books : Austrálie, Nový Zéland

Nakladatelství specializované na detektivky se vrátilo k prvnímu románu ceněného australského spisovatele. Jde o místy až staromódní drsnou školu – a právě to je na knize sympatické.

Malá Mája se s rodiči přestěhuje z venkova do velkého města. Stýská se jí po zahradě, a tak v novém bydlišti neúnavně pátrá po kusu zeleně. Pro Májinu zahradu Australanky Anny Walkerové jsou určující pozoruhodné ilustrace, zatímco ostatní složky knihy za nimi poněkud pokulhávají.

Eli Bell má za sebou bohatý život. Táta ho málem utopil, když vjel s autem do jezera. Když máma brala heroin, připadala mu krásná jako anděl. Když si odvykala, už tak krásná nebyla, ale pro něj to nehrálo roli. Když si s bráchou udělali včas úkoly, mohli otčímovi pomáhat dealovat drogy. Eli je jen částečně fiktivní alter ego australského novináře a spisovatele Trenta Daltona.

Debutový román australské spisovatelky Sam Hawkeové vyhrál cenu Ditmar i Aurealis a vysloužil si pochvalné zmínky od řady známých autorů fantasy. Bohužel žádná velká žánrová revoluce se nekoná.

Clayův most je most přes propast, která vznikla v rodině bratrů Dunbarových. Zusak ve svém románu pomalým tempem líčí jejich nijak růžovou rodinnou historii. Mnohdy drsná skutečnost zajímavě kontrastuje s poetickým jazykem, který je mimo jiné inspirován Homérovými eposy, jež mají v Dunbarovic životě zvláštní místo.

Povídky Janet Frameové, patrně nejslavnější novozélandské autorky, se po téměř sedmdesáti letech konečně dočkaly českého překladu. Autorka v nich věrohodně popisuje chudobu novozélandských rodin v první polovině 20. století, krutou realitu tehdejších psychiatrických zařízení, pocit izolace či jinakosti a strach ze smrti. To vše líčí z perspektivy ženy, muže, dítěte, ale i sněhuláka, přičemž tyto úhly pohledu plynule střídá.

Dívka zdědí prastarý dům po tetě, o jejíž existenci neměla ani tušení. Ale kdo byla ta teta a proč si lidé ve městě myslí, že se s domem pojí temné síly? Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat a hlavní hrdinka zjišťuje, že prokletým domům neodzvonilo ani v jednadvacátém století.

Novinka věhlasného autora knih pro děti se pohybuje na pomezí komiksu a obrázkové knihy a ani cílová skupina není jasně vymezená. Mohou to být děti i dospělí.

V neupřesněné budoucnosti se pozemští vyvrhelové přesouvají na kolonizovaný Měsíc. Chytrá noirová sci-fi začíná, když mezi místní zkorumpované policisty přichází nový vyšetřovatel a na starosti dostane trojnásobnou vraždu.

Pokud máte chuť podívat se do okouzlujícího hotelu, kde potkáte mluvící maxikočku, upířího trpaslíka nebo pokoj plný ožívajících stínů, můžete se tam vydat společně s knihou Nikdyuš. Průvodce vám bude dělat Morrigan, jedenáctiletá prokletá dívka, která má před sebou čtyři zkoušky do výjimečné Divinské společnosti.

Maddy je čerstvá absolventka střední školy a měla by jít na vysokou, budovat si kariéru, zažívat první vážný vztah a osamostatnit se od rodiny. Kvůli opatrování své mladší autistické sestry se však všech těchto samozřejmostí rozhodne dobrovolně vzdát. Tammy Robinsonová barvitě vykresluje nejen život člověka s handicapem, ale především příkoří, která zakouší okolí postiženého.

Kniha spisovatele Morrise Gleitzmana je vyprávění malého chlapce Felixe o tom, co ho potkalo v děsivých časech holokaustu. Příběh židovského kluka, který přišel o rodiče a je na útěku ze sirotčince, má ambice oslovit dospělé i dospívající dětské čtenáře. Jedinečnost Gleitzmanovy knihy spočívá v autorově porozumění dětské duši, logice a vnímání.

Skryté identity, zlato zašité do nevěstčiných šatů, zakrvácený přízrak bušící zevnitř na víko rakve, duchařská seance či jalový důl, co náhle začne vynášet. To je jen zlomek pozoruhodných okolností, které tvoří děj druhého románu novozélandské autorky Eleanor Cattonové. Nebeská tělesa jsou pastiš senzačního románu 19. století a zároveň neotřele vystavěné filozofující dílo.

Přinášíme ochutnávku v podobě první kapitoly z románu Nebeská tělesa od Novozélanďanky Eleanor Cattonové. Román byl v roce 2003 oceněn Man Bookerovou cenou.

V centru Úzké cesty na daleký sever stojí stavba takzvané železnice smrti z Thajska do Barmy za 2. světové války. Román mapuje mizérii australských válečných zajatců, kteří na stavbě pod dohledem Japonců pracovali, ale také klade hlubší otázky. V roce 2014 dílo získalo Man Bookerovu cenu.

Dějiny knih představují rozsáhlé téma a daly by se odvyprávět i odlišnými způsoby. Ten, který předkládá tato publikace, ale jistě není špatný. Umožňuje podívat se na fenomén knihy z odstupu a z široké perspektivy. A snad dává také důvody k mírnému optimismu: kniha je předmět natolik proměnlivý, že se dokáže přizpůsobit většině dějinných zvratů a krizí, takže leccos vydrží a hned tak nezanikne.

Tradičnímu příběhu o kamarádství, které musí překonávat neshody, dává australský výtvarník úžasný fantastický háv. Opět tak dokazuje, že na rozdíl od většiny ostatních dospělých ještě nezapomněl na všechny ty strachy, nápady, představy a vztahy, které děti umějí občas tak rozjitřeně prožívat.

Další z nejužšího výběru Man Bookerovy ceny je Australan – Richard Flanagan. Jeho román vypráví o stavbě „železnice smrti“ mezi Barmou a Thajskem, na které se v mimořádně brutálních podmínkách podílel i jeho otec.

„Nikdy nedokážu pochopit, jak k tomu vlastně došlo,“ řekla spisovatelka Rebecca Westová manželovi, když v roce 1936 spolu stáli na balkonu sarajevské radnice. Tvrdila, že to není tím, že není k dispozici dostatečné množství faktů, ale že jich je naopak příliš mnoho.

Nejnovější román kosmopolitního autora DBC Pierra Zhasínáme v říši divů pojednává o šestadvacetiletém Angličanovi Gabrielu Brockwellovi, který je permanentně na drogách a touží spáchat sebevraždu. A také o tom, že západní civilizace a globální kapitalismus zabředá do stále hlubší dekadence.

Fiona McFarlaneová, australská spisovatelka s diplomem z Cambridge, má nejspíš to, čemu se říká talent od Boha. Noční host, kniha o pětasedmdesátileté vdově žijící v domku na australském pobřeží, je jejím prvním románem, avšak stylisticky a hloubkou vyprávění odpovídá dílům mnohem zkušenějších autorů.

Když se měli členové poroty letošního ročníku literární ceny Man Booker Prize shodnout na konečném vítězi, žádné hádky se nekonaly. Ocenění jednomyslně udělili novozélandské autorce Eleanor Cattonové a zadělali tak na dvojitou senzaci.

Dlouholetý pražský usedlík Louis Armand vytváří obraz Prahy, který tu ještě nebyl: temný nehostinný „domov“ vykořeněnců a bláznů, brázdících zimní ulice od hospody k hospodě, futuristicko-historické město, jež hlavní hrdina v narážce na Godardův film Alphaville přiléhavě nazývá Kafkaville.

Zkušení návštěvníci Frankfurtského knižního veletrhu, který se letos konal od 10. do 14. října, jsou zvyklí na ledacos. Tohoto největšího veletrhu knih na světě se pravidelně účastní desítky států, a na jednom místě jsou tak soustředěni zástupci všech kontinentů. V transformované podobě se sem přenášejí také jejich spory, nejen ve formě knižních polemik a pamfletů, ale třeba v podobě strhávání map nebo hlasitých demonstrací.

V unikátním němém komiksu by bylo možné donekonečna hledat odkazy na filmy němé éry, na meziválečné totalitní režimy či na situaci v tehdejších Spojených státech. Ale stejně tak se lze nechat unášet prostou silou Tanovy precizní realistické kresby, do níž pronikají postavy ze snů, pohádek i hororů.

Přiznanou a velmi výraznou inspirací posledního románu Petera Careyho je esej Demokracie v Americe od Alexise de Tocqueville. Ale zatímco myslitel z počátku 19. století podával členům své aristokratické třídy zprávu o nové společnosti, Carey v živém obraze předvádí naopak toto - nám už nepředstavitelné - aristokratické vidění světa.

České vydání Příběhů z konce předměstí australského spisovatele Shauna Tana lze považovat za důležitou nakladatelskou událost loňského roku. V okolních zemích sklidila kniha mnoho úspěchů a její autor je řazen mezi uznávané výtvarníky vědeckofantastické literatury. Pro českého čtenáře však může být tento umělecký opus nerozlousknutelným oříškem.

Prozaický debut dvaadvacetileté Novozélanďanky Eleanor Cattonové svědčí o nesporném talentu autorky i o kvalitách programu tvůrčího psaní na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu, který Cattonová knihou zakončila. Román o dospívání s prvky divadelní hry jí vynesl několik ocenění, včetně prestižní Betty Trask Award.

Australan Peter Temple se ve svých kriminálních románech soustřeďuje především na vykreslení prostředí, které obklopuje policisty: spletité poměry uvnitř sboru, nejednoznačné vztahy s podsvětím, mediální a politické tlaky. A nezapomíná ani na osobní život svých hrdinů.

Prózou s prostým názvem Proměna k nám nakladatelství Albatros poprvé uvádí novozélandskou autorku Margaret Mahyovou. Mahyová pracovala řadu let s dětskými čtenáři jako knihovnice, od 60. let 20. století se věnovala rovněž psaní dětských knížek. Je autorkou více než stovky prozaických děl širokého tematického i žánrového rozpětí.