kitaplar : Turecko

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 2:
1

Poslední komentáře

Vložil: Petr Kučera, 24.01.2015 17:29
Tanpınar, Ahmet Hamdi: Saatleri Ayarlama Enstitüsü
V originále se dá samozřejmě sehnat přes Amazon. V češtině nevyšla - marně se snažím udat její překlad, zatím jsem nenalezl nakladatele.
Vložil: Vratislav Smetana, 20.01.2015 20:00
Tanpınar, Ahmet Hamdi: Saatleri Ayarlama Enstitüsü
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat zda je tato kniha u nás v ČR k dostání. Předem děkuji za odpověď. Smetana.
Vložil: Rejčka, 27.05.2012 23:27
Pamuk, Orhan: Muzeum nevinnosti
Jaký je Orhan Pamuk osobně? Melancholický?
Vložil: Blaxi Geldbar, 21.03.2011 09:00
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Ano, větší nadhled - přesně to je to, co překladateli na začátku diskuse chybělo. Proto se také nadále tak vyvíjela.
Vložil: karel cvega, 20.03.2011 22:14
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Chci jen poděkovat za výborný překlad a za vydání této knihy. Recenze je trapná svým nesmyslným hnidopišstvím, následná diskuze udivuje svou hloupou netolerancí a výdajem zbytečné energie na napsání tolika slov. Zdravím překladatele a přeji mu napříště větší nadhled.
Vložil: Tomáš Havel, 28.02.2011 21:53
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Vážený pane Staňku, děkuji Vám za Vaši reakci. Díky ní si musím posypat hlavu popelem a omluvit se Jitce Jeníkové. Znovu jsem si přečetl recenzi a skutečně tam žádné náznaky pamfletu nejsou. Ty věty, co se mi honily hlavou při psaní příspěvku, jsou až v její reakci na reakci p. Laněho. Tam už jsou zcela... na místě. Ty příspěvky jsou dost dlouhé a redakční systém ruší mezery i odsazení odstavců, takže se mi to celé slilo dohromady. To mě samozřejmě neomlouvá, jenom tím chci říct, že jsem to neudělal schválně. Takže ještě jednou prosím za prominutí. Co se týče archaických slov, trvám na tom, že slova „laskat“ a „roztrušovat“ nijak zastaralá nejsou. „Miliskovat“, dejme tomu. Nechci se hádat o slovíčka, ba právě naopak jsem chtěl upozornit na to, že v recenzi se občas slovíčkaří. Znovu si čtu dopodrobna rozebranou větu o házení za uši a vůbec mě za uši ani za oči netahá. Nejsem samozřejmě tak hloupý, abych zavrhoval internet. Ti úchyláci byli myšlení v nadsázce (jako celá první polovina textu – upozornil jsem na to i čtenáře), protože se mi zdá stejně absurdní argumentovat v této situaci tím, co vyleze z Google.com na dotaz „laskat“. Ty lechtivé stránky, které zřejmě měla J. Jeníková na mysli, jsou samozřejmě úplně v mezích normality. Neznamená však výskyt slova právě v takovém typu komunikace, že je to slovo navýsost aktuální a živé? Ale uznávám Váš argument, že tyto tři výrazy jsou jen příklady za mnohé jiné. V tom případě asi šlo příklady volit lépe, aby byly, jak se říká, neprůstřelné. Aby si čtenář recenze nemohl myslet, že český překlad je plný právě slov, která on za zastaralá nepovažuje. Wikipedie je sice skvělý pomocník, ale dokazovat jí svá tvrzení v závažné debatě je podle mě sporné. A na závěr opět „pěnohubý“. Vůbec nechápu, v čem tkví spor. Pro mě osobně „pěnohubý“ evokuje úplně tu samou představu, jako „s pěnou u huby“. Proč řešit předložkovou vazbu v apozici? Drtivá většina potencionálních čtenářů neumí turecky, jde prostě o to, vyvolat v jejich mozku obraz velblouda s pěnou u huby. Nic víc. Z kontextu recenze cítím, ale spíš jenom tak intuitivně, že chyba je v tom, že novotvar nezapadá do stylu vyprávění; v recenzi to však explicitně napsané není. Odkazem na Jungmanna se kritizuje pouze zastaralost, či přílišná umělost. A to je dost subjektivní. A že se jedná o výplod banální neobratnosti? Potom klobouk dolů, protože vzniklo kouzlo nechtěného par excellence!
Vložil: Magda de Bruin, 28.02.2011 09:54
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Stejný text čteme samozřejmě každý různě, podle toho, co o tématu víme atd. atp. Bývá dobré vědět i něco bližšího o autorovi textu, aby bylo jasnější, z jaké pozice ho psal. Taková paralela: nizozemsky píšící Íránec Kader Abdolah napsal svou (literární) verzi Koránu. Spisovatel marockého původu a arabista... Hafid Bouazza ji po všech stránkách strhal, ale čtenářský ohlas měla velký - možná proto, že běžný čtenář v tom viděl příležitost spojit příjemné s užitečným a seznámit se s Koránem. Recenzí vyšla celá řada, takže Bouazzův ryze kritický pohled vhodně doplnil celkový obraz. V případě téhle knihy obraz doplňuje recenze M. Otterové v Plavu. Když není jisté, zda na určitou knihu vyjde recenzí víc, je myslím dobré věnovat první část tomu, co autor knihou zamýšlel (širší kontext, komu je určená), a až v druhé části se vyjádřit k tomu, zda podle recenzenta autorovi záměr vyšel. Je na čtenáři, jaký závěr si z toho pro sebe odvodí (číst? nečíst?). Co se týče kritických poznámek k překladu, měl by recenzent vždycky vysvětlit, v čem přesně je podle něj závada, a uvést, co by navrhoval on. A pokud jde o obecnější poznámky k jazykovému stylu apod., měla by jim předcházet podrobnější charakteristika originálu. Nezapomínat prostě na to, že většina čtenářů knihu nezná, v originále (určitě v tomhle případě) si ji přečíst nemůže, velká část z nich nejspíš ani nemá příliš ponětí o problematice překladu, v tomhle případě navíc není na ilit. k dispozici ani úryvek. A přitom je rozhodně užitečné, když si čtenáři díky recenzi tříbí vkus i co se týče jazykové úrovně překladu. V tom by jim podrobnější vysvětlení právě mohlo pomoct.
Vložil: Pavel Staněk, 27.02.2011 22:34
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Jak je vidět, ono to ironizování svádí... Ale zkusím se ho vyvarovat. Zaujal mě příspěvek pana Havla. Zdá se mi, že jsme asi každý četli jinou recenzi. Ta je totiž sice ostrá, ale rozhodně jsem v ní neviděl nějaký osobní výpad vůči panu Laněmu, ani nějaký pamflet. Jestli z ní něco čiší, tak znechucení... z knihy - z originálu i překladu. Nevím, jak vám, ale mně se někdy stává, že při čtení českého překladu mě začne nějaká věta tahat za oči, a pokud je takových víc, začne mě to otravovat. A když se k tomu přidají očividné nesmysly (recenzentka jich v tomto případě uvádí hned několik), znechutí mě to. Někdy knihu odložím, jindy si radši pořídím originál (pokud jeho jazyk ovládám). A přesně to se zjevně stalo tady. Výraz "pěnohubý" zjevně získává davy vyznavačů, nic to však nemění na faktu, že vznikl z banální neobratnosti při překladu. Podobnými bychom mohli prošpikovat jakýkoliv text. Pokud jde o výrazy jako "miliskovat" apod. dovoluji si upozornit na jednu klíčovou větu z recenze, která patrně zapadla: "Český text je plný archaismů, které se v originále nevyskytují." Jednalo se tedy jen o příklady, nikoli jediné výskyty. A rozhodně slova, která se v moderních textech příliš nevyskytují. A abych nezapomněl, využívání otevřených zdrojů na internetu je zcela běžné a užitečné, vřele doporučuji. Kdo umí hledat, najde věci, které by doma ve slovnících a encyklopediích ani v knihovně nikdy nenašel. Není to jen ráj úchyláků. Takže: recenze je podle mě zcela v pořádku a osobně zcela chápu i podrážděnou reakci na hysterické výlevy pana Laněho. Jestli umím číst, tak osobní výpady, osočování a nejrůznější konspirační teorie zavlekl do diskuse on. Nebo jsem četl nejen jinou recenzi ale i jinou diskusi?
Vložil: Magda de Bruin, 26.02.2011 10:02
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Ano, měla by se rozvinout širší diskuse o způsobech, jak se v recenzi vyjadřovat ke kvalitě překladu. Aby recenze, která poukazuje (m.j.) na nedostatky, nevedla k osobním útokům a urážkám, ale ke konstruktivní debatě o konkrétních překladatelských problémech - z toho má užitek mnohem širší okruh lidí... než jen specialisté na danou literaturu. I v tomhle případě bohužel způsob komunikace zastřel jádro věci, tedy kvalitu určitého překladu. Na pwf.cz a pwf.cz se najdou ukázky překladatelské práce pana Laněho. (Mě osobně zaujala např. věta: "V jednom koutě krabičky se krčil kamenný mužský orgán, smutně a uraženě.")
Vložil: Tomáš Havel, 25.02.2011 23:08
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Několik dní sleduji tuto diskusi a výborně se bavím. Logicky – když se dva perou, třetí se směje. Podle toho co bylo napsáno v kritice (knihu jsem nečetl , turecky neumím), s paní (slečnou) Jeníkovou souhlasím. Až na pár drobností. Zásadně odsuzuji její odsouzení výrazů jako laskat nebo miliskovat... do starého železa. Nevytočila mě však natolik, abych musel hned písemně reagovat. To způsobila teprve její další reakce v diskusi. Její druhý příspěvek totiž obsahuje věcí, jež se mne osobně dotýkají, mnohem víc. Začněme s již zmíněným miliskováním. S plyšovými hračkami jsem se sice nikdy přímo nelaskal, avšak rád jsem se s nimi v postýlce muchlovával. Kdyby můj medvídek Bručálek býval měl růžový plastový čumáček, dokážu si představit, že bych se s ním i polaskal. Mám se snad cítit jako úchyl? Podle toho, co jsem si na radu J. Jeníkové vygůgloval, asi ano! Navíc si nemyslím, že překladatel krásné literatury by své výrazivo měl konzultovat zrovna s Googlem. Tam se totiž úchyláků, jak se dnes a denně dozvídáme, pohybuje nekonečně víc než v zahradách bohnického i havlíčkobrodského sanatoria dohromady. Korunu však této pasáži kritička nasadila větou „nežijeme v roce 1940, čeština se vyvíjí, pokud nejste na vývoj schopen reagovat modernizací slovníku, nemůžete překládat současnou literaturu psanou soudobým jazykem “ Tak takhle nabroušené pero by věru mohli kritici píšící v těch dobách jenom závidět. A nejen v letech čtyřicátých, ba i v padesátých! Ladislav Štoll hadr. Mohla by mi J. Jeníková prozradit, kde přišla na to, že zrovna od roku 1940 již není přípustné se v soudobém jazyce miliskovat? A to ani s plyšovými hračkami? Pěnohubý, to je další krásné slovo, jež by J. Jeníková nejraději zadupala do země. Argumentuje logicky – (velbloudi + s + pěnou + u + huby), ale musí na to jít obráceně (tedy dosl. Jejich huba + pěna + s + velbloudi), pro ostatní je to obyčejné „velbloudi s pěnou u huby“ . Já si nemůžu pomoct, ale navzdory neotřesitelnému matematickému důkaznímu řízení, pěnohubý se mi pořád líbí víc než obyčejné s pěnou u huby. Už pan Levý psal o tom, že překladatel by neměl nadužívat obyčejných slov. Přesně tak, jak to J. Jeníková p. Laněmu vyčítá (zde právem) v pasáži se slovesem být. A další rozbory, zda hodit za uši, nebo nejdřív za uši popadnout a pak teprve zahodit, popř. hnidopišská pitva, zda pupurová je, či není fialová, nebo snad dokonce načervenale fialová? Nezávidím lidem, co kliknou na Wikipedii a mají jasno. Dosti legrace. To jsem se nechal aspoň na chvilku strhnout úžasnou atmosférou debaty. Chci využít příležitosti a upozornit na důležitější skutečnost, která je možná živnou půdou toho, co zde můžeme číst. Již moji předdiskutující zmínili, že vítr, který rozpoutal turkologickou bouři, zasela J. Jeníková. Jako spousta našich prozaiků, kteří si pletou žánry (třeba intimní deníček s autobiografickou prózou), tak i ona svoji kritiku říznula pamfletem. Milá Jitko, nepřepepři to jelítko! To byla prvotní chyba, která souvisí s obecnějším problémem. Hodně se u nás žehrá na to, že se tu nepěstuje zasvěcená, seriózní kritika překladu. A to málo, co si můžeme přečíst (zejména na stránkách časopisu Plav), jí rozhodně není. Je to jen její část, přinejlepším polovina. Autoři kritici si totiž neuvědomují, že ač se útvar jmenuje kritika, neznamená to, že se imrvére kritizuje, nýbrž že se kriticky hodnotí. Prakticky všecky kritiky překladu, se kterými jsem se setkal (netvrdím, že jsem přečetl vše, co bylo kdy napsáno), byly příkré odsudky. Zda oprávněné či ne tu nehodnotím. Nekonečné seznamy chyb a nesmyslů. Čím srandovnější, tím lepší. Jenomže kritik by měl vyzdvihnout i kladné věci. Teprve když žádné nejsou, tak by měl napsat: hledal jsem seč jsem mohl, ale dobrého tam nic není. Třeba. A co díla, kde to dobré převažuje nad špatným? Uděluje se několik cen za překlad, ale nikdo, nerozebere skvělá, objevná atd. řešení oceněných. Nebyla by to taková řachanda jako při předávání Skřipce, ale možná by to bylo zajímavější a přínosnější. A myslím, že by se nikdo ze zainteresovaných nenudil, že sál by byl dokonce nabitější než na Skřipci. Já bych byl ochoten dát za to i mastné vstupné. Tak možná i k obecnějšímu zamyšlení je taková drsná váda (sic!) dobrá.
Vložil: Pavel Staněk, 24.02.2011 10:38
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Diskusi jsem sledoval od začátku, tedy od přečtení velmi ostré recenze a byl jsem zvědav na překladatelovu reakci. Inu, nebyla zrovna věcná, že? Následné rádoby vyvrácení kritiky překladu je velice jedovatým (už nikoli ironickým) výlevem, který nicméně vůbec nic nepopřel. Pouze se jednalo o pokus zesměšnit... osobu recenzentky a poukázat na její údajnou nedostatečnost. Z mého pohledu to je definitivní prohra pana Laněho. Že se poté recenzentka do diskuse vložila, je podle mě zcela pochopitelné a správné. Bod po bodu vyvrací vyvrácení - a opět přesvědčivě. Včetně jedné věci, které překladatel není schopen - přiznala, že v jednom bodě došlo k mírnému posunu. Podstata kritiky zůstala: přeložený Gürsel je špatně česky! A co se týče ono odkazu na knihy obsahující "svatokrádežnou válku", pane Vaňku, díval jste se, ze kterého roku ony knihy jsou? To přece potvrzuje jednu z výtek recenze: kniha byť psána turecky soudobým jazykem ji česky jazykově posouvá do začátku 20. století... Vzhledem k výlevům překladatele a nejrůznějším narážkám na jakousi osobu v pozadí chápu i vloženou pasáž na začátku, uvedla mě do děje.
Vložil: Magda de Bruin, 24.02.2011 10:11
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Snad jen takovou obecnou „metodickou“ poznámku a pohled zvenčí. Ironie zamlžuje jádro věci, takže v podstatě každou diskusi zabíjí. I v případě, že ironizuje protivník, je myslím dobré nenechat se strhnout (ano, bývá to zatraceně těžké). Když se v rubrice „Diskuze“ provalí žumpa všelijakých interních... animozit, nedá se tomu zabránit (mluvím ze zkušenosti). Hlavně aby se to neprojevovalo v recenzích – čtenář/laik chce srozumitelnou a nepředpojatou informaci o knize (o vydání určitého titulu a volbě překladatele přitom v zásadě rozhoduje nakladatel). Poměry uvnitř příslušného oboru obyčejný smrtelník nezná a ani ho většinou nezajímají. Na to bychom ani ve víru vášní neměli zapomínat.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.02.2011 00:51
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Paní Jeníková nebude muset vznášet řečnické otázky "Mohl byste uvést jedinou knihu, která tento termín obsahuje?", pokud od doporučování "vyhledavače google.com" pokročí k využívání záložky "Více... > Knihy" v levém menu stránky s výsledky.
Vložil: Jitka Jeníková, 23.02.2011 23:45
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Má reakce na Tomáše Laněho je poněkud delší, domnívám se však, že svým chováním překročil meze únosnosti a ráda bych se ke své recenzi a všemu, co v ní uvádím, vyjádřila. Nemám ve zvyku osoby, kterým píši, neoslovovat. Dokonce mi to dělá i problém. Tomáš Laně je v této disciplíně zjevně expert, zkusím... se od něj něčemu přiučit a budu odpovídat stylem „jak vy k my, tak my k vy“. Tím, že bude někdo hodně křičet a bude sprostý, kritiku nezastaví. Naštěstí nežijeme v režimu, který by toto chování podporoval. Domnívám se, že v prvé řadě je potřeba uvést věci do kontextu. Před čtyřmi lety vyšel překlad „Jmenuji se červená“ Orhana Pamuka. Byla to velká událost, kniha získala dvě Magnesie litery a překladatel nechtěně ardentního nepřítele, který neskousl, že o tolik mladší člověk, může být o tolik lepší. Kdo si nepamatuje Laněho hysterické výlevy na literatuře k tématu, kdo může a nemůže co překládat, doporučuji tento odkaz: http://iliteratura.cz/Clanek/19951/pamuk-orhan. Laně se rozhodl, že předčí Petra Kučeru a stane se největším českým překladatelem z turečtiny. Nejde mu to. A kope kolem sebe. Všechny jeho narážky od prvního příspěvku v diskusi až po ty, v nichž mě osočuje, že jsem recenzi vlastně vůbec nepsala já, se vztahují právě k panu Kučerovi. Pár základních prohlášení na úvod: Tomáši Laně, vezměte na vědomí, že recenzi jsem vypracovávala sama, na základě svých dojmů z vámi přeložené knihy. Konzultovala jsem osmanské básně, protože jejich překlad je legrační a vzhledem k tomu, že znám anglické překlady básní jak Yunuse Emreho tak Süleymana Çelebiho, bylo zřejmé, že je cosi shnilého ve státě dánském. Vaše snaha mě urazit je smutná a směšná zároveň. Nejsem vycházející ani zapadající hvězda turkologie, nejsem ani sotva odrostlá škamnům, stejně tak nemám zapotřebí na vás nebo kohokoliv jiného útočit. Je mi jedno, jestli jste byl diplomat nebo zedník. Stejně jako může být jedno vám, odkud mám (a jestli vůbec mám) diplom, jak moc dobře nebo špatně umím turecky nebo o kolik generací jsem mladší (případně starší) než vy. Nic z toho není podstatné. Pokud jde o vámi tolik proklamovanou úctu, tak vězte, že tu si člověk pliváním jedu skutečně nezíská. V jednom máte pravdu – ta neúcta v recenzi je, je to neúcta k mizerně odvedené práci, za kterou jste dostal zaplaceno a která stojí čtenáře a svazek 299 korun českých. A teď k vaší žlučovité snaze vyvrátit, co jsem psala, vezměme to po bodech: Ad A: Pokud vám zmatení v této větě nepřijde dostatečně viditelné, pak vám jej neukáži. Tady by asi stálo za to požádat nezúčastněné, zda jim věta přijde srozumitelná. A překlepy – jak je vidět z vašich předchozích příspěvků, se stávají i těm nejlepší (ano, tohle je myšleno ironicky). A když jsme tedy u rozboru této věty: „Abrahámovi se narodily děti od obou manželek“ je školácký, doslovný překlad, správně je samozřejmě měl děti s oběma manželkami, to je jako překládat anglicky jel při vlaku (by train). Ad B: Co je svatokrádežného na převyprávění Prorokova života? Když se tak oháníte tou konkrétností, buďte laskavě pro změnu konkrétní vy! Ad C: Laně, obviňovat někoho ze lži už je skutečně za hranicí únosnosti. Ano, zde došlo k chybě na mojí straně, v recenzi by správně mělo být „vyvražďování Arménů a Kurdů v Turecku“. Za chybu se omlouvám a děkuji za velice taktní upozornění. Ad D: Ano, zkontrolovala jsem vás já. A zjevně to bohatě stačí. Ad E.: Jak již bylo řečeno v názorech: Laněho překlad je špatně česky. To, že není schopný formulovat české věty tak, aniž by tahaly za oči, turecký originál nezachrání. Pokud na tom T. Laně trvá, všechny uvedené příklady samozřejmě doložím. Ad F: Tady snad ani není třeba slov. Vaše urážky jsou absurdní – na to vám mohu napsat, že nežijeme v roce 1940, čeština se vyvíjí, pokud nejste na vývoj schopen reagovat modernizací slovníku, nemůžete překládat současnou literaturu psanou soudobým jazykem. Přidám příklad ke slovesu laskat: „Jenže na obloze nebylo peklo, pouze růžové obláčky, které jsi mohl laskat jako svého malého medvídka.“ Vy jste někdy „laskal“ plyšové hračky? (Pokud nechápete, oč mi jde, doporučuji zadat sloveso „laskat“ do vyhledavače google.com, možná budete překvapený.) Ad G: Jeníková pochopitelně neví nic, mohl by ji Laně poučit? Co že jsou ty „svatokrádežné války“? Mohl byste uvést jedinou (jinou než vaši) knihu, která tento termín obsahuje? Pokud jde o označení skutečných událostí (jak se Jeníková domnívá), dozajista budou popsány v historických publikacích, že? Ad „pěnohubí velbloudi“ – Laně zjevně za celou svou dlouhou turkologickou kariéru nepochopil, že turečtina nemůže dát předložkovou vazbu do apozice (velbloudi + s + pěnou + u + huby), ale musí na to jít obráceně (tedy dosl. Jejich huba + pěna + s + velbloudi), pro ostatní je to obyčejné „velbloudi s pěnou u huby“ (v originále: agzi köpüklü develer). Ad H: Ano, Laně, plete, to, co píšete, je totiž opravdové porno. Co se místo urážek vyjádřit k naprosto nevhodně použitému slovu v následující větě? Můžete mi popsat, jak vypadá muž, který ve spánku „vypadá záletnicky“? Ad I: Nenapovídal, zase vedle. Dobře, nic nechápu, jsem podle vás naprosto blbá. Vy jste totiž tomu, aby byl text srozumitelný, moc nepomohl. Pokud si vytýkané výrazy rozebereme: „červené ingido“ je nesmysl. Na tom se, doufám, shodneme. V originále je „kirmizi çivitotu“ - kirmizi znamená červená a çivitotu ingido, indigovník nebo (borytová) modř. Vzhledem k tomu, že zde slouží výraz k popsání barvy zasychající krve („… krev zasychající na mrtvolách měla barvu ‚červeného indiga‘…“), vystihovalo by daný obraz asi lépe cokoliv typu „tmavé rudo-modré“. Přes veškerou svou imaginaci si stále nejsem schopná představit „šarlatově purpurové ovce“. V originále je navíc „alli morlu“ což doslovně znamená „načervenalý s fialovou“ – purpurová je sice poetická, ale není to fialová (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Purpurov%C3%A1). Co vyjádření k nesmyslné větě „I když jsou její cesty pusté, terén je tam členitý“ (str. 39), která si nezadá s překladatelským oříškem „kolik třešní tolik višní“? Ad J+K: Upozorňovat můžete pouze sám sebe na to, že máte mezery! „Yere bakar yürek yakar“ je vámi neodhalený idiom, který znamená „Je to liška podšitá“ takže skutečně ne „Nevypadá na to, ale je ho dost.“ Co s tou bradou potřísněnou lidskými vlasy? To vám přijde v pořádku? Ad L: Holá lež: „… zebaniler kulaklarindan tutup ateşe atacaklardi.“ Opět si to rozebereme: zebaniler = pekelníci, kulaklarindan = za uši, tutup = berou, ateşe = do ohně, atacaklardi = vhodili. Kdo tedy lže? Ad M: Cituji celý odstavec: „Své rozhodnutí vdát se za Muhammada sdělila Chadídža v rozporu se společenskými zvyklostmi Abú Tálibovi. Sňatek však musel proběhnout podle pravidel. Protože Chadídžin otec už nežil, bylo (1.) třeba, aby Muhammadův strýc požádal o Chadídžu jejího strýce. Nicméně Chadídžin strýc Amr ibn Asad se k tomu neuvolil. Chudý a navíc osiřelý mladík se mu pro jeho bohatou neteř nezdál dost vhodný. Přesto byla (2.) v jeho domě uspořádána slavnost. Chadídža byla (3.) ostatně zkušená zralá žena, která už byla (4.) dvakrát vdaná. Na slavnost byli (5.) vedle starších obou rodin a blízkých příbuzných pozváni rovněž přátelé, mezi nimi byl (6.) i jeden básník. Byl (7.) to podivný člověk, ani mu nebylo (8.) moc rozumět. Nejspíš z něho promlouval démon. Vyrážel ze sebe nesrozumitelná slova, která ani nebyla (9.) v hidžázském nářečí, jako by věštil budoucnost. Byl (10.) to ostatně také věštec. Rychle se mu rozvázal jazyk. Začal Muhammada chválit. Tvrdil, že je to člověk ryzího srdce, ryzejšího než srdce kteréhokoliv Mekkánce, nebo dokonce Araba, jimiž Byzantinci a Peršané opovrhují. Z tohoto důvodu bude (11.) pověřen významným posláním. Bude (12.) to poslání nesmírně obtížné, těžké a nebezpečné, ale nevyhnutelné a velmi potřebné. Vnuknutí, kterého se dostane ženichovi, změní osudy nejen Kurajšovců, ale všech Arabů a jiných kmenů.“ Tak, teď mi spočítejte, v kolika případech tu sloveso „být“ slouží k opakování děje a lítost si nechte pro sebe. Ad N: Knihu Jeníková bohužel četla. A je hezké, že jezdíte na výlety, ale můžete mi vysvětlit, proč jste se neobtěžoval transkripci ujednotit? Proč je v knize návod na čtení turečtiny, když ji stejně přepisujete (částečně) foneticky? O tom, jak se co řekne nebo neřekne arabsky, skutečně nerozhoduje moje zalíbení. Na to jsem malým pánem – ale pokud jde o pouštní stanici hidžázské dráhy, tak před dalším z řady osočování doporučuji dohledat! Stanice se skutečně jmenuje v překladu Velkolepá (jak máte v knize uvedeno), a proto se přepisuje al-Mu’azzam (viz např: http://nabataea.net/Hejazmap3.html kousek pod 28°). Ad O: Jako příklad vašeho přebásnění poslouží ukázka ze strany 97 a verše Süleymana Çelebiho (kterého, mimochodem, proto, abyste nemátl čtenáře, nepřepisujete s Č, ale s Ç…). V originále báseň zní takto: Vakt erişti dünyadan kila sefer Ol güneş yüzlü vü ol alni kamer Her kim ol sultan için yaş indire Yaşi onun tamu odun söndüre Vy jste z ní podle vzoru „kočka-čočka-vločka“ udělal toto: K odchodu tomu ze světa nastal čas, Jenž v sobě slunce má i měsíce jas Kdokoli pro vládce slzu uroníš Plameny líté slzou svojí zhasíš Tady jste šlápl hodně vedle. Doslovný překlad básně (který slouží pouze jako ilustrace toho, jak moc jste se vzdálil od významu! Buďte tak laskav a odpusťte si výkřiky, že se to nerýmuje, že je to doslovné… ano, je, má to být!) zní: „Nastal čas, aby odešla ze světa / Ta [ten] s tváří slunce a čelem měsíce (=tj. milovaná/ý, ne svět!) // Kdokoliv pro tu sultánku/toho sultána prolije slzy / nechť jeho slza uhasí její pekelný oheň („sultan“ = sultán i milenec/milenka). Ad Závěr: Kdo dočetl až sem (kromě Laněho), má můj obdiv. Doufám, že si každý udělá obrázek o překladu a jeho autorovi sám. Pokud by někdo jiný, než překladatel, chtěl cokoliv dalšího osvětlit, ráda tak učiním. S Laněm se dál bavit odmítám, nemám zapotřebí komunikovat s jedincem, který má jednání řeznického psa, není schopný mě ani slušně oslovit, natož pak se zdržet trapných invektiv. Známkujte si svoje studenty a doporučení o tom, zda mě někdo nechá nebo nenechá psát recenze, ponechte na těch, kteří mě zaměstnávají.
Vložil: jovanka šotolová, 23.02.2011 22:56
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Vážený pane Laně, když mi dnes v 18.46 přišel do schránky váš mail s uvedením, že zasíláte "svoji recenzi nepovedené recenze J. Jeníkové", zajásala jsem, že ukončíme tuto tahanici tím, že publikujeme Vaše jasné argumenty (to jsem ale netušila, že jste vše předtím již na web vložil sám). Po přečtení... přílohy jsem Vás chtěla poprosit, abyste "svou recenzi recenze" přeformuloval tak, aby namísto útočného a zesměšňující tónu zvolila jen věcnou polohu. Uznávám se, že i recenze J. Jeníkové má v některých pasážích zbytečně ironické ladění, ani mě hned prvními argumenty nepřesvědčila (výrazy "miliskovat", "laskat", "roztrušovat" mně osobně - zejména takto vytržené z kontextu - nepobuřují). Ale to, co uvádí JJ v recenzi dál, už zní značně přesvědčivě. - Pokusíme se sehnat ještě jinou recenzi: na iLiteratuře je zvykem, že se v rámci možností snažíme podat o knihách co nejobjektivnější informace, navíc mi připadá, že v tomto případě bude pro všechny zúčastněné lepší dát slovo někomu do sporu nezasvěcenému.
Vložil: Tomáš Laně, 23.02.2011 18:32
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Předem chci poděkovat za reklamu knize Alláhy dcery. Vyjádřili se dokonce i anonymové Erik a Tomáš, kteří si třeba knihu teď koupí. V příloze zasílám recenzi na recenzi JJeníkové ((po jednotlivých odstavcích z recenze následuje vždy můj komentář označený velkými písmeny abecedy): Autor se dějin drží... jen zlehka, bruslí po povrchu a místy se mu daří vytvářet opravdové hlavolamy (viz str. 26: „Abrahámovi se narodily děti od obou manželek. Sára porodila Izáka a Hagar Ismaila. Ismail znamená ,Bůh slyší‘. Po narození mladšího Izáka Bůh vyslyšel Abrahámovy prosby za Ismalia. Kvůli Izákovi Abraháma nezavrhl. Ismaila poslal s matkou daleko…“). A. Pro toho, kdo zná biblický příběh, součást všeobecné kultury zejména u absolventů vysokých škol humanitního zaměření, to žádný hlavolam není. Divím se, že na to žádný z účastníků štvanice na překladatele nepřišel. Nebo všichni znají jen Marxe a Lenina? Překlep ve slově Ismaila. Pokud jde o náboženství, na přebalu se dozvíme, že byl autor trestně stíhán kvůli nedogmatické interpretaci islámských posvátných textů. Můžeme tedy očekávat, že kniha přinese nějaký nový neotřelý pohled na výrazné postavy dějin islámu? Opět vedle. B. Zdá se jí snad, že zobrazovat Proroka a tzv. Alláhovy dcery jako románové postavy není z hlediska islámu dost svatokrádežné? Pokud tedy za neotřelý pohled čtenář nepovažuje dosti samoúčelné erotické scény (např. obraz největšího předislámského básníka Imru l-Qajse masturbujícího v istanbulských lázních). Proti autorovi bylo skutečně po vydání knihy vzneseno obvinění z „hanobení náboženských hodnot“ podle článku 213 tureckého trestního zákona. Jedná se tedy o dalšího Orhana Pamuka, jenž byl trestně stíhán za své výroky o vyvražďování Kurdů a Arménů v osmanské říši? C. Jeníková nelhat! Vyvražďováni v osmanské říši byli Arméni, Kurdové je v řadách oddílů Hamidiye naopak vraždili! Špatně poslouchala výklad osmanských dějin. Vypadá to, jako by překladatel hřešil na to, že umí jazyk, který není v českých luzích a hájích zrovna obvyklý, a podle toho ke své práci přistupoval. Vždyť kolik je takových, kteří by ho mohli zkontrolovat? D. Zkontrolovala mne J. Jeníková. Umí tak dobře turecky nebo někdo jiný, kdo se pod to nechtěl podepsat? A kolik z nich by si s tím dávalo tu práci? Český text je plný archaismů, které se v originále nevyskytují E. Nedoloženo ani v jednom případě. Seriozní recenze vyžaduje příklady originálních výrazů a jejich překladu. Těžko říct, zda bylo cílem, aby kniha zněla učeněji, nebo překladatel využil příležitosti oprášit v dnešní době snad až hanebně opomíjená slova („miliskovat“, „laskat“, „roztrušovat“). F. Ironie a povýšenost, která nemá se seriózní recenzí co dělat. Jen těžko lze předpokládat, že Jeníková je autorkou. Pokud nezná dané výrazy, nemá dostatečnou slovní zásobu, nemá co psát literární recenze a poučovat. Čtenář má tak jedinečnou možnost rozšířit si slovní zásobu o výrazy, za které by jej uznale poplácal po rameni i Jungmann (viz strana 66: „pěnohubí velbloudi“ či strana 114: „svatokrádežná válka“). G. Opět viz výše. Jeníková nedoložila svůj „lepší“ překlad výrazu, jenž je v originále románu psán: Ficar savaşi (Ví vůbec Jeníková co to bylo?) Nezná-li výraz svatokrádež, pak opět odkazuji na paragraf C. Když tak ať mi ho přeloží do newspeaku, který jí v překladu tolik chybí! Čili opět mlácení prázdné slámy a křečovitá kritika pro kritiku. Výraz pěnohubí se, jak vidno u účastníků honu na překladatele knihy, kterou nečetli, docela, ujal. Těší mne, že jsem se stal Jungmannem serveru iLiteratura. Co tluče do očí, jsou slovníkem zavánějící kostrbaté věty: „Ve stínu spal rozvalený Erós. Byl nahý a i ve spánku vypadal záletnicky“ (str. 54). V prvním významu skutečně použité slovo označuje muže, který rád běhá za ženami, hned v tom druhém však znamená také „smyslně, žádostivě…“ H. Opět: umí Jeníková tak dobře turecky nebo jí někdo napovídal? Ví vůbec, kdo byl Erós, neplete si ho s erotikou? Pravdou je, že v knize je ponechán opravdu velký prostor pro fantazii. Jak vypadá „červené indigo“ (str. 195) nebo „šarlatově purpurové ovce“ (str. 114), je určitě zajímavá otázka. I. Jeníková bohužel nepochopila nadnesenou rovinu vyjadřování. Asi textu moc neporozuměla. Nebo to byl opět někdo jiný, kdo jí napovídal? Nad čím už se jeden opravdu zamyslí, jsou věty typu: „Bradu nemá potřísněnou krví obětiny, ale lidskými vlasy“ (str. 153); „I když jsou její cesty pusté, terén je tam členitý“ (str. 39), J. Věta účelově vytržena z kontextu. případně „Nevypadá na to, ale je ho dost“ (str. 153). K. Ať mi Jeníková bez nápovědy přeloží rčení: Yere bakar yürek yakar, jak zní věta v originále a přizpůsobí stylu promluvy. Třeba si o ní poopravím mínění. (Doporučuji: Deyimler sözlügü, ArdaYayin.Dagitim, Istanbul 1992). Opět upozorňuji: hledat bez nápovědy! Překlad celkově působí hodně uspěchaným, odbytým dojmem. Jak jinak vysvětlit, že překladateli vypadávají místy dokonce i slovesa („Pekelníci spoutají hříšníka pětimetrovým řetězem a za uši hodí do ohně“ (str. 142). v originále pekelníci nebožáka za uši nejdřív vezmou, až posléze je vržen do plamenů…), L. Paušální, zlovolné tvrzení. Kde chybí sloveso? Naopak Jeníkové vypadlo zájmeno“ho“. Údajný originál je holá lež! Nebo si děj fázujeme jako v animovaném filmu? věty, které jednoduše nejsou česky („… jezdívali… z balikesirského nádraží, neobvyklého svou budovou z kamenných kvádrů, čekárnou a restaurací“ str. 37), stejně jako nadužívání slovesa „být“ (např. na str. 116–117 lze ve čtyřiadvacetiřádkovém odstavci napočítat jeho dvanáct různých tvarů)? M. Jeníková nezná nedokonavá slovesa vyjadřující opakovaný děj? Je mi jí líto! Samostatnou kapitolou jsou přepisy tureckých a arabských jmen, místopisných názvů a v případě druhého jmenovaného jazyka celých pasáží textu. Text měl údajně projít odbornou redakcí – jak je tedy možné, že místy jsou přepisy hyperkorektní a jinde jsou vyloženě špatně? Např.: „Al-Hadžaru’l-aswad“ – tedy až na fakt, že arabština velká písmena nezná a i česky se černý kámen umístěný v Kaabě píše s malým písmenem – na jedné straně a proti tomu „al-Muadhdham“, kde je dokonce napsaný v závorce význam (!). Správně má být „al-muazzam“, „z“ a „dh“ jsou v arabštině dvě naprosto odlišná písmenka… Pokud jde o turečtinu, je kniha v zadní části vybavena neúplnou informací o tom, kterak ji číst. V textu je však většina jmen (nikoli všechna) přepsaná (částečně) foneticky, což je jednak zavádějící, a jednak by určitě nebylo od věci způsob přepisování sjednotit (např. „j“ se čte turecky jako „ž“ a „y“ jako „j“; v textu najdete jednou y přepsané jako j (Junus Emre) a jindy ponechané v původní podobě (Aydin); případně volba přepisů názvů jako Kirkagač – v originále Kirkagaç, vyslovováno však jako „Kyrkáač“. N. Arabština sice velká písmena nemá, jak objevně Jeníková poučuje, ale turečtina a čeština ano. Psaní velkých písmen je autorskou licencí. Opět zde Jeníková nepochopila význam arabských slov a náboženských pojmů pro románového hrdinu. Četla tu knihu vůbec? Proč jsou jména v textu psána českou transkripcí, kdežto toponyma ponechána v originále, s výjimkou grafému g, který by čtenáře mátl, Jeníkové vysvětlovat nebudu. Mohla by to pochopit sama. A propo: Slyšela vůbec kdy Jeníková slovo Kirkagaç? Mohl bych jí o tom městečku vyprávět. Projížděl jsme jím nesčetněkrát, možná častěji než hrdina románu sám. Co se týče názvu pouštní stanice Hidžázské dráhy al-Muadhdham, může si Jeníková sama zjistit, jak se jmenuje. K fundované recenzi by to přece mělo patřit, ne? Pokud se jí nelíbí, že velkolepý se řekne muazzam a nikoliv muadhdham, pak mohu jen podotknout, že jsem nepsal učebnici arabštiny,ani odbornou publikaci, ale překládal literární dílo. Je-li tato prkotina důvodem nenávistných výpadů Jeníkové, pak je mi jí opět líto. A pak tu jsou básničky. Překládat básně je těžké, opravdu těžké, a pokud k tomu připočítáme fakt, že je v textu mimo jiné citována báseň súfijského velikána Yunuse Emreho, který žil na přelomu třináctého a čtrnáctého století, je zřejmé, že nároky kladené na překladatele jsou veliké. O to větší úsilí by však mělo být básni věnováno. Pokud překladatel dostatečně nezvládá kličkovat v nástrahách staré osmanštiny, případně není duší básník, určitě se u nás najdou tací, kteří by mu s překladem a přebásněním pomohli. O. Malá poznámka: nejde o básničky, ale o verše. Yunus Emre nepsal pro Mateřídoušku. Opět výraz povýšenosti a ironie. Příště se pro překlad veršů obrátím na Jeníkovou. Má zřejmě pro tureckou mystickou poezii 13. století cit. Závěr: Pokud vymyslela Jeníková hanopis na knihu, překladatele a redakci sama, má čtyři mínus, pokud jí někdo napovídal, je to skoro na odebrání diplomu! Navrhuju nepouštět ji na recenze, aby nekazila dobré jméno serveru iliteratura. Ironizovat a poučovat překladatele může na blogu.
Vložil: Tomáš, 23.02.2011 12:07
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Zdá se, že nejen já mám pocit, že je pan Laně poněkud "rudooký" a "pěnohubý"...? Místo pokusu vyvrátit tvrdou kritiku svého překladu kolem sebe pouze kope, protože ho "turkologická hvězda sotva odrostlá školním škamnám" chytla na švestkách a místo pokorného mlčení z úcty k věku a zásluhám o budování... vlasti se rozhodla na nekvalitní práci upozornit. Pane Laně, nikdo nikdy nezpochybnil, že umíte výborně turecky, při překladu beletrie do češtiny je však hlavní znalost mateřského jazyka a jeho adekvátní užívání. Pokud tomu správně rozumím, právě to je hlavní výtka recenze. A každá jednotlivá kritika je podložena konkrétním příkladem (včetně onoho tolikrát zmiňovaného chybějícího slovesa), takže je těžko můžete zahrát do autu. Pokud si Vámi přeloženého Gürsela vezme do ruky běžný čtenář neznalý turečtiny (jako já), zůstane na některé věty zírat a bude si říkat, že se autor patrně zbláznil, eventuálně že ta orientální mystika přesahuje meze jeho chápání. Jenže on zjevně za toto zmatení a znejasnění textu nemůže, že? Zkrátka, jak praví název recenze: Ten umí to a ten zas tohle... a ne každý může (kvalitně) překládat, byť umí jazyk originálu. Chápu, že se Vás hluboce dotklo, co si to ona údajná studentka dovolila, ale věřte, že kdyby to neudělala ona, našel by se dříve či později někdo jiný. Zkuste tu rudou mlhu před očima aspoň na chvíli prohlédnout a uznejte, že v mnoha směrech mohl být Váš překlad Gürsela výrazně lepší. A v případě dotisku (protože kniha si jistě získá mnoho příznivců) můžete ony nedokonalosti (nedůslednosti, opominutí...) ještě doladit.
Vložil: erik, 22.02.2011 22:11
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Pan Laně opět nezklamal. Dlouho jsem se tak nenasmál. Vážený pane, nechcete se vrátit do diplomatických služeb? Tady je Vás škoda.
Vložil: jovanka, 22.02.2011 21:12
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
s namyšleností sobě vlastní a s nemenším potěšením se tedy připočítám k páně Laně (Laněm? - pardon, připadá mi, že se příjmení chová spíše jako nesklonné, avšak v tomto případě by to působilo zmatek) osočeným studentkám, s jejichž reakcemi souhlasím. Vytahovat místo pravdy zásluhu odžitých let skutečně... není na místě. Avšak na straně pana překladatele bych byla, pokud, jak se dá z jeho vstupu vyčíst, je sám autor v citování arabských jmen nedůsledný, jednou je uvádí "po arabsku", a jindy "po turecku". Pak už je to jiná otázka, a sice jestli má překladatel opravovat autora, a ta je tak složitá, že na ni na tomto místě asi ani není prostor.
Vložil: Martina Buchlová, 22.02.2011 19:29
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
P.L. - měla jsem na mysli vaše překlepy, ne ty slečny Jeníkové. Přišlo mi velmi vtipné, že jste se dopustil překlepu (mimo jiné) ve větě upozorňující na překlepy recenzentky. Tudíž kritizujete-li něco, měl byste to přece sám umět, že? Když jste si tak jistý svou erudicí danou nepočetnými lety zkušeností... v oboru a několikanásobnou věkovu převahou, proč tedy cítíte potřebu se vůči nám pomýleným studentům/absolventům/dětem (?) tak silně ohrazovat? Co se malých a velkých písmen týče, máte sice pravdu v tom, že je věcí autora, kam si je dá, ale je věcí překladatele, aby byl ve svém způsobu transkripce konzistentní. A o to tuším recenzentce šlo. Nikdo po vás nechce, abyste arabské písmo transkriboval přesným akademickým způsobem, ale mohl byste si zvolit jeden postup a toho se držet. Také si nemyslím, že i úplný laik pozná, že arabština velká a malá písmena nerozlišuje. Lingvista možná. Laik ne. Předpokládám, že už vás reakce nás nevyzrálých jedinců také otravují, ale prostě jsem ještě musela odpovědět, takže se omlouvám za plýtvání vaším drahocenným časem.
Vložil: Magda de Bruin, 22.02.2011 19:20
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Mně pan Laně odpovědět zapomněl. Kromě poznámky, že psaní arabských jmen a názvů se v češtině řídí českými pravidly (v tom bych mu dala za pravdu - ne už v tom, že "je věcí autora, kam si velké písmeno dá a kam ne"), žádnou jinou výtku nevyvrátil. Jde tu o kvalitu překladu. Věk překladatele, jeho diplomatická... minulost nebo peripetie na univerzitě tu jako argumenty neobstojí. A zpochybňování kompetence recenzentky na základě vágních předpokladů už vůbec ne. Tón jeho příspěvků a způsob vedení diskuse ve mně naopak budí pochybnosti o jeho fungování v diplomatickém a akademickém prostředí. Jeho studentkou bych tedy být nechtěla (ani kdybych na to měla věk).
Vložil: tlane, 22.02.2011 17:36
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Jovanko Šotolová, odkazuji na svoji reakci na Martinu Buchlovou, když už jste nepochopila, kudy vede v mé odpovědi na recenzi cesta k fakultě. Ale o poměrech na fakultě tam opravdu není ani slovo. Jedná se tam pouze o osoby, které v černobílé souvislosti spojuje J. Jeníková. A tím milé studentky končím,... nemám čas odpovídat na vaši přemoudřelost.
Vložil: Tomáš Laně, 22.02.2011 17:16
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Martino Buchlová, recenzentka to možná netvrdí, ale z kritizuje-li něco, měla by to sama umět. Proto moje reakce. Pakliže to neumí, nemá co kritizovat a zvláště tak povýšeně a ironicky jako ona Já bych si to nikdy nedovolil, a to jsem možná o dvě generace starší než to děvče.Její jméno mezi turkology... jsem v životě neslyšel. Co se týče neexistence velkých písmen v arabštině, to je snad "klar wie Schuwichs". To ví student prvního ročníku jazykové školy. Ale pozná to i obyčejný laik, když se podívá na arabské písmo. Jenže text byl v češtině a překládal se z turečtiny a tam velká písmena existují. Je věcí autora, kam si velké písmeno dá a kam ne. Od dotyčné absolventky (?) je to hnidopišství a je vidět, že nic podstatnějšího nenašla.I od vás bych předpokládal poněkud vyšší úroveň posudku, než vyzobávání překlepů. On totiž ten překlep v recenzi znejasnil smysl jedné z hlavních recenzentčiných výtek (dokonce nedoložené).
Vložil: Martina Buchlová, 22.02.2011 13:48
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Pane Laně, mám pocit, že recenzentka netvrdí, že by sama překlad zvládla líp (rozhodně ne ty básnické části). A když už někomu vytýkáte překlepy, nebylo by od věci se jich ve svých příspěvcích sám vyvarovat, nemyslíte? Trochu vám pak ubírají na přesvědčivosti. Zvlášť překlepy v poznámce o překlepech.... Nic proti. Jinak se musím přiznat, že o turečtině ani turkologii také nic nevím, ale zato vím, že arabština skutečně na velká písmena nehraje...
Vložil: jovanka šotolová, 22.02.2011 13:46
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
to p. Laně: recenze se nevyjadřuje k poměrům na fakultě, které komentujete. Její tón není útočný, jen konstatuje a vyjmenovává chyby, které dokládá v rámci prostoru, jaký podobný článek umožňuje, a s ohledem na to, že většina čtenářů stejně jazykem originálu nevládne. Nicméně redakce si tyto detailní... argumenty ještě vyžádá a posoudí, zda je potřebné je ještě do článku doplnit. Za upozornění na překlep v článku děkujeme, opravili jsme i chybějící čárku.
Vložil: Magda de Bruin, 22.02.2011 13:27
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Otázka je, jak to všechno souvisí s touhle recenzí? Jako pozorovatele zvenčí by mě hlavně zajímalo, zda všechny ty výtky ze strany recenzentky jsou oprávněné.
Vložil: Tomáš Laně, 22.02.2011 12:32
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Paní De Bruin, Vaše reakce vyplývá z nepochopení. Já si věru neventilují žádné pracovní frustrace, neboť žádné nemám. Já jsem se pouze uvolil zastupovat nepřítomného asistenta turkologie, aby mohla turkologie pokračovat. Vůbec mu jeho pracovní úvazek na fakultě nezávidím. Sám už jsem se na fakultě... naučil dost. I sám řečený asistent býval mým žákem.
Vložil: Magda de Bruin, 22.02.2011 11:26
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Knihu jsem nečetla, v turecké literatuře se nevyznám - jde mi jen o ten způsob. Chápu, že tak jednoznačně (jednostranně?) kritická recenze se překladatele hluboce dotýká. Od diplomata (když už se ta profese v recenzi i v reakci zmiňuje a přikládá se jí tedy zřejmě význam) bych ale nečekala, že v reakci... na negativní recenzi jedním dechem zpochybní i "sám úžasný server iLiteratura" nebo že v ní ventiluje svoje pracovní frustrace a obuje se veřejně do (nepřítomného) kolegy. Sarkasmus brání věcné argumentaci a to je škoda. Jako laika by mě právě klidná a věcná reakce na ten příval kritiky zajímala.
Vložil: Tomáš Laně, 22.02.2011 10:26
Gürsel, Nedim: Alláhovy dcery
Tři mouchy jednou ranou aneb kdo chce psa bít... Rodí se nám nová netušená turkologická hvězda, Jitka Jeníková. Sotva odrostlá školním škamnám umí podle svého suverénního vystupování perfektně turecky, staroturecky a osmansky. Z výše svých zkušeností a hlubokých znalostí se pouští do tureckého spisovatele,... kterého sám úžasný server iLiteratura řadí k nejvýznamnějším, účelově a křečovitě strhala nakladatelství, redaktorku i překlad. Nemůže snad vydýchat skutečnost, že kromě překladatele Pamuka, jenž tak rozmlsává čtenáře, existují i jiní překladatelé turecké literatury? Možná by mohla využít své geniality, jež se projevuje např. v úžasném sdělení (zřejmě produkt jejích hlubokých orientalistických studií), že arabština nemá velká písmena (!) a místo násilného pěnohubého cupování překladů z turečtiny, by se do nich mohla sama pustit. Jistě by nám skvěle přebásnila súfijského velikána Junusa Emreho. A také když umí tak dobře turecky, by mohla vzít výuku turkologie na FFUK za autora této poznámky, když už Pamukův překladatel, který tam má učit, je na rok kdesi v zahraničí a svého zástupce neuznal za hodna výuku mu předat.Se svojí literární obhájkyní by se jistě domluvil. Diplomati jsou pro něj zřejmě póvl. A ještě poznámka: Tvrzení by se měla dokládat (např. údajné vynechávání sloves ve větách) a neměl by v nich být překlepy. S recenzí příliš nesouvisí uvedení jména a profese žalobce proti Gürselovi, ledaže by se recenzentka chtěla vytahovat svojí erudicí.
Vložil: Oldřich Musil, 05.08.2009 09:25
Pamuk, Orhan: Sníh
Diskusního příspěvek má oproti recenzi jistou výhodu v tom, že u něj není nutné striktně dodržet vyvážený postup hodnocení. V případě Pamukova Sněhu mi vyhovuje si ponechat hodně subjektivní pohled. (………….) Na stranách 18-20 autor píše, že nezaměstnaní se tísnili v čajovnách…. Ano, když jsem se... před časem toulal vnitrozemím Turecka, nebylo možné si tohoto jevu nevšimnout. Co to je tlačenice? Je to popření jedince. Jak s faktem popření životního prostoru pro individuum Pamuk pracuje? Čekal jsem až do poslední stránky jeho knihy, ale nedočkal jsem se odpovědi. Přitom jeho hrdina Ka žije ve Frankfurtu „evropsky“ osamoceným životem, avšak v tureckém Karsu nemůže být ani na minutu sám. Město se podobá mraveništi. Každý na každého všechno ví a nikdo není ponechán jen sám sobě. Pro mne osobně docela šílený stav. Pro ilustraci: oč jiná je atmosféra např. části současné severské literatury. Třeba u takového Pera Pettersona a jeho novely Jít krást koně. Tam ticho široko daleko kolem hrdiny přímo „zvoní“. A navíc, autor desítky stran textu věnuje přemítání jeho hrdiny o potřebě uchovat si individualitu a nerozpliznout se v davu. Co dodat? Snad jen povzdech, jak vzdálená je mentalita severní poloviny Evropy a Malé Asie.(……………) Na straně 42 sdělil poeta Ka své milé Ipek svůj záměr vyspat se s ní tak nepoetickým způsobem, že běžný Evropan by se snad i prodejné ženě snažil více dvořit. Co to má znamenat? Že by i mezi vzdělanými tureckými muži a ženami šlo o standardní situaci? To se mi nechce věřit. Asi jsem nepochopil autorovo poselství skryté v textu. (………..) Čtenářům Sněhu však nevznikají jen otazníky, jak by se mohlo zdát. Někdy se i poučí. Už od aféry s šátky muslimských školaček ve Francii, jsem se toužil dozvědět, proč tyto dívky cítily tak silnou potřebu projevit svou víru vnějšími symboly? Pamuk nabízí ve Sněhu určité vysvětlení. Podotýkám, že na rozdíl od Francie, několik tureckých dívek si dokonce neváhalo vzít život kvůli nošení šátků. Jak podivné je lidské konání! Fanatici si berou život, nebo naopak prolévají krev někoho jiného. Přitom se na světě vyskytuje tolik odlišných vnějších symbolů oslavování Boha! Vždyť Bůh přece nutně musí být jen jeden a tudíž je nesmysl, aby se věřící kvůli vnější formě jeho oslavování mezi sebou zabíjeli. Dějiny nám však ukazují, že lidé zřejmě zapomněli, že rozum jim byl dán, aby jej používali. Asi dělám chybu, že do sféry víry zkouším propašovat rozum. (……………) Pokud bych měl ambici situaci v Karsu, navozenou Pamukem, k něčemu přirovnat, pak snad ke Zvonokosům. Avšak s tím rozdílem, že v Karsu šlo v každé vteřině o život, nebo alespoň o zdraví. Tak tohle bych nechtěl zažít. (…………) Závěrem ještě slovíčko k obálce knihy. Ne že by nebyla sympatická snaha Arga odlišit vzhled knihy od převahy podbízivých obalů. Avšak takto? Lze vyloučit, že někteří zájemci knihu odloží jen kvůli nepěknému vzhledu? Nezapomínejme, že mnohdy má kniha posloužit jako dar. Pak na estetické úrovni velice záleží. Oldřich Musil
Vložil: Petr Kučera, 24.04.2009 16:24
Pamuk, Orhan: Sníh
Ano, chystají - Bílá pevnost na příští rok, Černá kniha o rok později.
Vložil: Ana, 10.04.2009 14:26
Pamuk, Orhan: Sníh
Na knihu už se moc těším, Pamuk je pro mě největším literárním objevem posledních let, Nový život a Jmenuji se Červená jsou úchvatné romány... Jako nedočkavá čtenářka se ale už teď musím pana překladatele Petra Kučery zeptat, zda se chystají i dva starší slavné romány Bílá pevnost a Černá kniha? Děkuji... a mnoho zdaru v další práci nad Pamukem!
Vložil: Nikaaaa, 11.01.2009 09:17
Pamuk, Orhan: Jmenuji se Červená
Jo, mně se taky tahle knížka moc líbila. Nemělo to chybu jak by řekl náš pan starosta :) Ještě bych si jí někdy chtěla přečíst v tureckým originálu :D Jinak souhlasím se všemki commenty co tu jsou
Vložil: Tereza, 02.06.2008 22:36
Pamuk, Orhan: Kara Kitap
Touhle knížkou se prokousávám v angličtině a musím říct, že je to náročné čtení. Na druhou stranu ale hodně nabízí - zanechá v člověku kousky mozaiky, která se postupně skládá v celek a zanechává silný pocit nejistoty a váhání nad svou vlastní existencí. Je to výjimečná kniha.
Vložil: Flavia, 23.02.2008 13:33
Pamuk, Orhan: Jmenuji se Červená
Nedávno jsem tuto knihu četla a moc se mi líbila. Asi právě vůli tomu docela chytře provedenému prolnutí filosofického, historického i milostného románu. Bylo to pro mě pozoruhodné ponoření do úplně jiného světa.
Vložil: Kamila Mrázková, 09.10.2007 20:54
Pamuk, Orhan: Jmenuji se Červená
Vážený pane Kučero, je mi trochu líto, že tady po roce žádná reakce a vedle se diskuse zase zcela zvrhla. Žijeme s manželem už přes rok v Turecku, knihu jsme oba četli v anglickém překladu a byli jsme jí docela nadšeni. Istanbul, který jsem četla v českém překladu, mě trochu zklamal, připadalo mi,... že se autor poněkud opakuje a je trochu sebestředný, ale asi se na tom také podepsalo to, že jde o překlad z angličtiny. Manžel četl ještě Nový život a také ho to po "Červené" trochu zklamalo - "průměrný magický realismus" prý. Ale přes léto jsem přelouskala anglicky Sníh a dojem jsem si opět napravila - myslím, že rozhodně stojí za to - kdyby pro nic jiného, tak proto, jak umožňuje pochopit nedávnou tureckou historii a současnost, o které se u nás myslím obecně moc neví. Takže se zdá, že jste vybral z Pamukova díla dobře. Každopádně Vám držím palce při překládání a těším se, že až se po Novém roce opět podívám domů, uvidím "Červenou" někde v knihkupectví. S pozdravem Kamila Mrázková
Vložil: T. Dacková, 19.06.2007 20:03
Pamuk, Orhan
Ještě bych poznamenala, že já se zastávám člověka, kterého znám skrze jeho práci (hovoříme-li o Richardovi Podaném) - na což mám jako bytost s autonomní vůlí právo (mohu se zastávat koho chci a kdy chci a toto mé rozhodnutí je zcela nezávislé na skutečnosti, zdali ten, koho se zastávám, něco takového... potřebuje nebo nikoliv) a výtka "to jako nemůže odpovědět sám" je vzhledem k tomu, že se do "boje" zapojila i Vaše paní, zasluhuje jedinou reakci: LOL (=lots of laugh, aby zde nedošlo k nedorozumění a já za čas nedostala soudní obsílku)...
Vložil: T. Dacková, 19.06.2007 19:43
Pamuk, Orhan
Vážený pane Laně, již nemám sílu vracet se k diskuzi, která zde proběhla, pokud si ale správně pamatuji, tak první, kdo zde začal s urážkami (promiňte, ale adjektivum "zakysaný" v souvislosti s pojmem "reakce" nepovažuji za urážku a při vší úctě by to jako urážka neprošlo ani soudní porotou se stejným... nedostatkem humoru a nadhledu, jaký projevujete Vy a Vaše paní), přišla z Vaší strany. Na Viktorovo tvrzení: "...anglistů je jak psů, zato turkolog schopný překládat Pamuka patrně jen jeden, a ten je zahlcený překládáním...", reagujete slovy: "...KLdyž čtu komentáře k článku o Orhanu Pamukovi, zůstává mi rozum stát. Kdo jsou Ti diskutéři, kteří píší, že nejsou jiní "schopní" překladatelé z turečtiny, než Kučera a Sedmíková..." Pak je část věnovaná Vašemu významu v oblasti výuky turečtiny v českých luzích a hájích, která by možná měla jakýsi smysl, kdyby po ní následovala informace - "Znám dalších pět překladatelů schopných překládat Pamuka, sám jsem jedním z nich, zde je mé/jejich portfolio, kontakt atd. ..." Nevadí... Zareagoval kolega Podaný - ať jeho příspěvek zkoumám z kterékoliv strany, jediným jeho hříchem zůstává adjektivum "zakysaný", poté už následuje smršť obvinění a urážek Vašich i Vaší paní - klientelismus, kamarádíčkování, neurvalost, sprostota a co já vím, co ještě... Pánů Janiše nebo Podaného se nezastávám ze zištných důvodů (nejsem na nich závislá, nejsou to mí klienti), ani snad proto, že bych k nim chovala nějakou romantickou náklonnost (atleti mívají mnohem sošnější figury než typický překladatel), o podporu mne ani jeden z nich nežádal. Důvodem není ani žádné "kamarádičkování", nýbrž obyčejná úcta k tomu, co a jak dělají - a i největší ignorant uzná, že jsou to výteční překladatelé. Co dodat? Internetová komunikace vyžaduje ochotu druhé strany pochopit, co je psáno a též určitý nadhled. Trvám na tom, že neúcty k druhému jste se dopustili jako první Vy a Vaše paní. PS: Na tento příspěvek neodpovídejte (radši)...
Vložil: Anna, 19.06.2007 18:39
Pamuk, Orhan
Proboha, už té diskuse zanechte! Vždyť je to pod úroveň všech zúčastněných a snižuje to i úroveň celého el. literárního časopisu! Vždyť tady už vůbec nejde o věcnou diskusi, ale uraženou ješitnost na obou stranách!
Vložil: Lane, 19.06.2007 18:22
Pamuk, Orhan
Vážená paní Dacková, pokud by se někdo za své vyjadřování měl omlouvat, pak to měl být pan Podaný. Přečtěte si, laskavě, pořádně, co napsal o zakysaných reakcích a žárlivosti na studenta, aniž by se ho věc týkala. To při svých překladatelských schopnostech a jistě kompetenci v českém jazyce,které mu... nikdo neupírá, neumí argumentovat bez urážek? To se ho tak dotklo, že "patrně jediný schopný" překladatel z turečtiny, což navíc ani nebyla jeho slova, měl také učitele, a ti by také, nedej bože, mohli být rovněž schopni překládat? A dále: neumí slušně odpovědět sám? Musí za něj odpovídat někdo jiný. Nezlobte, i když poznámky o klientelismu byly myšleny obecně,ale ve Vašem vyjádření jsou poněkud paranoidně vztaženy na oba vynikající pány, pak to, že se někdo třetí pustí do jimi napadaných osob, už svědčí o jakémsi vzájemném kamarádském souručenství, o uzavřené skupině, která na sebe nedá sáhnout. Běda, aby někdo řekl, že překladatel není geniální od přírody, ale že měl také učitele! To je, jak vidno, něco co nelze skousnout a kvůli čemu je třeba urážet člověka o půl generace až generaci staršího! A ještě za vyslovené urážky bude někdo třetí požadovat omluvu od uráženého? Kde to jsme, vážená paní? To jsou mravy té doby, kterou pan Podaný tak vychvaluje? Co se týče Rudolfa místo Richarda, snad nositel téhož příjmení a jména Rudolf není někdo velmi odporného charakteru, aby pana Richarda bezděky provedená záměna tak popudila. Ostatně mladý pan Janiš se k mému příjmení také nezachoval zrovna nejohleduplněji. A nežádám za to omluvu. Jen jsem mu to gramaticky vysvětlil. Udělal v mém jméně totiž gramatickou chybu!
Vložil: T. Dacková, 19.06.2007 11:58
Pamuk, Orhan
z Richarda na Rudolfa, samozřejmě
Vložil: T. Dacková, 19.06.2007 11:57
Pamuk, Orhan
...a vážená paní Laňová, základem elementární slušnosti je věnovat dost své pozornosti jménu oponenta - překřtít někoho z Rudolfa na Richarda, je buď znamením ignorance nebo sklerózy, při vší úctě..
Vložil: T. Dacková, 19.06.2007 11:54
Pamuk, Orhan
Vážená paní Laňová, vážený pane Laně, znám opravdu jen málo tak pracovitých, zdvořilých a skromných lidí, jako je pan Viktor Janiš. Domnívám se, že jste zcela nepochopili/špatně interpretovali jak jeho předchozí vyjádření, tak příspěvek pana Podaného (dalšího skromného pracanta s úctyhodným skóre,... co se překladů literatury týče - včetně, z hlediska překladu, tak náročného díla, jakým je Foerovo Naprosto osvětleno, díla, které by Vaši vnoučci označili nejspíše termínem "sekec-mazec"). Orhan Pamuk je bezesporu velmi významný autor (shodou okolností jsem překládala rozhovor s ním, vyšel v literárním týdeníku A2), na druhou stranu si o to víc zaslouží doopravdy kompetentního překladatele, a to jak po stránce jazykové, tak schopného dodržet termíny nutné pro úspěšnou realizaci českého vydání - jak zde již bylo řečeno... Co se týče Vašich vyjádření o klientelismu, touze po rychlém výdělku a tak dále, v souvislosti s lidmi, kteří se místo teplého místečka prestižních překladatelů/tlumočníků v některé z Evropských institucí (oba jsou k tomu kvalifikováni víc než dost) popřípadě v diplomatických službách (;oP) hrbí mnoho hodin denně u monitoru a jako jakýsi novodobí Quijotové za - ve srovnání s cenou za komerční překlad - směšný peníz, spíše z lásky k literatuře než motivováni výdělkem překládají díla světové literatury do jazyka pidi-národa: malinko sebe-reflexe, úcty k druhým a studu prospívá i šedesátníkům... Sami se dovoláváte na slušnost - já tedy očekávám, že se oběma překladatelům omluvíte. S pozdravem, Tatiana Dacková překladatelka
Vložil: Laňová, 18.06.2007 22:04
Pamuk, Orhan
Vážený pane Podaný, udivilo mne, že jste vůbec nepochopil, co jsem napsala. Mějte si názor, jaký chcete, ale zachovejte základní slušnost, o to více, že jste dokonce o 18 let mladší než můj manžel. Věřím, že jste dobrý překladatel, jen nechápu, jak to děláte, když nepochopíte smysl jednoduchého textu.... To je přece základ tvůrčí práce překladatele. Jinak by byl umělecký překlad jenom řemeslným převodem. Jinak mne potěšilo a zároveň udivilo, že až teprve moje řádky Vás přinutily k smyslupné činnosti. Přeju Vám k tomu mnoho zdaru. Laňová
Vložil: , 18.06.2007 17:35
Pamuk, Orhan
Nu, už jen drobounký přípodotek (jakmile místo věcných argumentů nastupuje mávání zásluhami, úcta k šedinám a podobně, je vůbec nejvyšší čas jít dělat něco produktivního): lichotí mi, že z čehosi, snad z dikce mých příspěvků, snad z toho, že jsem Viktorův přítel, usuzujete, že jsem taky jeho vrstevník.... Já ale bohužel nejsem žádný dravý mladíček, a abych byl zcela přesný, jsem jen o osmnáct let mladší než váš jistě veskrze zasloužilý a úcty hodný manžel, paní Laňová. Jen prostě odmítám přistoupit na tu rovnici "odlišný názor = nevychovanost". Howgh, konec diskuze.
Vložil: z.lanova, 18.06.2007 16:43
Pamuk, Orhan
Vážený pane Podaný, i já jsem si přečetla diskuzi, původně věnovanou překladům díla O.Pamuka. To, co Vám nyní napíši, nemá sice s tématem co společného, ale mělo by být pro Vás mementem pro člověka jako takového. Právě v dnešní době, kterou si tak pochvalujete. V době konzumu, spěchu a povrchnosti,... nevychovanosti až neurvalosti, touze stát se rychle úspěšným a bohatým, kdy neúcta ke starším je běžnou normou, kdy kvete protekce, známosti a klientelismus . Věřím, že taková doba Vám a Vašim kamarádům vyhovuje. V tom máte plnou pravdu a odhalil jste své nitro. Je otázka, jestli ta změna je k lepšímu. Vám se zdá, že ano a na první pohled se tak skutečně jevit může. Jako vždy, není však nic jednobarevné. Mladší se rozhodně vždy učí od starších, je to tak i v přírodě a mladší by měl ke staršímu chovat respekt, i když má odlišné mínění, nové zkušenosti apod. Vypadáte s prominutím úsměvně jako naprostý nevychovanec, když hodnotíte velmi úspěšného vysokého diplomata. Uvědomte si, že manžel je jedním z předních českých turkologů, znalců turečtiny a býv. tlumočníkem na nejvyšší úrovni. O dost přicházíte, když máte averzi ke staršímu a k Vaší nelibosti musím napsat, že i zkušenějšímu člověku s větším rozhledem. Manžel je oblíben a otevřen jakémukoliv dialogu a výměně názorů se slušným člověkem. Je skvělé vidět, když vyrůstají noví odborníci v jakémkoliv oboru činnosti, ale nesmí se stát sebestřednými a arogantními. To je pak trochu směšné a jejich kvality ztrácejí. Manželova reakce nebyla tedy v žádném případě nervózní, ale byla to jen přirozená odpověd na Vaše řádky. Jak se říká asi "trefil hřebík na hlavičku" a vy sám jste zrozpačitěl a znervózněl. Ale to se dá, pane Podaný, vše změnit, stačí se trochu usebrat a zamyslet nad sebou. Ono totiž kolikrát vzdělání nesouvisí se slušným vychováním. Záleží i na rodině a prostředí. A ještě nakonec trochu moudrosti starých Římanů. Seneca: "Turpis ridicula res elementarius senex: Iuveni parandum, seni utendum est". " Je potupné a směšné, když je stařec v roli žáčka: mladík má vědomosti získávat, stařec jich má užívat". Manžel sice není ještě stařec, ale úctu si zaslouží. Se srdečným pozdravem Zuzana Laňová manželka Dr.Tomáše Laněho Vážený pane Podaný, i já jsem si přečetla diskuzi, původně věnovanou překladům díla O.Pamuka. To, co Vám nyní napíši, nemá sice s tématem co společného, ale mělo by být pro Vás mementem pro člověka jako takového. Právě v dnešní době, kterou si tak pochvalujete. V době konzumu, spěchu a povrchnosti, nevychovanosti až neurvalosti, touze stát se rychle úspěšným a bohatým, kdy neúcta ke starším je běžnou normou, kdy kvete protekce, známosti a klientelismus . Věřím, že taková doba Vám a Vašim kamarádům vyhovuje. V tom máte plnou pravdu a odhalil jste své nitro. Je otázka, jestli ta změna je k lepšímu. Vám se zdá, že ano a na první pohled se tak skutečně jevit může. Jako vždy, není však nic jednobarevné. Mladší se rozhodně vždy učí od starších, je to tak i v přírodě a mladší by měl ke staršímu chovat respekt, i když má odlišné mínění, nové zkušenosti apod. Vypadáte s prominutím úsměvně jako naprostý nevychovanec, když hodnotíte velmi úspěšného vysokého diplomata. Uvědomte si, že manžel je jedním z předních českých turkologů, znalců turečtiny a býv. tlumočníkem na nejvyšší úrovni. O dost přicházíte, když máte averzi ke staršímu a k Vaší nelibosti musím napsat, že i zkušenějšímu člověku s větším rozhledem. Manžel je oblíben a otevřen jakémukoliv dialogu a výměně názorů se slušným člověkem. Je skvělé vidět, když vyrůstají noví odborníci v jakémkoliv oboru činnosti, ale nesmí se stát sebestřednými a arogantními. To je pak trochu směšné a jejich kvality ztrácejí. Manželova reakce nebyla tedy v žádném případě nervózní, ale byla to jen přirozená odpověd na Vaše řádky. Jak se říká asi "trefil hřebík na hlavičku" a vy sám jste zrozpačitěl a znervózněl. Ale to se dá, pane Podaný, vše změnit, stačí se trochu usebrat a zamyslet nad sebou. Ono totiž kolikrát vzdělání nesouvisí se slušným vychováním. Záleží i na rodině a prostředí. A ještě nakonec trochu moudrosti starých Římanů. Seneca: "Turpis ridicula res elementarius senex: Iuveni parandum, seni utendum est". " Je potupné a směšné, když je stařec v roli žáčka: mladík má vědomosti získávat, stařec jich má užívat". Manžel sice není ještě stařec, ale úctu si zaslouží. Se srdečným pozdravem Zuzana Laňová manželka Dr.Tomáše Laněho
Vložil: Richard Podaný, 18.06.2007 10:48
Pamuk, Orhan
Na diplomata opět poněkud nervózní příspěvek, ale máte pravdu: doba se opravdu změnila. Velmi. K lepšímu. Váš Richard "Rudolf" Podaný.
Vložil: Tomas Lane, 17.06.2007 23:10
Pamuk, Orhan
Je hezké zastávat se kamarádů. Vyplatí se to. Dělá to Richard Podaný vůči svému kamarádovi Janišovi.Není sice jasné v čem, ale prosím. Hlavně že se ho zastává. Bude to mít, jako když to najde. V mém příspěvku šlo o troufalost tvrdit něco, co si autor neověřil. Ale na internetu jde všechno, dokonce... i dávat průchod své nevychovanosti, což Rudolf Podaný s gustem činí. Ani si to možná neuvědomuje, protože to je norma diskuzí kamarádů vůči nekamarádům. Zmatení jazyků s Viktorem Janišem zde věru není. Že by přítel Viktor myslel schopnost prosadit překlad spíše než schopnost překládat? Nemyslím si.Anebo našinec je konzervativní a špatně si to vykládá. Asi se doba změnila. Leč prosadit dílo kandidáta a posléze laureáta Nobelovy ceny, který je proslulejší v Americe než ve vlastní zemi opravdu není tak těžké. Zvlášť když jsou v nakladatelstvích kamarádi. To je i všude jinde. Takže závidět někomu, že mu pomáhají okolnosti a kamarádi? To opravdu není, Rudolfe Podaný, potřeba. Věru to nezáleží na kvalitách překladatele. Jak to bude s kvalitou překladu díla, které existuje paralelně v angličtině i turečtině, se teprve uvidí. Vychází teď opravdu lecos.
Vložil: Richard Podaný, 17.06.2007 16:01
Pamuk, Orhan
Od pana Laně trochu zbytečně zakysaná reakce, řekl bych. Ten problém se z jedné poloviny dotýká turkologie, ze druhé z nakladatelské praxe. A v té druhé půlce Viktor Janiš tuším překonává Tomáše Laně nejméně o tolik, o kolik p. Laně jej překonává v turkologii, takže je to přinejhorším remíza. Z téhle... odlišné pozice taky plyne to zmatení jazyků: Viktor tím "schopný překládat Pamuka" jistě nemyslel jen "vládnoucí potřebnými jazykovými schopnostmi", ale to a ještě navíc "schopný v reálném nakladatelském prostředí odevzdat několikasetstránkový text v rozumném termínu". Nemám vcelku důvod pochybovat, že ctěný pan Laně odpovídá té první definici, je ovšem otázka, jak by se vešel do té druhé, když (alespoň podle databáze OP, nevím, nakolik je úplná) za léta letoucí publikoval jen něco přes půltucet překladů povídek v Novém Orientu. Pak to arci vypadá, jako kdyby nade vše ostatní žárlil na svého žáka, který na rozdíl od něj to knižní vydání tureckého autora úspěšně v praxi prosadil.
Vložil: , 17.06.2007 00:37
Pamuk, Orhan
Ono i "nejspíš" je dost silné kafe.
Vložil: Viktor Janiš, 16.06.2007 16:18
Pamuk, Orhan
Ano, je to tak, jen nebetyční namyšlenci používají slovo "patrně" ;-)
Vložil: Tomáš Laně, 16.06.2007 12:54
Pamuk, Orhan
KLdyž čtu komentáře k článku o Orhanu Pamukovi, zůstává mi rozum stát. Kdo jsou Ti diskutéři, kteří píší, že nejsou jiní "schopní" překladatelé z turečtiny, než Kučera a Sedmíková. Jak jsou ti dotyční staří. Pamatují více než posledních pět šest let? Ano, Petra Sedmíková se začala učit turecky v mých... kurzech v Jazykové škole Praha někdy v roce 1991. Pak se dostala na turkologii na FFUK, kterou jsem tam v roce 1990 obnovoval a až do svého odchodu diplomatických služeb u kromě historických disciplin učil. Petr Kučera začal studovat později, když už jsem na fakultě nebyl. Proto neznám úroveň jeho praktických znalostí, jak je schopen překládat.U Petry Sedmíkové ten odhad mám.Tvrdit ovšem, že tito dva jsou jediní,kdo jsou schopni překládat z turečtiny, je nebetyčná namyšlenost někoho,kdo o historii turkologie u nás nemá ponětí a bohužel ani o turečtině.
Vložil: Petr Kucera, 29.03.2007 19:08
Pamuk, Orhan
Ano, preklad Snehu se chysta, prava na nej koupilo Argo, preklad by snad mel vyjit zhruba za rok (po romanu Me jmeno je Cervena).
Vložil: Allie, 24.03.2007 19:08
Pamuk, Orhan
Dobrý den, jsem ráda že se začali překládat pamukovi romány i když se zpožděním, což je škoda, ale přece... chtěla bych se zeptat zda nevíte jestli se chystá překlad i díla: Sníh? strašně ráda bych si toto dílo přečetlo, ale není k sehnání bohužel...
Vložil: Erik Lukavský, 10.01.2007 15:32
Pamuk, Orhan
Ano, Nový život vyjde v překladu z turečtiny snad do jara. Překlad dělá Petra Sedmíková, nejspíš druhý turkolog schopný překládat. Ale tak černě bych to neviděl. V Turecku vychází spousta zajímavých knih a nyní snad bude lehčí něco z této oblasti vydat. Takže se objeví zcela jistě i jiní turkologové.... Já osobně také nejsem zastáncem překladů z jiného jazyka, pokud se nejedná o autorizovaný překlad. Jako nakladatel bych raději počkal a přeložil z originálu.
Vložil: josef, 06.01.2007 23:56
Pamuk, Orhan
Děkuji Vám za odpověď i za realistické vysvětlení. Jenom bych si dovolil upřesnit, že po Kemalových Jeřábech ... vyšly ještě Ulice Istanbulu od Azize Nesina (Odeon, 1983) -- přirozeně, ta ruptura tady existuje. Nedávno jsem se dočetl, že se překládá (z turečtiny) i Pamukův Nový život: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-3218.html Doufejme,... že to s českou turkologií nedopadne až tak špatně. Přeji hezký zbytek víkendu.
Vložil: Viktor Janiš, 03.01.2007 15:03
Pamuk, Orhan
Vysvětlení je poměrně jednoduché: anglistů je jak psů, zato turkolog schopný překládat Pamuka patrně jen jeden, a ten je zahlcený překládáním "Jmenuji se červená" pro Argo. Překlad přes druhý jazyk zajisté není ideální, je to prostě jen východisko z nouze. (Penězi to není, literární překlad je honorován... stejně bědně bez ohledu na jazykovou oblast, jen tu nevyrostla nová generace překladatelů z turečtiny, protože po nich jaksi nebyla poptávka - poslední román z turečtiny byl přeložen před sedmadvaceti lety, pokud se nemýlím, a sice Kemalovi "Jeřábi se zlatými pery".)
Vložil: josef, 01.01.2007 17:18
Pamuk, Orhan
Jsem rád, že už vyšel i Pamukův Istanbul (v BB artu); poněkud mě ovšem překvapilo -- bohužel, ne v pozitivním smyslu --, že se do češtiny překládal přes angličtinu. Kdyby v českých zemích chyběla tradice uměleckého překladu přímo z turečtiny, budiž. Ach jo, překlad z angličtiny je patrně snadnější (=... levnější z hlediska vydavatelských nákladů?), tudíž i rychlejší ... ať je knížka co nejrychleji v prodeji! Jenomže překlady "z druhé ruky" bývají vzdálenější od originálu než překlady pořízené bezprostředně z výchozího jazyka ... Nebo to snad bude v budoucnosti běžná praxe?! Přeji všem autorům i čtenářům iLiteratury hodně štěstí v novém roce 2007!
Vložil: Petra Horáková, 04.11.2006 12:04
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
Zdravim všechny příznivce Turecka a tamních lidí. Chtěla bych si přečíst něco od Pamuka nebo od jiného autora píšícího turecky.Mohl by mi prosím někdo z Vás poradit, kde knihy získat, půjčit? Koukala jsem se do Městský knihovny v Praze, ale je to bída.PORAĎTE PROSÍM!!!
Vložil: Erik Lukavský, 13.10.2006 14:24
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
A aby toho nebylo dost, jeho román Nový život vyjde u nás ve Fra. Stejně jako v Argu přeložen z turečtiny. Teď bude mít najednou bohužel pro nás, ale bohudík pro vás, zájem každý nakladatel :-)
Vložil: josef, 22.08.2006 22:29
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
Děkuji za info!
Vložil: Viktor Janiš, 20.08.2006 23:05
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
Ale to víte, že mají. Bílá pevnost vyjde v Pasece, další tři autorovy knihy v Argu. BB Art vydá Pamukův Istanbul.
Vložil: josef, 20.08.2006 19:09
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
Ale mají vůbec vydavatelé zájem o tureckou literaturu...?
Vložil: schpina, 26.01.2006 17:50
Pamuk, Orhan: Beyaz kale
Nechce to někdo přeložit, třeba turkolog a autor tohoto článku..?
...