böcker : Švédsko

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 9:
1

poděkování

Švédskou sekci časopisu iLiteratura.cz
v tomto roce podpořilo Velvyslanectví Švédska v ČR

Poslední komentáře

Vložil: Marie Přibylová, 08.04.2017 21:04
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Ale ano, rozumíme si. Jak říkám, s redaktorem nebo žádným konzultantem od nakladatelství (kromě svých vlastních zdrojů) jsem hotový překlad neprocházela, ale souhlasím s Vámi v tom, že je to když ne nutné, tak rozhodně alespoň velmi přínosné. Jen jsem nechtěla mluvit za nakladatelství, nevím, jaká... je jejich praxe třeba u větších jazyků.
Vložil: Michal Švec, 06.04.2017 11:02
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Teď si asi nerozumíme. Vy jste pro ně přece tuhle knihu překládala, tak musíte vědět, jestli jste měla k ruce zkušeného redaktora, jestli Vám text vrátil s komentáři, které jste zapracovávala, a jestli jste četla a opravovala sazbu nebo ne. Ale jestli o tom nechcete mluvit, tak to respektuji a už nebudu... dál šťourat.
Vložil: Marie Přibylová, 05.04.2017 22:24
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Jak říkám, nechci mluvit za toto konkrétní nakladatelství, netuším, jestli je to u nich běžná praxe, ale jinak s Vámi souhlasím.
Vložil: Michal Švec, 05.04.2017 21:04
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Pokud jste text s nikým z nakladatelství nerozebírala, pak je redakční praxe nakladatele přinejmenším dost podivná. Překladatel obvykle text odevzdá, pak mu ho vrátí redaktor s komentáři, spolu se dohodnou na jejich zapracování a následně překladatel vidí, čte a cizeluje spolu s korektorem (a redaktorem)... text ještě v sazbě. To by měla specifikovat i autorská smlouva. Pokud tomu tak není, je jednání nakladatele hodně zvláštní a výsledná kniha si koleduje o průšvih (v posledních letech je takových případů bohužel jako hub po dešti).
Vložil: Marie Přibylová, 04.04.2017 16:38
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Dobrý den pane Šveci, já chápu, jak jste to myslel, a samozřejmě Vám nic nevyčítám, naopak naprosto souhlasím. Onen "neobvyklý výraz" zmiňuji proto, že se nejednalo o slovo, s nímž bych si nevěděla rady a že by tím pádem došlo k chybě, kterou by byl zkušený redaktor podchytil; ale samozřejmě nemá smysl... bazírovat na jednom konkrétním výrazu, a hlavně, jak už jsem řekla, zcela souhlasím s tím, že zkušený redaktor je pro překladatele obrovským přínosem. Já jsem v tomto případě s nikým svá konkrétní řešení nerozebírala (tedy s nikým z nakladatelství), ale jaká je všeobecně praxe v nakladatelství, to nevím, proto Vás na ně odkazuji - nerada bych mluvila za ně.
Vložil: Jitka J., 01.04.2017 12:44
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
A nebylo by lepší místo spekulací o tom, z jakého jazyka je kniha přeložena, si překladatelku vygůglovat? Vyhodilo mi to hned několik odkazů, kde se uvádí, že Marie P. vystudovala Bc. švédštinu na katedře skandinavistiky FF UK. Informace o jazyku, z něhož byl překlad pořízen, by samozřejmě měla být... v tiráži uvedena, to je chyba nakladatelství, pokud to tam není.
Vložil: Michal Švec, 01.04.2017 12:29
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Dobrý den, paní Přibylová, já vám žádný konkrétní výraz nevytýkám, knihu jsem ani nečetl, takže bych si to nedovolil. Překlepy uvedené v recenzi jsou podle mého zbytečně vypíchnuté drobnosti (pokud se jimi kniha nehemží). Chtěl jsem jen i na základě vlastních zkušeností obecně poukázat, že je obrovskou... výhodou, když s překladatelem, zvlášť začínajícím, spolupracuje na knize zkušený redaktor, který zná výchozí jazyk i obecně užívaný český úzus specifických výrazů. Ohledně redaktora a korektora to mám chápat tak, že je tato informace tajná, když mě odkazujete na nakladatele? To je podivné...
Vložil: , 31.03.2017 12:02
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Dobrý den pane Šveci, zmíněný "neobvyklý výraz" jsem zvolila cíleně vzhledem ke kontextu, a konzultovala jsem i s rodilým mluvčím ze své vlastní sítě kontaktů (tuto otázku jsme s autorem recenze již řešili soukromě). Pokud jde o redakční praxi, odkázala bych Vás raději přímo na agenturu: info@nolimitsart.cz
Vložil: mk, 26.03.2017 12:25
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Je to o tom, to celé řádně rozkomunikovat a vyklíčovat.
Vložil: Michal Švec, 24.03.2017 10:41
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Překlepy jsou pochopitelně nemilé, ale v tomhle by měl překladateli pomoct i zkušený redaktor a korektor. Pokud se jedná o první překlad začínajícího překladatele, mělo by nakladatelství ideálně zvolit redaktora se znalostí výchozího jazyka, který by například dokázal vychytat i překlepy v názvech nebo... upozornit na nestandardní řešení týkající se reálií. Můžu se zeptat, jak to bylo v případě této knihy? Měla překladatelka k ruce dobrého jazykového redaktora a korektora?
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 23:28
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
** Zbytečná oprava, některá diakritická znaménka se zřejmě nezobrazují.
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 23:25
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
*Kungsträdgarden samozřejmě
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 21:14
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Dobrý den, jako autorka překladu bych se ráda vyjádřila k Vašim postřehům. Překlad je pořízen ze švédštiny, což je tuším uvedeno i vzadu v knize (jedná se o můj první literární překlad z tohoto jazyka). Pro jistotu jsem ověřovala, zda je místní název Kungsträdgarden chybně uváděn pravidelně, avšak... chybný byl pouze jeden výskyt, takže jsem se pravděpodobně přepsala, stejně jako v případě Waxholmu. Pro přejíždění prsem po lampě ve tvaru tučňáka žádnou omluvu nemám :) Pokud budete mít chuť vyjádřit se ke zmíněným neobvyklým výrazům, můžeme je rozebrat zde nebo e-mailem, konstruktivní zpětné vazbě se samozřejmě nebráním. MP
Vložil: , 30.01.2017 21:14
Backman, Fredrik: Muž jménem Ove
Skvělá kniha, teď čtu TADY BYLA BRITT-MARIE, VYNIKAJÍCÍ, mohu jen doporučit
Vložil: jana šrámková, 30.10.2016 23:47
Lindström, Eva: Na útěku
přiznávám, že zatímco s několika současnými českými ilustrátory bych "výtvarný rukopis" Lindström klidně porovnávala, podobnost s Daisy Mrázkovou (daleko abstraktnější a snověnjší akvarely doplněné pérovkami) mi zcela uniká.
Vložil: admin, 06.09.2016 10:31
Boye, Karin
Opraveno, děkujeme za upozornění
Vložil: Václav Fencl, 05.09.2016 12:17
Boye, Karin
Článek je zajímavý a obsažný, jen opravte v textu rok úmrtí na 1941.
Vložil: Marie, 03.08.2016 15:38
Sattarvandi, Hassan Loo: Stav obležení
Překvapuje mě poměrně nízké hodnocení, myslím, že je to zajímavá kniha a hlavně v druhé části má vyloženě skvělé a hodně působivé pasáže...
Vložil: Jitka J., 30.05.2016 22:11
Nilsson, Frida: Piráti z Ledového moře
Mně kniha podle popisu ještě víc než Bratry Lví srdce připomíná jinou knížku Astrid Lindgrenové, totiž Mio, můj Mio.
Vložil: Poison Dart, 24.05.2016 08:50
Ekman, Kerstin: Černá voda
dle mého mi přijde že ta knížka má až moc velký, nesmyslně velký počet postav, možná je to na mojí hlavu moc, ale zdá se mi, že každých pět stránek se tam objeví nějaká postava která nemá moc záživný popis... Takže ani nevím jestli čtu knížku soutěžíci o to, nacpat do knížky co nejvíce postav, nebo... OBČAS top ten věcí co se dá dělat na severu... A to buď se šikanovat, nebo se nechávat lapit od postarších žen...
Vložil: Jitka J., 27.04.2016 21:58
Rydell, Anders: Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky
Já asi četla nějaké jiné vydání, protože v mé verzi se žádné matení předložkami nevyskytovalo.
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.04.2016 01:51
Rydell, Anders: Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky
Hledal jsem v ukázce bux.cz ale našel jen věty typu "Jiná zpráva pocházela z Zürichu, kde Hitler žil v ústraní, ale zastárl [sic!] tak, že mu zbělely vlasy." nebo "Explozí se tunel zřítil, vstup do dolu chránila zeď ze solného lizu, štěrku... a prachu."
Vložil: mk, 13.04.2016 17:56
Rydell, Anders: Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky
Inu, stane se, stejně jako zbytečné majuskule ("Štěchovický poklad") nebo protoaltajský slovosled: "Pochopitelně jen málokdo nic neví o krádežích (...)"
Vložil: Irena, 12.04.2016 12:42
Rydell, Anders: Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky
Kde se to matení předložkami vyskytuje?
Vložil: Milan , 03.03.2016 13:07
Englund, Peter: Válka a naděje. Osobní příběhy z 1. světové války
Švédský spisovatel P. Englud si vybral 20 postav, aby dokumentoval průběh Velké války. Jsem z knihy zklamán je to pohled neutrála ,který se nemůže vcítit ani náhodou do situace můžů ,ale i žen kteří žili v té době v Rakousku- Uhersku.Náhodně siz oblasti stř.Evropy vybral honvéda kavaleristu Pál Kelemena... to měl být jako archetyp c.a k.vojáka.Omyl neutrála ze Švédska.Stačí u nás ve stř. Evropě projít jakoukoliv vesnici a všude se najde památník padlých,který je udržován a zapalují se tam svíčky 1.11,nebo 11.11.Stačí si přečíst zápisky vojáků, které se opět vydávají a jsou nové objevené a ta autenticita války je v nich.ČR má tři prezidenty ,kteří vzešli z bývalých vojáků c.a k. armády, dva neporušili přísahu a to Gottwald a Zapotocký ,legionářem byl L.Svoboda.Tyto bývalé vojáky čekala ještě těžká zkouška provést národ Protektorátem po Mnichovu. Vím o čem píši ,protože můj otec také bojoval jako c.a k. kaprál a byl zraněn v Haliči a zůstala mu kulka v rameni až do smrti.Byl propuštěn z armády a dostal za FJI službu u financů.Mnohastránková kniha "Válka a naděje" , nemá vypovídací hodnotu .Citované recenze knihy jsou liché.
Vložil: Marie, 19.01.2016 12:44
Pettersson, Lars: Kautokeino – Krvavý nůž
Ještě bych dodala, že hlavní hrdinka je docela sympaťačka a díky jejímu trochu sarkastickému humoru je příjemné s ní výlet do Laponska absolvovat:-)
Vložil: zajiček, 09.01.2016 00:27
Ehrlin, Carl-Johan Forssén: O králíčkovi, který chtěl usnout
75 procent deti usnulo
Vložil: ps, 08.10.2015 21:36
Lagercrantz, David: Dívka v pavoučí síti
Mně úplně stačily ty levičácké bláboly na začátku. Číst se to nedá.
Vložil: Mk, 15.09.2015 20:44
Lagercrantz, David: Dívka v pavoučí síti
Nevím, jak kdo, ale mne to tak znechutilo, že pokud bude další díl, tak si na něj pockam do knihovny a usetrim jak za papírové, tak eknihu.
Vložil: Vojta Matocha, 21.08.2015 07:44
Guillou, Jan: Mezi červenou a černou
Zatím nejlepší (a nejtemnější) díl série.
Vložil: Gagarin, 28.04.2015 14:40
Kepler, Lars: Hypnotizér 2 (in HN)
Co se takhle před psaním recenze aspoň podívat, jak se píše jméno hlavního (!) hrdiny...?
Vložil: Karel, 28.03.2015 12:39
Backman, Fredrik: Muž jménem Ove
S mnoha věcmi z recenze lze souhlasit, je to "příjemně namíchaný mix", nemá to literární ambice, je to takové počtení; postavy jsou naprosto schematické, redukované na jeden či několik málo rysů. Přesto je to to dobrá zábava, gagy, vtipy, "hlášky" velmi časté, povedené. Jen ten konec... podle mě kýč... jako prase. Několikanásobně. Ideální pro hollywoodské zpracování. Jedno oko nezůstane suché. Škoda.
Vložil: administrace, 22.03.2015 23:37
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
Opraveno - děkujeme, že nás hlídáte!:)
Vložil: Igor Vítek, 22.03.2015 20:00
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
U druhého snímku máte popisek "T. Tranströmer a M. Kundera". Zcela jistě na snímku ale není (Milan?) Kundera, ale germanista Lidvík Kundera.
Vložil: Michael Alexa, 20.03.2015 13:31
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
Rozumím, nechtěl jsem Vás kárat - omlouvám se, pokud to tak vyznělo. Jen se divím volbě Janoty, to je celé :)
Vložil: Marie V, 20.03.2015 10:17
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
Ano, to mate pravdu. O starsich prekladech se zminuje pripojeny portret, nechtela jsem se opakovat.
Vložil: Michael Alexa, 20.03.2015 08:45
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
Nemluvě o tom, že Tranströmera s Richterem do češtiny překládala již Dagmar Hartlová (Ostrými paprsky, Praha 1999).
Vložil: Michael Alexa, 20.03.2015 08:43
Tranströmer, Tomas: Přijde smrt a vezme ti míry
Do češtiny přeložil několik básní a hromadu haiku Václav Jaromír (Host 1/2012)... pročpak asi výbor nepřekládal on? Volba Víta Janoty mne při vší úctě k jeho tvorbě udivuje: jeho poetika je Tranströmerově na hony vzdálená, což patrně není směrodatné, ale přinejmenším zvláštní.
Vložil: Marie Voslářová, 21.08.2014 23:23
Edelfeldt, Inger
Vida! Děkuji, pane překladateli, za doplnění i za Šikovného kluka. Co nevidět to v článku opravím.
Vložil: Miroslav Pošta, 20.08.2014 22:00
Edelfeldt, Inger
Dovolil bych si doplnit, že v češtině vyšla ještě kniha Stíny v zrcadle (Skuggorna i spegeln) ve zdařilém překladu Jany Holé a povídka Pro Marii Claire (Prostor 1997/34).
Vložil: Oldřiška, 04.06.2014 20:50
Jonasson, Jonas: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Děkuji za dobře napsanou recenzi.
Vložil: Milan Valden, 23.05.2014 19:19
Enquist, Per Olov: Liknelseboken. En kärleskroman
Knihu podobenství chystá k vydání nakladatelství Host v překladu Zbyňka Černíka na září 2014.
Vložil: Oto Horák, 11.05.2014 10:12
Gerhardsen, Carin: Spi, děťátko, spi
Knihu Carin Gerhardsen jsem sice nečetl, avšak nepochybuji o tom, že recenze jí nekřivdí, možná je ještě příliš shovívavá. Moje babička říkávala, že móda je blbec. Dnešní boom severské krimi je podobným případem. Nepopírám přitom - ač tento typ literatury téměř nečtu -, že několik současných severských... autorů přineslo ve svém žánru oživení a určitou kvalitu. Je to však zřejmě podobný jev, jako byl ve filmu s tzv. íránskou nebo čínskou novou vlnou devadesátých let. Na začátku šlo v případě pěti šesti velmi talentovaných režisérů o novou, jinou tematiku, nový, jiný přístup k filmu, který vzbudil zasloužený zájem. Výsledkem však bylo, že světové filmové festivaly byly více než 10 let zaplavovány dalšími a dalšími íránskými a čínskými snímky od "nadějných" adeptů filmařského řemesla, ve skutečnosti epigonskými selankami autorů druhého až třetího nálevu. Teprve postupně se festivalové poroty probíraly z infantilní iluze, že každý Íránec a Číňan s kamerou je filmařským géniem. Něco podobného se děje zřejmě v tzv. severské krimi, a můžeme jen doufat, že se i fanoušci tohoto žánru přesytí novými, více odvozenými a stále slabšími odvary. Škoda jen, že nakladatelství s podobným renomé jako Vyšehrad (ale i Host nebo Kniha Zlín) s ním hazarduje vydáním podprůměrného - byť možná vydělavajícího - titulu. Možná by bylo rozumnější dotisknout takřka rozebrané Ostrovní zprávy od Annie Proulx, knihy nejen špičkové z literárního hlediska, ale mající při dobré propagaci (pracující i s filmovou verzí) i určitý komerční potenciál. Každopádně právě Vyšehradu sluší vydávání knih Annie Proulx, Ethana Canina či Antoina de Saint-Exupéryho - a samozřejmě filozofické, náboženské a historické literatury - mnohem víc než sázka na detektivní "rychlokvašky"...
Vložil: Oto Horák, 15.01.2014 22:30
Dagerman, Stig: Německý podzim
Zmiňované Kejzlarovy námitky vůči Dagermanově knize absolutně nechápu. Spisovatelovu údajnou kritičnost vůči kapitalismu - jakkoli by na ní měl právo - jsem nepozoroval (ani v pasážích, kde píše o voličích v prvních poválečných volbách a o kampani politiků), jestliže Kejzlar mluvil o "zdánlivé objektivitě... textu", musím se ptát, jak vypadá ta "nezdánlivá" a jestli to není jen iluze. Nevím také, co je to "reportáž vzniklá obvyklým způsobem" a jak se v konkrétních příkladech (např. v tom Dagermanově) odlišuje od "knihy zkomponované z politického hlediska". (Soutěžní otázka: Je Orwellův Hold Katalánsku "objektivní" nebo psaný z "politického hlediska"?) Myslím, že nějaké názory si s sebou vždycky neseme, otázka je jen, zda jsme ochotni pod tíhou faktů je korigovat. Já jsem u Dagermana právě ocenil jeho konkrétnost, názornost a nepředpojatost, a zejména pak postoj k poraženým Němcům, které nepřikrašluje, ani přísně nesoudí. Jestli se něco jako ponorný proud dere na povrch textu, pak je to soucit s obyčejnými lidmi, kteří na válku vždy doplatí. Pokud Dagerman vyjadřuje pochybnosti nad jednotlivými denacifikačními procesy, pak jeho postoj neznamená obhajobu všech obviněných, nýbrž údiv nad formálností procesů a nesmyslnými byrokratickými až fraškovitými "rituály" při nich. A především si autor silně uvědomuje fakt, že jde o trapně tiviální případy, že v síti uvízly převážně malé ryby. Budoucnost ukázala, že mnoho dozorců z koncentráků či vojáků, dávajících rozkaz k popravám civilistů, se tehdy před tyto bizarní a neúčinné tribunály vůbec nedostalo (zpravidla včas zmizeli v odlehlých končinách) a byli souzeni - pokud vůbec - až po mnoha desetiletích. Zpravidla už jen jako nemocní, útrpnost budící starci... Myslím, že Německý podzim je tematicky i úrovní zpracování (např. v nenápadném, ale funkčním pointování) vzácná kniha, jejíž české vydání bylo vloni pro mne jedním z nejpříjemnějších překvapení.
Vložil: poppl Jaromír, 05.01.2014 17:17
Jonasson, Jonas: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Je to pravdivy příběh?
Vložil: Čeněk Matocha, 04.10.2013 08:31
Motte, Anders de la: [game]
K tomu názvu: Originální [geim] je "švédský" fonetický zápis anglického slova Game. "Česky" by se tedy kniha mohla jmenovat [gejm], což byl můj pracovní název, ale nakonec redakce rozhodla jinak.
Vložil: Tomáš Fojtík, 23.09.2013 16:09
Marklund, Lisa: Exploze
Myslím právě, že po prvním neúspěchu se dalšího vydání Marklundové obávali. Já Explozi četl v českém vydání krátce po vydání. Bylo to pro mě příjemné osvěžení, právě tím novinářským prostředím. Jinak víceméně s recenzí souhlasím, i když bych asi dal lepší procentní ohodnocení. Už proto, že v kontextu... toho, co všechno se z tohoto subžánru v současnosti, vydává mi Marklundová stále připadá nadprůměrná. Na Joa Nesboho, Jussi Adler Olsena, Leifa GW Perssona nebo Henninga Mankella ale pravděpodobně nemá.
Vložil: Pavel Mandys, 23.09.2013 13:00
Marklund, Lisa: Exploze
Vida, nenapadlo mne dívat se hlouběji do historie, než sahá databáze Kosmasu: vskutku tu v letech 2003 a 2004 vyšly dva romány Lizy Marklundové, Alpress tedy vydal případy Anniky Bengtsonové Studio Sex a Svědek ještě před vypuknutím "skandinávské" horečky. Zřejmě měly stejný osud jako Jo Nesbo v nakladatelství... MOBA - tedy vlažný či mizivý zájem - a nakladatelství od dalšího vydávání Marklundové upustilo. Vrátilo se k němu až když se k ní připsal Patterson, který je pro Alpress profilovým autorem.
Vložil: Tomáš Fojtík, 23.09.2013 10:46
Marklund, Lisa: Exploze
Pavel Mandys: Od Vás bych čekal, že si pořádně zjistíte, které knihy od Marklundové v češtině vyšly.
Vložil: Marie V., 26.02.2013 15:06
Bibliografie překladů ze švédštiny do češtiny 1948–1989
Díky za zajímavé doplnění! To je tedy zřejmě jeden z těch případů, které se nedostaly do publikace Zamlčovaní překladatelé... Můžete "odkrýt", kdo knihu skutečně přeložil? Ani na webu Národní knihovny, ani na Obci překladatelů jsem to nenašla.
Vložil: Zbyněk Černík, 22.02.2013 11:12
Bibliografie překladů ze švédštiny do češtiny 1948–1989
Adolfsson, Gunnar: Huť mistra Pavla (Mäster Pavels hytta, 1974; Praha, Svoboda 1979) – přel. Zbyněk Černík. Náklad 19 600 výtisků. Tento titul jsem nepřekládal, fungoval jsem pouze jako "pokrývač". zč
Vložil: Alena, 20.11.2012 16:08
Theorin, Johan: Zkamenělá krev
Už čtu, opět knížka nezklamala, zase napínavé a mrazivé :-) Supr!!!
Vložil: Crocuta, 29.07.2012 17:33
Lindqvist, John Ajvide: Jak zacházet s nemrtvými
Tak to nejste jediná, kdo s autorkou recenze nesouhlasí. Stačí si přečíst nadšenou recenzi v časopise "Pevnost" 5/2012.
Vložil: Franny, 16.07.2012 17:42
Lindqvist, John Ajvide: Jak zacházet s nemrtvými
S autorkou recenze musím nesouhlasit. Přijde mi, že se naopak Lindqist od svého debutu velice zlepšil. Vyspěl. Posunul. Nemyslím, že je kniha zajímavá pouze pro fanoušky zoombie. Opak je pravdou. Nejsem fanda sci-fi a tahle kniha se mě hodně dotkla. Téma smrti, odchodu a loučení se zpracoval víc... jak poutavě. Možná záleží na rozpoložení, ve kterém se Vám kniha dostane do ruky. Možná záleží na tom, co od ní čekáte. Ale možná je to taky o tom, nakolik umíte číst mezi řádky. Při správné kombinaci všeho výše uvedeného pro Vás knížka rozhodně zklamáním být nemůže. Naopak.
Vložil: ilsa Hovorková, 14.04.2012 18:07
Mankell, Henning: Číňan
Knihu Číňan jsem přečetla jedním dechem, skvělé, napínavé, poučné,moc se mi líbila. Zatím nejvíce ze všech severských autorů!
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.04.2012 11:32
Theorin, Johan: Mlhy Ölandu
Pokud je mi známo, MOBA Moravská Bastei, jak už napovídá jméno a orientace ostatní produkce, překládala Skandinávce přes němčinu, přes angličtinu nikdy.
Vložil: bowery, 09.02.2012 23:55
Fincher, David: Muži, kteří nenávidí ženy
Co takhle alespoň zmínit švédsko-dánský film Män som hatar kvinnor režiséra Nielse Ardena Opleva z roku 2009? Očividně se na něj v záplavě reklamy na americkou verzi trochu pozapomnělo. Škoda, je skvělý.
Vložil: Milan Valden, 06.10.2011 14:48
Tranströmer, Tomas Gösta (Nobelova cena za literaturu 2011)
Česky od básníka vyšly jen ukázky v časopise Světová literatura (1992/4) a v antologii Ostrými paprsky (1999). Lépe jsou na tom slovenští čtenáři: ve slovenštině vyšel menší výbor Básne pre živých a mŕtvych (Knižná dielňa Timotej, 1996) a velký výbor (220 stran většího formátu) Medzi allegrom a lamentom... - Zobrané básne (MilaniuM, 2001), obojí v překladech Milana Richtera, který za ně byl i oceněn. Druhou knihu je možno objednat např. na e-shopu Arara.cz, více o knize např. zde: http://www.martinus.sk/?uItem=11048
Vložil: Janina, 03.08.2011 22:54
Kepler, Lars: Hypnotizér 1
Podle mého názoru se tato kniha veze na vlně současné popularity tzv. severských detektivek, její hodnota je nevalná. Nad neschopností kolegů by mému oblíbenému Martinu Beckovi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.
Vložil: jana K., 03.08.2011 20:14
Kepler, Lars: Hypnotizér 1
Recenze je ke knize až příliš přívětivá. Připadá mi jako knižní kopie "béčkových" akčních filmů, dokonce i tak, že jsem se v noci, při čtení této knihy, musela dost smát jako u těch filmů. Z policistů dělá lidi s IQ pod 80 a z patnáctiletého, těžce zraněného kluka super vraha, který uniká všem.
Vložil: Eliška, 28.01.2010 08:39
Lindgren, Astrid
Astrid Lindgrenová - to je zkrátka pojem. Jak se jednou její kniha dostane někomu do ruky, a může mu být 6 let nebo třeba 60, tak už ji nepustí (z ruky ani z hlavy) :) Já jsem si teď ve svých 23 letech přečetla Lottu z Rošťácké uličky, snad nikdy jsem ji v dětství nečetla (nebo se aspoň nepamatuji).... Nyní to bylo za účelem studia Literatury pro děti a mládež a musím říct, že jsem se smála na celé kolo. Ovšem pochaval patří nejen Astrid za výborný text, aůe také ilustrátorům - Heleně Zmatlíkové (to byla zkrátka nedostižná výtvarnice) a teď i Aleně Ladové, která ilustrovala nové vydání Lotty. To zkrátka pohladí po duši!
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2010 10:54
Davys, Tim: Amberville
pro pana Novotného: 1) myslela jsem tím hlavně na vaši větu, proč se paní Voslářová nepostará, "aby (tituly, které by doporučila) byly přeloženy" - v tom vidím určitou (povědomou) roztrpčenost překladatele, kterému recenzent (který sám možná nepřekládá?)předhazuje, proč nepřeložil něco jiného. Ale asi... jsem se spletla. 2)Jádro mého sdělení je v tom, že jste začal zpochybňováním celého serveru a osobními urážkami recenzentky, pokračoval odsuzováním recenze jako celku a až teď se ukázalo, čeho se vaše výhrady týkají ve skutečnosti. Obhajovat svou práci skutečně je přirozené - já to dělám taky -, jde ale o ten způsob. To ale z celé diskuse plyne už od první reakce Anežky Kuzmičové - nemám v úmyslu to znovu začít rozmazávat. Je to jen poznámka na vysvětlenou.
Vložil: Robert Novotný, 14.01.2010 20:09
Davys, Tim: Amberville
Paní Magda de Bruin ve svém příspěvku vystihla a pojmenovala podstatné věci. Jen se ne tak úplně trefila ohledně mých pohnutek: 1) Vůbec nejsem roztrpčený - knihu mi nabídlo k překladu nakladatelství, jež ji samo našlo. Já jsem ji nevybíral, takže v tomto ohledu k ní nemám žádné citové pouto.... Jen jsem upozornil na prázdné a zbytečné řeči, jež recenzentka v tomto ohledu vede. 2) S kritikou, jíž mě recenzentka podrobila, nemám "potíže" - jen jsem se bránil a obhajoval jsem svoji práci, což mi přijde docela přirozené.
Vložil: Magda de Bruin, 12.01.2010 12:24
Davys, Tim: Amberville
Sváří se ve mně překladatel s přispěvatelem, ale nedá mi to, abych se neozvala. Knihu jsem nečetla a švédštinu neovládám. Petra ale naráží na obecnější problém, totiž že překlad, který se recenzentovi "nelíbí", přesto může být adekvátní. I když je článek o českém vydání, měl by brát zřetel na tón originálu,... když už se vyjadřuje k překladu. (I já jsem se před časem v recenzi na van Istendaela vyjádřila k překladu bez znalosti originálu, ale tam se to týkalo opravdu jasných prohřešků proti češtině, překlepů v NL názvech apod.) Názory překladatelů (a redaktorů!) se liší, ale já patřím k těm, kteří jsou pro adekvátnost, třeba i na úkor elegance (i když je to - jako všechno při překládání - balancování na hraně). K ich-formě mě ještě dodatečně napadá, že pro mě osobně v recenzi skutečně trochu oslabuje účinek - text jako by dostával přídech (nezávaznějšího) blogu. Docela chápu roztrpčení překladatele nad tou závěrečnou poznámkou o jiných švédských titulech - neznám sice okolnosti vydání téhle knížky, ale z vlastních zkušeností vím, jakou dá někdy práci titul z malého jazyka prosadit. Explicitnímu doporučování nebo nedoporučování bych se asi v recenzi vyhnula. Jinak se teď ukazuje, že ve skutečnosti má překladatel největší potíže s tou částí recenze, která kritizuje jeho práci - je škoda, že to nespecifikoval hned.
Vložil: Anežka Kuzmičová, 12.01.2010 12:16
Davys, Tim: Amberville
Panu Novotnému: Zrovna v tom, že Marie Voslářová komentuje překlad, aniž ho porovnává s předlohou, se její recenze nijak neliší od recenzí, jež se běžně objevují v tisku. (Viz odkaz na recenzi Jaroslava Formánka v příspěvku Jovanky Šotolové níže.) Jestli je to dobře, nebo špatně, je už otázka osobního... vkusu. Ten můj v tomto ohledu kolísá: Na straně jedné oceňuji, že si recenzenti vůbec začali všímat, že mají v případě zahraniční literatury co do činění s překlady, nikoliv originály. Na straně druhé skutečně znám i pohled spěšně napomenutého překladatele, proto taky překlad ve vlastních recenzích komentuji jen sporadicky a své překladatelské práce raději otvírám teprve dlouho poté, co z nich novota vyčichne. Nedomnívám se, že to má v této souvislosti větší význam, ale když už se ptáte: Marie Voslářová je skandinavistka. A recenzentka navrch.
Vložil: Marie, 12.01.2010 00:22
Davys, Tim: Amberville
Legrační je, že kdybych knihu pochválila, zřejmě by se jí zdaleka tolik pozornosti nedostalo... Děkuji panu Vaňkovi za odkazy, možná by nebylo špatné se v rámci iliteratury pokusit odkazy na podobné recenze z jiných serverů doplňovat systematicky?

A pokud čtenáře zajímá, které švédské tituly... bych doporučila, může se například podívat do starších recenzí. Zde však poslední věta byla míněna spíše opisně a znamenala - tuto knihu nedoporučuji. Přičemž je dobře, že mají čtenáři k dispozici i jinak vyznívající články.
Vložil: Petra, 11.01.2010 20:34
Davys, Tim: Amberville
Myslím si, že když recenzentka říká: "Je samozřejmě ošemetné jej (překlad) hodnotit, když nemám k dispozici původní text...", tak naopak ví, o čem mluví. Navíc kdyby ten originál v ruce měla, nic by to neměnilo na tom, že se jí místy nelíbil jazyk jeho české verze. Což nevylučuje, že by se jí třeba... nelíbil ani původní text. Článek je ale o českém vydání knihy. A ještě k recenzi jako takové: Bečka (Česká stylistika) ji uvádí mezi úvahovými postupy kombinovanými s jinými postupy (informativním nebo odborným), dokonce jako typický příklad smíšeného útvaru; od rozboru ji odlišuje mimo jiné větší subjektivitou. "Autoři se neobejdou bez nezbytných údajů informativních, ale nemohou se spokojit jen s nimi. (...) Zbývá jim individuální díla hodnotit, tedy postupem úvahovým, třebas i za cenu větší nebo menší subjektivity. (...) Recenze je aktuální, upozorňuje na umělecký výkon a hodnotí jeho kvality a společenský význam. (...) Rozbor se od recenze liší tím, že zařazuje umělecké dílo do širší souvislosti. Autor rozboru může jít do větší hloubky, může posuzovat objektivněji, ale vždy ze zorného úhlu světonázorového."
Vložil: Robert Novotný, 11.01.2010 16:21
Davys, Tim: Amberville
K příspěvku paní Kuzmičové: Kde je z recenze patrná nefundovanost? Především v jejím předposledním odstavci: "Je samozřejmě ošemetné jej (překlad) hodnotit, když nemám k dispozici původní text..." Abo, to vskutku ošemetné je. Je paní Voslářová skandinavistka? Pokud ano, tak proč si k posuzování několika... (z kontextu vytržených) úryvků z překladu neobstarala exemplář originálu? To by fundovaná (a svědomitá) recenzentka jistě udělala. A možná by potom pochopila, proč jsem to přeložil zrovna takhle. Paní Kuznmičová to jako překladatelka určitě dobře zná: člověk po dlouhé práci a nekonečných opravách a pilování textu odevzdá překlad s tím nejlepším vědomím, že lépe už to opravdu nešlo. A pak dostane do ruky novotou vonící knihu, otevře ji a hned mu padne oko na něco, co by nejradši býval udělal jinak, a nechápe, že ho to předtím nenapadlo. Mně se to u Amberville samozřejmě stalo taky (ale konkrétní příklady si s dovolením nechám pro sebe). Avšak zrovna v případech uváděných paní Voslářovou mě nenapadá, co bych na tom mohl zlepšit. A pak ta poslední věta: "Osobně bych však ze švédské literatury doporučila jiné tituly." Které? A proč to tedy paní Voslářová neudělá - a nepostará se případně o to, aby byly přeloženy? Nevím, jak takovým výrokům říkají ostatní vážení diskutující, ale já bych to nazval prázdným a jalovým žvástáním.
Vložil: Hella, 11.01.2010 11:05
Lindgren, Astrid
Lasse, Bosse, Lisa, Olle, Anna, Brita - to nezapomenu nikdy, děti z Bullerbynu jsou prostě SUPER a taky Emil neplecha a asi vůbec všechno od A.L.
Vložil: Ajrin, 11.01.2010 11:02
Lindgren, Astrid
Taky se přidávám a skládám poctu paní Lindgrenové, její Děti z Bullerbynu miluju od dětství a moje devítiletá dcera taky. Tak nádherné dětství, jaké měly děti z její knížky by mělo mít každé dítě na světě !!!! Díky, Astrid !!!
Vložil: Magda de Bruin, 11.01.2010 10:35
Davys, Tim: Amberville
Proč ale vůbec usilovat o jakýsi dokonalý model recenze? Já jsem si o knize myslím už udělala docela dobrou představu právě díky tomu, že je k dispozici víc textů od různých autorů a s různým přístupem. A že se na základě jedné recenze rozvinula o knize celá diskuse, z toho si jistě přinejmenším nakladatel... spokojeně mne ruce.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.01.2010 03:48
Davys, Tim: Amberville
Když se věcného obsahu nedobrala ani graduovaná literární vědkyně, snad se přece jen nemusím stydět předložit své komparatistické hypotézy:
1. Jako vlastnost (příkladné) recenze uvádí p. Novotný "poda[t] všeobecné infomace o knize a autorovi". Mandysova ve srovnání s tou Voslářové obsahuje takových... všeobecných informací více - možná ne v absolutním objemu, ale rozhodně v optickém dojmu a procentuálním podílu.
2. P. Novotný dále píše, že Mandys zhodnotil kvalitativní aspekty podle svého subjektivního náhledu, ovšem "věcně"; oproti tomu Voslářové text nazývá zápisy do deníčku. To by mohlo souviset s tím, že ona opakovaně, i když jen ve druhé polovině, používá ich-formu, zatímco Mandys nikde.

Napadají někoho další rozdíly? - A ještě jedna poznámka: Na webu KK je dále recenze ze SF časopisu Ikarie (převzatá bez jména autora Tomáše Javůrka). V kruzích, kde se pohybuji, je úroveň recenzí Ikarie často kritizována, ale tahle nepatří k těm úplně nejnegramotnějším a také je ze všech tří nejvíce omezená rozsahem. Jak ji vidí ostatní diskutéři? Třeba by mohla posloužit jako benchmark k triangulaci, s jejíž pomocí bychom se snad dostali dále...

Vložil: Anežka Kuzmičová, 10.01.2010 10:32
Davys, Tim: Amberville
Děkuji panu Vaňkovi, že poukázal na to, že se u recenze Marie Voslářové nacházejí těžko přehlédnutelné odkazy k dalším materiálům a informacím o knize. Reakce pana Novotného se sice o krok přiblížila důstojné odezvě, ale věcnost jí stále chybí. Kde konkrétně je z recenze Marie Voslářové patrná nedostatečná... fundovanost?
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.01.2010 02:19
Davys, Tim: Amberville
Aha, Ostří hoši z plyše. Já tam pár slov chvály vidím ("umí", "uspokojivě"). Dalších komentářů bych se asi měl zdržet, ale myslím, že plodnou otázkou k diskusi by mohlo být: Není to, v jaké míře Mandys "podává všeobecné... informace", dáno také médiem (tištěný zpravodajský týdeník) - a nemůže iLiteratura, která má anotaci zvlášť jenom o klik dál (a navrch ještě úryvek a doslov), legitimně volit odlišný přístup? (Pokud vůbec je tak odlišný - já v obou textech, jež p. Novotný uvádí jako protikladné, nacházím až nečekané množství paralel; ale já jsem jen prostý zabíječ much a do literárních polemik bych se neměl míchat.)
Vložil: Robert Novotný, 09.01.2010 16:38
Davys, Tim: Amberville
Mně vůbec nevadí, že se paní Voslářové kniha nelíbí - to by ostatně nebylo normální, kdyby se líbila všem. Jen bych očekával, že svůj názor dá najevo fundovaným způsobem, aby tu nedocházelo k matení pojmů. RECENZI napsal třeba pan Mandys v Týdnu z 21. prosince loňského roku: podal všeobecné infomace... o knize a autorovi a věcně zhodnotil její - podle svého názoru - přednosti a nedostatky. A rád bych pro jistotu zdůraznil, že v jeho RECENZI není ani slovo chvály na knihu, natožpak na adresu překladatele. To, co tady uveřejnila paní Voslářová, se ale "recenzí" nazývat nedá. Nicméně by se to dalo použít jako pilotní text do nové rubriky, kterou byste pro podobné výkony mohli založit. Jmenovat by se mohla třeba takhle: Co si školačky do deníčku zapisují o knížkách.
Vložil: Jan Tomeš, 27.12.2009 09:48
Davys, Tim: Amberville
Pane Novotný, děkuju za odezvu. Co se týče rušivých obratů, máte určitě pravdu, že překladatel musí brát ohled na originál, proto je možné, že to, co se mi nepozdávalo, je ve skutečnosti autorův styl. Přesto si myslím, že věty citované v recenzi Marie Voslářové (především ty ze str. 105 a 169) by se... daly přeložit lépe. Ale ještě bych chtěl upozornit na jedno slovo, které se v překladu vyskytuje často: "bríza". Chápu, že to je odborný termín, ale přemýšlel jsem, jestli by na některých místech nepostačil "vítr". Přeci jen toto slovo v korpusu skoro nenajdeme, ale v knize je téměř všude. Problematika "jenž": abych uvedl příklady, musel bych se znovu ponořit do textu a hledat jehly v kupce sena (jen proto, abych hnidopišsky doložil něčí chyby). To raději budu číst nový román. Chtěl jsem na ten problém pouze upozornit (protože upozornění může vést ke zvýšené pozornosti při budoucích překladech). Nikdo není neomylný, těch chyb nebylo moc (narazil jsem na méně než 5), mohly se do textu vloudit jakkoliv. Ale dalo se jim úplně vyhnout, kdyby bylo užíváno zájmeno "který", které by dle mého soudu slušelo textu víc. Promiňte, jestli máte pocit, že vám příliš mluvím do řemesla. Vaší práce si vážím, ale těch pár postřehů jsem si neodpustil.
Vložil: jovanka, 26.12.2009 23:16
Davys, Tim: Amberville
Nejen panu Robertu Novotnému: Neberme druhým názor. Proč by se Marii nemohla kniha nelíbit? A pokud jde o překlad, jeho hodnocení vyzní - krom pravopisných chyb - vždycky subjektivně. Dnes jsem si udělala malou anketu o výrazech, které mi přišly nevhodné v českém překladu povídek N. Anciona: ne každému... se tak jeví... Podobně zase já mám problém přijmout výtky J. Formánka proti mému překladu J. Echenoze. Každý prostě máme svou češtinu a své čtení originálu. Každý překladatel pracuje s největším nasazením, ale nikdy se nezavděčí každému. Iliteratura.cz je prostorem pro různé názory - protože jenom tak je možné literaturu, ale i překlad prezentovat. Marie svůj názor předložila kultivovaně. Zasloužila by si podobnou reakci, i když s jejími výtkami nemusíte souhlasit.
Vložil: Robert Novotný, 26.12.2009 21:13
Davys, Tim: Amberville
K příspěvku pana Tomeše: V tom, co říkáte v poslední větě, máte naprostou pravdu. Mohl byste být konkrétní a označit místa v textu, kde jste na ty chyby narazil? A také by mě zajímalo, které obraty Vám připadaly rušivé. Člověk při překládání přece jen musí brát ohled na text originálu a někdy se... asi podivnostem tak docela vyhnout nemůže, i kdyby chtěl sebevíc.
Vložil: Jan Tomeš, 25.12.2009 09:04
Davys, Tim: Amberville
Recenze mě zklamala. Jde jen po povrchu a odsudek mi přijde zbytečně tvrdý. Při čtení knihy jsem se náramně bavil a už dlouho jsem nečetl tak dobrý text, který by zábavnou formou poukázal na nejrůznější nešvary v naší společnosti a zároveň se dotkl i hlubších témat. Jsme zvyklí, že společnost nějak... funguje, ale když to vidíme u plyšáků, nezbývá než se smát a ptát se, jestli jsme se tak trochu neutopili v systému. Těch pár nelogičností knize rád odpouštím. Musím s autorkou recenze souhlasit s kritikou překladatele. Nemůžu sice srovnávat s originálem, ale některé obraty působily rušivě. Nejvíc mi ale vadilo neustálé užívání vztažného zájmene "jenž", text se stává zbytečně knižní. Navíc jsem několikrát zaznamenal i špatný tvar, zejména ve 4. pádu mužského rodu, kde má být "jejž", ale překladatel používá "jenž" nebo "jež".
Vložil: Marie, 22.12.2009 11:19
Davys, Tim: Amberville
Recenze je vždycky subjektivní a v pasáži o překladu jsem se to pokusila obzvlášť podtrhnout. Vůbec se nezmínit o tom, že mi zkrátka plno míst připadalo "divných", by znamenalo vypustit jednu z věcí, o nichž jsem během čtení hodně přemýšlela. Přestože to bez znalosti výchozího textu není košer. Je možné... o tom diskutovat - anebo se urážet. Díky za příspěvky, všechny vedou k zamyšlení.
Vložil: Kateřina Horváthová, 22.12.2009 09:40
Davys, Tim: Amberville
Recenze je útvar, kde má autor naprostou svobodu, podle mě může recenzent říct svůj názor bez skrupulí. K citacím z překladu vytrženým z kontextu zaujímám ale poměrně nepřátelský postoj. Pokud člověk nesrovnává překlad s originálem, zevrubně se nezamýšlí nad klíčem, podle kterého překladatel pracoval,... v rámci celkového kontextu, tak je lepší být se závěrečnými soudy opatrný. Na to, co čtenáře v dané chvíli ruší, má vliv spousta dalších faktorů, na jedno řešení se též vždy sejde více protichůdných názorů, proto si myslím, že je potřeba takové citace vždy důkladně zvážit. Každý překladatel ale musí počítat s tím, že jde v jistém smyslu "s kůží na trh" a kritiku by se měl snažit ustát s elegancí, i když ho zrovna nepotěší, to je můj názor. Pokud se totiž na serveru budou rozvíjet diskuse na téma "kdo je větší blbec" (viz diskuze na výbor maďarských pohádek Divotvorný vůl), dostáváme se z té "výkladní skříně" trochu jinam...
Vložil: Anežka Kuzmičová, 21.12.2009 11:28
Davys, Tim: Amberville
Na Vaši druhou otázku můžu rovnou odpovědět záporně. Ne, na server iLiteratura.cz nemůže psát každý, komu se zamane. Vaše první otázka je položená příliš vágně. Chcete-li na ni dostat odpověď, můžete ji prosím upřesnit a podepřít tvrzení, na nichž se zakládá? Pokud spíše než mě jakožto redaktora oslovujete... autorku článku o Amberville, mohl byste to udělat důstojnějším způsobem? Třeba formou *věcné* polemiky?
Vložil: Robert Novotný, 21.12.2009 00:25
Davys, Tim: Amberville
Vždycky jsem si myslel, že iliteratura.cz je prestižní server a výkladní skříň psaní o literatuře na českém internetu, ale zřejmě jsem se mýlil. Proč sem píší prostinké a přízemní dušičky postrádající jakoukoli schopnost obraznosti a představivosti, v neposlední řadě i té jazykové? To sem může opravdu... psát každý, komu se zamane?
Vložil: jirka, 26.10.2009 20:02
Lindgren, Astrid
kde se odehrava-ve ktere zemi přibeh od astrid lindgrenove deti z bulerbinu???
Vložil: Josef, 22.05.2009 11:10
Vallgren, Carl-Johan
Označování "copyrightem" je celkem zbytečná (a podle mě hloupá) okrasa -- vizte např. úryvek z Wikipedie a přečtěte si případně "autorský zákon". Fakt, že dané dílo je chráněným autorským dílem, se často signalizuje symbolem © následovaným rokem a jménem autora. Tento symbol má však v České republice... (i ve většině jiných zemí) pouze ryze informativní význam – dílo je plně chráněno i tehdy, není-li to na něm nijak uvedeno. A navíc nic neříká o tom, jestli dílo bylo vytvořeno v souladu s aut. zákonem či dobrými mravy:) Pohoda, hezký den Josef
Vložil: honza39, 05.04.2009 19:10
Lagerlöf, Selma: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem 1
Četl jsem tuto knihu,v jednom z těch prvních vydání,když mi bylo asi 11 roků.Zanechala ve mně nesmazatelný dojem.Rád bych ji měl,nebo si ji aspoň ještě jednou přečetl,ale pouze v té starší,neoškubané podobě.Byla sice v poměrně archaické češtině,ale jak říká váš komentář,v tom novém vydání "ubylo i původní... magie textu".Škoda.
Vložil: Angee, 24.03.2009 19:27
Edelfeldt, Inger: Šikovnej kluk
Ten příběh jsem četla a musím říct, že je moc povedený, ikdyž zezačátku jsem vážně s tou knížkou chtěla praštit a už jí nečíst, protože první část byla taková smutná a beznadějná, jak Jimmy vyprávěl o šikaně...Ale úžasnou postavou je tam jeho přítel Mats, ten mě vždycky spolehlivě rozesmál:-)
Vložil: Anežka Kuzmičová, 09.05.2008 11:26
Vallgren, Carl-Johan
Nejedná se ani o překlad, natož o opis. Podobnost s ostatními veřejně dostupnými medailonky je nevyhnutelná a spočívá v povaze žánru: chci-li čtenáře stručně informovat, sděluji fakta, ne názory. A ta jsou na Wikipedii, v materiálech nakladetele i v propagačních textech samotného autora stejná. Naštěstí....
Vložil: iliteratura, 07.05.2008 23:19
Vallgren, Carl-Johan
dovolím si upřesnit: opsané to být nemůže (heslo, na které odkazujete, existuje jen v norštině a švédštině), přinejmenším přeložené, a překlad už je autorské dílo, tudíž se označuje copyrightem... jovanka šotolová
Vložil: Lukáš Hládek, 07.05.2008 22:28
Vallgren, Carl-Johan
Nevím, proč na to má paní/slečna Kuzmičová copyright, když to je evidentně z velké části opsané: http://sv.wikipedia.org/wiki/Carl-Johan_Vallgren
Vložil: vafa, 27.02.2008 09:36
Lindgren, Astrid
jsem ve skole a neco o ni hledam
Vložil: natalka, 06.02.2008 17:00
Lindgren, Astrid
nevite kdo ilustroval emila z lenenbergy?
Vložil: ondra, 27.01.2008 12:02
Lindgren, Astrid
náš referát
Vložil: vendula, 27.01.2008 12:01
Lindgren, Astrid
moc pěkné
Vložil: Vendula, 27.01.2008 12:00
Lindgren, Astrid
ahoj já jsem tady napsala tu to správu jen že píšeme o naši Astrid Lindgrenové referát a mislim si že jak tady napsal hovnˇajs že to je pičovina tak bi se měl zamisle abi až bude velkej tak taky bude třeba spisovalel knih tak já aš si někeho najdu tak mu taky pošlu je to bičovina!ale ta to spisovatelka... napsala spousta pěkných knih že si to někteří neumí vzít vážně kolik ty spisovatelky,a spisovatelé na tom straví dnů a nedělajíto věčinou pro naše rodiče babičky strýčky a tak dále ale pronás děti!!!tak si to sakra uvědomte anedělej te to astrid ještě horší! taky nato tetˇ píšeme referát no a co jeto tak strašně těžký já nevim co natom je tak těžkého nic !kdybi to astrid viděla to co tady píšete tak bi si řekla že já jak kráva píšu tady dětem knihi a oni otom říkají že to je pčovina tak já ty knihi nebudu psát!
Vložil: Olga, 03.12.2007 17:14
Lindén, Zinaida: Čekání na zemětřesení
KULTOVNÍ SKUPINA LUBE V PRAZE Praha: 10.12.2007 20:00 hod. Kongresové centrum Praha V České republice budeme mít poprvé možnost zhlédnout tuto kultovní a zároveň kontroverzní skupinu živě 10. prosince. Lube je pop rockovou formací zaměřenou na národní a military tématiku, což... rovněž přispělo k jejich úspěchu. Prosincový koncert v Kongresovém centru je jedinečnou příležitostí vidět jejich živé vystoupení a poslechnout si, že mají skutečně co říci. http://www.makroconcert.com/cz.php/events/lube/
Vložil: Mik, 12.11.2007 12:09
Lindgren, Astrid
V tretim radku se vam vloudila chyba (...Dětech z Bullerbynu (Albatros 1962) Albatros vznikl az v roce 1969, ma tam byt SNDK 1962
Vložil: Tetelinka, 08.11.2007 16:09
Lindgren, Astrid
aishaX //// děti z Bulerbynu jsou Lisa ta to vypráví pak Lasse a Bosse její bráchové potom Olle ten blonďák a jeho uplne mala segra Kerstin pak Britta a Anna :D
Vložil: Tetelinka, 08.11.2007 16:04
Lindgren, Astrid
Karkulín je pěknej ale osobně my tam trochu vadí jak velký má sebevědomí a to že tomu Benovi vžycky něco zničil :D ale aspon meli zábavu :D No ale na deti z Bullerbynu nemá :D ale víte na koho nemaj ani tyhle deti ? na BRATŘI LVÍ SRDCE to je to nejhezčí co kdy Astrid napsala tahle knížka mně dostala...
Vložil: robot, 11.10.2007 16:07
Lindgren, Astrid
Lidl je levný.
Vložil: Petra, 10.10.2007 19:47
Niemi, Mikael: Popmusic z Vittuly
Jenom by mě zajímalo, co autorka článku myslí pojmem "říšská finština", nic takového neexistuje, asi měla na mysli švédštinu, počítám :)
Vložil: aishaX, 20.07.2007 23:20
Lindgren, Astrid
Ahojda,mam dotaz.Jaxe vlastne jmenujou ty fsechny deti z Bullerbynu?? Pamatuju si akorat Osse a Lasse....jaxe jmenujou ty ostatni??diky aishaX
Vložil: Klaudinka, 18.03.2007 11:26
Lindgren, Astrid
No myslím, že je to jasné. Přeci Děti z Bullerbynu ilustrovala Helena Zmatlíková.
Vložil: ak, 17.03.2007 20:07
Axelsson, Majgull
Román Rosario är död (Rosario je mrtvý) česky nevyšel, vím jen o překladu do angličtiny (1997) a němčiny (2002).
Vložil: gabriela, 17.03.2007 00:43
Axelsson, Majgull
Knihy ktere sem precetla od Axelssonove Majgull jsou opravdu krasne.Velmi rada bych si poridila knizku ktera se jmenuje Rosario je mrtev muze te mi prosim poradit kde ji mohu zakoupit. Dekuji ... Gabriela Valova
Vložil: jane, 16.03.2007 20:26
Axelsson, Majgull: Ta, kterou jsem se nestala
Dobrá kniha, vážně:))))
Vložil: Ancmunda, 04.03.2007 12:56
Lindgren, Astrid
Prosimte nevis kdo ilustroval deti z bulerbynu???????????
Vložil: , 26.02.2007 17:27
Lindgren, Astrid
Napište mi co nejdříve,kdy se Astrid Lindgrenová narodila,než se stala autorkou,tak co byla-prodavačka-učitelka-sekretářka,kterou knihu nenapsa:Kalle Blomkvist zasahuje-Pepánek nezdara-Britt Marie se svěřuje. Díky za odpovědi!!!!!!!!!!!!!!!! Kdo mi napíše,tak mu něco pošlu!!!!!!!!!!!!!!
Vložil: Alexandra, 05.02.2007 10:23
Lindgren, Astrid
Knížky Astrid Lindgrenové mám ráda všechny bez výjimky. Co se týče vtipu, vyhrává Karkulín ze střechy, soužití s přírodou - vyhrává Ninja, dcera loupežníka, filosofie - vyhrávájí Bratři Lví srdce, soužití - vyhrávají Děti z Bullerbynu.... Mohla bych vyjmenovat všechny knížky. I já bych se přimlouvala... za nominaci Astrid na Nobelovu cenu. Nobelovy ceny se asi in memoriam neudělují, ale letos, v době 100. výročí narození autorky, by se mohla udělit úplně nejmimořádnější cena jen a pouze pro Astrid Lindgrenovou. A měla by dostat nejen Nobelovu cenu za literaturu, ale taky za fyziku (láska hory přenáší), medicínu (humor je nejlepší lék), mír (přátelství mezi lidmi), chemii (namíchala nám ty nejdokonalejší lektvary pro radost, štěstí a vzájemnou lásku a pochopení). Určitě by zpráva o udělení ceny, o které rozhoduje královská akademie věd její vlasti, doletěla až do Nangilimy.
Vložil: g, 18.12.2006 14:23
Humpál, Martin; Kadečková, Helena; Parente-Čapková, Viola: Moderní skandinávské literatury (in LN)
zksute ohlídat odkazy na další recenze (i u těch dalších recenzí)... ale je to výkon posbírat jich patero :))
Vložil: barka, 06.12.2006 21:28
Niemi, Mikael: Popmusic z Vittuly
panenky jako spendlikovy hlavicky, manicky si broukal, hudba...myslim, ze predavkovani drogama.
Vložil: huhlej, 11.11.2006 14:02
Lindgren, Astrid
napište už něco normal ať to tam můžu hodit
Vložil: Lenka, 24.07.2006 17:14
Niemi, Mikael: Popmusic z Vittuly
Skvělá knížka..akorát by mě zajímalo jak umřel Niila.
Vložil: *Pena*, 10.02.2006 18:15
Lindgren, Astrid
Astrid byla spisovatelkou,která nadchnula tisíce dětí a dospělích na celém světě.Teď ve škole děláme mapu literálních děl a Astrid má 5 dětí a myslím že když jsem viděl jak s láskou si knížky od A.L. si žáci¨přinesli,tak v jejich očích bylo něco tak nevěřitelně kouzelného jako právě knížky od A.L. ,ale... jako kniha je sama o sobě něčím tak kouzelným než nějaké super nejlepší hračky a počítače...... Kniha je a vždy bude knihou!!
Vložil: PU, 16.01.2006 05:46
Švédská akademie (2005)
Potlesk pre p.Ahnlunda! Na rozdiel od Vašej aktuality vyvodzujem medzi riadkami, že predovšetkým išlo o súdr. Jelinekovú. Vďačne mu prisudzujem odvážne vykročenie za záchranou kreditu Nobelky. Preložíte pre čitateľskú obec aj ten hanopis?? P.S. Že zrejme neuspel, nasvedčuje minuloročný výber ,akýsi... bez šťavy a zapadnutý v dávnej minulosti:-( Pri všetkej úcte k veku a tvorbe sira Pintera.
Vložil: Zdeňičky, 29.12.2005 13:27
Lindgren, Astrid
Astri Lindgrenová je Ta nejlepší spisovatelka, kterou znám. Mám už doma sedm jejich knih a u sester další tři.... Tato spisovatelka dokáže vtrhnout do děje i 14 letou holku jeho jsem já... Právě jsem dočetla Emilovi další skopičiny, a to mám ještě: Ronja dcera loupežníka, Emilovy skopičini, tulák Rasmus,... příběhy Kalla a my z ostriva Saltrokan...Hmmmm. Vážím si Této pani ze Švédska.
Vložil: kukulinka, 07.12.2005 17:51
Lindgren, Astrid
Mám moc ráda knížky Astrid Lindgrenové! Nejraději mám samozřejmě Děti z Bullerbynu a Bratry Lví srdce, protože jsou to snad ty nejlepší knížky, jaké jsem kdy četla!!!!
Vložil: Sofča, 07.12.2005 17:46
Lindgren, Astrid
Moc se mi líbili knížky jako: Madyka1,2, Karkulín, Pipi, Emil, My z ostrova Saltkrakan, děti z Bulerbinu a spousta dalších hrdinů z knížek A.Lindgrénové. Jsou to príma knížky a moc se mi líbí!!!
Vložil: , 14.04.2005 16:07
Lindgren, Astrid
Prosím dejte sem i my z ostrova saltkrakan
Vložil: Kacenka, 08.03.2005 18:19
Lindgren, Astrid
Někde jsem slyšela, že vyšel životopis Astrid Lindgren. Pokud něco víte o jeho existenci v češtině nebo angličtině, dejte mi prosim vědět na mail sun.k@seznam.cz, diky moc. Jo a nejraději mám Děti z Bullerbynu a Bratry Lví srdce.
Vložil: Tony, 26.02.2005 16:30
Lindgren, Astrid
Jo dobrý
Vložil: Krikri, 05.10.2004 23:47
Lindgren, Astrid
Dobrý den, moje nejoblíbenější kniha Astrid Lindgrenové je bezesporu Madicken(česky Madynka). Dříve, než jsem měl možnost přečíst obě knihy, shlédl jsem Madicken ve filmové podobě(oba díly filmu - Madicken pä Junibacken a Du är inte klok, Madicken, odvysílala před čtyřmi lety STV a já si oba díly nahrál.... Ptal jsem se ČT, zdali také neplánují tento dvoudílný film odvysílat, ale je evidentní, že o toto dílo A. Lindgrenové ČT ani jiná televize u nás nejeví sebemenší zájem. Na internetu jsem se dočetl, že oby díly filmu jsou vlastně jen zkrácená verze původně deseti dílného seriálu. Pokud se chcete o filmu Madicken dozvědět mnohem více, zajděte si na stránku http://www.lapiduch.cz/klub.php?klub=severska_kinematografie Je to diskusní klub o severské kinematografii a hlavním tématem klubu je právě film Madicken. Najdete zde plno fotografií z filmu, několik odkazů na stárnky o tomto filmu a další zajímavé informace k filmu.
Vložil: bobana, 22.09.2004 17:35
Lindgren, Astrid
je to blbost mame na to tesky referat
Vložil: , 22.06.2004 20:37
Lindgren, Astrid
Kalle Blomkvist je super!!!
Vložil: Lasse, 09.05.2004 19:05
Lindgren, Astrid
Děti z bullerbynu jsou nejlepší!!!
Vložil: Lucie, 04.05.2004 20:09
Lindgren, Astrid
Myslím si že tato kniha je velmi pěkná a nikdo nemá právo říkat že to je "píčovina"!!!Nečetla jsem ji sice tak často ale to první čtení (četli jsme ji ve škole)se mi líbilo.
Vložil: Hovnajs, 22.04.2004 11:13
Lindgren, Astrid
Pičovina!!!!!!!!!!!!
Vložil: aleš, 08.03.2004 19:01
Lindgren, Astrid
Po asi 15 letech jsem vzal zase do ruky knížku od kouzelné Astrid, která mě nadchnula v dětství. A to Karkulína ze střechy!! Takového kamaráda - lotříka a nejlepšího Karkulína na světě bych přál všem dětem. Kam se na něj hrabou Děti z Bullerbynu!!
Vložil: , 18.01.2004 14:00
Lindgren, Astrid
Vložil: , 26.12.2003 17:17
Lindgren, Astrid
...