boeken : Nizozemsko, Belgie

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 14:
1

poděkování

Nizozemské království
Nizozemská sekce časopisu iLiteratura.cz
se v roce 2010 až 2016 těšila podpoře Velvyslanectví Nizozemského království,
ke kterému se v roce 2016 připojilo v rámci Nizozemsko-vlámské kulturní spolupráce i Zastoupení vlámské vlády.

Poslední komentáře

Vložil: Smrhová Marie, 06.01.2017 14:25
Münninghoff, Alexander: Pokračovatel rodu
Kniha mě uchvátila. Zatím jsem sice na jejím počátku. Zaujalo mě téma a spisovatelův styl. Oceňuji ji jako knihu, ve které se dozvídám i historické události té doby. Usedám k PC, abych se dozvěděla něco více. Fotografie na přebalu knihy je také skvělá. S pozdravem... Marie Smrhová
Vložil: Magda de Bruin, 20.04.2016 10:06
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
No, já vidím i stylistický rozdíl ve formulaci (doslovný překlad z niz.): "Podle Hitlera měl útok na Rusko přinést vojenské vítězství, jímž by se třetí říše udržela tisíc let." a útokem, který něco dobývá a obsazuje. V českém textu bych navíc asi místo Rusko použila Sovětský svaz (ledaže je to skrytá... parafráze Hitlerova výroku, protože ten nejspíš skutečně mluvil o Rusku). V té další větě se (v doslovném překladu) píše: "Platili za úhlavní nepřátele nacionálního socialismu." Ostatně věta o Heydrichovi v niz. zní: "27. května 1942 se Heydrich stal obětí atentátu ze strany českého odboje." Tomu se fakticky vzato podle mého názoru nedá nic vytknout - parašutisti s odbojem v každém případě úzce spolupracovali a stát se obětí podle mě neznamená nutně, že tentýž den zahynul. Chyba v datu se zřejmě vloudila až do angličtiny (a překladatel ji v češtině nedokázal uspokojivě opravit). Anglická verze vzniká zpravidla téměř souběžně s originálem a autoři (znalí angličtiny) si umějí ohlídat, aby byl překlad věrný (univerzitní nakladatelství navíc jistě disponuje lektory-rodilými mluvčími), takže na překladu takového textu přes angličtinu by samo o sobě nebylo nic špatného. Horší je, že na kostrbaté překlady si čeští čtenáři zvykají už od školních let.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.04.2016 00:26
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
To je dobrý postřeh, v angličtině jsou obě "Aktion" správně, v překladu nikoli. Osobně mi ale "útok dobyl" přijde jako přijatelná metonymie, snad i to obsazení, i když věcně je to dost nepřesné ("that the attack on Russia achieved a military conquest" / "moest de aanval op Rusland de militaire overwinning... brengen" - přece jen jsem dohledal i nizozemské znění, je jen dva intuitivní kliky z homepage: niod.nl ). Ovšem s těmi nepřáteli je to ještě horší: nesmyslný a nesouvislý překlad "Válka proti bolševikům a Židům neměla tedy být jiná než likvidační. Existovali tam nepřátelé nacionálního socialismu." se při dohledání originálu "A war against Bolsheviks and Jews could therefore be very little else than a war of annihilation. They were the sworn enemies of National Socialism" (původně: "Een oorlog tegen bolsjewieken en Joden kon daarom weinig anders zijn dan een vernietigingsoorlog. Ze golden als de doodsvijand van het nationaalsocialisme"; přinejmenším anglická verze, jakkoli rozsahem stručná, je poměrně květnatá, ale překlad to omezuje) nedá vysvětlit jinak než nepozorným a nepřemýšlejícím chybným čtením "There were".
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2016 11:39
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Máte pravdu, pane Vaňku, zjistila jsem, že podle současných pravidel by se skutečně název měl psát s velkými písmeny (a tomu se od teď podřídím, protože nemá smysl nizozemskou pravopisnou anarchii ještě stupňovat). Ostatně z úryvku na bux.cz se mi zdá, že jazykový cit středoškoláků překlad příliš netříbí... - jen v prvních řádcích ukázky: "vojenský útok proti Rusku dobyl a obsadil území" (území snad dobývá a obsazuje armáda?), "Existovali tam nepřátelé nacionálního socialismu" (otrocký překlad z angličtiny?). Později se uvádí název německé operace "Action Reinhard" (silně pochybuju, že by Němci pro názvy svých operací používali angličtinu). V textu cítím nizozemský telegrafický styl, jímž se podobné publikace pro přehlednost píší, ale pokud se ta (i lexikální) strohost originálu zachová v češtině, vyznívá to podle mého názoru mnohdy až primitivně.
Vložil: Magda de Bruin, 19.04.2016 10:23
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
NIOD to tak píše jen někde a v souladu s pravidly niz. pravopisu to není (je to možná úlitba nebo analogie s anglickou verzí, ale já nemám důvod se tomu podřizovat). Chyby v textu i překladu jsou skutečně zarážející - zvlášť u publikace určené speciálně pro středoškolské učitele jako podklad k výuce.... (Ale bohužel to není ojedinělý případ - komiksová podoba Deníku Anne Frankové, také přeložená z angličtiny, se přes všechny historické i jiné boty nabízí školám jako výukový materiál, přičemž Paseka na svých stránkách odkazuje na recenzi v periodiku Superrodina, ale kritickou recenzi na iLit. cudně zamlčuje.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.04.2016 02:19
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Když už je tu o mně řeč, jen bych ještě podotkl, že NIOD píše O, H a G velkým písmenem (předpokládám v souladu s pravidly nizozemského pravopisu; minuskule jsou jen v grafickém logu) a anglické znění příručky chvályhodně nabízí na niod.nl... (po nizozemském jsem nepátral), takže si každý může ověřit nedostatky překladu, jako "Consequently, we should consider a traitor every Hutu who: a. marries a Tutsi woman; b. befriends a Tutsi woman; c. employs a Tutsi woman as a secretary or concubine" z jediného citátu v recenzi. Další nalezneme v úryvku ukazky.bux.cz : Např. trapnou chybu Nizozemců "On 27 March 1942, Heydrich fell victim to an attack by the Czech resistance" se překlad pokouší opravit, ale polovičatým "Sedmadvacátého června 1942 se Heydrich stal obětí českých odbojářů": jak by měl vědět každý dobrý (nebo aspoň o válce píšící) Čech, atentát proběhl 27. KVĚTNA a Heydrich zemřel 4. června nad ránem. Mnohem více jiných ale zavléká, třeba "Chelmno and the Majdanek concentration camp, built alongside Polish Lublin, were also used as extermination camps after 1942, as was Auschwitz. Starting in May 1940, the former complex of barracks at Auschwitz was adapted for the imprisonment of Polish opponents of the Nazi regime" je přeloženo "Od května 1942 byl bývalý kasárenský komplex v Osvětimi uzpůsoben pro věznění polských protivníků nacistického režimu." (první věta chybí zcela).
Vložil: Magda de Bruin, 17.04.2016 16:40
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
Pro čtenáře nizozemské sekce boeken bych ráda doplnila, že v nizozemštině se publikace jmenuje De Holocaust en andere genociden, Een inleiding (nicméně český překlad vznikl zřejmě z anglické verze). Má tedy už v titulu upřesnění, že jde o úvod do příslušné problematiky. Ústav, který knihu v originále... vydal, vznikl sloučením dvou institucí a jeho nynější název zní: NIOD Instituut voor oorlogs-, holocaust- en genocidestudies (takže bez závorky).
Vložil: Magda de Bruin, 28.01.2016 13:24
Nizozemsky psaná literatura v roce 2015
Tyto odkazy jsem do článku nedávala, protože čtenáři znalí nizozemštiny jsou v menšině (a pokud je to zajímá, umějí si web Filteru i sloupek ve Volkskrantu najít sami). Buwaldův sloupek (takže Buwalda s "w") má v tištěné podobě titul a podtitul, jaký uvádím já - Ik ben Ivo Niehe niet je citát ze sloupku.... Za upozornění na překlep děkuji. Do každého čtenářského klubu Das Magazinu se může přihlásit 25 zájemců a text knihy (předpokládám v pdf?) dostanou pár týdnů před oficiálním vydáním - podrobnosti (v niz.) se dají najít zde: http://dasmag.nl/leesclub/.
Vložil: redakce, 28.01.2016 13:21
Nizozemsky psaná literatura v roce 2015
Redakce děkuje panu Vaňkovi za postřehy k prolinkování nizozemských textů i upozornění na překlep - opravili jsme.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2016 12:25
Nizozemsky psaná literatura v roce 2015
Zajímavý článek, díky za něj, i když škoda, že odkazy na polemiku ve Filteru http://www.tijdschrift-filter.nl/webfilter/actueel/2015/week-33/polemiek-vertalen-als-soundtrack-1.aspx a Buvaldův sloupek (pod odlišným titulem "Ik ben Ivo Niehe niet") http://www.volkskrant.nl/boeken/ik-ben-ivo-niehe-niet~a4144367/... si musí čtenáři dohledávat sami každý zvlášť; ani nemluvě o překlepu "Eshter". Ale nepochopil jsem, jak že fungují ty "čtenářské kluby, jejichž účastníci se s určitou knihou seznámí v tiskové verzi pár týdnů před oficiálním vydáním": jako že se můžou přihlásit zájemci - kolik: deset, padesát? - a dostanou obtahy?
Vložil: Kely, 08.01.2016 20:08
Lindelauf, Benny: Opak starostí
Dobrý den, mám otázku. O jaký umělecký směr se jedná ? Děkuji.
Vložil: Viktor Janiš, 21.12.2015 13:15
Překladatel? Kdo to je?
Martinovi: odkazoval jsem na původní debatu s Odeonem. Ten můj status je teď 20 hodin starý a lze ho najít na facebook.com (i s další debatou o problematice, takže to snad lidem k něčemu bude.)
Vložil: M Pokorny, 21.12.2015 13:00
Překladatel? Kdo to je?
Ale jen pro dopátrávací evidenci: Tvůj status je ze 17. prosince a přímý odkaz sem na ili neobsahuje; či se (v spleti replik) pletu?
Vložil: Viktor Janiš, 21.12.2015 00:13
Překladatel? Kdo to je?
Wasp: za to patrně můžu já. Na Facebooku jsem si rýpl do nakladatelství Odeon, že systematicky neuvádí na svých stránkách jména překladatelů, a pak jsem na to... téma napsal status opřený právě o argumentaci Magdy de Bruinové. A přece jen těch přátel a followerů na FB mám přes 1500. Smutné na tom je spíš to, že za ta léta se nic moc nezměnilo: Národní knihovna nás překladatele setrvale odmítá katalogizovat a celé Euromedii nestojíme za přeprogramování webu tak, aby v něm přibyla jedna pitomá kolonka. A když data nejsou od nakladatele, tak nejsou nikde jinde, Kosmasem počínaje.
Vložil: wasp, 20.12.2015 23:42
Překladatel? Kdo to je?
Hustý. Během dneška víc přístupů, než kdy měla Anne Frank: 20.12.2015 15:00 přístupů: 5.323 20.12.2015 20:00 přístupů: 5.841 20.12.2015 23:30 přístupů: 6.121 Fičák, co?
Vložil: wasp, 20.12.2015 20:14
Překladatel? Kdo to je?
Během pár hodin stovky přístupů. Nějaký skvělý příspěvek. Nebo se totálně odhodily skrupule?
Vložil: Magda de Bruin, 22.08.2015 10:54
Heuvel, Eric: Rodinné tajemství
Dodala bych k tomu jen, že nakl. Triáda chystá i další sešit s touto tematikou - Hledání, kde se právě čtenáři dozvědí víc o osudech Ester za druhé světové války (jak Ester prozrazuje v závěru Rodinného tajemství, za války se ukrývala, ale deportace a pobyt v koncentračních táborech se v Hledání líčí... na příbězích jiných postav). A snad ještě malá poznámka k "vzorné" spolupráci Japonců s Brity: v komiksu se říká, že někteří Japonci dodávali indonéským povstalcům zbraně (a taky ze scény, kdy auto vjede do povstalecké léčky, vyplývá dvojaký postoj Japonců).
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.08.2015 11:25
Al Galidi, Rodaan
Ano, pokud vezmeme jako nesporné východisko časové údaje o dospělém životě, jejich kombinace jednoznačně svědčí tomu, že 1971 jeho narození pouze postdatuje, možná o dost, a mladší být nemůže. Nicméně pokud by byl ročník 1969 a šest let vysoké školy zakončil 1992, začal by v sedmnácti; to mně už nepřijde... tak nepředstavitelné, jako kdyby mu na každé straně chyběly dva roky. (U prvního komentáře jsem počítal s osou 1971–92 a nějakým rychlým bakalářským studiem; neměl jsem ještě dohledáno, jak dlouho si ho prý protahoval.) Anglojazyčná Wikipedie tvrdí, že tehdejší Irák měl základní školy šestileté a střední rovněž, v součtu tedy obdobně jako Československo; přesný věk nástupu neuvádí, ale je jistě představitelné, že bystrý chlapec bez čísla v dokladech šel by do školy už v pěti letech nebo přeskočil ročník-dva.
Vložil: Magda de Bruin, 19.08.2015 13:45
Al Galidi, Rodaan
Ano, a já bych tady mohla ocitovat několik jiných zdrojů (z celostátních i provinčních novin, z webu města Zwolle atd.), kde se uvádí 8 let. O svých studiích na různých místech (i v rozhovorech na internetu) říká, že je "bouwkundig ingenieur" - nepovažovala jsem za nutné dohledávat, jestli je to pravda,... případně co přesně musel člověk v té době v Iráku vystudovat, aby takový titul získal. Ostatně - když už jsme v tom hnidopišení - šest let studií na "civiel ingenieur" plus šest let toulání po útěku z Iráku (že o azyl v Nizozemsku zažádal v roce 1998, je asi jeden z mála ověřitelných faktů) se mi do životopisu člověka narozeného řekněme mezi rokem 1969 a 1973 taky nevejde. Ano, autor si odporuje - jestliže jsem to neuvedla výslovně v jeho portrétu, prohlašuji to slavnostně tímto.
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.08.2015 21:07
Al Galidi, Rodaan
Není známo přesné datum narození, ale to je plus mínus rok, nejvýš dva; zas takový chaos ve školství a evidenci obyvatel BAAS neměl. Wikipedie odkazuje na rozhovor/článek z časopisu studentů groningenské univerzity z podzimu 2008 http://issuu.com/groningerstudentenbond/docs/ns37-1/12 : "Al Galidi heeft... zes jaar in het Irakese Arbil gestudeerd en mag zich sindsdien civiel ingenieur noemen. Hij geeft toe dat hij zijn studietijd bewust heeft gerekt, omdat hij het leger niet in wilde." a (po útěku z Iráku) "Vervolgens heeft hij zes jaar lang rondgezworven met vrienden". Třeba to nebyla ani tak fakulta jako SOŠ, případně s nějakou nástavbou? Ale jestliže o roce 1990 mluví sám jinde, tak se s tím holt nedá nic dělat, krom poukazu na to, jak si odporuje.
Vložil: Magda de Bruin, 17.08.2015 13:43
Al Galidi, Rodaan
Časové údaje (stejně jako jiné podrobnosti, třeba kde přesně těch šest let Al Galidi pobýval) jsou v jeho životopise velmi mlhavé, jak ostatně bývá u žadatelů o azyl častější (ne nadarmo ten azyl původně nezískal). V jiných zdrojích se uvádí, že od chvíle, kdy z Iráku uprchl, po žádost o azyl v Nizozemsku... uplynulo osm let. Já jsem se tady opírala o jeho vlastní ústní sdělení v jednom z rozhovorů na youtube, kde výslovně říká, že z Iráku uprchl v roce 1990. U člověka, jehož datum narození není známé, je myslím trochu bezpředmětné uvažovat, zda v roce 1990 už mohl být dostudovaný nebo nemohl. On to říká, ověřit se to nedá, spekulovat o tom můžeme, ale k čemu je to dobré? Skloňování durianu opravíme, děkuji za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.08.2015 02:23
Al Galidi, Rodaan
Internetové zdroje jsou skoupé, ale nizozemská Wikipedie tvrdí, že Al Galidi uprchl z Iráku šest let před příchodem do Nizozemska, což je pro "dokončení stavební fakulty" aspoň jen trochu věrohodnější než věk ca 19 let. — Mimochodem, proč "cenu Zlatého duriana" skloňovaného životně?
Vložil: Irena Černá, 10.03.2015 13:27
Koch, Herman: Večeře
Velmi pěkná a napínavá kniha
Vložil: Johanuska, 28.01.2015 21:24
Překladatel? Kdo to je?
Já stejně využívám jenom překladatelské agentury , kde se většinou na konkrétního překladatele neptám, takže mě je jedno, jestli se to zveřejňuje nebo ne :)
Vložil: jan lukavec, 16.11.2014 16:44
Glaser, Paul: Tanec s nepřítelem
Jak už z recenze vyplývá, autor není ke svým spoluobčanům nijak zvlášť vlídný. S velkou hořkostí líčí chování Nizozemců k navrátivším se Židům; tvrdí, že po válce byl tamní antisemitismus horší než před válkou, a stěžuje si také, že se zatím žádná nizozemská vláda neomluvila za postoj, který vedoucí... politici země po roce 1945 k Židům zaujali. Z tohoto hlediska může tedy působit (alespoň z hlediska nezasvěcence) překvapivě, že její překlad do češtiny (i do dalších jazyků) získal oficiální podporu Nizozemského literárního fondu a že do Prahy Glaser přijel jako host Sdružení pro nizozemskou a vlámskou kulturu NE-BE o. s. za finančního přispění Velvyslanectví Nizozemského království (pro úplnost dodejme, že na české straně se pak na prezentaci knihy podílel nakladatel a další instituce). Plyne z toho potenciální ponaučení, že jako „národní zájem“ někdo může vnímat i otevřenost k vlastním traumatům z minulosti a snahu se s nimi vypořádat. Za zmínku snad ještě stojí, že jako úvodní motto spisovatel uvádí legendu o labutím rytíři, který se šťastně ožení, ale svoji ženu varuje, že nesmí nikdy poznat jeho pravé jméno (a s ní jeho ptačí identitu). A stejně jako třeba u bájné Meluzíny, i v tomto případě je nakonec zákaz překročen a partnerka hrdiny způsobuje neštěstí. Metafora labutě a hlavně tajného jména pak prochází v různých obměnách celou knihou: tentokrát je to právě židovské jméno (a totožnost), které se hrdinka snaží neúspěšně skrývat. A stejně jako v oné legendě, i v tomto příběhu jsou to několikrát bývalí partneři hlavní postavy, kteří stojí za jejími potížemi, jež málem vedou k její smrti.
Vložil: Magda de Bruin, 18.08.2014 10:14
Stap, Sophie van der: Dívka s devíti parukami
Evě K.: Děkuji za uznání. Chtěla bych jen poznamenat, že jsem neměla v úmyslu odrazovat od čtení - myslím, že si má na knihu každý utvořit vlastní názor (i kdyby si ji místo kupování vypůjčil v knihovně). Co mi ale opravdu vadí, je klamavá reklama. To byl pro mě hlavní podnět k napsání recenze.
Vložil: Eva K., 17.08.2014 02:24
Stap, Sophie van der: Dívka s devíti parukami
Dobrý den, jsem ráda, že jsem si tuto recenzi přečetla. Nečtu příliš moc knih a často bývám ovlivněna hlavně recenzí. Ta první "recenze" (řekněme spíš poutač, přesnou terminologii jako lajk neznám) umístěná na stránkách kosmasu je velmi lichotivá a člověk by si knihu i objednal... to bych ale nesměla... objevit tu vaši :-) Díky. Bylo to zajímavé a poučné. Řekla bych, že mnohem víc než kniha samotná.
Vložil: Magda de Bruin, 11.08.2014 10:28
Stap, Sophie van der: Dívka s devíti parukami
Děkuji za zajímavé doplňky (zaujalo mě i to, že nadšená uživatelka se jmenuje stejně jako ten, kdo dělal korekturu textu - může to být náhodná shoda jmen, ale jinak jsem si vždycky myslela, že nikdo z týmu zapojeného do práce s textem se z etických důvodů ke knize na veřejnosti nemá vyjadřovat). Co... se týče českého vydání, jistě bych si ho pořídit mohla, ale využila jsem toho, že mám už léta doma originál (poslal mi ho nakladatel s vágním předpokladem, že budu titul nabízet č. nakladatelům, ale knihu jsem si přečetla až teď). Jak se mi recenze průběžně rozrůstala, přestala být otázka rozdílů mezi orig. a č. verzí klíčová, a tak jsem už nepovažovala za nutné verze porovnávat podrobně(a věnovat tomuto dílku ještě víc času). Vzhledem k tomu, jak velké rozdíly mezi vydáním z roku 2006 a přepracovanou verzí 2013 jsou, by mělo být podle mě v tiráži označeno, z čeho překlad vychází. Já bych tipovala (i když i to je ryzí spekulace), že agentura při pořizování anglické verze text rovnou nechala - v lepším případě se souhlasem autorky - upravit: to je určitě rychlejší, než spoléhat na to, co s tím nejprve v nizozemštině provede autorka (a profesionální mezinárodní agentura by se nejspíš s autorčinou angličtinou nespokojila).
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.08.2014 00:15
Stap, Sophie van der: Dívka s devíti parukami
Celé české vydání jsem měl k dispozici už před několika měsíci, přinejmenším k prostudování v knihkupectví; je škoda, že jej redakce iLiteratury nebyla schopna paní de Bruin Hüblové pro takto podrobnou recenzi zajistit, když je dostupné i jako ekniha (přičemž každý z prodejců tradičně poskytuje úvodní... úryvek v jiné délce, největší je na knihy.idnes.cz), anebo se obrátit s dotazy na Mladou frontu. K jejímu apelu tak ale mohu doplnit, že -- jak je k vidění i na books.google.cz/books?isbn=8020432353 -- v tiráži stojí "Původně vydalo nakladatelství Prometheus/Bert Bakker pod názvem MEISJE MET NEGEN PRUIKEN v Nizozemsku roku 2006. Z angličtiny přeložila Helena Hartlová (O tom, že v Kosmasu nikdy nelze předvídat, kolik chyb při zanášení knihy do své databáze udělají, se debatovalo už i zde.) Jazyková redakce Viola Somogyi. Korektura Jana Bílá. Odpovědná redaktorka Romana Jarolínová". Tamtéž si lze ověřit, že české vydání uzavírá "Post skriptum" (sic!) začínající "Dneska je mi devětadvacet" a končící "New York City, březen 2013", respektive že na příslušném místě obsahuje i zápis ze 17. února ve znění: Sedím na židli a v zrcadle pozoruji paní stojící za mnou. Cizí ruce se probírají tím, co mi zbylo z vlasů. Celé chumáče mi padají k nohám. Kupování paruky pro mě není nové, nikdy mě ale nenapadlo, že si budu paruku kupovat pro sebe. Vloni prošla stejným peklem máma kvůli rakovině prsu. Zůstaly mi jen nepříjemné vzpomínky na strašidelné hlavy manekýn, elektrické holicí strojky a naprosto neosobní prodavačky. Máma vždycky nosila vlasy vyčesané nahoru. Teď jsou krátké a tmavé, teprve jí začínají znovu dorůstat. [Následuje stránková pasáž o matce, padání vlasů a obchodu s parukami.] Vidím, jak prodavačka vyndává nějakou paruku z krabi­ce. Buď pozitivní, Sophie! „Každý den mi jich vypadá spousta,“ říkám té ženě a pročesávám si vlasy. Podívá se na mě v zrcadle. Přinesla jsem nějaké svoje fotky, aby viděla, jaký účes mám ráda. Jsou to ty, co fotil Martin (sic!) před třemi týdny, když jsem ještě měla hlavu plnou vlasů. Teď, když buňky mých vlasů (!!) prohrávají svůj boj s chemikáliemi, se té dívce na obrázcích podobám čím dál míň. Fotky leží na stole vedle katalogu paruk a vzorku blond vlasů s nádechem do žluta, který se právě objevil. Třeba něco takového? Ani vzdáleně. Ve všech těch účesech vypadám jako transka, a když mi prodavačka podá dlouhé tmavé háro, jasně před sebou vidím kytaristu z Guns N' Roses. Pro MTV to může fungovat, ale ne na mojí hlavě. Je to k posrání, hotová katastrofa. Konečně, pozornějším hledáním na webu autorčiny agentury zjistíme, že ve veletržní nabídce http://www.susannaleaassociates.com/SLALondon2012List.pdf už k "Material: finished copies" (nizozemského vydání) přibyl "manuscript in English" -- pořízený zjevně ani ne tak kvůli přímému prodeji na největší světový trh, kde mají opravdu dost podobných a lepších vlastních (i když nedávno přece jen zabral St Martin's Press), ale spíš kvůli usnadnění vývozu do zemiček s nedostatkem nederlandistických kapacit. Jestli agentura od začátku rozhodla produkt zásadně překonstruovat, rozšířit expozici a neskákat hned in medias res, ať pro americkou senzibilitu (což by mohlo vysvětlit i preventivní resekci mamocentrického lookismu), obecnou globální stravitelnost, anebo jestli si autorka jenom loni sama od sebe řekla, že když teď má ty spisovatelské zkušenosti, měla by svůj juvenilní debut revidovat (ale neprojevilo by se to i v následném nizozemském paperbacku s filmovou obálkou?), to si netroufám spekulovat.
Vložil: Magda de Bruin, 26.05.2014 21:49
Překladatel? Kdo to je?
Svět knihy před týdnem skončil a na webu i facebookovém profilu Obce překladatelů se najde podrobná zpráva o letošním Skřipci, ale seznam titulů přihlášených na Jungmannovu cenu nikde. OP informuje pouze o tom, že na veletrhu opět byla vitrína s nominovanými tituly, ale co v ní bylo, neuvádí. Kdo se... na veletrh nedostal, má smůlu. Před rokem se zdálo, že se postup OP aspoň v tomto bodě zlepší, ale bohužel jsme zase tam, kde jsme byli v říjnu 2012 (viz 2. odstavec mé tehdejší glosy).
Vložil: Dan, 12.03.2014 12:49
Koch, Herman: Večeře
Skvělé, jednoduše skvělé !! Zdravý cynismus a osvěžující nadhled vypravěče Paula se pozvolna ukazuje v poněkud jiném,opravdovějším světle - jako čisté sráčství. Kam až jsme schopni zajít ve své iluzi o "šťastné rodině" ? Kolik jsme schopni obětovat ze své vlastní integrity pro záchranu svého mikrokosmu... ? Mrazí, baví, všechno dohromady, svěžím stylem, jistě i zásluhou vynikajícího překladu.
Vložil: Zych Karol, 20.02.2014 12:55
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Le Ministere dela Culture a reconnu mon droit d´artiste apres lui avoir présenté trois livres que j´avais traduits et qu´il m´avait demandés. Ai-je le droit de demander en conséquence une pension retraite ?
Vložil: Marie, 02.01.2014 21:38
Kuijer, Guus: Všehokniha
Aneb příště Jakubovy "komentáře" raději ignorovat.
Vložil: Jakub, 02.01.2014 09:58
Kuijer, Guus: Všehokniha
Týjo, takový dva elaboráty na jednu poznámku. Dobrý, holky!
Vložil: Magda de Bruin, 30.12.2013 12:57
Kuijer, Guus: Všehokniha
Jakubovi (lupus): kdybychom se znali (jak by se mohlo zdát z vašeho familiérního označení), věděl byste, že "Majda" mi skutečně nikdo neříká. Byla bych proto ráda, kdybyste si to odpustil i vy. Jinak bych poznamenala, že také např. mé překlady W. F. Hermanse byly svého času v rubrice Kniha měsíce. Jsou... totiž autoři (a Kuijer k nim rozhodně patří), které prostě nelze opomíjet jen proto, že jsem je přeložila já (nebo některý jiný spolupracovník iLiteratury). Proto např. i pravidlo, že v Nejlepších knihách roku redaktoři iLit. nenominují vlastní překlady (uvádějí se zvlášť), mi z kalvinistického pohledu připadal jako "papežštější než papež". Jak se ale teď ukázalo, znají moji pražští kolegové své pappenheimské lépe než já...
Vložil: redakce, 29.12.2013 22:11
Kuijer, Guus: Všehokniha
Ironie není na místě. Výběru knihy měsíce se překladatelka Magda de Bruin neúčastnila, na svou "spoluúčast" na knize samotné nás naopak ještě upozorňovala. V tomto případě jsme se rozhodli nebrat v úvahu to, že překladatelka s naším projektem spolupracuje: knihu jako takovou to přece nediskvalifikuje.... Knihou měsíce je dílo jako takové, pro vánoční období se nám zdálo vhodné, recenze nebyla psaná na zakázku, hodnocení recenzentky je výmluvné...
Vložil: Jakub, 29.12.2013 20:10
Kuijer, Guus: Všehokniha
To je ale překvapení (ironie: není), že je knihou měsíce, právě překlad Majdy, co?
Vložil: Ondřej Zajíc, 24.11.2013 12:03
Koch, Herman: Večeře
Tato kniha mě velice oslovila, nelituji hodin strávených s ní.
Vložil: RiP, 06.06.2013 17:42
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Milý pane Alexo, díky vřelé; kéž, kéž bych měl víc času se těmihle věcmi zabývat, jenže nemám, překládám komiksy :-) Možná v penzi :-)Každopádně máme na sebe via iliteratura maily, takže klidně pište, můžeme to probrat, pokud Vás zajímá něco konkrétního.
Vložil: RiP, 06.06.2013 17:39
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Jistě, já to chápu, jenže jsem se do téhle problematiky poslední dobou poněkud zájmově i citově angažoval - a to se pak člověk do režimu "lvice bránící lvíčata" přepne raz dva :-) Mám jednoduše dojem, že musím v intelektuálních kruzích dělat komiksového věrozvěsta. Pokud jsem tím přesunul těžiště debaty... od toho, co je na vašem článku podstatné, někam krapet jinam, mrzí mě to.
Vložil: Michael Alexa, 03.06.2013 10:30
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Milý pane Podaný, moc rád čtu vaše překlady, polemiky a rozhovory s vámi, už proto, že komiksům rozumím jako koza petrželi. Rád bych se zeptal - nenapsal jste (či nenapsal byste) o překladu komiksu nějaký článek, abychom si my neopeření udělali obrázek? V Brně na MU před časem vznikla diplomka o překladu... komiksu plná zajímavých dílčích poznámek, ale srovnání s jinými literárními druhy či žánry mi chybí... Je to hrozně komplikovaná věc - už co se jednotky týče (kdo se víc nadřel - překladatel stovky románů či stovky komiksů?). V rozhovoru na rádiu Wave zmiňujete "návaznost na obraz" (pěkný příklad s velbloudem-pohárem), která zasahuje do rozhodnutí překladatele (neposkytuje ale nakonec tak jednoznačné zadání, že je překladové řešní nabíledni?) a slovní hříčky (Deaf sentence - Nejtišší trest); dobrá práce, jak typická je ale právě pro komiks? Pro překladatele poezie je denním chlebem... Já jsem totiž hrozně zvědavý! Je jasné, že v rozhovoru máte jen omezený prostor - proto se ptám tady. Moc rád bych se od vás dozvěděl něco o této zajímavé problematice, jež mi je španělskou vesnicí. Byť by to byly jen další krásné případy z praxe :-) Srdečně a s úctou Michael Alexa
Vložil: Magda de Bruin, 31.05.2013 20:50
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Ale počkat, já nemluvím o překladatelské obtížnosti. Stačí si porovnat Deník a jeho komiksovou podobu, aby bylo jasné, že v jazyce je značný rozdíl (má to i logiku - v komiksu jsou i obrázky, takže jazyk ani nemusí být tak rozvinutý jako v klasické knize). Navíc komiks přebírá z Deníku jen některé epizody,... část linií příběhu zůstává jen lehce načrtnutá, chybějí Anniny úvahové pasáže, kterými je Deník pro čtenáře jejího věku právě přitažlivý apod. Podle mě je taky určitě rozdíl mezi původním komiksem a komiksovým zpracováním literární předlohy. Když jdu na film natočený podle románu, taky neočekávám, že se dialogy vyrovnají literární úrovni předlohy (ostatně i filmová a divadelní zpracování Deníku jsou většinou dost hrozná). Proto jsem chtěla být k jazykové úrovni komiksu shovívavější. Pokud budu klást na oba žánry stejné jazykové nároky, vyjde z toho tento komiks ještě mnohem hůř.
Vložil: RiP, 31.05.2013 13:49
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Též vřele děkuji za zajímavý rozbor! Pasáž, kde "na komiks klademe nižší jazykové nároky než na knihu" mi trošinku zavání literátským paternalismem a ne úplnou obeznámeností s převratným vývojem v komiksovém médiu v posledních dekádách (včetně vývoje k mnohem větší umělecké náročnosti), ale vcelku... chápu, co se tím myslí (něco jako "V komiksu většinou nebývají labyrintní desetiřádková souvětí"). Každopádně tak, jak je to formulováno teď, to poněkud koliduje s mou zkušeností posledních let: přeložil jsem tááákovýhle štos komiksů a můžu zodpovědně říct, že ty nejtěžší snadno svou obtížností na překlad překonávaly některé kousky z byť i vysoko hodnocené beletrie. Takže by asi nakonec nejpraktičtější a nejpřínosnější bylo to obrátit naruby a přeformulovat takhle: "Je nejvyšší čas, aby si i přední a kvalitní nakladatelské domy uvědomily, že špičkám komiksu je třeba věnovat úplně stejně obsedantní redakční péči jako umělecké beletrii."
Vložil: Magda de Bruin, 29.05.2013 10:36
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
K použití nepravých vztažných vět jsem se opírala o článek Františka Fröhlicha "Tak, jak byly původně zamýšleny (o překladatelských chybách)" ve Tvaru 2008/11, s.8-9. Doporučuju ten článek i na překl. dílnách, při mentorátech atd., protože... je tam tahle problematika vysvětlená na příkladech z překladů z angl. a dalších germánských jazyků, a navíc je z praktických důvodů šikovné, že pan Fröhlich se k určitým chybám staví jednoznačně (tzn. že je prostě označuje za chyby a basta). To je pro překladatele podle mého názoru užitečnější než formulace v mluvnicích, kde se zachycuje vývoj jazyka, takže jsou - přesně, jak píšete - "mírnější". Myslím, že i název článku tu mluví za vše: určité věty čteme automaticky tak, "jak byly původně zamýšleny", ale stylisticky vytříbený text by se od takového automatismu měl umět odpoutat a dívat se na to, co ty věty říkají ve skutečnosti. Protože i pro čtenáře, i když si to možná ani neuvědomuje, je příjemnější číst text bez takovýchhle stylistických neobratností a dvojznačností. To se týká i té věty s "mrtvými" - já v ní ostatně navíc cítím vliv angličtiny, protože v č. se podle mě o blízkém člověku (tedy pokud zrovna nezjišťujeme u bezvládně ležícího člověka, jestli ještě žije) tak snadno neřekne "je mrtvý", ale "zemřel", "zahynul" apod. (Taky v učebnicích češtiny pro cizince bývají věty typu: "Babička je mrtvá.",kde by Čech asi řekl "už umřela/už nežije" apod.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.05.2013 01:36
Jacobson, Sid; Colón, Ernie: Anne Franková, komiksový životopis
Pěkný rozbor, díky. Ale některé detaily mi nejsou jasné: co přesně znamená to "se" ve "spojení, na něž se dnešní tolerance k nepravým vztažným větám nevztahuje a považují se nadále jednoznačně za stylistickou chybu"? V Mluvnici češtiny (1987) jsem pokračovací věty nenašel, jen mírné "Nejzřetelnější... je povaha těchto vztažných vět tehdy, vyjadřují-li děj zřetelně ne­současný s dějem nadřazené věty: Z druhé strany přiběhl pes, který se dal do štěkání. Koupili televizor, který mu darovali k narozeninám. Takové to věty nebývají často stylisticky vhodné." O dvacet let mladší rozbor http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7967 vyznívá rovněž smířlivě. Nebo „jsou mrtví – ne mrtví, zavraždění“ mi přijde jako zcela přijatelné a přirozené vyjádření, samozřejmě ne ve smyslu "vlastně nejsou doopravdy mrtví", nýbrž "mrtví není vhodné slovo, neboť je příliš obecné".
Vložil: lamik, 11.05.2013 23:22
Abdolah, Kader: Dům u mešity
úžasný román!
Vložil: Magda de Bruin, 08.01.2013 14:06
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
Z názvu článku vyplývá, že je to přehled nejžádanějších titulů v NL knihovnách, na závěr uvádím, kteří překladatelé údaje poskytli. Jev sám, že autoři získávají za výpůjčky v knihovnách určitou sumu, je i u nás známý. Letošní přehled se pohybuje v rozmezí 896-1 výpůjček (ale opakuji, že je to odhad... založený na namátkovém zjišťování ve vybraných knihovnách). Překladatelé zjišťují údaje na webu nadace LIRA, což letos nebylo snadné, protože od okamžiku, kdy se tam údaje objevily, bylo velmi obtížné se na stránky dostat. Překladatele zajímá počet výpůjček a suma, kterou za to dostane. Jaké procento tvoří vzorek knihoven, pro něj není relevantní. Je možné, že se to na stránkách LIRA dá najít. Pokud by podobné údaje byly k dispozici i z jiných zemí, mělo by jistě smysl je porovnávat (a zabývat se tím pádem i podrobně způsobem, na čem jsou údaje v jednotlivých zemích založené). Dokud tyhle seznamy ovšem sestavuju pouze já, mají účel, který jsem uvedla: t.j. přibližnou informaci o sortimentu a o čtenářské popularitě (z toho hlediska je např. zajímavé porovnat přehledy za uplynulé roky, rychlý vzestup autorů jako Karel Čapek nebo letos Jiří Weil). Pro zjištění zájmu o č. lit. v NL ovšem tyto údaje nejsou dostačující. K tomu patří i počet překladů, reakce v médiích, počet dotisků, účast č. autorů na různých literárních festivalech a ohlas u návštěvníků apod. O tom všem se snažím na iLit. pravidelně informovat (a věřím, že to oceňujete).
Vložil: Marie, 08.01.2013 13:07
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
Ach jo, pan Vaněk má zase rejpavou:-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.01.2013 12:07
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
Ach tak; zkusil jsem prve seznam za 2006 a 2011, kde žádné komentáře nebyly (jsou u seznamu za 2007 a v menší míře za 2010). Ceterum autem censeo, že takovéto články by měly základní informace o původu dat obsahovat přímo, jakkoli se bude co rok opakovat, a nenechávat čtenáře, aby si je domýšleli a... dohledávali. A zrovna tak by mě zajímalo, alespoň jaká řádově ta čísla jsou, respektive jaké procento tvoří vzorek knihoven (nebo je už dostáváte přepočtená na celkový objem?), abych si šlo udělat kvantitativní představu, jak velký zájem o českou v literaturu v Nizozemsku je: jsou to stovky výpůjček, tisíce...?
Vložil: Magda de Bruin, 08.01.2013 00:46
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
Jak je vidět ze seznamu souvisejících článků, objevuje se tenhle přehled na iLit. už od roku 2006 a v diskusi se za tu dobu už párkrát probíralo, co je to za údaje a jak je příslušní překladatelé získávají. Ještě podrobněji je to popsáno v článku Kolektivní... správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku (a i na ten článek jste tehdy v diskusi reagoval). Ano, dělené pořadí znamená, že všechny ty tituly mají stejný počet výpůjček. Protože seznam primárně sestavuju v nizozemštině pro adresáty, kteří ode mě každé dva měsíce dostávají č.-niz. lit. novinky (takže potenciální čtenáři těchto knih), jde mi hlavně o to, aby se jednou za rok připomnělo co největší množství titulů, které sice už většinou nejsou k dostání, ale v knihovnách k dispozici jsou. Česká verze má za účel informovat o tom, jaký sortiment českých titulů zhruba v niz. překladu existuje (a samozřejmě i o tom, které tituly jsou žádané). Po sestavení pořadí ovšem čísla z přehledu vymazávám, protože (jak se dočtete v mém článku o kolektivní správě) nejde o přesný počet výpůjček, ale o odhad založený na namátkovém zjišťování ve vybraných knihovnách.
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.01.2013 20:20
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2012
V příspěvku mi zásadně chybí informace, o jaké údaje jde, jak byly zpracovány a jestli ta hojnost dělených pořadí na konci seznamu znamená, že tam už nastává "long tail" ve smyslu, že každý titul na 59.-66. místě byl za rok vypůjčen (např.) přesně jednou, na 53.-58. dvakrát atd.
Vložil: Magda de Bruin, 09.10.2012 19:29
Překladatel? Kdo to je?
Panu Grulichovi: holandští překladatelé používají pro zakázky, které dělají hlavně z existenčních důvodů, termín „překládat s odvrácenou hlavou“ (což ostatně většinou neznamená, že by překladatel takovou práci odbyl – stavovská čest to nedovolí). A jinak: jsou knihy čtenářsky zajímavé, a jsou knihy... zajímavé překladatelsky. Ne vždycky se to překrývá. Takže ne všechny knihy, které jsem s požitkem přeložila, bych si vytáhla z knihovny jako čtenářka (a naopak: kniha, která se mi líbí jako čtenáři, může být na překládání strašná nuda). Na tenhle rozdíl se ale skoro nikdy nedbá – třeba i zmíněná Jungmannova cena se primárně řídí literární kvalitou předlohy (a taky např. rozsahem díla – z proslovů předsedů poroty na webu OP vyplývá, že příliš útlé knížky, i kdyby to byly překladatelské skvosty, šanci na ocenění nemají). Ale to jen tak bokem. Díky aktivnímu Niz. lit. fondu NLF vychází iniciativa v posledních letech od nakladatelů - už skoro ani nepamatuju, kdy jsem naposled obesílala nakladatele s nějakým titulem podle vlastního výběru (to bych ale měla zaklepat na dřevo). Překládání přes třetí jazyk je přípustné jedině tehdy, když je např. anglický překlad autorizovaný a když v určité zemi není dost dobrých překladatelů z originálního jazyka. Ve své sekci uvádím, když se překládá z jiného jazyka než z originálu (viz Huizinga: Podzim středověku - přes němčinu), i když nebývá snadné to zjistit (natož najít jméno "mezipřekladatele" – zvlášť pokud kniha vyšla víckrát a není jasné, z kterého vydání se do češtiny překládalo). Přiznávám, že se po jméně v takových případech ani až tak usilovně nepídím, protože mi z principu vadí, když se nizozemská kniha nepřekládá z nizozemštiny.
Vložil: Anna, 09.10.2012 17:48
Překladatel? Kdo to je?
Panu Grulichovi: samozřejmě by se mi nejvíc líbilo překládat to, co považuji za kvalitní literaturu, ale občas se člověk musí něčím živit. Udat v nakladatelstvích některé autory je velmi těžké a je to běh na dlouhou trať, zejména nejde-li o beletrii, ale třeba eseje. Takže než se mi podaří nějakého... nakladatele přemluvit k vydání díla, o němž jsem přesvědčena, že bude sice přínosem pro naši kulturu, ale nikdo na tom nezbohatne, překládám i knihy, které za tzv. "hoch" literaturu nepovažuji, ale nepříčí se mi z nějakých morálních či jiných důvodů. Jako překladatelce mi i takový překlad může hodně poskytnout, minimálně nevyjdu ze cviku. Takže bych snad nemluvila o braku (ostatně jeho definice asi také není jednoznačná), ale překladu zábavné literatury se nebráním. Rozhodně ji však neupřednostňuji.
Vložil: Tomáš Grulich, 09.10.2012 15:16
Překladatel? Kdo to je?
Díky za zajímavý článek, jako čtenář si práce překladatelů velmi vážím a při výběru knihy pro mě důležití jsou, naposledy jsem si skutečně vychutnal překlad románu Poslepu od Kateřiny Vinšové - a poté si vyhledával, které další knihy tato překladatelka přeložila. Mám ale i další oblíbené překladatelky... a překladatele, které vnímám současně i jako jakousi záruku za kvalitu díla, u nákupu takových knih pak neváhám. Dovoluji si mít na Vás jako překladatele v této souvislosti dotaz: přeložili byste cokoli, nebo se snažíte, aby se Vaše jméno neobjevilo u nějakého braku? A jak se stavíte k překladům překladu? Zde se obvykle vůbec jméno „mezipřekladatele“ neobjevuje, a to ani v recenzi na literatuře (http://iliteratura.cz/Clanek/23375/pamuk-orhan-istanbul-vzpominky-na-mesto).
Vložil: Magda de Bruin, 08.10.2012 10:03
Překladatel? Kdo to je?
Ještě bych k tomu dodala, že pokud jde v NK skutečně o mezinárodně platná pravidla, měl by se toho ujmout CEATL (jehož členem Obec překladatelů je) - tam už skutečně protesty jednotlivců nic nezmůžou.
Vložil: Magda de Bruin, 08.10.2012 09:54
Překladatel? Kdo to je?
Musím přiznat, že to mi ušlo. Ovšem internetoví knihkupci se podle vlastních slov řídí buď informacemi od nakladatelů, nebo od Kosmasu (na to se aspoň někteří vymlouvali). Kosmas i nakladatelé mě ujistili, že oni jméno překladatele v údajích k titulu uvádějí. Takže pokud se bavíme o informacích pro... široké vrstvy čtenářů v komerční sféře, údaje v NK tam zřejmě nehrají roli.
Vložil: Viktor Janiš, 07.10.2012 23:47
Překladatel? Kdo to je?
Cvičné vyhledávání v NKP odhalilo 29 mých titulů (z více než 80), ovšem u Magdy našlo jen jednu jedinou knížku od Moorové, což je vážně škandál.
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.10.2012 23:04
Překladatel? Kdo to je?
Anna má naprostou pravdu. Když jsem si (pravda, je to už osm let) v Národní knihovně stěžoval, že v jejich katalogu nejde vyhledat podle překladatelů ani ty záznamy, ve kterých jsou (beztak chaoticky) uvedeni, odpověděli mi z oddělení jmenného popisu (dnes se to patrně jmenuje oddělení jmenného zpracování)... tohle: Dobry den, pripominka ohledne prekladatele patri do me pusobnosti a mohu k tomu rict tolik, ze prekladatele jsou uvadeni jako vedlejsi zahlavi (tj. jsou zapsani do rejstriku) podle platnych katalogizacnich pravidel v techto pripadech: - jde-li o preklad poesie - preklad je vyznamny sam o sobe (v originale mezinarodnich pravidel: the translation is important in its own right) - dilo bylo prelozeno do tehoz jazyka vice nez jednou - vyplyva-li z publikace, ze prekladatel je autorem - hlavni zahlavi muze byt pro uzivatele obtizne vyhledatelne (napr. u orientalnich a stredovekych del). Prekladatel se tedy pro rejstrik uvadi pouze v techto pripadech, v ceske praxi obcas uvadime i vice, ale Vami uvadena publikace opravdu do zadne kategorie nespada. Pravidla katalogizace jsou mezinarodne platna a jejich dodrzovani je v dobe pocitacovych bazi a siti pro nas zavazne. Taková fachidiocie je mimořádná i na poměry českých úředníků. (Čili, Viktore, i kdyby se překladatelé a nakladatelé pokusili dělat práci katalogizátorů za ně, stejně by to nebylo k ničemu.)
Vložil: Magda de Bruin, 07.10.2012 15:50
Překladatel? Kdo to je?
Inventarizace problémů je první krok, pak následuje druhý: náprava. Je vidět, že tenhle stav vadí mnoha lidem (i podle reakcí, které jsem dostala soukromě). Mně se jak u nakladatelů, tak (částečně) u knihkupců podařilo dosáhnout změny. Čím víc lidí se bude ozývat, tím dřív se z šestého bodu hexalogu... stane samozřejmé pravidlo.
Vložil: Jitka Jindřišková, 07.10.2012 14:02
Překladatel? Kdo to je?
Dalo by se ještě pochopit, že jméno překladatele neuvádějí knihkupectví, ale to, že ho mnohdy neuvádějí vlastní nakladatelé na svých oficiálních stránkách, je pro mě naprosto nepochopitelné.
Vložil: Magda de Bruin, 06.10.2012 10:54
Překladatel? Kdo to je?
Ještě jednou k té osvětě kolem překládání: v amsterodamské Centrální knihovně OBA uspořádali 30. září (na sv. Jeronýma, patrona překladatelů) čtyřhodinovou ukázku překládání. Konalo se to v (obrovské) vstupní hale s projekcí na velkou obrazovku, překládalo se z angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny... nebo italštiny, próza i poezie, návštěvníci (vstup volný) se procesu překládání mohli účastnit, aby si překládání vyzkoušeli na vlastní kůži. Texty se také zadávaly k překladu do Googlu a společně se pak debatovalo o výsledku. Obecenstvo to zřejmě opravdu prožívalo, protože podle zprávy na facebooku dokonce jedna paní uraženě odešla, když překladatel její návrh nepřijal…
Vložil: Magda de Bruin, 05.10.2012 09:42
Překladatel? Kdo to je?
Neoluxor jsem označila za "čestnou výjimku" proto, že uvádí překladatele hned vedle autora, kdežto na Kosmasu (i těch vzácných jiných webech, kde se překladatel uvádí), se většinou musí sjet nebo prokliknout na podrobnější údaje. Jinak na několika webech moje jméno na mou žádost doplnili (když jsem... jim poslala odkazy na všechny svoje překlady, které kdo z nich nabízí), takže to je možnost i pro jiné překladatele. Je to sice pracné, ale jde o to se ozývat a přispět tak postupně ke strukturální změně v přístupu. (A to platí i pro situaci v jiných zemích - ne nadarmo sestavil CEATL ten hexalog.) Ovšem uvádění jména je jen jeden ze symptomů určitého nepříznivého stavu, jak snad vyplývá i z mého textu. Např. v rámci té niz. Europese Literatuurprijs z iniciativy překladatelů vznikla myšlenka (podpořená fondem NLF), aby překladatelé-finalisté uspořádali turné po různých nizozemských knihkupectvích. Kdo z překladatelů chce (ne každý vystupuje rád veřejně), má příležitost vyprávět čtenářům z okruhu zákazníků knihkupectví o práci na nominovaném překladu. Jsou tři účinkující za večer a každý překladatel to vystoupení pojímá po svém, takže překládání se osvětluje z různých aspektů. Pro obecenstvo (i když se skládá z náruživých čtenářů, takže by se řeklo, že o roli překladatele mají určitou představu) to bývá úplný objev.
Vložil: Jenda, 05.10.2012 00:05
Překladatel? Kdo to je?
Čestnou výjimku? Kosmas překladatele uvádí taky. Ne hned vedle nebo pod autorem, ale až v detailech knihy, ale uvádí. I vyhledávat se podle něj dá. Například paní de Bruin Hüblové najde 14 knih. Neoluxor sice našel 2207 záznamů ... uvšem prakticky všechny jsou poněkud ... mimo. A v rozšířeném vyhledávání... je na překladatele zvláštní políčko pokud chcete mít jistotu, že to jméno nebylo nalezeno jinde. Na neoluxoru jsem žádné rozšířené hledání nenašel.
Vložil: Viktor Janiš, 04.10.2012 23:39
Překladatel? Kdo to je?
Skvělý článek, Magdo, samotného mě ta praxe internetových knihkupectví hněte, protože si knížky vybírám i podle překladatelů. Anně: pokud vím, jsou katalogizátoři povinni uvést jméno překladatele, pokud je na titulním listu. Nestačí tedy po nakladatelích chtít, aby nás na titulním listu uváděli?
Vložil: Anna, 04.10.2012 22:56
Překladatel? Kdo to je?
Ja nevím, čemu se zde divime. Dovoluji si upozornit, že překladatel není uváděn ani do vyhledavaciho pole elektronického katalogizačniho lístku Národni knihovny. Katalogizačni pravidla to prý neumožňují... Takový argument bych chápala v době, kdy se katalogizovalo ručně na papírové kartičky, ale v době... elektronických katalogů? Katalogizace se řídi (dosud) angloamerickými katalogizacnimi pravidly, tak nevím, jak si váží svých překladatelů anglo-americký svět. Ovšem na druhé straně, když nějaký katalogizátor ve vyhledavacim poli překladatele iniciativně uvede, tak se toto pole ponechá, takže je tato praxe stejně nesystematická a odkázaná na blahovůli katalogizátora a výmluva na pravidla neobstojí. A při hledání překladů jednoho překladatele je vyhledávání značně stíženo. Jako knihovnici a překladatelce zároveň mi tato praxe velmi vadí, ale jsem vždy ukřičena: pravidla to nepřipouštějí... Kde je služba čtenáři? Kde je zásada, že překladatel by měl být vždycky uvaden spolu s přeloženým dílem? I katalogizační praxe NK svým způsobem svědčí o tom, jakou prestiž překladatel beletrie obecně má. Ve vyhledávacíh polích je totiž jinak uveden kdekdo: typograf, ilustrátor (byť by do knihy přispěl jen několika čarami), auto vazby, autor předmluvy, doslovu apod. Nemluvim už ani o tom, jak je stížena rešerse při vyhledávání děl nějakého autora, který zároveň překládá. Zejména u naučné literatury je takových autorů a překladatelů v jedné osobě dost. Souvislosti jsou daleko širší, než by se na první pohled mohlo zdát. Jako překladatelka mohu být nakonec ráda, že jsem se zatím nedočkala dotazu, který vyslovili v jednom (zaniklém a znovu obnoveném periodiku), kde uveřejnili moji reportáž z Baskicka: "Chcete honorář, nebo Vám stačí, že budete uvedena jako autorka u článku?"
Vložil: Magda de Bruin, 04.10.2012 20:12
Překladatel? Kdo to je?
To jistě není, ani to není potřeba. Jméno překladatele v těch knihách je. Jde o to, že na webu najdete ve většině internetových knihkupectví o knize kdeco, včetně váhy v gramech a rozměrů v milimetrech, ovšem jméno překladatele ne. Čestnou výjimku tvoří Neoluxor, kde se uvádí jméno překladatele hned... vedle jména autora.
Vložil: Mikuláš, 04.10.2012 18:53
Překladatel? Kdo to je?
Nevím, jestli je zrovna prodavač ta správná osoba, aby do knih vepisovala jméno překladatele:))
Vložil: Magda de Bruin, 18.06.2012 09:57
Moor, Margriet de
Koncem roku by měl vyjít v nakl. Pistorius&Olšanská Virtuos, další z knih de Moorové, kde hraje hudba důležitou roli.
Vložil: Alice, 15.06.2012 19:57
Moor, Margriet de
Z českých překladů mě nejvíce zaujala Kreutzerova sonáta, krásně napsaný příběh doplněný symbolikou hudby...
Vložil: Magda de Bruin, 20.05.2012 23:11
City2Cities 2012
ad anonym: Nevím přesně, k čemu se otázka vztahuje, ale přestože festival hostí dvě města, ve skutečnosti se na ně neomezuje - jak jinak si vysvětlit, že v brožuře průvodních textů figuruje například Cervantes (který, pokud vím, s Barcelonou nemá nic společného).
Vložil: anonym, 08.05.2012 09:04
City2Cities 2012
Pro ČESKOU literaturu nebo pro PRAŽSKOU literaturu?
Vložil: Tomáš Matras, 28.03.2012 13:07
Překladatelské fórum 2010
"vom Fach sein"......(jenže v té němčině to je snadná pomoc)
Vložil: Filip Mach, 27.03.2012 21:30
Překladatelské fórum 2010
jak by se dalo přeložit 'být od fochu'
Vložil: Pavel Englicky, 17.02.2012 09:34
Brusselmans, Herman: Bývalý bubeník
Vážený pane Širůčku, vaše recenze perfektně popisuje styl a obsah mého překladu. Budu se snažit uvedených chyb vyvarovat. Děkuji za upozornění.
Vložil: Magda de Bruin, 07.10.2011 16:31
Harmsel Havlíková, Veronika ter (ed.): Holandská čítanka
Kniha se jmenuje Bludný bruslař, bližší údaje viz např. zde na iLiteratuře. Pokud vím, je ještě k dostání např. v Paláci Luxor na Václavském nám. v Praze (v oddělení mýtů a pověstí). Jsem ráda, že se o... knihu po letech zajímáte - byla radost ji sestavovat i překládat a je krásně vypravená výtvarně.
Vložil: Tamara Johánková, 07.10.2011 12:30
Harmsel Havlíková, Veronika ter (ed.): Holandská čítanka
Dobrý den,již dlouho hledám název knihy anebo jméno nizozemského autora povídek asi tak z 19.století,byla zde povídka o bruslaři,který nedohonil svůj stín,také o vesnickém lékaři z prostředí poldrů...Zapůjčila jsem knihu někomu a někdy dávno a velice ráda bych si ji znovu přečetla anebo koupila. Je... někde šance jak objevit tento titul?Děkuji,Johánková
Vložil: Magda de Bruin, 02.07.2011 09:57
Verhulst, Dimitri: Úprdelný dny na úprdelný planetě
K tomu výběru titulů z vlámské literatury v českém překladu bych chtěla poznamenat, že nakladatelé se obvykle neřídí nějakým širším hlediskem, tedy snahou o představení reprezentativního celku z méně známé literatury, ale prostě tím, zda je určitý titul jako takový něčím zajímavý, zda se dá očekávat,... že české čtenáře upoutá. Za odvahu, jaká je k tomu potřeba, si zaslouží uznání. Nároky na úplnější, reprezentativnější přehled lze klást snad jedině na edici věnovanou určité literatuře. Vlámská edice (ani edice věnovaná nizozemsky psané literatuře obecně) u nás ale neexistuje. Je na českých nederlandistech, aby (např. na iLit.) na zajímavé vlámské autory upozorňovali, psali o novinkách atd. a doplňovali tak snahy Vlámského literárního fondu. Určitý háček je ale i v tom, že k překladu vlámských autorů, kteří skutečně čerpají z vlámské podoby nizozemštiny, by měl mít překladatel také opravdu vlámské zázemí nebo aspoň překlad s nějakým Vlámem konzultovat (jinak je to asi jako když bohemista překládá slovenskou literaturu – rámcově to snad odpovídá, ale chybí tomu šťáva). A není na škodu, když překladatel ovládá i francouzštinu, protože ta do hovorové vlámštiny hojně prosakuje (snad by se pak už v českém překladu neobjevovalo např. slovo „kaučuk“ místo „guma“). Pokud vím, takový specialista na vlámskou literaturu zatím mezi českými překladateli není.
Vložil: Magda de Bruin, 08.06.2011 21:25
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Při psaní jsem se opírala ryze o webové stránky nadace LIRA (stejně jako Dilia je členem mezinárodní organizace CISAC). Dal by se podobný text sestavit o fungování agentury Dilia? Pokud se některé z těchto informací na jejím webu nenajdou, vědí teď ti, kterých se to týká, na co se své agentury zeptat.... Nejsme odborníci na autorské právo ani znalci českých zákonů - těžko od nás očekávat, že tady a teď všem vysvětlíme, jak se věci mají. Svou roli vidíme spíš v úsloví "chytrému napověz...".
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.06.2011 16:36
Kolektivní správa autorských práv spisovatelů a překladatelů v Nizozemsku
Nic proti dalšímu nizozemskému okénku paní de Bruin Hüblové, ale při čtení úvodu (přiznám se, že naspisu jsem velkou pozornost nevěnoval) jsem spíše doufal, že když -jš- o záležitosti něco ví, podělí se o to se čtenáři, aby konečně nebyli odkázáni jen na opravdu konfúzní a podstatné informace postrádající... deklarace zainteresovaných stran ve při.
Vložil: Magda de Bruin, 21.03.2011 09:40
Hermans, Willem Frederik: Už nikdy spánek
Tak to jsem ráda, že se vám Hermansovy romány tak líbí. Považuju za čest, že jsem Hermanse mohla uvést u nás, a překládala jsem ho s velkým potěšením - zejména Už nikdy spánek je moje oblíbená kniha. Konkrétní plány na další titul momentálně nejsou, není to ale vyloučeno. Já zatím postupně pročítám... jeho rozsáhlé dílo, abych v případě zájmu mohla přijít s podloženým návrhem.
Vložil: Peter Nemec, 21.03.2011 09:06
Hermans, Willem Frederik: Už nikdy spánek
Druhý do češtiny přeložený Hermansův román a podruhé obrovské nadšení. Dotaz na paní Magdu de Bruin Hüblovou: Plánuje nakladatelství Host vydat i další velké Hermansovy romány? Pokud ano, které a v jakém časovém horizontu? (v případě, že jste na tuhle otázku odpovídala v některé jiné diskusi, postačí... odkaz na ni). Děkuji.
Vložil: FTereza, 18.03.2011 18:28
Čtenářské kluby v Nizozemsku (2006)
Pokud jste z Prahy, zkuste někdy navštívit >> Klub čtenářů << v Městské knihovně v Praze, v pobočce Dům čtení, Vršovice. Jste-li mimopražská, zkuste navrhnout ve Vaší nejbližší knihovně zřízení takového klubu!
Vložil: Martin Rosocha, 11.02.2011 18:25
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
díky za upřesnění a pěkný večer. MR
Vložil: Magda de Bruin, 11.02.2011 18:09
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Osobní útok skutečně nelze zaměňovat s kritickou recenzí. K úvodu recenze se dodatečně vyjádřil i pan Nezbeda (viz jeho reakci z 28. 8.), tak proč mu tu pasáž znovu otloukat o hlavu? Přednost těchto stránek je navíc v tom, že k jednomu titulu uvádíme recenzí víc, mnohdy zcela protichůdných (jako i v... tomto případě), takže obraz určité knihy není jednostranný. Pokud se na základě toho mezi čtenáři rozvine věcná diskuse, tím lépe. Jak sám uznáváte (a to oceňuju), narážky na jméno do takové diskuse nepatří - o to mi šlo.
Vložil: Martin Rosocha, 11.02.2011 17:29
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Vážená paní de Bruin (abych dostál konvencím, byť, jak doufám, jste si všimla, že jsem Vám vykal), nahota prvního odstavce této recenze vynikne skutečně ve chvíli, kdy do ni dosadíte mimo tlustých knih cokoli jiného. Ode mne je samozřejmě hloupé, že jsem lacině dosadil příjmení recenzenta. Opravdu si... ale myslíte, že pokud se připustíte zobecnění, že se tím nedopouštíte osobních útoků? Vždyť to celé je morem dvacátého století; zobecnit a tvářit se, že nikomu neubližujeme. Co bezejmenných tváří skončilo tímto přístupem v propadlišti marasmu jenom proto, že lidé odmítli zobecňování přidat pojmenování... Druhou poznámku mám k dostatečnému podkladu pro argumenty. Vy zde nepřímo tvrdíte, že autor recenze jimi úvodní větu ospravedlnil. Oproti tomu můj názor je takový, že sebedelší argumentace první větu neomluví. K třetímu bodu; reaguji teprve teď, protože teprve teď se objevil link. A kdyby mne první odstavec nerozčílil, nereagoval bych. Rozčílení a následné reakce jdou mimo srpny a únory, mimo čas... S pozdravem, Martin Rosocha
Vložil: Magda de Bruin, 11.02.2011 17:04
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Vážený pane Rosocho, co se týče užití jmen, řídíme se, jak je vidět, i jinak odlišnými konvencemi. Nejde mi o paušalizace, ale o osobní útoky. Recenzent na nikoho osobně neútočí (v tom případě bych totiž recenzi na ilit. nepřevzala). Nemyslím, že by jediná úvodní věta někoho diskvalifikovala "na celé... čáře", pokud svůj názor (se kterým samozřejmě nemusíme souhlasit) dostatečně podkládá argumenty. Recenze ostatně vyšla už v srpnu v Respektu - proč na ni vlastně tamní blogeři reagují až teď a tady?
Vložil: Martin Rosocha, 11.02.2011 16:31
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
paní Magdo, na slabou recenzi slabý příspěvek. Je zvláštní, že paušalizaci v textu recenzenta jste neokomentovala. Ano, můj příspěvek je ještě slabší, než jak Vy tvrdíte. Nicméně, autorova první věta je naprosto skandální, a recenzenta tak diskvalifikuje na plné čáře. I přesto se omlouvám, neb jsem... jistě přestřelil...
Vložil: Magda de Bruin, 11.02.2011 15:36
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
ad Martina Rosocha:dělat narážky na něčí jméno není zrovna silný příspěvek do diskuse, nezdá se vám?
Vložil: Martin Rosocha, 11.02.2011 13:41
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Nezbedné recenze jsou už ze své podstaty podezřelé. Třeba kvůli mnohomluvnosti nebo zahleděnosti do vlastního ega a intelektu jejich autorů... Zní to divně, že?
Vložil: Michal Karvánek, 11.02.2011 12:51
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
re: Ondřej Nezneda Velké romány jsou zákonitě mnohomluvné. Hodně stran, hodně textu. Vytýkat něco takového tlustým knihám je bolestně pitomé. Další tnutí autora recenze do tuhých intelektuálních dialogů..., znám lidi, kteří se takhle baví a rozhodně nejde o topornost, ale o legraci i radost z toho,... že máte dost široká křídla na to, aby se mohlo letět výš, než obvykle. Ne vždycky, čas od času. Dialogy rozhodně nejsou protivné, spíš bych řekl, že hodně různorodé. Ze začátku vše zavání intelektuálstvím, které pak ale ustupuje přátelství, aby se ke konci knihy přátelé bavili spíš nutností, než řeckou filosofií. A právě rozsáhlost románu dává k takovým proměnám příležitost. Přirovnání závěru románu k Danu Brownovi je ubohé a nebudu ho komentovat. Taky jsem cítil, že autorovi se rozsáhlé dílo začíná ke konci chvět a snad i utíkat mezi prsty, ale vzhledem k hlavnímu tématu se není co divit. Dále už jen bodově. Autor recenze si všiml konotací a aluzí na světovou literaturu... Ha! Jaké otázky nám vlastně HM nabízí? Sakra! Na prvních sto stran je tolik myšlenek, že by se jimi dalo vystlat 1000 knih Coelha. Přesah? Marnost, umělé přátelství, které má ale parametry sourozenectví. Otravná doslovnost? V čem? Naopak se jedná o typicky náznakový román, kdy autor načrtává úvahy v každém odstavci, ale nedokončuje je. Jedinou osou je pak jednoduchý příběh, kdy se má stát, co je z boží vůle naplánováno.
Vložil: Magda de Bruin, 23.01.2011 12:16
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2010
Ano, nizozemští překladatelé dostávají od organizace LIRA, která obhospodařuje autorská práva, každý rok přehled, kolikrát se jejich překlady za uplynulý rok v knihovnách půjčovaly (a je to spojené i s vyplacením příslušné částky - v případě překladů z češtiny většinou spíš symbolické).
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.01.2011 05:08
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2010
…a prapůvodně pocházejí předpokládám z nějaké knihovní statistiky kvůli Public Lending Right?
Vložil: Magda de Bruin, 12.12.2010 11:22
Nizozemský literární fond
Na to by měl asi zase odpovědět fond (případně např. někdo z překladatelů, kteří procedurou v posledních letech prošli). Ale pokud vím, překlady z češtiny vždycky posuzují nejméně dva, někdy tři poradci. Je možné, že v jiných, řekněme "klidnějších" jazykových oblastech se vystačí v zásadě s jedním posudkem.... Tyhle údaje zná ale jedině fond, zvenčí se k tomu tedy ve skutečnosti nelze vyjadřovat.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.12.2010 01:28
Nizozemský literární fond
Pořád mi to není úplně jasné: jestli počáteční posudek bude psát jeden člověk, nebo dva, se rozhoduje ad hoc?
Vložil: Klára, 11.12.2010 23:10
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Senzační příběh. To je skoro neskutečné, že se to doopravdy stalo. Je to krásně napsané :-) Nemám ráda knížky o válce, ale tahle za přečtení rozhodně stála :-)
Vložil: Edgar de Bruin, 11.12.2010 11:09
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Z textu vyplývá, že P. Schürová v příspěvku z 5. listopadu obviňuje M. de Bruin Hüblovou lživě. Kdy se tady za to omluví?
Vložil: jovanka šotolová, 10.12.2010 17:49
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
k příspěvku paní Petry Schürové z 5.11. - vyjádření B. den Ouden z Nizozemského literárního fondu
Vložil: Zomaar, 18.11.2010 08:38
Mulisch, Harry: Objevení nebe
„Toen de joden werden vervolgd, GINGEN de calvinisten daarom ook veel vaker IN HET VERZET dan de katholieken, die trouwens de uitvinders waren van het antisemitisme, - net zo vaak als de communisten, die de waarheid ook uit een boek hadden, namelijk van Marx, ook een jood.“ se tu překládá jako „Proto,... když byli židé pronásledovaní, BRÁNILI SE TOMU kalvinisté mnohem častěji než katolíci, kteří jsou ostatně vynálezci antisemitismu – stejně často TOMU BRÁNILI i komunisté, kteří mají svou pravdu také z knihy, totiž z té od Marxe, což byl taky žid.“ Vazba „in het verzet gaan“ (zapojit se do odboje) se tu teda překládá jako „bránit (se)“ („in verzet komen“, „zich verzetten“). Konotace s druhou světovou válku tím v překladu mizí. (Jen v tomhle úryvku se navíc najde: „zijn maaltijden waren even slonzig als zijn ongepoetste tanden en zijn kleren“ přeloženo jako „jeho stravování bylo stejně hajdalácké jako jeho nevyčištěné boty a šaty“ – v originále teda ale zanedbává čištění zubů, slovo „nevyčištěné“ se tam navíc nevztahuje k oblečení. Běžná fráze „Breek mij de bek niet open“, takže „Ani mi nemluv“, „Škoda slov“ apod., se překládá jako „Nenuť mě, abych promluvil.“ Ve scéně s žurnalistou „Toen schoot hij naar voren en pakte Max bij zijn revers; misschien wilde hij hem over de tafel trekken, maar terwijl Max hulpeloos in zijn greep zat, sprong Onno overeind en VOLTROK DAT LOT NU AAN DE JOURNALIST ZELF, waarbij Max van zijn stoel tuimelde.“ se překládá jako „Pak se vrhl vpřed a popadl Maxe za klopy; snad si ho chtěl přitáhnout přes stůl k sobě, ale zatímco Max bezmocně vězel v jeho sevření, Onno vyskočil a NYNÍ SÁM NAPLNIL ŽURNALISTŮV OSUD, přičemž se Max překotil na židli.“ – v originále se ale říká, že Onno chytil na oplátku za klopy žurnalistu, a co se nepodařilo s Maxem, provedl Onno s žurnalistou: přitáhl ho přes stůl k sobě.) Je tohle ten kreativní přístup? H.Herman
Vložil: Magda de Bruin, 16.11.2010 12:31
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Ale to sčítání kladných a záporných bodů jsme si snad už odbyli? Mohla bych dodat, že pasáže o velkém čtenářském úspěchu v Nizozemsku a dalších zemích jsou pro mnohé čtenáře také doporučením. Recenze píšu z pozice toho, kdo ovládá oba jazyky, má překladatelské zkušenosti a zná dobře nizozemské prostředí.... To se také při psaní snažím uplatňovat, protože to doplňuje obraz, který si český čtenář na základě četby překladu utváří. Z té perspektivy zmiňuji i to, co mě při čtení překladu rušilo - někdy dokonce do takové míry, že jsem cítila potřebu nahlédnout do originálu. Ne všechny čtenáře to zajímá. Tvoří to ale vždycky jen zlomek z celkového rozsahu recenze. Důraz je na zařazení knihy do kontextu nizozemské literatury i autorova díla. Po pravdě řečeno nechápu, proč zrovna moje recenze vyvolávají takové emoce, když se neliší od způsobu, jakým se recenzuje v českých médiích (včetně kritických poznámek o překladu).
Vložil: Alžběta, 16.11.2010 09:58
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Děkuji Vám pěkně za reakci na moje povídání minulý týden. Ale kdepak, jistě nic tak bláhového nechceme. Vždyť v tom já přeci souhlasím, o prohřešcích by se nemělo mlčet. Naopak. Reakce paní Mapy mi přišla sympatická a zajímavá, protože ve svém věku často o podobných otázkách přemýšlím. Jen jsem si také... s paní Veronikou myslela, že je zkrátka velká škoda soustředit se hlavně na to. Říkala jsem si, že proporce mezi těmi aspekty, jak říkáte, moc nesouhlasí. On to pan K. napsal podobně. Spíš to vypadá, že na nás tedy recenze působí jinak, než jste zamýšlela.
Vložil: Magda de Bruin, 11.11.2010 17:42
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Co jsem napsala o vypichování negativních bodů a poškozování překladatelky, začíná platit čím dál víc. V recenzi také píšu, že je kniha čtivá, zajímavá (a tím myslím samozřejmě i v překladu, protože jsem ji četla česky - však je to také recenze českého vydání), že ji přečteme jedním dechem. A přesně... tyhle věci také většina čtenářů oceňuje - jak vyplývá i z jiných reakcí v diskusi. Vám recenze dostatečně pozitivně nevyznívá, jiným čtenářům ano. Možná proto, že každý klade na knihu při čtení různé nároky. Právě proto jsem v recenzi vyjmenovala různé aspekty a je na každém čtenáři, jak knihu pro sebe zhodnotí (k tomu mou radu nepotřebuje). V zájmu překladatelky ostatně debatu o posledním odstavci této recenze považuji za uzavřenou.
Vložil: k, 11.11.2010 17:24
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Pri snahe byť čo najstručnejší som sa o rozpore román/literatúra faktu nevyjadril úplne jasne. Myslel som to tak, že ak vydavateľ tvrdí raz jedno a raz druhé, ako správne poznamenávate, tak keď na tento rozpor upozorníte, tak vydavateľovi túto dvojakosť vyčítate, a teda je to negatívna zmienka. ===... Ak je Stevin významná postava, tak potom beriem späť banalitu. === Na akýkoľvek dojem máte nespochybniteľné právo, rovnako na vymenovanie chýb, čo si dokonca cením, lenže je treba poznať mieru. K mojej reakcii ma vlastne vyprovokoval príspevok 4.11. 2010 18:54, kde tvrdíte: že totiž není vůči překladatelce fair, když z rozsáhlé a celkovým vyzněním příznivé recenze vypíchnete jen několik kritických připomínek. Tak selektivní čtení překladatele v očích čtenářů poškozuje. Dovolil som si teda spísať zmienky o českom vydaní a rozdeliť ich na pozitívne a negatívne. Ako môžeme vidieť, vaše tvrdenie o celkovom pozitívnom vyznení je mylné. A ak si teda myslíte, že preklad je skôr dobrý ako zlý, tak potom ste sa nevhodne vyjadrili v recenzii. Takto som ju čítal ja, a ako (približne) napísal István Örkény v návode na použitie Minútových poviedok: Ak sa nezasmejete ani po druhom prečítaní, chyba je na strane autora. Aj po druhom prečítaní vyznieva recenzia negatívne, a ako vidieť z reakcií, pôsobí tak aj na iných.
Vložil: Edgar de Bruin, 11.11.2010 16:31
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Jako Holanďan bych rád poznamenal, že Stevin je pro nás významná postava. Pokud v Čechách a na Slovensku známý není, je tohle příležitost, aby se to změnilo.
Vložil: Magda de Bruin, 11.11.2010 16:17
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Obávám se, že můj text interpretujete jinak, než byl myšlen. Zařazení do literatury faktu není negativní zmínka, ale prostě konstatování skutečnosti (chci tím předejít tomu, že na základě pásky, kde se kniha označuje za román, bude čtenář zklamaný). Zmínka o trhání souvětí znamená, že to, co v nizozemštině... je přijatelné (řetězení hutných vět), překladatelka přizpůsobuje duchu češtiny (jak to funguje ve slovenštině, nevím a neodvažovala bych se k tomu vyjadřovat), jen se jí to nedaří vždycky. Stevinskou ulici považujete za banalitu, ale navazuje to na překladatelčino rozhodnutí, že bude názvy ulic překládat do češtiny - Stevinstraat je v tom případě třeba dohledat (a zjistit, že se jmenuje po Simonu Stevinovi). Chyb je skutečně víc (a vícero druhů), než uvádím v recenzi, ale jsem v té věci ve styku s překladatelkou, takže se o tom tady nehodlám šířit. Jazykové chyby tam uvádím proto, že pokud redaktor (jak se dnes pravidelně děje) věnoval pozornost pouze jazykové stránce textu, neodvedl svou práci dobře. Recenze vyjadřuje přesně mé dojmy z knihy (a i o tom jsem si už psala s překladatelkou): prvních 20-30 stránek je výborných, takže je vidět, že má talent. Pak pozornost ochabla a to je škoda - tak to prostě vnímám navzdory tomu, jak byste si závěr recenze představoval vy.
Vložil: jovanka šotolová, 11.11.2010 15:39
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
upřesňuji: jde o anketu přetištěnou ze Souvislostí 1/2007.
Vložil: k, 11.11.2010 15:39
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Dobre, tak skúsme jeden vecný názor uplne nezávislého (nikoho z diskutujúcich nepoznám a ani s nimi nie som v konflikte záujmov) čitateľa recenzie, knihu som nečítal. === Táto recenzia by sa dala rozdeliť na dve časti: 1. kde sa píše o knihe a 2. kde sa píše o českom vydaní. Prvá časť nie je predmetom... búrlivej diskusie, takže poďme k druhej. Máme tu informáciu o rozpornosti zaradenia knihy román/literatúra faktu (negatívna zmienka), potom formuláciu: Překladatelka taková souvětí – většinou úspěšně – trhá (fúú, o tomto si mám čo myslieť, že prekladateľka nerešpektuje autorkin štýl? čiže negatívna zmienka), a potom posledný odsek. Ten sa síce začína vcelku pozitívne "o pečlivém přístupu", ale hneď je pozitívna zmienka znegovaná vypočítavaním chýb (väčšinu vecných nedokážem posúdiť, ale výhrady zrejme budú správne, otázne je nakoľko kontext umožní čitateľovi identifikovať prehliadnutia: hlavné mesto asi okamžite, bratranca zrejme áno a možno aj Zaan, Stevinská ulica je banalita). Chyby redaktora sú z väčšej časti zrejme len preklepy (jedno písmeno hore-dole je preklep), ktoré by síce nemali byť, ale ak ich nie je výrazne viac, ako je uvedené, tak v recenzii nestoja za reč. A posledná veta je evidentne negatívna. Ono totiž na škále dobrý-zlý je množstvo formulácií a táto vyznieva ako premárnená šanca: škoda, že laťku nasazenou v prvních kapitolách se nepodařilo udržet v celém textu. Recenzia teda zanecháva v jej čitateľovi negatívny dojem. Skôr pozitívny by bol napríklad: Spomenuté nedostatky však sú len drobnými prehliadnutiami a české vydanie je ...(doplňte si stupeň chvály podľa chuti), aký by som očakával po tvrdení v reakcii 6.11. 2010 19:09.
Vložil: Magda de Bruin, 10.11.2010 23:54
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
To jste ale, pane Loudo, mou odpověď nečetl pozorně. Já přece neříkám, že na chyby poukazuji jen v literatuře faktu. Jsem toho názoru, že čtenář má za plnou cenu nárok na pečlivě přeloženou a redakčně dotaženou knihu. Stejné nároky kladu i na sebe jako na překladatelku/redaktorku - proto v mých překladech... (nebo textech, které jsem redigovala)nenajdete druh chyb, o kterých se zmiňuji v recenzích. Nemyslím si, že to jsou přehnané nároky - máme přece bohatou překladatelskou tradici, jak vyplývá např. z ankety mezi předními českými překladateli a redaktory. Zvlášť bych vás chtěla upozornit na příspěvek pana Fröhlicha, kde vypisuje nejběžnější překladatelské chyby při překládání z germánských jazyků (takže i z nizozemštiny), které by podle jeho názoru přes redakci neměly projít. Příznačný je i jeho závěr, kdy si klade dvě otázky: 1) Vadí to? (a na tu odpovídá jednoznačně kladně) 2) Vadí to někomu? (a tam už to tak jednoznačné není - mimo jiné proto, že čtenáři, jak se potvrzuje i v této diskusi, na jazykovou vytříbenost a čistotu tištěných textů tak nároční nejsou). Kromě čtenářů je tu ale i autor, jehož důvěru bychom neměli zklamat, a samozřejmě překladatelská stavovská čest - vypouštíme z ruky něco, co vyjde tiskem pod naším jménem. To přece nelze brát na lehkou váhu. (Chtěla bych zdůraznit, že teď mluvím o přístupu k překladu obecně, ne tedy o překladu paní Markové.)
Vložil: Jan Louda, 10.11.2010 22:56
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Nechci lít olej do ohně, ale když píše paní Hüblová o tom, že (nejen) faktické chyby vypíchla proto, že se jedná o literaturu faktů, tak tomu bezvýhradně nevěřím. Výčet "chyb v překladu" je i v recenzích beletrie: Annelis Verbake,... Tessa de Loo. Jen na okraj: přečetl jsem většinu překladů od paní Hüblové (Kreutzerova sonáta; Šedá, bílá, modrá; Ráj ztracený; Přátelství; Hrdina; Joe Kluzák; Fantomová bolest; El Negro; Utonulá). Drtivá většina knih se mi jako čtenáři líbila a přečetl jsem je s chutí. A vůbec mě nezajímá, jestli v nich jsou chyby takového rázu jako ve výčtu této recenze.
Vložil: Magda de Bruin, 10.11.2010 13:35
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Skutečně by mě mrzelo, kdyby někteří čtenáři nabyli dojmu, že mi jde o "strojovou bezchybnost". Z charakteru chyb, na které upozorňuji (a vysvětlila jsem už v odpovědi panu Pátkovi, proč jsem vybrala právě tyto příklady - nebudu to znovu opakovat), ale myslím jasně vyplývá, že mi jde o základní věc:... aby překlad odpovídal originálu. V případě literatury faktu k tomu přistupuje, že by v knize neměly být věcné chyby. Nechtěli bychom přece například, aby mladí čtenáři ve škole při zeměpise na základě této knížky tvrdili, že hlavním městem Nizozemska je Haag?
Vložil: Alžběta, 10.11.2010 11:42
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Nemívám ve zvyku psát do počítačových diskusí. Ale s psaním paní Mapy mě pojí určité sympatie. Také už toho pamatuji požehnaně a také občas přemýšlím nad tím, jak je dnešní generace nepřipravená na nezdary. Na rozdíl od paní Mapy jsem ale nejprve četla článek, teprv potom názory (navíc ještě špatně... shora). Zamýšlela jsem nad tím, odkud se berou rozdílné pohledy. Jedni jsou rozhořčeni kyselostí, ona nalézá vlídnost, jedni nachází snahu poškodit, druzí snahu pomoci dobrou radou. Jak se to tedy má doopravdy? To je těžká věc. Zdá se, že si stejná slova vykládá každý jinak. Celý život jsem učila a později jsem se začala zabývat také andragogikou (pedagogikou dospělých). O knihy a literaturu se ale zajímám jenom jako náruživá čtenářka. Sonny Boy mi udělal velikou radost, protože to byla po dlouhé době cizí kniha, u které mi čeština lahodila. Nejblíž mi je názor paní Veroniky. Také si (jako laik) myslím, že podstatou přeložených knih je použitý jazyk, mluva a styl. Myslím, že paní Magda by nám dala za pravdu, jen by druhým dechem ještě dodala, že to všechno musí být také správně a pravopisně. Souhlasím s paní Veronikou, že důležitá je adekvátnost. Studenty i dospělé jsem vždy upozorňovala na to, že člověk dává úměrně prostor těm myšlenkám, které pociťuje jako nejdůležitější. Myslím si, že po přečtění tohoto článku mohou někteří čtenáři nabýt dojmu, že nejdůležitější je strojová bezchybnost, protože slova o stylu a duchu knihy se vedle nich krčí v koutku. A to by bylo škoda. S paní Magdou si ale přeji, aby tato diskuse nakonec Sonnymu pomohla a na chyby příště nedošlo. Protože za přečtení Sonny Boy dozajista stojí!
Vložil: Monika Svobodová, 08.11.2010 21:35
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Sonny BOye mi půjčil táta, od něj jsou to vždycky tutový tipy. Slupla jsem to za dva dny. Nádherně napsaný, doporučuji všem!!! Je to takový divný číst, jak si říkají (1943), že ta válka už brzo skončí. Trochu jsem to obrečela. Ale bylo to moc pěkný!
Vložil: mapa, 08.11.2010 18:20
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Tak jsem si následně po pročtení této dlouhé diskuse přečetla recenzi. Jako člověk, který knihu zatím v ruce neměl, mám po této vlídné recenzi chut se do knihy začíst. Výtky překladatelce na konci článku považuji za vstřícné gesto. Nejde tu o nějaký hlubší střet, třeba generací? My starší možná byli... a jsme zvyklí na to, že k životu chyby patří, a patří k němu také schopnost vzít si z výtky poučení. Každá dobrá rada v tomto směru je darem. A možná to stejné - rada a výtka - mladší překladatele naopak zcela opaří a zastraší? Potřebují k tvorbě jen chcválu a chválu? Jinak ztratí chuť, náladu, motivaci? Přemýšlím, zda takové dva rozdílné přístupy vůbec lze při vzájemné komunikaci sladit?
Vložil: jovanka šotolová, 07.11.2010 16:44
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
no comment
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 07.11.2010 16:07
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
No, tak paní Šotolová, pokud to vidíte takto, tak asi vážně není o čem dál mluvit. Moje připomínky podnětné jsou. Alespoň pro toho, kdo by chtěl hledat nějaké východisko. Snažila jsem se naznačit, odkud plyne emotivnost přísvěvků v diskusi, a naznačila jsem i možnost řešení. Vy mě místo toho posíláte... do háje. Ať iliteraturu nečtu. Fajn. Nebudu. Mimochodem, možnost diskuse nabízí každé noviny na svých internetových stránkách. Jenže tam tu diskusi někdo hlídá. Informace o tom, za kolik to všechno paní Hüblová dělá, je zcela irelevantní. Pokud na sebe berete odpovědnost za konečnou podobu článků na iliteratuře, chopte se v tomto případě i odpovědnosti za podobu této rubriky.
Vložil: jovanka šotolová, 07.11.2010 13:50
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Mila paní Veroniko ter Harmsel Havlíková - děkuji vám za připomínky - chtěla jsem automaticky napsat podnětné, ale bohužel nejsou. Překvapuje mě, jak suverénně komentujete práci redakce iliteratury.cz. Musím vás ale opravit, myslím, že o ní přece jen vím víc: každý článek prochází dalším schvalováním,... konečné slovo mám já nebo hlavní editor Jan M. Heller. Zdaleka ne vše, co nám na mail přijde, nakonec publikujeme. Pokud iliteraturu nepovažujete za "jakékoli seriózní periodikum", nemusíte ji číst. Které "jakékoli seriózní periodikum" vám ostatně dá takový prostor k diskusi, jaký máte u nás? Oháníte se silnými slovy jako "udání", ale ruku na srdce, všechny ty příspěvky osočující práci Magdy de Bruin, ty vám opravdu připadají objektivní? Přeme se tu o něco podstatného? Vztahům mezi překladateli z nizozemštiny nerozumím. Udivuje mě jen, že při tom malém prostoru, jaký nizozemská literatura má na českém trhu, vstupují do hry ještě takové - z pohledu z vnějšku - dost podivné vášně. Magda de Bruin se o nizozemskou rubriku na iliteratuře stará už 10 let, za práci redaktorky nepobírá žádný honorář (o finančním zázemí iliteratury jsme psali na jaře). Její systematické snahy představovat nizozemskou literaturu českým čtenářům v potřebných souvislostech si vážím. Protože k základním principům iliteratury patří snažit se přinášet pestré a objektivní informace, já i ona jsme se snažily přizvat ke spolupráci leckoho, ale bohužel většinou marně: není to rozhodně tak, že by Magda de Bruin nechtěla nikomu dalšímu dát slovo.
Vložil: Magda de Bruin, 07.11.2010 13:14
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Nepsala jsem recenzi překladu. Jen jsem do recenze knihy zahrnula i poznámky k překladu. I já vyzdvihuju čtivost (v tom překlad vystihuje originál), protože jde ale o literaturu faktu, upozorňuju na několik věcných chyb a na několik příkladů toho, že redaktor ani po jazykové stránce nebyl překladatelce... stoprocentní oporou. Nevím, jaká je vaše definice překlepu, ale já v příkladech chyb nevidím ani jeden.
Vložil: František Pátek, 07.11.2010 12:16
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Ta recenze knihy je ok. Ale recenze překladu je ze 3/4 o překlepech a chybách. Jenže když neumím holandsky, tak by mě spíš zajímalo, jak se česky podařilo vystihnout styl holandské autorky a nakolik ta česká verze funguje jako ta holandská. Tady se ale vedle přehledu překlepů jem dočtu, že věty se většinou... úspěšně trhají. Takže ok? Nebo ne? Slibně se to rozbíhá, ale neudrželo se to...takže překlad dobrý nebo propad? Nejsem z toho moudrý. Technikálie mě nezajímají, radši bych je poslal vydavateli. Jinak já to zrovna dočet a byl jsem nadšen, četlo se to jedním dechem. Teď jen nevím, jak blízko originálu to je. Googloval jsem si knížku v kombinaci s autorkou, dostal jsem se na tyhle stránky a jásal. Jenže nakonec jsem se nedozvěděl, co jsem chtěl. Tak snad příště.
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 07.11.2010 11:59
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Ráda bych zde reagovala na slova paní Šotolové. Ano, máte úplnou pravdu, kritika překladu je potřeba a je vždy přínosná. Já sama (stejně jako vy a mnozí další poctiví překladatelé) nacházím chybičky i chyby ve svých již publikovaných překladech a to přes veškerou svědomitost mé i redaktorovy práce.... Nejsem si však jista, zda hnidopišský výčet těchto chyb by měl být součástí jakékoli recenze. Ano, v případě, že se neadekvátností vyznačuje celý translát jako takový, je třeba na to poukazovat. Pokud však recenzent hodnotí překlad jen za základě několika přehlédnutí překladatele a ne jako celek (což paní Hüblová dělá), ubližuje tím překladu i jeho autorovi. Odtud se, myslím, berou tolik emotivní reakce. A ještě je tu další důvod, paní Šotolová. Totiž, když budu publikovat recenzi v jakémkoli seriózním periodiku, bude tato procházet objektivním zrakem redakce, která mi patrně řekne, že podobné šťouralství je asi trošku přehnané. Jenže vzhledem k tomu, že paní Hüblovou již nikdo nefiltruje, ba co víc, že si z literatury udělala svou vlastní hlásnou troubu, dochází k situaci, že čtenáři se podává značně zkreslený obrázek nizozemské literatury v Čechách jako takové. Překlady paní Hüblové se na literatuře skutečně neanalyzují. V jediné recenzi Martiny Loučkové, kdy se tak stalo, přišla pak ze strany paní Hüblové stejně emotivní reakce, jaké přichází od nyní dotčených překladatelů. Vrchol všeho je pak udání, jímž Hüblová vyhrožuje Petře Schürová. Snad jste to právě vy Paní Šotolová, kdo by měl být zodpovědný za jistou vyváženost příspěvků. Možná byste měla dát prostor také dalším recenzentům než jen paní Hüblové, nebo se alespoň postarat o jistou objektivnost rubriky. Rubrika zajišťovaná jednou jedinou osobou toto splňovat nemůže.
Vložil: Ondřej Doubek, 06.11.2010 21:42
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Nejsem na Iliteratuře nijak autorsky angažován. Moje pocity z reakcí na recenzi paní de Bruin již vystihla paní Šotolová. Recenze je věcná, reakce ne. Je trapné, pokud se v reakcích píše o "kyselých hroznech" etc. Ani překladatelé (z téhož jazyka) se nemusí mít rádi, přesto by mohli zachovávat určitou... úroveň. A pokud jde "postřeh" pana Loudy, pak odkazuji na recenzi na její překlad "Utonulé" (dostupná na Ilit.). Pochvalná určitě není.
Vložil: jovanka šotolová, 06.11.2010 21:25
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Přijde mi, že se tu hodnotí nějaké sportovní výkony, a ne překlad. Nevím, co si představit pod pojmy "překladatelský blesk z čistého nebe", "Nebezpečně dobrá" překladatelka. Pokud zmiňujete, že překladatelka knihu "nejen přeložila, ona ji i pro českého čtenáře objevila, ona přesvědčila nakladatele,... aby ji vydal, ona získala podporu nizozemského literárního fondu" atd. - pak jen vyčíslujete, co dělá kdekterý jiný překladatel. Vládnout skvěle jazykem - nejen originálu, ale i překladu - je taktéž základní předpoklad k vykonávání překladatelského řemesla (anebo koníčku). Samozřejmě, že lingvista nemusí být překladatel, a naopak. Nic z uvedeného ovšem nevylučuje, že se překladatel může dopouštět chyb (ani to nepopíráte).

Recenze či kritiky přeložených knih by se měly věnovat i povedeným, i sporným místům v knize. Že to většina recenzentů v českých médiích nedělá, je jiná věc – důvodem je někdy povrchnost (recenze se musí otisknout co nejrychleji, není čas pořádně knížku přečíst, natož psát analytický článek), někdy jiný záměr (některá periodika cílí na čtenáře, které podrobnosti ani hlubší sondy nezajímají), někdy prostě nedostatečná jazyková výbava (redaktor kulturní rubriky v novinách těžko může vládnout všemi cizími jazyky tak, aby mohl kritizovat překlad). Škoda však a priori přistupovat k poctivě napsanému článku se záští: cílem autorů, kterým na iliteratura.cz publikujeme texty, rozhodně není odrovnávat jisté překladatele nebo povyšovat se nad práci jiných. Ano, v každém překladu se najdou chyby, ale diskuse nad nimi může být pro překladatele výzvou, aby o nich přemýšlel, aby se příště pokusil pohlídat, že jich bude míň. Z vlastní praxe vím, kolik omylů se dá najít v přeložené knize – přes všechno úsilí odevzdat překlad dokonalý, přesto, že můj text ještě čte redaktor, pak znovu já, pak v korektuře, náhledu...

V článku, který tak kritizuje, autorka M. de Bruin Hüblová objektivně vyjmenovává všechny klady knížky, až na závěr zmiňuje pár nejnápadnějších míst, kde opravdu knize ublížilo, že překladatelka - ale zejména i redaktor té publikace (!) přehlédli tak do očí bijící chyby. Právě to, že se tu v diskusi ozývají i hlasy známých překladatelů a překladatelek s tak emotivním podtextem, mě zaráží - je snad prestiží naší profese, aby texty vycházely zpracované opravdu dokonale. Máme v Čechách zrušit už tak skomírající kritiku překladu?

Není pravda, že by na iliteratuře jediná M. de Bruin psala kriticky o překladech: vybavuje se mi například zajímavá diskuse, která se rozpoutala pod článkem o knize Hrubá marže.
Vložil: Magda de Bruin, 06.11.2010 19:09
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
To jste ale, pane Loudo, špatně hledal. Těch recenzí je tam víc (ale radit vám nebudu). Co přesně chcete jinak říct? Že tady na ilit. texty cenzurujeme? Uveďte tedy příklad recenze, kde jsme kritickou pasáž o překladu vynechali. Nebo se pozastavujete nad tím, že ne každý recenzent se vyjadřuje k překladu?... To máte pravdu, ale co s tím máme dělat? K příspěvku paní Markové bych chtěla ještě dodat: ten překlad nepotřebuje žádné "polehčující okolnosti". Nejenže obstojí ve srovnání s překlady zavedených překladatelů, ale některé výtvory vašich samozvaných advokátek v mnohém ohledu předčí. A knížka je to zajímavá. Pokud tahle diskuse zvedne prodejnost, bude aspoň k něčemu dobrá...
Vložil: Jan Louda, 06.11.2010 18:11
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Vždy se těším na recenze paní Hüblové. Kéž by byli všichni překladatelé/recenzenti takto věcní a pečliví. Pokud vyjde recenze až potom, co si přečtu recenzovanou knížku, vrhnu se do čtení znovu. Díky opravám v textu čtu vždy jinou a lepší knížku a říkám si: "teď už vím, proč mi to před tím neštimovalo..." Tolik... ironie. Nekonečný příběh recenzování pod lupou paní Hüblové je tragikomický. Namátkou jsem se podíval na předchozí recenze paní Hüblové. Snad každá je zakončená (pokud není umístěn uvnitř textu) odstavečkem či odstavcem (to když se listovalo slovníkem a jezdilo prstem po mapě delší dobu) s vyjmenovanými chybami. Naopak - když vyjde recenze na překlad provedený paní Hüblovou (možná se mi to zdá), ale jako by tento odstavec chyběl (tedy až na náhodnou a snad i ojedinělou polemiku u knihy Tirza). Čím to je? Že by se dotyčný odstavec při publikování na web vytratil? Hmmm... Jsme lidé, jsme lidé omylní, takže by mě ani nenapadlo, že je překlad bez chyby. To by musel být překlad od Boha... Ledaže...
Vložil: Pavla Marková, 06.11.2010 02:16
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Překládat tuhle knížku bylo úžasné dobrodružství. Začala jsem jen tak, sama pro sebe, zvědavá, jak by to znělo česky a měla jsem z toho často dětinskou radost. Jenže stejně jako autorku, i mě cosi hnalo a nenechávalo v klidu. Měla jsem ohromnou potřebu ten příběh vyprávět dál. A dřív, než jsem si uvědomila,... co dělám, překládala jsem celou knížku a snažila jsem se ignorovat myšlenku, že vstupuji do světa, o kterém zhola nic nevím, do světa literárního překladu. Počítám, že nás všechny, autorky zdejších komentářů, pohání stejné zanícení a láska ke knížkám a jazykům. Že si pak třeba nerozumíme, takový už bývá úděl podobných elektronických debat na dálku. Kdybych to dovedla a měla popsat obraz, asi bych psala hlavně o tom, jaké má barvy a co ve mně probouzí, je-li to mazanice nebo zajímavý kousek, jak moc se malíř trefil do emoce, která ve mně rezonuje. Nevím, zda-li bych se dostala k tomu, jestli mu někde u kraje nechybí trocha barvy, nebo zda v něm malíř, lajdák, nenechal pár štětin ze štětce, Vím, vím, překlad není obraz. A jistě je záhodno z překladu všechny ty štětiny vytahat. Jeden si až oči může vykoukat a stejně jich tam zase pár zbude. Buď jak buď, vstoupila jsem do světa, o kterém zhola nic nevím. Nezbyde mi, než se učit. A tak děkuji za všechny postřehy.
Vložil: Magda de Bruin, 05.11.2010 22:40
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Vážená paní Schürová, a teď už je těch nepodložených nařčení a obvinění dost. Očekávám, že tento svůj příspěvek přeložíte do nizozemštiny a pošlete fondu, protože se týká jeho práce. Pokud to neuděláte vy, budu je o tom informovat já. Ráda bych dodala, že v recenzích mých překladů se hodnocení kvality... objevuje pravidelně (a většina z nich je na ilit.) - někdy mě to vede k polemice s recenzentem, ale k osobním útokům nikdy. Takže ano, reakce vaše i paní Pellarové na recenzi knihy, kterou navíc přeložila paní Marková, mě (a nejenom mě) skutečně udivuje.
Vložil: Petra Schürová, 05.11.2010 22:10
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Je zřejmé, že reakci na vaše rozpitvávající reakce nerozumíte, toho už si čtenáři ILITERATURY jistě všimli. Vaše - zdůrazňuji "vaše", neboť vy jste do hodnocení překladů zavlekla úřednické kontroly a snahy o doslovný a neodpovídající překlad, který mnohdy dílo poškozuje - , jsou na škodu nejen překladům... a překladatelům, ale zejména NLPVF, resp.FVDL, jehož pracovníci česky neumějí a jsou odkázáni na vaše "zasvěcené" a především selektivní posudky. Dokladovat na příkladech netřeba, čtenáři stačí přečíst si vaše příspěvky. S pozdravem "aby nás pán bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil".
Vložil: Marie Voslářová, 05.11.2010 15:56
Verbeke, Annelies: Spi!
Vidím hlavní problém v tom, že jen málo recenzentů podrobně srovnává výchozí text s překladem. Kdyby to dělal každý, asi by také každý objevil podobné nedostatky a přehlédnutí. Takhle se podle reakcí zdá, že upozornění na nepřesnosti čtenáři vnímají málem jako osobní útok, ale nemyslím, že to tak bylo... míněno...
Vložil: Magda de Bruin, 05.11.2010 12:55
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Dojem nestačí. Doložte příklady, čím se mé domnělé selektivní čtení v recenzi projevuje.
Vložil: Jana Pellarová , 05.11.2010 11:46
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
V tom případě je ono neporozumění vzájemné, protože já se nemůžu ubránit dojmu, že ono selektivní čtení je přesně to, co ve své recenzi děláte. V čem s Vámi naprosto souhlasím, je to, že je to vůči překladateli nefair.
Vložil: Magda de Bruin, 04.11.2010 19:15
Verbeke, Annelies: Spi!
Tak tedy naposled: uvedené příklady svědčí o významovém posunu, jinými slovy: cílový text v těchto bodech neodpovídá textu výchozímu. "Vydávat prohlášení a vysvětlení" je doslovný překlad ustálené vazby "tekst en uitleg geven" místo české vazby "vysvětlit do puntíku". Vzhledem k vaší anonymitě nevím,... nakolik se vyznáte v problematice překládání, ale když překladatel nerozpozná ustálenou vazbu (která je navíc natolik běžná, že je k nalezení i ve středně velkém slovníku) a přeloží ji doslova, považuje se to za chybu. "Když už vážně nevíte, co roupama dělat" je přesný opak věty "Když už fakt nevíte, do čeho píchnout." Když někdo plave "schoolslag", nevypovídá to nic o tom, že by se to naučil ve škole. Když překladatel význam slov, která nezná, odhaduje, místo aby si ho vyhledal/ověřil ve slovníku, není to příznak kreativity, ale diletantství. Bylo by ostatně zajímavé, kdyby se k tomu zde vyjádřili i další překladatelé. Tohle jsou přece ty nejtriviálnější věci překladatelské profese?
Vložil: Magda de Bruin, 04.11.2010 18:54
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Vaší reakci dobře nerozumím. S paní Markovou jsem v kontaktu a sejdeme se také brzy na překladatelské dílně. Nevidím důvod, proč bych její překlad měla probírat s vámi a na tomto místě. Mohu jen zopakovat, co jsem řekla na vaši obranu před "Hoezo", že totiž není vůči překladatelce fair, když z rozsáhlé... a celkovým vyzněním příznivé recenze vypíchnete jen několik kritických připomínek. Tak selektivní čtení překladatele v očích čtenářů poškozuje.
Vložil: Hoezo, 04.11.2010 18:37
Verbeke, Annelies: Spi!
Myslím, že jsem se vyjádřil dostatečně věcně v prvním příspěvku. Argumentovat můžete na něm. Zatím jste na něj reagovala jen nizozemským rčením a pokáráním. Stále mi chybí odpověď.
Vložil: Jana Pellarová , 04.11.2010 17:31
Zijl, Annejet van der: Sonny Boy
Dovolím si navázat na závěrečnou otázku recenzentky paní Hüblové: proč se zmiňovat o chybách, rozuměj o chybách překladatelky? Ale odpovím si jinak: protože je třeba jí ukázat, kdo je ve vodách překladů z nizozemštiny pánem, kdo tady rozhoduje, zda je překlad dobrý, či nikoliv. A je to skutečně nutné,... neboť Pavla Marková působí jako překladatelský blesk z čistého nebe, a je jasné, že bude moc dobrá. Nebezpečně dobrá. Paní Pavla Marková totiž knihu Sonny Boy nejen přeložila, ona ji i pro českého čtenáře objevila, ona přesvědčila nakladatele, aby ji vydal, ona získala podporu nizozemského literárního fondu, ona má lví podíl na tom, že jsme se mohli s autorkou setkat v Praze. Paní Marková - byť nizozemštinou vládne skvěle - ovšem není povoláním ani překladatelka, aní lingvistka. Je to dáma, která propadla kouzlu a síle tohoto příběhu skutečných lidí a o své okouzlení se chtěla podělit i se čtenáři. A jako taková to zvládla skvěle. Ten překlad je stejně jako sama kniha báječný!! Dokonce i paní Hüblová musela přiznat, že se čte jedním dechem, i když to pro ni zřejmě není hlavní známka jeho kvality. Ony drobnosti, které jsou zde překladatelce vytýkány, jsou přehmaty, kterých se dopustí každý překladatel, každý, paní Hüblová, a kterých by si člověk, který je vyloženě nehledá, ani nevšiml. To, co ve svém hodnocení překladu děláte, je hledání pověstného chlupu na dlani. A nebo že by kyselé hrozny?
Vložil: Magda de Bruin, 04.11.2010 13:58
Verbeke, Annelies: Spi!
Pane Hoezo, kdybyste se podepsal, možná by vás to vedlo k věcnějšímu formulování. Na argumenty jsem ochotna reagovat, na anonymní výkřiky ne.
Vložil: Hoezo, 04.11.2010 13:26
Verbeke, Annelies: Spi!
Paní De Bruin, kopete kolem sebe obdivuhodně. Co by se, prosím, změnilo tím, kdybych zde napsal své jméno? Byly by mé přispěvky pravdivnější? Pohybujeme se v interktivním prostředí. Jako v překladu i zde nejde o formu, ale o obsah! Zůstaňme však u Vaší práce. Neutíkejte k osobním výpadům. Paní Pellarovou... jsem viděl jednou a Vás nikdy, je to tedy zcela zbytečné. Považuji Vás za odbornici, bohužel, jak je vidno, to není to samé jako profesionálka.
Vložil: Magda de Bruin, 04.11.2010 11:33
Verbeke, Annelies: Spi!
I já věřím, že si nezaujatý čtenář udělá obrázek sám (a nebojím se toho). Například už z toho, že ne každý si troufá vystupovat v diskusi pod vlastním jménem.
Vložil: Hoezo, 04.11.2010 11:29
Verbeke, Annelies: Spi!
André Maurois: Žena musí mít vznešenou duši a důvěru ve vlastní spokojenost, aby bez skryté zášti snesla pohled na štěstí přítelkyně... Nebojím se, že by si nezaujatý čtenář po té nenašel další Vaše recenze a neudělal si obrazek sám.
Vložil: Magda de Bruin, 04.11.2010 09:15
Verbeke, Annelies: Spi!
Nizozemské rčení říká: s takovými přáteli nepřátele nepotřebuješ. Nezaujatí čtenáři vnímají moji recenzi jako vyváženou a vyznívající v zásadě pozitivně. Neprokazujete překladatelce dobrou službu, když v pravidelných intervalech vypichujete těch několik kritických bodů.
Vložil: Hoezo, 04.11.2010 03:31
Verbeke, Annelies: Spi!
Pokaždé, když čtu Vaší recenzi knihy, čekám podobný odstavec plný titěrných připomínek. A nikdy nezklamete. Obzláště pokud se jedná o překlad od paní Pellarové, což osobně nechápu. I když tou poslední větou jste překonala všechny mé dosavadní představy o Vás. Kolik zášti, arogance, ublížení(?) asi v... sobě nosíte. V tomto případě se rozhodně nějedná o objektivní kritiku a pokud jste jen trochu soudná, přiznáte si to. Zpět však k podstatnému. Jak jistě víte, překlad se může ubírat teorii ekvivalence nebo teorii skoposu. Obě mají něco do sebe a záleží jen na vuli překladatele jakou si zvolí, či zda kombinuje obě. Cíl je jediny: cílový text musí obsahově odpovídat textu výhozímu. Je pro Vás skutečně takový rozdíl mezi "vysvětlit do puntíku" a "vydávat prohlášení a vysvětlení"? "když už fakt nemáte do čeho píchnout" a "když už vážně nevíte, co roupama dělat"? "prsa" a "nejmocnější tempa, jaká jsem se ve škole naučil"? Zaprvé je to vytržené z kontextu, ze kterého vycházela překladatelka (pro objektivitu byste měla uvést celý text a ne jen vybírat Vaše objevy), za druhé tomuto se říká překladatelská kompetence a my čtenáři můžeme být jen rádi, že je zde někdo, kdo slepě nemá po ruce slovník a nepřekládá slovo od slova, ale je na tolik kreativní, že překladu dává něco svého, aniž by to ublížilo originálu. Mimochodem pokud máte tak ráda slovíčkaření, určitě byste se měla zaměřit na onen Nizozemsko český slovník, protože v něm je také spousta nepřesností a bude to mnohem produktivnější než hanit jméno a práci výborné překladatelky, protože Vaše připomínky (v závěru) na ni jsou naprosto bezpředmětné a mimo jakoukoliv objektivitu.
Vložil: Magda de Bruin, 01.11.2010 15:41
Mulisch, Harry
Já jsem tu zprávu psala výhradně pro ilit., navíc jsem ji poctivě sestavovala na základě různých NL zpráv (není to tedy nic přeloženého z nějakého zdroje, ale skutečně mnou formulovaný text). Takže má "Red Kul" skutečně svérázné představy o autorském právu - děkuji za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.11.2010 13:01
Mulisch, Harry
Zpráva je prakticky totožná se začátkem aktualne.centrum.cz datované o dvě hodiny později. Má tamní "Red Kul" svérázné představy o autorském právu, nebo si paní de Bruin-Hüblovou najala?
Vložil: Magda de Bruin, 19.10.2010 14:37
Frankfurtský knižní veletrh (2010)
Jak jsem na tomhle místě dala najevo už dřív, nejsem příznivcem osobních útoků. Nemám samozřejmě vliv na to, jaké závěry si na základě mého textu čtenáři udělají, ale já jsem napsala svůj (kritický) názor na jednu konkrétní brožurku a snažila se ho podložit příklady. To je všechno. Situaci v českých... literárních kruzích dobře neznám. Překvapuje mě, že do "dobré party" teď zřejmě pro jednoduchost spadl např. i můj manžel Edgar de Bruin.
Vložil: Typlt, 19.10.2010 11:35
Frankfurtský knižní veletrh (2010)
Z příspěvku vyplývá, jak spolehlivě pan Kopáč odvádí svou práci. Byl pověřen, tak odvádí. A kolik let ještě odvádět bude? Jména jeho spoluautorů brožurky, kterým zadal kšeft, také kupodivu nikoho nepřekvapí. Kolem Kopáče byla vždycky dobrá parta.
Vložil: Magda de Bruin, 20.09.2010 13:46
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Za "přenos" jsem odpovědná já. Respekt v tištěné podobě nemám k dispozici, v elektronické latina kurzivou nebyla. Grafickou úpravu (t.j. např. titul vždy kurzivou) přizpůsobujeme pravidlům uplatňovaným na ilit., jinak ale do převzatých textů redakčně nezasahujeme. Tolik na vysvětlenou k tomu, co se... "někde ztratilo".
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.09.2010 22:29
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Co taky čekat od Respektu? (Tam to měli pro zdůraznění kurzívou, která se ale při přenosu někde ztratila spolu s tamní bizarním stylovým pravidlem uvádět názvy kurzívou jen při prvním výskytu.) I mě to praštilo do očí, ale jak jsem nechtěl být za věčného kverulanta, jen jsem si došel ověřit, že i kdyby... se člověk chtěl vychloubat znalostí ablativu, ten by byl "opere magno".
Vložil: Michaela Otterová, 17.09.2010 21:05
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Erudice někdy není na škodu. Aspoň pak člověk do recenze nenapíše opus magni(sic!), že?
Vložil: Magda de Bruin, 14.09.2010 10:40
Mulisch, Harry
Pro paní Malatínovou: myslím tím tedy na moje jméno u příspěvku do diskuze - nevyjádřila jsem se možná dost jasně.
Vložil: Magda de Bruin, 13.09.2010 10:11
Mulisch, Harry
Vážená paní Malatínová, stačí kliknout na moje jméno u příspěvku.
Vložil: Alena Malatínová, 13.09.2010 09:14
Mulisch, Harry
Vážená paní Hüblová prosím o sdělení vašeho emailového nebo telefonického spojení, za účelem sdělení nových informací týkajících se pana Harryho Mulische. Děkuji. Alena Malatínová
Vložil: Magda de Bruin, 08.09.2010 11:24
Mulisch, Harry: Objevení nebe 3 (in LN)
Že by Mulisch „vyrůstal u pěstounů v Holandsku“, se ve své autobiografii nezmiňuje. Když otce zatkli, bylo Harrymu osmnáct let – žil nadále v otcovském domě v Haarlemu v péči hospodyně Friedy, „všechno, co v domě bylo hodnotnějšího, jsem postupně prodal; přežil jsem díky Friedě, která se teď nechávala... najímat jako uklízečka. A jinak jsem se nechal živit přítelkyní Adou, která pracovala v hudebním nakladatelství Donemus.“ Na doplněnou ještě úryvek z rozhovoru s Harry Mulischem (Ben Haveman, De Volkskrant, 17. října 1992 – v rozhovoru se po holandsku střídá parafráze s přímou řečí): „,Vyloučili mě jako hanebného zrádce,´ stěžuje si skladatel Peter Schat (jde o vyloučení z „pánského klubu“, jehož členové – m. j. Harry Mulisch - spolu každé pondělí večeřeli v některé luxusní restauraci, pozn. M.d.B.). Jablko sváru: Kuba. V Etiopii roztříštil v roce 1976 důstojník podporovaný Fidelem Castrem láhev krve se slovy ,Takhle zacházíme s kontrarevolucionáři´. Načež se Schat veřejně postavil proti kubánské revoluci, se všemi koncentračními tábory a monstrprocesy. Pro Schata je bývalá spřízněná duše Mulisch ,zkrachovaný stalinista´, který svého času u láhve vína vraždu polského kněze Popieluszka nadšeně přivítal slovy: ,Komunistům zazlívám, že těch farářů neodkrouhli víc.´ Možná nepříliš povedený vtip, ale přesto vtip, co člověk dělá v půl druhé v noci, brání se Mulisch se zadržovaným rozhořčením. ,Že Schat takový rozhovor vyslepičí novinářům, to mi připadá zavrženíhodné.´ (...) No ano, ten flirt s Kubou. Kapitoly v Objevení nebe, v nichž Mulisch líčí eskapády levicové elity, která v ráji compañera Che Guevary popíjí na účet režimu whisku, na žádost fotografa sklízí cukrovou třtinu nebo se obohacuje vekslováním. Výčitka ze strany pravice i levice, že se Mulisch osobně od své ódy na Kubu (Het woord bij de daad, Slovo k činu, 1968) nikdy veřejně nedistancoval, trvá. Fidel Castro, znělo Mulischovo krédo, má nejblíž k vrcholně spravedlivému jedinci. Mulisch: ,Já neplivu do pramene, ze kterého jsem pil. Schat ano, a proto jsem se s ním rozešel.´A De Nieuwe Mens (Nový Člověk), to byl jen takový výkřik. Nebyl snad Che Guevara ztělesněným příkladem nezištnosti? Jmenovali ho prezidentem Kubánské banky, a přesto se zase chopil zbraně, aby se v Bolívii ve jménu revoluce brodil bahnem. Ten si neřekl: tak, už mám teplé místečko. ,To na mě dodnes působí silným dojem.´ Mulisch si potřásl rukou s tehdejší hlavou Německé demokratické republiky Honeckerem během jeho návštěvy Amsterodamu v roce 1987: aniž třeba jen náznakem odsoudil systém na odvrácené straně berlínské zdi. Proč? ,Ten člověk si odseděl osm let v Hitlerově koncentráku. Takoví u mě mají kladný bod.´ Má být Honecker postaven před soud? ,Samozřejmě že ne! Je sice naprostá pravda, že potlačoval mnoho dobrého. Ale potlačoval také mnoho špatného; to je vidět na příkladu Rostocku (ultrapravicové útoky, poznámka M.d.B.).“
Vložil: Nezbeda Ondřej, 28.08.2010 11:59
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Dobrý den, připouštím, že tón té recenze se může zdát arogantní - obzvláště v úvodu - ale myslel jsem to jako nadsázku (a z odstupu jsem toho zalitoval). V ostatním už ale trvám na tom, co jsem napsal. Především jsem nepřirovnal celou knihu k tvorbě Browna, jak píšete, paní Havlíková. To srovnání se... týká jen finále knihy. A nepřeskakoval jsem ani žádné stránky, to nikdy nemám ve zvyku (to už radši knihu odložím a nepíšu o ní vůbec). Nikde nepopírám ani to, že román je to mnohovrstevnatý a autorova erudice je obdivuhodná. Někdy jsem si dokonce všimnul i těch konotací a aluzí na světovou literaturu, uniká mi ovšem jejich smysl a přesah. Zajímalo by mě tedy k jakému zamyšlení tento román vybízí a k jakým úvahám? Jaké otázky ve vás vzbuzuje? Že mi uniklo jeho podobenství? Pak navrhuji třeba srovnání s Hermansovým románem Temná komora Damoklova. To je dle mého mínění výsostné literární podobenství. Ve srovnání s ním je Mulisch otravně doslovný. Nezdá se vám - vzhledem k obdivuhodné erudici autora - jak slabá je celá ta konstrukce a vykreslení vztahů mezi hlavními hrdiny? Role Ady, která se promění v "komatózní dělohu" po tom, co na ní spadne strom, Maxe zase zabije meteorit, atd. Je to samozřejmě ironie a oni koneckonců naplňují jen funkci vhodných genotypů v rámci Božího záměru, ale znovu - dle mého mínění je ta ironická konstrukce slabá a doslovná. Proto jsem tu recenzi psal jen na malý rozměr, kde se samozřejmě nedalo pořádně argumentovat. A teď už to nechci dohánět, omlouvám se. Zdraví Ondřej Nezbeda
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 27.08.2010 15:31
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Ta recenze svědčí především o velice povrchní četbě pana Nezbedy. Podobenství, metafory a hlubší interpretace mu patrně unikly, jak přeskakoval stránky. To, že dokáže takto komplexní dílo s mnoha konotacemi na světovou literaturu přirovnat jen k soudobému literárnímu kýči zase vypovídá více o tomto... recenzentovi než o recenzované knize.
Vložil: Anna, 27.08.2010 09:57
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Knihu neznám, ale nechápu, proč by obsáhlá kniha měla být podezřelá už dopředu. To spíš vypovídá ne o knize, ale o autorovi recenze, a sice že nemá trpělivost a žije zcela v souladu s dnešní dobou, kdy všechno musí být rychle, hned, bez dlouhého přemýšlení, usebrání se atd. Znám spusty "tlustých" knih,... kterou jsou vynikající a člověka po jejich přečtení mrzí, že už je na konci. Začít recenzi tím, že tlustá kniha je podezřelá, a předložit toto tvrzení jako obecný fakt je dost divné.
Vložil: Artur.22, 26.08.2010 20:44
Mulisch, Harry: Objevení nebe 2 (in Respekt)
Tedy to je hodně tvrdý odsudek - a hlavně hodně stručný, nepropracovaný... Jistě, každý čtenář si utvoří svůj názor a každému se román líbit nemusí. Ale takové odsouzení si tedy toto dílo rozhodně nezaslouží. Je to román velkolepý, širokodechý, mnohovrstevnatý, náročný, težký, ale velmi krásný, napínavý,... s řadou nádherných scén, román o hudbě, filosofii, náboženství, metafyzice, vědě i holocaustu a válce, román o světě rozdělém železnou oponou, román s fantastickými prvky i román realistický, s úžasnými, tragikomickými figurami a spletitým dějem, který v závěrečné části vskutku vrcholí něčím, co možná připomene thrillery Dana Browna, ovšem zde je to o několik řádů vyšší a propracovanější. Je to román, který je napínavý i dojímavý, vtipný i k zamyšlení. A takový si nezaslouží tak stručnou recenzi jako je výše uvedená!
Vložil: jáchym, 21.08.2010 01:50
Mulisch, Harry: Objevení nebe
Uchchchch, dobrý. Kdysi jsem byl s M. na snídani - a vám mladším mohu říct, že v životě nezapomenu co mi řekl: Could you please ... můžeš mi podat lžičku? Petře, chápu už, že nemáš čas pro - "zábavně informativní" kousky pro Lido. zdravím, j.
Vložil: Magda de Bruin, 06.07.2010 11:33
Mulisch, Harry: Objevení nebe
Mulisch sám o jazykovém prostředí, ze kterého vyšel, píše: "I v té rodině (myslí tím antverpskou rodinu své matky, pozn. M.d.B.) se mluvilo německy, ale ve škole se matka naučila nizozemsky. Pokud si vzpomínám, mluvili spolu rodiče vždycky německy (...). Ačkoliv i naše hospodyně Frieda mluvila německy,... sám jsem ten jazyk nikdy nepoužíval, protože se mnou mluvila matka nizozemsky. Jiná věc samozřejmě je, že mám němčinu natolik v uších, že je to téměř můj druhý jazyk."
Vložil: Magda de Bruin, 07.06.2010 15:25
Verbeke, Annelies: Spi!
Jak je vidět, tak si ty termíny všichni ve slovníku najít neumějí. V tom je právě problém. Je hezké, že jste nadšená, ale to nic nemění na tom, že jsou v překladu ve srovnání s originálem významové posuny.
Vložil: Lucie, 06.06.2010 17:00
Verbeke, Annelies: Spi!
Vážená dámo, ne všichni překladatelé mají za nejlepšího kamaráda pouze slovník, to zjevně nemůžete překousnout. Ty termíny, které uvádíte si ve slovníku umíme najít všichni, ale proč bychom to dělali, když jsme spokojeni? Nadšená čtenářka českého překladu. Lucie
Vložil: klára, 07.05.2010 20:50
Verbeke, Annelies: Spi!
Proč "mámení"? (v recenzi se píše: "To všechno jsou věci, které se překladem obvykle ztrácejí, překladatelce se je však daří částečně kompenzovat tam, kde to čeština umožňuje.") Nevím, co je "funkční zaměření", ale opravdu je to argument pro to, aby se „když už fakt nemáte do čeho píchnout“ překládalo... jako „když už vážně nevíte, co roupama dělat“? Vždyť to je rozdíl, ne?
Vložil: Magda de Bruin, 07.05.2010 18:51
Verbeke, Annelies: Spi!
Hodnocení překladu tvoří jen malou část recenze, příklady, které uvádím, jsou vesměs slova či obraty, které lze snadno najít ve slovníku. Jak se každý může přesvědčit, nejde tu tedy o "jiná řešení" v rámci tvůrčího procesu. Dokud se v českých překladech z nizozemštiny tyto v podstatě triviální chyby,... kterým lze při troše pečlivosti předejít, budou vyskytovat, budu na ně upozorňovat - bez ohledu na to, kdo je autorem překladu. Poznámka o lačnosti je nesmyslná - materiál k autorce i titulu jsem připravovala ve spolupráci s nakladatelem (a je v zájmu všech zúčastněných, aby se na novinku upozornilo včas), kromě textu ve wordu a v pdf mi nabízel i zaslání výtisku - předpokládám tedy, že tou dobou už kniha byla na světě (a i kdyby nebyla, je na nakladateli, jak a kdy chce na svůj titul upozornit). Protože jsem knihu nečetla s brýlemi mámení a na "mladší kolegyni" nemám důvod žárlit, nehodlám měnit ani své hodnocení. Ale neupírám tím samozřejmě čtenářům právo na jiný názor.
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 07.05.2010 13:29
Verbeke, Annelies: Spi!
Myslím, že kdo si přečte i jiné příspěvky paní De Bruin je mu jasné, že v podstatě nedokáže odborně recenzovat knihu. Její posudky překladů jsou jen hnidopišským výčtem toho, co sama nazývá překladatelskými chybami, ale ve skutečnosti jde o jiná překladatelská řešení. Ovšem jiné řešení je u De Bruin-Hüblové... špatné řešení. Naprosto postrádá uvědomnění si překladatelského aktu coby tvůrčího procesu a jeho funkční zaměření na cílovou skupinu. Navíc v tomto případě upoutá i lačnost, s níž už se nemůže dočkat, až překlad Jany Pellarové zase strhá, neboť knihu recenzuje dřív, než se vůbec objevila na pultech. Tady už není co dodat.
Vložil: Petr, 07.05.2010 10:23
Verbeke, Annelies: Spi!
Vážená paní, divím se, že Vás baví neustále cílit svými výčitkami k margináliím knihy na překladatelku. Když si knihu přečtete bez "brýlí mámení" a žárlivosti na mladší kolegyni, pak byste mohla změnit příslovce uspokojivě na výborně. Zdraví Vás velmi spokojený čtenář. Petr Bezděk
Vložil: Jana Pellarová, 14.04.2010 11:28
Verbeke, Annelies: Spi!
Děkuji za reakci a vysvětlení paní Šotolová, samozřejmě nic nestahujte, jak jsem psala, jsem ráda, že tu ukázka je, alespoň takto. Zdravím J.P.
Vložil: jovanka šotolová, 13.04.2010 21:27
Verbeke, Annelies: Spi!
Vážená paní překladatelko, o převzetí ukázky vyjednáváme zpravidla především s nakladatelstvím, protože předpokládáme, že oni nejlíp vědí, co mají ve smlouvě s překladatelem (většinou si ve smlouvě vyhrazují právo text v určitém rozsahu užít k propagaci knihy - a to může vést i k tomu, že ke stejnému... učelu poskytnou dvakrát stejný text). Pokaždé se také v nakladatelství dotazujeme, zda je třeba o převzetí textu jednat i s překladatelem - nevím, kde se tentokrát stala chyba. Pokud se zveřejněním nesouhlasíte, ukázku ihned stáhneme, - ale takhle přímo to ve Vašem příspěvku nezaznělo.
Vložil: Jana Pellarová, 13.04.2010 20:39
Verbeke, Annelies: Spi!
Vážená redakce iliteratury, mám radost, že se na Vašich stránkách objevila zpráva o nově vyšlém českém překladu knihy vlámské autorky Annelies Verbeke "Spi!", stejně jako ukázka z něj. Dovolte mi jen jednu připomínku - v záhlaví ukázky jsem uvedena jako autor článku, na jeho konci stojí, že ukázku... jste publikovali se souhlasem nakladatele. Po právní stránce tedy jistě nelze nikomu nic vytknout. Mě jako překladatelku jen trochu mrzí, že mě nikdo vůbec ani neinformoval, že se tuto ukázku, která vyšla již před rokem v časopise Plav, chystáte použít. Můj souhlas byste samozřejmě měli, o to nejde. Možná jsme se mohli domluvit na jiné ukázce, možná bychom nakonec došli k závěru, že nebudeme věc komplikovat a použijeme tuto. Pokud jste kontaktovali nakladatele, asi už nebyl takový problém dát vědět i mně. Vím, že je to detail, ale na iliteratuře jsem si vždy cenila právě toho, že dbala i na takové maličkosti, jako je předem informovat člověka, jehož práci využívá. Tak snad příště ;-) Hodně zdaru přeje a zdraví Jana Pellarová
Vložil: Magda de Bruin, 04.04.2010 11:17
Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova (in Respekt)
K tomu „pobouřenému přijetí v době jejího vydání“: v čerstvě vydané publikaci Het Grote Willem Frederik Hermans Boek (red. Dirk Baartse a Bob Polak) se k tomu uvádí: „V listopadu 1958 vyšlo první vydání Temné komory Damoklovy a mnozí recenzenti je uvítali jako mistrovské dílo nizozemské literatury.... I u čtenářů vzbudila kniha okamžitě příznivý ohlas. Už v roce 1959 následovaly dva dotisky, na tu dobu nebývalý úspěch. Právem můžeme konstatovat, že Willem Frederik Hermans po zhruba dvanácti letech Temnou komorou Damoklovou jako spisovatel jednoznačně prorazil.“ Pár recenzentů knihu vnímalo ryze jako román o odboji a pro nehrdinské líčení odbojářů (včetně jejich zevnějšku – lepá nacionálněsocialistická mládežnice proti myšce-odbojářce) jeden z nich knihu označil dokonce za „fašistoidní“. Takový obraz odboje a na svou dobu odvážné erotické scény se ale vyskytují už v románu De tranen der acacia´s z roku 1949, tehdy s nimi autor narážel (i u potenciálních nakladatelů) rozhodně víc. Důvod, proč kniha v českém překladu vychází až teď, je v tom, že Hermans zakazoval překlady v totalitních zemích (a vzhledem k nihilistickému tónu by jeho knihy u nás v té době nejspíš ani vyjít nemohly). Obtížné jednání s dědici hraje roli až po jeho smrti (1995).
Vložil: Irma Pieper, 31.03.2010 20:36
Překladatelské fórum 2010
Rada bych tu opravila zpravu, ze by se cestina na katedre translatologie Vysoke skoly v Gentu od pristiho akademickeho roku mela zrusit. Zatim tam studenti mohou nadale studovat cestinu. Je ale pravda, ze v delsim horizontu budoucnost oboru cestiny je ponekud nejista... Irma Pieper
Vložil: Magda de Bruin, 23.03.2010 17:48
Bruin Hüblová, Magda de (o Temné komoře Damoklově W. F. Hermanse) (in Knižní novinky)
Děkuji za tip - nejsem nederlandistka, takže mám ve znalostech nizozemské a vlámské literatury mezery. Ráda se na ty tituly podívám.
Vložil: Igor Daniš, 23.03.2010 14:17
Bruin Hüblová, Magda de (o Temné komoře Damoklově W. F. Hermanse) (in Knižní novinky)
Vážená pani de Bruin Hublová, chcel by som sa spýtať, či nie je záujem preložiť flámskeho autora Warda Ruyslincka. Asi pred desiatimi rokmi som skôr preletel než čítal francúzsky preklad Zlatej Ofélie. Zdalo sa mi, že sa jedná o veľmi podivuhodné dielo. Možno ale aj iné jeho diela stoja za praklad... ako napr. Het Reservaat alebo De uilen van Minerva. S pozdravom, Igor Daniš
Vložil: Peter Nemec, 18.03.2010 10:51
Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova
Poslúžim len vlastnou čitateľskou skúsenosťou. Knihu som ešte nedočítal celú, som približne na strane 190. Príslušnú pasáž som bez premýšľania priradil Osewoudtovi. Vnímal som to tak, že Osewoudt pokračuje vo svojej myšlienke načatej o niekoľko riadkov vyššie. Pri spätnom pohľade a zvlášť po prečítaní... pasáže, kde hovorí o tom, že jedinou "pohnútkou" jeho činov je Dorbeck, mi prisúdenie repliky Marianne nepripadá nemožné. Inak vynikajúci román.
Vložil: Igor Daniš, 11.03.2010 13:34
Hermans, Willem Frederik: Temná komora Damoklova
Vážená pani de Bruin Hublová, keď som pasáž začal čítať z logiky textu mi vyplývalo, že doytčnú pasáž hovorí Marianne. Postupne, keďže nie je použitý ženský rod a prezentovaný názor je bojovného charakteru som naberal presvedčenie, že hovorí Osewoudt. Avšak, keď som pasáž dočítal, a zároveň začal... čítať ďalšiu pasáž, v ktorej akoby preberala (naväzovala) aktivitu Marianne, som za začudoval nad rozporom pasivity Osewoudta a vypovedaným postojom. Podľa mňa, radím sa tak k tretiemu okruhu, ide o identický postoj autora, ktorý chcel pre svoju jedinečnosť uviesť. Možno ho napadol práve pri písaní tejto pasáže a uvedomil si, že nie je možné ho priradiť ani jej, ani jemu; a mžono si to vôbec neuvedomil. Keby to napísal Kundera, bolo by to jasné: vodí čitateľov, kritikov a prekladateľov za nos. S pozdravom, Igor Daniš
Vložil: Magda de Bruin, 09.03.2010 12:27
Moor, Margriet de: Utonulá
Lisa F.: Když už se po třech letech vracet k uzavřené kapitole (a po ještě delší době k překladu této knihy) - v čem přesně je moje reakce ostrá? To byste měla blíž vysvětlit. Snažila jsem se tehdy ve vší zdvořilosti rozpoutat širší diskusi, Martina Loučková na mou výzvu bohužel nikdy nereagovala, i... když jsme od té doby byly ve styku kvůli jiným překladům. Ze všech výtek, které jsem vyvrátila, uvádíte jediný příklad. Pasáž v originále zní: "Wat is dit anders dan háár nieuwe huis, haar zeven kamers, zolder, tuin op het zuidoosten, schuur, kijk niet zo stom, met gloednieuwe meubels helemaal naar haar smaak?" "Jediný možný" nebo "ideální" překlad neexistuje - jistě by se ta pasáž dala přeložit i tak, jak navrhujete vy nebo Martina Loučková. Přesto se ani zpětně nedomnívám, že je moje řešení nesprávné nebo nepřijatelné. Zapadá do určitého celku. Tak jako by jiné řešení zapadalo do celku překladu v interpretaci jiného překladatele. Odsuzovat na základě toho celý překlad (byl ostatně nominován na Jungmannovu cenu) mi ale zachází trochu daleko...
Vložil: Lisa F., 08.03.2010 15:52
Moor, Margriet de: Utonulá
Tak ostrá reakce na recenzi snad není potřeba a ani s Vaší obhajobou překladu nelze vždy souhlasit. Píšete "Co se týče té věty o Lidyině domě, zmínila bych tu postřeh Terezy Brdečkové v recenzi na Utonulou (Respekt 2007/34): „Stal se ten příběh opravdu, nebo se postupně utvořil v Armandině hlavě? Nejsou... náhodou obě sestry jedna a táž osoba?“ De Moorová prostě nepíše realistické romány - z vašeho návrhu (a konečně i ze závěru vaší recenze) se zdá, že vám to zcela uniklo." Já naopak zcela souhlasím s překladem, který navrhuje paní Loučková: Ve chvíli, kdy se rozhořčená Armanda snaží Sjoerdovi vysvětlit, že nežije svůj, ale Lidyin život, ukazuje na jejich nový, pohodlně zařízený amsterdamský dům se slovy: „V čem se to tu liší od jejího (Lidyina – pozn. M. L.) nového domu, jejích sedmi pokojů, půdy, zahrady na jihovýchod, kůlny, nekoukej tak hloupě, se zbrusu novým nábytkem přesně podle jejího vkusu?“ Roky mrtvá Lidy samozřejmě nemá žádný nový dům, se kterým by Armanda mohla srovnávat. Odpovídající překlad by zněl asi takto: „Co je tohle jiného než její nový dům…“.
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2009 11:51
Literatura migrantská, etnická, postkoloniální nebo alochtonní?
Tohle nejspíš není určené mně osobně - žádných urážlivých a zesměšňujících poznámek vůči panu Pavelkovi (s nímž se ostatně znám) si nejsem vědoma. Že jeho argumenty v tom prvním článku nebyly přesvědčivé (a ani typově se do autora netrefil), je neoddiskutovatelné - to byla ryzí spekulace a i on sám... to tak prezentoval. Také "multi-kulti blbnutí" a "oceňování knížek, které si to vůbec nezaslouží" se zjevně netýká ani mě, ani iliteratury. Z reakce pana Cempírka vyplývá, že mu právě situace Vietnamců u nás leží na srdci, takže zrcadlo určitě nastavil nejen nějakým abstraktním "vám", ale i "Evě".
Vložil: Eva, 30.11.2009 15:20
Literatura migrantská, etnická, postkoloniální nebo alochtonní?
No, tak se nám spekulace o mystifikaci potvrdila :-) ceskobudejovicky.denik.cz Zajímalo by mě, jestli se panu Pavelkovi omluvíte za ty urážlivé a zesměšňující poznámky, a jestli už přestanete... s tím multi-kulti blbnutím a oceňováním knížek, které si to vůbec nezaslouží, jen proto, že je napsal Nečech. Ten Cempírek vám ale nastavil zrcadlo, co?
Vložil: Magda de Bruin, 23.10.2009 19:04
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Jsem ráda, že se pan Beguivin ozval - ten odkaz totiž během pár dní přestal fungovat, takže článek (ani diskuse) už není k nalezení. Možná bychom ho mohli převzít na iliteraturu? (A pokračovat v debatě o tom, zda je věrohodné, když dva podivíni v podivné situaci mluví podivně, prostě tady?)
Vložil: Petra, 23.10.2009 18:04
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Vážený pane Beguivine, můj příspěvek nebyl namířen přímo proti Vám, ale měl být obecný. Že jste překladatel samozřejmě vím, tudíž asi o problematice překladu víte dost – proto také ten vylučovací vztah a slova jako „všem“ a „nepřekladatelé“, aby bylo jasné, že mluvím v obecné rovině. Každopádně jsem... ráda, že zde proběhla výměna názorů a rovnou naposledy přidám ten svůj – s Vaším argumentem „pokud text nesedí…“ souhlasím, přesto bych si překlad netroufla kritizovat, jestliže nemám v ruce originál. Tím se Vás nesnažím přesvědčit ani se nechci hádat atd., jen říkám svůj názor na věc.
Vložil: Alan Beguivin, 23.10.2009 15:06
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Vazena Petro, mozna neznam problematiku translatologie, ale par knih uz jsem prelozil, jak byste zjistila i na techto strankach, kam odkazujete, a pokud proste preklad v novem kontextu nesedi, neokecate to umeleckym zamerem ani originalem. K tomu, abych vedel, ze preklad vychazi z originalu, nemusim... umet nizozemsky, je mi lito:-] Viz tez kratkou vymenu nazoru s pani prekladatelkou pod clankem na E15 [odkaz nize]. Takze nez priste zacnete mudrovat, zjistete si fakta. [A mimochodem, k prekladu se muze vyjadrovat, kdo chce, mame demokracii.]
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2009 11:30
Erasmus Rotterdamský: O výchově křesťanského vladaře, předmluva
Ať hledám, jak hledám, nemůžu nikde najít, že by Gouda (stejně jako Rotterdam) kdy byly součástí Brabantska. I Huizinga výslovně jmenuje tahle dvě města (v souvislosti s Erasmem a jeho dobou) jako součást hrabství Holland. Erasmus ovšem jinak v Brabantsku pobýval - např. ve městě ´s Hertogenbosch (Den... Bosch) nebo v Lovani.
Vložil: Petra, 23.07.2009 16:57
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Tohle mě vždycky dokáže znechutit - jak se může o překladu vyjadřovat někdo, kdo nezná problematiku translatologie anebo nedržel v ruce i originál... Pokud najdu v textu něco nezvyklého, tak se přece nejdřív zamyslím, proč to tam je - buď to vypovídá o autorovi (záměr, nebo neobratnost), nebo o překladateli... (idem). Bez originálu se to prostě určit nedá. Všem recenzentům vřele doporučuji sekci "Problematika překladu", spoustu věcí si nepřekladatelé často neuvědomí.
Vložil: Magda de Bruin, 23.07.2009 13:57
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Pro úplnost bych ocitovala celý příslušný odstaveček: "Kniha se čte skvěle a antihrdinův vnitřní monolog, na němž je vystavěna, čtenáře nezatěžuje - forma kopíruje jeho duševní nejistotu. Dialogy působí přirozeně, jen občas trochu zdlouhavě (,,Je to tím, že jsme zestárli, proto se strachujeme o dítě.... Protože jsme starý a nudíme se.") a někdy skřípe překlad (Hofmeester ,,disponuje sociálními dovednostmi", dívka se ptá při milostném aktu, zda se jí partner ,,zamlouvá"). Na svou obranu bych uvedla, že i tyto formulace - podobně jako ta občasná zdlouhavost dialogů - vycházejí prostě z originálu, což ovšem recenzent bez znalosti nizozemštiny nemůže vědět. (Mimochodem dívka se samozřejmě ptá partnera, zda se mu ONA zamlouvá, jinak by to skutečně nedávalo smysl - navíc to navazuje na jejich předchozí dialog. Opakování určitých slov nebo obratů v různých situacích je totiž jedním z typických autorových znaků, proto je třeba to zachovat i v překladu.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.07.2009 16:50
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Z dnešní (pozitivní) recenze Alana Beguivina e15.cz/kultura/grunberg-nelitostne-pitva-podstatu-otcovstvi-106643/ : 'někdy skřípe překlad (Hofmeester "disponuje sociálními dovednostmi", dívka se ptá při milostném aktu, zda se jí partner "zamlouvá").'
Vložil: Edgar de Bruin, 11.07.2009 15:40
Vonkův duch v českých překladech nizozemské literatury
K otázce jazyka, ze kterého R. J. Vonka překládal, mi napsala Olga Krijtová: „Ten překlad Petra Breugela, který jsem četla za války, má v tiráži: ,Autorizované vydání. Z nizozemštiny přeložil Rudolf J. Vonka.’ (...) Multatuliho z nizozemštiny překládal určitě, nejen proto, že je to uvedeno v tiráži... (z holandského originálu přeložil), ale také proto, že hned v třetím řádku první kapitoly říká, že si objednal ,několik papírů s rýmovačkami’, tedy riem papier. To by ho jinak napadnout nemohlo.“ Tím se sbírka překladatelských perliček zase obohatila (podle niz.-č. slovníku znamená „riem“ „rys papíru“, t. j. 480 nebo 500 archů). Domněnku, že R. J. Vonka překládal Timmermansovu knihu z angličtiny, jsem opíral o následující údaj vědecké knihovny v Olomouci http://aleph.vkol.cz/pub/svk01/00071/21/000712141.htm, ale tedy mylně.
Vložil: Magda de Bruin, 11.07.2009 13:30
Grunberg, Arnon: Tirza 1
To je sice pravda, ale jako překladatelka jsem tu knihu četla několikrát a vždycky znovu mě fascinovalo, jak rafinovaně s otázkou zločinu autor naložil. Tvrzení, že klíčový okamžik byl už jednou odvyprávěn bez jakékoliv zmínky o vraždách, tu pasáž nevystihuje docela. Musí se to prostě číst...
Vložil: mariana, 10.07.2009 12:09
Grunberg, Arnon: Tirza 1
Pane Trpko! Vy jste prozradil minimálně jednu z point příběhu. To od Vás není hezké...
Vložil: Petr Kitzler, 12.06.2009 10:28
Coster, Saskia de: Hrdina - ohlasy v niz. médiích
Milá (-ý) anonymní přispěvatelko (-li) do diskuse: co kdybyste s podobnými dotazy zkusil(a) raději Google nebo knihovnu?
Vložil: , 09.06.2009 18:27
Coster, Saskia de: Hrdina - ohlasy v niz. médiích
co je lyrika????????????????????!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Vložil: Magda de Bruin, 24.05.2009 14:04
Grunberg, Arnon 2
Jen drobná poznámka (aby se opisováním nešířily další nepřesnosti): jak vyplývá z "portrétu autora 1", nedělal Grunberg zkoušky na "americkou", ale "amsterodamskou" divadelní školu (v některých zdrojích se také ještě píše o přijímacích zkouškách na školu "v Nizozemsku a v Německu", ale o Americe v této... souvislosti skutečně ani zmínka). A s kozičkou se plavil proto, že se v jednom jeho románu vyrábí kozí, nikoliv ovčí sýr.
Vložil: Magda de Bruin, 18.05.2009 17:54
Coster, Saskia de: Hrdina 2
Ta kritika za výběr padá zcela na mou hlavu, ovšem jestliže vyzdvihujeme „odvahu riskovat“ u nadějných autorů z článku Arjena Fortuina, měli bychom ji přiznat i nakladateli Vladimíru Pistoriovi. I já jsem se opírala m.j. o zmíněný článek, protože jsem chtěla ukázat, do kterých vlámských autorů se momentálně... vkládají naděje. Žádná jasná koncepce ve vydávání vlámské literatury u nás neexistuje – příslušný vlámský fond VFL se oddělil od nizozemského NLPVF poměrně nedávno a jeho vliv na výběr autorů a titulů se teprve musí jasněji projevit. Svou roli by tu ale měli sehrát i nederlandisté – nakladatelé by jistě uvítali, kdyby byl k dispozici nějaký přehled současné vlámské literatury, případně anotace či recenze originálu. Iliteratura je takovým textům otevřená. Ještě drobnou poznámku k místním názvům v knize (po konzultaci s autorkou při její nedávné návštěvě v Praze): když autorka umísťuje Brunej do Perského (v mém překladu tedy Golfského)zálivu, užívá tyhle názvy zcela libovolně. Podobně najdeme větu, že „cesta do vnitrozemí“ trvá Lien osm hodin, takže i z toho je jasné, že se nepohybujeme v reálném – belgickém nebo nizozemském – prostředí, jak by se ze jmen hrdinů nebo názvu ulice Everzwijnkaai (Kančí nábřeží) mohlo zdát. Stává se častěji, že autor vědomě ponechává místo (a někdy i čas) příběhu neurčité a pak s potutelným úsměvem sleduje, jak se čtenáři přesto za každou cenu snaží postavit příběh oběma nohama na zem. A tak se Wieringův Joe Kluzák na základě vymyšleného dialektu ocitá v Brabantsku nebo Topolův volně se přelévající čas recenzent na rok přesně ohraničí (a na základě tohoto vlastního odhadu obviní autora z anachronismu)...
Vložil: AnDrEjKa, 30.03.2009 15:44
Frank, Anne: Deník
kniha se my moc líbila a určitě si ji přečtu znova pač je to kniha s neuvěřitelnymi zažitky ktere si musela Anna Franková prožit je to knihafantazije love my dancere for me
Vložil: Magda de Bruin, 17.03.2009 19:06
Coster, Saskia de: Hrdina
Tahle knížka je plná tajemství a lze ji číst různě: Martina Loučková píše, že Pipka a Marcus mají stejnou adresu. Já tomu ale rozumím tak, že Lien využije toho, že Pipka nemá paměť, a dodá mu Zmetkovu identitu (šaty, doklady atd.). I svého šéfredaktora Boha pak navádí na tohohle "falešného" Marcuse,... když mu pošle Pipkovu adresu i s fotkou (kterou pořídila sama polaroidem, když byla u Pipky doma). Je to tedy záměna postav, kterou Lien promyšleně zinscenovala.
Vložil: Pavel Englicky, 24.02.2009 09:21
Vonkův duch v českých překladech nizozemské literatury
Není to jen problém jazyka, ale i neznalosti míst, zvyků a i spotřebního zboží. Tak třeba uvádí překladatel, že Duvel (světlý Belgický ležák) je pivo černé, nejfotografovanější místo Brug je "Zelený okruh" (jedná se ale o "Groene Rei" což je kanál, tudíž voda, kterou Brugy oplývají) a nejmalebnější... náměstí Brug je Přístavní náměstí (Walplein, ale znamená Hradební, odvozeno od hradeb). Ptal jsem se kdysi autora, belgického spisovatele Pietera Aspeho, jak mu to jde s knihami v Čechách, odpověděl: "Nic moc". Není divu, že?
Vložil: Vera Pokorny-Scheufler, 22.02.2009 14:41
Vonkův duch v českých překladech nizozemské literatury
Ano, je to skutečně tak. Hrozné. Většinu knih,překladů z holandštiny či němčiny, které jsme v Česku dostali od přátel, sháníme pak rychle v originále... a bavíme se.
Vložil: Zdenka Dvořáčková, 20.02.2009 14:59
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Paní Hueblová - příště si sežeňte laskavě originál a kritizujte to, co víte jistě. Paní Pellarová - ty základníd gramatické chyby by Vám snad unikat neměly. Přeji hodně úspěchů a zdravím .
Vložil: Jan Louda, 29.12.2008 23:54
Zwagerman, Joost: Šest hvězdiček
Právě jsem dočetl knihu. Přečetl jsem ji jedním dechem. Mně se moc líbila, když pominu téma, tak např. charakteristika lidí, holandská městečka. Doporučuji.
Vložil: Magda de Bruin, 19.11.2008 11:40
Havel, Václav: Het vertrek (Odcházení)
Co se týče vyznění Občana Havla, hrálo tady roli, že to byla jen půlhodinová kompilace - při promítání celého filmu třeba tu scénu s Klausem v Redutě ocení i zahraniční publikum (zažila jsem to při projekci v Berlíně). Souhlasím s vámi, že jsou v tom filmu mnohé prvky, které cizinci zcela unikají, ale... jak se zdá, zbývá tam dostatek takových těch obecně lidských věcí, které působí, že má film přesto i v cizině úspěch.
Vložil: petra, 19.11.2008 00:08
Havel, Václav: Het vertrek (Odcházení)
To je sila s tou poznamkou o statnich navstevach, ten predpoklad, ze se tu za totality nekonaly... A byly v Obcanu Havlovi titulky u jednotlivych osobnosti, kdo to je? Videla jsem anglickou verzi, kde nebyli a z cizincu samozrejme nidko nepoznal z ceskych politiku nikoho jineho nez Havla a tak meli... z filmu houby...
Vložil: Magda de Bruin, 12.11.2008 20:37
Praagse Lente – Pražské jaro Revisited 68
pro Olgu Zikovou: pokud vím, v Nizozemsku lze knihu objednat v Českém centru v Haagu (kniha je zdarma, administrativní poplatky a poštovné cca 5 eur), 070-3561477, cchaag@czech.cz
Vložil: Olga Zikova, 12.11.2008 15:10
Praagse Lente – Pražské jaro Revisited 68
Chtela bych rada knihu "Prazke Jaro revisited 68" objednat, ale nemohu to nikde najit. Muzete mi prosim napsat kde bych knihu mohla objednat? Dekuji zatim Olga Zikova
Vložil: Magda de Bruin, 05.11.2008 09:43
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Panu Loudovi: na internetu se - na rozdíl od knih - na nějakou tu gramatickou chybu nehledí, ale všechny ty nepěkné motivy, které mi připisujete, byste měl doložit.
Vložil: Jan Louda, 04.11.2008 23:42
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
A o svých (gramatických) chybách v příspěvku vím.
Vložil: Jan Louda, 04.11.2008 18:56
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Jsem obyčejný občan, který není nederlandista a který právě čte tuto knížku. Moc se mi líbí, je čtivá, obsahově pestrá a já ji hltám, kdy to jen jde. Ani jednu výhradu od paní de Bruin-Hüblové nepřijímám, ať si píše, co chce. Paní Pellarová, držím Vám palce, jen tak dál! Nevím, zda jste měli možnost... si to vyříkat z očí do očí a vím, paní Pellarová, že nechcete přijmout pravidla hry "kdo z koho", rozhodně však máte moji podporu. Hledám slušná slova na recenzi/vyjádření paní de Bruin-Hüblové, napadá mě snad jen ubohost, zapšklost a závist. Z toho se mi dělá špatně!
Vložil: Vladimír Mikulka, 25.10.2008 22:02
Praagse Lente – Pražské jaro Revisited 68
Jen pro vysvětlení: část respondentů české části ankety bohužel odmítla přímý rozhovor a jejich příspěvky jsou tudíž písemné odpovědi na zaslané otázky.
Vložil: Irma Pieper, 23.10.2008 23:13
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Jakožto Holanďanka žijící už šest let v Belgii, která knihu po vydání v roce 2005 četla, bych ráda reagovala na několik bodů z této diskuse. Zaprvé nelze na Van Istendaelovu knihu pohlížet jako na encyklopedii, a zejména ne jako na složité dílo, k jehož rozboru by byly potřeba literárněvědné nástroje.... Je to sbírka sloupků publikovaných ve vlámských a nizozemských novinách a časopisech doplněná částečně jiným materiálem. Nizozemské nakladatelství Atlas vydává edici postřehů o různých zemích a krajích s jednotnou podobou titulu: "Můj/moje..." doplněné příslušným zeměpisným názvem. Pro nakladatele i autora dobrá příležitost, jak si vyklidit šuplík, jak říkáme holandsky. Výsledkem je roztomilá knížka sestavená z velmi osobních úvah a několika - pro Nizozemce a Vlámy - velmi zábavných anekdot. Ta roztomilost a zábavnost se ale velkou měrou opírá o - pro Nizozemce a Vlámy - implicitní referenční kádr. Zahraniční čtenář bez této znalosti si s odkazy, narážkami a vtípky, z nichž texty vycházejí, bez rozsáhlých vysvětlivek neporadí. Vysvětlivky však samozřejmě nepatří do knihy, jejímž cílem je bavit a lehce zesměšňovat vztah Nizozemců a Vlámů, který lze vyjádřit úslovím "co se škádlívá, rádo se má". Čtenáři, kteří Van Istendaelovy narážky chápou, zase nepotřebují český překlad, jak píše Magda de Bruin v recenzi. Považuji za velmi pozitivní, že je v Česku o takovou publikaci o Nizozemsku zájem, jen si říkám, zda lidé, kteří si tuhle "encyklopedii" koupí, se po přečtení necítí podvedení. Český nakladatel knihu prezentuje jako jakousi odbornou publikaci, když ve skutečnosti jde o sbírku subjektivních postřehů o reáliích dvou cizích, historicky spjatých zemí. I když Van Istendael píše vytříbenou nizozemštinou, byl ohlas v nizozemském tisku vlažný. Vzpomínám si, že recenzenti kritizovali nahodilý a nesouvislý charakter sborníku. Upřímně řečeno mě ani nepřekvapuje, že kniha není k dispozici ve všech knihovnách. Jakožto belgická Holanďanka jsem v této knize bezesporu našla zdařilé články, jako celek ji však považuji za naprosto nevhodnou pro zahraniční trh. Nechápu, že se český nakladatel neinformoval lépe, než se pro vydání rozhodl. Podle mých zkušeností je u nizozemských nakladatelů běžné, že knihu dají posoudit více než jednomu profesionálnímu lektorovi. A pokud se nakladatel přesto rozhodne vydat knížku překypující cizími reáliemi, je skutečně žádoucí, aby zajistil pečlivou redakci. Irma Pieper V Bruselu, 23.11.08
Vložil: veronika, 21.10.2008 19:21
Frank, Anne: Deník
toto som hladala asi dve hodiny hhhh:-)))
Vložil: Magda de Bruin, 21.10.2008 11:06
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Nikdo Veronice ter Harmsel-Havlíkové nebrání, aby takovou fundovanou recenzi napsala. Já trvám na tom, že v tištěném textu by se neměly vyskytovat (a určitě ne v takové míře) gramatické a další jazykové chyby a v textu, který informuje o určité zemi a její kultuře, by neměly být chyby v zeměpisných... názvech a ve jménech osob. Tyto chyby bijí do očí bez ohledu na to, zda máme k ruce originál. Nepsala jsem také "kritiku překladu" - to by vypadalo jinak. Recenzovala jsem pouze české vydání. Svalovat vinu jen na "redakční nedbalost" je zkratovité - ty chyby udělala překladatelka a přepokládám, že text dostala k přečtení i ve fázi tiskových korektur (takový postup je v každém případě běžný). Je odpovědnost překladatele, jaký text vypustí z ruky a publikuje ho pod svým jménem. Je pozdě zlobit se pak na zrcadlo...
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 21.10.2008 10:04
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Provádět kritiku překladu, aniž máte k dispozici originál, to by si nedovolil snad nikdo. Že by paní Hüblová ztratila průkazku do knihovny? Nebo si od března nenašla čas tam zajít? Opravdu to svědčí o její profesionální úrovni. Ostatně celá recenze je spíš hanopisem než čímkoli jiným. K napsání skutečné... recenze paní Hüblové chybí patřičný nadhled, schopnost začlenit knihu do kontextu literární historie a především naprosto postrádá instrumenty literární vědy. Pak by možná dokázala ohodnotit barokní škálu literárních žánrů, které se v Mém Nizozemsku vystřídají a jsou bravurně přeloženy od reportáže až po poezii v próze. Místo toho ji nezbývá než nafouknout svůj text otrockým výčtem chyb, které jsou z poloviny redakční nedbalostí a z druhé poloviny smyšlené, protože paní Hüblová se nenamáhá podívat do zdrojového textu.
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2008 13:46
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Vážená paní Pellarová, jsem ráda, že se ozýváte - ta "mnou ovládaná" sekce je totiž ve skutečnosti otevřená všem. Byla bych velmi ráda, kdyby se na iliteratuře rozvinula širší překladatelská debata o úskalích i úrovni překladů z nizozemštiny - v tom vidím náš společný zájem. Máte pravdu, že o načasování... mé kritické recenze by se dalo diskutovat. Vaše redaktorka Iveta Coufalová by Vám mohla potvrdit, že jsem jí už v březnu psala o svých výhradách s poznámkou, že s publikací váhám, protože jsem si vědoma, jak se taková kritika všech zúčastněných dotýká. Když jsem chtěla informovat o autorově návštěvě v Praze, vznikla současně nutnost doplnit text o něm - i když je v tomto případě kritický (iliteratura totiž nemá ryze propagační funkci). Píšete, že se kniha dobře prodává - to ráda slyším. Dalo by se v té souvislosti také říct, že právě skutečnost, že jsem kritickou recenzi zveřejnila s časovým odstupem, aspoň neovlivnila nepříznivě prodej. Dále jen pár bodů: tvrdím-li, že se tato kniha nehodí k zahraničnímu vydání, opírám se přitom i o reakce nizozemských a vlámských čtenářů, když se o českém vydání dozvěděli. V pasáži o mé "mravenčí píli", s níž text probírám, cítím určitou ironii. To mě překvapuje - pro překladatele (a redaktora) by snad takový přístup měl být zcela přirozený? Už jen z úcty k autorovi a ke čtenáři. Pak by se toho úkolu nemusel dodatečně ujímat recenzent. Turfhaven především není "rašeliniště", takže čtenář se z Vašeho překladu právě význam toho názvu nedozví. Není pravda, že jsem se "ani nenamáhala" sehnat si originál - je pravda, že jsem ho k dispozici neměla (to ale není totéž), což také v recenzi uvádím s tím, že část mých výhrad možná padá na hlavu autora. Velká část mých připomínek se ale týká jazykové úrovně českého textu, tedy dojmu, jakým působí na českého čtenáře bez ohledu na to, zda má srovnání s originálem. Právě proto, že české čtenáře nepodceňuji, jsem přesvědčená, že si při čtení Vašeho překladu každý udělá svůj úsudek o tom, zda je moje kritika oprávněná. Mluvíte o postranních úmyslech. Mě v souvislosti s tímto překladem napadá věta, týkající se původně spisovatelů: nejlepší reakce na kritiku je napsat dobrou knihu (s obměnou pro překladatele tedy: udělat dobrý, pečlivý překlad).
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2008 12:37
Coster, Saskia de: Hrdina
Přesněji řečeno z Belgie - autorka je totiž Vlámka. Tak že bychom prostě přestali překládat?
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2008 12:35
Doorman, Maarten: Romantický řád
Přejete si, abych se Vaši připomínku pokusila tlumočit autorovi?
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2008 12:32
Praagse Lente – Pražské jaro Revisited 68
Zajisté bylo. Je to ale podle vás důvod takové publikace nerecenzovat?
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2008 12:30
Coster, Saskia de
Co se tím myslí v tomto konkrétním případě, tam vysvětlené je (a opírá se to o rozhovor s autorkou, kde svůj způsob psaní takhle charakterizuje - tedy velmi doslova, jako by příběh snímala z perspektivy kamer umístěných na nejrůznějších místech). Vaše hodnocení mohu, pokud si to přejete, autorce tlumočit.
Vložil: Jana Pellarová, 17.10.2008 14:42
Istendael, Geert van: Moje Nizozemsko
Otevřený dopis paní Magdě de Bruin-Hüblové Vážená paní De Bruin–Hüblová, dlouho jsem váhala, jak a jestli vůbec reagovat na Vaši recenzi mého překladu knihy Geerta van Istendaela Moje Nizozemsko. Nakonec jsem ale dospěla k názoru, že je toho třeba. V prvé řadě mi dovolte, abych se s údivem... pozastavila nad Vaším doporučením, aby čtenář určité kapitoly přeskočil a nečetl je s odůvodněním, že je nepochopí nebo že ho nezaujmou. Nepodceňovala bych tak českého čtenáře a ponechala raději na jeho svobodném rozhodnutí, co a proč si hodlá přečíst z knihy, kterou si zakoupil. O tom, že se v České republice takoví zvídaví čtenáři najdou, svědčí snad i skutečnost, že se Moje Nizozemsko stále velice dobře prodává. Koneckonců v podtitulu knihy je uvedeno, že se jedná o encyklopedii, kterou si také nemusíte hned přečíst od A až do Z, ale v dané chvíli si v ní prostě vyhledáte, co vás právě teď zajímá. A proč by to nemohl být třeba André Hazes nebo Marten Toonder? Dále Vám ovšem rozhodně musím poděkovat za celou řadu redakčních připomínek. Slibuji Vám, že žádná z nich nezůstane opominuta při případném dalším vydání této knihy. Skutečně už dlouho obdivuji Vaši mravenčí píli, se kterou studujete překlady písmenko po písmenku, koncovku za koncovkou, slovo od slova, abyste nachytala překladatele či překladatelku v nedbalkách. Ke své hanbě přiznávám, že mě se vám opět podařilo svléci skoro do poslední nitky. Pár klůcků mi však přece jen zbylo: 1) Nelíbí se Vám (mimo jiné) má snaha přeložit název ulice „Gedempte turfhaven“. Z kontextu knihy však zjistíme, že se jedná o odstavec, kde se autor pozastavuje nad charakteristickými jmény ulic. Pro čtenáře je tudíž příjemné, dozví-li se význam těchto zvláštních jmen. Ostatně o původní název nezůstane ochuzen, má ho hned vedle v závorce. 2) Vyčítáte mi na první pohled vskutku školáckou chybu, kdy podle Vás údajně překládám označení bigotních věřících „Zwartkousen“ jako „černé punčochy“. Bohužel, paní Hüblová, nahlédneme-li do originálu, je patrné, že v tomto konkrétním případě se skutečně jedná o černé punčochy na nohou farářů (dominees met zwarte kousen), a ne o věřící pojmenované podle zvyku tyto punčochy rovněž nosit. 3) Podobná situace nastává i v případě Vámi vytýkaných „oranžově natřených propustí“. V originálu totiž nestojí „Oranjesluizen“, jak píšete Vy, ale mluví se tu opravdu o „oranje geverfde sluizen“. A mohla bych pokračovat. Můj výčet by nebyl tak dlouhý, jako je Váš, ale pár argumentů na svou obhajobu bych ještě našla. A Vy byste zase našla jiné argumenty podporující Vaši představu. Jistě by se tak za normálních okolností mohla rozvinout velice zajímavá diskuse, ze které bychom si pozitivní zkušenosti pro svou další práci mohly odnést obě. Vy i já přece víme, že v mnoha případech neexistuje jeden jediný, správný překlad, ale řada možností, které se k němu z určitých úhlů pohledu blíží. Překladateli pak nezbývá, než se pro jeden z nich rozhodnout, a to i v závislosti na kontextu. Toto ovšem nejsou normální okolnosti. V okamžiku, kdy s publikováním takto kritické recenze čekáte téměř rok po vydání knihy, abyste ji na tomto fóru zveřejnila ve Vámi ovládané sekci nizozemské literatury týden před plánovanou návštěvou Geerta van Istendaela v České republice, o níž víte, že ji spoluorganizuji, a kdy Vám jako zkušené harcovnici na literárním poli musí být jasné, že jak mně, tak nakladatelství a mnoha dalším kolegům-nederlandistům záleží na jejím úspěchu, je již podle mého mínění oprávněná otázka, do jaké míry se ještě jedná o Vaše právo a chvályhodnou recenzentskou snahu spravedlivě a nestranně ohodnotit vyšlou knihu, a do jaké míry už jde spíš o pokus pokazit dlouho připravovanou akci a zdiskreditovat konkurenci tak, aby si o ni nikdo už ani to příslovečné kolo neopřel. Paní Hüblová, věřte mi, že bych strašně ráda věřila té první alternativě, i když načasování recenze, ale třeba i fakt, že jste se ani nenamáhala sehnat si k posudku originál textu (jak sama píšete!) by spíše nasvědčovaly té druhé. Nás dvě dělí nejen rozdílná životní zkušenost, dvoje hranice či naprosto odlišný způsob chápání překladatelské práce, ale hlavně mnoho nevyřčených a tím pádem nevysvětlených nedorozumění. Za sebe říkám, že mě to velice mrzí. Vždycky jsem se na překládání dívala jako na obrovské literární dobrodružství, a ne jako na dostihy kdo s koho. I proto se na Vás obracím tímto způsobem. Ráda bych, abychom si jednou své vzájemné pracovní námitky dokázaly vyříkat z očí do očí a bez postranních úmyslů. Myslím, že by to bylo ku prospěchu nejen našich vzájemných vztahů, ale i autorů a knih, s nimiž pracujeme. S úctou Jana Pellarová V Praze, 17. října 2008
Vložil: Vít Kremlička, 15.10.2008 12:11
Coster, Saskia de: Hrdina
Jakoby tuzemských společenských traumat nebylo dosti, dovážíme ještě z Nizozemska!
Vložil: Vít Kremlička, 15.10.2008 12:05
Doorman, Maarten: Romantický řád
Opravdu patří romantika ke každodenní zkušenosti?Tak to teda máte život! Většina lidí žije v existenci - šťastnější si ji neuvědomují, a menšina, již si jsou existence vědomi téměř hynou z té hrůzy!To není svoboda, ale pustina!Krom toho: stav "romantika" není totéž co styl "romantismus", tak prosimvás... neblbněte čtenářstvo!
Vložil: Vít Kremlička, 15.10.2008 11:49
Praagse Lente – Pražské jaro Revisited 68
Opravdu nádherné, že se lidé baví o událostech před čtyřiceti lety - a o současnosti by něco nebylo?
Vložil: Vít Kremlička, 15.10.2008 11:14
Coster, Saskia de
Můžete vysvětlit, co považujete v literatuře za "filmové vidění"? Z takového eklektického pojmu se mi vybavuje ponejvíce vaše neschopnost vyjádřit v pojmech literární teorie špatně skrývanou povrchnost-inu, každá literatura má své niveau.
Vložil: Magda de Bruin, 03.09.2008 15:21
Nooteboom, Cees: Ráj ztracený
Navzdory údajům na webových stránkách Kosmase i Paseky, že je titul rozebrán, je tato kniha ještě k dostání v běžných knihkupectvích. Bližší info podá nakladatelství Paseka.
Vložil: kos, 01.08.2008 10:43
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Ending nemůže šokovat. Diskurz, který ji zrodil, se potvrdil.
Vložil: Michal Procházka, 21.07.2008 13:32
Nooteboom, Cees
Je pravda, že do velké trojice poválečné nizozemské literatury jsou tradičně počítáni Willem Frederik Hermans, Harry Mulisch a Gerard Reve. Z dnešního pohledu lze říct, že Noteboom svým významem už jednoho z nich nejspíše vytlačil. Kterého? Netroufám si říct. Takové žebříčky jsou potravou spíše duší... sportovních a sportmanských.
Vložil: Emanuel Koráb, 20.07.2008 22:38
Nooteboom, Cees
Moc pěkný rozhovor. Ovšem zajímalo by mě, koho autor považuje za ty dva zbývající nejvýznamnější nizozemské spisovatele.
Vložil: Magda de Bruin, 15.07.2008 10:32
Tellegen, Toon: Dvě staré babky
Jen drobná poznámka. Holanďané nejsou seveřani,jak se u nás poměrně běžně myslívá; jestliže je Tellegenova melancholie "severská", tak snad jedině vlivem předků z matčiny strany, kteří žili jako holandští obchodníci v Petrohradě.
Vložil: Merazim, 15.07.2008 07:59
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Pak ovšem padá vina na mou hlavu. Holt je mezi čtením a poruzumněnín čtenému textu propastný rozdíl. Škoda jen, že se na internetových diskuzích nevede skutečně diskuse o věci, ale o obsahu jednotlivých příspěvků. Předesílám, že o této knize nejsem diskuse s ohledem na časový odstup a přečtení jen marginální... části schopen. Stačilo to jen pro závěr uvedený dole. Jo a nikoho jsem pro poznání zabíjet nehodlal.
Vložil: Stín Šárky S., 13.07.2008 12:02
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Nepochopení vládne světem? Och - univerzalistický drápek. Nerozebíral(a) jsem Vaši osobnost. Nerozebírám osobnosti. Slovo psychoanalýza jste poprvé použil Vy. Přesně - mluvil jste o rozboru Vaší osobnosti a já na to pouze reagoval(a). S tónem příspěvku se musíte vypořádat sám, já k tomu nemám co říci.... Nicméně - měl(a) bych být rozčílen(á) kvůli názoru, který se "má odlišovat" od toho mého? S názory nebojuji. Jsou-li tedy "znaky kvalitní literatury nevýznamným a neřešitelným problémem", nač Váš příspěvek z 22.10. loňského roku? "Znaky kvalitní literatury" se nenechávám okusovat, nemluvil(a) jsem o nich. Pryč se znaky! (Zabíjet pro poznání?)
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:08
Tellegen, Toon: Dvě staré babky
43 :D
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:07
Tellegen, Toon: Dvě staré babky
fajn kniha, :) potesila.. citit v nej, ze spisovatel je basnikom, má jasný, neprekecaný štýl, poviedky su atmosfericke a vzajomne nesuvisiace. popretkavane severskou melancholiou. 34 roznych pribehov s rovnakym nametom, akoby ste sa posadili a napisali 34 krat o pohári a vzdy inak. nic narocne. s hlbsim... zmyslom. a urcite som ocenila aj ilustracie.. fajn dielko.
Vložil: Merazim, 12.07.2008 19:04
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Nepochopení vládne světem. Ve svém příspěvku z 11.7. jsem mluvil o Vašem rozboru mé osobnosti v příspěvku z 10.7. Nikoli o svém příspěvku. Pro závěr o psychoanalýze srov. Vaše slova např."zdá se, že nevšední (hnusné) je pro Vás to, čeho se zříkáte","zajímavý moment určitého autoritativního značení"... a celý tón příspěvku vůbec. Vlastně už se ani nesměju. Jenom mě udivuje, proč někoho rozčiluje názor odlišný od jeho vlastního, navíc v tak nevýznamném a neřešitelném problému jako jsou znaky kvalitní literatury. Ovšem údiv je počátek poznání, takže je to zřejmě v pořádku.:)
Vložil: Šárka S., 11.07.2008 13:47
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Takže psychoanalýza? Tušila jsem, odkud vítr fouká. Konstatování polstrujete toužebným "že" ... skutečně se smějete?
Vložil: Merazim, 11.07.2008 11:52
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Jisté Šárce S.: Je skutečně úsměvné, jak se dá z cca 10 řádek internetové diskuse snado udělat psychonalýza, že. :)
Vložil: Šárka S., 10.07.2008 18:28
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Chtěla bych reagovat na příspěvek jistého Merazima. Knihu číst skutečně nemusíte, je to vaše volba - proč tedy zdůrazňujete toto "nechci"? Nemyslím si, že by hrdinové současných "děl" (nevšímám si uvozovek, které jste použil) byli "vyjímeční" (uvozovky použity mnou) tím, že by byli sexuálními devianty... (jak říkáte). Vyzdvihování těchto motivů je, myslím, prvoplánovité, jde o příruční použití (instantní balení v sáčku). Skutečně uvažuji nad tím, kdo z "hrdinů" je oním sexuálním deviantem ... Dále bych diskutovala o tom, co je všední nebo (ne)všední - zdá se, že nevšední (hnusné) je pro Vás to, čeho se zříkáte .. Nicméně - možná to Vaše rozlišení mezi všedním a (ne)všedním poukazuje na zajímavý moment určitého autoritativního značení - jak jste přišel na to, že to, co Vy nazýváte hnusným (tedy nevšedním), je něčím odlišným od toho, o čem mluvíte jako o "nevšedním sdělení pro ostatní"? To jen na okraj, protože si myslím, že to v souvislosti se čtením (důraz na slově čtení) není vůbec podstatné.
Vložil: Magda de Bruin-Hüblová, 05.05.2008 17:34
Hirsí Alí, Ayaan: Rebelka. Odvrácená strana islámu
Dlužno podotknout, že Hirsí Alí žije od roku 2006 v USA a Nizozemsko jí i tam až do podzimu 2007 ochranu financovalo. Kdyby se vrátila do Nizozemska, ochrany na účet státu by se jí samozřejmě opět dostalo. K paradoxům jejího života a postojů lze dodat, že hladce přestoupila ze sociálně demokratické... PvdA do liberální VVD. A tak by se dalo pokračovat...
Vložil: Magda de Bruin, 03.02.2008 17:25
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2007
V případě Kundery je to tak, že mu jeho nakladatelství Ambo/Anthos vydalo k pětasedmdesátinám v roce 2004 celou sérii titulů znovu. U De Slegte jste tedy nejspíš viděl zbytky předchozích vydání. Jinak patří Kundera - jako téměř jediný český autor - ke standardnímu sortimentu každého lepšího knihkupectví,... takže jeho knihy právě v zásadě ve výprodeji nekončí. Co se týče nákladů, pokud vím, bývá první náklad zhruba 1500 výtisků (to se týká v každém případě překladů z české literatury). K druhému vydání - až na vzácné výjimky (Kundera) - u české literatury nedochází. U nizozemské beletrie se dá vždy vepředu v knize vyčíst, kolikáté vydání máme v ruce, tak např. u úspěšného románu Tommyho Wieringy Joe Speedboot (Joe Kluzák - připravuje Argo) se dočteme: 1. až 12. vydání - 2005, 13. až 27. vydání - 2006 atd. O rozsahu těch následujících vydání se z toho však nedozvíme - rozhodně není řečeno, že jsou to prostě násobky 1500. Jak jsem už psala, přesné údaje o nákladech není snadné zjistit.
Vložil: Emanuel Koráb, 02.02.2008 23:34
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2007
Aha, knihovny, omlouvám se, jsem nepozorný/ospalý čtenář. Ale rozhodně děkuji za zajímavou informaci. 1150 výpůjček ročně, to je docela slušné, řekl bych... na to, že například Kunderu jsem vídal nejvíc ve výprodeji De Slegte. - Když už jsme u té čtenosti/prodejnosti: můžete mi říct, jaký náklad bývá... u nizozemské beletrie? Slyšel jsem, že u nás se to průměrně pohybuje kolem 1000 výtisků. Je to počet srovnatelný s Nizozemskem a Flandry (s ohledem na dvojnásobně větší populaci)?
Vložil: Magda de Bruin, 02.02.2008 11:11
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2007
Seznam vychází z údajů, které dostávají každý rok překladatelé - plyne jim z nich určitý (haléřový) příjem. Nejde o prodané výtisky, ale o výpůjčky v knihovnách. Rozpětí je v tomto případě 1150 výpůjček ročně u čísla jedna a 15 u čísla 30 (seznam by mohl být delší - až po tituly, které sice v knihovnách... k dispozici ještě jsou, ale nevypůjčil si je za uplynulý rok nikdo). Velká část titulů z tohoto seznamu ostatně už není v prodeji, kolik se jich svého času prodalo, by se asi dnes už těžko zjišťovalo (pokud nejde přímo o bestsellery - a to není z české literatury ani jediná kniha -, nakladatelé tato čísla neradi zveřejňují). Pro mnohé autory z tohoto seznamu je tedy vlastně příznivá zpráva, že jejich knihy sice možná kdysi skončily zakrátko ve výprodeji, jak je u českých titulů v Nizozemsku běžné, ale nepřestávají budit zájem čtenářů v knihovnách.
Vložil: Emanuel Koráb, 02.02.2008 01:23
Nejžádanější české tituly v nizozemských knihovnách za rok 2007
Seznam je pěkný, ale poněkud abstraktní - nedal by se někde zjistit počet prodaných výtisků? Jaký je rozdíl mezi prvním a posledním místem? Prodává se Kundera (Klíma, Hašek,...) po tisících, stovkách nebo po desítkách? Děkuji.
Vložil: Marcela Paterová, 07.01.2008 23:02
Loo, Tessa de: Postel na nebesích
opravdu mi nezbývá nic jiného, než tuto recenzi pochválit.. myslím, že dokonale vystihla celou atmosféru příběhu.. podle mého názoru tessa de loo vždycky přijde na výborný nápad, vymyslí neotřelou (jestli to ovšem v dnešním světě ještě existuje:) zápletku.. jenže pak se ztratí v té formě.. kdyby... tento nápad zpracoval někdo s lepšími jazykovými nebo spíš (jak zde uvádíte) stylistickými schopnostmi mohl být daleko údernější, procítěnější.. tak nějak více lidský.. neříkám, že román je přímo špatný, ale u tessy de loo se mi ještě nestalo, že bych se do románu začetla tak, abych zapomněla, že čtu knihu (jako například u Ceese Nootebooma) prostě méně je někdy více
Vložil: kamila, 05.01.2008 17:26
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
Napsala jeste nake jiny knihy nez jak prezit tuhle tridu malickost.pusu dpovezte na muj email dekuji
Vložil: Markéta, 23.12.2007 19:17
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
No holky já sem četla i ty knížky co u nás nevyšli a musim říct že sou prostě boží. Umim česky anglicky i německy takže sem si mohla přečíst i ty co nevyšli tady. Můžu prozradit že Rósa prožije svoje první milování, její bráška Ferďánek(František) už bude velký a hezký kluk, Saša se odstěhuje a rozvede... s její mámou Helenou, a Rósa taky bude myslim že v poslednim díle těhotná ale miminko si nenechá. No holky,nenechte se překvapit, máte se na co těšit!!! Pa pa mejlíky smajlíky
Vložil: dj.giovanni, 08.11.2007 00:28
Jagt, Marek van der: Bavorská boule
No nevím ale spíš mi ta ukázka připomíná až chorobnou závislost na problému velikosti. Podobné "zoufalce" - nic ve zlým, asi každej chlap si tím musel projít - bych proto rád upozornil na knížku, která definitivně řeší problém velikosti navždy protože dokazuje, že to žádnej problém není. Jmenuje se... Beetles /J.Kudrnáč/ a je v ní skvěle zachycený dospívání kluků na začátku 60. let a je tam snad opravdu všechno včetně mnoha nenápadných rad, navíc geniálně vysvětlenej "problém" velikosti penisu - poprvé u nás a možná i na světě navíc jen tak mmch v rámci zajímavýho děje takže v České republice jako v první zemi na světě nebude mít už nikdo problém s malými ňadry nebo penisem! -ukázka z knihy Beetles: "Pokud jde o malý úd, je to jen zavedené klišé mužského myšlení, že větší rovná se lepší. Tomu, kdo klade na velikost přehnaný důraz, je třeba říct jediné, ať si zváží, jestli je jeho penis důležitější než on sám. Touží dívky po velkém penisu nebo spíš po pořádném chlapovi? Jak může mít velikost penisu vliv na opravdové mužské hodnoty jako schopnost postarat se o rodinu, vychovávat děti, mít dobrý charakter, rozhodné myšlení a mít jasno v tom, co chci v životě dokázat?" Podobná knížka tady ještě nevyšla - malý román zdaleka nejen o dospívání, kde je nenásilně zakomponováno mnoho skvělých rad nejen pro dospívající a něco např. problémy s čuráním při ztopořeném údu u nás vůbec poprvé, odborný tisk nevyjímaje! Tak jestli někdo stále přemýšlí nad velikostí penisu či ňader ať si pořídí knížku Beetles od J. Kudrnáče a bude mít navždy klid. Navíc je to docela sranda, o dospívání v šedesátých letech. Nejlíp se to dá ještě sehnat na netu přes Kosmas.cz ani ne za kilo a půl, v nejhorším zkuste bibliotéku. Tato knížka na stopro způsobí, že u nás jako v první zemi na světě vymizí lidi se zbytečnýma komplexama - pokud se teda dají do čtení -:).
Vložil: Magda de Bruin, 30.10.2007 14:01
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
Ano, "Jak přežít tuhle třídu" a "Jak přežít první pusu". Možná by překladatelka nebo nakladatel (Albatros) mohli prozradit, zda a kdy se chystá další díl/další díly.
Vložil: sasa, 30.10.2007 13:33
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
tet uz visli tri dili jak prezit že
Vložil: pavel, 29.10.2007 20:11
Lieske, Tomas: Moje výsostná láska
Tak nevím: "se... inspiroval právě Kamenovy řádky" (Kamenovými?!?), "dát dotyčnému španělskému králi pěkně do trika" (na triko !?!, anebo možná DO huby?)
Vložil: Merazim, 22.10.2007 15:22
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Z knihy jsem přečetl asi čtvrtinu a víc z ní číst nechci. Je to vystavěno na šokování čtenáře tím, co papír unese. Proč musí být "hrdinové", a to platí o podstatné části současných "děl", výjimeční tím, že jsou sexuální devianti, byli zneužívání, někdo jim neobvyklým a především hnusným způsobem umřel... nebo tak umřou sami, fetují apod.? A taky mam pocit, že bez detailního popisu pořádného š. se současná próza taky neobejde. Jako kdybychom nivelizovali člověka na reprodukční stroj, který je pro ostatní zajímavý jenom když udělá (prožije) něco tak hnusného (rozuměj nevšedního), že si ostatní mohou říct: "Ještě že mě to nepotkalo" nebo naopak "Kurva ten si užívá". To podle nátury. Proč už nikdo nepíše o běžných lidech, na které působí běžné vlivy a prožívají běžný život, jehož součástí může být i nevšední sdělení pro ostatní?
Vložil: pavel, 21.10.2007 20:17
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Dovolím si parafrázovat vaše tvrzení: "Cynik by řekl, že"... v dnešním "Odeonu" nemají ujasněno, k čemu a o čem je doslov. Obsáhlý chvalozpěv na překladatelku by se možná hodil do recenze, tady snad ale mohl redaktor trochu zasáhnout?
Vložil: Tulipan, 20.10.2007 12:19
Ending, Esther J.: Po Valentýnu
Me pripada zajimavy, ze holandsky "paashaas", teda velikonocni zajic, se v cestine meni do velikonocniho kralicka.
Vložil: Beran, 06.10.2007 13:47
Ginz, Petr: Praags dagboek 1941-1942
Smutný, trapný a z nezbadatelných příčin vzniklý unikát? Neexistuje anticena za překladatelské veledílo? :o) B.
Vložil: Klára, 12.07.2007 17:00
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
Já jsem přečetla všechny knížky Jak přežít ....? Jsou to super knížky a chtěla bych další díly a další ať vím jak to s Rósou Vandijk dopadne.
Vložil: Kikina, 09.05.2007 15:34
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
Ahoj,přečetla jsem knížky Jak přežít tuhle třídu i jak přežít svou maličkost a bylo to fakt krásný!knížky se mi moc líbyly a byla sem znich nadšená!!!Ale škoda že už sem je přečetla..určitě je přečtěte. ahojky-smajlíky
Vložil: Magda de Bruin, 08.05.2007 16:19
Frankfurtský knižní veletrh (2005)
Děkuji za opravu - vycházela jsem z toho, jak jeho jméno uváděli na veletrhu.
Vložil: ataman, 08.05.2007 14:41
Frankfurtský knižní veletrh (2005)
hehe, bejt místo rakouskýho moderatora moderator ruský, určitě by taky poznamenal něco v tom smyslu. mimochodem, Žadan je SerHij. fonema "g" není v ukrajinštině příliš běžná
Vložil: Magda de Bruin, 02.04.2007 10:18
Frank, Anne: Deník
Ota Pavel by se vyskytoval v sekci české literatury, ale zdá se, že tam o něm (ještě) žádný příspěvek není.
Vložil: iliteratura, 01.04.2007 20:18
Topol, Jáchym: Kloktat dehet, z nizozemských recenzí
Petře, každému vyhovět nemůžeme: zkuste si nastavit velikost písma dle vlastního gusta přes volbu na liště: Zobrazit a dále Velikost textu.
Vložil: Petr, 01.04.2007 19:56
Topol, Jáchym: Kloktat dehet, z nizozemských recenzí
Narozdíl od tiskovin je internetový server prostorově mnohem méně omezen. Proč si tedy, vzhledem k velikosti písma ve zdejších článcích, musím málem pomáhat lupou?
Vložil: Veronika......, 01.04.2007 10:21
Frank, Anne: Deník
Mohla bych se zeptat, jetli tady neni něco o panu Ottovi Pavlovi a o jeho knihách? Děkuji! Nashledanou
Vložil: Iwushkaa:o), 04.03.2007 15:16
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
K Vánocům jsem stejně jako Nikola dostala knížku:Jak přežít tuhle třídu?? Byla suprová,senzační,jedinečná,prostě oukej!!! Byla jsem z ní hodně nadšená a měla jsem ji přečtenou cca za dvě hodiny.Ležela jsem u televize a ani mě nezajímal můj oblíbený seriál,prostě jsem se od ní nemohla odlepit.Jakmile... jsem ji dočetla,řekla jsem si,že musím mít ještě víc dílů,protože jsem si při čtení knihy představovala obrázky,jak by to tam všechno mohlo vypadat,a chtěla jsem zažít ještě větší dobrodružství.Právě včera jsem dostala knihu:Jak přežít svou maločkost,a tu mám taky přečtenou...,velice mě nadchla a bavila.Chystám se na koupi dalšího dílu.Díky Vám mám o referáty postaráno:)) děkuji
Vložil: nikoly, 13.02.2007 21:25
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
dostala jsem k vanocum knihu jak prezit tuhle tridu .a byla jsem zni desne nadseda kdyz jsem si ji cetla tak me cimdal vic bavila no a kdyz jsem precetla posledni vetu tak se mi chtelo i brecet ze jsem ji docetla a proto si preju jak prezit svou malickost a jestli jsou jeste dalsi dily tak i ty.
Vložil: Kate, 05.01.2007 15:14
Frank, Anne: Deník
Deník Anne Frankové je impozantní v tom slova smslu, že na její věk měla tak vyspělé názory, jaké by ji mohl lec kdo závidět. Zároveň máme možnost podívat se na 2. S.V. očima dítěte a né historiků dnešní generace anebo židů kteři 2. S.V. přežili...je to prostě pohled dítěte na tehdejší situaci..
Vložil: rostislav, 03.01.2007 15:44
Japin, Arthur
prosim mohl bystemi poslat přiběhy o indianech v spojenich statu ameriky prosim je to moc dulezitý a potřebujito do 4.Ledna2007
Vložil: Magda de Bruin, 29.11.2006 14:37
Frank, Anne: Deník
Anne Franková ve skutečnosti určitou averzi k Němcům měla, jak vyplývá z originálu. V českém překladu se to moc neprojevuje, protože se některá vydání opírají o německou verzi, kde překladatelka nelichotivé výroky o Němcích prostě vynechala. Dotisk Deníku v nakl. Triáda, který by měl v těchto dnech... přijít na trh, je zredigován podle originálu, takže tam se dá vyčíst, jak to bylo doopravdy. (Mimochodem podivnou roli tu hraje švýcarská agentura, která prezentuje německou verzi jako autorizovanou a rovnocennou originálu - totéž teď udělala s Deníkem Petra Ginze, který má vyjít v únoru 2007 v nizozemštině, ale je přeložen z němčiny).
Vložil: Turdus M., 28.11.2006 17:11
Frank, Anne: Deník
Hmm, tak jen k tomu, že geniální talent (v hudbě, matematice, v obchodování, zkrátka v čemkoliv) může mít přeci kdokoliv, ať je to Žid, Němec, Maďar, Indián, Ind, Kazach nebo třeba Kamerunec. Házet plástvemi kolektivní "viny" či "neviny" je vždycky ošidné.
Vložil: Petra (23), 28.11.2006 13:21
Frank, Anne: Deník
Souhlasím s Ivanou a musím trochu oponovat Lucce. Nesnášet Němce není zrovna šťastná volba. Nesnášet bychom měli zneužívání moci a všechny špatné "věci", které se děly a dějí. K tomu bylo také mnoho Němců, kteří trpěli, i když to nebyli Židé. Na to bychom také neměli zapomínat. Navíc, jestli Lucka četla... deník pozorně, jistě si všimla, že Anne k žádné nenávisti k Němcům netíhla..
Vložil: Magda de Bruin, 26.11.2006 13:40
Frankfurtský veletrh (2006)
Marně hledám, co v mém textu vedlo k poznámce Pavly Vlkové - o prezentaci české literatury ve Frankfurtu, natož "v zahraničí" přece vůbec nepíšu? Ani jinak moc nechápu, o co své předpoklady opírá - vím naopak ze zkušenosti (www.pluh.org), že nabídka českých knih je pestrá. Přesto není žádná záruka,... že "příběhy" zahraniční veřejnost zaujmou. "High literature" určitě není všem k smíchu. Také se rozhodně nedá říct, že "o naše knihy není zájem" - viz seznam autorů a titulů, které jen naše agentura zprostředkovala k zahraničnímu vydání (a nejsme sami, kdo českou literaturu v cizině nabízí). Možná by to chtělo pár jmen těch "opravdových spisovatelů", kteří jsou zneuznaní, aby bylo jasnější, o čem je řeč.
Vložil: Turdus Merula, 24.11.2006 23:52
Frankfurtský veletrh (2006)
Jaj, ten termín "rádoby filosofický blábol" by už potřeboval jednou vysvětlit. Jinak opravdových sposovatelů je u nás víc než dosti. Taktéž štosovatelů, slosovatelů i jiných glosovatelů. Šťavnatě si představuji, jak úspěšný by musel být stánek českých sposovatelů v čele se sposovatelem Petrem Novotným,... chlubě se novou knihou o tom, co vše je potřeba k výrobě a konzumaci typicky české Frankfurtské polévky. Pak třeba cestopis kytaristy Brabce, jak hrál tučňákům na španělku a na pozadí stánku vylepit pozadí pár českých nadějných autorek. Nejlépe vybrat nějaká riadná pozadí oblečená třebas do denimu s emblémy různých českých nakladatelů. K tomu angažovat nějakého Inda, jak si louská v Šabachovi přeloženého do Hindí. Inda umístit nějak šikovně, aby byl na ráně a hlavně aby bylo poznat, že je Ind. Mohl by mít třeba kilometrový dredy nebo třetí oko ledabyle pohozené někde u stánku. Jo, naše literatura by byla hnedle světová.
Vložil: Pavla Vlková, 24.11.2006 12:16
Frankfurtský veletrh (2006)
Napadá mě, že o naše knihy není zájem proto, že do zahraničí směřujeme ty rádoby filozofické bláboly a ne příběhy, které by si veřejnost ráda četla. A určitě se nedá dělat zajímavá prezentace blábolu. Tzv. high literature je všem k smíchu. Myslím, že jsou v ČR opravdoví sposovatelé, ale samozvaní či... studovaní "odborníci" je samozřejmě neuznají.
Vložil: Magda de Bruin, 23.11.2006 11:03
Grunberg, Arnon: Fantomová bolest
Jen drobnost: Arnon Grunberg není se svými třemi do češtiny přeloženými tituly žádná výjimka. Namátkou: když pomineme populární starší autory jako Theun de Vries (na tucet titulů v češtině)nebo Jan de Hartog (6 titulů), je tu např. Harry Mulisch (4 tituly, z toho dva v uplynulých pěti letech). Souběžně... s Arnonem Grunbergem k nám byl v roce 1999 uveden Cees Nooteboom a Margriet de Moorová (2000) - i oni se v nejbližších měsících (díky nakl. Paseka) zařadí do skupiny NL autorů, jimž vyšly v češtině tři tituly.
Vložil: Magda de Bruin, 06.09.2006 11:42
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Kdo trochu zná situaci v NL, případně také další Wolkersovy knihy, neoznačil by jeho kritiku ortodoxního kalvinismu za lacinou a bez významu. Možná by při čtení bylo dobré, pokusit se odložit ryze českou optiku a vnímat knihu jako výpověď o prostředí, které možná neznáme a je pro nás snad těžko představitelné,... ale to nás ještě neopravňuje k tomu, abychom autorův pohled založený na velmi osobním prožitku smetli. Že nás Wolkers jako spisovatel nenadchne, to se může stát, ale nic to neubírá na tom, že píše z hlubokého a upřímného přesvědčení. Zaujaly vás Pijpelinky, tedy rarita, jejíž hodnota je především dokumentární. To je skutečně zcela jiný druh čtiva než Wolkers.
Vložil: tomáš, 05.09.2006 12:45
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
taky vyjadřuji obdiv k tomuto serveru, díky kterému se snažím udržovat rozhled o světové literatuře. I já jsem jen čtenář, nikoli vědec, a jsem rád za rubriku ´kniha měsíce´, i když ani mě recenzovaná kniha, (narozdíl od většiny ostatních případů) nijak nepřesvědčila o své nominaci. Např. kritika konzervativní... křesťanské výchovy mi přišla poměrně laciná a bez významu (oproti třeba knize Pod dekou - ´knihy měsíce´ z března 2006). Z nizozemské literatury mě v poslední době zaujaly mnohem víc ´Pijpelinky´.
Vložil: Eva, 08.08.2006 22:38
Frank, Anne: Deník
Deník mi doporučila kamarádka. A začetla jsem se... Celý den se těším, až se večer zase dostanu ke knize. Ta ale uměla psát! Je to ale smutné vyprávění, moc smutné..
Vložil: Magda de Bruin, 02.08.2006 11:15
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Diskusi určitě někdo čte - mimo letní sezónu ještě víc lidí než teď. Vaše připomínky se zaručeně dostanou k povolaným uším (to ty moje nejsou). Stránky se v nové grafické podobě teprve zabíhají, takže jsme vděčni za každou reakci. Jinak mám pro vás dobrou zprávu - Paseka chystá (2006-2007) vydání románu... Margriet de Moorové Utonulá (De verdronkene).
Vložil: petr, 02.08.2006 10:54
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
nechci pokračovat v této diskuzi, uznávám, že co člověk to názor a o vnitřních hodnotových, etických a estetických systémech, které rozhodují co a jak budeme vnímat, se nedá příliš rozumně debatovat, lidé se maximálně pohádají... když vidím, že zde někdo diskuzi čte, chtěl toho využít a vyjádřit názor... na tyto stránky obecně (funkčně nikoli obsahově) -stránky se nezobrazují zcela korektně (drobné chyby v různých prohlížečích) -hned úvodní stránka je trochu nepřehledná, tedy obecně výčet knih, perex, tabulka s údaji, fotka přebalu – nikdy nevím, co k čemu patří (pomohly by alespoň větší mezery mezi dvěma tituly, nebo jiná barvené rozličení: článek, recenze, anotace....) -stránky jsou fixně optimalizované pro konkrétní rozlišení (to není zásadní chyba, ale určitě je příjemnější, když se dynamicky přizpůsobují velikosti okna) PS: jinak z Nizozemců je má oblíbená Margaret de Moorová.
Vložil: Magda de Bruin, 01.08.2006 22:36
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Mohu jen opakovat - proti gustu žádný dišputát, čili váš názor na knihu respektuju, i když s vámi nesouhlasím. Co se týče recenze, není pravda, že by byla psána účelově - shodou okolností vím, že kniha na recenzentku skutečně udělala hluboký dojem. Nakonec i z reakce "darkarta" vyplývá, že je víc čtenářů,... kteří tu knihu vnímají jinak než vy. (A ani oni nejsou literární vědci nebo znalci nizozemské litratury). Mimochodem Wolkers tu zpracoval svou osobní zkušenost, takže vaše hodnocení "laciné", "jednoduché", "otravuje mě ta dojemnost" v tom světle vyznívají dosti drsně. Možná by vás v tom případě z Holanďanů víc oslovil např. Arnon Grunberg?
Vložil: petr, 01.08.2006 17:04
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Magda de Bruin-Hüblová Děkuji za Vaši odpověď. Možná jsem se nechal unést, zkrátka jsem od knihy očekával mnohem víc... možná proto, že recenze tolik naslibovala... ten případ, kdy recenzent přeroste recenzované dílo a hledá tak dlouho, dokud nenajde významy, z nich má především sám radost... Ne... smrt dítěte pro mě automaticky knihu nevylučuje, ale je to příliš laciné a jednoduché, drama o sobě působící na první signální soustavu, prostě mě otravuje ta dojemnost... Máte pravdu, chápu, proč jste Wolkerse zařadili, bohužel mě ani v nejmenším nepřesvědčil. Neznám podrobně nizozemskou literaturu a každou knihu beru samostatně. Obecně hodnota jakékoli knihy (v umění můžeme říct to platí obecně) spočívá v tom, zda dokáže být výmluvná, silná, sdělná, obohacující a čtenářsky zajímavá i po pár desítkách let. Jsem čtenář, nikoli literární vědec, těším se z toho, co mi dává text sám o sobě. Nechci se vaší práce nikterak dotknout, myslím, že je velmi záslužná, cením si, že někdo na českém internetu seriozně píše o literatuře. Jen jsem se těšil na dobrou knížku a dostal text, který se mi po pár stránkách zpříčil. Jinak přeji vašemu serveru rostoucí počet přístupů.
Vložil: darkart, 27.07.2006 15:50
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Možná se naše dojmy rozcházejí, ale já jsem ani minutu neměl pocit, že bych četl srdceryvný doják. Síla myslím tkví opravdu ve vidění, které je zprostředkováno působivým jazykem, i když se nemoho ubránit dojmu, že v povídkách (Model) je Wolkers mnohem silnější. Počkám si na další jeho romány.
Vložil: Magda de Bruin-Hüblová, 26.07.2006 14:54
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
Skvělé, že vás Jan Wolkers - i přes úmorná vedra - vyprovokoval ke kritické reakci. Kniha měsíce se snaží upozorňovat na zajímavé tituly a/nebo literární počiny v rámci různých zahraničních literatur. Kritérium "dobrý" je příliš vágní a subjektivní, než aby při výběru hrálo hlavní roli. Jan Wolkers... je považován za významného současného nizozemského autora (bývá přiřazován jako čtvrtý k "Velké trojce" - Hermans, Reve, Mulisch), jako takový patří i k autorům, které se překladatelé z nizozemštiny už po desetiletí snaží uvést u nás. Je znevýhodněn tím, že překlad vychází se čtyřicetiletým zpožděním (když životnost překladu se právě odhaduje zhruba na 40 let), ale tento handicap do velké míry neutralizovala současná redakce. Pozice Wolkerse v NL literatuře a skutečnost, že z politických důvodů český překlad vychází až teď, jsou dostatečné důvody, abychom na vydání v rámci rubriky Kniha měsíce upozornili. Ale jinak - proti gustu žádný dišputát. Jen by mě zajímalo, zda téma smrti dítěte ve vašich očích knihu rovnou vylučuje z kategorie hodnotné literatury - tak to totiž z vaší reakce vypadá. Fakt, že román podle vás ani v okamžiku napsání nebyl nic světoborného (což ale v rámci nizozemské literatury - a o té se snažíme v rubrice "boeken" na iliteratuře informovat - neplatí)a že "mu předcházelo mnoho děl, která jej ve všem překonala" (škoda, že jich pro zajímavost pár nejmenujete - hned by bylo jasnější, jaká literatura vás oslovuje), není důvod o knize a autorovi neinformovat. Kdybychom se totiž řídili při výběru titulů takovýmito (opět značně subjektivními) kritérii, obsah iliteratury by se tím povážlivě ztenčil - rubriky některých "malých" literatur by se možná dokonce daly rovnou zrušit. Ostatně i vy jste živým dokladem toho, že kniha, která nás nenadchla, nás právě podnítí k zamyšlení nad tím, co vlastně od literatury očekáváme, čeho si ceníme. Kniha vám tedy ve skutečnosti nabídla rozhodně víc než jen příznivou cenu.
Vložil: lipner, 26.07.2006 12:11
Wolkers, Jan: Růže z masa
www.lipner.estranky.cz vlastní povídky,poezie
Vložil: petr, 25.07.2006 13:02
Wolkers, Jan: Růže z masa 1
zařazení tohoto románu do knihy měsíce je trochu propadák (anebo nic lepšího nevyšlo?), základní linie, smrt dcery, je jako z červené knihovny, tento motiv neustále ruší jemnou poetiku všednosti, která je sice na knize nejzájímavější, ale těžko se ubránit dojmu, že je právě jen vycpávkou pro srcedryvný... doják zbytečné smrti. nic ve zlém, ale na této knize není mnoho origiálního: komprimace lidského světa do jednoho dne, motiv dítěte, práce s jazykem a formou... přestože román pochází se šedesátých let, již v okamžiku dopsání mu předcházelo mnoho děl, která jej ve všem překonaly... klasická romanopisecká tradice, nic výjmečného. nejpříjemnější na knize je její cena.
Vložil: Lucka, 16.05.2006 18:17
Frank, Anne: Deník
Moc Anne obdivuji,židy mám ráda a němce ensnáším....ne jenom kvůli tomuhle...ale to si sand nebudu rozvádět...byla to moc dobrá holčina,která si tohle nezsloužila
Vložil: ivaryba , 24.03.2006 15:18
Bakker, Cornelis; Jong, Eelke de: Bludný bruslař
Vzhledem k faktu, že jsem samotnou knihu četla a prostor nízkých zemí mne vskutku zajímá, mám pocit, že Rychlý Houser byl příliš ukvapený... IvaRyba
Vložil: ivaryba, 24.03.2006 15:05
Bakker, Cornelis; Jong, Eelke de: Bludný bruslař
Skvělé! Doporučuji, nádherná záležitost. IvaRyba
Vložil: ivaryba, 24.03.2006 15:03
Bakker, Cornelis; Jong, Eelke de: Bludný bruslař
Moc děkuji za skvělou knihu!!! Bylo mi velkým potěšením. Osobně knihu považuji za jeden z nejlepších překladů z nizozemštiny (po obsahové i jazykové stránce, se kterými jsem se během posledních sedmi let setkala. A nebylo jich málo! Konečně NĚCO, co mne zaujalo a doporučím dál! Grafická úprava skvělá!... Díky. IvaRyba
Vložil: Magda de Bruin, 19.02.2006 16:28
Čtenářské kluby v Nizozemsku (2006)
Ale tyto kluby vznikají právě často zcela spontánně. Píšete, že ve vašem okolí "není mnoho" lidí s podobným literárním vkusem - ale nějací tedy ano? Čtenářský klub lze začít třeba ve třech. Stačí se domluvit na společném titulu a na první schůzce... (Ostatně někteří členové si právě pochvalují, že se... díky klubu dostanou ke knihám, po kterých by sami asi nesáhli. Takže ani podobný literární vkus není podmínkou). Tak jen s odvahou do toho!
Vložil: Leník, 13.02.2006 16:44
Čtenářské kluby v Nizozemsku (2006)
Bylo by zajímavé, kdyby u nás takové kluby vznikly. Člověk má dobrý pocit, když si může o přečtěné knize s někým popovídat a slyšet i jiné názory. Navíc by to bylo v dnešní uspěchané době příjemné zastavení. Ráda čtu knihy, které nutí člověka přemýšlet, které zanechají v mé dušičce příjemné kouzlo,... i dlouho po přečtení. Jenže je problém, že není v mém okolí mnoho lidí, kteří by četli stejnou nebo podobnou literaturu. A tak bych takový klub uvítala :-)
Vložil: , 09.02.2006 21:08
Frank, Anne: Deník
Souhlasím s Ivčou. Mám spoustu židovských kámošů a jsou to fakt skvělí lidičky. Většině z nich zahynul někdo z příbuzných v koncentračních táborech, jsou to třeba jejich dědové nebo babičky, tety, strýcové, oni o nich mluví a mě se to osobně dotýká. Co kdyby se to stalo moji rodině???? Mirek ( 21)
Vložil: , 09.02.2006 21:03
Frank, Anne: Deník
Určitě to musela být skvělá dívčina, která zahynula nesmyslně jako tisíce dalších židovských dětí.Jestli jsou Židé v něčem vyjímeční pak jedině v tom, že řada z nich má geniální talent- jsou vynikající spisovatelé, hudebníci, malíři apod. Památka na nevinné oběti by se měla nadále udržovat i v naší... zemi. Žijí tu s námi stále lidé, kteří válku sami zažili. Jsou již staří a mají mnoho bolestných zážitků. Neměli bychom zapomínat ani na ně. Ivana (19)
Vložil: Jos, 25.01.2006 08:48
Reve, Gerard: Blíže k Tobě
Geweldig, dit fragment. Kompt er nog een vervolg? Pepa
Vložil: Magda de Bruin, 24.12.2005 11:26
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
Tomu se říká slovo do pranice. Dokážete to také upřesnit (a podepsat)?
Vložil: , 22.12.2005 14:46
Oomen, Francine: Jak přežít svou maličkost (2005)
kecy, to je vlastně o ničem, zabírá to bajtíky
Vložil: petra, 07.10.2005 11:30
Zwagerman, Joost: Šest hvězdiček
ja jsem moc nevedela, co si mam myslet a ted po te recenzi najednou jakoby pro me vsechna ta slaba mista teprve vyvstavala na povrch
Vložil: , 12.09.2005 12:35
Schröder, Allard: De hydrograaf originálu
is it possible to send me the story of Franz Karsch-Kurwitz in german? My Name is Judith Kürwitz an i think this man is one of my grandfathers. I`m very interesting for all informations about him !May father wrote a very intereting book about this name . I hope, you can help me! thank you so much Judith... Kürwitz Schulstr.14 D-67685 Schwedelbach bei Kaiserslautern Germany
Vložil: Peter v/d Ploeg, 21.01.2005 19:26
Haan, Jacob Israël de
Děkuji za odpověď. Jenže kdyby byl černoch, řekne, že se odmítla svléknout, protože JE černoch. Tahle věta právě dokazuje, že černoch nebyl. (Podobně se někde dál říká: "vlastně přece jen černošský obličej" - "toch eigenlijk wel een negergezicht", zřejmě právě v narážce na tu historku s pacientkou,... ale ani to by se přece neřeklo o skutečném černochovi). Lidská pleť má mnoho odstínů: tmavý běloch a světlý černoch jsou blízko (neříkali v Americe o Dvořákovi, že je jistě černoch?). Aletrino mohl se svým jižním zjevem takovou historku s pacientkou taky zažít. Proto myslím, že ty rasové hypotézy a interpretace nejsou podložené.
Vložil: Veronika Havlíková, 21.01.2005 14:38
Haan, Jacob Israël de
Já nevím, ale když je De Haan Váš favorit, jistě Vám neušla například pasáž, kde Sam vypráví Joopovi, jak se před ním jedna pacientka odmítla svléknout, protože si myslela, že je černoch. Doslova: "... ze dacht, dat ik een neger was". Já také vím, jak Aletrino vypadal, ale tady se říká něco jiného.... Přes veškeré biografické paralely je to román, fikce. A navíc to je v článku formulováno jako hypotéza. Jedna z mnoha možných interpretací. Čemuž napovídají i otazníky. Ale snad jsem to měla vyjádřit ještě opatrněji. Jinak mě moc těší váš zájem i informace, o než jste článek obohatil.
Vložil: Peter v/d Ploeg, 21.01.2005 09:30
Haan, Jacob Israël de
To je náhodné, De Haan je můj favorit. Ale ne všechno v článku chápu. „Navíc je naznačováno, že Sam je snědé pleti, jiné rasy. Ačkoli tento rasový prvek je často přehlížen. Měla snad být Samova snědá pleť vysvětlením jeho „sadismu“? Samozřejmě ani taková interpretace není vyloučená. Proč si autor barví... jednoho z hlavních protagonistů natmavo v době, kdy nebyl styk mezi rasami jistě všeobecně přijímaný?“ Proč by musel De Haan barvit Sama na tmavo? Sam/Aletrino byl člen Portugalské-Židovské obce v Amsterodamu. Byl tmavý typ, to je vidět i na fotce www.jhm.nl. Takže „styk mezi rasami“ (strašný termín!) to nebyl, protože De Haan i Aletrino byli oba Židé (Aletrino měl i první manželku portugalskou Židovku). Jestli takový styk byl nebo nebyl všeobecně přijímaný není relevantní. „Rasový prvek je často přehlížen“, protože rasový prvek není. A nakonec: co přesně znamená ta věta, že snědá pleť měla být vysvětlení sadismu?
Vložil: Edgar de Bruin, 17.01.2005 13:13
Haan, Jacob Israël de
Prvni dve vety plati pro vas s dodatkem ze byste mela presneji formulovat. V textu delate paralely, ktere zkresluji skutecnost - to je horsi nez delat fakticke chyby. At posoudi ctenari, co vyplyva z prvniho odstavce o pripadu Reve a co vyplyva z vety o komunistickych rezimech pro toho, kdo o situaci... nic nevi.
Vložil: Veronika Havlíková, 17.01.2005 12:07
Haan, Jacob Israël de
Asi byste měl číst pozorněji. Dost se do toho zamotáváte. Nikde není řečeno, že Reveho soudili kvůli homosexualitě. Stejně tak, jako nikde netvrdím, že SDAP diskriminovala homosexuály až hluboko do 20. století.
Vložil: Edgar de Bruin, 16.01.2005 16:22
Haan, Jacob Israël de
Jeste paradoxni detail: "socialisticka" se vase republika jmenovala od roku 1960, homosexualita u vas neni trestny cin od roku 1961.
Vložil: Magda de Bruin, 16.01.2005 12:28
Schröder, Allard: De hydrograaf originálu
Podle složení slova je to někdo (něco), kdo (co) popisuje vodu, podle vzoru geograf/zeměpisec apod. Na internetu lze v češtině najít jak pro označení přístroje, tak pro označení člověka (stejně jako v nizozemštině). Z textu (i úryvku) myslím vyplývá, co tímto termínem Allard Schröder myslí.
Vložil: Edgar de Bruin, 16.01.2005 12:13
Haan, Jacob Israël de
Ale pro SDAP (ted PvdA) neplati ze diskriminovala az hluboko do 20. století homosexuály. Tak ta paralela s totalitnim rezimem u vas kulha. (Mimochodem stejne jako ta zminka o Reve - soud byl kvuli "godslastering", rouhani?, ne kvuli homosexualite).
Vložil: , 16.01.2005 10:21
Schröder, Allard: De hydrograaf originálu
Co je to hydrograf?
Vložil: Veronika Havlíková, 14.01.2005 15:42
Haan, Jacob Israël de
Děkuji, Edgare, o té Hoře světla vím, ale jaksi se mi už do článku nevešla. Couperus by asi zasloužil samostatnou kapitolu. Máte pravdu, že bych neměla házet socialisty s komunisty do jednoho pytle. Ale nejmenovala se ta naše republika, co dělal z homosexuality trestný čin, náhodou Československá socialistická?
Vložil: Edgar de Bruin, 11.01.2005 14:16
Haan, Jacob Israël de
Upozornil bych na knihu "De berg van licht" z roku 1905-1906 od Louis Couperus. Couperus v te knize uz taky psal odvazne o homoseksualni lasce s dokonce sadomasochistickym nadechem. A mala poznamka na okraj. SDAP nebyl komunisticka strana, jak mozna z textu vyplyva tam kde je rec o diskriminacni... postup vuci homosexualum.
Vložil: D. Mok, 24.12.2003 10:50
Mossel, Erik
Can you translate this text into German oer English. I was a Dutch friend Of Erik Mossel. Thank you.
Vložil: Olga Krijtová, 17.11.2003 17:25
Moor, Margriet de: Kreutzerova sonáta
K recenzi je třeba pouze dodat, že krásná kniha M. de Moorové je také krásně přeložená. Nizozemská autorka, tak propojená s hudbou, je skutečně i jazykový virtuos - ostatně De Virtuoos je také názvem jejího románu z roku 1993. A vedle nizozemské jazykové virtuozity, jež jistě potěšila nizozemské čtenáře,... se v překladu setkáváme s mistrovským ovládáním češtiny. Vezměme jen 41. a 42. stránku překladu, kdy vypravěč ličí svému slepému společníkovi krásu kolemjdoucí Susanny v patnácti nevšedních, velmi nápaditě přeložených adjektivech. Jen si nejsem jistá, zda bych " šílená jako melodie na struně g a poplašená jako tremolo na hřeben" nepřeložila jako tremolo na kobylce. Jde přece o houslistku...Ale i tak, klobouk dolů. Olga K.
...