litterae antiquae : graecolatina

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 8:
1

Poslední komentáře

Vložil: Matyáš Havrda, 09.10.2016 23:49
Aischylos: Oresteia
přiznám se, že nerozumím tomu, proč byl tento text napsán. Rozumím tomu podstatně méně než inscenaci, o které pojednává.
Vložil: jmh, 30.09.2016 09:13
Aischylos: Oresteia
Oh, fail. ??????? neboli Erinye samozřejmě. Pardon.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.09.2016 02:07
Aischylos: Oresteia
"Erynie"...???
Vložil: Martin, 29.09.2016 13:32
Aischylos: Oresteia
"většina divadelních tvůrců této generace už neumí složitější text vůbec přečíst" ... Domnívám se, že takové plošné soudy by se v recenzích objevovat neměly. Působí to zapškle a neprofesionálně.
Vložil: Jitka J., 28.09.2016 16:50
Aischylos: Oresteia
Přehnaně kritické. Vyznívá to, jako by se jednalo pomalu o nejhorší inscenaci, jakou si člověk dokáže představit. Tak to rozhodně nebylo. Ano, mělo to mouchy, ale stejně tak i klady. (Ne, nepatřím k přátelskému publiku složenému z kamarádů.)
Vložil: Stehlíková, 16.09.2016 06:40
Kovacs, George; Marshall, C. W. (eds.): Son of Classics and Comics
Omlouvám se, máte samozřejmě pravdu. To jen já asi žiju pořád ve 20. století...
Vložil: Pavel Kořínek, 15.09.2016 22:34
Kovacs, George; Marshall, C. W. (eds.): Son of Classics and Comics
Jakkoli to může být bráno jako reakce potrefené husy, dovolil bych si jen k poznámce číslo jedna přičinit, že Jerieho komiks coby autoři Dějin československého komiksu 20. století v knize neregistrujeme především proto, že - jak autorka správně uvádí - sepsali jsme dějiny domácího komiksu 20. století... a Oidipus Rex je z roku 2007...
Vložil: Tomáš, 27.08.2016 14:00
Flaccus, Gaius Valerius: Argonautika (in Listy filologické)
Ahoj uvažoval som či si kúpiť túto knihu Argonautica ale po takej recenzii nemám chuť čítať neprofesionálny preklad.
Vložil: Alena Ludvíková, 14.07.2014 13:30
Kosmova kronika česká
Podle Vladimíra Karbusického ( Nejstarší pověsti české ) Kosmas vylíčil kněžnu Libuši obdobně jako je popsána postava Matyldy Toskánské, která se narodila až r. 1046. Krok, Kazi, Teta i Libuše jsou osoby fiktivní. Tím ovšem naše staré pověsti neztrácejí na ceně, žily v historii našeho národa svůj úžasný... osobitý život, byly inspirací pro mnohá nádherná díla ...
Vložil: Eva Stehlíková, 08.07.2013 10:05
Homér: Ilias (in Listy fil.)
Klasičtí filologové, jimž "dlouhé tvary" znějí libě a poeticky (zatímco ostatním je to fuk a nelibě nesou jen to, že se pokaždé setkávají s jiným zněním jmen) by mohli konečně vydat - třeba jen elektronicky - nějakého českého Papeho, prostý soupis jmen řecky, latinsky a česky s příslušnými délkami.
Vložil: Petr Kitzler, 24.10.2012 12:54
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Dobrý den, iliteratura je serverem o literatuře, s otázkami ohledně hofnoty knih se, prosím, obraťte na antikvariát.
Vložil: Jana, 21.10.2012 15:41
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Dobrý den, tak jako předešlí lidé, mající odkaz tady vlastníme knihu Veliký život Pána a spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny... od Martina z Kochemu vydaný v roce 1857. Ráda bych se zeptala na hodnotu této knihy. Je to rodinná památka, ale i přesto by mne... zajímala historická hodnota. děkuji za odpověď.
Vložil: Marcel Veselý, 12.09.2012 09:45
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Dobrý den, vlastním knihu Veliký život Pána Ježiše ... od autora M. Kochem v českém překladu kapucína E. Nymburského vydáno roku 1746. Neznám její historickou hodnotu a nevím jak s knihou naložit. Předem děkuji za info.
Vložil: raputa, 06.07.2012 10:48
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Mám tuto knihu Velký život pána a spasitele našeho je psaná švabachem vydano 1679 chci znat jeji hodnotu dekuji
Vložil: Rastislav, 07.01.2011 20:58
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Dobrý deň, mám po mojej mamine, ktorá ju zdedila po pradedovi,knihu Veliky Život Pana Ježiša od autora Martina z Kochem v českém překladu kapucína Edelberta Nymburského . Je to ôsme vydanie venovane dekanovy Franz Beran Olomucii,die 11.novembris 1857. Je to trvalá spomienka na moju maminu a... ako takú ju teda nikdy v živote nepredám a chcem ju odovzdať svojim deťom, až budú v takom veku, že si to dokážu vážiť a pochopia, že je to rodinná pamiatka a tá sa bude iba dediť. Napriek tomu by ma zaujímalo, či má táto kniha aj nejakú historickú hodnotu a v koľkých výtlačkoch dané vydanie vyšlo. Vopred ´dakujem za odpoveď a prajem Vám všetko dobré.S pozdravom Rastislav.
Vložil: Renata33, 10.01.2010 20:12
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Mam staru knihu Veliky Život Pana Ježiša.Mam ju po mojom pradedovya je pisana švebachom. Podla mna je to dosť stara a pekna kniha a preto by som chcela vediet niečo o nej viac. Je to osme vydanie venovane dekanovy Franz Beran Olomucii,die11.novembris 1857. Podla mna ta kniha je stara viac ako 100 rokov.A... preto by som ju chcela ohodnotiť. Dakujem
Vložil: Hana, 13.10.2009 23:40
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Mám knihu Velký život pána a spasitele našeho...je po babičce a je psaná švabachem.Nevím,jak s knihou naložit,dát ji mezi ostatní khihy je moc jednoduché,chci o ní něco vědět,znát jeji hodnotu,poraďte,kam se obrátit.Děkuji
Vložil: gp, 16.08.2009 15:21
Edice Memoria medii aevi – Paměť středověku v nakladatelství Argo
Super, díky za info. Argo má odvahu.
Vložil: Ivana Poláková, 20.04.2009 21:39
Šubrt, Jiří: Římská literatura
Vaše recenze mne jako bohemistu zaujala. A vzhledem k tomu, že jsem ještě neměla možnost mít tuto publikaci v rukou, ráda ji zahrnu mezi svůj budoucí studijní materiál.
Vložil: Petra Schürová, 13.03.2009 15:45
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Určitě s vámi souhlasím, je třeba najít překlad už existující, dělám to tak, tady hrály roli nějaké technické /provozní/ zdravotní důvody, což není omluva, nemělo by se to stát.
Vložil: Petr Kitzler, 11.03.2009 10:53
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Zdravim diskutujici a dovoluji si reagovat na pobidku pani de Bruin: i mne pripada, ze pouzivat existujici preklady je prvni logicky krok: samozrejme exituji pripady, kdy prekladatel z nejakych (kuprikladu v edicni poznamce) jasne artikulovanych duvodu preklad existujici preklad nepouzije a prelozi... prislusne misto sam z originalu, napriklad pokud je prislusny cesky preklad velmi zastaraly nebo nekvalitni. Takze mi pripadaji mozne dve cesty: bud prebart a radne ocitovat existujici, kvalitni cesky preklad, nebo misto prelozit znovu, ovsem z originalu a uvost patricne duvody tohoto rozhodnuti. Pokud prekladtel prislusnym jazykem nevladne, melo by byt samozrejmosti, ze se obrati na nekoho, kdo jej ovlada... Zdravi, PK
Vložil: Magda de Bruin, 10.03.2009 19:31
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Nevím, zda v tom hraje roli věk. Když paní Schürová psala diplomku, chodila jsem já ještě na devítiletku. Ale to jen tak na okraj.
Vložil: Stehlíková, 10.03.2009 18:08
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Paní Magda de Bruin narazila na závažný problém, který bychom měli asi adresovat Obci překladatelů. Já sama mám na věc stejný názor jako ona a také stejné zkušenosti. Po léta se na mne překladatelé (hlavně anglisté - a i takoví jako Martin Hilský nebo Jiří Josek) obraceli o radu a ne vždy se nám podařilo... zvítězit (především tam, kde autor originálu špatně citoval - což se stávalo např. u překladu Brocketových Dějin divadla). Je možné, že mladší generace překladatelů tyto zásady nepovažuje za důležité, ale přiznám se, že to je pro mne novinka.
Vložil: Magda de Bruin, 10.03.2009 16:50
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
V souvislosti s recenzí paní Stehlíkové bych ráda znala názor dalších překladatelů na problém citátů z děl v jiných jazycích. Podle mých zkušeností je běžná praxe, že u děl, která existují v českém překladu, překladatel českou verzi vyhledá a použije ji (s uvedením zdroje) i ve svém překladu. Pokud... dílo v českém překladu neexistuje, požádá překladatel o spolupráci příslušného kolegu a pořídí překlad citátu z původního jazyka. Jak se zdá, není to přesto vždycky samozřejmé. Platí tu nějaká obecnější pravidla, nebo záleží ryze na nakladateli/překladateli?
Vložil: Stehlíková, 10.03.2009 16:15
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Milé přispěvatelky, těší mne Váš zájem, ale přestaňte se už prosím zabývat tím, jestli jsem dostatečně ocenila autora. Můžete mít na to samozřejmě jiný názor, možná jsem to nenapsala moc šikovně, ale věřte mi, prosím Vás, že vím, o čem mluvím. Už se tímto tématem zabývám mnoho let. A to, co se Vám... možná jeví jako nedůležité, z jiného úhlu zase vypovídá o tom, jak si autor stojí v současném kontextu bádání. Bez ohledu na to, že jde o popularizační práci, autor není žádný amatér, ale je to odborník-historik. Musím trvat na tom, co jsem napsala paní Magdě de Bruin: Pokud se ptáte, zda kniha obstojí jako kniha pro širokou veřejnost, řekla bych, že (v dobrém překladu) ano. To, že překlad považuji za sporný, vyplývá nejvíce z překladu antické literatury, která tam je uvedena (viz Martialis, v dalším překladu Hadrianus aj.) a z přepisu antických jmen. Paní překladatelka nemusí podnikat exkurzi do Kolosea, ani se zúčastnit gladiátorských zápasů. Stačilo by, kdyby se obrátila na některé specializované pracoviště v Praze (Ústav klasických studií, Kabinet pro klasická studia), tam by jí jistě řekli, kde najde už zavedené české překlady a případně poradili, jak se chodí na forum. K tomu se ale nikterak nevyjádřila. Ano, bývalo kdysi dobrým zvykem, že nakladatelství si opatřovala v takových případech odborného konzultanta, protože nikdo nevíme vše, co bychom potřebovali vědět... Eva Stehlíková
Vložil: Olina Šůrová, 10.03.2009 14:41
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Chtěla bych přispět poznámkou. Recenzi i diskusi jsem si pečlivě pročetla, zajímalo mě, co paní Stehlíková konkrétně vytýká překladatelce, jejíž překlad ji „nepotěšil“. Musím říci, že její kritiku jsem podobně jako paní Magda de Bruin ve své první reakci neshledala ani konkrétní ani přesvědčivou.... Knížka není a nechce být vědeckou monografií, nýbrž populárním pojednáním. Z tohoto pohledu musím těch pár konkrétních výtek překladatelce (např. že termín „pantomimus“ je nesprávně přeložen jako „pantomima“) považovat za zcela malicherné. Moje dojmy z knížky jsou zcela odlišné. Považuji ji za fundovanou, výborně napsanou a poutavou. Překvapilo mě, jak neuvěřitelně živé byly dobové vzpomínky očitých svědků. Neznám podobnou knihu, která by se tématu gladiátorských her věnovala do takové hloubky a navíc byla tak čtivá. Autor se zabývá i psychologickými aspekty, co znamenaly hry pro mentalitu Římanů, jaké byly jejich reakce a názory, jak vypadaly ulice Říma v době pořádání her. Knihu mohu všem jen vřele doporučit. Paní Stehlíkové nerozumím ještě v jedné věci. V závěru své recenze autorovi vytýká, že užívá označení „méně civilizované“ země pro ty země, kde se dodnes konají veřejné popravy odsouzenců sledované tisíci diváky na velkých stadionech. Zajímalo by mne, jaké by bylo korektní označení těchto zemí v terminologii paní Stehlíkové?
Vložil: anna, 09.03.2009 16:09
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Samozřejmě že překladatel není od toho, aby dopodrobna znal všechna fakta, ale od toho jsou odborní redaktoři, specialisté v určitém oboru, aby překlad zkontrolovali z hlediska věcné správnosti. Nebo ne? Jak se má potom čtenář, který v populárně naučné literatuře hledá poučení, spolehnout na to, že... se skutečně poučil a ne pomýlil?
Vložil: Petra Schürová, 09.03.2009 15:07
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
K recenzi publikací Fika Meijera „Gladiátoři“ a „Císaři neumírají v posteli“. Autor – do roku 2007 profesor dějin starověku na amsterdamské univerzitě – se ve své tvorbě specializuje na popularizaci antických dějin a volí atraktivní témata, v tomto případě lidové zábavy v Římě a okolnosti smrti... římských panovníků. Nesleduje (těmito) knihami cíle vědecké a badatelské, nenabádá k disertaci, jde o díla populárně-naučná; autor oslovuje laiky a snaží se vyhovět možnostem širokého publika. Vím ze své praxe, že Meijerovy knihy podnítily nejednoho studenta k hlubšímu zájmu o antiku – a to je zcela jistě cíl, k němuž autor směřoval. Proto také – alespoň jsem se dosud domnívala – autoři populárně-naučných knih uvádějí bibliografii: mj. aby se případný zájemce sám mohl do studia ponořit. Překladatel pak díla (mluvíme o populárně naučných titulech) překládá podle jejich zaměření, obsahu, odbornosti, atmosféry atd. přebíraje fakta od autora. Není v silách překladatele prostudovat bibliografii díla, jež překládá (např. u Gladiátorů to je 45 titulů). Překládá-li z nizozemštiny knihu o koloniální politice Nizozemska, jistě je s daným tématem obeznámen, zajede si do Koloniálního, dnes Tropického muzea v Amsterdamu, nikoliv však na Jávu a patrně nesloží doktorát z malajštiny. Překládá-li historii námořních plaveb, nevydá se na cestu kolem světa na historickém korábu ani negraduuje v geodézii a kartografii. Překládá-li dopisy Vincenta Van Gogha, jistě navštíví galerie a muzea a s láskou a vnímavě bude hledět na Vincentovy obrazy, zajede si třeba i do jeho rodného městečka, ale možná se mu už nepodaří pobýt v Arles či v Saint Rémy v psychiatrickém ústavu. Překladatel je zpravidla lingvista, který se dobře orientuje v jazyce, z něhož překládá, a velmi dobře v jazyce, do něhož překládá, nejlépe mateřštině. Recenze pak, nemýlím-li se, je z latinského recenseo, což česky znamená posuzovat, nikoliv odsuzovat. K výtce recenzentky: „Bez znalosti originálu pochopitelně netušíme, co si autor např. představuje pod pojmem mimus, čteme-li v překladu: „Mimus byla hra posunků, která si vybírá témata z všedního života“ (str.27; také popis pantomimu, kterému překladatelka říká pantomima, je nesmyslný.“ – uvádím (ač mi není zcela zřejmé, co je špatně, zda autorův popis či užití výrazu „pantomima“): Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 1995 píše: mímos – (v ant. dramatu) forma zobrazující prózou, veršem, monologem i dialogem scénky ze života prostých lidí); Léon Moussinac, Divadlo od počiatku po naše dni, Slovenské vydavatelstvo krásnej literatúry, 1965 užívá v kapitole Řím od str. 55 výraz „pantomima (resp. pantomíma)“. Encyklopedie antiky, Academia 1973 uvádí: pantomímos: 1. herec, který bez mluveného slova, tancem nebo posunky předváděl nějaký děj … 2. hra, která je tímto způsobem předváděna (dn. pantomima). … p. byl rozšířen zvl. v císařském Římě. Vytýkat nakladatelství české verze, že neopatřilo překladatele – profesionála v oboru antika, není podle mého soudu adekvátní, neboť je to nemožné. Většinu překladatelů z nizozemštiny znám a domnívám se, že takový neexistuje. Se srdečným pozdravem Petra Schürová (absolvovala FF UK v oboru němčina-nizozemština (1973) dipl. prací „Lidové hry Ödöna von Horvátha“, z důvodů společenské nepotřeby se překladům z nizozemštiny a němčiny věnuje až od r. 1992, překlady (např.): Han van der Horst, Dějiny Nizozemska; Joachim Fest, Pád třetí říše; Paul Verhoeven, Černá kniha (odboj za 2. sv. války); Hella S. Haasse, Páni čajových plantáží; Reinhold Messner, Antarktida; Anna Enquist, Návrat domů (mořeplavba – James Cook), Erwin Van Meekeren, Život a diagnóza Vincenta Van Gogha atd.)
Vložil: Magda de Bruin, 02.03.2009 16:18
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
pro paní Stehlíkovou: díky za rozsáhlou reakci a vysvětlení – já mám ze všech těch knih k ruce bohužel pouze nizozemské vydání Gladiátorů. Spojení Seneky s Koloseem skutečně pochází od autora a objevuje se v knize opakovaně (jeho dopis s líčením dojmů se dokonce označuje jako „Colosseum-brief“). Nejlepší... by asi bylo, kdyby se k Vašim poznámkám vyjádřila sama překladatelka, případně i nakladatel. Pokud překlady vyšly s podporou nizozemského fondu NLPVF, není rozumné mávnout nad Vaší kritikou rukou, protože podmínkou k udělení grantu je dobrá úroveň překladu. Fond by proplacený grant jistě nevymáhal teď dodatečně nazpátek, ale do budoucna by to samozřejmě následky mít mohlo.
Vložil: Stehlíková Eva, 28.02.2009 18:00
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Ještě douška k překladu další Meijerovy knihy Císaři neumírají v posteli. Doufám, že to bude recenzovat někdo z historiků, já se omezím jen na drobné pozorování týkající se překladu. Přesto, že mnoho pramenů, na něž autor odkazuje, je přeloženo do češtiny, překladatelku zřejmě nenapadlo se s nimi seznámit.... Ulehčilo by jí to mnoho problémů, které má (jako každý z nás) s přepisem vlastních jmen a jejich skloňováním a zabránilo by to některým - skoro roztomilým - omylům (na str.38: vyhledali slavného odborníka na jedy Locustu - to ovšem byla žena a tedy spíše slavná odbornice). Tak jako v předcházejícím překladu ani zde neužívá pro překlad citace antické poezie ani originál, ani dostupný překlad, takže stojí za pozornost, co udělala se slavnou Hadrianovou básní o dušičce (str.70). Odborníci na "boeken" by nám pak mohli vysvětlit, co se asi skrývá pod takovými formulacemi jako "kvůli deformaci na stehně kulhal" (str.51). Eva Stehlíková
Vložil: Stehlíková Eva, 27.02.2009 17:46
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Vážená paní, omlouvám se za pozdní odpověď! Psát popularizační knihy je stejně záslužné jako nevděčné, protože autor se vždycky musí dotknout témat, o kterých i on sám ví jen to, co načerpá čtenář z běžných encyklopedií. To se stalo Fiku Meijerovi, když napsal pár naprosto neodborných řádek o mimu... a pantomimu, divadelních žánrech, které jediné byly schopny konkurovat podívaným jako byly gladiátorské zápasy. To ovšem z jeho podání nevyplývá a mimus charakterizuje slovy, která se hodí na jakýkoli komický žánr. Nepíše se tu o tom, že se lišil od jiných typů divadla tím, že tu herci hráli bez masky a že účinkovaly i ženy, což atraktivitu mimu velmi zvyšovalo. Nevím opravdu, co znamená, že se témata z každodenního života znázorňovala posunky. Herci v mimu nejen předváděli veselé a asi obhroublé scénky, ale také tančili a zpívali. Nazve-li překladatelka pantomimus pantomima, odkazuje tím k dnešnímu pojetí pantomimy, zatímco pantomimus hrál jediný herec s maskou. Encyklopedie se vždycky nejmíň o půl století zpožďují za výzkumem a autora nenapadlo, že by měl otevřít nějakou serióznější publikaci o divadle. Pokud se ptáte, zda kniha obstojí jako kniha pro širokou veřejnost, řekla bych, že (v dobrém překladu) ano a že bychom ten velký lapsus nehodný historika (Seneka píše o Koloseu, které bylo postaveno až po jeho smrti)přešli. Ostatně není to také chyba překladatelky ? Možná, že tam autor mluví jen o aréně nebo amfiteátru... A samozřejmě stačí i méně amfiteátrů, jen je otázka, zda jsou údaje, které uvádí dostatečné. Ale to je věc názoru. Nevím, zda kritické připomínky měly nějaký efekt (osobně jsem spíše skeptická, protože nakladatelstvím je to úplně jedno a nereagují ani na osobní dopisy), podívám se na novou publikaci, ale bez znalosti jazyka originálu je to těžké posoudit a nerada bych autorovi křivdila. Eva Stehlíková
Vložil: Magda de Bruin, 31.01.2009 17:38
Meijer, Fik: Gladiátoři. Lidová zábava v Koloseu
Tahle recenze mi ušla - vzhledem k jazyku originálu by patřila i do „boeken“. Autor je známý popularizátor antiky, píše pro širokou veřejnost. V NL kontextu to znamená, že u čtenářů nepředpokládá prakticky žádnou předchozí znalost. Seznam amfiteátrů i bibliografii uvádí vysvětlením, že je to jen výběr... – pro autorův záměr to je zcela dostačující. Zajímalo by mě, zda by jeho kniha obstála lépe z tohoto úhlu pohledu (tedy: není to odborná publikace, nečiní si nárok na úplnost). I já jsem laik, a tak některé výtky recenzentky bez bližšího vysvětlení nechápu. Pod heslem „mimus“ jsem v encyklopedii našla: „v antice krátká komická scénka z každodenního života“. Meijer uvádí (v mém překladu): „Mimus byla fraškovitá hra, v níž se posunky znázorňovala témata z každodenního života.“ Co přesně autorka recenze Meijerovu popisu mimu (a pantomimu) vytýká? Úryvky by ale skutečně měly čerpat z existujících českých překladů nebo se překládat z originálu. Ve stejném nakl. a od stejné překladatelky vyšel loni další titul tohoto autora – Císaři neumírají v posteli. Bylo by zajímavé zjistit, zda kritické připomínky recenzentky měly na kvalitu dalšího překladu nějaký dopad.
Vložil: PK, 15.09.2008 11:20
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
Rozlišení recenze / anotace je myslím zřejmé, ostatně Vy sama jste ho vysvětlila. Já měl na mysli pouze technickou stránku: pod přednastavenou rubriku "recenze" zařazujeme i "anotace", protože samostatná rubrika "anotace" na ilit. není. PK
Vložil: Anna, 14.09.2008 22:19
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
Nerozumím tedy tomu, proč u některých příspěvků je označení "anotace" a u jiných, rozsáhlejších obsahujících i hodnocení, je označení "recenze". Z věcného hlediska si stojím za tím, že anotae hodnotit nemusí, protože jde o shrnutí obsahu díla. Recenze by hodnotit měla. To pro vysvětlení panu Kalhousovi.
Vložil: PK, 14.09.2008 19:34
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
I anotace, samozřejmě.
Vložil: Petr Kitzler, 14.09.2008 19:33
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
Jen ještě na vysvětlenou: redakční systém Iliteratury, do něhož se vkládají texty, nezná samostatnou rubriku "anotace", ale pouze "recenze", kam zařazujeme i recenze. PK
Vložil: Anna, 13.09.2008 20:12
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
D. Kalhous: Mezi anotací a recenzí je podstatný rozdíl. Anotace = stručná informace o obsahu díla. Hodnotit nemusí.
Vložil: David Kalhous, 13.09.2008 09:01
Querite primum regnum Dei. Sborník příspěvků k poctě Jany Nechutové
To není žádná recenze. Kde je jakékoli hodnocení a shrnutí obsahu těch textů? :-) D
Vložil: Eva Stehlíková, 25.08.2008 10:40
Seneka: Faidra
Díky za zájem i poučení. Asi bychom měli přidat, že Butrint najdeme také pod latinským názvem této lokality BUTHROTUM a že je to vskutku divadlo (tj. prostor určený k divadelní produkci, typ Epidauros), nikoli amfiteátr (tj. prostor určený k podívaným jako gladiátorské hry, štvanice atd., typ Koloseum),... což samozřejmě platí jen pro odbornou diskusi, protože mylné označení se používá všude, nejen u nás. Je to nejspíše tím, že amfiteátr v nás vyvolává představu auditoria stupňovitě uspořádaného - a to je v každém antickém divadle. Soubor udělal v Butrintu mnoho fotografií a snad bude i malý záznam části představení. Jinak si dovoluji upozornit, že Česká televize pořídila záznam představení v Dlouhé. Nemýlím-li se, má se vysílat 11. října.
Vložil: Břetislav Ditrych, 11.08.2008 21:17
Seneka: Faidra
Úspěch Divadla v Dlouhé mě opravdu potěšil, tím spíše, že jsem vynikající představení Faidry v Praze viděl. Musel to být pro diváky mimořádný zažitek. Škoda jen, že ho výrazněji nezmínila naše média, například veřejnoprávní televize.Ale redaktorům Událostí v kultuře je jistě bližší třeba New York... Blahopřeji... všem, kteří se na realizaci představení podíleli. B. Ditrych
Vložil: josef, 11.08.2008 09:29
Seneka: Faidra
Zajímavý a hezký článek, blahopřeji všem zúčastněným! Snad jen drobná připomínka ad "Butrinti nebo barbarsky Butrint": Butrint je albánský název bez určitého člena (-i), Butrinti je stejný název s určitým členem :) V češtině je vzhledem ke skloňování vhodnější používat formu bez člena (Butrint). A pro... Dyrrhachion/Durrës má čeština název Drač :)
Vložil: Mattony, 10.08.2008 23:07
Seneka: Faidra
Pořídil někdo záznam z toho představení? Velmi rád bych si ho prohlédl. V Butrintu jsem byl před dvěma lety a amfiteátr mě nadchl. Říkal jsem si, jak by bylo krásné zhlédnout v něm opravdové antické drama.
Vložil: Smejkal, 19.03.2008 15:25
Boubín, Jaroslav: Petr Chelčický. Myslitel a reformátor
Jak kvalitní diskutéři. Mají ty stránky webmastera, nebo se postupně stanou žumpou?
Vložil: majda, 17.03.2008 19:03
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
mate tady plosim ppovesti o pocatcich naseho ńarodaa???napisejte plspls potrebuju to zitra do skoly dekuju
Vložil: Petr Kitzler, 15.03.2008 16:39
Kepartová, Jana: Češi v Pompejích 1748-1948
Zkuste se obrátit přímo na vydavatelství PdF, jejich (žel poněkud neobsažné) stránky jsou zde: http://userweb.pedf.cuni.cz/publish/homepageVyd/; pripadne zkuste mail jednoho z pracovniku prodejny PdF, ing. Rejholcové miluse.rejholcova@pedf.cuni.cz. PK
Vložil: vambera, 15.03.2008 12:19
Kepartová, Jana: Češi v Pompejích 1748-1948
Kde si tu knihu můžu objednat?
Vložil: Věra Heidlerová, 08.12.2007 08:26
Kepartová, Jana: Římané a Evropa. Antické dědictví v evropské kultuře 2
Jsem nadšená, že mi tato kniha padla do rukou. Je velmi pečlivě, podrobně a přitom přehledně i srozumitelně zpracována, a i člověk v pokročilém věku si osvěží nebo i získá nové vědomosti! Po 40 letech hlušiny, kdy se latina učila jen nedokonale nebo okrajově, může i nelatiník zjistit, jak je tento,... zdánlivě "mrtvý" jazyk užitečný i pro současnost, jak je východiskem a můstkem pro znalost jiných jazyků Přitom nejen o latině dozví se čtenář i mnohé z reálií antického světa a Říše římské. Je to výborná kniha nejen pro studentíky - a moc za ni autorce děkuji. Úroveň publikace po technické i jazykové stránce je vysoká. Je mi jen líto, že podobné knihy nebyly k mání ke studiu v mých mladých letech. Vydáním takovýchto knih svítá i naděje, že se opět může objevit generace, která bude klasicky vzdělána a nebude tápat ve znalosti cizích slov atd.atd. Autorce vřelý dík, uživatelům knihy zdar! Věra Heidlerová, 71 let.
Vložil: Michaela Koubková, 03.11.2007 13:28
Platón: Symposion
Dobrý den, měla bych takovou prosbu. Ke svému studiu potřebuji rozbor Platonova Symposia. Nemohla by jste mi prosim poslat nějaké informace kde bych k tomu sehnala nejaké stručnější informace? Nebo mi poradit? Předem Děkuji
Vložil: Mš, 08.08.2007 20:14
Daneš, Jaroslav: O věčnosti světa. Jan Filoponos proti Aristotelovi
Takovou knihu vítám! Co si vzpomínám, v českých pracích se o Filoponovi se aspoň trochu odpovídajícím rozsahu zmiňuje Pavel Floss (Cesty evropského myšlení I)...
Vložil: Kladeňák, 25.04.2007 13:52
Wishart, David: Pekařka z Lýdie
Několik chyb v překladu neznamená, že kniha je průměrná až podprůměrná. Zápletka mi přijde zajímavá, postavy barvité a historické souvislosti se ztracenou sochou Pekařky jsou tu také (stačí si přečíst doslov). Navíc další kniha ze serie se jmenuje Seianus, takže rekonstrukce historických souvislostí... budou opět nasnadě jako v předešlých dílech Germanicus a Ovidius. Podle mého názoru je to výborná detektivka, jako ostatně i 2 předešlé.
Vložil: eliska, 12.04.2007 18:59
Šedinová, Hana: Drahokamy Svatováclavské kaple 1
nechce se mi to cist celi mate tu neco o ceskem granatu predem dik
Vložil: Petr Kitzler, 28.03.2007 09:05
Horatius Flaccus, Quintus: O umění básnickém. De arte poetica 3
Milá Aillin, obávám se, že i Vás zklamu: internetovou stránku s Horatiovými básněmi jsem nenašel. Takže asi bude zbývat knihovna...
Vložil: Aillin, 27.03.2007 15:06
Horatius Flaccus, Quintus: O umění básnickém. De arte poetica 3
nevěděli byste náhodou stránku s ukázkam jeho básní?
Vložil: Natywer, 21.03.2007 12:18
Mistr Klaret
Díky:)
Vložil: Petr Kitzler, 10.03.2007 14:47
Novozákonní apokryfy III: Proroctví a apokalypsy
V první řadě děkuji za reakci, jsem rád, že antickou a středověkou sekci někdo sleduje - o čemž Váš komentář svědčí. V zásadě k němu nemám co dodat a v podstatě s ním souhlasím: chtěl bych ale podotknout, že mým cílem nebylo "vynášet nízké, neobvyklé či skryté" - naopak jsem vůči podobné tendenci poměrně... skeptický (viz celý "humbuk" ohledně Jidášovo evangelia, kterého jsem se dotkl v recenzi českého překladu, která vyjde v nejbližších Souvislostech), o čemž, jak alespoň doufám, svědčí i závěr (pokud ne celkové vyznění) recenze.
Vložil: Pavel Mareš, 09.03.2007 16:31
Novozákonní apokryfy III: Proroctví a apokalypsy
Děkuji za souhrnnou informaci, jsem vděčný za tuto souvislou řadu z mnoha a mnoha důvodů, ale hlavně proto, že svědčí o plné obnově českých biblických studií (v ekumenické a mezioborové spolupráci) po totalitním minimalismu způsobeném komunisty a jejich pohůnky. Rychlá, poněkud širší, snad ne ale... unáhlená reakce: Možná bych na Vašem místě více zdůraznil návaznost na onu starozákonní řadu apokryfů (pseudepigrafů), kterou zmiňujete až v půli svého textu. Zásadně ovšem nesouhlasím - zvlášť z úst odborníka, jakým nepochybně jste - s názorem, že „apokryfy utvářely kulturní dějiny Evropy ve stejné či možná ještě větší míře než texty kanonické“. Věřím, že se Vám do textu jen vloudila dnes tolik módní tendence hledat a vynášet nízké, neobvyklé, skryté. Myslím, že i provokace musí být pravdivá ... Vzpomínám si v tomto ohledu nejen na desítky knih a článků teologů a věřících literátů; vytanula mi najednou zmínka dr. J. Kalivody ze středověkého latinského semináře na pražské FF věnovaného slovesnosti pozdní antiky. Tvrdil tu, že s kanonickými evangelii, listy i apokalypsami se jejich apokryfní protějšky z jazykověstylistického hlediska nedají co do kvality srovnávat. Bylo by prostě mylné domnívat se, že církev v oikúmeně takříkajíc strkala pod koberec, Vašimi slovy „tabuizovala“, co se jí nehodilo. Bylo to přece různě: Něco se setkalo s tvrdým odporem (gnosticky laděné spisy, ale také evangelia se zázraky Ježíše Divotvůrce, nikoli toho, kdo dává zázrakem znamení), něco prostě nebylo neutrálně přijato (evangelia sestávající z pouhých logií, výroků Páně, nezasazených do rámce Ježíšova života a smrti), něco se neocitlo v kánonu, ale plody se dostaly třeba do liturgického kalendáře (evangelia dětství, s rodiči a příbuznými). K úvaze dávám v podstatě jeden bod: Neroztrhávejme od sebe víru, kulturu, teologii (jako vědní disciplínu i jako jakýkoli závazný způsob mluvení o Bohu), poctivá studia filologická, literární, historická, religionistická. Neroztrhávejme - snažme se o spojení těchto jednotlivých přístupů, ať nám neuniká pro jednotlivé stromy celý les.
Vložil: Petr Kitzler, 08.03.2007 12:46
Wishart, David: Pekařka z Lýdie
Pane Vaňku, díky za upozornění, opravil jsem to. PK
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.02.2007 23:29
Wishart, David: Pekařka z Lýdie
Hurt to má špatně, ta Christieové staroegyptská detektivka se jmenu Death comes as THE End a česky vyšla jako Nakonec přijde smrt.
Vložil: Danda, 25.02.2007 17:44
Wishart, David: Pekařka z Lýdie
Věc názorů...mně určitě romány Davida Wisharta nepřijdou průměrné či podprůměrné.
Vložil: Pavel Mareš, 21.02.2007 17:04
Vergilius: Zpěvy pastýřské
Pěkná kniha paní Kurzové, už když vyšla před lety v Českých Budějovicích. Na doslov paní docentky se těším. Radost mám i ze stylistické recenze M. Bažila. Jen jedna poznámka bohemistická: Je trochu rozdíl mezi zkrácenými tvary 1. pl. (půjdem) a préterita (rozhod´). Byť se oba nezvyklé tvary užívají... s básnickou licencí, to první je zcela spisovné, to druhé nikoliv (viz Šmilauer, Nauka o českém jazyku). Ale to jen na okraj. Moc díky!
Vložil: Petr Kitzler, 10.12.2006 19:30
Horatius Flaccus, Quintus: O umění básnickém. De arte poetica 3
Milá Natálie, obávám se, že fotku Rudolfa Maertlíka jsem zatím nikde neobjevil - ani v tištěných publikacích, ani na Internetu. Tak nám to zatím promiňte, ještě se budu snažit...
Vložil: Natálie, 09.12.2006 22:26
Horatius Flaccus, Quintus: O umění básnickém. De arte poetica 3
Nemáte od Rudolfa Mertlíka fotografii. Prosím.
Vložil: Petr Kitzler, 07.12.2006 19:05
Kraft, Heinrich: Slovník starokřesťanské literatury 2
Ad M. Ambrozy. Rozhodně souhlasím s tím, že je to užitečná kniha. Teď jde jen o to, aby v češtině, příp. slovenštině nezůstalo jen u ní jakožto jediného dostupného zdroje informací...
Vložil: Marian Ambrozy, 07.12.2006 15:26
Kraft, Heinrich: Slovník starokřesťanské literatury 2
Ten slovník je dobrá pomôcka. Síce niektoré heslá sú krátke, ale nikoho neopomenie a čo je dôležité, nájsť sa dá čosi aj o skutočne málo známych mysliteľoch patristiky. Dobrá prehľadová pomôcka pre učiteľov vysokých a stredných škôl.
Vložil: ajka.extreme, 22.11.2006 18:32
Kosmova kronika česká
MUZU SE ZEPÚTAT MAM DOTAZ MAM TO DO SKOLY JAK MAM DEFINOVAT ZANR KRONIKA
Vložil: Petr Kitzler, 05.09.2006 16:45
Skutky opata Sugera, Bernard z Clairvaux opatu Sugerovi...
Ad Pavel Štěpánek: recenze byla publikována, jak je také uvedeno, v Listech filologických 127, 1-2,2004, str. 120-130, a to v rozšířené podobě (na iliteraturu jsme z hlediska technických obtíží neumístili poznámkový aparát). Nový český překlad Sugerových spisů vztahujících se k opatství Saint-Denis... z pera Ivy Adámkové by měl vyjít - snad ještě v letošním roce - v nakladatelství Oikoymenh v řadě "Knihovna středověké tradice".
Vložil: PAVEL STEPANEK, 03.09.2006 19:54
Skutky opata Sugera, Bernard z Clairvaux opatu Sugerovi...
GRATULUJI K PERFEKTNIMU ROZBORU, AZ HO BUDETE PUBLIKOVAT, DEJTE MI PROSIM , VEDET. DEKUJI
Vložil: Jiří Antonín Votýpka, 14.08.2006 14:59
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
Jako laik si sád přečtu i nejnovější knihu Dr.Třeštíka. V nedávném rozhlasovém vystoupení na mě dr.Třeštík působil jako opravdový skeptik na kulturní úroveň obyvatel Čech od 1-6 století p.K. Skoro náhodou jsem byl fascinován podobnými názory několika odborníků, z nichž nejradikálnější označil kulturní... úroveň ve zmíněné době a v našem životním prostoru za pravěk!Nějak se mi to nezdálo, důkladně jsem si přečel Palackého dějiny národa Českého,vyhledal jsem si i některé prameny z antické knihovny , prameny zabývající se písmem předchůdců Čechů u nás (Keltů,Marcomanů,jiných germánských kmenů,Avarů,Slovanů i Hunů a mohu Vám říci,že jsem si opravil dojem i získal lepší náladu.Žádný pravěk, jen minimum dokladů o kultuře kmenů u nás ale s velkou pravděpodobností vyrostli jsme na směsici kultur kmenů, kteří postupně obývali Čechy.Že nestačí pravděpodobnost? Ve vědě jistě, ale to musí archeologové a historici se lépe a pomocí současných možností podívat například na obrovské bohatství tvarů a zdobných technik na dochovaných keramických nádob. Copak to není cesta k poselství našich předků, alespoň do doby, kdy nalezneme doklady jednozačnější o kulturní úrovni Slovanů, Čechů atd.S přáním úspěšné badatelské činnosti především mladým archeologům, kteří rádi využívají výpočetní techniky při hledání poselství na dochované keramice. Váš.Já.
Vložil: ctibi, 17.07.2006 23:08
Kepartová, Jana: Římané a Evropa. Antické dědictví v evropské kultuře 1
In cauda venenum. (předposlední odstavec, skoro až tak působí)
Vložil: fallie, 12.01.2006 09:25
Waltharius 1
Waltharia jsem mel tu cest spoluilustrovat a vubec jsem necekal,ze to dopadne tak dobre. Jen vic
Vložil: bla bla, 08.12.2005 16:06
Kosmova kronika česká
je to skvělí jste super
Vložil: lubos, 16.11.2005 20:55
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
silene!!!, tahle slatanina (kniha), zapomneli jste do sve recenze uvest, ze antropologove tuhle ptakovinu rozcupovali nakusy, popravde naprostou neznalost antropologie vidi na trestidle uz i dnesni gymnaziste, nastesti uz maji dostatecne vzdelani...
Vložil: David Kalhous, 10.11.2005 14:13
Kosmova kronika česká
Zda byli Přemyslovci vazaly říšských panovníků, asi nelze na základě historických pramenů dost dobře rozhodnout. Máme k dispozici pohled české strany, která se hlásí k tributu, placenému do říše, upozorňuje však také, že volba knížete je domácí záležitostí. A pak máme pohled říšských pramenů, jež uvádějí,... že Přemyslovci měli být králům říše poslušní a pokud tak nečinili, proviňovali se vzpourou. Na čí straně byla "pravda", nikdy nezjistíme, můžeme jenom ukázat, že zde existoval spor a že tedy to, co je pro vás tak zřejmé, pro středověké kronikáře tak jasné nebylo ... Pokud jde o "německé" oněch králů, byl bych velmi opatrný, říše byla spíš dědicem říše východofrancké a v 10. věku fungovala spíš jako konglomerát jednotlivých vévodství. Ottoni tedy byli spíš Sasy, etc. Až teprve v průběhu pozdějších století se začíná výrazněji utvářet představa jednotného celku ve smyslu "němectví", nikoli ve smyslu říšském, "státním".
Vložil: Libor Švanda, 06.10.2005 09:59
Kosmova kronika česká
Reakce na thayatia thayawalda: Kosmovi nešlo o objektivní zachycení historické skutečnosti (tvořil přece jenom dílo spíše literární než historické), a proto zde není důležité, jestli Václav a ostatní byli leníky německého krále nebo ne (i v tomto tvrzení bych byl opatrnější, srov. např. J. Čechura,... Knížata a králové zemí koruny české, s. 134-141). Kosmova kronika nám zprostředkuje jenom obraz, jak na Václava pohlížel Kosmas na poč. 12. stol., tedy obraz vytvořený legendami a nakonec i Kosmou samotným: skutečně to ve 12. stol. byl trvalý „majitel“ a ochránce země, stal se symbolem pro státní uvědomění jejích obyvatel. Pokud někdo chce relativně věrný historický obraz, pak nelze sáhnout po Kosmovi, ale po novější odborné literatuře. (Doporučuji D. Třeštík, Počátky Přemyslovců.)
Vložil: thayatius thayawald, 01.10.2005 13:41
Kosmova kronika česká
Uvátíte, že Kosmas popisuje Čechy jako jeden národ nebo knížete jako nástupce sv. Václava a jediného právoplatného majitele a vládce českých zemí, který se stará o svůj lid.Pak se dozvím, že Kosmas ve svém díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů... i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Tedy jsou to nepřesnosti až zavádějící. Sv.Václav i jeho předchůdci a následovníci byli vazali německého krále (císaře, byl-li zvolen) svaté říše římské. To dneska ví každé malé dítě, jen nacionalisti si to nepřiznávají. Měla by být u toho poznámka, že jde o zřejmou nepravdu.
Vložil: VD, 01.09.2005 17:06
Platón: Symposion
Dobrý den, ráda bych se dozvěděla více o platonském pojetí lásky. V čem se liší a v čem se shoduje s pojetím lásky např. u Aretina nebo Navarské. Byla bych moc ráda, kdybyste mi dokázala odpovědět. Děkuji VD
Vložil: misa, 26.06.2005 20:34
Radová, Irena: Dobrodružství argonautů. Řecko versus Řím
dobrýýýýýýýýýýý !
Vložil: autor, 17.01.2005 15:17
Platón: Symposion
Odpověď na komentář 8.11. 10:00 Ráda pomohu, obraťte se na mě, prosím, emailem. KP.
Vložil: , 08.11.2004 10:00
Platón: Symposion
Nejedná se příspěvek k tomuto článku, jde spíše o prosbu o pomoc. Ke svému studiu při zaměstnání potřebuji recenzi Platónovy knihy zaměřené na státnost, a proto jsem vás chtěla požádat o spolupráci. Pokud by vás to příliš naobtěžovalo, bylo by možné mi nějakým způsobem pomoci? Děkuji vám za odpověď.
Vložil: Lucie Vítková, 24.10.2004 18:33
Horatius Flaccus, Quintus: O umění básnickém 1
ad:recenze J.Špičky k překladu Horatia Svobodové překlad Horatia považuji za jeden z nejlepších počinů na poli antické literatury v poslední době. Vtip a satirický tón originálu vystihuje dokonale, což se rozhodně nedá říci o dosud posledním těžkopádném překladu Mertlíkově (1972).Přitažlivost nového... českého překladu spočívá právě ve výběru onoho v recenzi kritizovaného lexika. Je velmi přehnané, a odvaha, s jakou Svobodová k latinskému textu přistupuje, si to jistě nezaslouží, mluvit o "vybočení z hranic únosnosti v případě anachronismů". Sám J.Špička je příjemně fascinován tím, jak jsou Horatiovy zásady i dnes aktuální. Proč je tedy nezprostředkovat tak, aby to bylo patrné i dnešnímu čtenáři? Jak lépe zpřístupnit např.latinské "professus grandia turget" než opuletním "sloh veleděl kypí bombastem"? A je snad překlad lat.spojení "vocabula in honore" jako "módní slova" pouze falešným tónem k originálu?Bude tedy asi čestnější Mertlíkovo nesrozumitelné vyjádření "slova, jež jsou v úctě"!Čtenáři to však bohužel nezpůsobí takovou radost, jak když se dočte, že už Horatius kritizoval "kruh levných klišé"(vilem patulumque orbem).Horatiovo dílko je velmi půvabné a autor se jistě v Elysiu z nového překladu raduje. Překládat antické texty je nevděčný úkol. Držet se originálu znamená často přinést čtenáři neznalému latiny dílo zpola nesrozumitelné, pokud vůbec uzná za hodna je číst. Když se překladatel "slastně odváže", je smýkán za nactiutrhání textu. Ať už je kritika novým překladem Horatia šokována, jak chce, já považuji tento způsob za jedinou cestu, jak "mrtvou" latinu skutečně nezabít. Paní svobodové skládám hold, čtenáři labužníkovi doporučuji její vynikající překlady Ovidia a Catulla a panu Špičkovi přeji příjemné počtení u Mertlíkova "předem pečlivě zváženého" překladu.(Ráda jej zapůjčím.) Lucie Vítková
Vložil: Karel, 30.06.2004 17:15
Ludvíkovský Jaroslav, Antika, Čechy a evropská tradice
Zajímavé :-)
...