zahraniční ohlasy

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 3:
1

Poslední komentáře

Vložil: DeMol, 24.06.2019 18:30
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Nazdar, svatojánská muško! Ty bys vážně chtěla soupeřit s Ouředníkem? Už se těším.
Vložil: C-dur Knapp, 06.06.2019 15:55
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Vazeny d-molle, e-molle, fr-mole! Pokud se Vam libi Ourednikova cestina, pak jsem svatojanska muska. A hlavne, urednik Ourednik keca. Souvislosti i Host odmitaji mou odpoved tomu cestinarsko-francouzskému bridilu otisknout... Ales K.K.
Vložil: DeMol, 28.05.2019 15:21
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Skvělý článek. Fundovaný, precizní, vtipný - a dokonalá čeština. Díky!
Vložil: Ales Knapp, 17.04.2019 16:58
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Jo, Viktor Janis, nojo, znama firma zastavajici se zlodejského prekladu Kunderova romanu "L'Identité"? A clen Poroty Skripce, kde zasedal i "expert" neumejici cesky ani rusky Libor Dvorak? Tak nam to zas vsechno vyléza z der...
Vložil: BRZ, 17.04.2019 13:22
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Aleš Knapp, bujný troll...
Vložil: Viktor Janiš, 17.04.2019 09:35
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
...asi taková legrace, jako sledovat člověka, jenž stojí v dost hluboké jámě a po dobře míněném upozornění od kolemjdoucího si přesto plivne do dlaní a jde kopat dál.
Vložil: Ales Knapp, 16.04.2019 20:02
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Odpoved na tomto serveru i v Souvislostech bude nasledovat. Hned na to sednu. Urcite se nasmejeme. Bude sranda. Ales K.K.
Vložil: Ales Knapp, 01.03.2019 16:23
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Jovonko, zajima me, proc "prekladatel", co poslal do Hosta zurivou apologetiku CENZORSKY transformovaneho Svejka do francouzstiny, tak ohromne vyvadi, kdyz nesdilim nazor MK CR a v Hostu jako prekladatele Svejka do nemciny uvadim basnika a kritika A. Brouska, a ne A.B., soudce z Berlina. Jaka to souvislost!... (Ionesco)
Vložil: Kolik je prstů, 18.02.2019 20:22
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Koubová - Ouředník napsal 17 knih česky, 2 francouzsky (viz Wikipedie). A je dneska nejpřekládanějším ČESKÝM spisovatelem.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 19:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pardon, oprava: "scestné".
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 19:42
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Zopakovala bych, co tu nedávno padlo v souvislosti s jiným překladatelem z č. Překládat z č. a psát česky (dokonce i mluvit česky) jsou odlišné dovednosti. A psát v cizím jazyce je opravdu mimořádně těžké - to vám potvrdí každý, kdo se kdy učil nějaký jazyk (včetně lidí, kteří už léta žijí v cizině... a mluví plynně). Posmívat se cizincům za chyby nebo zpochybňovat schopnosti literárního překladatele na základě toho, jak ve výchozím jazyce mluví nebo píše, je proto zcestné.
Vložil: fk, 18.02.2019 19:22
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mimochodem, jestli s touhle češťyn Doris Kouba překládá české autory, tak to potěš pánbůh. Pak by se možná vysvětlovalo, že o ně nikdo nemá zájem... zápletka (a rozuzlení) vskutku až detektivní.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 18:37
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Děkuji za vysvětlení - vidím v tom pořád ještě určitý rozpor, ale nevadí. Co se týče Patrika Ouředníka: předpokládám, že tím chcete říct, že začal (nedávno) psát fr. (nikoliv že když kdysi začínal psát, psal fr.). Ano, podobně jako Jaroslav Rudiš napsal teď román německy, napsal PO svůj nejnovější román... francouzsky (a nedávno vyšla autorizovaná česká verze, tj. román se smí překládat i z č.). To ale určitě neznamená, že přestal psát česky (tím méně že by kvůli tomu už nepatřil k české literatuře). Nakonec ještě v loňském ročníku získal za Antialkorán Magnesii Literu v esejistické kategorii. A v debatě autorů žijících v cizině na loňském Světu knihy se jednoznačně prohlásil za českého spisovatele (protože píše česky), přestože tou dobou ten fr. psaný román už vyšel.
Vložil: Doris Kouba, 18.02.2019 17:20
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Proc, pani de Bruin, jsem v porote Magnesii Litery? Protoze nemam v povaze jen rypat, ale snazim se veci vylepsit. Navic je to vynikajici moznost pro prekladatele z cestiny, jak se seznamit s novyma talentama - cili i kdyz je to prace dosti namahava a de facto mizerne zaplacena: udelam ji velmi rada,... nebot vim, ze nektery z tech, ktery ani nejsou nominovane, jsou slibne autori, ktere popripadne budu moct prosadit i v nemcine. No, a ad Ourednika: pokud se nemylim, tak zacinal psat ve francouzstine.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 12:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
K tomu "preventivnímu" vyloučení Patrika Ouředníka: v těchto týdnech vychází znovu německý překlad European, navíc je tu multimediální projekt Heinera Goebbelse založený na tomto textu, který (po premiéře v Manchesteru recenzované v New York Times), bude letos uveden m.j. na Ruhrtriennale v Bochumu... https://www.czechlit.cz/cz/europeana-na-manchesterskem-jevisti/, což rozhodně není jen nějaká regionální záležitost. (To jde tedy jen o uvedení v Německu, jinak bude představení týden k vidění v New Yorku.)
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 12:32
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Doris Kouba: Ale jak se zdá, je jazyková úroveň té nové knihy taková, že ji německá porota složená z "lidí od fochu" vybrala do finále. Takže na to přeceňování sil zřejmě jiní kompetentní lidé pohlížejí jinak. Na to jsem tu chtěla pro úplnost upozornit. Ostatně jistou skepsi k literárním cenám s vámi... sdílím. Jen si říkám, proč jste v tom případě přijala členství v porotě české literární ceny.
Vložil: Kolik je prstů, 18.02.2019 12:03
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Článek paní Koubové je slátanina pro domo sua. (Užívá-li slova "slátanina" paní Koubová, není žádný důvod, abych ho nepoužil já.) Prý o recepci české literatury, ale bez Vaculíka? Bez Hrabala?? Že "ponechává stranou" Kunderu se dá pochopit, nepíše už desetiletí česky, ale proč Ouředníka? Četla paní... Koubová Ad acta? A o co nebo v čem je Petr Král "češtější" než Ouředník? Podle mne je to spíš naopak... A co myslí paní Koubová tím eskapismem? Není snad v literatuře imaginární svět vyjádřením reálného světa? Zkrátka - slátanina.
Vložil: Doris Kouba, 18.02.2019 11:17
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Treba na zaklade teto knihy: http://thanhaeuser.at/jaroslav-rudis_der-besuch/.
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2019 22:53
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Kniha má vyjít v únoru, jak se uvádí i u informace o nominacích (jiný nominovaný titul dokonce v březnu), ale předpokládám, že porota nominuje knihy na základě znalosti - tedy že např. dostane knihu od nakladatele v předstihu (slyšela jsem, že už vyšly i nějaké recenze). Já knihu neznám a kvalitu v... němčině posoudit neumím. Ale na základě čeho jste vy už začátkem ledna soudila, že Rudiš "přeceňuje své síly ve snaze psát v němčině"?
Vložil: Doris Kouba, 17.02.2019 22:32
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
No pardon, ale tento Rudisuv titul v nemcine ani jeste nevysel (viz webove stranky nakladatelstvi https://www.randomhouse.de/Buch/Winterbergs-letzte-Reise/Jaroslav-Rudis/Luchterhand-Literaturverlag/e531419.rhd); cili tahlencta nominace je jen dalsi priklad pro fungovani trhu. Navic: jakakoliv nominace... bohuzel neni zadne vitezstvi - a vitez v umeni (= literature) stejne neexistuje.
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2019 21:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ještě dodatek k hodnocení německy psané knihy Jaroslava Rudiše: je to jeden z pěti titulů nominovaných na Cenu Lipského knižního veletrhu 2019 https://www.leipziger-buchmesse.de/neuigkeiten/die-nominierten-des-preis-der-leipziger-buchmesse-2019/935438
Vložil: Doris Kouba, 12.02.2019 11:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Velevazene diskutujici, nechci se tady za nikym schovat nebo "sikovne" vycouvat ze sve zodpovednosti jako polemizujici "intelektualka". A verte mi, ze bych se kazdemu nazoru rada venovala a celkovou problematiku dale rozvijela, kdybych nebyla (jako asi vsichny z nas) pracujici clovek, ktery nema tolik... casu, adekvatne (a navic v korektni cestine!) reagovat na vecne namitky. Cili tady uz jen dodam, ze - jak asi vsichny tusime - ceska literatura urcite ma co nabidnout (jinak bych ji prece taky neprekladala); jen ji prosadit jako "svetovou" si proste vyzaduje ze vsech stran vetsi profesionalni pristup, ktery jiz spociva v tom, ceskyma autorama napsane texty lip redigovat (prehodit, skrtnout, o textech diskutovat) a je kvalifikovane recenzovat - a navic byt otevrene k tomu, ze zvlast nezavedne mladsi autori si zaslouzej byt vnimane, pokud nejen odvypraveji nejake pribehy, ale pisou ve snaze, ve sveraznem jazyce podat zpravu o hloubce byti.
Vložil: Magda de Bruin, 12.02.2019 10:50
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Martin Puskely: Nakladatelé (takže i němečtí) odmítají knihy z nejrůznějších důvodů (pokud je vůbec uvedou). Od standardního “kniha nezapadá do našeho fondu” přes “mně se kniha líbí, ale obchodní oddělení ji zamítlo” po (zřídka) “kniha mě nepřesvědčila” (a to nechávám stranou “kniha je moc tlustá /... tenká”, “povídky jsou neprodejné”, “redaktor, který měl rád tohohle autora, už tady nepracuje”, “ale ten autor už přece nežije” apod.). Prostě o kvalitě knihy, tím méně národní literatury, se z toho nedá nic vyčíst. V delším rozhovoru řekla jednou jedna německá redaktorka, že č. lit. už není dost sexy (na rozdíl od totalitních dob a prvních let po sametové revoluci – ale to se samozřejmě týká i dalších postkomunistických zemí). Doris Kouba zmiňuje šéfa produkce z Rowohltu, který “už léta” volá po románu o Babišovi. Nás se zase jeden něm. redaktor zeptal, jestli nemáme nějakou knihu, kde se ošklivě mluví o Němcích, a nedávno (redaktorka zaměřená na klasiky), zda nemáme tip na staršího č. autora. Připomněla bych taky německý úspěch Květy Legátové (ano, je to už 10–15 let, ale v kuloárech se tehdy mluvilo snad o 60 tis. prodaných výtisků – to by byl nejspíš český rekord). A připomněla bych, že silné až většinové zastoupení mezi čtenáři mají ženy od 45–50 let. Zkrátka odhadovat šance č. literatury jako celku na německém trhu (nebo kdekoliv jinde) na základě preferencí jedné osoby nemá velký smysl. Úvahy o kvalitě současné literatury přísluší literárním kritikům, ale nakladatelé jsou obchodníci a řídí se jinými kritérii. (A překladatelé – jak píše i Doris Kouba – chtějí překládat: kdyby měli čekat na ten jeden geniální román, mohli by překladatelské povolání rovnou pověsit na hřebík. Totéž ovšem platí i pro čtenáře.)
Vložil: Martin Puskely, 11.02.2019 12:45
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Taky je mi líto, že se paní Kouba nechce účastnit polemiky k svému článku, ale je to její právo. Její zkušenosti s tím, jak reagují němečtí nakladatelé na nabídku té či oné české knihy, by byly velmi cenné. (Pokud by se tedy zveřejnit je nepříčilo nějaké překladatelské, resp. agenturní etice.) Předminulý... týden ovšem komentoval úroveň české literatury v souvislosti s Lipskem Ondřej Horák v Orientaci Lidových novin a nebylo to veselé čtení. Na konto role tématu sice poznamenal, že téma ještě samo o sobě nezakládá dobrou literaturu (což je samozřejmě pravda), ale text celkově vyzněl v tom smyslu, že česká literatura i tak nemá Německu a světu dohromady co nabídnout. Spisovatelé jsou navíc podle Ondřeje Horáka natolik pohlceni sebeprezentací a sebepropagací, že si ani nekladou otázku, zda vůbec napsali dobrou knihu, což chápu jako výtku, že ze samotného psaní i literárního provozu se vytrácí vůle vytvářet a hledat skutečnou kvalitu. Výsledkem jsou císařovy „nové šaty“ a v těch jdeme do Lipska. Tak či onak, asi nejsem jediný, kdo si všiml následujícího rozporu: recenze českých knih jsou (pro mě překvapivě) často příznivé, ale souhrnná hodnocení se nesou v negativním tónu. Není to problém, který zasahuje i zahraniční pohledy na českou prózu?
Vložil: Magda de Bruin, 11.02.2019 10:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Tomáš Januška: myslím, že bychom do diskuse o recepci č. literatury v něm. jazykové oblasti neměli zanášet nějaké národnostní animozity. Je fakt, že psát literární text v jiném než mateřském jazyce je problematické - i když jsou výjimky. Jestliže Doris Kouba jako rodilá Němka hodnotí německy psanou... knihu Jaroslava Rudiše negativně, můžou jí v tom kvalifikovaně oponovat opět jen rodilí mluvčí. A dále: zkušenost naší literární agentury potvrzuje, že české literární ceny pro rozhodování zahraničního nakladatele o vydání českého titulu skutečně nejsou důležité - není v tom neúcta, ale pragmatismus: prodejnost titulu v cizině česká cena nezaručuje. Jiná věc je, že Doris Kouba místo odpovědi na konkrétní otázku odkazuje na definici polemiky na č. Wiki (mimochodem "pomluvy, nepravdivá a zkreslená tvrzení" se v angl., něm., fr., it., rus., slovenské, polské nebo nizozemské verzi nenajdou). Tím se dá sice vysvětlit tón jejího textu a některé postupy, které se jinak v diskusi považují za slabinu nebo přestupek, ale ne fakt, že umístí na web text, kterým chce vyvolat diskusi (nebo polemiku, ale tahle rubrika má název "Diskuse"), načež z diskuse vycouvá.
Vložil: Tomáš Januška, 11.02.2019 08:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Fascinuje mě bezmeznost arogance paní Kouby, když varuje české spisovatele před tím, aby psali německy a když říká: "Schopenhauer by dodal: Ale němčinu neznečisťujte". To ale přeci už známe! Němci ve třicátých letech měli rovněž pocit, že židé "znečisťují" jejich jazyk používáním němčiny. Paní Koubo,... styďte se! A pokud jde o českou Státní cenu za literaturu: Jestliže německé čtenáře nezajímá nejvyšší literární ocenění, jaké lze v České republice získat, proč by potom měl české spisovatele zajímat německý čtenář?
Vložil: Jaroslav, 11.02.2019 06:23
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Voslařová za vás kopla mičudu do autu opravdu šikovně, co nejdál do vysoké trávy, že už se málem nenašla, to skutečně palec nahoru. A od vás bych čekal víc, než se šikovně schovávat za pana Puskelyho, poté, co jste to těm Čechům tak nandala v těch Varech. I když tam se, pravda, vyplácel honorář.... Šikovnosti si cením u řemeslníků. U intelektuálů moc ne. I se tomu říká, v tom vůči Němcům - a zejména jejich překladatelům - tak ignorantském Česku, jinak.
Vložil: fk, 09.02.2019 12:07
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=velmi
Vložil: Doris Kouba, 08.02.2019 19:28
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polemika
Vložil: Magda de Bruin, 08.02.2019 12:42
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Jinými slovy v polemizování Doris Kouba selhala (ve významu "zklamala").
Vložil: Doris Kouba , 08.02.2019 11:06
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mily Jaroslave, velice se omlouvam za zpozdeni; proste jsem si myslela, ze hlavni otazky se jiz vyreseli a ze z me strany jiz nezbyva co dodat. Ale pokud mate jeste nejake vecne pripominky nebo dokonce dotazy, na ktere bych mela reagovat ci odpovidat, tak vzdy velmy rada. No, a kdyz uz jsem tady: srdecne... dekuji Marii Voslarove za to, ze to v lednu odbyla za mnou, a panovi Puskelymu, ze mi mluvil ze srdci :)
Vložil: Jaroslav, 07.02.2019 21:16
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Tak kdy už bude paní Kouba reagovat? Padlo tu na její adresu pár slov do pranice!
Vložil: jovanka, 06.02.2019 17:05
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Panu Knappovi: Nový překlad Švejka v Gallimardu, pokud vím, vyšel na popud B. Meuniera: jeho překlad určitě procházel už předem redakčním posouzením a posléze byl i redakčně zpracován. O tom, že by byl překlad špatný, jste zatím žádné relevantní argumenty nedodal, vaše výtky, které vypisujete ve... zmíněném článku otištěném v posledním čísle Hostu, dokazují zejména to, že vy neumíte dobře francouzsky (pardon, nikdy bych si nebrala právo to posuzovat, vycházím čistě z toho, že v daném článku se ve svých vývodech o vhodných a nevhodných překladových ekvivalentech zásadně mýlíte. Podrobněji o tom ostatně referuje Patrik Ouředník v článku, který vyjde v příštím čísle Souvislostí). Benoit Meunier je zavedený literární překladatel s poměrně pestrým portfoliem, snaží se českou literaturu ve Francii i propagovat. Ohlasy na jeho překlad Švejka, pokud vím, jsou veskrze pozitivivní. A dále: B. Meunier překládá DO francouzštiny, svého rodného jazyka. Je tedy přirozené, že si text určený k vydání v češtině raději nechá přeložit, nebo alespoň přečíst od rodilého Čecha (což byla v tomto případě moje role). Sama sice překládám z francouzštiny DO češtiny, ale vše, co píši francouzsky, si nechávám vždy přečíst a okomentovat od rodilých Francouzů. (Mohu pouze dodat, že opatrnost se v tomto případě vždy vyplatí - kdybyste se vy před odesláním textu do Hostu zeptal rodilého Francouze, jistě by vám vaše unáhlené závěry vyvrátil.)
Vložil: Ales Knapp, 05.02.2019 23:14
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Doporucuji precist si muj text v prosincovém cisle casopisu Host. Pan Benoît Meunier - pokud vubec tato osoba existuje a pokud preklad Svejka neni nejakou kolektivni praci iniciovanou a financovanou MK CR - se ve své reakci na muj clanek rozciloval. Uplne zbytecne: jeho preklad neni dobry. Proc, to... se v Hostu doctete. S nakladatelstvim Gallimard nemam dobrou zkusenost: schvalilo cenzuru prekladu Kunderovy Nesnesitelné lehkosti byti so nemciny. Kdo tento spatny francouzsky preklad Svejka vydany u Gallimarda lektoroval? A proc pan "Benoît", kdyz si troufa na preklad tak nesnadno prelozitelného textu jakym je Svejk, nedokaze napsat svuj prispevek do serveru iliteratura rovnou cesky, a proc mu clanek musi prekladat do cestiny Jovanka S. Odpovezte, prosim, Jovanko a Benoîte. Dekuji. Ales Knapp K. Ales Knapp
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2019 09:39
Richterová, Sylvie: Che ogni cosa trovi il suo posto (in La Repubblica)
Když už se bavíme o Lipsku, není tohle kniha, která by se tam dobře vyjímala? Autorka je mezi pozvanými, ale v medailonku na Ahoj Leipzig se neuvádí z jejího díla ani jeden titul (takže ani tenhle román).
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinová: To jistě ne. Asi to ale není první diskuse, která se rozvíjí různými směry a hledá si další dílčí témata a postřehy. To téma (úroveň současné české literatury a možnosti její recepce v zahraničí) je tak komplexní, že není lehké ubránit se rozrůstání určitých úvah, zvláště když v konečném... efektu všechno souvisí se vším. Minimálně jsem se pokusil naznačit, jakými významovými vrstvami mohl Marek Šindelka vytvořit dílo, které by na sebe mohlo strhnout daleko větší pozornost v zahraničí a třeba i proniknout do kánonu. Ale máte pravdu, udržme to v mantinelech, byť z čistých statistik na druhou stranu žádnou renesanci české literatury nevykřešeme.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pravda, debatujeme tady trochu o něčem jiném, i když je to docela zajímavé. Mezitím jsem se podíval na článek pana Puskelyho v Hostu, na který sám odkazoval, a myslím, že už je mi jeho motivace trochu zřejmější. Mám za to, že se i přes sebevětší snahu z obou stran v této věci asi neshodneme, přesto... jsem rád, že tahle diskuse vypukla...
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 19:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Opravte mě, jestli se mýlím, ale článek paní Kouby, pod kterým diskutujeme, se přece týká recepce české literatury v Německu? Poznámkami o recepci knih Marka Šindelky v niz. jazykové oblasti jsem chtěla poukázat na to, že zahraniční čtenáři vnímají českou literaturu nejen jinak než Češi, ale i v každé... zemi různě. Jak vyplývá ze zkušeností naší agentury, čtenářský úspěch v jedné (cizí) zemi nezaručuje automaticky nakladatelský zájem v jiné. A naopak: útlum zájmu v něm. jazykové oblasti neznamená, že současná česká literatura není dost zajímavá pro cizí čtenáře obecně. Při vší úctě - jak Šindelkovu knihu vnímáte vy osobně, není pro zahraniční recepci relevatní.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:28
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinové (a vlastně i panu Kudláčovi): O Šindelkově novele jsem hodně přemýšlel. Dovolím si jen několik postřehů. Marek Šindelka se pokusil – zcela oprávněně – oslabit vrstvu necitlivosti k situaci uprchlíků, která je u řady lidí značná. Ale vzniká taková necitlivost až v době migrační krize... a jako reakce na ni? Osobně pozoruji společenskou necitlivost v Česku už hodně dlouho, přičemž dříve než migrantům byla adresována především lidem žijícím pod hranicí chudoby. Problém je v tom, že tato necitlivost byla od 90. let pěstována jako ideál, byla to reakce vytvářená v rámci neoliberální ideologie a šířená především pravicovou politikou a s ní spojenými médii. Z lidí v nouzi se stali „ti, kteří natahují ruku“, takže když do Evropy dorazila uprchlická krize, tato mentální škatulka už byla připravená. Je škoda, že toto už Šindelka nereflektuje, protože kořeny reakce na migrační krizi zahrnují i postoje dosud pěstované jako žádoucí (a je naivní čekat, že budou ze dne na den přepólovány). Překvapilo mě i to, že když Šindelka poukazuje – opět oprávněně – na to, že uprchlíci se stávají oběťmi obchodu s lidmi, nezamyslí se nad faktem, že obchod s lidmi v (nejen) demokratickém světě prosperuje dlouhodobě, takže opět, něco je tu zásadně špatně a teď to „jen“ spolklo nové oběti. A nakonec, strach z migrantů má jednu stránku, kterou bychom měli brát vážně: existuje tu něco jako kriminalita páchaná některými migranty, a to včetně znásilnění a vražd, případně obava z islamizace Evropy (k té stačí radikální menšina, která strhne klidnou většinu). Jsem přesvědčen, že kdyby demokratické státy disponovaly funkční strukturou schopnou zajistit výkon práva, tyto excesy by nemusely přispívat k podhoubí strachu. Ale taková struktura tu není, například komerční zneužívání dětí má fakticky zelenou a obecně politika benevolence trestního práva a sociálních faktorů, které přispívají ke kriminalitě, nevyhnutelně oslabuje víru v právní stát a jeho schopnost ochránit občany. Asi by to vyžadovalo rozsáhlejší a náročnější román než se Marek Šindelka rozhodl napsat, ale podle mého tu propásl jedinečnou příležitost vytvořit opravdu zásadní dílo, které by mělo mimořádnou a potřebnou hloubku (a možná i změnilo něčí pohled na migrační krizi). Jenže takový pohled bude nutně problematizovat samotné základy demokratické praxe co do právních, ekonomických a dalších procesů (protože tzv. ekonomičtí migranti jsou často obětí bezuzdného kapitalismu a jeho důsledků), a tím pádem i jejich kategoriálního a hodnotového uchopení – a to u Šindelky zcela chybí. Pokud chceme do budoucna zvládat problémy tohoto typu, budeme muset výrazně překopat naše sociopolitické bytí (a jít proti zájmům elit, kterým dosavadní nastavení vyhovuje). Rozsah novely tady úplně nestačí a přiznám se, že mě neuspokojil ani Exit West Mohsina Hamida, nominaci na Man Booker Prize a výtečnému „Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii“ navzdory. (Snad je nyní trochu jasnější, co mám na mysli literární revoltou.)
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 18:56
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Martin Puskely: Vskutku zajímavá výzva k diskusi, když předem označíte za nevyhovující některé autory, které by bylo možno v této souvislosti zmínit... Pokud myslíte vážně své tvrzení, že "Paleta možných témat a přístupů je mimořádně široká", pak musím uvést i Viewegha i Šindelku. Co Hůlová a její "Stručné... dějiny Hnutí"? A protože považuji toto téma za přítomné v české literatuře už dříve než se o tom začalo více mluvit, nebál bych se jmenovat také některé satiry, jako Urbanovy "Paměti poslance parlamentu", román Stanislava Komárka "Mandaríni" nebo "Smrťáky" jeho jmenovce Martina Komárka... A že by současná česká literatura byla tematicky chudá? S tím nesouhlasím, myslím, že je tomu spíše naopak, témat je více než dost.
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 18:49
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
K Markovi Šindelkovi: Únava materiálu vyšla v niz. na jaře 2018, reakce v médiích i reflexi různých autorových vystoupení v souvislosti s vydáním momentálně zpracovávám. Pokud vím, autor v rozhovorech pro niz. média to zamlžení kontextu vysvětluje m.j. tím, že chtěl proniknout i k těm českým čtenářům,... kteří by knihu s tematikou uprchlické krize nečetli. V nizozemských ohlasech se ozývá stud a výčitky svědomí, že se takové příběhy v dnešní době odehrávají - dělení na "bruselskou Evropu" a nějakou jinou v tom nehraje roli.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 18:23
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
To Milan: "Díky" za tu přezíravost. Ale své názory jsem dal najevo už před docela dlouhou dobou (zkuste sáhnout třeba po Hostu číslo 9 z roku 2013), kdy jsem určitě žádného nakladatele nehledal, a ta otázka mě prostě zajímá. V této diskusi jsem si dal záležet na tom, abych svůj román nezmiňoval, protože... by to sklouzlo přesně tam, kam jste to několika větami odpálkoval. Ale díky, že o něm víte (hned mám lepší náladu). Jestli se mi podařilo napsat "velký", "odvážný", "stylisticky vytříbený" román, to by měly posoudit recenze (zatím žádné nejsou). Ale jo, když už jste to nakousl, myslím, že literární odvaha mi úplně nechybí, o stylistickou vytříbenost jsem se alespoň snažil, a pokud jde o velikost, to opravdu nechám na kritice. Zkuste si ho přečíst. Třeba Vás překvapí.
Vložil: Milan, 14.01.2019 18:03
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pan Puskely chce těmi svými sáhodlouhými výplody prostě jenom říct, že mu loni vyšel román; při jeho psaní vzal plně na vědomí, jaké nešvary trápí českou literaturu, a bezpochyby napsal skutečně VELKÝ, odvážný, stylisticky vytříbený román. Bohužel ho (zatím) nikdo nečetl. Ach, ti nepochopení géniové...
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 17:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Zkusme to jinak, pane Kudláči. Tak mi doporučte ty razantní autory, kteří se snaží identifikovat závažné problémy a rozpory dnešní doby a (mlčky nebo explicitně) nesklouzávají do fukuyamovské pozice, že všechno je jen důsledkem nedostatečné aplikace liberálně demokratických principů (což se stalo třeba... Vieweghovi v jeho politických thrillerech, byť vnějškově tu razanci mají), případně se vyhýbají širším souvislostem svého tématu (jako v případě Šindelkovy Únavy materiálu, kde mizí celý sociopolitický kontext uprchlické krize, kontext, který by nakonec nevrhl dobré světlo ani tu bruselskou Evropu, jejíž apel chce Šindelka podpořit). Ty autory, kteří bezpečně neparkují v tématech z komunistického období, navíc vesměs stereotypně zachycených (jistě bez jakékoli vazby na antikomunistické stereotypy v médiích), nebo v solipsismu já jsem svět. (Možná oficiální autoři 80. let jako Karel Sýs, Michal Černík nebo Jaroslav Čejka, ale ti jsou vytěsnění na samotnou periferii dnešního dění a nadto je otázka, nakolik jsou nebo nejsou poplatní jiné ideologii.) Prostě někoho nadhoďte, ať své postoje konkretizujeme na empirickém materiálu, případně vtáhneme jiné diskutující. A za druhé, jak potom vysvětlíte tu tematickou chudobu české prózy, kterou po svém konstatovala i paní Kouba nebo třeba Eva Klíčová, která si na nedostatek odvahy u současných českých autorů stěžuje opakovaně (zjevně nejsem jediný). Mám za to, že jedna věc je konstatovat problém, vysvětlit ho druhá. Opravdu je ta chudoba tak nevinná, bezděčná, nebo je i v tomto bodě kritika neoprávněná?
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 17:19
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Podobné diskuse pravidelně propukají i v Nizozemsku (a nejspíš i jinde) a je jistě zajímavé a užitečné je doma vést, ale to nic nemění na tom, že 80 titulů v němčině ročně byl nizozemský průměr před hostováním ve Frankfurtu (2016) – od té doby se daří udržovat průměr na více než dvojnásobku (niz. jazyková... oblast je asi 2x větší než česká). Z ohlasu niz. literatury u nás se mi přitom nezdá, že by byla výrazně hodnotnější atd. atp. než česká (ale je pravda, že je Němcům asi bližší – podobně jako č. literatura třeba Polákům). Než zatratíme šance současné české literatury v němčině, bylo by např. zajímavé vědět, jak si na tamním trhu vedou ostatní “východoevropské” (postkomunistické) země. Ztráta přitažlivosti po vlně zájmu v prvních letech po pádu železné opony se snad nemůže týkat jen české literatury?
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 17:01
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Obávám se, že se vyhýbáte odpovědi. Na jedné straně vyčítáte českým autorům, že nedělají "revoltu", ale na straně druhé nedokážete vysvětlit, co si pod tím vlastně představujete. Víte jen, že to nedělají. Používáte vágní termíny (ideologie, "pohodlný narativ" apod.), aniž byste tím něco konkrétního... řekl. Jaký to má vůbec smysl?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 16:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Autoři si nepíší, co chtějí, alespoň ne tak úplně. Člověk je zoon politikon a určitý kategoriální rozvrh, který ovlivňuje naše vidění světa a provádí určitou selekci témat, je bytostně přítomen v každém z nás. Řekl jsem Vám - nebo jsem se o to alespoň snažil - kam je revolta orientována. Dál ale jít... nemohu, protože pak bych vytvářel katalog vzorových idejí a poměřoval jím literaturu - a to už by nebyla revolta, ale ideologie (a ideologie je myšlenkovou hranou, kterou se étos změny v revoluci překlápí do svého opaku, proto Camus proti myšlence revoluce razí představu revolty, nechce stanovovat nějaké pozitivní učení, jehož by se měla společnost držet). Právě tak nechci předem definovat, jakými literárními postupy se má ten či onen uchazeč této role zhostit, proč bych to měl dělat? Paleta možných témat a přístupů je mimořádně široká a otevřená invenci, překvapení a kreativitě. To negativní (pozitivně nevymezené) chápání revolty je prostě nutnou podmínkou jejího pojmu - a k fundamentálním složkám dnešní ideologie současní autoři nesměřují, rozhodně ne Viewegh, rozhodně ne Larsson, rozhodně ne Franzen, do jisté míry snad Houellebecq.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 16:10
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ano, formuloval jste tezi, ale v podstatě bez důkazů, nevím, proč bych ji měl já vyvracet či potvrzovat, to druhé je spíše Váš úkol; přiznávám ovšem, že Vaše články v Hostu jsem nečetl, třeba je tam dostatek argumentů, nevím. Zajímalo mne jen, na čem svou představu potřeby "revolty" stavíte, a navrhnul... jsem možnost, že její absence je možná jistý optický klam, neboť záleží na tom, jaké formy "revolty" považujete za relevantní (což jsem se od Vás nedozvěděl). Osobně jsem ovšem přesvědčen, že Váš požadavek "revolty" (jako vůbec veškeré požadavky na umění a umělce) je v podstatě absurdní - autoři si píšou, co chtějí, a těžko jim někdo může radit, co mají dělat.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 15:24
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Na základě své četby se domnívám, že skutečně ne (a snad těch několik článků, které jsem publikoval v Hostu, dokazuje, že alespoň nějakou schopnost analytického čtení a interpretace skrytých významových rovin mám). Petr Měrka je spíše výjimka z pravidla než naopak. Ale myslím, že míč je nyní na Vaší... straně hřiště. Formuloval jsem určitou tezi, která principiálně umožňuje své vyvrácení. Takže je na Vás, resp. na každém, kdo se mnou nesouhlasí, doložit konkrétní díla, která mají obsahovat vůli k "revoltě", a dokazovat, že v současném provozu mají své místo (nejsou vytěsněna na okraj zájmu), případně rozvíjet obsahové náležitosti a meze toho, co jsem označil za revoltu. A rozhodně směle do toho, bude to plodná debata.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 14:55
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Znovu upozorňuji na to, že je mimořádně důležité JAK, neboli JAKÝM ZPŮSOBEM je taková "revolta" vyjádřena. Podle Vás něco takového u nás chybí, ale tady opravdu hodně záleží na tom, co vlastně konkrétně od spisovatelů očekáváte. Nejsou třeba kritické postoje v mnohých dílech přítomny, ovšem v takové... formě, která Vám nepostačuje nebo ji jako projev kritického postoje nevnímáte?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 14:37
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Není nutné používat slovo „angažovaný“ (některé kritiky, zdá se, dráždí už samotný termín), ale na nálepce zase tolik nezáleží. Každopádně „angažovaný“ ve smyslu, který se pokusím vyjasnit, nemusí být zdaleka každý autor, v takovém případě by hrozilo riziko linkování umělecké tvorby, ono „úkolování“,... jehož se obávají někteří kritikové představy angažovanosti. Ale pokud takoví autoři zcela chybí, je to podobné, jako kdyby tu bylo fotbalové mužstvo, v kterém všichni hrají defenzivní party, nikdo se nepokouší založit útok, nemá tah na soupeřovu branku. Kritika se potom snese i na mužstvo jako celek, literatura prostě má i svůj kolektivní rozměr. Zbývá tedy otázka, proč nespatřuji dobrého útočníka např. v Petře Hůlové, kterou uvádíte jako protipříklad. Abych příliš neteoretizoval, odvolám se na Kunderův Žert. Tam Kundera podrobil literární kritice samotné základy vztahu mezi komunistickou ideologií a s ní svázanými sociopolitickými praxemi, přičemž riziku, že sám bude vytvářet alternativní ideologii, se vyhnul tím, že začal u banální (nebo „banální“) empirické události, vzkazu, který poslal Ludvík své přítelkyni. Jinými slovy, Kundera začal u jednoho rozporu (velké dějinné vědomí na jedné straně a malicherná událost na straně druhé) a z tohoto rozporu pak odvodil, k jak destruktivním problémům vede přeměna určitých idejí na ideologii, která zcela ztratí původní étos (snahu zajistit lidem lepší svět). Kundera tím udělal něco podstatného, kriticky reflektoval samotné základy určitého komplexu hodnot, představ a praxí. A toto dnes nikdo nedělá. Dnešní kategoriální systém, k němuž se přišpendlilo slovo „demokracie“, dnešní autoři (snad až na několik výjimek) považují za v zásadě nezpochybnitelný, pokud něco, dají se ošetřovat pouze jeho dílčí problémy, ale hlavní nárys je v pořádku. Což podle mého charakterizuje i Petru Hůlovou, to je aktivistka, která chce jen v některých bodech vylepšit to, co tady už je, byť do toho vkládá značnou energii a tváří se razantně. Samozřejmě se jí to nemůže podařit, protože ty problémy vyplývají ze základů, které už nechce napadat, ale toto téma bych teď nerozebíral. Zkrátka z důvodů určité ideové profylaxe chybí vůle jít do hloubky. Asi nejlepší označení pro pozici, která tuto vůli má, bych převzal od Alberta Camuse: „člověk revoltující“ (mimochodem kniha, která předpověděla ztroskotání sametové revoluce, jen si to v ní člověk musí umět najít). Takže třeba „literární revolta“, „revoltující spisovatel“? S onou kritickou „angažovaností“ českých spisovatelů to obecně moc slavné není, v době, kdy probíhala diskuse o angažované literatuře, například Miroslav Balaštík poukazoval na to, že česká kritika o angažovanosti sice docela dost hovoří, ale samotným autorům se do ní moc nechce. Naopak jsem zaznamenal řadu případů, kdy se čeští autoři angažovali mimoliterárním aktivismem, ale právě ve prospěch nejrůznějších problematických mocenských iniciativ a pohybů (např. podpora Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, bez ohledu na drakonickou sociální politiku, kterou nastolil spolu s Miroslavem Kalouskem, ze strany českého PEN klubu, nebo ještě spornější angažmá během „malé kulturní revoluce“ proti Vítězslavě Baborové v jižních Čechách, a příkladů, kdy se spisovatelé přidávali na stranu mocenské garnitury okolo ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by se našlo víc). Jenže i Jan Němec, který se mnou jinak v těchto věcech příliš nesouhlasí, v zahajovacím proslovu na Sjezdu spisovatelů prohlásil, že čeští spisovatelé byli a jsou k lidským tragédiím dnešní doby byli až na výjimky trestuhodně slepí, jako kdyby tyto tragédie opět představovali pochopitelnou daň za velkolepé společenské dobro, které se právě uvádí v život (podobně jako v 50. letech, na která tady Němec výslovně odkázal). Takže mi chybí revoltující autoři, kteří by dokázali zahlédnout v dnešních událostech takové rozpory, že před nás kladou výzvu zvažovat samotné základy našeho chápání světa. A takových rozporů je hodně. A opravdu věřím, že potom bychom měli literaturu jiného formátu, než máme – a snad i lepší svět.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 13:48
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pane Puskely, rozumím-li tedy tomu správně, požadujete po spisovatelích, aby byli společensky nekonformní (tj. vystupovali proti současnému "hodnotovému systému", jak tomu říkáte) a tuto nekonformnost projevovali jak ve své tvorbě, tak v mimoliterárním životě - parafrázuji to správně? V tom případě... by mne zajímalo, jak konkrétně si toto představujete, protože o "angažovanosti" literárního autora se poměrně hodně mluví zhruba v posledních deseti letech a někteří konkrétní tvůrcové jsou v těchto souvislostech výslovně zmiňováni (včetně např. Vámi uváděné Hůlové). Je to podle Vás málo, nebo to neexistuje vůbec a je třeba po tom volat? Nebo snad takoví autoři volí formu, která Vám připadá nepříliš vhodná / zřetelná / razantní apod.?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 12:59
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Dobrý den, pane Kudláči. Zkusím odpovědět relativně stručně: v posledních desetiletích se tu vytvořil určitý kategoriální a hodnotový systém, jehož prostřednictvím se interpretuje a chápe svět. Problém je v tom, že tento kategoriální systém se prezentuje, jako kdyby neměl žádnou alternativu, kromě politické... metafyziky si přisuzuje rovněž výlučné etické charakteristiky, jinými slovy, jde o ideologii. Empirické události, které ho přitom mohou zpochybnit, jsou v rámci tohoto systému, jak to výstižně formuloval v jednom eseji filozof Michael Hauser, předem vykládány tak, aby tento falzifikující potenciál neměly. Tento kategoriální systém – velmi volně ho můžeme označit za liberálně demokratický – zároveň plní svou mocenskou funkci, vyhovuje především elitám, které jeho prostřednictvím ovlivňují společnost a usměrňují její energii způsobem, jenž neohrožuje, resp. umocňuje jejich zájmy. (Boje frakcí v rámci elit o to, kdo drží aktuální moc, toto nijak neproblematizují.) K tomuto kategoriálnímu systému se pak lze (možnost a) buď explicitně přihlásit, případně (možnost b) se mlčky pohybovat v jeho rámci, nebo (možnost c) vyjít z jeho rozporů a empirických evidencí, kterými se tyto rozpory projevují v praxi, a následně pak usilovat o jeho přepracování nebo náhradu (i systém postupného přepracovávání, jak někde poukázal Umberto Eco, může nakonec skončit výsledkem, který ve srovnání s původním stavem vypadá jako revoluce). Podle mého soudu většina českých spisovatelů zastává konformní pozice, možnosti a a b. Literárně nosná je ovšem varianta c (a není to jen William Faulkner nebo Kunderův Žert, abych uvedl své oblíbené příklady). Pokud jde o možnost b, ztotožnil bych ji s tím, co Zimbardo označuje za „zlo nečinnosti“. Ale jádro problému není možná ani tak v tom, že někteří spisovatelé jsou a nebo b, a rozhodně ne v tom, že část autorů se věnuje žánrové tvorbě; konformismus a únik z žádného společenství neodfiltrujeme (a zábavná funkce literatury je skvělá). Problém tkví především v tom, že české literatuře chybí spisovatelé typu c, případně jsou takto naladění autoři – ze zjevných důvodů – vytěsňováni z provozu, jako kdyby, proboha, představovali společenské nebezpečí. Výsledkem je intelektuální vyčichlost, zkostnatělost, zakotvení v (abych parafrázoval Evu Klíčovou) bezpečných tématech, dojem, že ať už je společenská mizérie sebevětší, žijeme (abych pro změnu parafrázoval Pavla Janouška) v nejlepším možném světě, kterými si musíme hlídat jako oko v hlavě = neohrožovat ho poukazy na jeho drastické rozpory. Tuto tendenci ovšem považuji za společensky i umělecky zkázonosnou. V daném klimatu jakékoli podněty k nutným změnám kategoriálního systému (včetně jeho deideologizace) a s nimi provázaných institucí a praxí (a literatura má v tomto ohledu nezastupitelné možnosti). Našim dnešním praxím vládnou resentiment (po devadesátých letech!) a vyprázdněný ritualismus (viz gesta během svátků 28. 10. a 17. 11.; vrcholným etickým činem je položení kytky, zatímco poblíž umírají lidé), před kterými varoval už v meziválečném období Ortega Y Gassett. A přitom zrovna naše společenství během posledních třiceti let úspěšně popřelo snad každý ideál z listopadu 1989, toho listopadu, který tvoří základ vládnoucího sociopolitického narativu. A proto se ptám: jak to může být legitimní a kdo má odvahu říct to na plná ústa? A především, co na to řeknou naši spisovatelé, když česká účast v Lipsku s třicetiletým výročím pádu socialismu prostě souvisí? (Ano, možná budou mlčet nebo to nějak obkecají. Budu rád, pokud se mýlím.)
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 10:14
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pane Puskely, píšete, že "Čeští spisovatelé tam jedou proto, aby potvrzovali určitý legitimizační étos, který je v souladu s určitou mocenskou a sociopolitickou realitou, a nasazovali této v klíčových bodech ideologicky interpretované realitě kultivovanou masku. Anebo někdo opravdu čeká, že tam Hůlová,... Denemarková, Putna, Kratochvil, Hájíček, Tučková a spol. budou tento pohodlný narativ zásadně zpochybňovat?" Mohl bych se prosím zeptat, proč by zmínění autoři něco takového, o čem píšete, měli dělat? Respektive proč by kterýkoli spisovatel něco takového dělat?
Vložil: Magda de Bruin, 13.01.2019 14:50
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Jen dvě glosy: k nebývalému ohlasu Marka Šindelky v nizozemské jazykové oblasti se na iLit. najde několik textů (včetně nástinu aspektů, které na to možná mají vliv - přesně se to totiž, jak ví každý, kdo se pohybuje v kruzích nakladatelů a literárních agentur, určit nedá, a odhadnout předem už vůbec... ne). V nejbližších týdnech tyto informace doplním v rámci každoročního přehledu o č. lit. v nizozemské jazykové oblasti. (Ano, dá se to setřít tím, že zahraniční publikum tedy asi nemá dobrý literární vkus, jak jsem, tuším, u pana Puskelyho už kdysi také četla, ale když se kniha prodává, lidi ji čtou a na čtenářských webech na ni živě reagují, tak to o recepci v dané zemi přece něco vypovídá.) A zadruhé: Petra Hůlová k autorům pozvaným do Lipska nepatří.
Vložil: Martin Puskely, 13.01.2019 12:24
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Se základní myšlenkou článku paní Kouby souhlasím, shoduje se s mými vlastními závěry. Na obsahovou vyprázdněnost české prózy jsem poukazoval už před pěti lety v Hostu a nezdá se mi, že by se od té doby na české prozaické scéně něco výrazněji změnilo. Článek má ale i své slabé místo, na které tu... poukázala už paní de Bruinová, byť s následující formulací se asi úplně neztotožní: jestliže česká próza nemá v důsledku své vyčichlosti a žalostné stylistické úrovně takřka co nabídnout, jak potom může kdokoli, kdo se ji v zahraničí snaží prosadit – a je jedno, zda je to agent nebo překladatel – selhat? Pokud jde o „potenciál“ autorů, které paní Kouba navzdory své skepsi vyzdvihuje jako nadějné signály, to znamená Petry Hůlové, Davida Zábranského a Marka Šindelky (plus několika dalších), nebudu lhát: mám problém ho zahlédnout. Nikomu z nich neupírám smysl pro zajímavé téma (byť odvahu jít svým psaním proti proudu bych v současné době viděl jen u Zábranského), jenže literární provedení… (tady raději opravdu ty tři tečky). Ale možná je dobré podívat se na situaci z druhé strany. Předpokládejme, že autor zpracuje relevantní téma, dá si záležet na jazykové úrovni a najde nakladatele, dokonce zavedeného nakladatele, který mu knihu vydá. Bude kulturní scéna takové knize věnovat nějakou pozornost? Dobře víme, že při dnešní nakladatelské nadprodukci se nekomerční romány české provenience, notabene jde-li o romány začínajících autorů, bez této pomoci neobejdou. Čtenářskou pozornost okupují knihy vybavené komerčním potenciálem, rozsáhlým marketingem a v neposlední řadě mediálním zájmem. Nic z toho samozřejmě předem neříká, že výsledkem takto odvážného počinu musí být zdařilé dílo – to mají posoudit právě recenze a další prostředky, které má kulturní scéna k dispozici – ale přesto, když se objeví kniha, která se vůlí po přesahu a jazykové úrovni vymyká stereotypům české prózy, nestane se to, že ji kulturní scéna „zabije“ mlčením, protože ideologická orientace kritiků, recenzentů, redaktorů a porotců literárních cen spatřuje v odvaze kriticky se zabývat samotnými základy našeho sociálního a politického bytí podrývání demokratických „hodnot“ a kategorií, a tudíž demokracie samé? Když paní Kouba zmiňuje absenci románu o převratu, předpokládám, že nemá na mysli oslavu jeho aktérů a chválu demokratického režimu (nedávno jsem narazil na starou paní, která se mi svěřila, že v listopadu 1989 také na Václaváku cinkala klíčem, ale kdyby tehdy věděla, co se z toho nakonec vyvine, usekla by si ruku), nýbrž kritickou reflexi oprávněných potřeb společnosti, do kterých už v listopadových událostech vstupovaly mocenské kalkulace a manipulativní postupy, a následných rozporů mezi ideály a realitou, dnes pro tolik lidí tak tíživých, že demokracii označují za „demokraturu“ a nenávidí ji (a je absurdní bagatelizovat jejich zkušenost nálepkami typu „proruský šváb“, které nesou svou vlastní patologii). Jenže takové psaní může vstřebat – a povzbudit k němu další autory – jedině otevřené kulturní prostředí, ne kulturní prostředí, které si hraje na kulturní „deep state“ a spatřuje v normalizační profylaxi ochranu „wannabe ohrožené“ demokracie. Dobře, někdo může namítnout, že například Zábranský vyvolal živé reakce, ale Zábranský se za a) původně etabloval jako autor, který ideovým trendům nijak nepřekáží, rebel se z něho vyklubal teprve v posledních letech, za b) v hlavním nárysu zůstává Zábranský stále konformistou a za c), román Za Alpami obsahuje dost slabých až stupidních míst na to, aby si na něm kritikové jako Eva Klíčové s chutí smlsli (a totéž se dá prohlásit i o Vieweghovi s jeho politickými thrillery). Jinými slovy, problém tkví v tom, že na začátku 90. let udusilo možnost vytvořit racionální, kritický a eticky zaměřený společenský diskurs emocionálně nekritické nadšení z nových poměrů, které obratem začalo vyžadovat poslušnost k liberálně demokratické ideologii jako nepsanou občanskou povinnost (jen její těžiště se časem přesunulo z ekonomicky orientovaného neoliberalismu k multikulturalistické a genderové agendě, jíž miliardáři Sorosova ražení obratně vytěsnili jakoukoli pozornost k drastické sociální nespravedlnosti obsluhované demokratickými institucemi a politikou). Ale opravte mě, pokud se mýlím, česká účast v letošním Lipsku přece souvisí právě s výročím pádu socialistického bloku v střední Evropě. Čeští spisovatelé tam jedou proto, aby potvrzovali určitý legitimizační étos, který je v souladu s určitou mocenskou a sociopolitickou realitou, a nasazovali této v klíčových bodech ideologicky interpretované realitě kultivovanou masku. Anebo někdo opravdu čeká, že tam Hůlová, Denemarková, Putna, Kratochvil, Hájíček, Tučková a spol. budou tento pohodlný narativ zásadně zpochybňovat?
Vložil: Pluh - Edgar, 11.01.2019 18:07
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
to nebe: jako literární agent Marka Šindelky bych to chtěl trochu korigovat. Paní Kouba sice u Residenz Verlag neprosadila knihu (to je zásluha jiné překladatelky), ale prosadila sama sebe jako překladatelku. Už dřív prosadila v nakl. Kiepenheuer & Witsch Umělohmotný třípokoj Petry Hůlové (čímž tato... autorka definitivně skončila u nakl. Luchterhand, kde předtím vyšly tři její tituly, jeden v překladu Christy Rothmeierové a dva Michaela Stavariče). Od té doby (2013) od Petry Hůlové v němčině nic dalšího nevyšlo. Naše agentura ji ostatně už nezastupuje. K těm pěti velkým nakladatelům: odhaduju, že se tím kromě zmíněného rakouského nakl. Residenz myslí německý Suhrkamp (Jáchym Topol je jeho kmenový autor, vydání jsem vyjednal já, kniha by vyšla i bez hostování v Lipsku), německý Fischer (Lichožrouti – vyšlo už v březnu 2018, takže nejspíš taky bez přímé souvislosti s Lipskem), německý Luchterhand (německy psaný román Jaroslava Rudiše – nedá se tedy započítávat mezi nové překlady z č.) a švýcarský Kein und Aber (Jezero Bianky Bellové – vyšlo už před rokem, bez souvislosti s hostováním, autorka překlad představila v Lipsku 2018). O německá překladatelská práva Jezera byl takový zájem (i ze strany německých nakladatelů), že jsem musel uspořádat aukci – tohle švýcarské nakladatelství z ní (taky na doporučení Eleny Lappin) vyšlo vítězně. Na prodeji se zatím neprojevuje, že by tohle nakladatelství bylo, “pokud jde o PR, média a odbyt” v Německu v nevýhodě, jak píše paní Kouba – před rokem pro autorku uspořádalo po Německu malé turné, kromě Lipska se v Berlíně zúčastnila jednoho z největších něm. literárních festivalů. Nicméně přeju samozřejmě nám všem, kdo se o šíření č. lit. snaží, ať se nám daří. Paní Koubě pak přeju, aby se její překladatelská bibliografie rozšířila, aby jí překládání přineslo kromě hamburského tvůrčího stipendia i další ocenění, a přeju jí i mnoho úspěchů v českém literárním provozu (např. při práci v porotě Litery).
Vložil: nebe, 11.01.2019 14:15
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Kouba tvrdí, že z 60 překladů, které vyjdou, jen 5 vyjde ve velkých německojazyčných nakladatelstvích. Proč paní Kouba sama nerozkryje, o která nakladatelství jde a jak se pro dané knihy rozhodli? Překládá sice M.Šindelku, ale pro nakladatelství, do kterého ho neprosadila, překlad jí byl pouze... zadán jako zakázka. Dále překládá drama D.Zábranského, a to v rámci antologie vydávané Barborou Schnelle. O jaké prosazovací činnosti překladatele je tedy v tomto případě řeč?
Vložil: M. Voslářová, 10.01.2019 23:19
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mruku, chovej se slušně k ostatním účastníkům diskuze nebo si taky najdi něco lepšího na práci. Díky.
Vložil: mruk, 10.01.2019 21:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Lidi maj i život mimo iliteru, zkus to, Majdi!
Vložil: Magda de Bruin, 09.01.2019 19:35
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ano, když chce polemizovat, tak má. Po vašem příslovečném šarmu se mi už opravdu stýskalo!
Vložil: mruk, 09.01.2019 18:49
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Šmarjá, dejte někdo něco Magdě na hraní... To si jako autorka má plánovat dofču podle slavný iliny? A čekat doma u kompu na reakce. Zaplaťpámbůh, že má něco lepčího na práci. mruk
Vložil: M. Voslářová, 09.01.2019 14:14
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
kluček: Ale to se snad nikde v textu ani netvrdí?
Vložil: kluček, 09.01.2019 13:24
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Suhrkamp je malé, nezavedené nakladatelství? Ah!
Vložil: Magda de Bruin, 09.01.2019 12:42
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ale věděla snad, že celý blok článků vyjde v lednu? Pokud skutečně nemá v tomto měsíci přístup k internetu, není načasování šťastné.
Vložil: M. Voslářová, 09.01.2019 11:55
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Magda de Bruin: Dobu zveřejnění nemohla ovlivnit, článek už je napsaný déle.
Vložil: Magda de Bruin, 09.01.2019 11:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Počkat, takže autorka zveřejní na webu vědomě polemický text, načež se na pár týdnů stáhne? To se blíží zase mé definici chucpe.
Vložil: M. Voslářová, 09.01.2019 10:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Lola: Dá se to brát i tak, že autorka článku překládá jen spisovatele, o kterých je přesvědčená. fk: Ten eskapismus se podle autorky týká jen posledního románu Hůlové. Na reakci přímo od D. K. si budeme muset počkat, než se koncem ledna vrátí z dovolené, takže prosím o trpělivost.
Vložil: Karel Huněk, 09.01.2019 09:14
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Rozhodnutí (tentokrát?) nelhat je samozřejmě chvályhodné, ne však odvážné. Rozhodování totiž usnadňuje, že s autorčiným názorem na míru recepce české literatury v Německu v obecných rysech souhlasí asi všichni (Češi). S názorem, že současná česká literatura by mohla být lepší, dost možná taky.
Vložil: fk, 08.01.2019 23:31
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ono těch "nesrovnalostí" je tam víc: s Hůlovou se v článku hází, jak se zlíbí; jednou je "podivně eskapická", podruhé má potenciál. Ouředník sice je "světový", ale paní překladatelka ho za českého pro jistotu nepovažuje, protože by se jí nehodil do "česká literatura v Německu nikoho nezajímá". A "slátatiny... typu Halíkových memoárů" snad nemá ani cenu komentovat. Ať raději Doris Kouba nás nevědomé zasvětí do německých děl, jež rezonují v českém prostředí; kolik zná "běžný občan" současných německých autorů? jaké nároky na kvalitní německé dílo snášejí čeští nakladatelé? kolik tisíc kusů se prodá?
Vložil: Lola , 08.01.2019 21:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Když někdo doporučuje sám sebe, je to pokaždé maličko chucpe, že :-) "...Obrovský potenciál vidím u mladých autorů – Hůlové, Šindelky nebo Zábranského." / Doris Kouba (...) Přeložila mj. texty Petry Hůlové, Marka Šindelky a Davida Zábranského
Vložil: Magda de Bruin, 08.01.2019 19:25
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Doris Kouba na jedné straně píše, že jako překladatelka “znovu a znovu naráží na odmítnutí, když německojazyčným nakladatelům nabízí své oblíbené autorky či autory”. A na druhé straně: „neboť tam, kde selhávají literární agenti, zůstává většina práce v důsledku na překladatelích“. Jde mi o sloveso „selhávat“.... Podle SSČ „1. přestat fungovat, 2. zklamat“. V kterém z těchto dvou významů Doris Kouba toto sloveso v souvislosti s českými literárními agenty používá? A v čem je rozdíl, když na odmítnutí znovu a znovu naráží ona, a když na ně naráží literární agent? Ptám se na to jako česká literární překladatelka z nizozemštiny a jako spolumajitelka literární agentury Pluh.
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 20.10.2018 15:46
Mercks, Kees: Brno
Milý Keesi, přijít o tisíc korun se dá na tisíc způsobů, ale takhle roztomile to snad jde jen v tom Brně.
Vložil: tomeš, 20.10.2018 02:54
Mercks, Kees: Brno
Pěkná příhoda - kdysi před 30 lety jsme jeli po Evropě(Francie, Itálie, Monako)bylo nás 8 chlapů, v noci jsme drželi hlídky(spali jsme pod širákem) a nic se nestalo, kamarádovi se to velmi zamlouvalo a další rok to zkusil se svou nastávající ve Španělsku - na pláži je okradli a hned byli zpátky doma... - žádná romantika se nekonala... Po 25 letech měl jiný kamarád nepříjemnou příhodu v Madridu na letišti - ihned po přistání mu byla zcizena ledvinka s doklady i hotovostí - nepříjemnost ovšem skončila pokračováním jak z červené knihovny...
Vložil: Magda de Bruin, 15.10.2018 13:26
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Paní Mazancová (nejste náhodou Keesova švagrová? V tom případě jsme se kdysi párkrát sešly), o tom, co v Nizozemsku vyšlo/vychází z české literatury, pravidelně informujeme na těchto stránkách. Brožurka o J. A. Komenském vyjde, pokud vím, v nizozemštině, takže nevím, jestli si ji budete moct přečíst....
Vložil: Růžena Mazancová, 14.10.2018 20:14
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Dobrý den, článek s panem Mercksem je pro mě velice zajímavý. Netušila jsem, že v Holandsku vyšlo tolik krásných knih z naší literatury. Těším se, že si přečtu od K.M. o J.A.Komenském. Přeji další úspěchy v překladech. Děkuji. Růžena Mazancová
Vložil: redakce, 13.10.2018 16:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Pan Vaněk má samozřejmě pravdu, autor měl na mysli ÚČL. Chybu jsme opravili.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.10.2018 22:39
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Překvapuje, že výběr zdrojové edice konzultoval M. Meunier "s Ústavem pro jazyk český" a nikoli pro českou literaturu.
Vložil: jovanka, 06.10.2018 19:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Doporučuji pokračovat v četbě třeba článkem Prague contre l’esprit de sérieux.
Vložil: Kees Mercks, 01.03.2018 22:03
Česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v roce 2017
Díky, Madlo, za obšírnou práci.
Vložil: Kamil, 28.03.2017 11:50
Lipský knižní veletrh 2017
K Patočkovi snad jen důležitou poznámku: Boží duha byla konečně moderně přeložena do angličtiny (cupress.cuni.cz) a může tak žít dalším životem.
Vložil: Magda de Bruin, 03.08.2015 10:15
Vaculík, Ludvík
Ukazuje se, že s pětadvacetiletým odstupem se události v paměti všelijak zkreslí, a tak bych chtěla dodatečně pár věcí korigovat. Věta, která lámala ledy, pochází z Vaculíkova fejetonu Dělnický škarbal a přesně zní: Ik ben benieuwd, of ik me hier als Vlaming t´huis zal gevoelen. (Jsem zvědav, zda se... zde jakožto Vlám budu cítiti doma.) Spisovatelský výlet s Ludvíkem Vaculíkem a Péterem Esterházym se skutečně odehrál v listopadu 1990 (přesněji 4. 11.) – ve stejný den je v Amsterodamu datován Vaculíkův text „Naše výročí pro Holanďany“ (Literární noviny 1990/č. 33, 15. 11. 1990). Tříměsíční pobyt (na pozvání Patočkovy nadace) se ale konal o rok později a Vaculík své dojmy zaznamenal v Dopisech z Holandska, které vycházely v roce 1991 v Literárních novinách č. 41-52, vždy na straně 3. Dají se najít v digitalizované podobě zde: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII. Dva z těchto dopisů vyšly v překladu Keese Merckse v kulturní příloze deníku NRC Handelsblad: dopis synovi Ondřejovi (přesné datum vydání se nepodařilo zjistit) a dopis Sergeji Machoninovi (18. 10. 1991). Podařilo se vypátrat i větu, která redaktorovi zněla „nelogicky“ (jde o výběr ložnice po příjezdu do místa ubytování v Zandvoortu): „Navzdory lákání obsadit tu mořskou, rozhodl jsem se právě pro ni: ,Měj, cos chtěl.´“ V nizozemském překladu po redakčním zásahu: „Ik kan het niet laten om de zeekamer te nemen. ,Dat wilde je toch?´“ (Neodolám a vyberu si ten mořský pokoj. „Tos přece chtěl?“). Hank Geerts přeložila fejeton Chvála cenzora (Ode aan de censor) v roce 1988 pro PEN-tijdingen, časopis vlámského PEN-klubu, a pro vlámský kulturněspolečenský měsíčník Streven fejeton Morava je? (Bestaat Moravië?, Streven č. 8, září 1994, roč. 61, s. 715-721).
Vložil: Magda de Bruin, 10.06.2015 18:53
Vaculík, Ludvík
Ano, ale je v tom slovní hříčka, protože "proef" má také význam "pokus". Do češtiny je ten název asi nepřeložitelný.
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.06.2015 11:55
Vaculík, Ludvík
Rozumím dobře, že nový název znamená "Morčata na zkoušku"?
Vložil: Marie Rendlová, 10.05.2015 23:51
Mercks, Kees
Jsem jedna z největších sběratelek knihy Babička.Tato kniha která vyšla v holandštině je jedna z nejkrásnějších.Ilustrace od Tesaře,formát knihy,kvalita papíru no je to paráda a jsem velmi ráda že se mi ji podařilo koupit.
Vložil: Jaroslav Otčenášek, 22.09.2014 13:54
Povolání: literární překladatel z češtiny
Určitě bych Vám doporučila také kontaktovat Ústav slavistiky Masarykovy univerzity v Brně: phil.muni.cz/wusl.
Vložil: Magda de Bruin, 19.09.2014 13:45
Povolání: literární překladatel z češtiny
pro Josipu Vorlovou: situaci v Chorvatsku neznám, ale obecně to funguje tak, že překladatel nabízí nakladatelům určitý titul - neznamená to, že ho předem celý přeloží, ale že si k němu zpracuje materiál (lektorský posudek, informaci o autorovi, případně krátký úryvek). Ne každý nakladatel má ovšem chuť... zadávat překlad úplnému začátečníkovi. Někdy se snáz začíná publikováním povídek v časopisech. V každém případě musíte hledat kontakty v Chorvatsku, protože překlady do chorvatštiny vycházejí tam. Na stránkách czechlit.cz najdete kontakty na chorvatské bohemisty.
Vložil: Josipa Vorlova, 18.09.2014 12:11
Povolání: literární překladatel z češtiny
Dobry den, moc mne zajima jak zacit prekladat na chorvatski jazyk. Co musim znat, a koho musim kontaktovat? Cesky jazyk a literatura jsou moc krasny a zajimavy, a je aktivne sledujem. Npr. Moniova mi je na mysli kdyz bych se dala do prace. Zijem u Hustopecama, a nejbliz mi je Brno. Prosim vas na... kterou adresu se musim zajit? Dekuju a pozdravuju!!!
Vložil: Jiří , 17.06.2012 01:00
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Potěším Tomáše pozdravem z Hané, když už mu to s „rip“ nevyšlo. Máte pravdu oba. Rým se vždy najde, to je nesporné (až na kuriozity), otázka je, za jakou cenu. V překladech poezie do češtiny je laťka nastavena vysoko: rým se překládá rýmem a zbytek se přizpůsobí nebo obětuje. V italštině se naopak rým... ani metrum originálu často nezachovávají, a to nejen u moderní poezie, kde bychom jistou nonšalanci možná čekali, ale i u klasiků (rýmovaných), kteří jsou do italštiny nezřídka překládáni nerýmovaným jedenáctislabičným veršem. Marini si tedy vytkl velmi ambiciózní úkol, a jak se z Tomášovy recenze zdá, až na drobné výjimky ho splnil. Zmíněná rýmová slova patří spíš k oříškům. Technicky vzato, s rýmem na „mare“ by neměl být problém. Hledat rým k „verde“ nebo "febbre" je ovšem na sebevraždu. Vizte možnosti rýmu na www.rimario.net.
Vložil: rip, 15.06.2012 16:37
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
:-))) Nenene, jsem Pražák jako poleno, ty nářeční prvky tam dávám jen pro srandu králíkům. S tím rozkladem o překladu poezie se dá souhlasit, ovšem zrovna tak je jisté, že pokud se rým dá udělat i při zachování všeho toho ostatního, tak se udělat má. Ale nerad bych to hnal kdovíkam, samozřejmě vím,... že probírané je drobnost (byť zábavná) a samozřejmě jsem taky autorovi ze srdce vděčen, že se věnuje mému oblíbenému básníkovi.Takže jestli jej znáte, že ho vřele pozdravuju (i když ne z Hané, to jako fakt lituju, nemůžu sloužit :-))))
Vložil: Tomáš Matras, 14.06.2012 10:32
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Zdravím na Hanou, nejste z Olomouce? Chápu Vaše obavy. Rým zdaleka není jediné kritérium při překladu, dalším jsou například délka verše, smysl verše v jazyce překladu, celková strofická morfologie a rytmus, logika převodu se nedá aplikovat jako matematický vzorec "rým v jednom jazyce" = "rým v druhém... jazyce". Kvantita a kvalita obou jazyků je různá, tedy neznamená to například, že musíte za každou cenu dodržet všude rým, protože v některých případech by to mohlo znamenat jistou újmu na čitelnosti v jazyce překladu.........Nicméně: na překlad neexistují žádné přesné poučky, není pro něj žádný manuál typu "jak obsluhovat stroj", překlad je do jisté míry záležitostí autorského přístupu, navíc - ačkoliv se to možná zdá přehnané - italština a čeština jsou jazyky natolik si vzdálené, že udržet kvantitu a kvalitu některých básnických prvků zkrátka není vůbec jednoduché, v některých případech je to téměř nemožné........Ale to jsem se asi dost rozkecal, že? Su z Prahy, to víte.....Nezlobte se a pozdravujte mou milovanou Hanou.
Vložil: rip, 13.06.2012 12:39
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Opět, nésu italštinář, ale vím, že ten jazyk má velmi volný slovosled. A nějak se mi nechce věřit, že by nenabízel jediný použitelný rým k "mare", "verde", "delirava" ani "febbre", plus všechna jejich synonyma, který by pasoval k italské verzi "horce a choře", případně "choře a horce" :-)) Vždycky,... VŽDYCKY je nějaký rým :-))
Vložil: Tomáš Matras, 11.06.2012 19:13
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
ripovi: ano, máte dobrý postřeh.... :-))) ne, zcela vážně, rým nelze v italštině udělat tam, kde to prostě nejde a rým, na který narážíte, je zrovna toho důkazem. Já si na Marinim velmi cením, že se rýmy snažil zachovat s přihlédnutím k vyznění v italštině a nikoliv otrocky tak, jak bychom si představovali... z pohledu češtiny ......... asi Vás to moc neuspokojí, nicméně věřte, že ten překlad je skutečně kvalitní.
Vložil: rip, 11.06.2012 18:33
Hrabě, Václav: Blues per una ragazza pazza
Nejsa italštinářem nemůžu posuzovat a nemám důvod nevěřit, že je přeložené dobře, nicméně jestli se nepletu, v jedné z ukázek byl zrovinka rým vynechán/nepostřehnut/oželen? "Zelené moře"/"horce a choře"? V italské verzi při nejlepší vůli rým nevidím :-)
Vložil: Magda de Bruin, 26.02.2012 11:13
iLiFORUM: Česká literatura v cizině
Podle informací MK ČR uvádí egyptský nakladatel Sherif Bakr ve svých žádostech o grant datum vydání rok 2013, zatímco v tomto kole se projednávala vydání na rok 2012. Jak se ale zdá, důvod zamítnutí nakladateli MK ČR nevysvětlilo, což vedlo ke vzniku nejrůznějších dohadů a nedorozumění.
Vložil: Magda de Bruin, 15.02.2012 17:40
iLiFORUM: Česká literatura v cizině
Před dvěma týdny jsme tu mluvili o pronikání české literatury do arabského světa - Paul Wilson zmínil Havlovy překlady, stejný egyptský nakladatel Sherif Bakr chystá i tituly Emila Hakla a Patrika Ouředníka. Právě jsem dostala zprávu, že MK ČR všechny žádosti o granty tohoto nakladatele zamítlo. Na... nekoncepčnost rozhodování příslušné komise poukazovali literární agenti Edgar de Bruin a Dana Blatná před pár lety v LN i zde (včetně konkrétních návrhů, jak tento systém zlepšit). Jak se zdá, MK ČR prostě pokračuje v zavedené praxi bez ohledu na to, jaké následky to pro českou literaturu v cizině má.
Vložil: Michael Alexa, 28.01.2012 15:32
iLiFORUM: Česká literatura v cizině
Zajímavé a působivé. Díky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.01.2012 13:55
Rušar, Daniel: Jaro Kriplů (in Vlna)
Bratislava 2011, ne 2001.
Vložil: Karel, 31.10.2011 16:32
Hrabal, Bohumil: Moi qui ai servi le roi d´Angleterre
životopis bohumila hrabala: http://www.vsichnivsem.cz/strednipredmet-2237-bohumil_hrabal
Vložil: Wilken Engelbrecht, 16.04.2011 21:05
Mercks, Kees
Krásný pohovor a, jak obvyklé, velmi trefné postřehy Keese Merckse. Velmi mě potěšil, byť jsou některé věci, o kterých mluví, bohužel spíše tristní (zejména nedostatečná podpora překladů z češtiny).
Vložil: Magda de Bruin, 02.02.2011 23:49
Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu
Gramaticky není vaše věta úplně jasná. Pokud se to "pochválíme" ale vztahuje na mě - já nikoho nechválím. Zpracovala jsem pouze pro iLiteraturu tiskovou zprávu Nizozemského literárního fondu a doplnila k ní seznam dalších devatenácti nominovaných titulů včetně autorů a překladatelů. Zpracovávání literárních... aktualit z Nizozemska je můj úkol jakožto redaktorky sekce "boeken". Ovšem pokud má česká literatura v Nizozemsku (a v cizině vůbec) ohlas, mám z toho skutečně osobně radost, bez ohledu na to, o kterého autora jde a kdo jeho knihu přeložil. Tak často se to nestává, takže ironizování mi tu nepřipadá na místě.
Vložil: Jakub, 02.02.2011 21:43
Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu
Pochvalime manzela a mazanka Topolika. Hura.
Vložil: Magda de Bruin, 01.02.2011 10:02
Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu
V tomhle specifickém případě se ta kniha původně česky měla jmenovat Ďáblova dílna. Po dohodě s autorem (a na jeho přání)se ten původní název v nizozemštině (a v různých dalších - i když ne ve všech - zahraničních vydáních) vrací. Pro změnu názvu se jinak nakladatel rozhoduje z praktických a/nebo obchodních... (někdy dost těžko uchopitelných) důvodů. Týká se to svérázných, těžko přeložitelných názvů (někdy založených na slovní hříčce) jako Paměť mojí babičce, Zlodějina, Báječná léta pod psa. Taky pro Sedmikostelí zvolil NL nakladatel po německém vzoru titul Pomsta stavitelů. Hraje tu roli i místní móda (stejně jako u obálek) - v Německu se v posledních letech údajně dobře prodávaly dlouhé tituly ve tvaru vět, do NL to ale nijak zvlášť nezasáhlo. (Mimochodem v Německu je taky poměrně běžné při překládání do textu redakčně zasahovat, vynechávat věty, odstavce, ba i kapitoly, podobný přístup se dá najít i v překladech do angličtiny, kdežto v NL se to nedělá.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.02.2011 02:28
Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu
"De werkplaats van de duivel" znamená Pracoviště ďábla, nebo co? Je takovéhle přejmenovávání v nizozemštině časté? Rozumím-li seznamu nominací dobře, tak se objevuje, ale zdaleka ne tolik jako v Německu.
Vložil: Jitka Nešporová, 20.12.2010 12:40
Nejnovější německé překlady české prózy (in Portál české literatury)
Dobrý den, děkuji za komentář, nesrovnalosti jsem v textu opravila - protože iLiteratura slouží i jako archiv článků, ať tedy dál nešíříme, co není pravda. Na vysvětlenou čtenářům diskuse: Původně byla v textu zmínka o účasti Magdalény Platzové na knižním veletrhu ve Frankfurtu 2009, a dále jsem chybně... uvedla, že se připravuje překlad knihy Markéty Pilátové do holandštiny.
Vložil: Edgar de Bruin, 01.12.2010 12:11
Nejnovější německé překlady české prózy (in Portál české literatury)
Jako literární agent (agentura Pluh zastupuje m.j. Magdalénu Platzovou i Markétu Pilátovou) bych k tomu chtěl dodat, že překlad knihy Magdalény Platzové nedostal podporu, protože nakladatel nesplnil požadavky MK ČR. Žádal totiž o podporu ve chvíli, kdy kniha už byla na světě. Sporné na tom ovšem je,... že nakladatel knihu vydal tak rychle, že nemohl žádat o podporu ani o rok dřív. Nakladatel nechtěl otálet s vydáním a „za trest“ nedostal podporu. Od letoška se tohle pravidlo změnilo, takže by se to už nemělo opakovat. Magdaléna Platzová ostatně byla na Frankfurtském veletrhu v roce 2008 – nikoliv na pozvání nakladatele, ale jako novinářka týdeníku Respekt (v roce 2009 byla v době konání veletrhu, pokud vím, už v New Yorku). V roce 2008, kdy tedy autorka na veletrhu byla, se oficiální představení překladu nekonalo, protože kniha vyšla až o rok později. Čeští autoři mimochodem v širší míře vystupují (s podporou MK ČR) během knižního veletrhu v Lipsku. Dále je třeba říct, že někteří němečtí nakladatelé, zvlášť velikáni jako Suhrkamp, Rowohlt nebo Luchterhand, o podporu MK ČR vůbec nežádají a např. překlady knih Miloše Urbana, Jáchyma Topola nebo Petry Hůlové vydávají bez dotace. Je vůči nim tedy trochu nespravedlivé, že z přehledu titulů pak právě vypadnou – jako by se nedotovaná vydání nepočítala. (A úplně poslední poznámka: knihu Markéty Pilátové nepřekládám do holandštiny, ale do nizozemštiny.)
Vložil: Michaela Otterová, 25.10.2010 22:56
Zucker, Alex (2010)
Pro zájemce: Ukázku z oceněného překladu v konfrontaci s českým originálem můžete najít v měsíčníku PLAV 2/2010
Vložil: Magda de Bruin, 24.10.2010 23:42
Zucker, Alex (2010)
Tedy s poznámkou, že překlad Ouředníkovy knihy Ad acta (Case Closed) musel Alex Zucker dokončit už dřív než v létě, protože tou dobou už vyšla tiskem (také u Dalkey Archive Press).
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.10.2010 23:10
Zucker, Alex (2010)
Více podrobností ve zprávě ČTK.
Vložil: Magda de Bruin, 16.06.2010 22:40
Topol, Jáchym: Chladnou zemí - nizozemské a vlámské ohlasy
Proti gustu žádný dišputát, ale některá vaše - bohužel zcela nepodložená - tvrzení bych ráda korigovala. Opravdu si myslíte, že Jáchym Topol tu knihu psal s myšlenkou na nizozemské čtenáře? Můžete ujasnit, jak přesně "establishment naší republiky" Jáchyma Topola "cpe ven"? S jeho pobytem v Amsterodamu... české úřady neměly společného zhola nic. I v jiných zemích bývá převážně na pozvání tamního nakladatele (jen někdy i ve spolupráci s místním Českým centrem). Můj článek zaznamenává ohlasy na jeho román v nizozemských a vlámských médiích. Jak byste vy i "Jindra" zjistila, kdybyste si můj článek přečetla, nejsou ty reakce jednoznačně pozitivní - snažím se totiž podat nečernobílý obraz toho, jak se česká literatura v nizozemské jazykové oblasti přijímá. Jestli je tady něco mimo mísu, tak tohle nesmyslné spílání - spisovateli, "holandským intoušům", iliteratuře - kdy přijdou na řadu zahraniční překladatelé a další lidi, kteří se snaží českou literaturu prosazovat v cizině?
Vložil: Hanica, 16.06.2010 19:39
Topol, Jáchym: Chladnou zemí - nizozemské a vlámské ohlasy
Ano, holokaust se dotýká holanďanů a to vypočítavě topol využil. Ale on je mimo mísu. Jako kdyby tu knihu psal v Las Vegas.Asi proto je v ČR Topol vždy ležák. Ale establishement naší republiky ho miluje. Proto ho cpou ven. Uměl se zařadit. A dělá v novinách. Jako spisovatel je k nečtení. Ale na iliteratuře... převažují testy k nečtení běžně.
Vložil: Magda de Bruin, 13.06.2010 11:34
Topol, Jáchym: Chladnou zemí - nizozemské a vlámské ohlasy
Asi vám ušlo, že v Terezíně byli vězněni i Holanďani a že návštěva některého koncentračního tábora (včetně Terezína) bývá pro nizozemské středoškoláky součástí výuky. Takže samozřejmě, že se Holanďanů (a Vlámů a snad nás všech, ne?) holocaust dotýká.
Vložil: Jindra, 12.06.2010 12:49
Topol, Jáchym: Chladnou zemí - nizozemské a vlámské ohlasy
Akorát je Topol v té knize mimo mísu - je vidět, že o Terezíně a jeho obyvatelích ví kulové. Ale téma Terezín je pro holandské intouše velmi přitažlivé. Nikdy v Terezíně nebyli, ale holokaust se jich dotýká. Je to vypočítavá kniha jako Stmívání.
Vložil: PhDr Jaromír A. Máša, 18.04.2010 14:34
Pravdová, Anna: Zastihla je noc. Čeští výtvarní umělci ve Francii 1938–1945
Sochař Jan Vlach je můj vzdálený příbuzný. Stýkám se s jeho dcerou Klárou, která studovala na ENS francouzské dějiny a vyučovala je pak celý život na nějakém renomovaném gymnasiu v Paříži. Chtěla zde odcovo dílo, k němuž má dokumentaci, tady vystavit, ale nějak se to nepovedlo a zahořkla, ani sem nejezdí.... Je to moje sestřenice. Myslí si, že by stálo zato alespoň jeho dílo zpřístupnic na nějakém vebu tady. Moje koordináty máte a budete-li mít zájem, spojte se se mnou. Dr Jaromír Máša, Praha, 222 315 700, 722 926 529, www.asa.unie.info
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.04.2010 14:42
Havel, Václav: Leaving (Odcházení)
Na novinky.cz/kultura/196860-havlovo-odchazeni-vychazi-i-v-korejstine.html je to i s fotkou.
Vložil: petra, 15.04.2009 22:09
Kundera, Milan
Ten citát jen dokládá předchozí tvrzení, že jsou ty překlady výborné - autorka si nechtěla z nikoho "vystřelit", ale podložit svůj argument; přidat překlad by bylo redundantní. A co by na to asi řekl Kundera, kdyby si jeho citát dovolila přeložit :-)
Vložil: Jan Hanzlík, 15.04.2009 21:11
Kundera, Milan
Když už nic jiného, tak mě autorka článku upřímně pobavila. Opravdu rád bych se dozvěděl, co řekl pan Kundera v rozhovoru pro kanadský časopis Liberté, ale těch několik řádek ve francouzštině mě rozesmálo, tímto jazykem totiž nevládnu. Postup autorky a ponechání úryvku v originále beru spíš jako decentní... "vystřelení" si z čtenáře než jako snahu informovat čtenáře článku.
Vložil: julk, 13.07.2008 16:39
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
NEsouhlasim. Me to bavilo ohromne. Mozna - se vsim tim valcenim - je to Topolova prvni "klukovska" knizka. Kazdopadne ma to humor a svih.
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:10
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
mam rada topola, ale tuto knihu som nedocitala... prisla mi nudna..
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.01.2008 13:21
Hrabal, Bohumil: Moi qui ai servi le roi d´Angleterre
Pozoruhodné. Viděl jsem anglický překlad Paula Wilsona a byl překvapen, že i ten byl značně deoralizovaný: chybělo „Dávejte pozor, co vám teďka řeknu“, a text byl rozsekán do pravidelných odstavců a vět. Možná to je prostě takový západní přístup...
Vložil: Václav Vlasák, 11.09.2007 20:46
Engelking, Leszek
Moc prosím,neznal by někdo mailovou adresu Karola Chmela.Neviděl jsem ho 20 let.Děkuji.Václav Vlasák
Vložil: Kravcik Pavel, 10.09.2007 08:43
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
Mladší generace je co?? Mám nejradši, když někdo, kdo si přečte něco, co "asi" nikdo jiný nečte, nebo umí nějaký "exotický" jazyk navíc, hraje na něco víc! Mladší generace čte, rozumí rusky (já ne), samozřejmě je ale jednoduší všechny hodit do jednoho pytle. Kolik lid z vašeho "nepracovního" okolí čte?
Vložil: martina gazdikova, 26.02.2007 13:17
Břízová-Hankó, L.; Heé, V.: Dějiny české literatury od počátků k dnešku
Dobrý den, váš příspěvek se mi líbí¨, ráda bych ho presentovala ve sborníku Olomouckého, který se zabývá kulturními odlišnostmi. Mohla ybste něco více napsát o maďarské kultuře, zvyzích, svátcích... děkuji
Vložil: forcerXXX, 15.02.2007 10:38
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
Tato kniha se mi líbila tak maximálně do poloviny, potom mi přišla nudná. I když jsem z té mladší generace vím jak se všechny ty slova znamenají. Čím to bude? Že bych byl víjimka nebo jovanko nepodceňuj nás ;-)
Vložil: Oleg Pastier, 09.01.2007 18:27
Engelking, Leszek
Leszek Engelking sa pravidelne objavuje v slovenskej literárnej revue Fragment v prekladoch Karola Chmela. V bratislavskom vydavateľstve F.R.A.G. mu vyšla v roku 2005 básnická kniha "Zanechala si odtlačky prstov na mojej koži" (preložil Karol Chmel).
Vložil: Daniela, 27.11.2006 20:57
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
ta časová neurčitost byla skvělá a i já jsem z toho byla na začátku dost zaskočená, Mám pocit, že nabývá právě touhle neurčeností nadčasovost. Líbilo se mi to.
Vložil: Hanka, 27.11.2006 15:17
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
Opravdu to je zvláštní román, ruštinu jsem se učila, ta mi v románu nevadila, ale měla jsem dojem, že neznám naše dějiny, pořád jsem tápala, kdy se to odehrává, jakési bezčasí, pak rok 1968, ale tak to snad nebylo...?
Vložil: Martina, 26.11.2006 19:28
Břízová-Hankó, L.; Heé, V.: Dějiny české literatury od počátků k dnešku
napiste neco o tom prosim a ne kdo to napsal. Napiste treba: dejiny madarskeho jazyka v uherskem state. dekuji
Vložil: hermit, 28.04.2006 18:23
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
nebyl jsem schopen dočíst. asi jsem z jiné planety, ale od prvních stránek jsem tušil, že do této knihy nevejdu. a to mám JTopola rád - Noční práce a Anděl byly výtečné. ale toto? autorská jazyková manýra dovedená ad absurdum, studený jazyk, umělý ne-uvěřitelný děj. bohužel.
Vložil: Lukas, 22.04.2006 11:27
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
skutecne si myslim, ze mene sectelym a znalym mladym lidem by roman delal problem, je tam spousta vtipnych odkazu kamsi, coz ne kazdy postrehne. ale takovi lide topola ani neznaji. skoro bych to zakazal, nebo si nekdo bude myslet, ze to tak vopravdu v 68 bylo:o) muze mi prosim nekdo napsat, co to bylo... to "syn palka"? o tom se skutecne neucime
Vložil: Jana, 08.02.2006 21:10
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
Moje kamarádka překládá Noční práci do jednoho z evropských jazyků. Trošku jí pomáhám - je to opravdu oříšek! :)
Vložil: jovanka, 09.01.2006 20:16
Topol, Jáchym: Kloktat dehet
nebude to jen problem prekladatele, dneska uz nikdo z mladsi generace nevi, co je oruzije, molotok, svoloc. Dnesni mladez uz rusky neumi. Syn palka - o tom se snad proboha ve skole neuci. Takze mas Edgare pravdu, pokud by dnesni mladsi lidi meli vnimat vsechny roviny textu, asi by jim to musel Jachym... Topol jeste prelozit...
...