejímání arabských jmen, avšak vhodně ji dokumentuje. V angličtině i francouzštině se arabské ch přepisuje jako kh. Slovo chalífa je tedy transkribováno jako khalífa (častěji bez kvantity khalifa). V české slovní zásobě se pak pod vlivem této transkripce objevuje vedle správného přepisu chalífa i podoba kalif, která je, s ohledem na existenci ekvivalentní veláry ch v češtině, neopodstatněná… Ve skupině samohláskových artikulací se může změnit význam u, do francouzštiny se totiž přepíše jako ou a zapomíná se, že v českém jazyce rozlišujeme u a ou.“ Samozřejmě netřeba zdůrazňovat, že fonetickou podobu autorova jména odsouhlasilo francouzské nakladatelství knihy Actes Sud a výhrady neuplatnil ani sám autor. Alexandra Pflimpflová překladatelka
Vložil: Magda de Bruin, 14.08.2006 17:08
Frankofonní literatura Maghrebu
Drobná poznámka z nizozemské rubriky: Hafid Bouazza vyrostl a žije v Nizozemsku, píše nizozemsky a je považován (ba dokonce bych řekla, že se i sám považuje) za nizozemského spisovatele marockého původu. K frankofonním maghribským spisovatelům tedy skutečně rozhodně nepatří.
Vložil: Erik Lukavský, 29.07.2006 22:32
Frankofonní literatura Maghrebu
Vážená paní, podívejte se na datum :-) (psal jsem to ještě dřív než 2003) Od té doby tu vyšlo mnohem víc knih maghribských spisovatelů. Bohudík. Ale já osobně bych tam Bouazzu neřadil.
Vložil: Zita Honzlová, 21.07.2006 22:20
Frankofonní literatura Maghrebu
A co třeba marocký spisovatel Hafid Bouazza? Česky vyšel soubor povídek, snad "Abdulláhovy nohy".
...